Skip to main content

Full text of "Kapesní slovník novinárský : v nemz se nacházeji zvláste slova z cizích jazykuv"

See other formats 


jy l 


Kapesní 

Slovník  novinářský 


*1P 


KAPESNÍ 

SLOVNÍK  NOVINÁŘSKÝ 

V  NĚMŽ  SE  NACHÁZEJÍ  ZVLÁŠTĚ 

SLOVA  Z  CIZÍCH  JAZYKŮV 

[.  K.PflSŤitftISTER 


SESTAVIL 


JOSEF   RANK 


(Cena  :  sešité  i  zl.  32  kr.,  vázané  v  plátně  i   zl.   6i  kr.,  v  pevnější  vazbě  s  koženým 
hřbetem  1  zl.  72  kr.  r.  č.) 


V  PRAZE,  1862 

Nákladem    kněhkupectví:  L  L.  Kober 


tf 


•9 


o,V\ 


f 


6 
Copy. 


997G 
17  SEP  64 


Předmluva. 


Nový  rozkvět  českého  časopisectva  r.  1860 — 61  vyhle- 
dává i  nových  spisův  pomocných,  jimiž  by  se  čtenářům  ve 
čtení  ulehčovalo,  a  zvláště,  aby  se  vysvětlovala  slova  původu 
cizího,  v  novinách  často  užívaná,  k  jichž  výkladu  nezbývá  no- 
vinám ani  místa,  ani  času. 

K  takové  službě  ustanoven  jest  tento  „Slovník  novinářský". 

Neníť  dílo  tuto  podané  první  svého  spůsobu;  počalo  se  o 
nich  pracovati,  jak  mile  se  u  nás  rozvil  živější  ruch  politický 
t.  v  památném  hnutí  národův  r.  1848 — 49. 

V  říjnu  1848  podával  „Ranní  List"  obšírný  výklad  ně- 
kterých cizojazyčných  politických  významů,  bylo  toho  však 
příliš  málo.  Další  krok  učiněn  na  družné  Moravě,  kde  M.  F. 
Klácel  začal  v    „Moravských    novinách"    od    15.    března    1849 


VI 

mnohá  neznámá  slova  vysvětlovati  v  pořádku  abecedním ;  tyto 
výklady  pak  slovo  za  slovem  otiskoval  časopis  „Polabský  Slo- 
van" a  neobyčejnou  shodou  okolností  stalo  se,  že  práce  ta 
vyšla  tu  i  tam  zvláště  otištěna;  na  Moravě  co:  „Slovník  pro 
čtenáře  novin,  v  němž  se  vysvětluji  slova  cizího  původu.  Složen 
od  M.  F.  Klácela.  Vydán  od  Národní  Jednoty  sv.  Cyrilici  a 
Methuda.  V  Brně  1849.  Tiskem  Karla  Winikera.u  8.,  str.  166; 
v  Cechách  patisk  pod  názvem  :  „Cizojazyčný  abecedník,  čili  vy- 
světlení neznámých  slov.    (Vyňato   z   Polabského   Slovana    184')) % 

V  Hradci  Králové.  Tiskem  a  nákladem  Jana  Host.  Pospíšila. 
1849. "  8.,  str.  226 

Počet  slov  ve  sbírce  té  není  příliš  veliký,  výklady   jsou  z 
počátku  obšírnější,  ku  konci  kratší. 

Dále  pokročil  ve  směru  tom  L.    Rittersberg,   počav    sesta- 
vovati a  vydávati:   „Kapesní slovníček  novinářský  a  konversační 

V  Praze  1850.  Tisk  a  náklad  Jaroslava  Pospísila.u  Obsahovali 
ve  stručnosti:  Dosti  úplný  všeobecný  zeměpis,  vysvětlení  po- 
litických výrazů  a  předmětů,  zajímavější  události  novějšího 
času  od  r.  1848  počínající,  životopisné  zprávy  o  znamenitějších 
Osobách  našeho  času,  vysvětlení  mnoha  vědeckých  slov.  V  ně- 
kterých článcích  podán  obšírně  celý  běh  tehdejších  událostí  s 
rozličnými  prohlášeními,  řečmi ,  anekdotami  atd.  O  rozměru 
jeho  svědčí  n.  př.  to,  že  díl  I.  má  57  archův  čili  911  stran 
kapesního  formátu.  Bohužel,  že  nastalé  zpátečnictví  nedopustilo 
dílu  tomu  ke  konci  dospěti,  takže  došedši  písmene  M,  končí 
slovem  Medakovič. 


vři 

Poslední  mně  známé  dílo  toho  spůsobu  jest:  vNový  ka- 
pesní cizojazyčný  slovník,  obsahující  k  5000  z  cizích  řečí  vyňa- 
tých slov  atd.  Potřebná  kniha  příruční  a  dohledavací  pro  kaž- 
dého. Od  Dra.  C.  B.  Adelunga.  Šesté  vydání*).  Názvy  Českými 
opatřil  L.  J.  Pospíšil.  Trutnov.  Tisk  a  sklad  Ladislava  Pospí- 
šila. 1853"  (na  obálce  1854).  16.  str.  320. 

Vyzván  byv  loni  k  sestavení  díla  nového,  hleděl  jsem 
zvláště  k  hojné  zásobě  slov,  čímž  jsem  se  od  spisův  svrchu 
řečených  poněkud  uchýlil;  nemoha  pak  se  jinak  příliš  šířiti, 
skracoval  jsem  výklady  dle  možnosti. 

Za  základ  práce  své  vzal  jsem  nejnovější  vydání  slovníka 
Heysova**)  doplniv  dle  potřeby  dílem  ze  sbírek  vlastních,  vý- 
piskův  z  časopisův ,  dílem  ze  slovníkův  jiných,  jichž  mají 
Němci  náramné  množství,  ceny  a  velikosti  i  hodnoty  rozličné, 
nazývajíce  je  Fremdwórterbuch. 

Článků  životopisných  a  zeměpisných  nebylo  na  ten  čas 
možno  podávati,  protože  by  se  tím  bylo  dílo  velice  rozšířilo 
nad  objem  vyměřený. 

Při  psaní  cizích  slov  podržel  jsem  bud  pravopis  původní, 
a  pak  jest  vyslovení  připojeno  v  závorce,  nebo  užil  jsem  pra- 


*)  Toto  Šesté  vj^dání  německé  jest  první  s  českým  překladem. 

**)  Dr.  J.  Christ.  Aug.  Heyse's  allgemeines  verdeutschendes  und  erklarendes 
Fremdwórterbuch.  Zwólfte  Ausgabe.  Nach  den  friilieren  Bearbeitungen  von  Di. 
K.  W.  L.  Heyse,  neu  verbessert  und  sehr  bereickert  herausgegeben  von  Dr. 
C.  A.  F.  Mahn.  Hannover  1859.  8.  S.  978. 


VIII 

vopisu  českého,  když  slovo  bylo  během  času  zdomácnělo.  Do- 
sud nebylo  možná  docíliti  v  tom  žádoucího  sjednocení,  nebot 
píšou  někteří  joumál  jiní  žurnál,  někteří  geniální  jiní  ženiální, 
někteří  claqueur  jiní  Maker ,  někteří  coaks  jiní  koks,  někteří 
cicerone  jiní  Čičerone,  někteří  biblioťhéka  jiní  bibliotéka  atd. 

Dle  mého  zdání  nelze  zcela  zavrhovati  jedno  ani  druhé, 
ale  předce  je  vždy  třeba  hleděti  pokud  možná  k  zcestování 
jak  v  pravopise  tak  ve  skloňování,  protože  i  staří  tak  si  po- 
čínali. Lid  náš  si  též  přispůsoboval  slova  cizí,  by  jich  mohl 
náležitě  užívati,  n.  př.  couk,  fasunek,falckrabí,  'purkrabí,  purk- 
mistry hejtman,  richtář,  šafář,  hejcuk,  verpánek  atd. 

Pokud  jsem  úloze  své  dostál,  každý  nechť  soudí  dle  svého 
poznání ;  mně  však  bude  milo,  když  vytknutím  nahodilých  vad 
a  nedostatkův  práce  tato  všestranné  dojde  opravy. 

V  Praze,  na  den  sv.  Silvestra  t.  31.  prosince   1861. 


Josef  Bank. 


A.,  lt.  skrácenina,  anno  n.  anni,  roku, 
léta.  [před  narozením  Krista. 

A.  a.  C.  =   anno  ante  Christum,   roku 

A.  a.  u.  c.  =  anno  ab  urbe  condiéa,  r. 
před  založením  města  (t.  Ěíma,  byl 
letočet  Římanův).  [r.  tohoto. 

A.  c.  =  anni  cumentis ,  roku  běžícího, 

A.  pr.  =  anni  praesentis ,  roku  tohoto. 

A.  C.  =  Augustana  confessio,  Augšpur- 
ské  vyznaní. 

A.  D.  =  anno  Domini,  léta  Páně. 

A.  E.  =  archiepiscopus,  arcibiskup. 

A.  R.  =  academiae  rector.  [tých. 

A.  SS.  =  acta  Sanctorum ,  dějiny  sva- 

A.  U.  S.  ==  actum  ut  supra,  stalo  se 
jak  svrchu  psáno.  [covnu  ve  Vídni. 

A.  na  rakous.  penězích  znamená  min- 

a,  předložka  latinská  a  řecká,  zna- 
mená od-,  ne-;  a  předl,  franc.  a 
italská  znara.  k,  po, pro ;  h  bas,  dolů! 
a   conto,  na  účet. 

Aachen  v.  Cáchy.  [Němcích. 

Aar,  něm.,    Orlice  ,    jm.  mnoha  řek  v 

Aaron  v.  Aron. 

ab,  lt.  předložka,  od ;  ab  initio,  od  po- 
čátku ;  2.  ab,  litý  měsíc  židov.  obec- 
ného a  5tý  duchovního  roku,  asi  náš 
Červenec  a  srpen. 

Rank  :   Slovník  novinářský. 


Aba,  hrubé  nebarevné  sukno ;  2.  svrch- 
ník  bez  rukávůy. 

Abacus,  u  stár.  Rekův  a  Římanův  ta- 
bule k  počítání,  slabikování,  k  hraní 
s  kostkami  a  j.  2.  v  stav.,  Čtyrhra- 
ná  deska  na  hlavici  sloupu. 

Abad,  ind.,  město. 

Abaddon,  hebr.,  propast 

Abadir,  fén.,  klínovité  kameny  stavěné 
na  památku  bohům. 

Abadzové,  plémě  horalů  Kavkazských. 

Abadži,  dle  syr.  kalend.,  srpen. 

Abaj-a,  —Uja,  tur.,  capraka. 

Abaka,  chán  Mongolský  v  1.  1265 — 
1281;  2.  a.,  Manilské  konopí. 

Abalda  (ze  šp.  apalto),  hlavní  sklad 
tabáku. 

Abalienace,  z  lt.,  odcizení. 

Abandon.  fr„  opuštění;  2.  a.,  v  ná- 
mořnictví postoupení  pojištěného  a 
pokaženého  zboží  po  vyplacení  ná- 
hrady; —ovati,  opustiti. 

Abaned,  pás  židov.  kněží;  v.  abnet. 

Abas,  perský  peníz,  asi  15  krejc;  ru- 
ský a.,  asi  2  kopejky ;  —ové  v. 
Abadzové;  —samento,  it.,  v  bud.,  sní- 
žení. 

Abat-jour  (abažúr)  ,  fr. ,  okno  ve 
1 


Abatsont 


2  — 


Abraxas 


střeše  n.  ve  stropě,  jímž  přichází 
světlo  ;  —sont,  —vent,  desky  v  oknech 
na  zvonicích  k  odrážení  deště,  vě- 
tru a  srážení  zvuku  dolů ;  —tant,  de- 
ska nad  krámy  k  zastínění  zboží; 
— toir  (abatoar),  fr.,  jatky  řeznické 
ve  Franc. ;  —  yse,  představená  žen. 
kláštera. 

Abazechové,  plémě  Kavkazské. 

Abba,  Abbas,  chald.,  jm.  muž.  ve  Vý- 
chod, zemích,    otec. 

Abbé,  fr.,  opat;  2.  lichý  titul  některých 
knězi  církevních. 

Abbrevia-tor,  písař  breve  v  papež,  kan- 
celáři; —tura,  skrácenina,  skratek. 

ABC,  abeceda. 

Abd,  arab.,  sluha ,  otrok ;  A.-Allah, 
jm.  muž.,  sluha  boží;  —  est,  u  Mo- 
hanu obmyvka  předmodlitbou  a  čte- 
ním koránu  ;  —  iáš,  4tý  z  12  malých 
prorokův  ;  —ikace,  z  lt.,  odřeknutí-se. 

Abdom-en,  lt.,  břicho ;  —inales,  ryby 
břichoploutvé ;  —inální,  břišní. 

Abduct-io,  lt.,  odvedení;  —  or,  odvodič 
(sval  v  těle). 

Abeced-a,  obyčejný  u  nás  pořádek  pís- 
men (a  b  c  atd.) ;  —  ar,  —nik,  žák 
učící- se  abecedě. 

Ábel,  druhý  syn  Adamův,  jenž  byl  za- 
bit od  bratra  Kaina, 

Abélard  Petr,  učenec  franc,  *  1079, 
f  1142. 

Aben,  sem.,  syn  ;  —ceragové,  šlechtický 
rod  Maurický  v  Granadě  zahubený 
r.  1480. 

Abenteuer,  něm.,  dobrodružství. 

Aberrace,  z  lt. ,  zdánlivá  ale  docela 
pravidelná  úchylka  hvězd  se  svého 
místa.  [bydlí  —ové. 

Abchaz-ie,    krajina  Kavkazská,     v  níž 

Abib,  heb.,  měsíc  žní,  lni  měs.  židov. 
roku  cirk.,  konec  našeho  března  a 
počátek  dubna. 

Abies,  lt.,  jedle. 


Abietineae,  stromy  sosn ovité, 

Abi-gail,  krásná  Židovka  později  choť 
Davidova;  —mélech,  heb.,  jm.  muž., 
otec  králův ;  —ťurient,  z  lt.,  odcháze- 
jící t.  žák;  —turientská  zkouška  v, 
maturitní  zk. ;  abjekce,  z  lt.,  povrženosf. 

Abju-dikace,  z  lt.,  odmrštění  něčího  ná- 
roku u  soudu  ;  —race,  přísahou  ztvrze- 
né  zapření  něčeho,  odpřisahání  Čeho. 

Ablativ,  v  mluvnici  lt.,  pád  či  sklon 
jména  na  6tém  místě. 

Ablegát,  z  lt.,  poslanec. 

Ablu-entia  (reraedia),  lt. ,  prostředky 
vyplakovací ;  —ice,  z  lt,  obmyvka. 

Abnegace,  z  lt.,  odmrštění,  zapření. 

Abn-er,  heb.,  jm.  muž.,  vůdce  světla ; 
—et,  pás,  jímž  se  židé  o  novém  roce 
pásají;  abnormní  v.  anormální, 

Aboli-ce,  z  lt.,  zrušení  n.  př.  vyšetřo- 
vání ;  vyvážení  něčeho ;  —tionisté  v 
Sev.  Am.,  strana  která  chce  zrušení 
otroctví. 

Abonn-ement  (abonmán),  fr.,  předpla- 
cení; A.  suspendu,  předplacení  ne- 
platí; — ent,  předplatitel;  —ovati,  před- 
platiti. 

Aborigines,  lt.,  praobyvatelé. 

Abort-ivní,  zvrhlý,  zmetaly;  a.  rae- 
thoda  v  lék. ,  spůsob  potlačovací ; 
—ones,  šp.,  koze  zmetaných  jehňat; 
—ovati,  potratiti  plod;  — zw,  porracení 
plodu. 

Abra,  tur.  stříbr.  peníz  =  45  kr.  rak.  m. 

Abraham,  heb.,  jm.  muž,,  otec  národův ; 
praotec  Israelitův ;  —  ité,  —níci,  sekty 
náboženské ;  —ovo  lůno,  sídlo  svatých 
po  smrti;  2.  v  pevnosti  bezpečné 
místo  k  pozorování. 

Abra-kadabra,  slovo  kouzelné,  prostře- 
dek proti  3denní  zimnici;  —  m,  heb., 
jm.  muž.,  otec  vznešený  v.  Abraham  ; 
—xas,  —sax,  slovo  tajemné,  jemuž 
se  přičítala  kouzelná  moc,  když  se 
nosilo  napsané. 


Abrégé 


—  3 


Acta 


Abrégé  (abréžé),  fr.,  skráeený  přehled. 

Abro-gace,  z  lt.,  odvolání  zákona;  — go- 
vati,  odvolati  zákon ;  —tannm  v.  brotan. 

Abradbanya  v.  liáně  Stará. 

Abrup-ce,  z  lt.,  přetržení,  zrušení ;  —  ta, 
vtipné  nápady;  ex  —to,  lt.,  z  nena- 
dání, náhle. 

Abruzzy,  hornatá  krajina  v  Neapolsku 
známá  svými  loupežníky. 

Absces,  z  lt.,  hlíza.      [lt.,  odříznutí. 

Absciss-a,  vmath.,  sečka,  úsečka;  —  io, 

Absen-ce,  z  lt.,  nepřítomnost;  —  ční  listy, 
seznamy  nepřítomných;  —  s,  lt,  nepří- 
tomný ;  a.  carens ,  nepřítomný  tratí ; 
—táce,  odstranění-se;    —tismus,  žití  v 

Absinth,  z  řc.,  pelyněk.  [cizině. 

Absit,  lt.,  nebudiž,  Bůh  uchovej. 

Absol-on,  syn  krále  Davida,  proti  ně- 
muž povstal,  ale  na  útěku  za  vlasy 
uváznuv  zahuben  ;  —  uce,  z  lt.,  pro- 
puštění, zproštění  zvláště  viny  ;  —  u- 
lismiis ,  neobmezený  spůsob  vlády; 
—utista,  přívrženec  neobmezené  vlády ; 
—utni,  prostý,  naprostý,  pouhý ;  ne- 
vázaný, neobmezený;  a.  večsina  hlasů  v, 
nadpoloviční  věc.  hl. ;  —utorium,  pro- 
pustné vysvědčení;  —vovati,  zprostiti 
koho  Čeho ,  odbyti  něco ;  —vovaný 
Žák,  ze  školy  vystoupilý. 

Absorb-ce,  z  lit.,  pohlcování;  —entia,  v 
lék.,  sušivé  prostředky. 

Abstinen-ce,  z  lt.,  zdržení- se  něčeho, 
půst;  —tes,  zdrželiví,  nábož.  sekta  v 
3.  století. 

Abstra-hovati,  z  lt.,  odtahovati,  v  jiný 
smysl  přenášeti ;  —kce,  odtažení,  od- 
tahování; —ktni,  odtažitý;  —kty,  ta- 
hadla  u  varhan. 

Abstrusní,  z  lt.,  ukrytý. 

Absurd-ní,  z  lt.,  nemotorný,  hloupý; 
ad  —um  něco  dokazovati,  ukazovati 
nesmyslnost  něčeho. 

Abu,  ar.,  otec;  A.  Bekr ,  moh.  jm. 
muž.,    otec   panny ;    tchán    Mahome- 


dův,  lníkalif;  —lie,  zře,  nedostatek 
vůle;  —ndance,  z  lt.,  nadbytek,  hoj- 
nost;    —sus,  lt.,  nadužití. 

Abyssinie,  Habeš,  země  v  Africe. 

Acacia  v.  akácic 

Acantho-cefala,  vrtejŠi,  řád  hlíst ;  —dida, 
čeleď  hranošupiných  ryb ;  —logie, 
sbírka  vtipův  ;  —ptera,  ryby  kostnaté 
tvrdoploutvé. 

Acanthus,  paznehtník,  rostlina. 

Acarus,  roztoč,  zvířátko  pavoukovité, 
příčina  svrabu. 

Acc.  =  accepi,  lt.,   přijal  jsem. 

Acearezevole,  it.  v  nud.,  přimílivě,  li- 
chotivě, [atd. 

Acce-leratio,    —ntus  atd.,  v.  akcelerace 

Acclamatio,  accordus  v.  akklamace  atd. 

Acefali,  bezhlavci,  v.  akefali. 

Acer,  lt.,  javor;  —bitas,  lt.,  trpkost; 
— bus,  lt.,  trpký. 

Acet-abulum,  lt.,  miska ;  2.  anat.,  puška 
v  kosti  pánviČní  ;  3.  míra  lékárnická 
mající  2  unce  5  drachem;  —ometer, 
octoměr;  —um,  lt.,  ocet.  [losť. 

Acidi-metrie,  kysloměrství;  —tas,  kyse- 

Acker,  něm.,  acre,  an.,  v.  akr. 

Aco-nitum ,  lt.  z  řc,  o  měj  (rostl.)  ; 
—rus,  lt.  z  řc,  puškvorec  (rostl.). 

Acqu-isice,  nabytí,  získání  něčeho  ;  — it 
(aký),  fr.,  první  vystavení  své  koule 
na  biliáru;  2.  kvitance,  potvrzení  že 
zaplaceno;  —itovati,  kvitovati,  potvr- 
diti zaplacení.  [lt.,  perné  léky. 

Acre  v.  akr;    —té,    fr.,  pernosť;  aeria, 

Act,  fr.,  úřední  spis;  an.,  veřejné  u- 
stanovení  úřední ;  v.  akt;  A.  ofparlia- 
ment,  snesení  parlamentu  od  krále 
schválené ;  Á.  of  settlement,  zákon  o 
posloupnosti  v  Anglii;  A.  of  unifor- 
mity, zákon  sjednocovací  v  Anglicku 
od  r.  1622,  jímž  ustanoveno,  že  to- 
liko nově  revidovaných  knih  modli- 
tebních se  smi  užívati;  —a,  lt.,  skut- 
ky; ad  ačta  něco  položiti ,  t.  j.  jako 

1* 


Actaea 


—  4 


Adjustovací 


odbyté  bez  povšimnutí ;  A.  martyrům, 
skutky  mučeníkův;  A.  Sanctorum, 
skutky  svatých ;  v.  akta ;  —aea,  sa- 
morostlík  (rostl.) ;  —i  labores  jucundi, 
lt.,  skončené  práce  milé;  —ze  v.  ak- 
cie ;  — iraa,  mořská  selanka,  polyp ; 
—io,  lt.,  skutek,  Čin;  2.  žaloba;  3. 
jednání  hercovo  na  divadle;  —ivum, 
v  mluvnici,  rod  činný  (forma  časo- 
slov, kterou  se  ukazuje  činnost); 
—or,  lt.,  žalobník;  —  uel,  fr.,  skutečný; 
—um  ut  supra,  stalo  se  jak  svrchu 
psáno;  —us,  lt.,  Čin. 

Acu  tetigisti,  lt. ,  jehlou  jsi  bodl,  t. 
uhodl  jsi;  —punctura,  lt.,  probodeuí 
jehlou  (chirurgická  operace);  —  ta, 
ostře  smíšený  hlas  varhan ;  —  tus,  lt., 
ostrý;    —tum  ingenium,  bystrá  hlava. 

Ad,  lt.  předložka,  k,  ke,  ku ;  ad  acta 
v.  akta  ;  ad  honorem,  ad  honores,  pro 
česf ;  ad  usům,  k  potřebě. 

Adagio  (-žio) ,  it.,  v  hud.,  povolně, 
zdlouha;  2.  zvláštní  druh  skladby  v 
povolném  ruchu  ;  —logie,  přišlo  vnic- 
tví,  nauka  o  příslovích;  adagium, 
lt..,  přísloví,  pořekadlo. 

Adalbert,  něm.  jm.  muž.,  blahorodý, 
překládá  se  obyčejně  Vojtěch. 

Adam,  příjmí  prvního  člověka  v  ráji 
(značí  ze  země  stvořený) ;  —a,  město 
v  Palestině  zpropadlé  se  Sodomou  a 
Gomorrhou ;  —  ant  v.  diamant ;  —ité, 
—níci,  naháči,  sekta  nábož. ;  —ov, 
(něm.  Adamsdorf),  ves  v  Cáslavsku  v 
Cechách;  2.  A.  (něm.  Adamsthal),  ves 
na  Moravě  v  Brněnsku  ;  —  ovo  dřevo, 
černé  dř.,  jehož  se  užívá  místo  ebe- 
nového ;  —ovo  jablko,  ohryzek  t.  chřtán 
u  mužův  co  hrbol  na  krku  vyvstá- 
vající, [přispůsobiti,  upraviti. 

Adapt-ace,    z  lt.,  přispůsobení ;  —ovati, 

Adár,  6tý  měsíc  obecného  a  12tý  cirk. 
roku  židov.,  asi  konec  února  a  po- 
čátek března. 


Add.,  skrác. ,  =  addatur,  lt.,  má  se 
přidati ;  adde,  lt.,  přidej. 

Addi,  4tý  měsíc  židov.  kalendáře;  —ce, 
z  lt.,  přidávání,  sečítání  (spůsob  po- 
četní) ;  —cionální,  přídavní ;  a.  dekret , 
dodatek  k  dekretu ;  —rovati,  addovati, 
přidávati,  sečítati ;  —tivní  veličina,  v 
počtech,  která  se  má  ke  druhé  při- 
čísti; —o!  it.,   s  bohem! 

Addu-cere,  lt.,  přivésti ;  —ctio,  přive- 
dení;   —ctor,    při  vodič  (druh  svalův). 

Adel,  něm.,  Šlechta;  ar.  jm.  muž.,  spra- 
vedlivý; —a,  fr.  —aide,  něm.  —heid, 
jm.  žen.,  blahorodá;  — gunda,  jm.  žen., 
šlechetná  bojovnice;  — /,  míra  délky 
v  Georgii,  asi  3  střevíce;  —nau  v. 
Odolanov;  —sberg  v.  Postojna. 

Ademptio,  lt.,  vzetí. 

Aden,  řc,  žláza ;  —algie,  bolest  v  žlá- 
zách ;  —emfragie,  zacpání  žláz ;  —on- 
kus,  otok  žláz ;  —osis,  krtice ;  —oskle- 
rosa,  zatvrzení  žláz.  [Bohdan. 

Adeodatus,  lt.  jm.  muž.,  Bohem  daný, 

Adeps,  lt.,  tuk. 

Adept,  z  lt.,  mistr  alchemie. 

Adespota,  z  řc,  statky  bez  pána. 

Adessentia,  lt.,  všudypřítomnosť  boží. 

Adhése,  z  lt.,  přivislosť  ;  lípavosť. 

Adhortatorium,  lt.,  napomenutí. 

Adiaforní,  z  řc,  jednostejný,  lhostejný. 

Adilchisko,  tur.,  stolec  spravedlnosti, 
s  něhož  sultán  v  Širém  poli  v  čas 
války  soudí. 

Adipocire,  fr.,  tukovosk  (z  mrtvol). 

Adips-ia,  léky  žízeň  krotící;  —ie,  ne- 
dostatek žízně. 

Adirato,  it.,  v  hud.,  zlostně. 

Adjacent,  lt.,  příležící,  soused. 

Adjectivum  {nomen),  lt. ,  adjektiv,  v 
mluvnici,  přídavné  jméno. 

Adjoint  (-žoén),  fr.,  v.  adjunkt. 

Adju-dikace,  z  lt. ,  přisouzení:  —nkt,  z 
lt.,  příruční,  pomocný  úředník;  —race, 
uložení  přísahy;    —stovarí  úřad,  úřad 


Adjustovati 


—  5  — 


Aequatoír 


nad  měraini  a  váhami ;  —stovati,  u- 
rovnati,  zříditi,  upraviti ;  —tant,  po- 
bočník (vojenský) ;  —tor,  lt.,  pomo- 
cník, zástupce;  —tum,  lt.,  pomoc,  pří- 
spěvek (na  penězích);  —vantia,  lt., 
prostředky  podporovací. 

Adler,  něm.,  orel ;  2.  ř.  Orlice. 

Adli,  loket  v  Georgii,  asi  půl  našeho 
lokte. 

Administr-ace ,  z  lt.,  správa,  obstará- 
vání ;  —ator,  správce,  zvi.  zástupce 
řádného  duchovního  pastýře  ;  —ativni, 
správovní,  ke  správě  náležitý;  —  o- 
vati,  spravovati,  zastávati. 

Admir-able,  fr.,  podivuhodný;  —dL  z 
ar.,  velitel  loďstva;  —alita,  nejvyšší 
rada  nad  námořnictvem. 

Admittitmr ,  lt.,  připouští  se;  non  a., 
nepřipouští  se  (psávalo  se  někdy  v 
censuře  na  knihy). 

Admonitio,  lt.,  upomenutí,  napomenutí. 

Adnot-ata,  lt.,  poznámky;  —ovati,  po- 
znamenati, zaznamenati. 

Adolesc-ens,  lt.,  mládenec,  mladík,  ji- 
noch ;  —entia,  mladictví,  věk  mláoíe- 
necký. 

Adolf,  něm.  jm.  muž.,  šlechetný  rek. 

Adon-ai,  heb.,  Pán,  Bůh  ;  —ický  verš 
skládá  se  z  daktyla  a  spondéa;  — is, 
bajesl.,  překrásný  jinoch;  2.  hlavá- 
ček (rostl.). 

Adop-ce,  z  lt.,  zvolení  něčeho  ;  přijetí 
dítěte  za  své  ;  —tivní,  za  vlastní  při- 
jatý ;  —tovati,  za  vlastní  přijmouti. 

Ador-ace,  ctění,  klanění-se  komu ;  —  a- 
teur  (-tér),  fr.,  ctitel  ženské. 

Adra-meleeh  (král),  modla  Sefarvetův; 
— stéa  v.  Nemesis. 

Adress-a,  nápis,  nadpis;  připiš  k  ně- 
komu; —ant,  —ovatel,  odesylatel  listu  ; 
— at,  příjemce  listu ;  —ví  kalendář,  se- 
znam obyvatelův  s  jich  zaměstnáním 
i  obydlím ;  —ovati,  nápisem  opatřiti 
n.  př.  psaní. 


Adrianopel  v.  Drinopol. 

Adriatické  moře,  Siné  m.,  Jaderské 
m.  (mezi  Itálií,  Rakouskem  a  Tu- 
reckem), [ravé,  svraskavé. 

Adstringentia,   lt.,  látky    n.    léky    svc- 

Adufe  v.  tamburin. 

Adul-ar,  kámen,  odroda  živce;  —atio, 
lt. ,  lichocení;  —tei'ace ,  falšování; 
—tun,  lt.,  dorostlý,  dospělý. 

Adu-rentia,  lt.,  prostředky  palčivé; 
—stio,  lt.,  spálení,  ožehání. 

Advent,  z  lt.,  (příchod) ,  předvánocí, 
církevní  příprava  k  památce  příští 
Páně  před  vánocemi. 

Adver-bium,  lt.,  v  mluvn.,  příslovce ; 
—saria,  lt.,  zápisky  příjmů  a  vydání; 
— sus,  lt.,  obrácený  ;  nepříznivý. 

Advitalit-as,  —ium,  lt.,  doživotí,  právo 
k  doživotnímu  užívání  jmění  n.  statkův. 

Advok-át,  z  lt.,  právní  zástupce,  pr. 
přítel ;  —átslcá  komora,vfhor  advokátův 
jistého  okresu;  —átstvi,  —acie,  stav 
advokátský;  —ovati,  býti  advokátem; 

Adynam-ický,  z  řc,  nesilný,  nemocný ; 
—ie,  bezsilí,  nedostatek  síly. 

Adyt-on,  —um,  svatyně  řec.  a  řím. 
chrámův,  do  níž  směl  vejíti  toliko 
kněz  n.  zasvěcenec. 

Adža,  tur.,  v.  hodža.  [cův. 

Adžem,    ar.,  cizí;    —i-Oglu,  děti  cizin- 

Aediles,  lt.,  v.  Edilové. 

Aědon,  v  řc.  bajesl.,  žena  Thebského 
krále,  zavraždila  omylem  svého  jedi- 
ného syna,  načež  proměněna  Zeusem 
v  slavíka,  by  mohla  zpěvem  žal  svůj 
jeviti.  [gida  v.  Eduové  atd. 

Aeduové,    Aegejské  more,   Aegeus,    Ae- 

Aegilops,  z  řc,  kozí  oko  (oční  choroba). 

Aego-fonie,  řc,  kozí  hlas;  —pódium, 
kozí  noha  (rostl.) ;  aenigma  v.  enigma. 

Aequ-ace,  z  lt.,  rovnice ;  —alis,  lt.,  rovný, 
podobný  ;  —animilei* ,  lt.,  rovnodušně, 
mírně;  —ator,  rovník  (myšlený  kruh 
na    zeměkouli,    jenž   ji    dělí    ve   dvě 


Aequatoreal 


6  — 


Affretaudo 


polovice) ;  —atoreal,  nástroj  hvězdář- 
ský k  vyhledávání  hvězd  ve  dne; 
—ilibrista,  kdo  umí  svým  tělem  udr- 
žovati rovnováhu;  —ilibrium,  rovno- 
váha; —inoctium,  lt.,  rovnodení,  ro- 
vnodennost; —ipollence,  rovnomoc- 
nosť;  —ipondium ,  rovnováha;  —{va- 
lence, stejnoplatnosť,  rovnomocnosť; 
—iválent,  v  lučbě,  rovnomocnina. 

Aer,  lt.,  vzduch,  povětří.   Aera  v.  éra. 

Aerar  v.  erár. 

Aěro-bat,  kejklíř;  —bomba,  povětrní 
puma;  —dynamika,  nauka  o  pohybo- 
vání-se  plynův  a  par:  —grafie,  vzdu- 
ch opis  ;  —lith,  povětroň,  kámen  z  po- 
větří spadlý  ;  —logie,  nauka  o  vzduchu, 
vzduchoznalství ;  —mantie ,  vzducho- 
prava,  hádání  z  úkazův  povětrních; 
—mechanika,  nauka  o  síle  vzdušin; 
—metrie,  vzduchoměrství ,  nauka  o 
měření  vzduchu;  —nautika,  větro- 
plavba;    —stát,    balon,   povětrní  míč ; 

„  —statický  lis,  nástroj  k  procezování 
látek  pomocí  vzduchu  ;  —statika,  na- 
uka o  rovnováze  plynův  a  par  ;  —stier, 
vzduchoplavec. 

Aeru-go,  rez  mědi;  ae.  nobilié ,  rez 
bronzových  věcí;  —mna,  lt.  bajesl., 
strast,  péče. 

Aescul-apius  v.  Eskulap;  —us,  divoký 
Či  planý  kaštan,  maďal. 

Aeschines,  jm.  dvou  mudrcův  řeckých. 

Aeschylus,  básník  starořecký. 

Aesop  v.  Esop. 

Aestheti-cký,  krasovědecký ;  —ka,  ki-a- 
sověda,  nauka  o  krasocitu. 

Aestuarie,  široké  ústí  řek,  kde  se  už 
jeví  příliv  a  odliv  moře. 

Aetas,  lt.,  věk. 

Aeth-er  v.  ether ;  —iopie  v.  Ethicpie ; 
—iops,  v  lék.,  rozličné  Černé  prášky ; 
—usa,  kozí  pysk,  kozí  petržel,  tetlu- 
cha,  rostl,  jedovatá;  —yl,  lučební  pr- 
vek tekutin  lihových. 


Aetiologie,  příčiuozpyt,  nauka  o  pří- 
činách nemoci. 

Aet-na,  —olie  v.  Etna,  Etolie. 

Afa-gie,  z  re,  neschopnost  k  jídlu; 
—našij ,  rus. ,  v.  Athanasius ;  —nit, 
drobnozrný  kámen  složený  z  augitu 
a  živce;  —  sie,  řc,  bezřečí,    oněmění. 

Afel-eia,  řc,  prostota  řeči;  —  ium,  v 
hvězd.,  odsluní,  nejvěčší  vzdálenost 
planety  od  slunce. 

Afen,  podomní  prodavači  knih  a  roz- 
ličného drobného  zboží  v  Ruších ; 
—skajat(wgovlja,rus.,  podomní  obchod. 

Aféresis,  z  řc,  sesutí,  sesouvání,  ssuvka 
(v  mluvn.). 

Aferim,  tur.,  dobře  tak. 

Afřaire  (afér),  fr.,  záležitost,  řízení  s 
kým;  událost;  šarvátka;  A.  ďamour, 
zamilovaná  pletka;  A.  ďhonneur,  zá- 
ležitost čestní;  souboj. 

Affekce,  z  lt.,  dojem ,  dojrnutí ;  2.  v 
lék.,  nemoc,  zachvácení  nemocí. 

Affekt,  dojem ;  vášeň ;  —ace,  snažení 
po  čem ;  2.  přetvařování-se,  pitvoře- 
ní ;  —ovati,  bráti  na  se  jinou  podobu, 
přetvařovati  se;  affettuoso,  it.,  vroucně. 

Afříche  (afiš),    fr.,    ohlášení  na  rozích. 

Affil-iatio,  lt.,  —iovdni,  přijetí  někoho 
za  dítě ;  —iovati,  přijmouti  za  dítě  ; 
př.  do  spolku,  do  řádu ;  —iovaní  bra- 
tří, laikové  v  klášteřích. 

Affin-ace,  —ování,  čištění,  zvi.  odlučo- 
vání zlata  od  stříbra  i  mědi  a  stříbra 
od  mědi;  — me.  Čištění,  zjemnění; 
—eur  (-ér),  přečišťovatel ;  —ovati,  či- 
stiti, přečisto  váti ;  odlučovati  zlato  a 
stříbro  od  mědi. 

Affirm-ace,  z  lt.,  potvrzující  odpověď 
na  otázku  ;  —ando,  lt.,  přisvědčením  ; 
—ativa,  přisvědčující  zdání;  —ovafi, 
potvrditi;  přisvědčiti  něčemu. 

Affixum,  lt.,  přívěsek,  přípojek. 

Afflito,  it„  zarmoucené. 

Afřret-ando,  —oso,  it,  s  pospěchem, 


Atfront 


—  7  — 


Agitátor 


AíTront,  £r.,  přímá  urážka. 

Afřut,  fr„  v.  lafeta. 

Afghan-istan,  zeině  v  Asii  mezi  Persií 
a  Indií,  v  níž  bydlí  —ové.  [nosí 

Afilantrop-ický,  nevlídný ;  —  ie,  nevlíd- 

Afis,  mšice.     Afjun,  opium. 

Afonie,  z  řc,  bezklasí,  -snosť,  němota. 

Aforis-my,  z  řc.,  výměšky,  krátké  ja- 
drné věty  ;  —tický,  výměsný,  stručný. 

Afri-canus,  lt.,  —  Čan,  obyvatel  Afriky; 
—cus,  lt.,  vítr  z  Afriky;  —  ka,  ďíl 
světa  jižně  od  Evropy,  v  němž  žijou 
Černoši. 

Afrod-isia ,  z  řc.,  pud  pohlavní ;  2. 
slavnosť  bohyně  Afrodity ;  —isiaca, 
léky  neb  pokrmy  a  nápoje  povzbu- 
zující ke  smilství ;  —itae,  pleštěnky, 
druh  červův;  —  ite,  řc.  jm.  bohyně  lá- 
sky,   Venuše. 

After,  něm.,  zadek,  řiť;  2.  (co  před- 
ložka) po- ,  pa- ,  za- ;  —gold ,  spatné 
zlato ;  —miethe ,  podnájem ;  —silber  , 
špatné  stříbro. 

Afthartodoketi,  sekta  křesťan,  v  6.  stol. 

Afthy,  houby,  vřídky  na  těle. 

Ag.,  skrác.  =  argentum,  stříbro. 

Aga,  tur.,  pán,  velitel,  náčelník,  před- 
nosta; —bus,  prorok  za  časů  apoštol- 
ských ;  — g,  král  Amalekitův,  jehož 
zabil  Samuel  před  oltářem;  —Jaktie, 
—laxie,  bezmleČnosť,  choroba  šestine- 
dělek ;  —luk,  kraj  v  němž  vládne 
aga;  —memnon,  řc.  jm.  muž.,  vytr- 
valý ;  2.  král  Mycenský ,  nejvyšší 
vůdcf  Rekův  při  obležení  Troje,  man- 
ze1 "Kly temnestry ;  vrátiv  se  domů 
„avražděn  od  Aigistha;  —mie,  z  řc, 
bezpohlavnosť ;  —my,  rostliny  a  zví- 
řata nižších  řad  bez  plodidel ;  —nica, 
žena  agova ;  —nippe,  v  řc.  bajesl., 
nymfa  pramene  téhož  jména ,  z 
něhož  pívali  básníci ,  by  byli  na- 
dšeni vznešenými  myšlenkami  a  ci- 
ty;   ~pet,    řc   jm.    muž.,    milovaný, 


žádoucí ;  —pety,  panny  církevní,  jez 
někdy  řídily  domácnosť  kněží ;  — py, 
z  řc,  hody  lásky  v  první  církvi  kře- 
sťan. ;  —ricus,  lt.,  ryzec  (houba). 

Agaš,  turecká  míle  ;  Agát  v.  achát. 

Agath-a,  řc.jm.  žen.,  dobrá;  —odémon, 
dobrý  duch;  —okles,  řc  jm.  muž., 
dobropověstný;  —ologie,  dobrověda, 
nauka  o  dobru;  —on,  řc.  jm.  muž., 
dobrý.  [aloji  podobná. 

Agáve,    rostl,    americká     ananasovitá, 

Agenda,  lt.,  sepiš  toho,  co  se  má  vy- 
konati ;  2.  v  církvi  kniha  obřaduv. 

Agenesie,  z  řc,  neplodnosť. 

Agent,  z  lt.,  jednatel ;  —ia,  Činné  moci 
neb  síly;  —ura,  jednatelství. 

Ager,  lt.,  role,  pole;  —asie,  nesestara- 
losf,  nedostatek  známek  stáří. 

Ageustie,  z  řc,  nedostatek  moci  okou- 
šecí.  [isr. 

Aggeus,  jeden  z  12  menších  prorokův 

Aggiustamente  (adžust-),  it.,  v  hud., 
opět  v  pravém  tempu. 

Agglomer-ace,  skupení,  skotoueení-se  ; 
—ovati,  skupiti  se  v  chomáč. 

Agglutinantia,  lt.,  prostředky  slepující. 

Aggra-tiatio,  lt.,  udělení  milosti;  —va- 
tio,  lt.,  přitažení. 

Aggreg-ace,  nahrnutí,  skupení ;  —ahú 
forma,  skupenství;  —át,  náhrn,  sku- 
penina,  skupina;  —atae,  rostliny  s 
květy  v  hromadu  směstnanými ;  —o- 
vaní  důstojníci,  na  čas  některému 
pluku  přidělení ;  —ovati,  nahrnouti, 
skupiti. 

Aggress-e,  z  lt.,  útok  na  něco;  —ivni, 
napadavý,  nabíhavý ;  —or,  napadač, 
doraz  eČ. 

Aghirlik,  dvorské  dary,  jež  dává  pasa, 
když  si  bere  dceru  sultánovu. 

Agio  v.  ažio ;  agitace,  z  lt.,  hýbání  lidem. 

Agitat-a  res,  lt.,  věc  odbytá;  —o, 
(adž-),  it,  pohnutě,  bouřlivě;  —or, 
hybatel,  buditel  lidu. 


Aglaia 


—  8  — 


Achetina 


Aglaia,  re,  veselost ;  2.  jedna  z  3  grácií. 

Aglossie,  zře.,  nedostatek  jazyka,  bez- 
jazyčí. 

Agnát,  z  lt.,  příbuzný  po  meči. 

Agnice,  z  lt.,  uznání  pravosti  dluhu. 

Agno-ěti,  z  řc.,  nevědomci,  sekta  kře- 
sťan, v  6 — 8  stol. ;  -men,  lt.,  druhé 
příjmení ;  —  sie,  řc.,  nevědomost,  ne- 
znalost. 

Agnus,  lt.,  beránek;  A.Dei,  ber.  boží; 
agnusek,  agnustek,  agnustek,  peníz  s 
obrazem  beránka.  [zubův. 

Agomfosis,    z   řc,    nespojitosť;    padání 

Agon,  řc.,  zápas ;  druhy  tělocviku  sta- 
rých Řekův;  —ales,  —iae,  slavnost 
Římanův  ke  cti  Janově ;  —ie,  poslední 
zápas  života  se  smrtí ;  —istika,  nauka 
o  vítězení  při  zápasných  hrách  stár. 
Rekův;  —istikové,  t.  bojovníci,  blou- 
znivá sekta  křesťan,  ve  4.  stol.;  —  o- 
theti,  pořadatelé  a  soudcové  zápas- 
ných her. 

Agorah,  heb.,  řc.  obolus,  váha  16  zrn 
ječmene ;  měl  4  assar. 

Agovati,  jako  aga  jednati  n.  panovati. 

Agrafa,  z  fr.,  spůsob  přezky. 

Agram,  něm.,  Záhřeb  v  Charvatsku; 
—emza,  přezdívka  něm.  novinám  Agra- 
mer  Zeitung. 

Agrární  zákony  (leges^  agrariae),  zá- 
kony o  rolích  u  st.  Eímanův. 

Agré-able,  fr.,  příjemný;  — gé,  přijatý; 
na  fr.  universitách  zatímní  učitel ; 
—ment  (agremán),  fr.,  přijetí,  přivo- 
lení;  2.  příjemnost,  úhlednosť. 

Agri-cola,  lt.,  rolník ;  jm.  mnoha  znám. 
mužův;  —cultura,  lt.,  rolnictví,  vzdě- 
lávání rolí ;  —gent,  město  v  Sicílii ; 
—monia,  řepík ,  rostl. ;  —on ,  sídlo, 
hmyz  ;  —onia,  svátek  Bakchův,  slaví- 
vaný  od  kněží  a  žen,  při  němž  se 
dávaly  hádanky;  2.  sbírka  hádanek; 
—ppa,  lt.  jm.  muž.,  naopak  zrozený; 
—ppina,  jm.  žen.,  naopak  zrozená. 


Agro-nom,  znalec  rolí;  —nomie,  role^ 
znalství,  nauka  o  půdě  rolní ;  —stem- 
ma,  koukol,  rostl. ;  —stografie,  travo- 
pis,  nauka  o  trávách. 

Agrumy,  přikyslé  jižní  ovoce. 

Agrypn-ie,  z  řc,  nespaní,  nedostatek 
spaní ;  —otica ,  léky  n.  prostředky 
proti  nemírnému  spaní. 

Agtstein,  něm.,  jantar. 

Agua,  lt.  aqua,  voda. 

Ahab  v.  Achab. 

Aham,  sskrt.,  já ;  2.  prvotní  bytnost 
Indův,  kteráž  přišedši  k  vědomí  sebe 
počala  sama  tvořiti. 

Ahas  v.  Achaz;  —ver,  lev  král,  jm. 
některých^ Perských  králův:  2.  jm. 
Věčného  Žida. 

Ahm,  něm.,  míra  na  lodi  ukazující,  jak 
hluboko  jde  loď  ve  vodě. 

Ahnen,  něm.,  předkové;  —tafel,  něm., 
rodokmen.  [Perském. 

Ahriman,  zlý  duch,  zloboh  vnábožen. 

Ach,  tur.,  bílý. 

Achab,  heb.  jm.  muž.,  bratr  otcův; 
7mý  král  Israel.,  vládl  krutě  a  uvedl 
modloslužbu  do  své  země. 

Achaj-a,  krajina  v  Pecku,  v  níž  by- 
dleli —ové,  jichž  praotcem  byl  —os, 
vnuk  Hellena;  —  ský  spolek  12ti  měst 
řeckých  založen  byl  k  odstranění 
vlády  cizincův.  [odrod  křemene. 

Achát,    pestrák,    skupenina  rozličných 

Achates,  průvodce  Eneášův  na  útěku 
z  Troje;  věrný  A.,  věrný  přítel. 

Achaz,  12tý  král  Judsky  uvedl  modlo- 
službu do  své  země. 

Ache-lous,  v  bajesl.  řc,  bůh  říční,  zá- 
pasil s  Herkulem;  —na,  nažka,  v 
rostl.,  plod  uzráním  se  rozpolující, 
suchý,  nepukavý  s  trubkou  kalicho- 
vou; —ron,  v  bajesl.  řc,  řeka  kolem 
bytu  zemřelých,  přes  jejíž  ječící  černé 
vlny  převážel  Charon ;  —tina,  cvrč- 
kové, hmyz. 


Achillea 


-      9     — 


Akklimatisacc 


Achill-ea,  řebříček,  rostl. ;  —  es,  řc.  jm. 
muž.,  truchlící ;  2.  nejsilnější  hrdina 
Řecký  ve  válce  Trojanské,  zahynul 
střelen  byv  do  paty;  —ova  šlacha, 
nejsilnější  šlacha  těla  lidského  napatě. 

Achmet,  jm.  turecké. 

Achne,  jemňounká  cupanina  ;  2.  hlen 
na  víčkách  očních.  [ducha. 

Acholie,  řc,  bezžlučí ;  2.  jemná  povaha 

Achroma,  z  řc,  bělina;  —  sia,  bezba- 
revnosť ;  —tický,  bezbarevný. 

Achrupsie,  z  řc,  nevidění  barev. 

Acht,  něm.,  vyobcování,  vyloučeaí  z 
obecenství,  ze  společnosti ;  —ovati  koho, 
vyobcovati,  vyloučiti  koho  z  obecen- 
ství, ze  společnosti. 

Aigrette  (egreť),  fr.,  volavka. 

Aigui-lle  (egij),  fr.,  jehla ;   ostrý  vrch. 

Aichovati,  z  něm.,    znamenati   mnoho- 
li  tun  nová  loď  unese. 
•  Air  (ér),  fr.,  vzduch ;  píseň,  árie  ;  mrav. 

Aisance  (ésáns),  fr.  ,  lehkosť,  nenuce- 
nosf  v  chování;  pohodlí;  aise  (és), 
fr.,  radosť ;  pohodlí ;  blahobyt ;  a  son 
aise,  po  svém  pohodlí.  [morous. 

Aitvaros ,    u  Litvanův ,   noční    obluda, 

Aix,  fr.  (z  lat.  aquaé),  vody,  teplíce  ; 
jm.  několika  fr.  měst.  [va. 

Aja,  hofmistryně,  vychovavatelka,  chů- 

Ajas,  Ajax ,  jm.  dvou  hrdin  řc.  ve 
válce  Trojanské. 

Ajbiš  (z  něm.  Eibisch),  vysoký  slez, 
proskurník,  z  jehož  listí  a  kořínkňv 
se  dělá    —  ové  thé. 

Ajduk  v.  hajduk. 

Aješa,  Ajša,  2há  žena  Mahomedova. 

Ajo,  vychovavatel,  hofmistr. 

Aju-ga,  svalník,  zběhovec,  rst. ;  —  sto- 
vati  v.   adjústovati. 

Ak,  tur.,  bílý. 

Akác  ,  —ie ,  kapinice ,  strom  v  Africe, 
Indii  a  Austrálii ;  a.  nepravá,  trnovník. 

Akadem-ia,  —  ie,  půvabné  místo  u  Athén, 
kde  Plato  své  žáky  vyučoval  filosofii ; 


2.  ústav  vědecký  ti.  umělecký  na  př. 
a.  véd,  a.  malířská;  —ický,  k  akademii 
náležitý  ;  —ická  legie,  ozbrojený  sbor 
studentův  ;  —ický  občan,  člen  akade- 
mie; —ický  senát,  rada  starších  pro- 
fessorův  při  universitě. 

Aka-fist,  v  řc  církvi,  chvalozpěvy  a 
modlitby  k  pánu  Ježíši,  Bohorodici 
a  k  svatým ;  —lis ,  nesmrtelní,  du- 
chovní řád  ve  Vých.  Indii. 

Akanth  v.  acanthus. 

Akatalep-sie,  z  řc,  nechápavost ;  —tický, 
pochybný;  —  tik,  pochybovatel. 

Akatbist  v.   akafist. 

Akatolík,  nekatolík. 

Akbar,  jm.  muž.  na  Východě,  velikán. 

Akce  v.  actio  ;  —lerace,  zrychlení  po- 
hybu; —nt,  přízvuk,  názvuk  v  řeči; 
—ntovati,  přízvukem  naznačiti. 

Akcept ,  písemné  vyjádření  o  přijetí 
směnky;  —ace,  přijetí  směnky;  —  ant, 
příjemce  směnky,  dlužník  směneční; 
—ovati,  přijmouti  směnku. 

Akcess-e ,  z  lt. ,  přistoupení  v  právě, 
přibytí ;  —ista  (přístupčí,  přistoupilec), 
nižší  úředník  ;  —it,  přibližná  n.  menší 
n.  nižší  cena. 

Akcidence ,  případné  n.  vedlejší  dů- 
chodky íiředníkův. 

Akci-e,  vklad  n.  podíl  při  nějakém 
podniknutí ;  2.  list  vkladní ;  — jní 
spolek,  sp.  zřízený  na  akcie,  t.  na  spo- 
lečné vklady  ;  —onář,  majetník  akcie. 

Akcíz,  —a,  potravní  daň ;  nepřímá  daň ; 
—ák,  výběrčí  akcízu. 

Akefal-i,  zře,  bezhlavci ;  —ické  knihy, 
bezhlavé  kn.,  t.  bez  začátku ;  —ie, 
bezhlavosť ;  —os  ,  —us  ,  bezhlavec  ; 
—ové,  bezhlavci,  nábož.  sekta  křesťan, 
bez  duchovních  správcův. 

Aki-nesie,  z  řc,  nehybnost  (nervův)  ; 
—urgie,  nauka  o  chirurgick.  operacích. 

Akklimatis-ace,  z  lt.,  navykání  na  pod- 
nebí ;  —aČní  choroba,  choř.   po   které 


Akklimatisovati 


10 


Alajbeg 


tělo  přivykne  cizímu  podnebí ;  —ovati, 
navykati  cieínm  podnebí. 

Akkomodovati  se,  přispůsobitij  se  čemu. 

Akkorát,   z  lt.  accurate,  zrovna,  navlas. 

Akkord,  souzvuk,  přiměřené  spojení 
několika  tonův;  2.  smlouva,  úmluva; 
shoda;  —ovati,  udělati  smlouvu. 

Akkredit-iv,  věřící  list  vyslancův ;  —ovati 
koho,  důvěru  n.  úvěrek  komu  kde 
zjednati. 

Akku-rátní,  z  lt.,  zevrubný,  vše  na  vlas ; 
—sace,  z  lt.,  obžaloba;  —sativ,  4tý 
pád  v  lat.  mluvnici. 

Ako,  uher.  vědro  na  víno;  —ineti,  ne- 
spící, řád  východních  mnichův  dnem 
i  nocí  hodinky  své  střídajících ;  —logie, 
nauka  o  lécích,  lékoznalství;  —lut, 
—lyt,    přisluhovač    kostelní;    —lutství, 

''  řád  akolytův. 

Akris-ie,  ukončení  nemoci  bez  kritických 
výměsův;  —ius,  král  Argoský  jenž 
byl  zabit  od  svého  syna  Persea. 

Akro-ama,  poslouchání;  zábava  poslou- 
cháním něčeho ;  —amatický  návod 
vyučovací,  při  němž  učitel  mluví  a 
žák  poslouchá;  —bat,  provazolezec ; 
-dynie,  bolesti  končin  (r.  1828—29); 
—korintli,  povýšený  hrad  (Vyšehrad) 
u  Korinthu;  —lithy,  sochy  jichžto  kon- 
činy byly  z  mramoru  a  ostatní  tělo 
ze  dřeva ;  —logické  písmo ,  písmo 
obrazné;  —monogramma,  řc.,  báseň  ve 
které  každý  verš  začíná  posledním 
písmenem  verše  předešlého ;  —niktieký 
východ  hvězd,  současný  se  západem 
slunce;  —poliš,  řc,  opevněná  vyšší 
část  města,  vyšehrad;  —stichon,  řc, 
báseň  příležitá ,  jejíž  začáteční  pís- 
mena tvoří  jméno  osoby  nebo  ně- 
jakou propověď;  —terie,  v  stav.,  oz- 
doby z  pálené  hlíny  na  nízkých  pod- 
stavcích. 

Aksamit,    druh  látky   hedbávné;   2.   u 


rstl.,  chlupy  krátké,  měkké  a  husté; 
3.  A.,  válečník  český  1440—1458. 

Akšam,  tur.,  soumrak;  2.  čtvrtá  mo- 
dlitba Turkův  po  západu  slunce. 

Akt,  čin,  skutek ;  2.  čas  hry  v  divadle, 
jednání,  dějství;  3.  posunek  těla;— a, 
úřední  spisy;  —eon,  hrdina  Thebský 
zbaven  života  od  Diany,  když  ji  pře- 
kvapil v  lázni;  —ér,  z  fr.,  divadelní 
herec;  —érka,  —riska,  divadelní  he- 
rečka ;  —inolith,  paprskovec,  průhledný 
druh  amfibolu ;  —inometer,  paprskoměr, 
nástroj  k  pozorování  paprskův  slu- 
nečních; —iva  a  passiva,  jmění  a 
dlahy;  —ivní,  činný;  a.  obchod,  když 
se  více  vyváží  než  přiváží ;  a.  služba, 
skutečná  služba;  —ivnost ,  činnost; 
—uální,  skutečný ;  —  uár,  úředník  k 
zapisování  do  protokolův. 

Akulinovština,  rozkolnická  sekta  v  Rus., 
jež  neuznává  církevních  zákonů v  o. 
manželství. 

Aku-meter,  sluchoměr ;  —štika,  nauka 
o  hlaholu,  sluchozpyt;  —sér,  z  fr., 
pomocník  při  porodu;  —tni  choroby, 
náhlé  n.  horké. 

Akvisice  v.  acquisice. 

Akyanobleps,  kdo  nerozeznává  barvy 
Červené    a  modré. 

AI,  v  it.,  stažení  předložky  a  a  ná- 
městky le,  la :  al  corso,  dle  kursu,  v 
běžné  ceně.  al  jiné,  až  ku  konci,  al 
marco ,  podle  hřivny  n.  marky,  al 
pari,  v  rovni,  alpiacere,  al piacimento, 
dle  libosti,  al  punto,  na  puntík,  zevrub- 
ně, alrigore  di  tempo,  přísně  v  tempu, 
v  přísném  taktu,  al  segno,  od  zna- 
mení,   al  tempo,   v  tempu  předešlém. 

Al  Araf,  u  Mohamed.,  kraj  mezi  peklem 
a  rájem. 

Ala-bastr,  úběl,  odroda  sádrovce ;  —fance, 
vzatky,    pomazánky   úředníkův. 

Alaj,  tur.,  oddělení  vojska;  —bar jak, 
plukovní  prapor;  —beg,  pán  nad  ala- 


Alajbegovina 


11 


Alffiiazil 


jem;  —begoviaa,  krajina  v  níž  alajbeg 
panuje. 

Alarm,  z  Ér.,  poplach,  znamení  nn  po- 
plach ;  —ovát i,  dáti  znamení  na  poplach. 

Alauda,  lt.,  skřivan. 

Alatm,  něm.,  kamenec. 

Alba,  řizu,  bílé  roucho  z  tenkého  plát- 
na; 2.  A.,  ukrutný  vojvedn  5p.,  místo- 
držící  v  Nizozemsku,  *  1508,  f  1582. 
A.  Longa,    prastaré  město  v  Latium. 

Alban  v.  Albanus;  —  ello,  samotok 
ohnivého  sicilského  vína;  —ensové, 
v.  Albenští;  —ia,  v  starobylosti,  kra- 
jina mezi  Kavkazem  a  Chvalinským 
mořem  ;  —  ie,  země  podél  Jaderského 
moře,  v  níž  bydlí  —  ézi  čili  —ci,  Arnauti ; 
—ikové  v.  Albigenští;  —itiko,  divoký 
tanec  albánský;  —  us ,  lt.  jm.  muž., 
bílý. 

Albatros,  tohajka  hýkavá  (pták). 

Albenští,  sekta  křesťan,  pošlá  z  města 
Alba  v  Piemontě. 

Alberon,  kardinál  a  ministr  šp.,  *  1664, 
t  1752. 

Albert,  —  us,  skrác.  jm.  muž.  v.  Adalbert. 

Albi-genští,  sekta  křst.,  pojmenovaná 
dle  fr.  'krajiny  Albigeois  (— žoa);  —  n, 
—nus,  jm.  muž.,  bílý;  2.  bělák,  kakr- 
lák ,  bělotělee;  —nagium,  někdejší 
právo  odúmrtní;  —nismus,  bělenka, 
chorobělosť,  choroba  v  níž  kůže  a 
vlasy  zbělí. 

Alb-ion,  staré  jméno  velké  Britannie; 
— it,  živec  (kámen) ;  —ovále,  bílý  okří- 
dlený kůň  na  němž  vjel  Mohamed 
do  nebe. 

Albrecht,  něm.    jm.  muž,  v.  Adalbert. 

Albu-ginea,  bělina,.  bílá  nejsilnější 
blána  oka;  —go,z  lt.,  bělmo. 

Album,  z  lt.,  u  Římanův  bílé  tabule 
k  zapisování  zpráv ;  2.  památní  kniha, 
památník ;  —  en,  bílek  ve  vejci ;  —  in, 
bílkovina;  —inurie,  močení  bílkoviny. 

Albus,  lt.,  bílý. 


j  Alca-bala  Či  —vála,  desátek  z  prodeje 
a  výměny  zboží  někdy  ve  Spanělích; 
—kle,  »p.  soudce;  —raza,  čbány  z 
pálené  hlíny  k  chlazení  vody  a  vína 
ve  Spanělíeh, 

Alcedo,  lt.,  ledňáček,  rybaříček  (pták). 

Alces,  lt.,  los  (čtvernožec). 

Alcidae,  alky,  čeleď  ptákův,  plavcův. 

Alde-baran,  hvězda  stálice  první  veli- 
kosti v  souhvězdí  býka;  —hyd,  bez- 
barevná  kapalina  okysličením  líhu 
povstávající. 

Alderman,  an.,  (něm.  Alter  Mann),  obecní 
starší  v  Angl.  městech. 

Aldžame,  ar.,  velká  modlitebna. 

Ale  (él),  an..  sladké  pivo. 

Aleje,  z  fr.  allée,  stromořadí. 

Aleksand-er,  řc.  jm.  muž.,  pomocník ; 
—reida,  báseň  o  Aleksandru  Velikém ; 
— ne ,  přímořské  město  v  Egyptě ; 
—rin,  —rinský  verš,  šestístopý  jam- 
bický  verš  mající  uprostřed  přeryvku. 

Aleksej,  jm.  muž.,  pomocník. 

Aleman-ka,  tur.,  šavle  n.  puška  skvostně 
vykládaná;  —  nie,  země  v  níž  bydleli 
—nove',  t.  j.  udatní  mužové  ,  směsice 
rozličných  národů  německých. 

Alembik,  z  ar. ,  přístroj  k  přehánění 
(destillování).  Alessio  v.  LeŠ. 

Aleš,  jm.  muž.,  Alojs;  Adalbert;  2., 
a.,  Alosa,  druh  sledi.  [v.  Aleksej. 

Alex-ander    v.  Aleksander;   —is,    —ius, 

Alfa,  jm.  prvního  písmene  (a)  řecké 
abecedy  ;  —beta,  řecká  abeceda. 

Alfons,  jm.  muž.,  hotový;  —skétahde, 
seznamy  hvězd,  jež  dal  šp.  kr.  Alfons 
X.  sestaviti. 

Alfové  v.  Elfové. 

Alfred,  jm.  muž.,  pokoje  milovný. 

Alga,  lt.,  řasa,  vodní  rostlina. 

Algebra,  v  poct.,  nauka  a  rovnicích; 
2.  počtářsťd  písmenné. 

Algie,  z  řc,  bolesti. 

Alguazil,  šp.,  úřední  sluha, 


Alhftmbra 


12     — 


Alma 


Alhambra,  (červeny  dum),  hrad  v  městě 
Granadě;  alhenna  v.  alkanna.     [nach. 

Alchatib,  ar.,  kazatel  v    tur.   modliteb- 

Alchem-ie,  zlatodějství  (domnělé  umění 
dělati  zlato) ;  — illa,  kontryhel,  rst. ; 
—ista,  zlato  děj. 

Ali,  tur.  jm.  muž.,  vznešený,  panující. 

Alias,  lt.,  jinak ;  Alibi,  lt.,  jinde. 

Alien-bill,  zákon  o  právech  cizincův 
v  Anglii;  —us,  lt.,  cizí. 

Alifer,  z  lt. ,  dávej  .  z  nova  (t.  karty, 
když  hráči  nechali  hry). 

Alignement  (aliňmán),  fr.,  v  math., 
úcaří,  vzetí  do  čáry. 

Alija,  tur.,  panská  půda. 

Aliment-a,  lt.,  výživa,  plat  za  výživu; 
—ace,  dávání  výživy;  —ovati,  dávati 
výživu. 

Alio  die,  lt.,  jiného  dne. , 

Aliqu-antus,  lt.,  koliký;  —otus,  několiký. 

Alisma,  lt.,  žabník,  rst. 

Alix,  fr.,  v.  Adela.  [ink.  z  mořeny. 

Alizari,  mořena  (rst.) ;   —nový    inkoust, 

Alka-de  v.  alcalde;  —li,  ar.,  žíravina; 
sůl  nabytá  z  louhu;  —lichá  reakce, 
působení  alkalií  na  barvy ;  —limeter, 
nástroj  jímž  se  určuje  množství  Či- 
stého alkali;  —loidy,  jisté  sloučeniny 
organické,  zvláště  rostlinné;  —nna, 
červené  barvivo  na  Východě. 

Alkohol,  ar.,  líh ;  —atura,  v  lék.,  výtah 
lihový  z  čerstvých  bylin;  —ometer, 
líhoměr.    Alkoran  v.  korán. 

Alkov-a,  —  na,  výpustek  v  pokoji  kde 
bývá  postel ;  ložnice. 

All'  ottava,  it.,  v  oktávě. 

Alla,  it.,  na  spůsob.  A.  breve,  skráceně ; 
v  hudbě  druh  taktu.  A.  capella,  hud.. 
v  slohu  kapelním.  A.  mentě,  z  pa- 
měti. A.  militare,  po  vojensku. 

Alláh,  ar.,  Bůh  Mohamedanův. 

Allata,  lt.,  věno,  přínos  manželky. 

Allegor-ický,  jinotajný:  —ie,  jinotaj. 

Allegr-a,  skládačka,  loď,  na  niž  se  zboží 


skládá  z  velkých  lodí;  —ameate,  v 
hudb.,  jasně,  bodře ;  —etto,  trochu 
živě;  —issimo,  co  nejživěji;  —o,  v 
hudb.,  živě;  2.  skladba  v  živém  ruchu. 

Alleluja !  sláva  Hospodinu ;  chvalozpěv 
velikonoční. 

Allem-and,  fr.,  Němec;  —ande,  fr.,  ně- 
mecký tanec  3/4 ;  —anové  v.  Aleman- 
nové. 

Allian-ce,  spojení  spolek ;  Svatá  A.,  spo- 
lek od  r.  1815  mezi  panovníky  Ru- 
ským, Rakouským  a  Pruským;  —Ční 
erb,  spojený  erb  manželův. 

Alliga-ce,  z  lt,  míšení,  míchání ;  —ční po- 
čet uČí,  mnoho-li  se  má  které  látky 
k  nějaké  smíšenině  vzíti;  —tor,  rod 
krokodilův  v  Americe. 

AUiova-ní,  spojení;  —ti,  z  lt.,  spojiti. 

Alliterace,  z  lt.,  souliternosf,.  stejnost 
souhlásek,  jimiž  slova  vět  počínají. 

Allium,  lt..  luk,  česnek. 

Allmande,  něm.,  obČina,  obecní  pozemek. 

Allo-brogové,  st.  kmen  keltický  mezi 
Alpami  a  řekami  Jizarou  a  Rhoda- 
nem;  —dijikace,  proměnění  statku  ve 
zpupný;  —diion<  zpupný  n.  svobodný 
statek;  —doxie,  ruznoučení :  —eose, 
proměna  potravy  zažíváním;  —  fan, 
hroznovec,  kámen;  —chroismm,  různo- 
barevnosť  ;  —knee,  z  lt.,  řeČ  papežova 
ke  sboru  kardinálskému ;  —lalie,  zají- 
kavosf. 

Allons!  (allon)  fr..  vzhůru !  pojďme! 

Allo-pathie,  zře,  léčení  protipůsobivé ; 
—tria ,  věci  nepříslušné :  —triofagie, 
jedení  věcí  nezáživných:  —triologie, 
vmíšení  cizích  myšlenek. 

Allu-se,  z  lt.,  dotýkání-se  někoho  spů- 
sobem  nepřímým;  —vio,  lt.,  napla- 
vení.  přírostek  země  ke  břehu;  —vium, 
naplaveniny,  nánosy  říčné   a  mořské. 

Alma,    míra    tekutin    v    Cařihradě;    2. 

Egyptská    zpěvkyně     a    tanečnice:  3. 

pastvina  na  Alpách  ;    4.  lt.,  živitelka  : 


Almajrest 


13     — 


Alžbět!  nky 


A.  mater,  matka  živitelka,  obrazně  o 
universitě ;  5.  a.,  it.,  duše  ;  6.  A.,  řeka 
na  Krymu;  — gest,  z  ar.  a  řc,  veliké 
dílo,  veliký  spis;  —nach,  —nah,  ka- 
lendář; 2.  novoroční  zábavník;  —ndín, 
(špatně  dalmatin)  ,  drahý  granát ; 
—mor,  —nsur,  ar.  jm.  muž.,  vítězný; 
— ra,  skříně  na  šaty  a.  j. 

Alméh  v.  alma  2). 

Almeidan,  pera.,  trh.  Almissa  v.  Omiš. 

Almo-hadé,  moham.  sekta  nábož.  1120 
— 1250;  —raham,  první  měsíc  arab. 
kalendáře;  —ravidé,  mohamed.  sekta 
nábož.  1050 — 11-47;  —sen,  něm.,  v. 
násl. 

Almužn-a,  z  řc,  dar  z  útrpnosti  a  lásky 
k  bližnímu;  —ík ,  řeholník ,  jemuž 
přísluší  správa  almužen  či  jmění  pro 
chudé. 

Álnus,  lt.,  olše.  Aloe  v.  aloje. 

Alog-ia,  řc, bezrozumí,  nesmysl;  —otro- 
fie ,  nepravidelnost  ve  vyvinovaní-se 
některých  údův  těla. 

Aloi  (aloa),  fr.,  zrno  mince. 

Aloj-e,  —evník,  rst.  Africká  palmovitá 
s  pevnými,  tlustými,  bradavičnatými 
listy. 

Alojs,    iť.  jm.    muž.,   tolik   co  Ludvík. 

Alonge  (alónž),  fr.  z  lt.,  prodloužení 
(směnky). 

Alo-pecia,  lysina,  pleš;  —pecarus,  ocás- 
kovec,  liščí  ocas,  rst. ;  —  sa  v.  aleš  2). 

Alp,  něm.,  můra,  noční  dušení;  2.  A., 
—a,  hora,  slov.  hole;  —oka,  ovce  z 
Peru;  —ská  flora,  všecky  rostliny  ro- 
stoucí na  Alpách ;  —ská  růže,  křímka, 
pěnišník,  Rhododendron,  rst.;  —y,  nej- 
vyšší pohoří  střední  Evropy. 

Alruna,  staroněm.  věštkyně ;  2.  a.,  mu- 
žíček, rst. 

Alsatia,  lt.,  Elsasy  (země). 

Alsme,  lt.,  ptaČinec,  rst.      [Boleslavsku. 

Alšovice,    (něm.    Halschowitz)  ,    ves   v 

Alt,    hlubší    hlas    ženský    n.    chlapčí; 


—a  ottava,  it.,  ve  vyšší  oktávě  t. 
hráti;  —aj,  pohoří  v  Asii;  —án,  plo- 
chá střecha  se  zábradlím;  2.  besídka 
v  zahradě. 

Alter,  lt,  druhý;  a.  ego,  druhý  já,  t 
plnomocný  zástupce,  náměstník ;  —a 
pars  ,  lt. ,  druhá  strana  (ve  při)  ; 
—ace,  rozčilení,  pobouření;  2.  stří- 
dání-se  tepla  se  zimou  v  horučce , 
—ato,  změněným  spůsobem ;  —nace; 
střídání;  —natim,  lt.,  střídavým  spů- 
sobem; —nativa,  stav  v  němž  nevy- 
hnutelně k  něčemu  se  odhodlati  třeba; 
—nujíci  střelba,  střídavá  střelba ;  —um 
tantum,  lt,  ještě  jednou  tolik. 

Altesse,  fr.,  Výsosč  (titul) ;  A.  Imperiále, 
Výs.  císařská;  A.  Royale,  Výs.  krá- 
lovská ;  A.  Serenissime,  Jasnost 

Althaea,  proskurník,  vysoký  slez. 

Alti-meter,  výškoměr ;  —sta,  zpěvák  s 
altovým  hlasem. 

Alto,  it.,  vysoký ;  —rilievo  v.  haut- 
relief;  —viola  v.  bráč;  —vý  klíč, 
Cklíč  na  3tí  linii,  v  němž  se  psává 
pro  alt. 

Altstadt,  něm.,  Staré  město  (v  Praze). 

Altyn,  tur.,  zlato;  2.  tur.  zlatý  peníz; 
3.  a.,  —nik,  starý  peníz  rus.  s  3  kopejky. 

Aludel,  ar.,  bandaska    k  chytání  rtuti. 

Alum-en,  lt.,  kamenec;  —inium,  hliník 
(kov)  ;  —nát ,  ústav  k  vychovávání 
kněží;  —naticum,  dávka  k  alumnátu; 
—mis,  chovanec  kněžský. 

Alunit,  kamenečník  (minerál). 

Alva,  tur.,  krmě  z  mouky,  másla,  medu 
i  z  ořechův  ;  —dzija,  prodavač  alvy ; 
—ř,  mluvnice  latinská  (pojm.  dle  E. 
Ahara  1526—1582). 

Alveol-ární,  buničný,  lůžkový;  —us, 
bunice,  lůžko  n.  př.  zubu. 

Alyssum,  tařice,  rst. 

Alžbět-a  ,  z  heb.,  jm.  žen.,  Bohuslava; 
— inky,  řeholnice  řádu  sv.  Františka 
posluhující  nemocným. 


Alžírský 


—     14 


Amor 


Alžírský  kov,  sloučenina  cínu,  mědi  a 
antimonu. 

Ama-bile,  líbezně;  —bilia,  lt.  jm.  žen., 
Libina,  Libuše;  —deus,  jm.  muž., 
Bobumil;  —  dis  de  Gaula ,  rytířský 
román  ze  14.  stol. 

Amalgam-a ,  roztok  kovu  ve  rtuti ; 
—ovati,  slučovati  kovy  se  rtutí;  —ovna, 
dílna   ve    které   se  rudy  amalgainují. 

Amalia,jm.  žen.,  lásky  bodná,  milostná. 

Aman,  ar.,  —  at,  —  et,  tur.,  milosť;  —da, 
jm.  žen.,  lásky  hodná;  —  de,  fr.,  mandle ; 
—ita,  mucbomůrka;  —  č,  milovník ;  -uen- 
sis,    lt.,  příruční,  písař  u  advokáta. 

Amar-a,  lt,  hořké  prostředky  n.  léky; 
—ant,  —anthus,  laskavec,  rst. ;  —ella, 
zahořklá  třešně;  —ezza,  it.,  trpkosť, 
hořkost;  —yllis,  zovnice  (rst.). 

Ama-teur  (— tér),  fr.,  milovník;  —thie, 
řc.,  nevědomost;  —tovky,  housle  od 
ital.  houslařů  Amati  z  let  1590 — 
1620;  —urosis,  zatemnění  zraku; 
—zonky,    mužatky,   bojovné  ženštiny. 

Ambar,  rus.,  sklad  kupecký,  kotce. 

Ambassadeur  (— dér),  fr.,  vyslanec,  vel- 
vyslanec. 

Ambi-dexter,  lt.,  oběma  rukama;  2.rame- 
nář ;  —govati,  na  obě  strany  se  na- 
kloňovati ;  —gum,  dvoustrany  ;  dvoj- 
smyslný; —logie,  dvoj  smysl;  —t,—tus, 
ochoz,  klášterní  chodba. 

Ambloma,  řc,  potracení. 

Amblyopie,  řc,  tupozrakosť, 

Ambo,  lt,,  oba,  dva;  2.  výhra  dvou 
čísel  v  lotterii;  —na,  kazatelna. 

Ambr-a,  hmota  vosk  ovitá  co  vonidlo 
užívaná;  —eades,  žluté  sklené  korále ; 
—os,  —ošij,  —osius,  —oŽ,  řc  jm.  muž,, 
nesmrtelný ;  —osia,  krmě  nesmrtelnosti. 

Ambul-anee  (ánbylans)  ,  polní  nemoc- 
nice; —anti,  nemocní,  kteří  docházejí 
do  nemocnic  o  lékařskou  radu; 
—atorium,    —atorní  klinika,  ústav  do 


něhož  nemocní  chodí  o  radu  lé- 
kařskou. 

Ame-lie,  řc.,  bezstarostnosť ;  2.  fr.,  v. 
Amalie ;  —liorace,  z  lt.,  zlepšení. 

Amen,  heb.,  staň  se;    2.  zajisté,  věru. 

Amende  (amand),  fr.,  oprava;  2.  po- 
kuta; —ment  (amandmán),  opraveuí; 
návrh  opravný. 

Amentia,  z  lt.,  bezsmyslnosť. 

Amerika,  díl  světa  objevený  r.  1492 
Kolumbem ,  jehož  pevnina  však  na- 
lezena r.  1497  od  Ameriga  Vespncci-ho. 

Ame-tabola,  hmyzi  neproměňaví;  —  tho- 
dický,  nesoustavný;  —thyst,  drahý 
kámen  fialový;  —trie,  bezměří;  ne- 
souměrnost. 

Amfib-iolitb,  skamenělý  obojživelník; 
—iologie  ,  nauka  o  obojživelnících; 
—ium,  obojživelník. 

Amfi-bol,  jinoráz  (hornina);  —boli-cký, 
dvojsmyslný;  —bolie,  dvojsmyslnosf  ; 
—boliťíi,  jinorazovec  (kámen)  ;  — bra- 
chy s,  stopa  s  obou  stran  krátká  w  —  w ; 
—ktyonie,  spolek  Rekův  v  okresu  ně- 
které svatyně;  —logia,  hádka;  —macer, 
stopa  s  obou  stran  dlouhá  — •  ■  *— - :  — ; 
—theater,  okrouhlé  divadlo.         [oleje. 

Amfora,    nádoba    na  schovávání  vín  a 

Ami,  fr.,  přítel;  —ant,  osinek,  horní 
len;  —citia,  lt.,  přátelství;  —ctus,  hu- 
merale  ,  náramek*  kněžský ;  —raňte, 
šp.,  admirál. 

Ammann  ,  (z  něm.v  Amtmann) ,  před- 
nosta okresní  ve  Svýcařích. 

Ammon,  skalní  ovce ;  —iak,  čpavek ; 
—ité,  národ  za  Jordánem  sousedící  se 
Židy;  —ity,  zvířecí  skameněliny. 

Ammunice,    válečné    potřeby,    střelivo. 

Amne-sia,  řc,  nepaměť;  bezpamětí; 
—stie,  zapomenutí  (křivd  a  bezpráví), 
milosť  provinilcům;  —stovati ,  milosf 
uděliti.  [rodková. 

Amni-on,    —  os,    mázdra    ovcí,    ni.    zá- 

Amor,    milek,    bůh    láskv:     2.    láska; 


Amore 


—     15 


Androfasr 


— e,  it.,  láska;  —evole,  it,  líbezně; 
— fa,  pl.,  beztvarý;  —fický,  beztvarý; 
—oso,  it,  něžně,  srdečně;  —tisace, 
—tissement ,  (amortismán) ,  umoření 
listiny  zvi.  dlužních  úpisův. 

Amos,    jeden    z  12  menších  prorokův. 

Amour  (amúr),  fr.,  láska,  milůstka. 

Ampsl-ideae  ,  révovité  rostliny ;  —  is, 
brkoslav  (pták)  ;  — it,  kamenečná  bři- 
dlice. 

Ampli-fikace,  z  lt.,  rozvedení,  rozšíření ; 
—ssimiis,  nejváženější  (titul  prelátův); 
—tudo,  lt.,  rozsáhlost. 

Ampul-eta,  sypací  hodinky;  —la,  nízká 
baňatá  nádoba  na  tekutiny,  zvi.  na 
olej  k  mazání  v  lázních. 

Amput-ace ,  z  lt. ,  úřez,  ujmutí  údu  ; 
—ovati,  úd  uříznouti. 

Amrita,  ind.,  v.  nektar. 

Amselfeld  v.  Kosovo  pole. 

Amschelberg  v.  Kosova  hora. 

Anišír,  6tý  měsíc  tur.  kalendáře. 

Amulet,  závěšek ,  návěšek  (kouzelný) 
na  hrdle. 

Amusemeiit  (amyzman),  fr.,  zábava. 

Amygdal-eae,  mandlovité  rostliny  ;  — in, 
niandlovina;  —  us,  z  řc,  manďlovník. 

Amyion,  řc,  škrob. 

Ana,  řc.  předl.,  nazpět ;  vzhůru ;  2.  na 
receptech,  každého  léku  rovnou  mě- 
rou ;  —baptisté ,  novokřtěnci ;  —bas, 
lezoun  (ryba) ;  —basis,  válečné  tažení 
od  moře  do  vnitř  země;  —bleps,  ha- 
lančík  (ryba) ;  —diplosis,  —fora,  zdvo- 
jení n.  opakování  (slov  v  řeči);  —fie, 
necitelnosť  kůže;  —gallis,  drobnička 
(rst.);  -ghjfy,  -glypty,vyp\\kttyrl\ce 
z  kovuatd. ;  —gnosté ,  předčítající 
otroci  u  Římanův;  —gogický,  duchový; 
—gramma,  přestavení  liter;  —choreta, 
poustevník ;  —clironismus  ,  Časoblud, 
poblouzení  v  letopočtu;  —kampsis, 
odražení  paprskův;  —kardium,  ledvi- 
novník  (strom  jihoamerický) :  —klasis, 


změna  ve  směru  paprskův  vstupu- 
jou-li  ze  hmot}''  řidší  v  hustší;  —koi- 
nose,  řc,  podání  k  soudu;  —kollema, 
sklízení,  slepení;  —kolutia,  —koluton, 
protisled,  výšin  z  vazby  (ve  slohu); 
—korida,  hroznejš  nejvěČší ;  —kruše, 
udeření,  předrážka  v  taktu ;  —lepsis, 
řc,  navrácení  (zdraví) ;  —leptické  pro- 
středky t.  posilivé;  —Igie,  bezbolestí; 
—logia,  obdoba;  —logický,  obdobný; 
—logij,  vysoký  neveliký  stůl,  za  nímž 
se  čte  evangelium  v  řc  církvi;  —lo- 
gismus,  rozsudek  dle  analogie ;  —logon, 
obdoba;  —lysis,  rozbor,  rozložení; 
—lytický,  rozborný;  —  lytik,  rozběratel ; 
—lytika,  rozbornictví ;  —mnestika,  umě- 
ní pamatovací ;  —morfosis,  přetvoření, 
vytvoření ;  -nas,  bohokrm  (rst.) ;  -ndrie, 
nemužnosf,  nestatečnosť;  —pěst,  stopa 
tříslabiČná  — , — ,  —  ;  —plastika,  umě- 
ní scelovací;  —rchie,  bezvládí;  —rchi- 
sta,  přívrženec  bezvládí;  —riatie,  řc, 
půst ;  —rmonie ,  řc,  nelibovzvuk  ; 
—rrhichas  lupus,  mořský  vlk  (ryba)  ; 
—s,  kachna;  —sarka,  vodnatosť  zá- 
kožní;  —stas,  —stasius,  řc.  jm.  muž., 
mlčelivý;  —stasia,  řc.  jm.  žen.,  mlče- 
livá ;  —stasis,  řc,  ozdravení ;  —staiica 
hierochuntica,  růže  z  Jericha ;  —sto- 
mosa,  příčné  spojení  ce v,  nervův  atd.; 
—thema,  kletba  církevní,  vyloučení  z 
církve ;  —tidae,  kachny  (čeleď  ptákův) ; 
—tocismus,  úročení  z  úrokův;  —tom, 
pytvač,  pytevník  ;  —tomie,  pytva  (roz- 
bírání těl).  [délka  slabiky). 

Anceps,  lt.,  pochybný,  neurčitý  (n.  př. 

Ancien  (ánsién),  fr.,  starý;  —neté,  fah- 
sienté),  přednosí  po  stáří  (ve  službě). 

Aneora,  it.,  ještě  jednou. 

Anda-mento,  —nte,  it.,  klidně,  pokojně; 
2.  zvlášt.  hud.  skladba  vtakov. tempu. 

Anděl  v.  angel. 

Andreas,  jm.  muž.,  Ondřej. 

Andro-fag,  řc,  lidojed,  lidožrout;  —to- 


Androfobia 


16 


Anno 


bia,  štítění-se  mužských  ;  —gyne,  oboj- 
xidec,    obojňák;     —mania,    mužechti- 
vosť;  —  meda,  bahenka  (rst.) ;  —pogon, 
vousatka  (rst.)  ;  —sace,  pochybek  (rst.). 
Anekdot-a ,   nevydaná   t.    povídka ;    2. 
vtipná  úseČná  povídka;    —  ár,  vypra- 
vovatel    anekdot;    —  on,  spis  o  anek- 
dotách. 
Anemo-graf,  větropis,  větroměr ;  —chord, 
větrostrunec    (had.    nástroj);    —logie, 
větrosloví ;  —meter ,    větroměr  ;     —ne, 
zavilec,  větrná  růžička ;  —pathie,  vzdu- 
cholečba ;  —s,    řc,    vítr;    —skop,  vě- 
troměr. 
Anen-ergie,    řc,    nečinnost ;    —kefalie, 
nedostatek  mozku.  Anepigrafy,  spisy 
hez   nadpisu.     Anergetika,     nauka   o 
křísení  polomrtvých. 
Anésthe-sie,    řc. ,    nečitelnost ;    —tický, 
znecitelňující ;    —tisovati,  znecitelniti. 
Anethum,  z  řc,  kopr  (rst.). 
Aneurysma,  nadut,  výduť  (cévy krevní). 
Angari-ace,    právo    státu  k  užití   sou- 
kromých lodí ;  —ae,  čtvrtletní  poplatky 
poddanské;  2.  čtvrtodenní  posty   vý- 
roční. 
Angel,    z    řc,    posel    t.  boží;  2.  duch 
člověka  dokonalejší;  —  a,  řc  jm.  žen., 
poselkyně ;  —ika,  rst. ;  —ina,  jm.  žen. ; 
—iriky,    —ské  panny,    jeptišky;    —  os, 
v.  angel. 
Angi-ektasia,  rozšíření  cev  ;  —emfraxis, 
zacpání  cev;  —na,  záškrt,  žába  (nemoc). 
Angio-grafia,     cevopis  ,    popsání    cev; 
—itis,  zapálení  cev;  —leucitis,  zapálení 
míznic ;  —logia,  cevosloví ;  —n,  céva ; 
—pyria,  horučka  cev ;  —stěno  sis,    zú- 
žení cev;  —tomia,  rozříznutí  žíly. 
Angl-aise  (angléz),  anglický  tanec  ;  —i- 
cismus,  zvláštnost  anglické  řeči ;  —ickd 
nemoc,    křivice;    —icko,  —ičany,  —ie, 
země  na  ostrově  severozápadně  Evropy; 
—isování,  utínání  ocasu  koním ;  —oma- 
nie,  přílišná  láska  k  Angličanům. 


Angu-illa,  lt.,  úhoř ;  —is,  lt.,  had. 
Angul-ární,  úhlový  ;  —us,  lt.,  úhel. 
Angust-iae,  pl.,  lt.,  úzkosti ;    —iclavius, 
oděv  s  úzkými  proužky  u  Ríinamiv ; 
— us,  lt.,  úzký. 
Anhydrit,  bezvodec  (miner.). 
Anchovis  (anšoví),  druh  sardel  do  soli 

nakládaných. 
Anchusa,  pilát  (rst.). 
Anim-a,lt.,  duše  ;  —asfidelium,  duše  vě- 
řících (zpěv  cirk.) ;  —ace ,  oduŠevnění ; 
—adversio,  lt.,  spozorování;  —al,  lt.,  zví- 
ře ;  živočich ;    —alismus,  živočišnictví, 
zvřřetství ;  -alní,  zvířecí ;  -ato,  it.,  živě, 
s  duchem ;  —o,  it.,  duch ;  —o  deliberato, 
úmfslně,  z  úmysla;    —osní,    jizlivý, 
popudlivý;    —oso,  it.,  živě;  —us,    lt., 
duch.  [sňatku. 

Aniran,   pers.,    duch    světla,    ochrance 
Anis,  rst. ,    jejíhož  semene  se  užívá  v 
kuchyních ;    —etka ,  —ovka,  kořalka  s 
přísadou  anisu ;  —okyklos,  stroj  k  há- 
zení střel.       [tiny  v  Něm.  krajinách. 
Anker,  něm.,  kotev ;  2.  míra  na  teku- 
Ankylo-blefaron ,    řc,    srostlosť  víček  ; 
—glosson,  podrostlý jazyk;  —sis,  srost- 
losť kloubův. 

Anna,  heb.  jm.  žen.,  milostivá  ;  —les, 
lat.,  letopisy;  —lia,  duchovní  obroČí, 
jednoroční  užitky  z  fary ;  —ty,  prvo- 
roční  příjmy  za  udělení  duchovní  pre- 
bendy.  [kovaní,  kroužkovaní. 

Annelida ,    annulata ,    pl. ,    červi   člán- 
Ánne-ktovati,  připojiti  ;  —xe,  z  lt.,  při- 
pojení něčeho ;  —xum,  přívěsek  ;  cum 
—xis,  se  vším  příslušenstvím. 
Anni,  lt.,  roku  ;  —hilace,  z  lt.,  zničení. 
Anno,  lt,  roku  ,   v  roce ;  a.  ante  Chri- 
stum,  r.  před  Kristem ;  a.  orbis  condito, 
r.  od  stvoření  světa ;  a.  urbis  conditae, 
a.    db    urbe    condita,    r.    od  založení 
Ěíma;  a. praesento,  r.  tohoto;  a.  prae- 
terito,  v.  minulého,  loni ;  a.  regni ,  r. 
panování ;  —minace,   z  lt.,  hra  slovná, 


Annona 


—  17   — 


Antidor 


hra  ve  slovích;  —na,  roční  výnos  plo- 
din polních  ;  —  nce  (annohs),  fr.,  ohlá- 
šení ;  —nsovati,  ohlásiti ;  —táce,  po- 
znamenání;  —tata,  lt.,  poznámky  ;  —to- 
vati,  poznamenati. 

Annu-a,  lt.,  roční  lhůta ;  —ale,  výroční 
slavnost  kostelní ;  roční  zádušní  mše ; 
—arinm,  roční  kniha,  kalendář  ;  —ita, 
ročina,  roční  splátek  ;  —lace,  zničení ; 
—lata  v.  annelida ;  —lovati,  zničiti  ; 
odvolati;  —lus,  lt.,  prsten;  a.  episco- 
palis,  p.  biskupský;  a.  2)iscatoris,  p. 
rybářský  ;  —nciace,  z  lat. ,  ohlášení, 
zvěstování ;  —nciatky,  zvěstovatelky, 
jeptišky  věnující  se  poctě  p.  Marie  ; 
—um,  roční  plat:  —us,  lt.,  roční. 

Annus,  lt.,  rok;  a.  civilis,  r.  občanský; 
a.  communis,  r.  obecný;  a.  intercala- 
ris,  r.  přestupný;  a.  lunaris,  r.  mě- 
síční; «.  nátur alis ,  r.  přirozený  ;  a. 
normalis,  r.  normální,  obyčejný;  a.so- 
larls,  r.  sluneční. 

Ano-blissement  (anoblismáii),  fr.,  pový- 
šení na  šlechtictví;  —donta,  škeble 
(lastury) ;  —dyna  remedia,  prostředky 
bolest  krotící ;  —ia,  nerozum  ;  —malá, 
nepravidelné  části  řeči;  — malta,  řc,  ne- 
pravidelnost ;  —malní,  nepravidelný ; 
—mie,  bezzákoní ;  —na,  láhevník  (rst,) ; 
—nychia,  beznehtí,  nedostatek  nehtův ; 
—nymni,  —nymický,  —nymus,  beze- 
jmený  ;  —psie,  bezzrakosť ;  —rexie,  ne- 
chutenství k  jídlu;  —rganický,  neú- 
strojný;  —i^malis,  nepravidelný ;  —smia, 
nedostatek  čichu, 

Ansari,  ochráncové,  sekta  mahomed. 

Anselm,  staroněm,  jm,  muž,,  boží  štít, 

Aritagon-ismus,  protivnictví  ;  —ista,  pro- 
tivník, [blízký, 

Antarktický,  (protise věrní),  jižní   točně 

Ante,  lt.,  před;  a,  Christum,  př,  Kri- 
stem ;  a.  diem,  přede  dnem ;  —ceden- 
cie,  předcházející  události ;  —cedens, 
lt.,  předcházející,  předchozí  ;  —cessor, 

Rank  :   Slovník  novinářský. 


předchůdce  ;  —datovati,  datovati  na- 
před ;  —diluvianický,  předpotopní ;  —lu- 
ditim  ,  předehří,  předehra  ;  —metica, 
prostředky  proti  dávení ;  —nagium, 
právo  prvorozenství;  —natus,  prvoro- 
zenec;  —nnaria,  kočičí  nožka,  pleai- 
vec(rost.);  —pendiumv.  antipendium. 

Anthe-ma,  hudební,  skladba  cirk.  na 
slova  ze  žalmův ;  —mis,  rmen  (rostl.) ; 
—ra,  prašník  (v  rostl.) ;  —ricum,  ko- 
hatka,  bělozářka,  bílá  záře  (rost.j  ; 
—ridie,  pelnice  (v  rostl.) ;  —  sis,  roz- 
kvétání ;  —sterie,  hodování  ku  poete 
Bakcha  u  st.  Rekův. 

Antho-lith,  skamenělý  květ ;  —logia, 
květobraní,  výbor  z  něčeho  (z  básní) ; 
—xanthum,  voňavka  (rostl.). 

Anthr-acit,  uhlovec  (kamenného  uhlí) ; 
—akometer,  uhlíkorněr;  —akosix,  uhel- 
ný katarrh  plic;  —ax,  řc,  uhel;  2. 
oheň  perský  (nemoc). 

Anthropo-fag-,  lidožrout;  —fagie,  lido- 
žroutství  ;  —fobia,  štítění-se  lidí ;  —gno- 
sia,  lidoznalství ;  —grafia,  Člověkopis  ; 
—latria,  ctění  lidí  co  bohův;  2.  mo- 
dlářství ;  —lith,  skamenělý  člověk ; 
—log,  «člověkozpytec  ;  —legia,  člověko- 
věda,  Člověkosloví,  člověkozpyt ;  —mor- 
fismus*  zČlověČování,  zčlovéčovatelstv  ; 
—morfité,  sekta  křesťan,  ve  4.  stol.  při- 
čítající bohu  vášně  lidské  ;  —pathia, 
zčlověčování  boha  ;  —s,  řc.,  člověk. 

Anthyllia,  úročné  koření  (rstl.). 

Anti,  řec.  předlož,,  proti- ;  2.  lt.  předlož., 
před-  ;  —aditis,  zánět  mandlí  v  krku  ; 
—barbarus,  kniha  vytýkající  cizomlu- 
vy ;  —caglie,  starožitnůstky ;  —cipace, 
z  lt.,  napředvzetí,  předjetí,  předjímání ; 
—cipando,  vzetím  napřed,  předbermo  ; 
—cipatlcy,  papírové  poukázky  rakous. 
z  r.  1811  na  vyměňování ;  —cký,  sta- 
rožitný, duchu  starožitnosti    přiměře- 

•   ný ;  —démonista,  upíratel  démonův  či 
ďáblův;    —dor,    svěcený    chleb,  jejž 
2 


Antidot 


18  — 


Apertur; 


kněz  podává  lidu;  —  dot,  protijed, 
kazijed ;  —dyskrasické prostředky  proti 
nákaze  krve ;  —/logistický  ,  protipla- 
menný,  protizánětný ;  —fona,  —forde, 
protizpěv,  střídavý  zpěv;  předzpěv; 
—fonár,  —fond!,  sbírka  antifon ;  —hek- 
tické prostředky  proti  souchotinám : 
—chrese,  —chretickd  smlouva,  smi.  po- 
stupující věřiteli  nějaké  věci  do  zá- 
stavy spolu  s  jejím  užíváním  místo 
placení  úrokův  ;  —chťhon ,  protiležící 
polokoule  země  ;  —chthonové ,  proti- 
nožci;  — ka,  stařin a,  dře vnosť ;  2.  sta- 
robylý sloh  v  umění;  —katolický,  proti- 
katolický ;  —konstitucionári,  protivníci 
konstituce  či  ústavy ;  —kontagiosní 
prostředky  proti  nákaze:  —  krist,  proti- 
krist ,  protivník  Kristův ;  —kritika, 
protikritika,  ozvání-se  proti  kritice ; 
—kva  v.  antiqua  ;  —kvár,  starožitník, 
obchodník  se  starožitnostmi,  se  sta- 
rými knihami ;  —legomena,  spisy  Nov. 
Zák.,  o  jichž  pravosti  od  některých 
pochybováno  ;  —liberální,  svobodě  ne- 
příznivý; —logie,  —logismus,  protimluv ; 
—logium,  odpor,  sváda  ;  2.  předmluva ; 
—lopa,  sajha,  sajka  (zvíře) ;  *-meta- 
hola,  opačnosť  s  přestavením  (v  ře  Či) ; 
—minisferiální ,  ministerstvu  odporu- 
jící ;  —mon,  surmík,  strabík  ;  —nacio- 
nální,  protinárodní ;  —nomia,  spor  n. 
nesrovnalost  zákonův ;  —nomiáni,  pro- 
tizákonní ci,  sekta  křesťan.  :  —nomis- 
mus,  protizákonnictví  ;  —  och,  jm.  mno- 
ha panovníkův  Syrských ;  —papá, 
protipapež ;  —pascha,  neděle  po  veli- 
konoci ;  —pathia,  nelibost ,  nechuť ; 
—patriot,  protivník  vlasti  a  vlasten- 
cův ;  —pendium,  předstěra  oltáře ;  — po- 
dové,  protinožci ;  —qua,  latinské  písmo 
rovné;  —quár  v.  antikvář;  —quitas, 
lt.,  starožitnost ;  —quus,  lt.,  starožit- 
ný, starodávný;  —rrhinum,  vlčí  huba, 
umrlčí  hlava,  hledík  (rst.) ;    —sfcorbu- 


tický,  proti  kurdějím  ;  —spasmodický :, 
—spastirký,  protikřeČný ;  —spást,  stopa 
4slabiČná  ^--  —  —  ^ ;  —  ster,  před- 
stavený ;  —strofa,  protistrofa,  protislo- 
ha;  —thesis,  protirčení;  —theton,  řc,  pro- 
tiklad :  —tHnitár,  protitrojičník,  odpůr- 
ce učení  o  nejsv.  Trojici ;  —varix.  Bar. 

Antoine  (antoan),  fr.,  Anton,  Antonín, 
Autonius,  jm.  muž.,  neocenitelný,  dra- 
hocenný; Antoinette,  Antonie,  jm.  žen.; 
sv.  Antonína  oheň,  růže  (nemoc). 

Antonomasia,  řc,  přezvání,  přejmeno- 
vání, [v  Belgii. 

Antorf,  něm.  Antwerpen,  přímořské  m. 

Antové,  příjmem  Slovanův  u  starořc. 
a  lt.  dějepiscův. 

Anuria,  řc,  nedostatek  moči. 

Anus,  lt.,  řiť. 

Anwalt,  něm.,  právní  zástupce. 

Aorist ,  řc,  forma  časoslovní  minulé- 
ho času;  —  ia,  řc,  neodhodlanosť. 

Aort-a,  srdečnice  (nejvěČší  tepna  v 
těle  lidském) ;  —itis,  zánět  srdečnice. 

Apa-ge,  lt.,  odstup  ;  a.  satanáš,  odstup 
ďáble  ;  —gogický  důkaz,  nepřímý  d. ; 
—Ito,  it.  a  šp.,  nájem  zvi.  státních  stat- 
kův  a  důchodňv;  —Itore,  —Itista,  náje- 
mník důchodků  v  státních ;  —nage  (apa- 
náž),  úděl,  výživa  mladších  synů  a  dcer 
knížecích;  —rte,  stranou;  pro  sebe; 
—rtní,  zvláštní ;  —teka,  —tyká,  lékár- 
na ;  —tekár,  —tykář,  lékárník ;  —tekár- 
ství,  —tykářství,  lékárnictví ;  —thia. 
netečnosť,  prázdnost  náruživostí;  2. 
nečitelnost;  —tit,  klamavec    (miner.). 

Ape,  chleb  Indův  z  krupice  a  rýžové 
mouky. 

Apeirokalie,  řc,  nedostatek  krasochuti. 

Apelles,  jm.  slav.  malíře  starořeckého. 

Apelsina  v.  Apfelsine. 

Apenniny,  pohoří  v-  Itálii. 

Apepsie,  nezáživnosť,  nestravitelnosť. 

Aper-cu  (apersý),  fr.,  přehled  ;  —ientio, 
lt.,  otvěravé  prostředky  ;  —tura,  otvor  : 


Aportus 


—  19  — 


Applikatura 


2.  uprázdnční  úřadu  :  —tus,  lt.,  ote- 
vn-iiv. 

Apfelsine,  není.,  pomeranč. 

Aph  •.   .   .  v.  Ať  .   .   . 

Apicultura,  lt.,  včelařství,  eqpda,  lt.,  včela. 

Apium,  lt.,  miřík,   celer  (rst.). 

Aplanatický.  z  řc.,  nechybný,  bez  bludu. 

Aplomb  (aplon),  fr.,  podle  olovnice. 

Apnoia,  řc,  nemožnost  dýcháni. 

Apo-bates,  bojovníci  na  vozích ;  —  da, 
červi  kroužkovaní :  —dula,  listonožky 
(rackové)  ;  —diktický  důkaz ,  přímý 
d. ;  —dosis  ,  řc. ,  závětí  (v  slohu) ; 
—flegma,  řc,  připovídka,  průpověď; 
—fyllit,  puchavec  (miner.) ;  —fyse,  vý- 
běžky z  jednoho  kamene  do  druhého 
(v  horách) ;  —gare,  voďanka,  chladivý 
nápoj  z  jahod  n.  ovoce  :  —geum,  od- 
zemí (v  dráze  měsíce):  —grafům, 
přepis,  opis  ;  odlika  obrazu  ;  —kaly- 
psis,  řc,  zjevení,  zvi.  zjevení  sv. 
Jana;  — kal yptielcé  číslo,  666;  —kaly- 
ptik,  vykladatel  apokalypse  ;  —kata- 
stasis,  řc,  napravení;  uvedení  do  bý- 
valého stavu  ;  —krisiář,  vyslanec  pa- 
pežský k  narovnání  pří  biskupských ; 
—kryfy,  podvržené  spisy  ;  —lion,  —Ho, 
bůh  Římanův,  Jasoň  ;  —llonia,  —llina, 
—léna,  jm.  žen.  ;  —llonios,  jm.  muž. ; 
—log,  bajka  esopská;  —logeti,  obránci, 
haj  itelé ;  —logetika,  nauka  o  obraně ; 
—logie,  obrana;  —neurosíš,  blána  šlacho- 
vitá; —planesis,  řc,  úmyslné  vzdále- 
ní-se  od  věty  hlavní  (v  slohu) ;  —plek- 
tický,  mrtvicný;  —plexie,  mrtvice,  po- 
ražení (šlak) ;  — rema,  řc,  výrok  scest- 
ný ;  —retik,  pochybovač ;  —na,  po- 
chybenství ;  —siopésis,  řc,  zamlčení 
(v  řeči) ;  —stase,  —stasis.xc,  odpad- 
nutí, odstoupení  n.  př.  od  víry  ;  —stát, 
odpadlík  od  víry;  — sterna,  Í'c.,Yreá: 
—stol  v.  apoštol;  —strof,,  z  řc,  odsu- 
vník,  odvratník;  —strofa,  z  řc,  obrá- 
c-ení  řeči.  obrácení-so  v  řeči  k  někomu. 


Apoštol,  z  řc,  poslanec,  vyslanec,  zvi. 
a.  Pána  Krista;  —ské  požehnání, yov,. 
papežovo  s  jistými  obřady  ;  —ské 
skutky,  část  Písma  sv.  nov.  zák.  ; 
—ské  veličenství,  titul  Rakouských  cí- 
sařův po  králích  Uherských  (po  sv. 
Stěpanu  uher.) ;  —ský  vikdr,  biskup 
bez  určitého  sídla. 

Apotheosis,  řc,  vyhlášení  někoho  za 
boha,  zbožnění  někoho. 

Appar-át,  příprava,  přístroj ;  —  eil,  ná- 
činí ,  přístroj  (k  ozdobě  na  stůl,  v 
kuchyni  atd.) ;  —eille,  výjezd  z  pevno- 
sti na  náhradbí ;  —ence  (apparáns),  fr., 
zevnějšek ; pravdě  podobnost ;  —temeni, 
(appartmáh),  obydlí,    řada    pokojův. 

Appassionato,  it.,  vášnivě, 

Appel,  fr.,  volání,  vyvolání ;  2.  svolání 
vojákův  zabubno váním  n.  zatroube- 
ním ;  3.  dupnutí  nohou  v  šermu  ;  4. 
(mysliv.)  sluch  (psí). 

Appell-ace,  z  lt.,  odvolání-se    k  vyšší- 


mu soudu  ; 


•a ční  soud,  s.   od- 


volací, s.  odvolá vací.  s.  k  němuž  mo- 
žno se  odvolati ;  —ant,  odvolavatel ; 
—ativum  (nomen) ,  jméno  nazyvací 
n.  obecně  ;  —ovati,  odvolati  se  k  vyš- 
šímu soudu. 

Append-age  -(apándáž),  fr.,  přívěsek  ; 
—unce  (apandáhs),  příslušenství  ;  —ant, 
příslušný  ;  —  ix,  —icida,  lt.,  přívěsek. 

Apper-cepce,  osvojení,  ovlastnění:  —ci- 
povati,  uznamenati,  spozorovati ;  —ti~ 
nenee,  přímět,   příslušenství. 

Appetit,  žádost  jídla  a  pití,  chuť  k  jídlu. 

Applanovati,  urovnati. 

Applaudovati,  tleskati  komu  :  apjjkms, 
z  lt.,  potlesk,    na  znamení  podívaly. 

Appli-cetur,  lt.,  má  se  přidati;  —koce, 
z  lt.,  užití,  upotřebení ;  2.  připojení : 
3.  pilnost,  schopnost;  4.  přivlastnění. 
doložení  na  posluchače  (vřeci):  —  ka- 
tura.  kladení  prstúv  (ve  hře  na  hud. 
nástroje  . 

•i* 


Appogiato 


20 


Arbitrium 


Appogia-to  (apodžato) ,  splynutí  dvou 
tonův  ;  —tura,  předložka,  předrážka. 

Appoint  (appoén),  fr.,  doplnění  nějaké 
sumy  ;  doplatek  k  služnému. 

Appon-atur,  lt.,  budiž  přiloženo ;  —ovati, 
přiložiti. 

Apport,  přínos ;  —  age  (— áž),  přínosné, 
plat  za  přinesení ;  —e,  přines  !  (vo- 
lání na  psy) ;  —ovati,  přinésti,  přinášeti. 

Apposice,  z  lt. ,  přistavení,  přístavka 
(ve  slohu). 

Apprehen-dovati,  z  lt.,  něco  znamenati, 
vnímati,  pojímati;  —se,  vnímání,  zna- 
menání ;  —sible,  vnimatelný,  —sivní, 
vnímavý ;  choulostivý. 

Appret-eur  (— tér)  fr.,  při  právo  vač  sukna, 
postřihač  ;  —ovati,  připraviti,  přistro- 
jiti (sukno) ;  —ura,  připravení,  pří- 
prava (sukna). 

Approb-ace,  schválení,  stvrzení  něčeho ; 
—ovati,  z  lt.,  schváliti,  stvrditi  něco. 

Appro-che  (aproš),  fr.,  přiblížení ;  2. 
průkopy,  zákopy  oblehací;  —priace, 
z  lt.,  přivlastnění,  přispůsobení ;  —visi- 
onovati,  zásobiti ;  —ximatio,  lt.,  blíže- 
ní-se  k  něčemu ;  —ximativně,  z  lt., 
sblížené,  přibližmo. 

Aprakos,  z  řc,  nedělní. 

Aprikose,  něm.,  meruňka.   • 

April,  —is,  duben,  měsíc; —em  poslati, 
za  blázna  míti  koho. 

Apsida,  velosa,  spojnice;  2.  a.,  apsis, 
výklenek  na  oltář  (v  rom.  a  byzant. 
kostelích). 

Apsychie,  z  řc,  bezduší. 

Aptera,  bezkřídlí  (hmyzi). 

Aptitude  (aptitýd),  fr.,  z  lt.  aptitudo, 
schopnost,  vhodnost. 

Aq.,  skrác.  ==  aqua,  lt.,  voda;  Aq.  To- 
fana,  jed  r.  1659  od  Sicilianky  To- 
fany  vynalezený. 

Aquae  pl.,  lt.,  vody,  lázně  (jm.  mnoha 
míst) ;  —ductus,  vodovod: 

Aqua-manile,  konvičky,  z  nichž  se  vo- 


da lije  na  prsty  kněze  před  posvěce- 
ním ;  —marin,  drahý  kámen,  bledě 
zelená  odroda  beryliu  ;  —vela,  malba 
vodními  barvami ;  —riani,  vodaři,  sekta 
křesťan. ;  —rium,  —vivarium,  vodojem ; 
2.  nádržka  sklená  naplněná  vodou  na 
přechovávání  vodních  rostlin  a  zvířat ; 
—rius,  vodnář  (znamení  ve  svoru  ne- 
beském) ;  —ticum ,  plat  za  užívání 
vody  ;  —tinta,  tušovací  leptání  (v  ry- 
jectví)  ;  —  vit,  přehnaná  kořalka, 

Aquil-a,  lt.,  orel;  —  egia,  orlícek  (rstl.) ; 
—pja  v.  Voglej  ;  —o,  lt.,  severní  vítr ; 
—oniální,  severní. 

Arab-a,  tur.,  vůz ;  —ella,  jm.  žen.,  Arab- 
ka  ;  —esky,  ozdoby  na  výkresích  na 
spůsob  arabský ;  —  ie  ,  poloostrov  v 
Asii  mezi  Perským  zálivem  a  Rudým 
mořem,  kde  žij ou  —ové;  arae  v.  harač. 

Arachn-e,  řc,  pavouk ;  —ida,  —oidea, 
pl.,  pavouci ;  —itis,  zánět  pavučnice  ; 
—oidea,  blána  pavuČinná,  pavučnice 
(obalující  mozek  a  micku)  ;  —oideus, 
pavučinovitý  ;  —olith  ,  pavoukokam, 
skamenělý  pavouk ;  —ologia,  pavouko- 
zpyť,  pavoukosloví. 

Arak,  rýžovka,  kořalka  z  rýže  n.  ze 
Jťávy  kokosové. 

Aramazd,  modla  Iberův  (Gruzínúv). 

Arambaša  v.  harambaša. 

Aran-ea,  lt.,  pavouk;  —zini,  cukrované 
pomoranČe  n.  kůry  z  nich. 

Arap,  u  Srbův  mouřenín    (v.  Arábie'). 

Ararat,  hora  v  Arménii  15.907'  vyš., 
na  níž  se  prý  po  potopě  zastavil  ko- 
ráb Xoe. 

Arba  v.  araba;  —léta,  veliká  ku?e  na 
střely;  —nesi  v.  Arnauti. 

Arber,  něm.,  v.  Javor. 

Arbesau  v.  Var  važ  o  v. 

Arbiter,  lt.,  rozsudí,    soudce  rozbodčí. 

Arbith,  hebr.,  večerní  modlitba  židáv. 

Arbiír-age  (— ráž),  fr.,  měnozpyt;  smě- 
neční sazba;  <—ární,  libovolný;  —ium, 


Arl  jitro  váti 


21 


Aristoloeliia 


lť.,  úsudek,  zdání;  —ovati,  rozvažovati. 

Arbor,  lt.,  strom  ;  a.  genealogica,  rodo- 
kmen ;  a.  vitae,  strom  života  5  — ec, 
hora  v.  Javor. 

Arbre  (arbr),  fr.,  v.  arbor. 

Arbutus,  lt.,  ježovka,  planika  (rstl.). 

Arbuz,  rus.,  druh  turkův  n.  dýní. 

Area  v.  archa ;  —  cea,  navky,  čeleď  ml- 
žův; —mim,  tajemství;  £>/.  —na,  tajné 
prostředky ;  —to,  it.,  smyčcem  hráno. 

Arcell-a,  štítek  (kořenorožec) ;  —ida, 
—ina,  skořepníci. 

Arci-biskup,  přední  biskup  ;  —  ere  (ar- 
čiere),  it.,  luČištník,  lukostřelec;  —erní 
garda,  životní  n.  osobní  stráž  pano- 
vníkův ;  —jáhen,  sluha  církevní,  po- 
sluhující biskupu  při  službách  božích ; 
—kněz,  —pryst,    kněz    vyššího    důsto- 

Arcus,  lt,  oblouk.  [jenství. 

Arde-a,  lt.,  volavka  (pták);  —ida, volavky. 

Ardito,  it.,  směle,  srdnatě. 

Ardor,  lat.,  plápol,  palčivosť. 

Are,  fr.,  základní  míra  polní. 

Area,  lt.,  prostranství,  prostor,  rozloha. 

Areka,  druh  palmy. 

Aréna,  lt.,  písek;  2.  pískoviště,  místo 
pískem  posypané ,  n.  př.  zápasiště, 
hřiště  a  j.  pod  sirým  nebem;  nyní: 
letní  divadlo  ;  —via,  písečnice  (rstl.). 

Arend-a,  nájem;  2.  nájemné,  plat  z 
nájmu;  —ťn\  —ator,  nájemník,  pachtýř. 

Arenicola,  dešťovka  mořská  (červ). 

Areo-meter,  z  řc,  tížeměr,  houšfkoměr 
(vážky  na  tekutiny)  ;  —pagita  ,  Člen 
areopagu ;  —pagus,  pahorek  v  Athé- 
nách ,  kdež  se  scházel  vrchní  soud 
pod  širým  nebem. 

Ares,  bůh  války  u  Řekův. 

Arest  v.  arrest. 

Argent  (aržán),  fr.,  stříbro  ;  2.  peníze ; 
a.  comptant,  hotové  peníze ;  — an,  pak- 
fong,  anglické  neb  německé  stříbro; 
—erie  (aržántrý),  fr.,  stříbrné  nádobí; 
—eus,  lt.,  stříbrný;  —um,  lt.,  stříbro. 


Argo-nauta,  chobotnice  plaché  tni  (hla- 
vonožec) ;  —nauti,  plavci  Argonští, 
plavili  se  dle  báje  řecké  na  lodi  Ar- 
gos  za  zlatým  rounem. 

Argument,  —um,  lt.,  důvod,  doklad; 
—ovati,  dokládati,  dokazovati. 

Argyron,  řc,  stříbro. 

Arch  (z  lt.  arcus,  oblouk),  list  papíru 
jisté  velikosti ;  —a,  skříně,  truhla  ;  a. 
úmluvy,  truhla,  v  níž  chovali  Israe- 
lité  boží  přikázaní ;  a.  Noe,  koráb, 
v  němž  se  Noe  zachoval  v  čas  po- 
topy; —aismus,  z  řc,  staromluv,  za- 
staralé slovo  ;  —angel,  —anděl,  angel 
moci  vyšší,  jichž  se  počítá  7;  —eolog, 
stařinozpytec ;  —eologie,  stařinověda, 
stařinozpyt. 

Archi-ater,  řc,  arcilékař,  první  lékař ; 
—diákony,  arcijahen;  —dux,  arcikníže, 
arcivojvoda  ;  —episcopus,  arcibiskup  ; 
—mandrita,  z  řc.  ,  arciopat  nad  více 
kláštery  v  řc.  církvi ;  —medes,  výtečný 
mathematik  starověký;  —pelag,  sou- 
ostroví (zvi.  11  Kecka) ;  —presbyter, 
arcikněz  ;  —tekt,  stavitel ;  — tektonici  ý, 
stavitelský  ;  —tektura  ,  stavitelství ; 
—trav ,  vodorovné  břevnoví  sloupy 
spojující ;  —typ,  prvopis ;  prvotisk. 

Archiv,  listovna  (místo  na  starší  listi- 
ny); —ar,  správce  listovny. 

Archon,  řc,  vladař  v  Athénách. 

Aria,  it.,  vzduch ;  2.  píseň ;  a.  cattiva, 
škodný  vzduch,  smrtonosný  výpar  z 
italských  bažin  ;    —ni,  sekta  křesfan. 

Aridura,  chřadnutí  údu. 

Árie  v.  aria ;  —tta,  malá  árie. 

Ariel,  hebr.,  jm.  muž.,  lev  boží. 

Aristides,  vůdce  Athénský,  ctěný  pro 
svou  spravedlivost. 

Aristo-kracie,  z  řc,  šlechto  vláda,  vláda 
šlechty  ;  —krát,  přívrženec  šlechtovlá- 
dy;  hrdý  šlechtic;  —kratismus,  —ki -at- 
ství,  šlechtický  mrav ;  —locliia,  podra- 


Aristoteles 


22 


Arthrodynie 


žec  (rstl.);  —těles,  mudrc  starořecký, 
384  před  Kr. 

Ariš,  perský  loket  (srv.  aršin). 

Arith-mantie,  z  řc,  věštění  z  počtťrv; 
—metický,  početní;  —metik,  počtář; 
—metika,  poČtářství,  počtověda. 

Arkad-ie,  krajina  starořecká,  proslulá 
blaženým  životem  pastýřův ;  —y,  lou- 
bení,  polubí,  řada  obloukův  na  pilí- 
řích n.  sloupí cb  spočívajících,    [koní). 

Arkan,  smyčka  (na  chytání    divokých 

Arkatura,  mělký  výklenek. 

Arkebuz-a,  hákovnice ;  —nik,  hákovník. 

Arkt-ace,  z  lt.,  sázení ;  —ický,  severní ; 
—ostafylos,  medvědice  (rstl.)  ;  —urns, 
řc.  (medvědí  ocas),  hvězda  první  ve- 
likosti v  souhvězdí  Bootes. 

Arkýř,  z  něm.  Erker,  výstupek  u  domu. 

Arlekýn  v.  harlekýn. 

Arma,  lt.,  zbraň. 

Armád-a,  vojsko;  2.  špan.,  vojenské 
loďstvo  ;  —ní,  vojenský. 

Arma-dillo ,  pasovec  (zvíře) ;  2.  šp., 
strážná  loďka  ;  —listé,  erbovní  šlech- 
tici bez  pozemkův  v  Uherských  ze- 
mích ;  —teur  (— tér),  fr.,  vypravi tel  .lodi ; 
—toli,  náčelníci  branných  sborů  v  Ěe- 
cku ;  —tura,  zbroj,  zbraň ;  ozbrojení. 

Armenhaus,  něm.,  dům  chudých,  d.  pro 
chudé.  [Arménie). 

Armeniaca,  meruňka  (pojmen.  dle  země 

Armeria,  trávnička  (rstl.). 

Armi-ger,  lt.,  zbrojnoš;  —Ha,  obruč, 
páska ;  —rovati,  ozbrojiti. 

Armjak,  vrchní  krátký  šat  rus.  sedláka. 

Armor-acia,  lt.,  křen;  —idl,  seznam 
erbův  ;  —ika,  přím  oři. 

Arnau  v.  Hostinné.  [Albánii. 

Arnautové  n.  Škipetári,  národ,  žijící  v 

Arnica,  lt.,  prha,  andělský  traňk  (rstl.}. 

Arnold,  Arnolt,  něm.,  jm.  muž.,  oiio- 
vládce. 

Arnulf,  něm.  jm.  muž.,  silný  orel. 

Aroma,  řc,  libý  zápach  kořenný,  libá 


vůně;  —ta,  koření;  —tichý,  vonný, 
kořenný. 

Aron,  bratr  MojžíŠxiv,  první  nejvyšší 
kněz  židovský ;  2.  a.,  —ova  brada, 
lt.  arům  (rstl.). 

Arpa,  it.,  harfa ;  —lik,  tur.,  soudní  okres. 

Arpegg-iatura,  —io  (arpedžo),  it.,  har- 
fo vitě  (o  hře  akordů). 

Arpent  (arpán),  fr.,  míra  země,  jitro ; 
—age  (arpántáž),  fr.,  zeměměřictví. 

Arrangement  (aranžmán),  fr.,  upravení, 
spořádání,  vypořádání. 

Arrest,  zatknutí;  vězení,  vazba;  2.  vě- 
znice; 3.  zastavení  lodí  v  plavbě. 

Arrét  (arré),  fr.,  rozkaz  k  zajetí  někoho  ; 
—ovatikoho,  zatknouti,  uvězniti  koho. 

Arrha,  závdavek.  [měrnosť. 

Arrhytmia,  nedostatek  souměru,  nesou- 

Arriěre,  fr.,  v  zadu  ;  zadní ;  —fjorde, 
zadní  voj,  z.  vojsko ;  arricros,  šp., 
vůdcové  soumarův. 

Arrogan-ce,  z  fr.,  drzosť ;    —tni,    drzý. 

Arrond-issement(arondysmán),  fr.,  okres, 
okruh  ;  —ovati,  zokrouhliti  (pozemek). 

Arrossement  (arosmán),  fr.,  orosení,  po- 
kropení. 

Ars,  lat.,  umění ;  2.  arab.  v.  arz. 

Arsen,  —ik,  otrušík  (jedovatý  kov)  ; 
—ál,  zbrojnice ;  námořská  zásobna  vo- 
jenská; —icnan,  sůl  arsenická  ;  —ij, 
—ius,  z  řc,  jm.  muž.,  silný. 

Arsis,řc,  zdvih  (přízvuk  stopy  veršové). 

Arslan,  ar.,  lev. 

Aršin,  rus.  loket  (srv.  arif). 

Artaba,  obilní  míra  v  Persii. 

Arte-fakt,  výrobek  umělecký;  —misiuvii 
pelyněk,  pelunka  (rstl.) ;  — Ha,  tepna* 
žíla  tepací,  přivodiČka ;  —i-iitis,  zapá- 
lení tepny  ;  —riotomie,  řez  do  tepny. 

Artes,  pl.,  lt.,  umění;  a.liberales,  svo- 
bodná umění ;  —ská  studně,  vrtaná  st. 

Arthr-algie,  řc,  bolesti  kloubův;  —iti-s, 
zánět  kloubův,  dna,  hostec  ;  —odynie, 


Arthrokace 


23 


Aspidium 


pícháni  v  kloubích ;  —okace,  zvřede- 
ní  kloubů*;   —ozoa,   členovci. 

Arthur,  staro  č.  Artuš,  jm.  maž. 

Articul-ata,  pl.,  členovci;  —átio  v.  ar- 
tikulacc;  —  tw,  lt.,  článek,  v.  artikul; 
a.  fidei,  článek  víry. 

Artičok,'7/>i«w,  rstl.  jejíž  poupata  jedí. 

Artikul,  z  lt.,  člen,  členek,  článek;  v 
nilvn.  slovo  blíže  ukazující  na  jmé- 
no podstatné  ;  —  oce,  členění,  článko- 
vání ;  2.  článkovanosf,  člennosť,  čle- 
nitost ;  —ováný,  článkovaný  :  členitý, 
článkovitý. 

Artiller-ie,  dělostřelectvo  ;  —ista,  dělo- 
střelec ;  —ní  park,  ohrada  s  těžký- 
mi děly.  [čí. 

Artist-a,  umělec  :—ir-ký,  umělecký,  uměl- 

Arto-karpos,  řc,  chlebový  strom,  chle- 
bovník  ;  —foriurn,  chlebnice,  skříně  na 
chleb ;  —latrie,  chleboslnžba,  klanění  - 
se  hostii ;  —  lltli,  chlebokam  ;  —s,  řc, 
chleb. 

Artuš  v.  Arthur. 

Arům  v.  aron. 

Arund-inaceae,  rákosovité  rostliny  ;  —o, 
lt.,  rákos,  třtina,  trsf. 

Arz,  ar.,  prosba,  spis  prosebný ;  a.  agu- 
lar,  úředníci  podávající  sultánu  pro- 
sebné spisy  poddaných  ;  a.  odasi  nej- 
vyšší soud  turecký. 

As,  římská  váha,  obsahující  12  uncí; 
2.  nejmenší  zlatnická  váha  ;  holand- 
ský a.  =  !/83  kventíku  vid.  váhy  ;  3. 
lékárnická  libra;  4.  jednička  na  kost- 
ce; 5.  a,,  eso,  touš  v  kartách;  6.  v 
hudbě  snížené  a. 

Asa  dulcis,  benzoe ;  a.  foetida,  Čertovo 
lejno  (hustá  šťáva  uživ.  v  lékařství). 

Asab,  neřadové  vojsko  turecké. 

Asant  v.  asa. 

Asarum,  kopytník  (rstl.). 

Asaul,  asavul,  pobočník  a  zástupce  ata- 
manův u  kozákův;  2.  polní  hlídač. 

Asbest,  osinek,  horní  len,h.  kůže  (miner.). 


Ascaris  v.  askaris. 

Ascen-dance  (aasandans),  ťr.,  vážnost, 
vliv;  —dentes,  předkové,  příbuzní  v 
pokolení  vzhůru  stopujícím ;  — >r,  z 
lt.   —  sio,  vstoupení,  výstup. 

Ascidiae,  sumky  (třída  měkkýšův). 

Ascii,  řc. ,  bezestinní  obyvatelé  zemč, 
jimž  slunce  přímo  nad  hlavami  stoji. 

Ascites,  řc,  vodnatosť  břišní. 

Asega,  sbírka  starých  zákonuv  frisských. 

Asellus,  stonožka  vodní. 

Asfalt,  živice,  zemská  smola ,  židov- 
ská srn.,  židovské  klí. 

Asfodelus,  z  řc,  mečík  (rstl.). 

Asfyxie,  z  řc..  zadušení. 

Aschematon,  řc,  prostý  neb  jednoduchý 
spůsob  mluvení. 

Asia,  Asie,  nejvěČší  celina  na  zemi, 
nejstarší  sídlo  vzdělanosti  lidské. 

Asinus,  lt.,  osel. 

Askaris,  řc,  škrkavka. 

Askése,  z  řc,  cvičení;  ev.-se  v  pobo- 
žnosti, kajícný  život. 

Asket,  kajicník,  pobožník  ;  —ický,  po- 
božnický,  mravocvičný  ;  —ika,  pobo- 
žnict.ví,  nauka  o  cvicení-se  v  pobo- 
žnosti a  kajicnosti. 

Asklepios,  řc,  Eskulap,  bůh  lékařův. 

Asmodi,  Asmodeus,  heb.  asmodaj,  hu- 
bitel,  ničitel,  zlý  duch. 

Asomatický,  nehmotný,  [sloví. 

Asové,  bohové  severogermanského  baje- 

Asparagus,  chřest,  špargl   (rstl.).   [žnic 

Aspekty,  pL,  pohledy,  protipostavv  obě- 

Asper,  lt.,  drsný  ;  2.  stříbrný  penízek 
turecký;  —ges,  lt.,  pokrop:  2.  kropení 
svěcenou  vodou;  —gilluni,  kropátko; 
—matismus,  —mie,  bezsemení ,  nedo- 
statek semene  ;  —n,  Ošpra,  vs.  v  Ra- 
kousích,  památná  bitvou  r.  1809  mezi 
Rakušany  a  Francouzi  ;  —.9/0,  lt.,  kro- 
pení svěcenou  vodou  ;  —  ida^  mařin- 
ka  (rstl.). 

Aspidium,  lt.,  kapradí. 


Aspik 


—  24  — 


Astronom 


Aspik.  fr.,  rosol  masa. 

Aspir-ace,  přídech  h ;  —ant,  čekatel, 
žadatel  úřadu;  —atae,  souhlásky  ně- 
mé s  přídechem  vyslovované  ;  —ator, 
příssavec  (nástroj  lučebníky). 

Asplenium,  papratka  (rstl.). 

Asrael,  anděl  smrti. 

Assa  v.  asa. 

Assai,  it.,  hodně,  velice. 

Assasin  (assaséh),  fr.,  —o,  it.,  úkladný 
vrah,  úkladník,  zákeřník. 

Assaut  (assó),  fr.,  prudký  útok. 

Assekur-ace,  pojištění  (proti  ohni,  kru- 
pobití, povodni,  atd.);  —acní,  poji- 
šťovací ;  —  ant,  pojistitel ;  —  at,  poji- 
štěnec ;  —ovati,  pojistiti. 

Assemblée  (assánblé),  fr.,  shromáždění ; 
a.  dansante,  taneční  schůzka;  a^  le- 
gislativě, zákonodárné  shromáždění; 
a.  nationale,  národní  sněm. 

Assent-iment  (asántymán),  fr.,  přivole- 
ní, přisvědčení;  —ní  list,  odvodní  list; 
—ovati,  odvésti  n.  odváděti k  vojska; 
—ýrha,  odvod  k  vojsku. 

Assessor,  lat.,  přísedící  (u  soudu). 

Assiento,  šp.,  smlouva. 

Assiette  (asiet),  fr.,  postavení ;  2.  stav 
mysli  ;  3.  pevné  sezení  na  koni ;  4. 
talířek  ;  5.  nakrytí  na  stole. 

Assign-ace,  —át,  ukázka,  poukázka  (pa- 
pírový peníz) ;  — ant,  ukazatel;  —ovati, 
ukázati,  ukázku  dáti. 

Assimil-ace,  z  lt.,  spodobení,  — bování, 
připod.  ;  —ovati,  spodobiti,  spodobniti, 
připodobniti. 

Assist-ence,  pomoc,  podpora ;  —ent,  po- 
mocník, příručník;  —ovati,  státi  při 
někom,  pomáhati  komu.  [dvůr. 

Assisy,  sezení  soudní;   2.  soud,  soudní 

Assoc-iace,  z  lt.,  spolčení,  sdružení: 
2.  spolek,  družstvo  ;  —iacní,  spolko- 
vý ;  —ié,  společník ;  —iovati  se,  spo- 
jiti se,  sdružiti  se  s  kým. 

Assonance,  z  lt.,  názvucí. 


Assort-iment  (assortimán),  fr.,  spořá- 
daná zásoba  rozličných  druhův  zboží ; 
—ovati,  opatřiti  zbožím  všech  druhův ; 
2.  zboží  roztříditi. 

Assumtio,  lt.,  přijetí,  přijmutí ;  o.  Chvi- 
sti,  nanebevstoupení  Páně;  a.  Bea- 
tae  Virginis  Mariae,  nanebevzetí  P. 
Marie. 

Asta-cida,  —dni,  raci ;  —  kos,  re.,  rak ; 
— rte,  —roth,  bohyně  nebes  u  Féniča- 
nňv;  —tichý,  neustálený. 

Asteismus,  spůsobnosf,  slušné  chování. 

Aster,  řc,  hvězda;  2.  hvězdnice  (rstl.); 
—ias,  hvězdice ;  —ida,  p>l->  hvězdýši ; 
—ie ,  hvězdice  (drahokam) ;  —iscus, 
hvězdička  ve  spisech  (*) ;  —isma, 
shvězdění;  —oidy,  (hvězdičky),  malé 
planety  mezi  Smrtonošem  a  Kralo- 
mocí  kolem  slunce  obíhající;  —olith, 
—it ,  —iacit ,  hvězdokam  ;  —ometer, 
hvězdoměr. 

Asthen-ia,  řc.,bezsilí;  oslabnutí;  —ický, 
slabý,  vysílený;  —isovati,  oslabovati. 

Asthma,  řc,  dýchavice,  záduch ;  —  ti- 
chý, dýchavičný. 

Astragal,  zakulacená  vypuklá  páska 
na  spodu  i  na  vršku  sloupu ;  —ismus, 
hra  v  kostky ;  —oraantie,  kostkověštba, 
věštba  z  kostek;  —  us,  kozinec  (rstl.). 

Astrachaň,  zn.  město  v  Ruších;  2.  čer- 
né spratky  z  novorozených  n.  potru- 
cených  beránkův ;  —  ha,  čepice  s  be- 
ránkem. 

Astr-ální,  hvězdní,  hvězdový ;  a.  lampa, 
1.  bezestinná  ;  —antia,  hvězdovka,  jar- 
manka  (rstl.)  ;  —éa,  bohyně  spravedl- 
nosti v  řec.  bajesloví;  2.  malá  pla- 
neta, odkrytá  r.   1845. 

Astro-gnosie,  hvězdoznalectví ;  —graf, 
hvězdopisec  (nástroj  hvězdář.)  ;  —  lab, 
—labium,  hvězdojem,  hvězdoměr,  úhlo- 
měr  ;  —log ,  hvězdopravec  ;  —logia, 
—mantie,  hvězdoprava  ,  — pravectví: 
—logichý.  hvězdopravecký;  —nom,  hve- 


Astronomia 


25  — 


Attický 


zdař  ;  —nomia,  —nomie,  —šopa,  hvě- 
zdářství ;  —nomický,  hvězdářský. 

Asver  v.  Ahasver. 

Asyl,  z  re.,  útočiště. 

Asym-inetrie,  nesouměrnost;  —ptota,  ne- 
dopadnice  (Čára). 

Asyn- ar  tetický  verš,  nespoj  ony  v. ;  —  de- 
ton,  bezspoječnosť,  bezvaznosť. 

Asura,  desátý  den  n.  noc  prvního  mě- 
síce arab.  roku ;  2.  desítinoČní  sla- 
vnost za  mohamed.  mučeníky. 

Ataktický,  z  řc,  nepořádný. 

Ataman,  náčelník  kozákův;  a.  vojsko- 
vý, hlavní  vůdce  koz.  Donských  a 
Uralských ;  a.  košový,  hlavní  vůdce 
koz.  Zaporožských  ;  a.  kurenní,  v&Ůcsb 
kurem  Či  okresu  kozáckého ;  a.  set- 
nlclý  (sotenný)  ,  podsetník  kozáčky  ; 
a.  selský,  vesnický  starosta. 

Ataxie,  řc,  nepořádek. 

Ateknie,  řc,  bezdětnosť. 

Atelie,  řc,  nedokonalosť,  neúčelnosť. 

Atelier  (ateljé),  fr.,  dílna  umělcova. 

Atény  v.  Athény. 

Athana-sia,  řc,  nesmrtelnost ;  2.  jm. 
žen.,  nesmrtelná  ;  —sios,  řc,  jm.  muž., 
nesmrtelný;  —tismiis,  víra  v  nesmr- 
telnost duše ;  —tologie ,  učení  o  ne- 
smrtelnosti. 

Athe-ismus,  z  řc,  bezbožectví ;  —ista, 
bezbožec  ;  —ne,  příjmíbohyně  Miner- 
vy ;  —  ny,  hl.  městovĚecku;  —roma, 
halva,  náduť. 

Athlet,  z  řc,  zápasník;  —ický,  zápa- 
snický; -ika,  zápasnictví,  nauka  o 
zápase.  [Ěecku. 

Athos,  Svatá  hora  s  mnoha  kláštery  v 

Atlantský  okean,  veliké  moře  mezi  Ev- 
ropou, Amerikou  a  Afrikou. 

Atlas,  v  řc.  bajesl.,  obr  odsouzený  k 
nosem  oblohy  nebeské ;  2.  sbírka  map  ; 
3.  pohoří  v  Sev.  Africe ;  4.  těžká 
hedvábná  látka  ;  -ka,  atlasová  stuž- 
ka (pentle). 


Atmidoskop,  řc,  výparověst,  výparoměr. 

Atmo-logie,  z  řc,  parosloví,  nauka  o 
parách ;  —meter,  výparomčť  ;  —*/<!>'«, 
parokruh ,  obor  vzdušný,  obzemí; 
—sférický,  vzdušní,  povětrní;  —sferilie, 
—sférické  sraženiny,  vše,  co  ze  vzdu- 
chu na  zemi  padá ;  —sferologie,  nauka 
o  obzemí. 

Atokie,  řc,  neplodnost  žen. 

Atom,  —  on,  řc,  prvek  ;  —o,  it.,  nej- 
menší míra  délky  v  Benátsku. 

Aton-ický,  z  řc,  ochablý  ;  —ie,  ocha- 
blosť ;  —on,  bezpřívučný. 

Atour  (atúr),  fr.,  okrasa,  šperk;  dome 
ďatour,  dvorní  dáma  ;  dvorní  komor- 
ná; — wemewž  (aturnmán),fr.,  okrášlení. 

Atra-bilis,  černá  žluč  ;  —bilidrní,  čer- 
nožlučný,  zádumčivý;  —biliosní,  po- 
pudlivý,  zlostný ;  —ment,  černidlo. 

Atresie,  z  řc,  neprůchodnost  otvorův 
(v  těle  lidském). 

Atri-chie,  řc,  bezvlasosť,  pleš;  —plex, 
lebeda  (rstl.) ;  —  um,  lt.,  předsíní. 

Atro-fie,  ře.,  úbytě  ;  —pa,  rulík  (rstl.)  ; 
— pin,  rulíkovina  ;  — pos,  řc,  neodvra- 
titelná  t.  sudice. 

Atta-ché  (atašé),  fr.,  osoba  jsoucí  ve 
cviku  u  vyslanectví ;  —chement  (ata- 
šmán),  fr.,  přítulnos",  oddanost ;  2. 
zabavení  jmění;  zatknutí  osoby ;  —ka, 
fr.  —que,  útok;  —kovati,  útok  učiniti 
nač;  útokem  hnáti  nač;  —man  v. 
ataman.  [zápřež. 

Attelage  (ateláž),  fr.,  řemení  ke  koním, 

Atten-ce,  z  fr.,  pozornost ,  zdvořilost ; 
—tát,  násilí  komu  učiněné  ;  vražedný 
útok  na  koho ;  —uantia,  lat.,  prostřed- 
ky léčivé. 

Attest,  —ace,  —át,  z  lt. ,  vysvědčení ; 
—ovať',  vysvědčiti,  dosvědčiti. 

Atti-cismus ,  zvláštnost  (vybroušenosf 
n.  žjemnělosť)  nářečí  Attického  ;  —  ckd 
sůl,  vtipné  neb  štiplavé  řeči  ;  —cké 
mravy  ,    uhlazené     mr. . 


Attika 


—  26  — 


Austerlitz 


— ka,  střední  kraj  starého  Kecka  s 
hlav.  mést.  Athény  ;  —la,  strašný  pa- 
novník Hunův  r.  433 — 453 ;  2.  krát- 
ký ošňořený  kabát  uherský ;  —tude, 
(atytýd),  fr.,  posiměk ;  2.  postavení 
neb  držení  těla. 

Atto,  it.,  akt,  jednání. 

Attorney,  nižší  právní  zástupce  v  An- 
glicku ;  a.  generál,  právní  zástupce 
koruny. 

Attra-ctiva,  lt,  přitažlivé  prostředky, 
zprýštidla  (v  lék.)  ;  —kce,  z  lt.,  pří- 
tali,  přitažení,  přitažlivost  (ve  mluvě) ; 
— pe,  fr.,  klička;  klam  ;  —povati,  lstí 
se  někoho  zmocniti,  podvésti  koho. 

Attribut,  z  lt.  ,  přívlastek ,  přídatek ; 
příznak. 

Atypický,  bez  rázu. 

Au  (ó),  fr.,  předložka,  v ;  au  contraire 
(o  kontrér),  naopak;  au  courant  (o 
kurán),  v  běhu  ;  aufait  (ó  fé),  v  skut- 
ku ■;  au  pair  (ó  pér),  v  rovni,  zároveň ; 
au  porteur  (ó  portér),  držiteli  (t.  spla- 
tný papír  cenný). 

Aubade  (óbád),  fr..  zastaveníČko. 

Auceps,  lat.,  ptáčník. 

Auctor,  lat.,  původce  něčeho  ;  spisova- 
tel ;  —itas  v.  autorita. 

Audace  (audace),  it.,  směle;  audaces 
fortuna  juvat,  lat.,  smělým  štěstí  přeje. 

Audiatur  et  altera  pars,  lt.,  ať  se  sly- 
ší též  druhá  strana. 

Audi-ence,  z  lt.,  slyšení  u  panovníka,  vy- 
slechnutí od  panovníka ;  —enční  sál, 
síň,  kde  panovník  slyší  předkládané 
mu  prosby;  —tor,  lt,  (posluchač),  vo- 
jenský sudí;  —toriát,  vojenské  soud- 
covství  ;  —torium  ,  posluchárna  ,  síň 
pro  posluchače  ;  2.  posluchačstvo. 

Auer,  něm.,  tur;  —hahn,  něm.,  tetřev; 
—sberg  v.  Turjak. 

Aufgebot,  něm.,  zemská  hotovost*;  2. 
ohlášky  svatební. 

Auge,  něm.,  oko. 


Augit,  pětilupek  (miner.). 

Augment,  —  um,  přímnožek  (v  řec.  ča- 
soslovích) ;  —ace,  z  lt. ,  rozmnožení, 
zvěčšení  (not  v  hudbě)  ;  —atiuum, 
zhrubělé  (slovo). 

Augšpurk,  město  v  Němcích,  kde  r.  1530 
protestanti  podali  své  vyznání  víry ; 
—yně,  přezdívka  něm.  novinám  All- 
gemeine  Zeitung  v  Augšpurku  vy- 
cházejícím. 

Augur,  ptakopravec  (u  Římanův). 

August,  —  us,  lt,  jm.  muž.,  slavný;  2. 
a.,  srpen  (měsíc)  ;  —a  Jan,  *  1500, 
starší  či  biskup  českých  bratří;  po 
16  let  vězněn  od  Ferdinanda  I.  na 
Křivoklátě,  f  1572;  —iniáni,  řeholní ci 
pojmenovaní  dle  sv.  Augustina. 

Auk-ce,  veřejná  dražba;  —tor  v.  auc- 
tor, autor. 

Aul,  dědina,  osada  Tatarův  a  Kavkaz  - 
ských  horanúv ;  —a,  dvůr ;  dvořan- 
stvo ;  síň,  zvi.  síň  universitní ;  —osto- 
v.ida,  truboústé  (ryby). 

Aumonier  (omonié).  fr.,  almužník. 

Aur-a,  lt.,  vzducb,  vítr;  —  a tus,\t.,  zla- 
tý; —ea  bidla,  zlatá  bulla:  —elius, 
lt  jm.  muž.,  zlatý;  —  elia,  jm.  žen.,  zla- 
tá; —eola,  svatozáře  ;  —eus,  lt. ,  zlatý  ; 
—iga,  kočí  při  jízdě  o  závod ;  —iktde, 
medvědí  úško,  petrklíč  zahradní ;  —ipi- 
gment,  kamenka  (miner.)  ;  —ora,  ji- 
třenka, zoře  ;  —  um,  lt.,  zlato. 

Auseha  v.  Úštěk. 

Auschwitz  v.  Osvětim. 

Auskult-ace,  poslouchání :  —ant,  poslu- 
chač ;  praktikant  soudní;  čekatel  pro- 
fessury ;  —ovati,  poslouchati,  nasléchati. 

Auspex  v.  augur;  auspicie,  pozorování 
ptákův  pro  věštbu  (u  st.  Římanův) ; 
sub  ausjMciis,  lt.,  pod  ochranou. 

Auspitz,  m.  v.  Hustopeč. 

Aussig,  m.  v.  Ústí. 

Aust-er,  lt.,  polední  č.  jižní  vítr ;  2. 
něm.,    ústřice ;    —erlltz     v.  Slavkov; 


Austrálie 


27  — 


A  z  jam 


—ralie,  (jižní  země)  pátý  díl  světa, 
známý  od  r.  1542 ;  -ráhí,  jižní ; 
—rasie,  východní  ří§e  (511— 750  6ásť 
řiíe  Franské);  —regáíni  instance,  roz- 
hodčí soud  Německých  knížat. ;  —na, 
Rakousko  ;  — riomanie,  rakušáctví. 

Aut  —  aut,  lt,,  bud  —  nebo  —  ;  aut 
Caesar,  aut  nih/l,  bud  císařem  nebo 
ničím  ;  aut  vincere,  aut  moři,  buď  zví- 
tězit nebo  umřít. 

Auteur  (otér),  fr.,  v.  auktor,  autor. 

Authent-ia,  pravost;  —ický  pravý,  ho- 
dnověrný ;  —icum,  spis  prvotní  ;  — t*o*- 
váti,  stvrditi. 

Auto,  šp.,  (z  lt.  actus),  děj  ,  skutek  ; 
2.  posvátná  dějehra ;  a.  cla  fé,  (sku- 
tek víry),  soud  za  příčinou  víry,  v. 
inkvisice;  —biografie,  řc,  vlastní  ži- 
votopis; —didakt,  řc,  samouk;  —di- 
hie,  řc,  právo  vlastního  soudu ;  —gno- 
sie,  řc,  sebeznání;  —graf,  vlastnoru- 
ční spis;  —chthon,vc,  tuzemec  ;  —krát, 
—krator,  samo  vládce,  samodržec;  —kra- 
ticTcý,  samovládní,— dný;  —kratie,  —kra- 
cie,  samovláda ;  —  mat ,  samohyb,  — bec, 
— bný  stroj  ;  samopud,  samoděj  ;  —no- 
mie,  samospráva;  —plastika,  řc,  vý- 
tvarné n.  obraznické  umění ;  —jme, 
řc,  vlastní  názor;  —ptický,  názorný. 

Autor,  původce  něčeho;  spisovatel"; 
—isace,  splnomocnění ;  —isoiafi,  spl- 
nomocniti  koho;  —ita,  piivodnosť;  zá- 
klad ;  2.  vážnost ;  3.  vážná  osoba. 

Autriche  (ótryš),  fr.,  Rakousko. 

Aux  armes !  (ozann)  fr.,  do  zbraně! 

Auxil-iární,  pomocný ;  —ium,  lt.,  pomoc ; 
—ometer,  kolikomčr. 

Aval,  spolupodepsaný  rukojmě  na  směn- 
ce; —anche  '(avalanš)  v.  lavina. 

Avan-ce  (aváhs),  fr.,  předek,  přednost ; 
2.  záloha  peněžná, půjčka;  o.  přípla* 
tek;  4.  zisk;  —cement  (avánsmán), 
fr.,  postoupení;  povýšení  vhodnosti; 
— ie,  libovolné  vydírání  peněz  ;  2.  pří- 


koří; —sovati,  (špatně  —žirovati),  po- 
stoupiti, postupovati  (v  úřade). 

Avant  (avan),  fr.,  napřed,  zpředu;  en 
a.,  kupředu;  —  age(— áž),  fr.,  výhodu, 
prospěch;  —coips  (avánkór),  fr.,  pře- 
dek stavení;  2.  přední  sbor  vojenský  ; 
—fosse,  vnější  příkop  ;  —garde  ,  pře- 
dní voj,  předvojí;  --poste,  přední  stráž, 
př.  hlídka  ;  —  ura  v.  aventure  ;  —urin, 
poloviční  drahokam. 

Avaři,  divoký  národ,  jenž  r.  558 — 803 
Slovany  znepokojoval. 

Avdes,  umývání  rukou  před  modlením 
u  Mahomedanův. 

Ave,  lt.,  zdráv  buď!  A.  Maria,  zdráva's 
Maria!  (pozdravení  andělské). 

Avec,  fr.  předložka,  s. 

Aventur-e  (avantýr),  fr.,  dobrodružství, 
divodr. ;  —ier,  dobrodruh. 

Avers,  z  lt.,  lícní  strana  peníze ;  —e, 
odpor,  protivnosť ;  —iouálni,  úhrnkový. 

Avertissement  (avertysman),  fr.,  návě- 
ští; 2.  výstraha. 

Avicul-acea,  —ida,  perlorodky  (lastury). 

Avignon  (-ňon)  ,  m.  ve  Francouzích, 
někdy  též  sídlo  papežův. 

Avis  (aví),  fr.,  —o,  it.,  návěští,  ozná- 
mení ;  —  ní  loď,  1.  oznamovací ;  —ovati, 
oznámiti. 

Avoué  (avué),  fr.,  právní  přítel. 

Avram  v.  Abraham.  [ský  trh. 

Avret,  tur.,  paní,  žena ;    —Lazar,  žen- 

Axilla,  úžlabí  (na  rstl.)  ;  2.  paže. 

Axióma,  řc,  zásada  samozřejmá,  po- 
loženi samozřejmé,  uznaná  pravda. 

Axiometer,  směroměr,  lodní  stroj. 

Axungia,  lt.,  tuk. 

Ay,  ayák,  lenochod. 

Aya,  ayo  v.  aja,  ajo. 

Ayuntamiento,  šp.,  obecní  rada. 

Az  (já),  první    písmě    slovan.  azbuky. 

Azbuka,  slovanská  č.  kyrilská  abeceda. 

Azimut,  temenní  úhel.  [krajinách. 

Azjam,   oděv  rus.  sedlákův  v  některých 


Aznaui 


28 


Bajulos 


Aznaur,  šlechtic,  dvořan. 
Azot,  dusík  (prvek).  v 
Azovské  moře,  část  Černého  moře. 
Azrael  v.  AsraeL 

Aztékové,  indiánský  národ  v  Mexiku, 
nyní  téměř  vyhubený. 


Azur,  —xt  v.  lazur. 

Ažio,  nadávek  na  peníze,  příplatek  při 
měnění  peněz ;  —  táz,  měnecká  lichva, 
nadsazování  mince;  —tér,  měneči^v 
lichvář ;  —tovati,  měneckou  lichvu  pro- 
vozovati. 


B. 


B  co  skrác.  lt.  znamená  bonus,  dobrý, 
bene,  dobře,  Beatus,  Beata,  blahosla- 
vený, — ná ;  2.  na  rakous.  penězích 
znamená  mincovnu  v  Kremnici ;  3.  b 
v  hudbě,  h  snížené  o  půl  tonu. 

Baal  =  pán,  jm.  modly  u  východ,  ná- 
rodův  ;  B.  Zebuťli,  pán  mušek. 

Bába,  tur.,  otec. 

Babel  v.  Babylon. 

Babirusa,  vepř  jelenovy. 

Babory  v.  Bavory.  [pantofle. 

Bábu,  ind.,  kníže  ;  —  dze,  tur.,  končité 

Babylon,  starobylé  město  v  Asii ;  —ská 
věz,  měla  prý  dosahovati  až  do  nebe, 
ale  bůh  změt  jazyky  lidské,  úmysl 
ten  překazil;  odtud:  babylon, zmatek, 
nesmysl. 

Bacca,  lt. ,  jahůdka ;  —laureus  v.  bakalář. 

Baccilo,  míra  řc.  a  ital. 

Bacchus  v.  Bakchus. 

Back,  ang.,  zadní;  nazpět;  2.  vyvýše- 
ný předek  lodi.  [hul. 

Bacul-ometrie ,    měření   holí;    — us,    lt., 

Bač-a,  přední  pastýř,  mistr  pastýřský; 
—ovlca,  žena  bačova ;  2.  obydlí  bačo- 
vo ;  3.  dřevěná  nádoba  k  dělání  sýra. 

Bádám,  baddam,  hořké  mandle  užívané 
co  peníze  v  Zad.  Indii. 

Bader,  něm.,  lazebník. 

Badian,  —ík,  rostlina  ;  —ovka  ,  voda  z 
badianu  strojená. 

Bad-ňak,  dubový  kmen,  jejž  Jihoslo- 
vané  o  štědrém  večeru  na  oheň  kla- 
dou, po  čemž  na  něj    házejí    žito   n. 


pšenici ;  — ni  dan,    štědrý    den    u  Ji- 

hoslovanův. 
Badymetrie,  řc,  hloubkoměrství. 
Bag,  (Karlov),  it.  Carlopago,  m.  ve  voj. 

Hranici.  [bohatýr. 

Bagadur,  bagadyr,  mong.,  hrdina,  rek, 
(bagáž),  fr.,  zavazadla,  břemena. 
pakatel,  maličkosf. 
Bagger,  hlubicí  stroj,  hlubidlo  řek. 
Bagno  (baňo),    it.,    lázeň;    2.  trestnice 

přímořská,  galejní  dvůr. 
Bagoun,  uherský  vepř. 
Bab.  v.  Bag. 
Bachovina ,    soustava    ministra    Alex. 

Baeha,  v  Rakousku  V  1.  1850—1850. 
Bachšiš,  pers.,  daw. 
Bachus  v.  Bakchus. 
Baign-euse  (beňéz),fr.,  čepec  v  koupeli; 

— oire  (beňoár),  fr.,  vana  koupací. 
Bailli,  velitel,  dozorce. 
Bairaktar  v.  bajraktar. 
Bajadera,  tanečnice  veřejná  v  Indii. 
Bajan,  pěvec  v.  Bojan. 
Bajazzo,  it.,  šašek  (paňác). 
Bajd-ak,    druh    lodí    v  jihozáp.    Rusi ; 

—ara,  loď  kamčatská. 
Bajkal,  —ské  jezero,  jez.  vjiž.    Sibiři. 
Bajocco,  měděný  peníz  v  Římsku. 
Bajoire  (bažoár),    fr.,  pamětní  peníz  s 

dvěma  se  kryjícíma  hlavama. 
Bajonet,  bodák. 
Bajraktar,  tur.,  praporečník. 
Bajram,  svátek  mahomedánský. 
Bajulos,  dozorce,  správce. 


Bakalář 


—  29 


Baun 


Bakalář,  —  štvi,  nejnižší  hodnost  akade- 
mická v  středověku,      [sku  při  moři. 

Bakar,  Bakr,  it.  Buccari,  m.  v  Chorvat- 

Bake  v.  boje. 

Bakch-analie,  slavnost  ke  cti  Bakchově  ; 
—antky  ,  ženštiny  věnované  službě 
Bakchově  ;  —  os,  —  us,  v  řc.  bajesl., 
bůh  vína;  2.  tlustý  Člověk. 

Bál,  ples,  taneční  zábava;  maslcarní 
o.,  ples  v  přestrojích. 

Balad-a,  národní  pověst  veršovaná; 
— in,  kejklíř. 

Balaena,  lt.,  velryba.         [na  Ukrajině. 

Balalajka,  hud.  nástroj    o    4    strunách 

Balam,  čekárna. 

Balan-ce  (baláns),  fr.,  váhy;  2.  rovno- 
váha ;  —  cier  (balánsié),  lihýř,  vaha- 
dlo ;  —sovati,  rovnováhu  udržovati ; 
— us,  z  řc,  žalud  mořský  (rak). 

Balast  v,  ballast, 

Balb-us,  lt.,  koktavý ;  —uties,  koktání. 

Baldachin,  látka  setkaná  z  hedbáví  a 
zlata  ;  2.  nebesa  z  takové  látky  udělaná. 

Baldrian,  kozlík  (rstl.). 

Balisťa,  veliký  prak,  nástroj  hazecí ; 
—ika,  umění  házeti  těžké  věci ;  delo- 

střelství.  [harsku. 

Balkán,  Stará  Planina,    pohoří   v  Bul- 
Balkon,  krátká  pavlač. 
Balí  v.  bál ;    —ada   v.    balada  ;    —  cist, 

přítěž  lodní;  —  ei  v.    bailli;    —  et,    ta- 

neČni   představení    v  divadle;    —  etni 

sbor,  taneční  sb.  u  divadla;  —ista  v. 

balista  ;  —on\.  balon;  —  ot  (baló),  fr., 

balík  ;  —ota,  jablečník,  měrnice  (r.stl.)  ; 

—otage  (balotáž)     hlasování    kulička- 
mi ;  —ote,  kulička  k  hlasování. 
Baln-eografie,  popsání  lázní,  lázněpis; 

—eum,  lt.,  lázeň. 
Balon,  veliký  míč  (povětrní). 
Balsam,  z  hebr.,  libovonný  olej,  vonná 

silice  ;  —  ina,  rostl. ;  —  ka,  nádoba  na 

balsam  ;  —ovati,  mrtvé  tělo  napustiti 

(vonnými)  tekutinami,  by  nehnilo. 


Balsam,  halsan  v,  balsam, 
Balta-dži,  tur.,  sbor   stráže  v  Serajlu ; 
— zar,  hebr.,  jm.  muž.,  vojenský  rádce. 
Balustráda,  zábradlí,  brlení, 
Balzám  v.  balsam. 

Bambitka,  pistole.  [obraz, 

Bambocciada  (bambočáda),  it,,  pitvorný 
Bambus,  rákosovltý  strom  v  Indii ;  —  ka, 

bambusová  hůl. 
Ban,  fr.,  zemská  hotovost;  2,  obmeze- 

ní  osobní  svobody. 
Bán,  správce,  náměstník  král,  u  Jihosl, 
Ban-ální ,  ovšednělý ,  sevš.  ;  o.  věb, 
manská  věc;  —an,  rajský  fík  (rostli- 
na s  chutným  ovocem)  ;  —  át,  —ije, 
—ovina,  země,  kterou  spravuje  bán. 

Band-a,  it. ,  úvazek,  pásek ;  2.  sbor 
zvi.  hudebnický  ;  rota  loupežnická  ; 
—age  (— áž),  obvazadla,  obvazky  ho- 
jičské ;  —agista  (— ažista),  obvazkář  ; 
—elír,  převěsný  řemen  vojákův  ;  —erie, 
prapor  zemské  hotovosti  v  Uhřích ; 
—erola,  praporeček ;  —  ita,  z  it,  —ito, 
psanec,  vypovězenec ;  2.  loupežník, 
úkladný  neb  nájemný  vrah  ;  —itka  v. 
bambitka;  —olero,  šp.,  jednotlivý  lou- 
pežník ;  —  ur  v.  pandur  ;  —ura,  hu- 
dební nástroj  strunný  u  Malorusův  ; 
—ivurvi,  něm.,  tasemnice. 

Báně  Stará  n.  Staré  hrady,  (Abrud-Ba- 
nya),  m.  v  Sedmihradsku.       [konopí. 

Bang,  opojný  nápoj  z    listí    indického 

Banjan,  obchodnický  tlumočník  n.  do- 
hazovač ve  vých.  Indii ;  2.  župan  z, 
vatovaného  hedvábí. 

Bank,  —a,  peněžna  ;  půjčovna  ;  úvěrná  ; 
— ér,  penězoměnec,  peněžník,  směne- 
čník  ;  —  et,  hostina  ;  —nota ,  *-ovka, 
—ocetle,  poukázka  banku  na  jistou 
sumu  peněz ;  —  ovní,  co  se  týče  ban- 
ku; —ovník\.  bankéř;  —  rot,  úpadek, 
prokupčení  ;  —rotáf,  —rotnik,  pro- 
kupčilec. 

Bann,  něm.,  právo,  pravomocnosf ;    2. 


Banner 


30  — 


Basilika 


pokuta ;  3.  vyobcování  z  církve  ,  z 
obce;  —  er,  něm.,  korouhev;  —recht, 
právo  pokutně. 

Banovina  v.  banát. 

Banquet,  fr.,  v.  banket ;  —te  (banket), 
násyp  ze  země  na  předprsí  hradby. 

Bapt-ismus,  křest ;  — ista,  křtitel;  —isté, 
křest,  sekta,  jež  křtí  toliko  dospělé; 
—isterium,  křestní  kaple. 

Bar,  ang.,  zábradlí  (soudní) ;  2.  B., 
Antivari ,  m.  v  Albánii  při  moři ; 
—dbán,  rus.,  buben ;  —abáš,  heb.  jm. 
muž.  ;  —  ák,  chatrč ;  bouda ;  —an,  rus. 
a  pol.,  beran;  —at,  tur.,  list  na  stvr- 
zení v  úřadě;  2.  it.,  výměna;  —atový 
obchod,  výměnný  obch.  ;  —atterie,  pod- 
vod námořnický  ;  —ba,  lt.,  brada. 

Barbar,  z  re,  cizinec;  2. nevzdělanec, 
surovec;  —a,  řc.  jm.  žen.,  cizí;  —  is- 
mus, cizimluv,  cizomluv  ,  cizoslov  ; 
—ossa  ,  rusobradec ;  —ský  ,  surový  ; 
— ství,  surovosf,  •  nevzdělanost. 

Barbier,  fr.,  něm.,  bradýř,  holič. 

Barbiton,  řc,  hud.  nástroj  7mistrunný. 

Barbor-a  v.  Barbara.  [nicka. 

Barca  v.  bárka;  —rola,  it.,   píseň  lod- 

Bard,  pěvec  u  starých  Gallův ;  —  ák, 
hliněnj^  čbán  bez  polívání  v  Egyptě  ; 
— iet,  —itus,  píseň  bardův ;  —ijov,  Bart- 
feld,  m.  v  Uhřích.  [věku. 

Baret,  biret,  točenice,    čepička  v  stár. 

Barch-an,  per.,  cestovní  slon;  2.  sedlo 
na  soumary;  —at,  -rus.,  aksamit; 
—ent,  —et,  látka  vlněná  n.  bavlněná 
rozličně  keprovaná. 

Bari-bal,  medvěd  americký ;  —era  v. 
barriera ;  —káda,  uliční  taras,  přepora; 
— la,  —l,  míra  na  tekutiny  v  Itálii  a 
u  Jihoslov. 

Barin,  rus. ,  pán ;  barinja,  rus.,  paní. 

Barjak,  tur.  ,  praporec ,  korouhevník ; 
—tar  v.  bajraktar. 

Bárka,  loď  rozličného  spůsobu. 

Barnabáš,  z  héb.ýjra.  muž.,  syn  utěšení. 


Baro-ccio  (baročo),  it.,  dvoukolý  vozík 
vesnický ;  pryČka  ;  —čni,  z  fr.  —que, 
divousský,  podivný ;  —meter,  tlakoměr. 

Baron,  svobodný  pán;  —  et,  malý  ba- 
ron (titul  Šlecht,  v  Anglii) ;  —  ie,  —ství, 
panství  n.  důstojenství  barona;  —  ka, 
manželka  neb  dcera  baronova. 

Baroskop  v.  barometer. 

Barre  (bar),  fr.,  zábradlí,  ohrada;  2. 
násyp  písku  v  ústí  řeky,  přesyp ;  3. 
b.,  barreau,  advokátstvo  ve  Francii. 

Barri-era,  zábradlí,  šraňk;  2.  mejtní 
zápora;  —káda  v.  barikáda. 

Bars,  rus.,  pardal  (šelma)  ;  —  e,  cínová 
pyksla  s  Čajem. 

Baršc  (barszcz),  pol.,  v.  bršť. 

Bart,  něm.,  brada;  —feld  v.  Bavdijov; 
—holomaeus,  —olomej  z  hebr.  jm.  muž., 
svářivý  syn ;  —olomějskd  noc,  zahubení 
protestantův  (hugenotův)  ve  Francii 
25.  srpna  —  8.  října  1572. 

Earuch,  hebr.  jm.  muž.,  požehnaný. 

Bary-fonie,  z  řc,  těžký  hlas  :  —glossie, 
těžký  jazyk;  —lalie,  obtížné  mluve- 
ní ;  —metrie,  tížeměrství ;  —t,  mero- 
tec  (miner.) ;  —tomagnet,  boloňský  ká- 
men, svítící  k.  ;  —ton,  vysoký  bas, 
mužský  hlas  zpěvní  ;  —um ,  mero- 
tík  (kov). 

Bas,  nejhlubší  hlas  ve  zpěvu  n.  v  har- 
monii; generální  b.,  očíslovaný  b.,  s 
něhož  varhaníci  hrávají;  —a,  nástroj 
hudební  o  4  strunách  zvuku  hlubo- 
kého ;  —alka  v.  basilika  4) ;  —alt,  če- 
dič (kámen);  —cule  (baskyhj,  fr.,  hou- 
pačka ;  2.  nepevné  chování;  —e  v. 
basis  :  —eologie,  nauka  o  zásadách  lu- 
čebních ;  základověda ;  —icita,  zása- 
ditosť.- 

Basil,  —ios,  řc,  jm.  muž.,  královský  ; 
—ián,  mnich  řádu  sv.  Basilia;  —ika, 
velkolepývhlavní  chrám  ;  2.  zákonník 
císařství  Keckčho  z  9.  .století:  3. krá- 
lovská žíla  v  ruce  ;   4.  b.,  —ka.  rošt- 


BasiliŠek 


31 


Becassine 


lina  ;  -ťšek,  (králík),  báječná  potvo* 
ra  s  kohoutí  hlavou,  hřebenem,  ha- 
dím krkem,  dračími  křídly,  ještěřím 
ocasem  a  ptačími  drápy. 

Bas-irovati,  z  řc.,  zakládati  se  na  Čem, 
spočívati  na  čem;  —>'s,  řc.,  základ, 
základnice  ;  2.  (v  luČbě)  zásada ;  3. 
předstopí  (v  metrice);  4.  pata,  pod- 
kladek  slonpn;  podval;  5.  opora  ve 
vojenství  ;  —ista,  kdo  zpívá  hlasem 
basovým  :  —ový  klír.  Fklíč  na  čtvr- 
té linii ;  —reliéf,  povvpuklá  práce  so- 
chařská. 

Bass-a  ottava,  it.,  nízká  oktáva  t.  j. 
má  se  hráti  o  oktáva  níže;  —esse, 
fr.,  nízkost  (ducha) ;  —etní  roh,  druh 
klarinetu;  —  in  (baséh),  fr.,  vodojem, 
nádržka;  2.  kotlina;  3.  pánvice;  —ina- 
da,  z  fr.,  uštěpačná  řeč;  —o,  it.,  v. 
bas ;  —  on,  fr.,  fagot. 

Bast-a  !  dosti  !  —ord,  smíšenec,  nepo- 
dařilec  ;  zvrhlec  (zvířecí  neb  rostlin- 
ný) ;  2.  nemanželské  dítě,  levobocek  : 
—i/la,  pevná  věže  k  obraně,  zvi.  v 
Paříži  1383-1789;  -ion,  bašta ;  -vna- 
da,  bití  holí  n.    řemenem  u  Turkův. 

Bas,  —i,  tnr.,  hlava,  náčelník  ;  —a, pasa, 
tnr.,  náměstník,  velitel;  —ibozukové, 
nepravidelné  vojsko  turecké  ;  —kadun, 
nejvyšší  paní  (nejpřednější  choť  sul- 
tánova) ;  —kýrové,  národ  na  rozhraní 
Evropy  a  Asie. 

Bašt-a,  výstupek  hradební ;  2.  b.,  bouda 
kryjící  Čep  u  rybníka;  3.  bulh.,  otec ; 
—an,  zahrada  na  melouny;  — zr,  do- 
zorce nad  sádkami  a  rybníky ;  —oná- 
da  v.  bastonáda  ;  —ony,  barva  v  it. 
kartách. 

Bataill-e,  fr.,  (patálie),  bitva;  -on,ba- 
falion,  prápor  vojska. 

Batár,  fr.  bátarde,  lehký,  krytý,  čtyr- 
kolý  kočár. 

Bathometer,  hloubkoměr. 

Batist,  kment,  nejjemnější  plátno. 


Batog",  rus.,  balon,  fr.,  hni. 

Batrach-ia,  žabovití  (obojživelníci) ;  —it, 
žabokam ;  —omyomacliia,  válka  žab 
a  myší;  —  os,  řc.,  žába. 

Batta-lismus,  —risinus,  z  řc,  koktání. 

Batterie,  sondělí,  jistý  počet  (6 — 12) 
děl ;  děloviště,  místo,  kde  jsou  děla 
postavená;  2.  b.  elektrická,  jistý  po- 
čet láhví  elektrických. 

Batu-chan,  panovník  Tatar.  1223-1256. 

Batuška,  rus.,  tatíček. 

Batzen,  pac,  peníz  švýcarský. 

Bau-er,  něm.,  sedlák  ;  2.  klec ;  —hvite, 
honda  stavební,  budovnice  ;  2.  spolek, 
jednota  stavitelův;  —meister,  stavitel- 
ský mistr. 

Baum,  něm.,  strom  ;  —garten,  sad  stro- 
mový, stromka,  Stromovka,  stromiště. 

Eauzen  v.  Budyšín. 

Bavard  (bavár),  fr.,  mluvka,  tlachač. 

Bavorov,  něm.   Barau,    m.  v  Cechách. 

Bavory,  (Baiern,  Bayern),  země  na  zá- 
pad s  Cechy  hraničící,  někdy  slovan., 
nyní  německá,  odkudž  pochází  ba- 
vorské pivo,  t.  spodokvasní. 

Bayadera  v.  bnjadera. 

Bayern  v.  Bavory. 

Eazalka  v.  basilika  4. 

Bazar,  ar.,  trh,  tržiště;  kupecké  kotce. 

Bažil,  —isek  v.  hasil.. 

Bažant,  pták  zvláštního  rodu ,  u  nás 
chovaný  v  —ničích. 

Bdell-ium,  bdělí,  pryskyřice  libovonná 
z  rozlič.  stromův;  —ovieter,  krvojem, 
nástroj  k  ujímání  krve. 

Beán,  nováček  na  universitě. 

Beat-a,  lt.,  jm.  žen.,  Božena,  Blažena; 
B.  virgo,  blahoslavená  panna  (Maria) ; 
—ae  memoriae,  lt. ,  blahoslavené  pa- 
měti; —ificatio,  lt.,  prohlášení  zemře- 
lého za  blahoslaveného;  —rix,  lt., 
jm.  žen.,  Blažena.  [savice. 

Beau  (bó),  fr.,  krásný ;  —  té,  krása  ;  kra- 

Becassine,  fr.,  bekasín,  sluka  otavní. 


BeČ 


—  32 


Beriberi 


Beč,  tur.  a  srb.,  Vídeň  ;  —  ov,  Petscbau, 
m.  v  Čecbách.  [mírný,  pokojný. 

Bedřich,  z  něm.  Friedrich,  jm.  muž., 
eduinovi,  kočovní    Arabové  v  Arábii 

Ba  sever.  Africe. 

Beefsteak  (biftek),  ang.,  řízek  hovězí- 
ho masa  utlučený,  okořeněný  a  u- 
pražený. 

Beelzebub,  kníže  ďáblův  v.  Baal-Zebuih. 

Beg,  tur,,  pán;  —hardi,  —hiny,  řády 
náboženské  v  středověku ;  —lerbeg, 
pán  pánův ;  titul  místodržících  v  ně- 
kter.  krajinách  tureckých ;  —  lile,  —o- 
vma,  krajina,  v  níž  vládne  beg;  —  luk, 
robota ;  —um,  panující  kněžna  (v  Indii). 

Behemoth,  zvíře  v  bibli  připomínané, 
snad  hrochu  podobné. 

Běhen,  —ový  kořen,  jména  více  rostlin. 

Bechyně,  komora  ke  schování  horni- 
ckého nádobí  a  vytěžené  rudy. 

Beilager,  něm.,  sňatek  osob  knížecích. 

Beir-aktar,  —am   v.  bajraktar,  bajram. 

Bekhardi,  bekyně  v.  beghardi,  beghiny. 

Bél  v,  Baal, 

Bela.  jm.  Uherských  králův.  y 

Běl-á,  něm.Weisswasser,  m.  v  Cechách  ; 
2,  B,,  Dullen.  m.  v  Uhřích  ;  —ača,  bílý 
soukenný  plášť  Bokezův ;  —  ák,  Vilicích, 
m,  v  Korutanech;  —  boh,  v  slov.  baj. 
bůh  dobra,  světla,  tepla ;  —ehrad,  jm. 
více  měst  slovanských,  zvi.  hlav.  mě- 
sto v  Srbsku  se  17.000  oby  v. 

Belemnit,  tkvínec  (skamenělina). 

Bél-esprit  (belesprý),  fr.,  krásný  duch  ; 
krasotílek ;  —etage  (beletáž),  fr.,  nej- 
úhlednější poschodí  domu. 

Belial  (ničemný),  kníže  ďáblův, 

Belladonna,  it.,  (krásná  paní)  ;  rulík, 
(jedovatá  rstl.). 

Belletrist-a,  slovesník,  gpisovatel  děl 
krásné  literatury;  —ika,  slovesnosť, 
krásná  literatura,  krásné  písemnictví. 

Bellevue  (belvý),  fr.,  v,  belvedere, 

Bell-ieosus,  lt.,  bojovný ;  —is,    lt.,    se- 


dmikrása; —ona,  bohyně  války  u  Ří- 
manův; —um,  lt.,  válka;  bitva. 

Bělohorská  bitva  v.  Bílá  hora. 

Belvedere,  it.,  krasovid,  krasozor  (leto- 
hrádek s  krásnou  vyhlídkou) ;  2.  2?., 
Letná  hora,  na  Letních(návrší  u  Prahy). 

Belzebub  v.  Beelzebub. 

Ben,  hebr.,  syn. 

Benátky,  it.,  Venezia,  něm.  Venedig, 
zn.  město  v  Itálii,  v  lagunách  moře 
Jaderského. 

Bene,  lt.,  dobře;  b.  meritus,  dobře  za- 
sloužilý; —dictio,  lt.,  žehnání,  požehn. ; 
—dictus,  lt.,  jm.  muž.  ,  požehnaný, 
skrác.  —dikt,  Beneš ;  —diktin,  mnich 
řádu  sv.  Benedikta;  —fiče,  z  lt.,  pro- 
spěch (divadelních  hercův) ;  —ficiát, 
z  lt.,  obročník,  kdo  užívá  duchovní- 
ho obročí ;  —ficium,  právní  dobrodiní  ; 
b.  inventarii,  dobrodiní  inventáře  (při- 
hlášení-se  k  dědictví  dle  inventáře)  ; 
—volentia,  lt.,  přízeň ;  náchylnost. 

Bengalský  oheň,  oheň  bíle  hořící,  uží- 
vaný při  slavném  osvětlení. 

Beni,  ar.,  syn. 

Benign-a,  lt.,  jm.  žen.,  dobrotivá;  —us, 
lt.  jm.  muž.,  dobrotivý. 

Benjamin,  heb.  jm.  muž.,  syn  pravice. 

Benoit,  Benoist  (benoa),  fr.,  v.  Benedikt. 

Benoni,  hebr.  jm.  muž.,  syn  bolesti. 

Benzo-e,  voňavá  pryskyřice  některých 
stromův;  —ový  strom,  druh  vavřínu, 
jehož  větvičky  po. benzoe    zapáchají. 

Berat  v.  barat. 

Berber,  per.,  holič;  —  is,  lt.,  dřišťál. 

Beresta,  rus.,  březová  kůra. 

Berg,  něm.,  hora,  vrch  ;  —amota,  druh 
citronův ;  —amotka,  druh  hrušek  pří- 
jemné chuti;  —griin,  něm.,  zeleň  hor- 
ská; —reichenstein  v.  Kašperské  hory. 

Bercht-a  v.  Berta;  —old,  jm.  muž,, 
jasný,  světlý. 

Beriberi,  nemoc  ve  Vých.  Indii,  při  níž 
nemocní  chodí  nesnadně,  shrbeně. 


Berkovec 


—  33  — 


Bieunální 


Berkovec.  rns.  váha  mající  10  puduv. 

Berlín,  lil.  město  králov.  Pruského  se 
4M).000   oby  v. 

Berahard,  Bernard,  něm.  jm.muž..  Sa- 
Qioslav  ;  — in,  řeholník  menšího  řádu 
sv.    Františka  v   Polšte  a  Rusi. 

Bernstein,  něm.,  jantar. 

Berri,  tur.  míle.  [bajesloví. 

Berserker,  bezpancéřník,  hrdina  v  nor. 

Berth-a.  jm.  žen.,  jasná,  světlá;  —old, 
v    Berclitold. 

Beriram.  řunbaba  i  rstl.). 

Beryll.  drahý  kámen  :  —ium.  glycium, 
siadík   (prvek). 

Běs,  v  slov.  bajesl.,  zlý  bůh,  x.Cernoboh. 

Besed-a,  slovo,  rozmluva;  2.  zábava: 
—>n'L\  slovin.,   slovník.  [bec. 

Bescháler,  něm.,  pu.šíák,  přípustný  hře- 

Beschlag-,  něm.,  obstávka,  zabavení 
něčeho. 

Beskyd,  —y  v.  Bezkyd. 

Bestekk,  něm.,  nářadí  stolní,  ranhojičské. 

Bestia,  šelma,  divoké  zvíře:  2.  zhova- 
dilý  ělověk  ;  —  lita,  zhovadilosť  ;  —  rii, 
zápasníci  s  divokými  zvířaty  u  Ří- 
manův. 

Bešlik.   stříbrná  mince  turecká. 

Beta,  lt.,  cvikla,  cukrovka,  cukrová 
řípa  ;  2.  jméno  řeck.  písmene  ,3. 

Beťar,  sic,  tulák,  flamendr. 

Béte  (bet),  ťr.,  hovado. 

Betel,  druh  pepře  indického. 

Betk,  hebr.,  dum,  byt,  místo  ;  (začátek 
mnoha  míst  biblických  :)  —anie,  místo 
palmové  ;  —esda,  místo  výlevu  ;  —ýoge, 
místo  fíků ;  —lehem,  dům  masa;  —sai- 
da,  místo  rybářství. 

Bethlen  Gabor  (Gabriel),  kníže  Sedmi- 
hradský (1580—1629)! 

Beton,  fr.,  siníšenina  vápna  n.  cementu 
s  křemeny  a  rozdrobenými  kameny; 
—ica,  lt.,   bukvice  (rstl.). 

Betti,  —na,  jm.  žen.,  Alžběta. 

Betula,  lt..  bříza. 

Rank  :   Slovník,  novinářský. 


Beutel,   něm.,   pytel. 

Beuthen  v.   Bytom. 

Bezděz,    něm.  Body,    hrad  v  Cechách. 

Bezkyd,  hora  holá,  ueporostlá,  zvi.  tak 
a  též  po  pol.  Bešcad  (Reskid..  Bie*z- 
czad)  slově  část  Karpat,  táhnoucích 
se  k  Červené  Rusi ;  2.  u  zeměpiscu 
jsou  —y  pohoří  mezi  Moravou  a  Uhry 
až  k  Haliči,   (sty.  Ještěd  v  Cechách). 

Bezoár,  z  pers.,  spokliuy  \  žaludku  ně- 
kterých zvfř.iř  ;  —<>cý  kořen,  užívaný 
co  kazijed  proti  hadímu  uštknutí. 

Bianca,  Blanka,  jm.  žen.,  Běla. 

Bianco,  bianko,  podpis  na  listině  ne- 
vyplněné ;  2.  stará  stříbr.  mince  pa- 
pežská; b.   credit,  úvěr  neurčitý. 

Biandrie,  lt.— řc,  dvoj  mužství. 

Biarchie,  lt.— řc,  dvoj  vláda,    dvojvládí. 

Bib-alie,  lt.,  pitka  :  —  er,  něm.,  bobr  ; 
—ere,  lat.,  píti  ;  —tana,  jm.   žen. 

Bibl-a,  —  e,  —í,  z  řc  —ia,  písmo  sva- 
té novéno  i  starého  zákona;  —  ář, 
Čtenář  bible ;  —ický,  k  bibli  se  vzta- 
hující. 

Siblio-fil,  knihomil,  přítel  knih  :  —grof. 
knihopisec;  přepisovač  knih  ;  —grafie, 
knihopis,  popis  knih ;  —latrie,  přemr- 
štěné čtení  bible ;  —lith,  kámen  list- 
natý, k.  v  podobě  listu;  —logie,  náa- 
ka  o  knihách  ;  —man,  knihomol,  kni- 
hácek ;  —mánie,  bažení  po  knihách; 
—théka, knihovna,  sbírka  knih;  schrán- 
ka na  knihy ;  —thekár,  —tekár,  kni- 
hovník, správce  knihovny. 

Biblist-a ,  milovník  bible ;  vykladač 
bible ;  —ika,  známost  bible.  [ba. 

Bicinium,  lt,  dvojhlasná  hudební  sklad- 

Bicornis,  lt.,   dvourohý. 

Bidens,  dvojzubka,  žebráci  (rstl.). 

Bidpaj,  mudrc  indický,  domnělý  pů- 
vodce bajek.  [poctivec 

Bieder,  něm.,  poctivý,  Šlechetný;  —mann, 

Biene,  něm.,  včela. 

Bienn-alie,    rostliny    dvouleté:    —ální, 


Biennium 


34 


Blame 


dvouletý,  dvě  léta  trvající ;  —ium,  lt., 
dvouletí. 

Bier,  něm.,  pivo. 

Bifolium,  lt.,  dvojlist;  bifrons,  lt.,  dvoj- 
čelý;  dvojího  obličeje;  biga,  dvou- 
spřeží ;  2.  oboustranné  břímě  sou- 
marův; bigamie,  dvojženství;  bigene- 
rický,  z  lt.,  obojího  pohlaví. 

Bigoš,  krmě  Polákův  z  kyselého  zelí 
a  rozsekaného  masa. 

Bigot-erie,  —ismus,  pobožnůstkářství; 
— ni,  pobožnůstkářský. 

Bicho  (bišo),  červ  zákožní.          [šperk. 

Bijou  (bižú),  fr.,  klenot ;  —terie  (bižutrí), 

Bikefalion.  řc,    dvojhlavec  (nestviVra). 

Bílá  hora  u  Prahy,  na  níž  Cechové  od 
vojska  Ferdinanda  II.  dne  8.  listop. 
r.   1620  poraženi  byli. 

Bila-nce,  rozvaha  účetní;  —tertální,  z 
lt.,  dvoustranný. 

Bilboquet  (bilboké),  fr.,  vstaváček,  fi- 
gurka z  korku  atď..  vezpod  kouskem 
olova  obtížená,  která  převržena  hned 
povstane. 

Bil-in,  žlučeť,  žluČina ;  —iosní,  žlučný  ; 
— is,  lt.,  žluč. 

Bili,  ang.,  úřední  spis,  návrh  zákona ; 
b.  of  mortality,  list  úmrtní. 

Bill-ard  (biljár),  kulečník ;  —e  (blij), 
fr.,  koule  (na  kulečníku) ;  —et  (biljé), 
fr.  ,  lístek  ;  2.  poukázka,  směnka ; 
—eteur,  přijímač  lístkúv  (v  divadle) ; 
—ion,  počet:  millionkrát  million ;  2. 
u  Francouzův  tisíc  millionňv  ;  —on, 
(biljon'),  směs  mědi  a  stříbra. 

Eimana,  lt.,  dvoj  ručí  (živočichové). 

Bimbaša,  tur.,  plukovník. 

Eimensis,  bimester,  lt.,  čas  2  měsícův. 

Bimsstein,  něm.,  pemza. 

Binion.  dvojina. 

Binirovati,  dvakráte  za  den  mši  sloužiti. 

Binocle  (binokl) ,  fr.  ,  dalekohled  na 
obě  oči.  [clený. 

Binom,  dvouČlen ;  —iální,  —ický,  dvou- 


Bio-dynamika  řc,  učení  o  silách  život- 
ních: —grafický,  životopisný;  —gmfie, 
životopis;  —logie,  životosloví;  —  me- 
trie,  životoměrství;    bios ,  řc,    slovo. 

Bipart-ice,  rozpolení;  —ovati,  rozpoliti. 

Biquadrat,  dvoj  čtverec. 

Birét  v.  baret. 

Birjuk,    tat.,  vlk ;  2.  samotář,    mrzout. 

Biřmov-ání  (z  lt.  confirmatio,  utvrzení), 
svátosť  pomazání  sv.  křižmem. 

Bis,  lt.,  dvakráte. 

Bisam,  pížmo. 

Biscuit  (biskyt),  fr.,  v.  biškot. 

Biscutella,  dvouštitka  (rstl.). 

Biskup,  z  řc,  dozorce  církevní,  vrchní 
duchovní  pastýř. 

Bison,  býk  americký.  [hojiČský. 

Bistouri  (bisturi),  fr.,  řezací  nástroj  ran- 

Bistr,  hnědé  barvivo. 

Bisulca,  dvojpaznehtí  ssavci. 

Bisurman,  moslemín,  mahomedán. 

Bisyllabický,  dvojslabičný. 

Biškot,  piškot  (z  it.  biscotto),  dvakráte 
pečený  s  cukrem  zadělaný  chleb: 
dvojpečka.  [kúry. 

Bišof   (biskup),    nápoj    z    pomorančové 

Bitheismus,  dvoj  božství. 

Bittersalz,  něm.,  hořká  sůl. 

Bitum-en.  lt.,  živice,  zemská  smola ; 
—inosiií,  živičnatý. 

Bivic,  druh  řepky,   ozimka. 

Bivoj,  utkav  živou  divokou  svini  za 
uši,  přinesl  ji  na  Libin,  kdež  od  Li- 
buše obdarován  od  Kaši  pak  za  man- 
žela zvolen. 

Bivouac  (bivuak),  přenocování  vojska 
pod  širým  nebem. 

Bizarní,  podivínský,  divoušský. 

Blahoslav  Jan,  starší  či  biskup  bratří 
českých,  též  znám.  spisovatel,  *  1523, 
f  1571. 

Blam-age  (blamáž),  fr  ,  poskvrnění  po- 
věsti ;  —e    (blam),  fr.,    skvrna  v  po- 


Blamirovati 


—  35 


Boleslav 


věsti,  zlá  pověsť ;  —irovati,  —ovati  se, 
uvésti  se  ve  zlou  pověsť. 

Blanc,  fr.,  bílý;  b.  de  plomb,  běloba; 
—a,  Blanka,  Běla,  jm.   žen. 

Blanche  (blanš),  fr.,  bílá;  —  rie  (blan- 
šrí).  bělidlo. 

Blaník,  hora  u  Louňovic  v  Cech.,  v 
níž  prý  spící  rytíři  cekají  na  probu- 
zení, by  pak  Čechy  od  cizinců  osvo- 
bodili. 

Blank-et,  blanquet,  bílý  prázdný  papír ; 
2.  plnomocenství  s  vlastnoručním  pod- 
pisem ;  —  yt,  jasně  modrá  obloba  ne- 
beská :  taková  barva. 

Blas-femie.  rouhání-se  Bohu ;  —irovavý, 
ztupělý,  netečný ;  —on ,  zvuk  rohu 
hlasatelova;  2.  znak,  erb;  —onista, 
znakoznalec;  —onovati,  erby  n.  znaky 
malovati;  —téma,  klička  (v  rstl.). 

Bláto,  srb.,  jezero. 

Blau-bart,  něm  ,  modrovous ;  —buch,  mo- 
drá kniha  (v  Angl.  parlam.) ;  —strwmpf, 
modropunČoška. 

Blažej,  z  lt.   Blasius  a  to  z  Basilius, 

Blei-stift,  něm.,  tužka;  —weiss,  něm., 
běloba. 

Blenno-ptysis,  z  řc. ,  slizný  kašel; 
—rrhagie,  —rrlioea,  slizotok ;  —sis,  ne- 
moc sliznic,  slizovka. 

Blefar-itis,  z  řc,  zánět  víčka  očního  ; 
—optose,  výhřez  hořejšího  ví Čka;  —o- 
spasmus,  křeč  víček. 

Bloc,  fr.,  Blokk,  něm.,  balvan. 

Blokáda,  obklíčení  (města). 

Blond,  fr.,  světlý  ;  světlovlasý ;  rusý ; 
—ina,  —inka,  rusovlaska,  bělohlávka; 
— y,  hedbávné  krajky. 

Blouse  (biúz),  fr.,  blusa,  halena,  lehký 
volný  oděv  plátěný.  [v  Žatecku, 

Blšany,  něm.  FVóliau,    m.    v    Čechách 

Boa,  hroznejš  (veliký  had). 

Board  (bórd),  angl.,  tabule,  úřad,  soud ; 
—imjhouse  (bordinghaus),  jídelna. 

Bobák,  druh  svišťů. 


Bobbinet,  ang.,  krajková  půda. 

Bocage  (bokáž),  fr.,  křovina. 

Bocal,  bokál,  pokál,   číše.  [přístav. 

Bocca  (bokka),  it.,  ústa;    2.  vchod;  3. 

Bock,  Bokk,  něm.,  kozel ;  -2.  kozlec, 
samčík  (druh  piva). 

Bodrci,  čásť  Pobaltických  Slovanův, 
nyní  juž  vyhynulých  ;  bránili  se  proti 
návalu  Němectva  až   do  13.  stol. 

Bohatýr,  hrdina,  rek,  v.  bagadur. 

Bohem-ia,  lt.,  Česká  země ;  2.  němec- 
ký Časopis  v  Praze  od  r.  1828;  —  is- 
mus, spúsob  mluvení  českého  ;  —  lito- 
vati, češtiti,  počešťovati. 

Bohomilové,  sekta  náboženská  zvi.  v 
Jihoslovansku  rozšířená  od  10.  do  15. 
století. 

Bohu-mil,  jm.  muž.  ,  něm.  Gottlieb ; 
—mín^  něm.  Oderberg,  m.  ve  Slezsku  ; 
—sudov,  něm.  Mariaschein,  klášter  v 
Cechách,  [tujou. 

Bohvani,  ind.  bohyně,  jíž  se  lidé  obě- 

Bocher,  hebr.,  mladík;    učeň  talmudu. 

Bojan,  si.  básník  staroruský,  věští  pě- 
vec, slavík  starého  věku  ;  2,  B.,  chán 
avarský,  f  603, 

Bojar,  —in,  náčelník,  šlechtic. 

Boje,  mořský  znale,  poplavek. 

Bojové,  národ,  jenž  žil  v  stár,  věku 
v  Čechách. 

Boka  v.  bocca, 

Bolero,  šp.  národní  tanec. 

Boleslav,  jm,  muž.,  zvi.  mnohých  kní- 
žat Českých,  Polských  a  Slezských, 
a  odtud  jm.  měst,  B.  1.,  kníže  Český, 
zabiv  bratra  svého  Václava  pan  oral 
statně  036  —  967.  B,  II,,  syn  jeho, 
967—999,  založil  znamenitou  říši 
západoslovanskou  a  zřídil  v  Praze 
biskupství.  B.  IH„  panoval  bídně  999 
— 1002  a  pak  1003,  oslepen  a  zapo- 
menut, f  u  vyhnanství  103",  —  B.  I., 
Chrabrý,  král  Polský,  vládl  992,  f 
1027;  založil  po  smrti  Českého  Bo> 
3* 


Boletus 


36  — 


Bosse 


leslava  II.  znamenitou  říšiv  Polsko- 
slovanskou,  k  níž  načas  i  Cechy  ná- 
ležely. B.  V/Iadá  něm.  Jung-Bunz- 
ůétm,  m.  v  Čechách. 

Boletus,  lt.,  liřib. 

Bolleta,  paleta,  list  na  osvědčení. 

Bolšoj,  rus.,  veliký. 

Bolus,  arménská  hlína;  2.  roubíček 
'kulička  lékárnická). 

Bomba,  puma    (veliká  koule  do  děla). 

Bombard,  zvláštní  hlas  ve  varhanech ; 
—•':■,  dělo;  —ement  (bombardmán),  fr., 
—ování,  střelba  z  děl  do  města  ;  —  ér, 
délostřelec  jenž  obsluhuje  těžší  dělo ; 
učeň  dělostřelČí;  —on,  plechový  ná- 
stroj foukací ;  —ovát i,  z  děl  stříleti 
do  města. 

Bombast,  řeč  nadutá ;  —ický ,  nadutý 
v  řeči ;  bombazín,  látka  někdy  hed- 
bávná,  nyní    polohedvábná  a  vlněná. 

Bombus,  lt.,  hučení  v  uších. 

Bon,  fr.,  dobrý;  dobře:  b.  jour  (bon 
žúr),  dobré  jitro!  dobrý  den!  b.  ton, 
dobrý  mrav,  dvorné  spůsoby ;  —a,  lt., 
statky,  jmění;  b.  cadnea,  st.  odumřelé  ; 
b.  communia,  jmění  obecné  ;  b.  iramo- 
bilia,  jm.  nemovité ;  b.  mobilia,  jm. 
movité  ;  b.  venia ,  s  dovolením ;  B. 
Dea,  dobrá  bohyně;  —aventiira  ,  lt., 
jm.  muž.,  štěstím  obdařený;  —  bon, 
cukroví :  —boniera,   eukrovnice. 

Bond,  fr..  skok;  vzepnutí-se  koně;  2. 
ang\,  úpis^   rukojemství. 

Bon-heur  (bonér) ,  fr. ,  štěstí,  blaho ; 
—homie,  dobrota ;  —homme  (bonom), 
fr.,  dobrák ;  —ifác ,  z  lt.  —ifacius, 
jm.  muž.,  dobroděj ;  —ifikace.  z  lt.. 
náhrada:  —ifikovati,  nahraditi;  —is 
avibiis,  lt.,  ^fc  příznivými  ptáky)  v  do- 
brých okolnostech ;  —itas,  lt.,  dobro- 
ta; —iteur,  cenitel  půdy  ;  —itovati,  ce- 
niti (zkoušeti  a  ustanoviti)  dobrotu 
půdy:  —mot,  fr.,  vtip. 

Bonn-e  (bon),  fr.,  dobrá;    2.  chůva;  b. 


fortuně,  štěstí;  —et  řboné),  fr.,  čepec  ; 
čepice  ;  2.  při  výšení  zdi. 

Bon-orum  cessio,  lt.,  postoupení  jmění 
věřitelům ;  —um,  lt.  ,  dobro ;  b.  pu- 
blicum, obecné  dobré;  —  us,  lt.,  dobrý: 
—vivant  (bonviván),  fr. ,  rozkošník, 
světák. 

Bonz,  kněz  čínský  neb  japanský. 

Book  (buk),  ang.,  kniha. 

Boot,  něm.,  Člun ;  —es,  řc,  honec  bý- 
kův; 2.  shvězdění  na  nebi. 

Bor,  něm.  Haid,m.  v  Cech.  v  Chebsku. 

Bor,  bledník  (prvek). 

Bóra  (burja=bouře),  vítr  prudký,  bouř- 
livý ;  —go,  brutnák  (rstl.) ;  —x,  bledna 
(sůl). 

Bord,kraj  lodi;  2.  břeh  ;  —a,  černý  plášf 
JMahomedův,  ctěný  co  sv.  ostatek ;  2. 
v.  borta;  —  ell,  hampejz,  ostudná;  —ure 
(boi  dýr),    fr. ,  okrají,    lemování. 

Boreas,  vítr  severovýchodní,  chhidný. 

Borgis  v.  bourgeois. 

Boris,  jm.   muž. 

Bořivoj  I.,  kníže  Český,  dal  se  r.  873 
na  dvoře  Moravského  panovníka  Sva- 
topluka pokřtít. 

Bornirovaný.  obmezený,  hloupý  Člověk. 

Borovany,  něm.  Forbes,  ms.  v  Čech. 
v  Bu  děj  o  vičku. 

Boršť  v.  bršf. 

Borta,  lem,  lemovka  :  2.  kusá  homo- 
lovitá  čepice  Lužičanúv. 

Borussia,  lt.,  Prusko. 

Boruta,  poL,  ďábel  borovec,  blatník. 

Bos,  lt.,  viil,  skot. 

Bdsig  v.  Bezděz. 

Bos-na,  krajina  jihoslovauská  mezi 
kníž.  Srbským  a  Dalmácií,  pověstná 
utiskováním,  jež  snášejí  slovanští  kře- 
sťané od  Turkův  ;  —por  ,  mořská  ú- 
žina  mezi  Europou  a  Asií :  —quet 
(boské),  fr.,  křovina  -v  zahradě. 

Boss-age  (bosáž),  fr.,  vydutina  v  sta- 
vitelství :  —  e,  fr.,    hrb.    boule,    vydu- 


B< 


37    - 


Brasero 


tina;  — irovati,  dělati  (lepiti)  plastické 

figury  z  nějaké  měkké  látky  (a  vosku"). 

Bostandži,  tur.,  strážce  serajlu;  —baši, 
náčelník   stráže   v   serajlu. 

Boston,   hra  v  karty  mezi  4  osobami. 

Bota,   obuv  mužská    s  vysokou  holení. 

Botan-ický,  rostlinnieký,  rostlinářský  : 
— i"/.\  rostlinoznalec.  rostlinník,  rostli- 
nář; —isovati,  rostliny   sbírati. 

Botarga.  spůsob  kaviáru. 

Botta,  míra  na  víno. 

Bottich,   něm.,  Čber,  kaď,  bečka. 

Boubín,  něm.  Kubamberg,  hora  v  ,jižn. 
Cechách. 

Boucle  (bukl),  fr.,  kadeř,  kroužek,  přezka. 

Boudoir  íbudoár),  ťr.,  dámská  oděvna, 
odpoči  vTárna. 

Bouffon,  fr.  v.  buffone. 

Bougie  (buží),  fr.,  voskovka  (ranhojic- 
ský  váleček). 

Bougre  (búgr).   fr.,  špatný  chlap. 

Bouch-e  (buš),  fr.,  ústa,  ústí ;  —er  (bu- 
še), fr.,  řezník;  —  on,  zátka. 

Bouille  (bulj),  fr.,  kolek  na  zboží,  klejmo. 

Boule  (búl),  fr.,  koule,  míc  ;  —vard, 
(bulvár),  fr.,  hradba,  ohrada. 

Bouline  (bulín),  fr.,  lano  na  plachty. 

Bouquet  (bnké),  fr.,  kytka ;  2.  vůně  vína. 

Bourg,  fr.  (zněm.  Burg),  městys;  —eois 
(buržoa),  fr.,  měšťan;  2.  druh  drob- 
ného písma;  —eoisie  (buržoazí),  fr., 
měšťanstvo,  měšťáctvo. 

Bourre  (búr),  fr.,nacpávka;  —  aií(buró), 
fr.,  kat. 

Bours-e  (burs),  fr.  v.  bursa ;  —ier  (bur- 
sié).  burso  vnik. 

Boussola,  bussola.  skřínka  shora  za- 
sklená, v  níž  jest  magnetová  jehlice. 

Bout  (bú),  fr.,  konec,  kraj  ;  —ode  (bu- 
tád),  ťr.,  neočekávaný  dojem  ;  2.  ná- 
hlý podivný  nápad  ;  3.  postranní  skok 
koně ;  —eille  (butej) ,  fr.  ,  lahvice ; 
— on,  knoflík;  2.  poupě;  3.  muška  na 
ručnici. 


Bovista,  pýchavka,   kuřavka  (-ba 

Boy   (boj,   boa),  jistá   látka  vlněná. 

Bozz-e,  —o  v.  bosse. 

Božic.  srb.,den  božího  narození,  vánoce. 

Brabant,  — «bo,  krajina  u  Nizozemska: 
—es,  tenké,  bílé  plátno  brabantské. 

Braca,  míra  délky  v  Portugalsku  (sáh). 

Braccio  (bračo),  míra  délky  v  Itálii. 

Bracelet  (braslé),  fr.,  braseleta  (z  lt. 
brachialé)^  náramek,  nárucek. 

Brač,  altaviola,  hudební  nástroj  smyč- 
cový o  4  strunách. 

Braga,  nápoj  z  mouky  ovesné  s  pří- 
sadou chmele  u  Tatarův. 

Brabma,  božství  Indické;  —ne,  boho- 
slovci  Indův  ,  nejpřednější  kasta  ve 
Vých.   Indii. 

Brach-e,  něm.,  úhor ,  příloh ;  —iopo- 
da,  ramenonožci  (mušle)  ;  —monat, 
něm.,  Červen ;  —vogel,  kulík. 

Brachy -bio  tický,  z  řc,  krátký  čas  žijí- 
cí ;  —grafie,  skrácený  spusob  psaní, 
kratopis  ;  —logie,  krátkost  v  mluvení, 
krátkomluva  ;  krátkořečnosť  ;  -poetik 
cký,  krátkonohý  ;  —■ptevicky' ,  krátko- 
křídiý  ;  —syllabus,  krátkoslabiČná  stn- 
pa  ve  verši ;  —ura,  krátkoocasí  raci. 

Brai  (bré),  fr.,  druh  smoly  z  jedlí  a 
borovic ;  —Uavd  (brajár),  fr.,  křikloun. 

Brak,  výmět,  výměšek,  přeběrek ;  —teaty, 
plecháče  (staré  po  jedné  straně  raže- 
né peníze) ;  —yne,  vybraná  ovce. 

Brama,  bramané,  bramíni  v.  Brahma, 
— ané. 

Brand,  něm.,  snět,  zánět ;  2.  požár ; 
— er,  něm.,  zápalná  loď;  —  on,  zápal- 
ný věchet ;  —wein,  něm.,  —  y,  ang., 
kořalka. 

Branche  (branš),  fr.,  větev,  odvětví, 
odradí,  odbor  (služby). 

Branibor,  něm.  Brandenburg,  m.  a  —  y. 
země  nyní  k  Prusku  připojená. 

Brase-arius,  —ator,  střít.  ,  sladovník  ; 
— ro,  Šp.,  úhelník. 


Brasilian 


38 


Brokát 


Brasil-ian  ,  vzácný  brasilský  topas  ; 
—ské  dřevo,  prysilové  dř.,  fernambuc- 
ké  dř.,  červené  dr. ;  brasoleta  v.  bracelet. 

Brassica,  lt.,  kapusta.  [hradsku. 

Brašov,  něm.  Kronstadt,    m.  v  Sedmi- 

Braun,  něm.,  hnědý,  snědý;  —kohle, 
hnědé  uhlí,  hnědouhlí;  —stein,  burel. 

Brauner  Frant.,  *  1810  v  Litomyšli, 
od  r.  1836  Dr.  práv,  byl  úředníkem 
tu  i  onde  v  Čechách  ,  psal  1847  o 
stavu  rolnickém;  r.  1848  volen  do 
říšského  sněmu  do  Vídně ,  po  jehož 
rozpuštění  žil  co  advokát  v  Praze; 
r.  1861  účastnil  se  vedle  jiných  co 
přední  sněmovník  v  Praze  i  ve  Vídni. 

Bravo!  směle!  výborně;  2.  6.,  smělec, 
nájemný  vrah  ;  bravura,  statnosť,  od- 
hodlanost. 

Braxat-io  ,  lt.,  várka ;  —or ,  sládek  ; 
—wium,  pivovár. 

Brazoleta  v.  bracelet. 

Brdo,  hora  lesnatá,  chlum ;  Brda,  čásť 
Černé  hory. 

Breccie,  slepenec  (kámen  slepený  z 
rozličných  částí).  [ravě. 

Břeclava,  něm.  Lundenburg,  m.  na  Mo- 

Breche  (breš),  fr.,  Bresche,  něm.,  prů- 
lom ve  zdi  hradební. 

Brejle,  náoČky,  skla  ke  zbystření  zraku. 

Breloque  (brelok),  fr.,  titěrky. 

Bremse,  něm.,  střeček;  2.  zarážka u  vozu. 

Brennglas,  něm.,  zapalovací  sklo. 

Brenta,   míra  na  tekutiny  v  Itálii-, 

Břetislav  I.,  příjmím  Achilles  Český, 
kníže  Český  1037—1055,  dobyl  na 
Uhřích  Moravy  a  unes  násilně  Jitku 
z  kláštera,  pojal  ji  za  ženu  ;  za  pří- 
činou vpádu  do  Polska  musel  bojo- 
vati s  Němci;  ustanovením,  že  nej- 
starší z  rodu  Přemyslova  má  býti  ve- 
likým knížetem  Českým,  dal  příčinu 
k  mnohým  potomním  různicím  zem- 
ským; 2.  B.,  něm.  Pressburg,  m.  v 
Uhřích  na  Dunaji. 


Brev-e,  krátký  list  papežský ;  —  ei,  fr., 
patent,  list  milosti,  1.  o  povýšení  na 
úřad;  —  i  manu,  lt,  (krátkou  rukou), 
zkrátka;  —  iář,  z  lt.  —iarium,  modli- 
tební kniha  katol.  kněží ;  —  is,  lt.,  krát- 
ký ;  2.  krátká  nota ;  3.  krátká  sla- 
bika (ve  verši). 

Briareus,  obr  50hlavý  a  lOOruký. 

Bric-a-brae,  fr.,  staré  haraburdí. 

Bricole,  odražení,  odskočení. 

Brictius,  Brikcí,  jm.  muž. 

Briga,  malá  loď  s  dvěma  stěžni ;  —  da, 
odradí  vojska;  —dier,  —dnik,  velitel 
brigády  ;  —nd  (brygán),  fr.,  loupež- 
ník ;  — nte,  it.,  buřič;  —ntina,  lehká 
loď  s  nízkým  bordem ;  brigg  v.  briga. 

Brightova  (brajtova)  nemoc,  jistá  ne- 
moc ledvin. 

Brigida,  Brigita,  jm.  žen.,  zářící. 

Brigue  (brik),  fr.,  úklad,  lesť ;  2.  da- 
rebný  spolek. 

Briliant,  nejvzácnější  tvar  broušených 
drahokamův;  —  ní,    skvělý,    skvoucí. 

Brille,  něm.,  v.  brejle. 

Brindza,  brinza,  umísený  ovčí  sýr  na 
salaších  v  Tatrách. 

Brio,  brioso,  con  brio,  it.,  ohnivě. 

Briquet-age  (briktáž),  fr.,  cihlová  stav- 
ba; —ovati,  cihlami  vykládati. 

Brise,  něm.,  větřík  na  moři  zvi.  od 
země  jdoucí. 

Britan,  anglický  pes ;  —nie ,  Anglie  ; 
—ský  kov,  směs  mosazi,  cínu,  antimonu 
a  vizmutu. 

Brno,  něm.  Brunn,  hlav.  město  na  Mo- 
ravě s  59.000  obyvatelův. 

Brocanteur  (brokantér),  fr. ,  vetešník, 
obchodník  v  obstárlých  věcech. 

Brocat  v.  brokát ;  —  elle,  látka  podob- 
ná brokátu,  jen  lehčeji  pracovaná. 

Brod,  Brot,  něm.,  chleb. 

Broche  (broš),  fr.,  silná  jehla  spínací, 
spinadlo,  spinaČka ;  2.   fr.,  rožeň. 

Brokát,  zlatohlav,  stříbrohlav. 


Broker 


—  39  — 


Bukefalos 


Broker,  ang.,  jednatel,  dohazovač. 

Brom,  brudík  (prvek);  —ameter,  z  řc, 
pofravoměr;  —atografie ,  potravopis ; 
—ařo/ogie,  potravosloví ;  —  beere,  něm., 
ostružina;  —berg  v.  Bydhošf;  —ios 
v.   Bakťlms;   bronc  v.   bronz. 

Bronchi-álni,  prúdušniČní ;  —elrtasis,  roz- 
šíření prúdušniček  ;  —odenosis,  zúžení 
průdušniček ;  —  tis,  zánět  prúdušniček. 

Broncho-fonie,  z  řc. ,  znění  průdušni- 
Ček  ;  —hele,  vyhřezlina  n.  průtrž  prů- 
dušnice;  —5,  řc.,  průdušnice  ;  —tom, 
řezadlo  na  průdušnice ;  —toraxe,  roz- 
říznutí průdušnice. 

Bronfc-eum,  hrimadlo  (v  divadle) ;  —ofo- 
bie,  bázeň  z  bouřky ;  —ologie,  nauka 
o  bouřkách.  f 

Bronz,  slitina  různých  kovův  se  zákla- 
dem mědi ;  —it,  minerál  barvy  bron- 
zové ;  —ovati,  pohled  bronzu  dávati 
natíráním. 

Brošurka,  sešitek,  malá  knížka  pouze 
sešitá  n,  slepená. 

Brotan,  dřevinka  ,    boží 
pelyňku  zahradního). 

Brouillon  (bruljón),  fr., 
2.  denník  kupecký. 

Brož  v.  Ambrož. 

Bršť,  pol.   barszcz,  rus. 
ze    skysalé    rozředěné 
svařené  s  hovězí  polévkou  a  nějakou 
zelinou  (zvi.   červenou  řepou). 

Brucin,  kyslíkovatá  zásada  rostlinná, 
velmi  jedovatá. 

Brumaire  (bryméf),  fr. .  druhý  měsíc 
francouzské  republiky,  22.  října  — 
20.  listopadu.  [Český. 

Bruncvík,  báječný  velmi  udatný  kníže 

Brunel  (brynd),  tuhá  látka  vlněná  obyČ. 

Černá  na  ženské  střevíce ;  —la,  prunella. 

Brunet  (bryné),  fr.,  hnědý;  snědý ;—/,-«., 

snědá  dívka,  černovláska;  brtinirová- 

ní,  zahnědování  železných  věcí. 

Bninn  v.   Brno. 


dřevce    (druh 
běžný  nástin; 


óopuib,    nápoj 
ječné    mouky 


Brunnen.  něm.,  studnic. 

Brun-o.    jm.    muž.,    hnědý;    —svík    v. 

Bruncvík. 
Bruscamente,    it,    ostře,  hrubě ;    brnx- 

queiie  (bVyskrí),  fr.,    příkré    chování- 

se  k  někomu ;  osopení-se  na  koho. 
Brut-alita,  zhovadilosf,  hrubost ;  —úl ní. 

zhovadilý,  surový,  hrubý;  —to,  zhru- 
ba (v  účtech);  —us,  lt.,nerozumný,  tupý. 
Bryndza  v.  brindza. 
Brynel  v.   brunel. 
Bryo-logie,    mechozpyt;    —  nia,    posed, 

osech,  zemská  tykvice   (rstl.);    —zoa, 

mechovky. 
Bubo,  lt,  výr ;  2.  dýmej,  tříslnice  (vřed) ; 

— na,  bohyně  a  ochrankyne  hovězího 

dobytka  u  Římanův. 
Buccari,  it.  v.   Bakar. 
Buceíal,  bucifal  v.  bukefalos. 
Buda  v.  Budín. 
Buddh-a,    indické    božství;     — m&nms, 

nauka  o   Buddhovi ;    —isté,  vvznavači 

Buddhy. 
Budějovice,  Budějice  České,  něm  Bud- 

weis,  m.  v  Čechách ;  2.  B.  Moravské, 

něm.  Budwitz,  m.  v  Moravě. 
Budín,  něm.   Ofen,  m.  v  Uhříeh. 
Budyšín,  něm.  fíauzen,  m.  v  hor.  Lužici. 

Budžak,  tur.,  úhel.    kout,    zvi.    rovina 

mezi  Dněstrem  a  Černým  mořem  od 
Akkermana  do  Kilie. 

Buffet  (byfé),  fr.,    skřínka   na    Číše    u 
kredence. 

Buffo,  —ne,  it.,    komický  zpěvec  diva- 
delní; —nerie,  šaškářství. 

Bufo,  lt,  ropucha  (žába). 

Bugsování,  tažení  lodí  pomocí  lan. 

Buche,  něm.,  buk. 

Buchsbaum,  něm.,  zimostráz. 

Bucht,  něm.,  záliv. 

Bukanýři.   francouzští  dobrodruzi  v  záp. 
Indii  v  17.  stol. 

Bukefalos,  řc,  býkohlavec,  kůň  Alexan- 
dra Velikého, 


Bukoliasmos 


40 


Bvzantini 


Bukol-iasmos  ,  re. ,  pastýřský  zpěv  ; 
—ický,  pastýřský. 

Bukovec ,  něm.  Lubeck,  m.  v  sever. 
Němcích  při  moři. 

Bukovina,  krajina  jižně  od  Haliče,  le- 
snatými horami  prostoupená. 

Bul-áci,  přezdívka  obyvatelů  kolem 
Domažlic  pro  slovo  bul  místo  byl; 
—at,  turecká  šavle  z  výborné  oceli. 
n  jilce  úzká  na  konci  široká  a  pá- 
dná; —ava,  žezlo  polských  hetmamúv 
(nyní  maršalská  hůl).         [lt.,  bobule. 

Bulb-ócodium,  lt.,   jarovit   (rstl.) ;   —us, 

Búlé.  řc.  i-ada. 

Bulgarina,  nástroj  z  ořechového  dřeva 
o  4  strunách,  na  něž  se  pružnou  korou 
břinká  při  provázení  národních  písní 
bulharských. 

Bulhaři,  větev  národu  Slovanského, 
mezi  Černým  a  Siným  mořem. 

Bulim-ie,  —  us,  z  řc,  zámor,  nesytka 
(nemoc). 

Buljuk-baše,  tur.,  plukovník  ;aniČarův. 

Bulka,  jistá  hra  v  karty;  2.  bulh.,  vda- 
ná žena  ;  3.  žena  hulácká  u  Domažlic. 

Bull,  ang\,  býk,  bulík  ;  John  B.,  pře- 
zdívka Anglického  národu ;  —a,  lt., 
puchýř,  puchýřina  ;  2.  visutá  kapsule 
s  pečetí  u  listiny;  3.  veřejný  papež- 
ský list;  B.  zlatá,  listina  pamětná,  k 
níž  přivěšena  zlatá  pečeť ;  —arium, 
sbírka  papežských  bull ;  —dog,  druh 
anglických  psův  ;  —etin  (byltén),  fr., 
—etino,  it.,  úřední    zpráva. 

Bumaga.  rus.,  papír ;  chlopcataja  b., 
bavlna;  bumážky,  papírové  peníze. 

Buňčuk,  bunčug,  nepravé  perle ;  2.  koň- 
ský ocas   místo  korouhve  v  tur.  vojště. 

Bund,  něm.,  svazek  ,  spolek  ;  —estag, 
něm., spolkové  shromáždění  (německé). 

Bunzlau,  něm.,  v.   Boleslav. 

Bupleurum,  li,  prorostlík  (rstl.). 

Burattini,  it.,  loutky,  jimiž  hrávají  na 
divadlech. 


Bureau  (byró),  fr.,  psací  stolek ;  písár- 
na;  —kracie,  lihovláda  úředníkův. 

Burg,  něm.,  hrad;  —  er,  Búrger,  něm., 
měšťan  ;  —ermeiste.r,  purkmistr,  náčel- 
ník měšťanstva;  —freiheit,  —fried, 
okres  města  ;  —graf,  purkrabí,  správce 
hradu,  hradní. 

Bur-ka,  plstěný  plášť  v  Polsce  ;  —  lák. 
přespolní  poběhlý  dělník  v  jižní  Rusi ; 
—nus,  bílý  vlněný  plášť  Arabův  v 
Africe  ;  spúsob  svrchníků  ;  —sa.  řc, 
tobolka,  sáček  na  peníze  ;  2.  společné 
bydliště  studentův  v  některých  mě- 
stech ;  3.  kupecký  dvůr .  směneční 
tržiště ;  —  sák,  lt.  —sarius,  něm.  —sche, 
student  ze  společného  bydliště  ;  —schen- 
schaft,  něm.,  spolek  německých  stu- 
dentův ;  —sovní  komora ,  společno<f 
kupcův  mající  dohled  nad  bursou:  —  .*, 
->-še  v.  bursák;  —šikosně,  studentsky 
nedbale. 

Bushel   (b'šl),  ang\   obilní  míra. 

Butelka,  lahvice. 

Buteo,   lt.,  raroh   (sokol). 

Butyrum,  lt.,  máslo. 

Butzel,   něm.,  buclík,  druh  plátna. 

Buxum,  lt.,  zimostráz  (keř). 

Buzdovan,  buzdygan,  palcát.  [sku. 

Bydhošť,  něm.  Bromberg,  m.  v  Pozňan- 

Byss,  —us,  zvláštní  vlákna  z  noh  ně- 
kterých lastur:  vzácné  tkaniny  z  ta- 
kových vláken  ;  —olith  v.   asbest. 

Bystřice  Banská,  něm.  Neusold,  m.  v 
Uhřích  ;  B.  Hrubá.  něm.  Gross-  Wi- 
steimitz.  ms.  na  Moravě;  B.  Sloven- 
ská, něm.  Windisch-Feistritz,  m.  ve 
Štyrsku. 

Bythometrie,  z  řc.  hloubkoměrství. 

Bytom,  něm.  Beuthen,  m.  ve  Slezsku. 

Byzan-cie,  —tion,  —tiuvi  .  dávné  jmenc 
Cařihradu,    odkudž  má  jméno    —tská 

n.   —finská  Čili  Východo-řírnská  říáe  : 
—tmi.   dějepiscové  řečtí,  kteří  psali  o 

Byzantské  říši. 


—   41   — 


(Slova  zde  scházející  hledej  v  K  nebo  /.     Ch  následuje  za   TI.) 


C.  co  číslo  římské  =  100;  2.  Co  skrá- 
cenina  znamená  C.  =  Caesar*  Cajus* 
Capital*  Carbon*  Cavsim.  Censor*  Clau- 
dius*  Comes*  Comitia*  Consid*  Conto* 
Couraní,  na  recept.  Calx ;  v  silozpytu 
C  =  Celsiova  skála  na  teploměru  se 
100  stupňů;  3.  na  rakous.  penězích 
značí,  že  jsou  v  Praze  raženy  ;  4.  v 
hudbě  C  jméno  základní  diatonické 
stupnice  (skály). 

Cab  (keb),  ang\,  drožka  o  2  kolách. 

Cabal  (k  .  .).  v.  kabala;  —  etta.  it..  v 
hud.,  krátká  veta  zpěvná;  —eur  (ka- 
bale r),  fr.,  úkladník;  —  Jero  (— Ijero), 
šp.,  v.  kavalír;  —lo*  šp.,  kůň. 

Cabaret  (kabaré),  fr.,  krčma;  —ier* 
(—  tié).  krčmář. 

Cabas  (kabá).  fr.,  košíček  ze  sítí. 

Cabildo  (kavildo),  spán.,  kapitola,  sbor 
zvi.  městských  starších  ;     2.  radnice. 

Cabo.  šp.  a  port.,  předli  oři,  v.  cap  ; 
—tage  (kabotáž).  it.  —taggio  (— tadžo), 
pobřežní  plavba. 

Cabriolet  v.  kabriolet. 

Cacao  v.  kakao. 

Cactus  v.  kaktus. 

Cacus,  v  řc.  bajesl. ,  syn  Vulkánu  v, 
strašný  obr,   zabit  od  Herkula. 

Cadaver.  It.,  mrtvola. 

Čade  (kád),  fr.,  míra  na   tekutiny. 

Cadeau  (kadó),  fr.,  dar;  2.  okrasy  za- 
čátečního písmene. 

Cadenza.   it,,  v.  kadence. 

Cadet  v.  kadet, 

Cadre  (kádr),  fr..  rámec;  2.  kmen  plu- 
kovní,  důstojnictvo  sloužící  i  tehdáž. 
když  mužstvo  jest  propuštěno. 


Caducitas.  It. ,  odúmrtí,  věc  odumřelá, 
n.  propadlá. 

Caelum  v.  coelum. 

Caesalpinia,  sapan,  luštinaté  stromy. 
dílem  v  Indii  východní  dílem  v  zá- 
padní; dávají  barevné  dříví. 

Caesar.  jméno  vojevůdce,  jenž  založil 
v  Římě  samovládu  ;  odtud  c,  císař. 
nejvyšší  samo  vládce.  C.  non  supra 
<ii-ammaticos*  lt.,  císař  není  nad  mlu- 
vozpytce ;  —  eus*  císařský. 

Caestus  v.  cestus. 

Caesura,  přeryvka,  přestřižka  ve  verši. 

Cafard  (kafár),  pokrytec ,  licoměmík  : 
—črte,  pokrytství. 

Café,  fr.,  káva  (zrna  z  kávovníku,  ježto 
upražená,  semletá,  zvařená  a  oslaze- 
ná dávají  oblíbený  nápoj);  cafetier 
(kafetié),  fr.,  kavárník. 

Cagan,   tatar.,  bílý. 

Cag-e  (kaž),  fr..  klec  :  2.  prostor,  v  němž 
jest  stroj   kapesních  hodinek. 

Cagot  (kagó),  fr.,  blb.  potměšilec  ;—  ové, 
opovržené  plémě  ve  Francii,  jemuž  se 
rozličné  vady  vytýkají. 

Cahier  (k  .  .),  fr.,  sešitek. 

Caché  (kaše),  skrytý ;  cachet  (kaše),  fr., 
pečeť  ;  2.  ráz  některé  věci ;  lettre  de 
cachet.  tajný  list  zmocňující. 

Cachot  (kašo),  fr.,  žalář,  vězení;  —eric, 
(kašotrí),  tajemnůstkářství. 

Cacbucba  (kačuča),  bujný  tanec  špan. 
s  průvodem  kastanět. 

Cacby,  něm.  Aachen*  na.  v  Němcích. 

Caiss-e  (kes),  fr.,  truhlice,  skříně,  po- 
kladnice, kasa ;  —iet\  kasír,  pokladník. 

Cajus  n.  Gajus,  lt.  jm.  muž. 


Calamagrostis 


42 


Cainpagne 


Calamagrostis,  rstl.,  tresť,  třtina. 

Calamintha,  marulka  (rstl.). 

Calamitas,  lt.,  bída,    neštěstí,    nehoda. 

Calamus,  z  řc,  třtina,  tresť;  C.  aro- 
viaticus,  puškvorec ;  C.  scriptorius,  psa- 
cí pero,  jamka  v  mozku. 

Calando,  it.,  v  hud.,  s  ochabováním. 

Calcaneum,  lt.,  pata,  patní  kosť  ;  cal- 
ear.  lt.,  ostroha;  calcaria,  vápenná 
země ;  vápno. 

Calce-amentum,  lt.,  obuv ;  —  atus,  obutý ; 
— olaria,  střevičník  (rstl.);  —olus,  stře- 
víček; — us,  lt.,  střevíc. 

Caloul  (kalkyl),  fr.  ,  v.  kalkul ;  —  us, 
lt.,  kámen;  kamínek  počítací;  c.  Mi- 
nervme,  kamínek  Minervin ,  rovnost 
hlasův  ve  prospěch  obviněného;  pro 
colcule,  za  účet  (t.  ručí  ten,  kdo  v 
něm  podepsán). 

Caldarium.  lt..  teplá  lázeň. 

Calderari.  it..  kotláři,  tajný  polit,  spo- 
lek od  r.   1809  v  Xeap*  >li. 

Calend-ae.  u  starých  Římanův  první 
den  každého  měsíce  ;  ad  —as  graecas. 
na  řecké  kalendy  t.  nik  dá  (poněvadž 
Rekové  kalend  neměli)  ;  —aticum,  no- 
voroční dar  kněžím  ;  —  er  v.  kalen- 
dář ;  —ula,  měsíček  (rstl.).    - 

Calentura.  šp..  horačka  námořnická  v 
horkém  pásmu. 

Cali-co  v.  kaliko;  —dus.  lt. .  teplý; 
— gae.  lt.,  obuv  římských  vojákův; 
2.  sandály  biskupské ;  —go,  lt.,  temno  ; 
2.    zákal,  potažení  rohovky  v  očích. 

Calix.  lt.,  kalich,  číše ,  pohár ;  —tin, 
kališník.  kdo  přijímal  pod  obojí  (v 
ČVchárh  1415  -  1620). 

Calla,  dahlík  (rstl.). 

Calli-stemon,  —triche  v.  kalii  .  . 

Callomys,  pišfucha  (hlodavec). 

Call-ositas,  mozol.  — nosť.  svalenosf  (v 
léě.) ;  —us,  lt..  svalek  (tekutina  z  ko- 
stí se  prýštící,  jíž  se  zlomenina  opět 
zcelí). 


Calo,  it.  úbytek  zvi.  železa  při  ková- 
ní n.  přetápění;  —mel  v.  kalomel. 

Calor,  lt.,  teplo  ;  c.  mordax.,  teplo  šti- 
plavé ;  —imeter,  teplozor ,  teplohled 
(nástroj);  —imotor,  teplopndec  (nástroj). 

Calott-e  (kalot),  fr.,  vrhlík  (malá  če- 
pička k  zakrytí  temene  hlavy) ;  —isté. 
čepičkáři  (spolek  vtipkářúv  ve  Franc, 
za  Ludvíka  XIV.). 

Caltha,  blatouch    rstl.). 

Calumnia,  lt.,  pomluva,  kleveta. 

Calv-in  v.  Kalvin;  —ities,  —itium,  lt., 
pleš,  oblysení ;  —  us,  lys,  lysec,  ple- 
šák  (spůsob  klamného  závěrku). 

Calx.  lt.,  vápno;  c.  ústa,  v.  pálené; 
c.  viva,  v.  živé,  v.   žíravé. 

Caly-canthas.  sazeník  (rstl.) ;  —ciflorae, 
kalichokvěté  rostliny ;  —pthranthes, 
Čepičník  (rstl.). 

Cama-ieu,  —  yeu  (kamajé),  fr.,  v.  kamea ; 
—il  (kamelj),  fr..  zimní  kukle  mniš- 
ská ;  2.  pláštík  vyšších  duchovních  : 
—rera,  šp.,  komorná  královnina  ;  —rillu 
v.  kamarilla  ;  —uro,  it.,  červená  ak- 
samitová Čepička  papežova. 

Camb-iale,  —io,  it.,  směnka ;  —iatura, 
směnkářství  ;  —sarius.  maj etnik  směn- 
ky ;  —sor,  kdo  směnku  vydá,  vyda- 
vatel směnky. 

Camel-ina.  lnice  (rstl.);  —lia  v.  kamé- 
lie  ;  —otte,  fr.,  v.  kamelot. 

Cameo  v.  kamea. 

Camera,  komora,  komnata;  c.  Ivcida, 
světlice;  c.  obscura,  temnice;  —de, 
fr..  v.  kamarád;  —  le,  komorní  úřad; 
finanční  úř. ;  —  lia,  finanční  véda,  fi- 
nančnictví. 

Cam-erlengo  (kam  .  .),  it.,  komorník; 
správce  papežské  pokladnice;  —inota 
v.  komnata;  —i#ia,  košile,  v.  komže. 

Camp.  fr.,  tábor,  ležení  (voj.) ;  —agna. 
(— ňa),  it.,  venkovská  pláně  ;  C.  di 
Róma,  krajina  kolem  Říma :  —ogne 
(kampaň),  fr.,  pole;  venek  ;    2.  polní 


Campanift 


43   — 


Carcenirius 


tažení,  vojenská  výprava;  3.  doba  pra- 
covní ve  fabrice;  —ania,  krajina  v 
Itálii,  jižně  od  Latium  za  vlády  řím- 
ské ;  —anula,  zvonek,  zvonec  (rstl.) ; 
—anulaceae,  zvonkovité  (rstl.)  ;  —ea- 
doi\  šp.,  válečník;  hrdina;  —o,  it., 
pole;  2.  jistá  polní  míra  it. ;  e.  sante, 
svaté  pole,  hřbitov;  —us,  lt..  pole. 

Cán,  podlouhlý  tenký  kus  kovu  k  dal- 
šímu vzpracování. 

Canaille  (kanajl),  Ir.,  psota,  slota,  ho- 
lota, luza.  sbéř. 

Cancellariuš  v.  kane  lír. 

Cancer.  It.,  rak. 

Candela,  lt.,  svíce ;  —brumx.  kandelábr. 

Candid-atus,  lt-  bíle  oděný  čekatel  ú- 
řadu  u  stár.  Římanův;  odtud  kandi- 
dát (v.  t.)  ;  —  w.9.  lt.,  běleskvoncí. 

Candy,  váha  ve  Vých.  Indii  450— H00 
vid.  liber. 

Gan-ella  (kan  .  .),  bílá  skořice ;  —  evas, 
v.  kanafas;  —inus,  lt.,  psí;  —  ?'•?,  lt., 
pes  ;  —ities,  lt,  šediny,  šedivost ;  — na, 
cevník  (rstl.) ;  —nabis,  lt. .  konopě  ; 
—npíure  (kannelýr),  fr. ,  žlábkování 
na  sloupích;  —on  v.  kanón;  —onicus 
v.  kanovník. 

Cant-abile.  it.,  zpěvně ;  —áro ,  váha  v 
jižní  Evropě,  asi  1  centnýř ;  —  ate ! 
lt.,  zpívejte;  2.  jméno  4té  neděle  po 
velikonoci  ;  3.  v.  kantáta ;  —atorium, 
zpěvní  kniha ;  —icum,  lt.,  píseň  ;  —  He- 
na, zpěv  (nejvyššího  hlasu  ve  sboru) ; 
—o,  it.,  zpěi7;  c.  fermo,  stálý  zp..  pe- 
vný zp.  (obyč.  chorální) ;  —  onx.  kan- 
tou  ;  —or  v.  kantor;  —m,  lt., zpěv;  c. 
firmus  v.  canto  fermo. 

Cap.  fr.  ,  — e,  ang.,  předhoří,  mys; 
— able  (kapábl),  fr.,  chapatelný  ;  —  ella 
v.  kapela ;  —ellanus  v.  kaplan  ;  —  cr. 
lt.,  kozel ;  —Mm,  lt.,  vlas ;  —isti-um, 
lt.,  ohlávka. 

Capit-ain  (-én),  fr.,  v.  kapitán;  -ola, 
v.  kapitola;  —olium,  hlavní  chrám  v 


stár.  Římě,  na  již.  temeně  Saturnské 
č.  Kapitolské  hory,  zasvěcený  .Jupite- 
rovi ;  —on,  fr.,  zadní  hedbáví ;  —ulár, 
v.  kapitulár ;  —u/um  v.  kapitola. 

Capot  (kapó),  fr.,  svrchník. 

Capparis  v.  kapar. 

Cappone,  it.,  v.  kapoun. 

Capr-a,  lt.,  koza  ;  —iccio  (kapričo).  it., 
vrtošina,  druh  hudební  skladby;—  ice 
(kaprís),  fr.,  vrtoch,  — y,  svéhlavosť; 
—icoi-nus,  lt..  kozorožec  (zvíře)  ;  —Ifo- 
lium,  lt.,  kozí  list  (rstl.). 

Caps-a,  lt.,  v.  kapsa;  —ella,  kokoška, 
pastuší  tobolka  (rstl.) ;  —  icum,  pepři- 
ka  (rstl.). 

Capt-atio.  lt.,  jímání ;  2.  dobývání  pří- 
zně ;  —wra,  lt.,  zatknutí ;  2.  přijímám, 
přijetí  něčeho. 

Capuchon  (kapyšón),  fr.,  kápě  při  žen- 
ském plášti  ;  2.  spúsob  zimního  čepce. 

Caput,  gen.  capitis,  lt.,  hlava  :  c.  mor- 
tuum,  umrlčí  hlava,  smrtí  hl.  ;  ex  ča- 
píte, z  hlavy,  z  paměti ,  nazpaměť  ; 
per  capita,  podle  hlav  ;  quot  capita 
tot  sensus,  kolik  hlav,  tolik  smyslův. 

Caquet  kaké).  fr..  —age  (kaketaž;,  fr., 
tlachy,  tlachání,  žvastání  ;  —eur  (ka- 
kelér),  fr..  tlachal,   žvastal. 

Car,  cár.  cář  (buďto  z  caesar  =  císař, 
nebo  z  ind.  sar=vládce,  kníže  )u  Ru- 
sův a  Srbův  panovník,  zvi.  pak  ná- 
zev Ruského  císaře. 

Cara-bus.  lt.,  střevlec  (brouk) ;  —gana, 
hrachovník ;  Čimišník  (rstl.) ;  —mel 
v.  karamel. 

Carbo,  lt.,  uhel;  —  n,  it.  —  ne,  iihlík 
(prvek);  —nari,  it.,  uhlíři  (tajný  po- 
litický spolek  v  Itálii  1815-1830); 
—nat,  uhlan  ;  —neum  sulfuratum,  si- 
rouhlík. 

Carbunculus  v.  karbunkul. 

Carcasse  (karkas),  fr.,  kostra  ;  2.  druh 
dělových  kulí  zápalných.  [nik. 

Carcer,  lt.,  vězení,  žalář  ;  —arius,  žalář- 


Cardamine 


—   44  — 


Cautela 


Card-amme,  pěníšník  ,  voaní  řeřicha 
(rstl.)  ;  —itis  v.  karditis  ;  —  ims,  lt., 
bodlák. 

Caréme,  fi\,  carena,    lt.,  půst. 

Carev-ic  (iiapeBimb),  carův  t.  j.  císa- 
řův syn  ;  —na,  carova  dcera,  carská 
princezna. 

Carex,  lt.,  ostřice,  ostrý*  (rstl.). 

Cargo,  šp.,  lodní  náklad;  2.  lodní  ná- 
kladník. 

Carica,  cařice,  císařovna.  [v  kosti. 

Caries,  lt..  kostižer,  kostitoč,  červotoč 

Carit-as,  lt.,  —a,  it.,  láska  (křesťanská). 

Carl  v.  Karl;  —/na,  pupava  (rstl.); 
—ino,  mince  neapolská;  —opago,  m. 
v.   Bah  ;  —os,  šp.,  jm.  muž.,  Karel. 

Carm-agnole  ikarmaňol1,  fr.,  výtržni- 
cká  píseň  z  franc.  revoluce  1792,  pro- 
vázena zvi.  tancem;  —  en,  lt.,  báseň; 
— ina,  básně  ;  —inativa  (remedia),  pro- 
středky k  léčení  větrů  ;  —oisin  (kar- 
moasen),  fr.,  v.  karmasín. 

Carn-a,  lt,  bohyně  srdce  a  vnitřností; 
—age  (karnáž),  fr.,  porážka,  krvepro- 
lití ;  —aval,  fr.,  —evale,  it.,  masopust; 
—ia,  země,  Krajina  ;  —ifex,  lt.  ,  ras, 
dříč ;  —ificatio,  lt. ,  zmasení  (nemoc- 
ných plic) ;  —ivora,  masožraví  (dravci). 

Caro,  gen.  carnis,  lt.,  maso ;  —rlia  (ka- 
roča),  šp.,  čepice  kacířův,  v  níž  tito 
byli  upalováni;  —la,  it.,  starý  tanec 
do  kola  chodmo  ;  —lina,  trestní  zá- 
konník  Německé  říše  od  Karla  V. 
1532  ;  -lus ,  lt. ,  Karel ;  -tle,  fr., 
mrkev. 

Carpinus,  lt.,  habr  (strom). 

Carr-é  (karé),  fr..  Čtverec,  Čtverhran; 
— eau  (karó),  fr.,  čtverhran  ;  2.  zko- 
sený čtyrúhelník;  3.  kostky  (srdce), 
barva  ve  franc.  kartách  ;  —iere,  fr., 
běžiště,  cíl.  úprk  koňský  ;  běh  služ- 
by ;  —  iole  (kanoi) .  vozík  poštovský 
o  dvou  kolách  ;  —oussel  (karusel),  fr., 
jízdná  hra  rytířská. 


Cart-a  (karta),  fr.  — e,  list;  c.  bianca, 
prázdný  list  s  podpisem  (na  plnomo- 
cenství)  v.  karta;  —hamus,  světlice 
(rstl.)  ;  —on  (karton),  fr..  cartone,  it., 
hrubý  silný  papír,  lepenka;  —ouche, 
(— uš).  fr.,  krajní  okrasy,  obkrajky ; 
2.  rána,  patrona  (k  střílem). 

Carům  carvi,  lt.,  kmín. 

Cas-a,  lt.,  chýše  ;  —aque  (kazak),  fr., 
jezdecký  kabátec  v.  kazajka;  —cada, 
v.  kaskáda  ;  —  ein,  syro  vin  a ;  —eovna, 
it.,  —erne,  fr.,  v.  kasárna  ;  —ino,  it.. 
v.  kasino  ;  —quet  (kaské)fr.,  v.  kašket. 

Cass-a,  it.,  pokladnice  ;  —erole,  fr.,  v. 
kastrol;  —  etle  (kaseť),  fr.,  —  eita,  it., 
skřínka ;  —  ia.  kassie,  seneska  (strom) ; 
—olette  (kasolet),  fr.,  pánvička  na  ka- 
didlo. 

Cast-agnetty  v.  kastaňety ;  —anea  v. 
kaštan  ;  —  ell,  z  lt.  —ellum  v.  kastel  ; 
—igatio,  lt.,  káráni;   —or  v.  kastor. 

Castrum,  lt.,  ohrada,  ohrazení ;  c.  do- 
loris,  katafalk,  smuteční  lešení ;  pl. 
ca  stra,  lezem,  tábor  vojenský. 

Castulus,  lt.  jm.  muž.,  Haštal. 

Casual-ismus  v.  kasualismus;  —  iter.  lt., 
náhodně,  náhodou. 

Casula  (kasula)  ,  hlavní  Čásť  mešního 
roucha  v  církvi  katol.,  v  níž  otvor  k 
prostrčení  hlavy. 

Casus,  lt.,  případ,  náhoda;  2.  pád, 
sklon  (v  mluvnici)  ;  c.  fortuitv-s.  ne- 
nadálá příhoda;  cam(ablat.),  náhodou. 

Catapulta,  veliký  prak  oblehací. 

Catena,  lt.,  řetěz  ;  catenae  eccleziae,  c. 
patním,  lt.,  sbírka  biblických  výkladův. 

Catilina,  prostopášný  Říman ,  jenž  r. 
63  př.Kr.  spiisobil  spiknutí  proti  Římu. 

Cato,  Říman  234 — 149  př.  Kr.,  co  cen- 
sro  Římský  svou  přísností  proslulý. 

Caulis,  lt.,  lodyha,  pníček  (rstl.  I. 

Causa,  lt.,  cause  (kos),  fr.,  příčina,  původ. 

Causticum  (remedium)    v.  kaustikum. 

Caute,  lt.,  opatrně;  —la,  lt ,  opatrnost. 


Cavalier 


—  45 


Cerberus 


Cavalier  v.  kavalír. 

Caverna.  lt.,    jeskyně,   doupě. 
i    Cavia,  morce,  ete  (hlodavec). 

Cavitas,  lt.,  dutina. 

Cebus.  malpa,  ploskonosá  opice. 
!    Ced-ent,  postupce,  pnstupitel  n.  př.  po- 
hledauosti;  —irovati,  postoupiti  komu 
něčeho. 

Cedr,  vzácný  strom  jedlovitý  na  Liba- 
none ;  —  úl\   —út,   druh  citronu. 

Cedule,   list;  Cefalo  .  .  v.  kefalo  .   . 

Cech.  pořádek  řemeslnický ;  2.  spolek 
nákladníkův  horních ;  3.  c,  —a,   dul. 

Cejch,  z  něm.  Zeichen,  známka  ;'  —a, 
povlaka  ;  —ovacka,  nástroj  k  zname- 
nání strom  li  v  v  lese. 

Cejn  v.  cán  ;  2.  v.  cín. 

Celastrus,  zimokeř  (rstl.).  [štere. 

Cele.  cella,  jizba,  komůrka  zvi.  v  klá- 

Celebr-ace,  slavení,  slavnost;  —aut,  kdo 
něco  slaví;  kněz,  jenž  mši  slouží; 
—ita,  proslavenosť ;  2.  slavená  osoba ; 
—ovati,  slaviti. 

Celedun,  celeduňk  (z  chelidonium),  vla- 
štovičník  (rstl.). 

Celer,  lt.,  rychlý;  2.  c,  zelina  kuchyň- 
ská (s  hmotným  kořenem  a  silným 
zápachem  ;  —es.  rychlí,  sbor  vybra- 
ných jezdcův  Římských  ;  —  itas,  lt.. 
rychlost  ;   —iter,  rychle. 

Celestin.  jm.  muž,  v.  Coelestinus;  2. 
c,  nebesec  (modrý  minerál). 

Celidon  v.  celedun.' 

Cell-a.  —  e  v.  cele  :  —o  (čelo),  hudební 
nástroj  strunný  ;  —a/a.  buňka;  —ulár- 
ni,  —a/osní,  buňkovitý  ;  —  alosa,  buni- 
čina  (v  rostlinách). 

Cělokupnosť,  si-b.,  celitosť,  neporušenosť. 

Celosia,  nevadlec  (rstl ).  [tansku 

Celovec,  něm.  Klagenfúrt,  m.  v  Koru- 

Celsius  And.,  hvězdář  1701  — 1744.  vy- 
nálezce teploměru  se  100  stupňův. 

Celtové,  Keltové,  st.  národ  vzáp.  Evropě. 

Cembra.  strom  jedlovitý. 


Cement,  tmel,  druh  malty  k  vodním 
stavbám;  —ace,  —ováni,  vypalování 
kovu  v  v  zavřených  nádobách  k  roz- 
ličným účelům. 

Cendr-e  (sándrj «  fr.  ,  popel  ;  —i/íon, 
(sándriljón),  fr.,  popelka. 

Cenotanum  v.  kenotaíion 

Cens-  rovati.  z  lt..  posuzovati ;  —or,  do- 
zorce nad  stavbami  a  mravy  v  stár. 
Římě ;  2.  posuzovač  knih  ;  knihovní  do- 
zorce ;  —uál,  poplatník  ;  —  ura,  posou- 
zení zvi.  knihy ;  2.  úřad  k  posuzo- 
vání knih  ;  —  us,  roztřídění  dle  jmě- 
ní ;   2.  daň. 

Cent.  stý  díl  něčeho  ;  2.  váha  100  liber-; 
—aur,  potvora  s  půl  kůň  a  s  púl 
člověk  ;  —aurea,  chrpa,  modrák  (rstl) ; 
—eshuúlní,  setinný,  stodílný ;  —esimo, 
(Čentezimo),  it ,  setina,  stý  díl  líry 
(peníz). 

Centi-folie ,  stolistka,  stolistá  mže ; 
—gramm,  fr.,  stý  díl  grammu  ;  —me, 
(sántym),  fr.,  setina,  stý  díl  franku 
(peníz) ;  —meter,  stý  díl  metru. 

Centn-éř,  —ýr  v.  cent. 

Centr-alisace,  sestředění  zemské  sprá- 
vy ;  —alista,  přívrženec  centralisace ; 
—cílní ,  střední,  ústřední  ;  —ifugúlní. 
odstředivý ;  —irovati.  střediti ;  —oba- 
rilca.  nauka  o  těžišti;  —um.   střed. 

Centům,  lt,,  sto;  — vir,  setník;  —vir i, 
sbor  sta  soudcův  v  st.  Ěímě. 

Centur-ia,  lt. ,  setnina  římského  voj- 
ska; —io,  lt.,  setník. 

Cera,  lt.,  vosk;  —mbyx,  tesař  (brouk) ; 
— sin,  višňovina  ;  —stium,  rožec  i  rstl. ) ; 
—sum,  lt.,  třešně  (ovoce)  ;  —  sus,  lt , 
třešně,  křešně  (strom) ;  —t,  —tum.  lt., 
masf  vosková  ;  —tonia  ,  rohovník  , 
svatojanský  chleb  ( rstl  ) ;  cerúty, 
(z  něm.  Zierath),  poklonky,    okolky. 

Cerberus.  řc  Kerberos,  v  bajesl.,  mno- 
hohlavý  pes  s  hadím  ocasem,  strážce 

vchodu  do  pekla. 


Cerbulát 


—  46 


Cilie 


Cerbulát  v.  cervelát. 

Cercle  (serkl),  fr.,  (z  lt.  circuhis*  kruh), 
společnost,  zvi.  vzácnější  ;  2.  sedadla 
blíže  jeviště  v  divadle  av  koncertě. 

Cerealie.  slavnost  u  st.  Římanův  ke 
cti  bohyně  Ceres;    2.  obilné  rostliny. 

Cerebr-ální,  mozkový,  mozečný  ;  -wm, 
lt.,  mozek. 

Cereinon-iál,  —  iel ,  pořádek  obřadův ; 
— iár,  ohradník,  pořadatel  obřadův  ; 
— /e,  obřady. 

Cererium  v.   cerium. 

Ceres.  v  řím.  bajesloví,  bohyně  rost- 
linstva a  zvláště  obilí ;  živa.       [Čné. 

Cerevisia,  lt.  pivo;  -rw,  právo  váre- 

Cerinthe,  voskovka  (rstl  ). 

Cerit.  minerál  barvy  růžové,  šedé  neb 
hnědé,  v  němž  se  nalézá  kov  ceril, 
objevený  r.   1803. 

Cerkov,  rus.,  církev,  kostel. 

Cernirovati,  obklíčiti  na  př.  pevnost. 

Cero-grafie,  malba  na  vosku;  —mantie, 
voskopraA*a,  věštění  z  vosku;  —pla- 
stika, hotovení  obrazův  z  vosku. 

Cert-amen,  lt..  zápas,  boj  ;  —epartie, 
smlouva  o  nájem  lodi  za  příčinou  pře- 
vážení osob  neb  nákladu ;  —ifikát, 
list  potvrzovací,  ujišťovací. 

Cerumen,  vosk  n.  hnůj  v  uších. 

Cerv-elát,  cerbulát*  mozečnice,  moze- 
Čný  náděvek,  jitrnice  s  mozečkem ; 
— w*,  lt.,  jelen. 

Cess-e,  z  lt.  cessio,  postoupení  něčeho ; 
2.  list  postupný  ;  —ionár,  postupník, 
komu  se  něčeho  postoupilo. 

Cest  á  dire  (sét  a  dýr),  fr..  to  jest. 

Cestus,  lt.,  pás  jejž  římské  paní  pod 
ňadry  nosily;  2.  olověná  neb  železná 
rukavice  římských  zápasníkův. 

Cesura  v.  caesura. 

Cet-acea,  velrybové ,  (vodní  ssavci) ; 
—aceum^  vorvaní  (velrybí)  tuk. 

Cetate  (četate),  val.,  z  lt.  civitas,  mě- 
sto, tvrze. 


Ceter-us ,  —a  ,  —um ,  lt. ,  ostatní ;  et 
eetera,  (a  ostatní)  av  tak  dále. 

Cetyně,  hlav.  město  Černé  hory. 

Ceylan  n.  Ceylon,  veliký  úrodný  ostrov 
u  Východ.  Indie ;  —it,  minerál,  odroda 
spinellu. 

Ch  hledej  za  h. 

Cibeba,  nejvěčší  hrozinka. 

Cibet  v.  zibet. 

Ciborium,  z  řc,  picí  nádoba;  2.  v  kat. 
církvi  nádoba  na  hostie ,  chlebník, 
hostijník. 

Cica-da,  lt.,  kobylka;  —trix.  lt..  šrám. 

Cicer,'  cizma  (rstl.)  ;  —o,  nejznameni- 
tější řečník  římský ;  2.  druh  věČŠí- 
ho  písma  tiskařského ;  —one  (čiČerone). 
it.,  průvodce  cestovatelů. 

Cicisbeo  (čičisbeo),  it.,  úslužník,  man- 
želčin průvodčí. 

Ciconia,  lt.,  čáp. 

Cicuta,  rozpuk  (rstl.  jedovatá). 

Cicvarové  n.  odvarové  semínko  z  dru- 
hu peluňku  proti  škrkavkám. 

Cid,  arab.,  pán.  příjmení  národního  hr- 
diny špan.  1040—1099;  -er.  jahfc- 
Čník,  jablečnice,  nápoj  z  jablek  n. 
hrušek  připravený. 

Cidevant  (sidván),  fr.,  předtím. 

Cif-erník,  kruh  na    hodinách  s  číslice- 
mi; —ra.  Číslice,  psané  Číslo. 
Cigáni  v.   cikáni. 

Cigáro,  svitek  tabákových  listu  ke  kou- 
ření   (špatně    doutník)  ;    —vka,    pou- 
zdro na  cigára. 
Cihla,  pálený  kámen  z  hlíny. 
Cícha  v.  cejcha. 

Cichor-ie,  pražený  a  umletý  kořen  če- 
kanky,  jenž  slouží  za  přísadu  ke  ká- 
vě; —inm,  čekanka  (rstl.). 
Cikada  v.  cicada. 
Cikáni,  poběhlý  národ  z    vých.    Indie, 

života  nepořádného. 
Cilie,  brvy,  mihavice  na  ocích. 


Cimbál 


—  47 


Citem 


Cimbál,  bud.  nástroj  s  drátěnými  stru- 
nami, na  nichž  visí  zvonečky. 

Cimbrové,  st.  národ  kmene  germnaského. 

Cimbuří,  z  něm.,  vrch  hradní  zdi,  oby- 
čejné zubatý. 

Ciment,  plechovka,  plechoví ce  ;  2.  v. 
cement ;  —ovací  úřad,  úř.  ke  zkouše- 
ní měr  a  váb  ,  úř.  měrčí ;  —ovati, 
znamenati  míry  a  váhy  ;  2.  v.  cemen- 
tovati. 

Cimiter,  z  lt.  a  to  z  řc,  hřbitov. 

Cín.  kov  bílý,  silně  lesklý,  velmi  ohebný. 

Cinelle  (čin  .   .),  it.,  v.  činelky. 

Činek  v.  zinek. 

Ciner-aria.  popelivka  (rstl.) ;  —arium. 
popelnice,  nrna,  nádoba  na  popel  spá- 
lených mrtvol;  —  ity,  spousty  popela 
ze  sopek  vyvržené. 

Cingari.  it..  v.   Cikáni. 

Cingulum,  lt.,  pás  (nevěstin,  p.  kněží). 

Cinchon-a,  —  ifc,  strom,  jehož  kúra 
(china)  poskytuje  výborný  lék  proti 
zimnici ;  —  in  v.  chinin. 

Cink,  hndební  nástroj  trubce  podobný. 

Cinna-momnm  ,  skořicovník  (strom  v 
Indii  atd.)  ;  —myl,  skořicová  silice. 

Cinnobr  v.  zinnober. 

Cinq  (séhk).  fr..   cinque  (cink),  it.,  pět. 

Cipolino.  zelený  ital.  mramor. 

Cippus,  lt.,  kůl ;  2.  nízký  sloup  bez 
paty  a  bez  hlavice  ;    cipřis  v.  cypřiš. 

Cirage  (siráž),  fr.,  obraz  voskovými 
barvami  udělaný. 

Circe,  mocná  čarodějnice ,  která  sou- 
druhy Odysseovy  v  prasata  proměni- 
la ;  —nské  hry  u  st.  Římanův,  zále- 
žely v  jízdách  o  závod  a  zápase  v 
cirku;  circulus,  lt.,   kruh. 

Circnm-cisio,  lt.,  obřízka;  —flexits  (ac- 
centus).  lt.,  přízvuk  průtažný  (u  Re- 
kův ^  .  u  Rím.  ^  )  ;  —navigatio, 
plavba  kolem  země  ;  —scrijrtio,  obpis  ; 
— spectio.  dohlídka,  obezření  ;  —stan- 
tia.  okolnost. 


Circus.  okol.  závodiště,  u  st.  Římanův 
prostranné  stavení,  v  němž  se  odbý- 
valy eircěmké  liry. 

Církev,  sbor  věřících  v    Krista. 

Cirkl,  kruh  ;  2.  kružidlo. 

Cirkon.  drahokam  obyč.  barvy  hnědé 
n.  hnědoČervené  ;  —rám,  lehký  kov, 
velmi  vzácný. 

Cirkul  v.  circulus.  cirkl ;  —ace.  oběh 
(krve,  peněz  atd.)  ;  —ář.  oběžný  list  : 
—ovati,  obíhati. 

Cirkum-flex  v.  circumflexus ;  —valační 
linie,  hradby  oblehacího  vojska  proti 
obleženému. 

Cirkus  v.  circus. 

Cirok,  medynek.  klasovka  (rstl.). 

Cirrhopoda,  vilejši,  raci  svitonozí. 

Cirometer,  vlnoměr. 

Cirsium,  pchác  (rstl.). 

Cis,  lt.,  před;  2.  cis.  v  hud.,  o  pul 
tonu  zvýšené  c  ;  —atyirtus,  předalpský. 

Císař  (z  lt.  Caesar).  panovník  rozsáh- 
lých' držav,  vyšší  než  král. 

Cisel-ování.  —  ura,  umělé  vzpracování 
okras  na  kovu  ostrými  nástroji ;  2. 
polovypuklé  práce  na  zlatém  n.  stří- 
brném plechu  pomocí  jehly;  —ovati. 
okrasy  na  kovu  takto  dělati. 

Cisiojanus,  (obřež),  st.  sylabní  kalendář 
s  rozličnými  propovědmi. 

Cissoida,  břečtanice  (Čára). 

Cist  (—us).  rostlina  dávající  zvi.  gum- 
mi,  též  c.  zvané ;  —a,  okrouhlá  kra- 
bička (z  bronzu)  z  etrurských  hro- 
búv;  —erciáci,  řehole  mnišská  řádu 
benediktinského ;  —erna.  lt.,  nádržka 
v  zemi  na  zachycení  dešťové  vody  ve 
východ,  zemích. 

Cit-ace,  z  lt.,  obsílka  k  soudu;  2.  za- 
klínání čerta  ;  —adella,  tvrz  nad  mě- 
stem ;  —ara  v.  citera ;  —  dt,  doklad 
ze  spisu;  —  é  (šité),  fr..  město,  zvi. 
stará  čásť  města  (Paříže  atd.) ;  —  era. 
hud.    nástroj    se    17 — 30     strunami; 


Citerior 


—  48 


Code 


—erior,  lt..  přední,  t.  země  před  ře- 
kou ležící;  —issime,  lt..  co  nejrych- 
leji ;  —o.  lt.,  rychle ;  —ováli,  obsílati 
před  soud ;  2.  zaklínati  a  předvolá- 
vati  zlého  ducha ;  3.  uváděti  slova, 
dokládati  se  cizími  spisy ;  —oi/en  (si- 
toajěh),  fr.,  měšťan,  občan. 

Citrin,  oitrýn.  odroda  prohlednu  c.  kři- 
šťálu barvy  citrónové  ;  —  ka,  citrinka. 
pták  barvy  citrónové,  menší  než  ka- 
nárek. 

Citron,  ovoce  podlouhle  kulaté,  barvy 
zelenožluté,  chuti  ostře  zakyslé  ;  —áda. 
nápoj  z  citrónové  šťávy  v.  limonáda ; 
— áí\  obchodník  s  citrony  ;  —át ,  v 
cukru  zadělaná  kůra  citrónová ;  — ík, 
strom  citrónový;  —ovka,  hruška  ci- 
tronu podobná  ;  2.  v.   citronáda. 

Citrus  v.   citroník. 

Citta  (Č.).  it.  z  lt.  civltas.  město ;  —del- 
ta v.   citadella. 

City.  ang  .  v.  čité. 

Ciudad,  šp.,  město. 

Civil-is,  lt.,  občanský ;  —isace,  vzdě- 
lání ;  vzdělanost  občanská ,  mrav ; 
—isovati ,  vzdělati ,  —lávati  mravy ; 
—ista.  občan;  —lista,  suma  peněz  pa- 
novníkovi k  vydržování  dvora  vyká- 
zaná ;  —ní.  občanský ;  c.  lista  v.  ci- 
ví i  lista. 

Civit-a  (Čiv  .  .),  it.,  —  as,  lt.,  město. 

Ciair-ce  (kiers),  roztok  cukrový  proce- 
zený  skrze  kostní  uhlí ;  —  et  (klére), 
fr.,  claret  (kleret),  ang.,  biedocerve- 
né  víno  ;  —  ette.  fr. ,  bledočervená  ro- 
solka,  třešňovka. 

Clairvoyence  (klérvoajáhs),  fr.,  světlo- 
vidnosť  (choroba). 

Clam-ator,  lt..  křikioun  ;  —oi\  lt.,  křik. 

Clan  (klan),  skot.,  kmen  rodinný. 

Claqueur  (klakér),  fr.,  najatý  tleskaě, 
tleskoun. 

Clar-igatio,  lt.,    žádost    za    dostiucině- 


ní;  —itas.  lt.,  jasnost,  skvelosť  ;  —  us, 
lt.,  jasný,   světlý;  2.  slavný. 

Classis  v.  klasa. 

Clau-dius,  lt..  jm.  muž.,  tajemný,  skry- 
tý ;  —sa.  jeskyně,  poustevna  ;  prosmyk 
horský ;  —strum.  závora,  zámek ;  za- 
vřené místo ;  klášter. 

Clavi-cembalo  v.  klavichord;  —curaia. 
kyjerožci  (brouci)  ;  — s,  plur.  claves. 
lt.,  klíč;  2.  v.  kláves;  clavus,  lt., 
hřebík. 

Clemens,  lt.,  milostivý,  též  jm.  muž. 

Clerc.  fr.,  clerk,  an.  (z  lt.  clericus), 
nižší  duchovní;  2.  čekatel  úřadu;  3. 
nižší  úředník;  4.   obchodní  písař. 

Clerus  v.  klérus.  [rytu). 

Cliché  (klišé),  fr.,  otisk,  oplesk  (dřevo- 

Clique  (klik),  fr.,  spolek;  rota. 

Clo,  poplatek  ze  zboží  převáženého 
přes  hranice.  [Venuše. 

Cloa-ca,  lt.,  v.    kloaka ;    —  inu,    příjmí 

Clove,  váha    7  angl.  liber. 

Clown  (klaun),  ang.,  šašek. 

Club  v.  klub. 

Clupea,  sleď  (ryba).  [biskupův. 

Coadjutor,  lt.,    pomocník ;    2.  zástupce 

Coagul-antia,  lt.,  prostředky  n.  léky 
sráživé ;  —atio,  sražení  tekutiny  ;  —mn, 
lt.,  sraze nina. 

Coaks  (koks),  uhliny,  odsířené  kamen- 
né uhlí. 

Cocagna  (kokaňa),  it.,  st.  masopustní 
slavnost  v  Itálii  s  rozdáváním  lahů- 
dek spojená;  Pays  deCocagne  (pé  de 
kokaň),  fr.,  zaslíbená  země  lenochův: 
Darmojedy. 

Cocc-iniella,  berunka,  slunečko  (brou- 
ček) ;  —us,  červec. 

Coctio,  lt.,  vření,  vaření.  [honošec. 

Cocu  (koky),    fr.,»  manžel   rohoun,    ro- 

Cocytus  v.  Kocyt. 

Coda,  it.  (z  lt.  cauda),  ohon  ;  2.  přívě- 
sek, závěsek  (v  hudbě). 

Code  (kód),  z  lt.  codex,    zákonník  ;  c- 


Codex 


—  49  — 


Conie  prima 


civil,  z.  občansky  ;  c.  crirmnel  .  z. 
trestní ;  c.  Napoleon,    z.  Napoleonův. 

Codex,  lt,  kniha;  2.  zákonník;  3.  sta- 
rý vázaný  rukopis. 

Codicillus,  lt..  v.  kodicil. 

CodO,   šp.,   loket. 

Coel-estinus,  lt.,  jm.  muž.,  nebeský; 
—ihát,  nemanželství ;  —um,  —us,  lt., 
nebe.  [hřbitov. 

Coemeterium,  lt.,  místo  k  odpočinku ;  2. 

Coen-a,  lt,  večeře;  —aculum,  večeřa- 
dlo ,  jídelna  (klášterní)  ;  —obitím, 
klášter. 

Coeur  (kér),  fr.,  srdce. 

Coffee  v.  káva. 

Coffre  (kofr)  v.  kufr. 

Cogitatio,  lt.,  přemýšlení,  rozjímání. 

Cognac  (koňak),  kořalka  z  franc.  mě- 
sta Cognac. 

Cognat-i,  pl.,  lt.,  příbuzní  po  přeslici; 
—io,  příbuzenství  po  přesl. ;  —  us,  pří- 
buzný po  přesl.  [třování. 

Cognitio,  lt,  poznání ;  2.  soudní  vyše- 

Cognomen,  lt.,  příjmení. 

Cohors,  lt.  v.  kohorta;  cohortatio,  lt, 
napomenutí. 

Oochenille  (košenilj),  fr.,  červec. 

Cochlearia,  lžičník  (rstl). 

Coiíf-e  (koaf),  fr.,  čepec  ;  —eur  (koa- 
fér),  fr. ,  strůjce  hlavy,  vlasenkář; 
— ure  (koafýr),  fr.,  očepení,  ozdoba 
hlavy. 

Coitus,  lt.,  tělesné  obcování. 

Col,  fr.,  krk;  2.  prosmyk  v  Alpách; 
—cothar  v.  kolkothar;  ^eoptera  v. 
koleoptera;  —chicum ,  ocun  ,  naháč 
(rstl . ) ;  —iseo,  it,  —iseum  v.  Colosseum. 

Coll'arco,  it.,  smyčcem  (hráti). 

Colla  destra,  it.,  pravicí ;  c.  parte,  s 
hlavním  hlasem;  c.  sinistra,  levicí; 
—bwator,  lt.,  spolupracovník  ;  —re  v. 
kolář  ;  —teralis,  lt.,  postranní,  pobo- 
ční;  —do,  lt,  porovnání,  snesení;  c. 
bonorum,  večtení  do  pozůstalosti  vše- 
Rank  :   Slovník  novinářský. 


ho,  co  dědic  už  za  živa  kšaftovatele 
obdržel;  —  tor,  podací  pán;  —tura, 
podací  právo;  2.  farní  okres. 

Collect-a,  lt.,  sbírka,  snůška ;  —anea, 
sbírka  rozličných  poznamenání  ze 
spisův;  2.  sborník;  —ivum  (nomen), 
lt,  hromadné  jméno  podstatné;  —or, 
sběratel ;  2.  vssavačka  (elektřiny). 

Colleg-a,  lt.,  soudruh;  —e  (koléž),  fr., 
učební  ústav  v.  kolej  ;  —ium,  lt.,  sbor, 
schůzka;  2.  v.  kolej. 

Colli  v.  collo  ;  —er  (kollié),  fr.,  náhr- 
dlek,  šperk  na  krk;  —  sio,  lt.,  v.  kolise. 

Collo,  pl.  colli,  it.,  balík  zboží ;  —catio, 
umístění;  2.  posloupnost  věřitelů  při 
výplatě ;  —dium,  látka  ze  střelné  ba- 
vlny připravená  v  ranhojičství  a  fo- 
tografii užívaná ;  —quium ,  lt.,  roz- 
mluva ;  2.  vědecká  rozmluva  žákova 
s  učitelem  (místo  zkoušky). 

Colomb-ina,  it.,  holubička  (v  ital.  ko- 
medii); —o  v.  Columbus. 

Colon-el  (kol  .  .),  fr.,  plukovník;  —ia 
v.  kolonie  ;  — we,  fr.  v.  kolonna. 

Color,  lt.,  barva ;  —alura  v.  koloratura. 

Colosseum,  nejvěčší  amfiteater  v  Římě, 
vystavěný  za  Vespasiana  a  Tita. 

Colostrum,  lt.,  mlezivo. 

Colport-age  (-táž),  fr.,  kramářství,  kros- 
nářství,  roznašečství ;  —eur  (kolpor- 
tér),  fr.,  roznašeČ  (knih,  novin). 

Colub-er,  lt,  užovka  (neškodný  had)  ; 
—rina,  had,  hadice  (dlouhé  dělo  ma- 
lého kalibru  v  16.  stol.). 

Columb-a,  lt,  holub ;  —arium,  lt. ,  ho- 
lubník ;  2.  výklenek  s  popelnicemi 
v  řím.  hrobkách  ;  —ia,  krajina  v  Ame 
rice ;  —ium  v.  tantal ;  —us  Krištof, 
*  1435,  objevil  Ameriku  r.  1492, 
f  1506. 

Columna,  lt.,  sloup,  strana  (tiskací). 

Combustio  spontanea,  lt,    samospálení. 

Come  prima,  it,  v  bud.,  jako  prvé,  jako 
dříve  ;  c.  sopra,  jako  svrchu. 
4 


Comes 


—   50 


rgene 


Comes,  lt.,  pl.  comites,  průvodce,  spo- 
lečník ;  2.  hrabě  ;  c.  civitatis,  hlava  mě- 
sta, starosta  městský  vCharv.  aDal- 
matsku ;  c.  palatinus ,  falckrabí;  c. 
stabuli,  nejvyšší  stajník  n.    podkoní. 

Comfort  (kémfért),  ang.,  pohodli;  —able, 
pohodlný. 

Comit-at  v.  komitát ;  —  e,  fr.,  commilee 
(komitý),  ang.,  výbor  v.  komitét;  —  ia, 
řádné  shromáždění  národu  Římského. 

Commandant  atd.  v.  kommandant. 

Comme  il  faut  (komy  fó),  fr.,  jak  ná- 
leží, řádně. 

Commemoratio,  lt.,  v.  kommemorace. 

Commilito,  lt.,  spolubojovník. 

Commis  (korní),  fr.,  pověřenec ;  2.  ku- 
pecký mládenec,  kupecký,  — ého;  c. 
voyageur  (k.  voajažé),  cestující  kupe- 
cký ;  —arius,  —io  v.  komisař,  komise. 

Commod-amente ,  it. ,  pohodlně;  —ore 
(kommodor),  angl. ,  námořní  velitel 
(bez  hodnosti  admirálské)  nad  něko- 
lika koráby ;  —  us,  lt.,  přiměřený,  po- 
hodlný; 2.  C,  císař  Římský  r.  180 
-192. 

Ccmmon  (komn),  ang.,  z  lt.,  obecný; 
— ers  (kommeners),  ang.,  sprostí,  obe- 
cní; poslanci  nižší  sněmovny  v  An- 
glii ;  —  holi  (komn-hál) ,  ang.,  obe- 
cní dům,  radnice ;  —law  (komn-ló), 
obecný  zvyk,  obyčej  ;  2.  všeobecné 
právo  anglické. 

Commotio,  lt.,  pohnutí,  pohybování. 

Commun-e,  fr.,  obec  ;  —  io,  lt.,  společen- 
ství, obecnost ;  2.  přijímání  večeře 
Páně  ;  —  is,  lt.,  obec;  —  ismus  x. kom- 
íuun  ismus. 

Compagn-ie,  —  on  v.  kompagnie  atd. 

Corapar-aison  (komparézón),  fr.,  poro- 
vnání ;  —ateur  (k.-atér),  fr.,  porovná- 
váte! ;  —atio,  lt.,  srovnání,  — ávání ; 
—ativus  (gradus),  stupeň  srovnávací, 
srovnavatel. 

Compen-dium,  lt.,    skrácení;    2.  výtah, 


příruční  kniha,  v  níž  jest  přehled  ně- 
čeho; —satio,  lt.  v.  kompensace. 

Compiacevole  (kompiač  .  .),  it. ,  pří- 
jemně. 

Complex-io,  lt.,  sousnova,  sesnova  (spů- 
sob  mluvení)  ;  —us,  lt. ,  objem  ;  2. 
anat,  skupení  několika  orgánů?. 

Complice  (kónplís),  fr.,  účastník  (zlo- 
činu) ;  complot  (kónpló),  fr.,  spiknutí. 

Compos-ita  (vocabula),  lt.,  složená  slo- 
va ;  — «e,  složnokvěté,  spoluložné  kvě- 
tiny; —eur  (kompositér),  fr.,  sklada- 
tel hudební;  —  ?o,  lt.,  v.  komposice. 

Comprador,  šp.,  kupec  ;  tržebník. 

Compt-ant,  fr.,  na  hotově;  —e  (kont), 
fr.,  účet ;  —eur  (kohtér),  fr.,  počita- 
tel ;  —oir  (kóntoár),  fr.,  v.  kontora. 

Comte  (kont),  fr..  hrabě;  —  sse  (kón- 
tess),  fr.,  hraběnka. 

Comthur  v.  komthur. 

Crmuneros.  obecnici,  obyvatelé  obcí  ve 
Španělsku,  jižto  někdy  hájili  krajiny 
na  Maurech  dobytých^  2.  tajný  spo- 
lek polit.  r.  1821   ve  Spanělích. 

Con  (kon),  it.  (z  lt.  cum),  se;  c.  affet- 
to,  s  náruživostí ;  c.  agitazione  (k.  ad- 
žitacione),  s  ruchem,  živě ;  c.  alle- 
grezza,  vesele ;  c.  amore,  s  láskou,  s 
chutí ;  c.  anima,  s  duší ;  c.  animo, 
s  duchem;  c.  brio,  ohnivě;  c.  dolore, 
s  bolestí;  c.  espressione,  výrazně;  c. 
fretto,  spěšně;  c.  fuoco,  ohnivě;  c. 
grandezza,  důstojně;  c.  gravita,  vá- 
žně ;  c.  mano  destra,  pravou  rukou ; 
c.  mano  sinistra,  levou  rukou;  c.  mo- 
to, s  pohnutím,  hybně;  a.  sentimento, 
a  citem  ;  c.  sordino,  udušené,  s  pří- 
duskou. 

Con-ceptio,  lt.,  ponětí ;  2.  sepsání  něče- 
ho ;  3.  početí ;  —  čert  v.  koncert;  —  ces- 
sio  v.  koncesse. 

Concierge  (kónsierž) ,  fr. ,  domovník, 
strážce  domu  ;  2.  žalářník  ;  —rie,  vě- 
zeni zvi.  odsouzencův  Pařížských. 


Concilium 


—     51 


Consulta 


Concilium,  lt.,  sněm  n.    sbor   církevní. 

Concinnitas,  lt.,  souzvučnosť,  souhlas- 
nost, skladnosť  řeči. 

Conclave  v.  konklave. 

Conclusum,  lt.,  usneseno  ;  2.  usnesení; 
c.  per  majora,  věČšinou  hlasuv  uza- 
vřeno. 

Concordia,  lt,  svornosf;2.  bohyně  svor- 
nosti; 3.  ozbrojený  sbor  (něm.)  uměl- 
cův v  Praze  r.   1848. 

Concre-mentum,  lt.,  srostlina,  slitina  (v 
Lék.)  :   —ť><>,   lt.,   srostení. 

Concubin-a ,  lt.,  kuběna,  souložnice; 
—atus,  souloží. 

Conditio,  lt.,  výminka;  c.  sinequanon 
v.  nevyhnutelná;  —naliter,  výminečne. 

Conditor,  lt.,  původce,  zakladatel. 

Condottieri,  náčelníci  námezdných  rot 
v  Itálii  v  14.  a  15.  století. 

Conduct,  —  eur  (konduktér),  fr.,  —or, 
lt.,  v.  kondukt  atd.  [řeči). 

Conduplicatio,    lt. ,    zdvojení    (slova    v 

Confer,  lt.  (skráceně  cf.  nebo  cfr.), 
srovnej  ;  —atur,  ať  se  srovná ;  —  en- 
tio,  lt.  v.  konference  ;  —va,  žabinec 
(retl.). 

Confessio,  lt,  v.  konfesse. 

Confetti,  it,  v.  konfekty. 

Confi-ance  (konfiáns),  fr.,  —děvce  (kon- 
fidáns),  fr.,  důvěra;  —teor,  lt.  ,  vy- 
znávám; —ture  (kónfitýr),  fr.,  ovoce 
zavařené  zvi.  v  cukru. 

Confrater,  lt.,  confrere,  fr.,  spolubratr, 
spoluúředník  v.  kollega. 

Congé  (konžé),  fr.,  dovolená. 

Congestio,  lt.,  nával. 

Congregatio  v.  kongregace. 

Congruentia,  lt.,  shoda,  shodnost ;  2.  s;  o- 
dozvuk,  shodozvučnosť  (ve  slohu). 

Conch-a,  lt.,  lastura,  mušle;  —ifera, 
lastnrovci. 

Con-iferae.  šiškonosné  rostliny ;  —iin,  bo- 
lehlavovina  ;  —ium,  bolehlav  (rstl.  i  ; 
—jvgatio  v.  konjugace;  —jugium,  lt., 


manželství;  —junctio,  lt.,  spojení;  2. 
spojka  (v  mluvn.) ;  —jioictivus,  spo- 
jovací spůsob  (v  mluvu.)  ;  —jvratio, 
lt.,  spiknutí. 

Connaiss-ance  (konésáns),  fr.,  známost; 
—ement  (konésmán),  fr.,  pomořský  ná- 
kladní list. 

Connetable  (konetabl),  fr.,  podkoní  ;srv. 
comes  stahali) ;  2.  náčelník  vojska  (ve 
st  Francii).  [lt.,  pokrevenství. 

Consangnin-ei,  lt.,  děti  téhož  otce  ;  —itas, 

Conscientia,  lt.,  vědomí. 

Consecutio,  lt,  následování. 

Conseil  (kousej),  fr.,  rada,  porada  zvi. 
ministerská. 

Consentes  dii,  v  řím.  bajesl.  radící  bo- 
hové, poradní  b.,  12  předních  bohův 
pohanských. 

Conserva,  cukrová  lektvař;  —tor,  za- 
chovavatel ;  —torium,  ošetřovna  zvi. 
vyšší  hudební  ústav. 

Consi-dérant  (konsiderán),  fr.,  uvažujíc  ; 
2.  důvod;  —deratio,  lt,  uvažování; 
—gnatio,  lt,  seznam,  sepiš ;  —liator, 
lt.,  rádce,  rada,  radní ;  —lium,  lt., 
rada ;  c.  abeundi,  r.  odejíti  (z  vyso- 
kých škol) ;  c.  medicum,  lékařská  po- 
rada (o  nemocném) ;  —storium  v.  kon- 
sistoř. 

Consol-atio,  lt.,  útěcha;  —e  v.  konso- 
la  ;  —idantia  (remedia),  lt.,  prostřed- 
ky n.  léky  zacelující;  —  s  v.  konsóly. 

Consor-s,  lt.,  pl.  —tes,  společník,  účast- 
ník ;  —tium,  spolek. 

Constable  (konstebl),  ang  ,  v.  konstabl. 

Consti-patio,  lt.,  zácpa  ;  —tuante,  ústa- 
vodárný  sněm;  —tutivn  v. konstituce; 
—tutiones  apostolorum,  ustanovení  a- 
poštolská  ;  —ťtdionel  (kčmstytysionel), 
francouzské  noviny  založené  r.  1815. 

Constringentia,  lt.,  stahovací  prostředky 

Constructio,  lt.  v.  konstrukce. 

Consuetudo,  lt.,  obyčej,  zvyk. 

Consul  v.  konsul ;  —ta,  šp.  a  it.,  rada. 
4* 


Consultissimus 


52 


Coriolanus 


soud  sborový;  —tissimus,  lt,  nejlepší 
znáte  1  práva  (titul  právníkův). 

Consumtio  v.  konsumee. 

Contag-iosus,  lt.,  nakažlivý  ;  —imn,  lt., 
nakažlivina. 

Contant  v.  comptant. 

Conte,  it.,  hrabě;  —  mporaneus,  lt,  sou- 
věký ;  —ntus,  lt.,  —nt  (kóntán),  ťr., 
spokojený;  —  ssa,  hraběnka;  —statio, 
lt.,  seznání,  dosvědčení,  potvrzení  ně- 
čeho svědky;  —xtus,  lt. ,  spojení  n. 
spojitost  řeči;  uno  —xtu,  nepřetržené, 
-žitě. 

Conti  v.  conto ;  —guitas,  lt. ,  soumez- 
nosť  (ve  filos.) ;  —guus,  soumezný  ; 
—nent,  —ngent  v.  kont. ;  —ngentia,  lt., 
náhodnost;  2.  volnost;  —nuatio,  lt., 
pokračování ;  —nuator,  pokračovatel, 
nástupce;  —nuo,  it.,  in  —nuo,  lt.,  ne- 
přetržené. 

Conto,  pl.,  conti,  účet;  a  c,  na  účet, 
na  srážku;  c.  corrente,  účet  běžný; 
c.  separato,  účet  zvláštní  n.  oddělený  ; 
c.  a  meta,  účet  ze  spolka;  c.  nuovo, 
účet  nový;  c.  vecchio,  ÚČ.  starý. 

Cóntor,  ang.,  v.  kontora. 

Gontra,  lt.,  proti ;  —ctio,  stah,  stažení ; 
staženosť,  stažitosť ;  skrácení,  skratek ; 
—ctus,  lt.,  v.  kontrakt;  —dictio,  lt., 
odpor,  protiřečnosť ;  —dictorium,  od- 
porná neshoda,  protiřečí;  —positiv, 
lt.,"  obměna  ;  c.  simplex,  obrn.  zápo 
rem ;  c.  per  accidens ,  obm.  případ- 
kem ;  —rietas,  lt.,  příčnosť,  příČení-se ; 
—rium,  lt.,  neshoda  příčná,  příčení- 
se  ;  —rius,  lt.,  protivný,  příčný ;  —  sti- 
mulus, lt.,  protipopud. 

Contre  (kontr),  fr.,  proti ;  —admirál, 
podadmirál;  —bandě  (kóntrbáhd)  v. 
kontraband  ;  —bass  v.  kontrabas ; 
—danse,  zvláštní  tanec  4  párů  po  dvou 
proti  sobě  tančících  ;  —marche  (kontr- 
marš),  opačný  pochod,  zpáteční  po-  j 
chod:  —ordre.  —mandemént,  ťr..  opa-   ; 


čný  rozkaz  ;  —revolution,  ťr.,  zpáteČ- 
nické  povstání;  —scaipe,  protiškarpí. 

Contumacia,  lt.,  odpor,  neposlušenství ; 
v.  kontumace.    ■ 

Contutor,  lt.,  spoluporučník. 

Conus,  lt.,  kužel. 

Convallaria,  konvalinka  (rstl.). 

Convex,  vypuklý,  vydutý. 

Convicium,  lt.,  hana,  útržky. 

Convoi  (konvoa),  ťr.,  priivod,  zvi.  o- 
zbrojený;  pr.  pohřební;  řada  vozův 
na  železnici,  tah,  vlak. 

Convolvul-aceae ,  svlačcovité  rostliny ; 
— us,  svlačec  (rstl.). 

Convoy  v.  convoi. 

Cooperator  v.  kooperator.  [—1779. 

Cook  (kuk)  J.  ,  angl.  mořeplavec  1728 

Coperto,  it.,  pokrytě. 

Copia,  lt.,  hojnost,  plnost,  množství ; 
c.  verborum,  hoj.  slov  ;   2.  c.  v.  kopie. 

Copula,  lt.,  spona;  —tio  v.  kopulace; 
— tiva  (conjunctio)  sluČovací,  spojovací. 

Copy-holder  (kopi-hólder),  ang\,  držitel 
statkův.  [ma,  lotr. 

Coqu-e,  lt.,  vař;  —in  (kokěh),  fr.,  šel- 

Cor,  gen.  cordis,  lt.,  srdce. 

Coram,  lt.,  před,  u  přítomnosti;  c.  me, 
přede  mnou,  v  mé  přitom.  ;  c.  populo, 
před  lidem  ;  c.  senátu,  před  radou ; 
—ovati,  —isovati  v.  koramisovati. 

Corax,  lt.,  havran. 

Corb-a,  it.,  dutá  míra  na  obilí  v  Itálii ; 
—eille  (korbej),  ťr.,  koš;  2.  výprava 
nevěsty  ;  —  is,  lt.,  koš ;  —ona,  pokla- 
dnice. 

Cordatus,  lt,  srdčitý. 

Cordel-iers,  opásanei ;  příjmí  Františká- 
nův od  šňůry  kolem  pásu ;  2.  spolek 
výtržníkův  v  Paříži  1791 — 1796;  — te, 
ťr.,  šňůra. 

Cordilleras  v.  Kordillery.  fdon. 

Cordon  (kordon),  ťr.,  stužka ;  2.  v.  kor- 

Coriandrum  v.  koriandr. 

Coriolanus     (pa-jm    Marfia*),     římsky 


Cornea 


53 


Cóurtage 


šlechtic  z  Uíma  vypulený,  jenž  s  ne- 
přátelskými Volský  oblehaje  Pím,  te- 

prva  ku  prošitě  své  matky,  manželky 
a  dětí  s  nepřáteli  odtáhl. 

Corn-ea,  lt.,  rohovka,  blána  rohová  na 
oku  ;  —  eitis,  zánět  rohuvky  oční ;  —  et 
v.  kornet;  —icidum,  lt.,  růžek;  —  ieve 
(kornjér),fr.,  žlábek  ;  —o,  it.,roh  (hud. 
nástroj);  —  u,  lt.,  roh;  c.  červi, jelení 
roh;  c.  copiae,  roh  hojnosti;  —  us, 
díín  (rstl.)  ;  —utnu,  rohatý  ;  2.  v.  di- 
lemma. 

Corolla,  lt.,  věneček  ;  korunka;  —rium, 
přípojek,  sousledek. 

Coron-a,  lt.,  věnec  ;  2.  koruna ;  —  ach, 
pohřební  zpěv  st.  Skotův  ;  —er,  ang., 
korunní  úředník  ;  2.  ohledavač  mrt- 
vol ;  —  illa,  korunka ;  —  is  v.  koronis. 

Coroza  v.   carocha. 

Corps  (kór),  fr.,  sbor;  c.  ďarmée,  sb. 
armádní ;  c,  de  bataille,  střed  bitevní, 
hlavní  šik ;  c.  de  garde,  stráž  ;  strá- 
žnice ;  c.  de  genie,  sbor  stavitelský 
voj.;  c.  de  reservě,  sb.  záložní;  c. 
détaché,  sb.  oddělený  ;  c.  diplomatique, 
sb.  diplomatický ;  c.  legislatif,  sb.  zá- 
konodárný. 

Corpus,  gen.  corporis,  lt.,  tělo;  2.  ce- 
lek ;  3.  spolek  ;  sbor  ;  4.  druh  věčší- 
ho  písma  tiskacího ;  c.  delicti,  věc 
doličná  (v  právn. )  ;  c.  domini,  tělo 
Páně  ;  c.  juris,  sbírka  zákonův. 

Correctió,  lt.,  v.  korekce. 

Correggio  (koredžo)  Ant.,  výtečný  ma- 
líř ital.  r.   1494—1534. 

Corregidor  (korrechidor),  šp.,  opravce, 
politický  úředník,  jenž  vykonává  soud- 
nictví ve  Spaněl.  a  Portugal. 

Corrent  v.  kurentní. 

Correspondance,    fr.,  v.  korespondence. 

Correus,  lt.,  spoluvinník. 

Corriěre,  it.,  v.  kurýr. 

Corrobor-antia,  —aťiva  (remedia),  lt., 
léky  n.  prostředky  silivé. 


Corso,  it.,  běli;  2.  oběh  peněz;  3.  běh 
)).  jízda  o  závod  ;  4.  široká  ulice  (v 
Miláně  n.  Římě)  k  projížďkám. 

Cort-e,  šp.  ,  dvůr;  —  ege  (kortéž),  fr., 
družina,  komonstvo  knížecí;  — e/o, 
(kortecho),  šp.,  manželčin  průvodce, 
v.  cicisbeo;  —es,  šp.,  sněm  zemský; 
2.  C.  Ferdinand,  podmanitel  Mexika 
1485—1547;  —  ex,  lt.,  kůra;  —  ina  v. 
kurtína. 

Corvus,  lt.,  havran. 

Cory-dalis ,  dymnivka  (rstl.) ;  —mbus, 
vrcholík  (na  rstl.). 

Cosecans  (skrác.  z  complementi  secans), 
math.,  sečka  n.  sečná  doplňku,  seč- 
ka doplňovací,  dosečka,  dosečná. 

Cosinus  (skrác.  z  complementi  sinus), 
math  ,  přistává  doplňku,  př.  doplňko- 
vá, dostava. 

Cosmas  v.  Kosmas. 

Cosmos  atd.  v.  kosmos. 

Cospecies,  pospolný  tvar,  soutvar. 

Costa,  lt.,  řebro,  žebro. 

Costume  (kostým),  fr.,  v.  kostum. 

Cotangens  (skrác.  z  complementi  tan- 
gens), math.,  tečná  (t.  čára)  doplňku, 
doteČná,  do  tečka. 

Cóte  (kót),  fr.,  žebro  ;  2.  stráň  (vrchu) ; 
cótó,  fr.,  strana. 

Couleur  (kulér),  fr.,  barva. 

Coup  (kú),  fr.,  rána ;  c.  ďétat  (kú  detá), 
státní  převrat ;  c.  de  main  (kú  de 
mén),  prudký  útok  (na  pevnost  atd.) ; 
a  c.  perdu  (a  kú  perdý)  na  zdař 
bůh ;  —é  (kupé),  fr.,  krok  v  tanci  s 
ohnutím  kolena;  2.  krátký  otevřený 
vůz ;  .3.  oddělení  ve  voze. 

Cour  (kúr),  fr.,  dvůr;  dvoření-se  ně- 
komu (odtud  :  kúru  někomu  dělati,  po- 
směšně: kúru  řezati,  dvořiti  se  komu)  ; 
—age  v.  kuráž;  —ant  (kurán),  běžný 
v.  kurentní ;  —  ier  v.  kurýr ;  — *  v.  kurs. 

Court  (kórt),  ang.,  dvůr  soudní,  soud; 
— age    (kurtáž),  dohodné,    plat  doha- 


Conrtier 


54 


Cursor 


zovnČi;  —  ier  (kurtjé),  fr.,  dohodce, 
dohazovač ;  —  ine  (kurtýn),  fr.,  mezí- 
baští,  mezihradbí;  —isan  (kurtyzánj, 
fr.,  dvoran,  dvořílek ;  —isane,  fr., 
dvorská  slečna ;  2.  milostnice ;  — oisie, 
(kurtoazie),  dvornosť,  dvorný  mrav, 
dvorský  mr.  n.  spůsob. 
Cousin  (kuzéh),  fr.,  strýcenec;—  e,  strý- 

čenka. 
Covenant  (kévinént),  ang.,  spolek,  sva- 
zek (zvi.  spolek  skotských  protestan- 
tův od  r.  1586). 
Coxagra,  dna  v  kyČIích. 
Craqueur  (krakér),  fr.,  lhář,  prášil. 
Crass-ula,  tlustice  (rstl.) ;  — us,  lt.,  tlustý. 
Crayon  (krejon),  fr.,  tužka  kreslicí;  2. 

nákres  tužkou. 
Creat-or,    lt.,   stvořitel,    tvůrce;  —vra, 

stvůra. 
Cred-itor,  lt.,  věřitel;    —o,    lt.,    věřím; 

2.  vyznání  víry  (křesťanské). 
Créche  (křeš),  fr.,  koza  v  řece ;  2.  je- 
sle, jesličky,  kojnice. 
Créme  (krém),  fr.,  smetana;  2.  výbor, 
jádro  z  něčeho;   n.  př.    výbor  spole- 
čnosti. 
Cremor,  lt.,  smetana ;  c.  tartari,  vinný 

kámen  (přečištěny). 
Crepida,  lt    (z  řc.  krepis),    střevíc;  ne 
sutor  ultra  crepidam,  lt.,  švec  nesuď 
nad  střevíc  t.  čemu  nerozumíš. 
Crescendo  (krešendo),  it.,  vzrůstavě  (v 
hudbě). 
Creta,  lt.,  křída. 
Crha,  jm.  muž.  v.  Kyrii. 
Cribrum,  lt.,  řešeto. 
Crida  v.  krida. 

Crimen,  pl.  crimina,  zločin;  c.  loesar 
majestatís,  uražení  velebnosti  králov- 
ské n.  císařské,  uraz.  panovníka. 
Croc-e  (kroče),  it.,  kříž  ;  —tata ,  kři- 
žácká výprava;  —  us,  It.,  šafrán. 
Cronrwell  Oiivier,  lord  protektor  angl., 
*   1599,  f  1658. 


Croquant  fkrokáií),  fr.,  ničema  ,  lotr : 
— <?,  chrupavý  dort.  [ku. 

Croup  (krup),  ang.,  tipet,  zánět  ohryz- 

Crown  (kraun),  ang.,  koruna  (peníz  asi 
2  zl.  r.  č.);  —glass  (kraunglés),  sklo 
korunové  n.  královské  (druh  skla). 

Crucifer  v.  krucifer ;  —  ae,  řeřichovité 
■.rostl.). 

Crudelis.  lt..  ukrutný. 

Cruor,  lt.,  krev. 

Crusea,  it,,  otruby.  [řata). 

Crnsta,  lt.,  kůra  ;  —cea,  korýŠové  (zví- 

Crux,  gen.  crucis,  lt,  kříž. 

Cs  .  .  v-  č  •.  .  . 

Ctirad,  jm.  muž.  V  dívčí  válce  byl  C. 
oklamán  od  Šárky  a  pak  od  dívek 
usmrcen. 

Cubitus,  lt.,  loket.  [hoře. 

Cuci,  Cucové,    kmen    Srbův   na    Černé 

Cucumis,  lt.,  okurka. 

Cucurbita,  lt.,  tykev,  turek;  dýně; 
—ceae,  dýňovité  (rstl.). 

Cud-a,  staroees.,  soud  župní  n.  krajin- 
ský ;  svatá  c,  boží  soud  ;  —ar,  soud- 
ce v  čudě. 

Cul  (ký),  fr.,  zadnice ;  c.  de  Paris,  stro- 
jený zadek  při  sukni;  honzíček. 

Culex.  gen.  culicis,  lt.,  komár. 

Culmus.  lt.,  stéblo. 

Culot  (kyló),  fr.,  nejmladší  dítě,  výškra- 
bek;  —  tes,  fr.,  spodky,  kalhoty. 

Culpa,  lt.,  vina;  mea  c.l  moje  vina! 


Do  mí 


vobis- 


Cum,  lt.  předlož.,  s 

cum,  Pán  s  vámi. 
Cuminum.  lt.,  kmín. 
Cunctator,  lt..  meškal,prodlevač  (kuňka). 
Cuneus.  lt.,  klín.  [bulí  láaky, 

Cupido.  lt.,  žádost,  (lásky);    2.    Milek. 
Cuprum.  lt.,  měď. 

Cura,   '("..  starost,  péče:  —  tor  v.  kurátor. 
Cur-cuma  v.  kurkuma;    —ía  v,  kurie; 

—io,     lt.,     představený    jedné    kurie; 

— iosum  v.  kur  .   . ;    eurrícuhtm  vítae, 

běh  života,  popis    života;    —aor,    lt., 


Cursorcs 


Cardak 


břlmun  :  —aeres,  běhavci  (ptáci) ;  —  sus 
v.  kurs  :  — va  v.  kurva. 

Custom  (kostem),  aug.,  clo. 

Cutis.  lt..  kůže. 

Cyan.  modfík  (bezbarevný  plyu);  —o- 
meter,  blaukytouiěr  (nástroj  k  měře- 
ní blankytu  nebeského);  —opalhie, 
—osis,  modřice  (nemoc)  ;  —  us,  modrák, 
chrpa  (rstl.). 

Cybebe  v.  Kybebe. 

Cydonia,  kcloule  (ovoce). 

Cykl.  — íw,  kruh  ;  okruh ;  oběh  ;  2.  c. 
básní,  věnec  básní;  —ady,  souostroví 
v  Řeckém  moři ;  —ický  ,  okružný ; 
—okla,  křivka  (čára)  koloběžná,  ko- 
lobožnice ;  —ometrie,  kruhoměrství ; 
— op,  v  bajesl.  řc,  kruhoocec,  hrom- 
ník   jednooký. 

Cylindr,  válec,  hřídel;  2.  klobouk  na 
spůsob  válce  ;  —ický,  —ový,  válcovi- 
tý: —ovky,  hodinky  s  cylindrovým 
strojem. 

Cymbál  v.  cimbál. 


Cynanch-e,  zánět  průdu.šnice  ;  záškrt ; 
— um,   tolita  (rstl.). 

Cyn-ik,  nedbalec,  nestoudník ;  —ismus, 
nestoudnictví ,  nedbalství  (původně 
učení  o  prostotě  mravúv  od Antist he- 
na založené) ;  —oglossum,  užanka,  psí 
jazyk  (rstl.)  ;  —omorium ,  hlivenec 
(příživná  rstl.);  —osura,  psí  ocas;  2. 
vuz  (souhvězdí  na  nebi);  3.  severka, 
polárka  (hvězda  a  poněvadž  se  dle 
ní  plavci  na  plavbě  spravovali,  tedy :) 
4.  pravidlo;  —osurus ,  pohánka,  psí 
ocas  (tráva). 

Cyper,  ostrov  v  Středozemním  moři ; 
— us,  šachor  (rstl.).  [va  Cypru). 

Cyprian,  jm.  muž.,  Cyperský  (z  ostro- 

Cypřiš,  cypres,  cypressa,  strom  vždy 
zelený,  znak  smutku. 

Cyr-il  v.  Kyrii ;  —opédie,  vypsání  živo- 
ta a  povahy  Perského  krále  Cyva 
{—os,  —us)  od  Xenofonta. 

Cytisus,  Čilimník,  kozí  jetel  (keř). 

Cz  .  .  .  v.  Č  .  .  . 


C. 


Čaban.  velký  podolský  vůl. 

Cabraka  v.  čapraka. 

Cachr,  pokoutní  nedovolený  prodej. 

Čaj,    nápoj    vařený    z     listí    čajocaíka 

^čínského. 

Cajk-a.  zvláštní  spůsob  loděk  na  Du- 
naji  a   na   Dněpru,  též  šajka;     —ás, 

^—ista,  lodník  na  Čajce. 

Cáká,  čako,  z  maď.,    okrouhlá   čepice, 

Jižto  nosí  husaři  a  rakous.    pěchota. 

Cakan,  hůl  s  malou  ostrou  sekyrkou 
n.  kladívkem  n.  mlatkem  ;  2.  c.,  hu- 
dební nástroj  toliko  v  Uhřích  užíva- 
ný, podobný  flétně,  jehož  hořejší  ko- 
nec jest  ozdoben  malou  dřevěnou  se- 
kyrkou. 


Cakovec,  něm.  Tschakathw-n,  m.  v  Char- 

vvatsku. 

Čalma  v.  džalma. 

Camanaga,  hovězí  maso  připravené  na 
spůsob  arménský  :  nakládané  v  sani- 
tře  a  rozličných  zelinách. 

Camara ,  pol. ,  spůsob  kabátu  až  na 
zem  dosahujícího  s  takovými  též  ru- 
kávy, oděv  to  prelátův  a  kanovní- 
kův; 2.  c.,    kabátek    spředu   bortami 

vpošitý.  . 

Cambol,  čambul,  krátká  výprava  Ta- 
tarův na  plen. 

Caprak,  —a,  přikrývka  na  koně. 

Card-a,  maď.,  hospoda  o  samotě  na  pu- 
stě stojící;  —ok,  tur., besídka ;  2.  stráž- 


Čardás 


56 


Čre  s 


nice  na  kolí  vystavěná ;  3.  skrýše  na 
paličky  kukuřičné ;    -ás,  držitel  tako- 

vvé  krčuiy;  2.  maď.  tanec  národní. 

Caromuť,  čaromutí,  posvátný  jazyk  žře- 
čův  a  vlsvův,  záležel  (dle  domnění) 
z  přesmykování  slabik. 

Čauš,  tur.,  policejní  úředník;  2.  jízd- 
ný životní  strážník  sultánův ;  3.  šašek. 

Cee-nja,  krajina  v  Kavkazsku  na  prav. 

^ břehu    Tereku,  v  níž  bydlí  —enci. 

Cech,  praotec  Čechův,  vytáhl  ze  země 
Charvátské  a  přivedl  své  pluky  přes 
3  řeky^do  země,  která  se  odtud  na- 
zývá Cechy,  naše  vlast  a  čítá  930  □ 

vmil  s  4,800.000  obyvatelův. 

Cekán  v.  čakan. 

Cekman,  tatarský  kontuš  (srv.  sukman). 

Čekuláda  v.  čokoláda. 

Čelakovský    Frant.    Ladisl.,    spisovatel 

včeský  a  profess.,  *  1799,  f  1852. 

Cem-a,  nemoc  francouzská ;  —  ega,  bře- 
zová voda;  — er,  —erJca,  uherská  ne- 
moc; —erice,  helleborus,  jedovatá  rost- 
lina, jejíž  černý  kořen  v   lékař,    po- 

vtřebován. 

Čerdak  v.  Čardak. 

Cerkesi,  národ  v   Kavkazsku    proslulý 

vsvou  obranou  proti  Rusům. 

Cernáhora,  Čeřnohoří,  it.  Montenegro, 
krajina  v  Jihoslovansku  mezi  Dal- 
matskem  a  Hercegovinou,  v  níž  Čer- 
nohorci od  r.  1482    svou   nezávislost 

^od  Turecka  statně  hájí. 

Cernoboh  (čert),  v  bajesl.  slovan.,  bůh 
zla  (tmy  a  zimy).  [v  Cechách. 

Červený  Hrádek,  něm.  Rothenhaus,  vs. 

Cervonec,  rus.,  zlatý  peníz,  dukát. 

Čestmír,  jm.  muž.,  voje  voda  Pražské- 
ho knížete,  porazil  a  vlastní  rukou 
zabil  Vlaslava,  knížete  Luckého. 

Četa,  srb.,  sbor,  zástup  vojenský,  zvi. 

Jdoucí  na  plen. 

Cetate,  rum.  (z  lt.  eivitas),  v.  cetate. 

Četverť,  rus.  (čtvrť),  míra  obilná,  čtvr- 


tá Čásf  kádi  n.  okovu :  2.  míra  ze- 
mě  mající  40  sazen  délky  a  30  šířky. 

Čibuk,  tur.,  troubel  k  dýmce  ;  2.  daň 
s  ovcí  a  koz ;  —džija,  chlapec,  jenž 
za  pánem  nosí  čibuk  ;  2.  výběrčí  da- 
ně   éibuku;    —luk,    pytlík   k    dýmce, 

vpod  sedlem. 

Čičerone,  čičisbeo  v.  cic  .  . 

Čifóija  č.  kmet,  obyvatel  čitluku. 

Čiftlik,  tur.,  v.  čitluk.         [Uherských. 

Čikoš,    maď.,    pastýř    koní    v    pustách 

Čimborasso,  hora  v  již.    Americe,  vys. 

vasi  22.000  střev. 

Čin,  rus.,  stupeň  úřed.  hodnosti;  titul. 

Čína,  rozlehlá  země  v  Asii,  v  níž  ži- 
jou  Číňané,  pověstní    svými  zvláštní- 

^mi  mravy. 

Činčilla,  druh  hlodavců  v  již.  Americe, 

Jejíž  kožiŠina  velmi  vzácná. 

Cinelky,  talířky  v  hudbě,  jejichž  tlu- 
mením se  sesiluje  rythm.     • 

Čingis-chan ,  světoznámý  podmanitel, 
Mongol,  zemřel  ok.  r.  1223. 

Činky  (něm.  Hanteln),  železné  2  koule 
spojené  rukovětí  k  sesilení  rukou  (v 

^tělocviku). 

Činovník,  rus.,  úředník.  [jemné. 

Činže,  poplatek  z  najatého  obydlí,  ná- 

Čir,  vřed ;  2.  čír  u  Slovákův,  polívka 
z  pražené  mouky. 

Čitluk,  trn-.,  vesnice,  která  kromě  spa- 
hy  měla  ještě  jednoho  pána,  zvaného 
Čitluk-sahibija;  lidé,  kteří  v  ní  žili, 
jmen.  se  ČÍfčije  nebo  kmeti;  v  tako- 
véto   vesnici    náležela    půda    (země) 

vvšecka  pánovi. 

Čižmy,  uherské  poloboty.  [lahvice. 

Čobola,    sic.  ,    nádoba    na  tekuté  věci, 

Čokoláda,  směs  z  kakao,  cukru  a  va- 
nilky, jež  se  buď  takto  jísti,  nebo  do 

vmléka  zavařena  píti  může. 

Čorba,  tur.,  polívka,  jícha. 

Čouš  v.  Čauš. 

Čres,  it.  Cherso,  ostrov  u  Dalmácie. 


Čudo 


—  57  — 


Dan  iíii 


Čudo,  rus.,  div,   zázrak. 

Čudové,  národ  kmene  ^severského, ^  s 
nimiž  příbuzní  jsou  Cuchonci  j.  Cti- 
ehafi  (Finové),  obojí  na  pobřeží  Bal- 
tického moře,  jichž  další  soukmenov- 
ci  jsou  Maďaři  atd.  [kávy. 

Čuhaj,  cuja ,  čujka,  tatarský  plášť  s  ru- 


Cumák,  rns.,  nádenník,  dělník,  vozka 
v  již.  Rusi 

Cupryna,  pol.,  vlasy  na  samém  víchu 
hlavy  vyrůstající ;  2.  c.,  rus.,  spúsob 
starobylé  zbroje.  [uých. 

Cutora,  čutura,  dřevěná   láhev  pocést- 

Cuvaši,    větev  národu  Tureck.  v  Rusi. 


D 


D,  co  číslo  římské  500. 

D.  nebo  Dr.,  skrác.  doktor;  d.  d.  nebo 
dd.,  skrác.  de  dato,  ode  dne;  d.  m. 
skrác.  dextra  manu,  pravou  rukou  ; 
D.  S.,  skrác.  dal  segno,  od  znamení. 

Da  čapo,  it.,  od  počátku;  ještě  jednou. 

Ďábel,  z  řc,  zlý  duch. 

Dáček,  církevní  zpěvák  u  Rusův. 

Dafn-e,  řc,  vavřín ;  2.  lýkovec,  rstl.  ; 
3.  dcera  říčního  boha  Penea,  promě- 
něná od  Zeuse  ve  vavřín  ;  —in,  je- 
dovatá žíravina  z  některých  rostlin ; 
— it,  vavřínokam;  —omantie,  hádání  z 
vavřínových  větví. 

Dagh,  tur.,  hora.  [jako  den. 

Dagobert,  staroněm.    jm.    muž.,    jasný 

Dagon,  heb.,  modla  Filistínskýeh,  polo- 
ryba,  polo-člověk. 

Daguerotyp,  světlotisk,  spůsob  vyobra- 
zování, jejž  vynalezl  r.  1838  Francouz 
Daguerre. 

Dahlia,  Jiřinka,  rostl,  pojmenovaná  dle 
botanika  Dahla  (f  1789). 

Dai,  tur.,  ochránce ;  v.  Dey. 

Daidalos,  starořecký  veleumělý  sochař. 

Daimon  v.  démon. 

Dairo,  nejvyšší  kněz  či  papež  v  Japane. 

Dák,  z  řc,  sekretář  u  Rusův;  —  ovo, 
něm.  Diakovar,  m.  v  Charvatsku. 

Daktyl,  řc,  stopa  trojslabiká  —  ^  o,  ; 
— itis,  vidlák,  červ;  —ologie,  —onomie, 


počítání  na  prstech  ;  —omantie,  hádá- 
ní z  prstňv. 

Dalai  Lama,  náčelník  světské  a  círke- 
vní vlády  v  Tibete. 

Dalam,  vesta. 

Daler,  švéd.,  tolar. 

Dalibor,  vězeň  stavu  rytířského  ve  vě- 
ži po  něm  —ka  nazvané,  kdež  prý 
na  housle  hrávaje  od  okolojdoucích 
almužnu  dostával,  odkudž  přísloví: 
„nouze  naučila  Dalibora  housti". 

Dalimil  (Dalemil),  domn.  kronikář  če- 
ský r.   1282—1314. 

Dalma-cie,  země  slovanská  při  moři  Ja- 
derském ;  —tiká,  levitka,  svrchní  oděv 
kněžský. 

Dáma  (z  fr.  dáme  a  to  z  lt.  domina), 
paní;  2.  v  kartách  a  v  šachu  králo- 
vna ;  3.  spůsob  hry  na  šachovnici. 

Damas,  rns.  náseČka,  zlaté  a  stříbrné 
vykládání  v  železných  a  ocelových 
pracech  ;  —cenka,  —censká  šavle,  šavle 
damasem  okrášlená ;  —ovati,  —kino- 
vati,  vykládati  zlatem  a  stříbrem  o- 
celové  n.  železné  dílo. 

Dama-šek,  —st,  květovaná  látka  hed- 
bávná,  vlněná  n.  plátěná  (dle  města 
Damašku  v  Asii)  ;  —skovati,  dama- 
škem  potáhnouti. 

Damín,  látka  hedbávná-  z  egypt.  mě- 
sta Damiette. 


Damnace 


58 


Decernent 


Damn-aee.  z  lt.,  zatracení ;  —atur,  za- 
tracuje se  (o  knihách);  —atas,  od- 
souzený, — enec;  —ifikace,  udělání  .ško- 
dy ;  —um,  lt.,  škoda. 

Dan,  hebr.  jm.  muž.,  soudce  ;  —aidy, 
50  dcer  Danaa;  zavraždily  své  mu- 
že, načež  musely  za  trest  naplňovati 
vodou  děravé  nádoby;  —din  (—děn), 
fr.,  hlupák,  ťulpas  ;  —dy  (déndy),  švi- 
hák ;  —dysmus,  švibáctví. 

Danebrog-ův  rád  rytířský  v  Dánsku  od 
r.   1219. 

Danica,  srb.,  dennice. 

Daniel,  hebr.  jm.  muž.,  božský  soud- 
ce; 2.  jeden  z  věčšíoh  prorokův  ve 
St.  zákoně. 

Danno,  it,  ztráta,  škoda. 

Danse  (dáiis),  fr.,  tanec;  d.  desmorts, 
tanec  mrtvých,  t.  umrlci. 

Dánsko,  nem.  Dánemark  ,  království 
mezi  Baltickým  a  Severním    mořem. 

Dantes  v.  tantes. 

Dapifer,  jídionoš. 

Darda,  pol.,  hazecí  kopí. 

Dardanelly,  čtyři  tvrze  čili  zámky  u 
mořské  úžiny  Hellespontské  ;  též  ú- 
žina  ta  sama. 

Dare,  lt.,  dáti. 

Darios,  Darius,  Dariáš,  mocný,   přemá- 
hající, jm.  několika  panovníkův  Por- 
tských, 522—330  př.  Kr. 

Das,  zlý  duch  ;  srv.  ďábel. 

Dasy-meter,  řc,  houšťkoměr;  — pus,  pa- 
sovec  (zvíře)  ;  —urus,  vačice  (zvíře). 

Dat-a,  pl.,  udání,  skutky,  zprávy  hi- 
storické ;  —iv,  třetí  pád  v  mluvn.  ; 
— le,  ovoce  rostoucí  na  —lovníku  (pr- 
stáku)  ;  —ovati,  napsati  den  a  rok  na 
listině  ;  —um,  lt.,  dáno  dne  .  .  (na  listi- 
nácb)  ;  vročení ;  směnka  a  —o  spla- 
tná, t.  v  jisté  lhxitě  ode  dne,  v  němž 
byla  vydána;  de  —o,  ode  dne  pod- 
pisu; —ura,  durman,  panenská  okur- 
ka, bodlavé  jablko  (jedov.  rstl.j. 


Dauphin  (dofén),  fr.,  princ  nástupce  ve 
Francouzích  1349—1789. 

David,  hebr.  jm.  muž.,  milovaný ; v  D., 
pastýř  pak  král  židovský,  otec  Sala- 
mounův,  známý  hrou  na  harfu;  prá- 
ti se  s  —  em,  dáviti,  blíti,  vrhnouti. 

Davorija,  válečná  píseň  Jihoslovanův. 

Dažboh,  Dažba,  v  slov.  bajesl.,  bůh  do- 
bra v.  Bšlboh. 

de,  lt.  a  fr.  předlož.,  z,  od. 

Deartikulace,  lt.,  rozčlánkování. 

Debatt-a,  rokování,  -rozhádka  o  čem; 
—ovati  o  čem,  rokovati.  [nictví. 

Debauche  (debóš),  fr.,  bujnosť,  rozkoš- 

Deb-ent,  dlužník  ;  —et,  povinen,  má  dáti; 
2.  dluh  ;  —ilitace,  z  lt.,  seslabení,  se- 
slábnutí ;  —it  (debí),  fr.,  odbyt  (v  ob- 
chodu) ;  —ita,  pl..  lt.,  dluhy,  povin- 
nosti ;  —itant,  prodavač,  kramář  ;  —'do, 
it ,  dluh  ;  —itor,  it.,  dlužník. 

Debloquement  (deblokmán),  fr.,  zrušení 
blokády,  zr.  obklíčenosti. 

Debor-a,  —ah^  hebr.  jm.  žen.,  včela  ; 
vosa  ;  —dement  (debordmán)  ,  povo- 
deň; bezuzdnosť. 

Debouché  (debušé),  východ  z  prosmy- 
ku  ;  2.  odbyt  (zboží). 

Debut  (debý),  začátek ;  2.  první  vy- 
stoupení hercovo  n.  herečky  na  di- 
vadle; — arit,  herec  poprvé  vystupu- 
jící ;  —ovati,  začíti,  poprvé  vystoupiti 
na  divadle. 

Decem,  lt.,  deset;  —ber,  lt.  měsíc  pro- 
sinec; —bristé,  přívrženci  Ludv.  Na- 
poleona (2.  prosince  1851);  —peda, 
prut  měřický  10  stop;  —vir,  desíti - 
pán,  člen  rady  desíti;  —virát,  desíti- 
vláda,  rada  desíti. 

Decen-ce,  z  lt.,  spůsobnosť,  mravnost 
—nium,  desítiletí;  —tralisace,  rušení 
centralisace.  • 

Deceptor,  lt.,  podvodník. 

Decernent,  lt.,  rozsudí,  rozhodčí. 


Decesse 


59 


Dehors 


Decess-e,  odchod;  —<>r,  odcházející ;  před- 
chůdce v  úřadě. 

Deci-dence,  úbytek  (zdraví,  jmění). 

Decim-a,  desítina,  desátý  díl  něčeho ; 
2.  desetina  franku  (peníz  frauc.)  ;  3. 
v  hudbě  desátý  ton,  počítaje  od  zá- 
kladního; —ální,  desetinný;  d.  sou- 
stava, rozdělení  na  desítiny  (v  mo- 
rách, vahách  a  poetech) ;  —étre,  de- 
setina metru ;  —ala,  desaternice,  figu- 
ra not;  —ovati,  desátiti,  každého  de- 
sátého vybrati  a  zastřeliti  (o  vojsku). 

Declamando,  it.,  výrazně,  v.  dekl  .  . 

Decompte  (dekónt),  fr.,  odečtení. 

Decon-cert  (dekónsér) ,  fr.,  nedorozu- 
mění ;  —tenance  (dekontnáiis),  zaražení. 

Decret-ales,  papežská  nařízení;  —um, 
uzavřeno,  sneseno  v.  dekret. 

Decrottoir  (dekrotoár),    fr.,    škrabaČka. 

Dtčín,  něm.  Tetschen,  zámek  na  Labi 
v  Litoměřicku. 

Dedain  (děděn),  fr.,  pohrdání  kým. 

Dedik-ace,  z  lt.,  připsání,  obětování 
komu  něčeho;  —  ator,  obětovatel ;  —  o- 
vati  komu,  připsati,  obětovati  komu 
něco  (n.  př.  spis). 

Dědit,  skrác.  ddt.,  lt.,  dal. 

Deduk-ce,  z  lt.,  vyvodění,  vývod,  od- 
vodem', odvod ;  —ovati  ,  odvozovati, 
vyvozovati. 

Defaite  (defét),  fr.,  porážka  vojska. 

Defaut  (deťó),  fr.,  nedostatek;  2.  nedo- 
stavení-se  k  soudu. 

Defaveur  (— vér),  fr.,  nepřízeň. 

Defect-io,  lt.,  odpadnutí  od  čeho ;  verba 
—iva,  nedostatečná  n.  schodná slova; 
defekt,  z  lt.  defectus,  schodek  (nedo- 
statek, vada)  v  něčem  ;  neúplný  vý- 
tisk ;  defektivní,  nedostatečný,schodný. 

Defen-dend,  z  lt.,  chráněnec;  —dent  v. 
dcťensor ;  —ders,  ang.,  spojení  Irča- 
né 1791;  —dovati,  hájiti;  —  se,  obra- 
na ;  —sivá,  obrana  ;  —sivní,  obranný  ; 
d.  válka,  v.  k  ochraně ;    d.  i  offensi- 


vní  alliance,  spolek  k  obraně  i  k  ú- 
toku;  —sov,  obránce;  d.  fidei,  obr. 
víry  (v  Čechách  r.  1618,  též  titul  krá- 
le Angl.  od  r.  1522). 

Defer-ence,  povolení,  povolnosť;  —  ent, 
žadatel  přísahy ;  2.  udavač ;  3.  mí- 
sto, kde  peníz  ražen  ;  —ovati,  udati 
něco  ;  2.  povoliti  komu  v  Čem. 

Defi,  fr.,  vyzvání ;  —ance  (-áns),  nedů- 
věra, podezření;  —cient,  chorý  du- 
chovní ;  —cit,  schodek  (v  počtech) ; 
—lé,  fr.,  úvoz;  —lovati  před  kým,  v 
krátkých  řadách  kolem  někoho  jíti 
(o  vojácích)  ;  —nice,  vyměření,  vý- 
měr, stanovení  pojmu;  —niťivnČ,  ko- 
nečně, závěrečně,  rozhodně,  určitě; 
—nitor,  ustanovovatel ;  spolupředsta- 
vený  kláštera;-  —nitorium,  výbor  ře- 
holníkňv  připojených  k  ruce  před- 
staveného v  záležitostech  řádu ;  —no- 
vati,  vyměřiti,  stanoviti  (vymeziti). 

Deflagrace,  z  lt.,    přeČišťování  ohněm. 

Defle-gmace ,  zbavení  tekutiny ;  —xe, 
z  lt.,  iichylka.       [zneuctění  ženštiny. 

Deflo-gistický,  nespalný;  —race,    z   lt., 

Defraud-ace,  z  lt.,  podvod ;  podludnictví ; 
—ant,  podvodník;  podludník. 

Defter,  pers.,  kniha ;  —dar,  knihvedou- 
cí,  účetní,  ího;  tur.,  velko-pokladník ; 
ministr  financí. 

Defunct-orie ,  lt.,  povrchně;  ledabylo; 
— us,  zemřelý. 

Degagement  (degažmán),  fr. ,  nenuce- 
nosť,  lehkost;  2.  tajný  východ,    [ní-se. 

Degenerace,  z  lt.,  zvrhnutí-se,  odroze- 

Degout  (degú),  fr.,  nechuť,  ošklivost. 

Degrad-aee,  -z  lt.,  snížení,  svržení  s  ú- 
řadu;  —ovati,  snížiti,  svrhnouti  koho 
s  úřadu. 

De  gravi  causa,  lt.,  z  důležité  příčiny, 

Degresg,  lt,,  prospěch. 

Dehonestace,  z  lt.,  zneuctění. 

Dehors  (dehór),  fr,,  vnějšek,  zevnějšek ; 
2.  vnější  hradby. 


Dehortace 


60 


Delicatesse 


Dehorta-ce,  z  lt.,  napomínání,  srazová- 
ní  s  něčeho  ;  —torium,  napomínací  n. 
srazovací  psaní. 

Decharge  (dešarž),  fr.,  složení  nákla- 
du ;  2.  ulehčení ;  3.  vystřelení. 

Dechaussoir  (dešosoár),  řezák  na  dá- 
sně u  hojičův. 

Dechet  (dešé),  schodek  n.  úbytek  na 
váze  odstraněním  rozličné    nečistoty. 

Dechifřrovati  (deš  .  .),  vysvětliti,  od- 
kryti (tajné  písmo). 

Dechirage  (deširáž),  fr.,  trosky  lodě. 

Dei  gratia,  lt.,  bohu  díky. 

Deinosis,  řc.,  uveličení,  přehnání. 

Deismus,  božnictví,  rozumová  nauka 
o  bohu ;  deista,  božník,  bohověrec 
(kdo  věří  v  boha,  ne  vsak  v  zjevení). 

Dejekce,  z  lt.,  zapuzení. 

Dejeun-é,  —er  (dežené),  fr.,  snídaní. 

Deka-da ,  deset ,  desetice ;  desetidení 
(dle  kalendáře  první  Franc,  repu- 
bliky) ;  —dika,  soustava  desetní ;  —gon, 
desítihran;  —chord,  desítistrunný  ná- 
stroj ;  —log,  desatero  boží  přikázaní ; 
—meron,  dílo  desítidílné;  —metre,  de- 
set metrů  francouzských. 

Děkan,  děkan,  představený  nějakého 
učeného  spolku;  2.  Čestný  název  ně- 
kterých farářův ;  —át,  —ství,  důstoj- 
nost n.  okres  n.  obydH  děkana: 
—issa,  představená  ženského  kláštera. 

Deka-stichon,  báseň  n.  sloha  o  desíti 
verších;  —stylon,  desítisloupí.     • 

Deklam-ace,  z  lt. ,  přednášení  (nějaké 
básně)  ;  —ator,  přednašeč ;  —atorika, 
nauka  o  přednášení ;  —ovanka,  báseň 
k  deklamování  n.  k  přednášení;  —o- 
vati,  přednášeti  (báseň). 

Deklar-ace,  z  lt.,  vysvětlení ;  opověd ; 
osvědčení ;  —ovati,  vysvětliti ;  osvěd- 
čiti se. 

Deklin-ace,  z  lt.,  sklonění,  skloňování 
mluvnické;  —atorium,  odklonidlo  (ma- 
gnetické) ;—  ovati,  skloňovati  (v  mluv.). 


Dekokt,  z  lt.,  odvar. 

Dekolorace,  z  lt.,  vyblednutí.        [části. 

Dekomposice,  rozdělení;    rozloučení  na 

Dekor-ace,  okrášlení;  okrasa,  ozdoba  ; 
2.  přístroj  n.  malba  divadelní  ;  —atér, 
okrašlovač;  —ovati,  okrášliti,  ozdobiti. 

Dekre-ditovati,  připraviti  koho  o  váž- 
nost n.  víru  ;  —ment,  úpadek. 

Dekret,  usnesení,  výrok,  nález ;  naří- 
zení, rozkaz ;  —áf,  živnostník,  jemuž 
dekretem  povoleno  živnost  provozo- 
vati (bez  pomocníkův);  —ůta,  učitel 
církevního  práva  ;  —ovati,  ustanoviti, 
naříditi. 

Dekur-ie,  oddělení  desíti  mužův  ;  —ion, 
velitel  nad  10  muži,  rotmistr. 

Del  credere,  odměna  za  úvěr. 

Dela-brement  (— brmán),  ťipadek  jmění; 
—ce,  z  lt.,  udání  koho. 

Delai  (delé),  fr.,  průtah,  prodlení;  —sse- 
ment  (delesmán) ,  odstoupení ;  opu- 
štěnost. 

Delassenient  (delasmán),  fr.,  odpočinutí. 

Delator,  udavač. 

Bele !  lt,  vymaž  !  deleatur,  lt.,  vymaže 
se,  vytrhne  se. 

Delect-atio,  lt.,  potěšení ;  —us,  lt.,  výbor. 

Deleg-ace,  z  lt.,  vyslání;  poslání;  2. 
platební  poukázka  dlužníkova  věři- 
teli; —ant,  objednavatel,  zákazník; 
2.  dlužník  věřiteli  plat  vykazující; 
—at,  poslanec;  —atar,  věřitel,  jemuž 
se  od  dlužníka  poukázalo,  by  si  dal 
od  někoho  třetího  dluh  zaplatiti. 

Delestage  (-stáž),  složení  lodní  přítěži 
z  korábu. 

Delfín,  plískavice  (ssavec  mořský) ;  2. 
v.  Dauphin. 

Děli,  pl.,  —sové,  osobní  stráž  tur.  ve- 
litele; —a,  příjmení  Diany  od  města 
Delos ;  —ba  (maď.  délibáb) ,  obrazy 
povětrné  v  uherských  pustách;  —ba- 
sa, náčelník  delisúv;  —berace,  z  lt., 
rozmýšlení ;    rokování ;    —catesse,  fr., 


■ 


Delice 


—   61   — 


Denominator 


lahodnosť,  něžnost ;  2.  lahůdka,  po- 
choutka; — ce  (delís),  fir.,  slast;  roz- 
koš; —dum,  provinění;  —gace,  z  lt., 
podvázání;  —mitace,  opraveni  hranic; 
—neace,  návrh,  nákres,  nástin ;  —nquent, 
vinník,  zločinec;  —quium,  lučební  roz- 
puštění ;  —race,  —rium,  šílenost,  tře- 
štivosť;  -sové  v.  děli;  —vraison  (-vre- 
son),  vydání,  dodání  čeho. 

Delogement  ( deložmán),  vystěhování-se, 
pjfestěhování-se ;  2.  vypuzení,  zahnání. 

Delphin  v.  delfín ;  —ium,  lt.,  ostrožka, 
stračí  noha  (rstl.). 

Delt-a,  jméno  řeckého  písmene  A;  ná- 
zev ostrovů  při  listí  řek  do  moře,  ma- 
jící podobu  A  ;  —ovitý,  deltě  podobný. 

Demagog,  lidovod  ;  vůdce  lidu  ;  —ický. 
lid  vedoucí  n.  zavádějící. 

Démant  v.  diamant. 

Démarche  (—mars),  ň\,  chod,   postava. 

Demark-ace,  vymezení,  ustanovení  hra- 
nic ;  —  acní  Unie,  čára  pohraničná,  Č. 
pomezní;  d.  vojsko,  vojsko  na  pome- 
zí ;  —ovati,  vymeziti,  hranice  ustanoviti. 

Demaskovati,  kukli  n.  škrabošku  sun- 
dati, zastření  odkryti. 

Demélé,  fr.,  nesnáze,  spor ;  šarvátka, 
pracka. 

Demens.  lt.,  šílenec. 

Dement-i  (demánti),  fr.,  vinění  koho  ze 
lži ;  2.  vyvrácení  zprávy  v  novinách  ; 
— ia,  lt.,  šílenosť;  pošetilost;  —ovati, 
ze  lži  koho  viniti ;  zprávu  vyvrátiti 
v  novinách. 

Demerite  (—rit),  fr.,  provinění. 

Demeter,  v  řc.  baj.  totéž  co  Ceres. 

Demi-bastion,  fr.,  poloubaští ;  —luně, 
fr.,  poloměsíc  ;  —nutiv  v.  diminutiv; 
— sse  v.  dimisse  ;  —teinte,  poloviční 
stín;  —tour  (dmitúr),  poloviční  obrat ; 
— urg,  živnostník  ;  2.  libovládce. 

Demobilisace ,  z  lt. ,  odložení  zbroje  ; 
zrušení  vojenské  hotovosti. 

Demogeronti.  z  řc,  starší  lidu. 


Demoiselle(demoasel),  fr.,  slečna,  panna. 
Demokrat,  přítel  lidu,  přívrženec  lido- 

vlády;  —ický,  lidupřejný;    —  ie,   lido- 

vláda  ;  —ismus,  lidupřejnosť. 

Demo-lirovati,  —lovati,  zbořiti,  strhnou- 
ti dům;  —netisace,  z  lt.,  snížení  peněz. 

Demonstr-ace,  důkaz,  důvod ;  2.  vylo- 
žení, objasnění,  na  jevo  dání  něče- 
ho; 3.  výtržné  dokazování  něčeho, 
vyhrožování,  pohrůžka;  —ativni,  do- 
kazovný,  ukazující;  —ativum  (prono- 
men),  lt.,  ukazovací  náměstka ;  uk. 
místojmení  ;  —ovati,  dokazovati,  uka- 
zovati, [děla,  zničiti  dělo. 

Demontovati    dělo ,     zničiti    podstavku 

Demoralis-ace,  kleslosť,  zmalátnělosť  ve 
mravech ;  zkáza  mravů  ;  nemravnosť  ; 
—ovati,  zkázu  mravů  spůsobiti,  z  ne- 
mravní ti. 

Demo-sthenes,  slovutný  řečník  staro- 
řecký ;  —tické  písmo,  v  Egyptě  obe- 
cné písmo  lidu. 

Denár,  stříbrný  peníz  starořímský ;  —o, 
měděný  peníz  italský. 

Dena-tionalisace,  —turalisace,  vyobco- 
vání; — tus,  lt.,  zemřelý. 

Dendrit,  stromo vec,  Část  skamenelých 
stromův;  —ický,  stromovitý. 

Dendro-grafie,  stromopis,  popis  stro- 
mův; — lith,  stromokam,  skamenělý 
strom ;  —logie,  stromoznalství;  —meter, 
stromoměr  ;  —metrie,  měření  stromův. 

Denegace,  odepření  čeho  ;  zapření  Čeho 
u  soudu. 

Denežka  (děněžka) ,  měděný  penízek 
rus.  (2  denežky  =  1  kopejka). 

Deňgi  (Aem,™),  rus.,  peníze. 

Denigrace,  z  lt.,  očernění  koho. 

Denison  (denis'n>,  angl.,  občan,  zdo- 
mácnělý cizinec. 

Denobilitovati,  slech tictví  zbaviti. 

Denomina-ce,  z  lt.,  jmenování,  ohláše- 
ní ;  —tivum  verbum,  časoslovo  od  jména 
odvozené:  —  tor,  v  počtech, jmenovatel. 


Denouement 


—  62 


Dermotomie 


Denonement  (denumáh),  fr.,  rozuzlení, 
rozhodnutí. 

Denrée  (dánré),  fr.,  potrava. 

Dens,  li,  zub. 

Densitas,  lt.,  hustosť,  hustota. 

Dent-ace,  z  lt. ,  zoubkování ;  —agra, 
bolení  zubťi,  trhání  v  zubech;  —alis, 
hláska  zubní,  znbnice  (v  mluvn.); 
—alith,  zubokam,  zkamenělý  zub; 
— ista ,  hojic  zubňv ;  —ura,  chrup, 
pozubí. 

Denunc-iace,  z  lt.,  udání;  —iant,  uda- 
vač ;  —  iat,  udaný ;  —iavati,  udati  koho. 

Deo  graíias,  lt.,  bohu  díky. 

Deodat,  lt.  jm.  muž.,  Bohdal,  Bohdan. 

Deontologie,  nauka  o  povinnostech. 

Depart-ement  (departmán),  fr.,  odbor, 
oddělení,  kraj,  okres;  —  ice,  lt.,  podělení. 

Dependence,  odvislosf,  závislosť;  —  ent, 

•odvislý,  závislý. 

Bepens-e  (depáiis),  fr.,  vydání,  nákl-  d 
na  něco;  útraty;  —  ier  (depáíisié ), 
mrhac,  utraceČ.  [lozvěst. 

Depeše,  rychlá  (úřední)  zpráva,    rych- 

Bepilace,  z  lt.,  zbavení  vlasíiv,  blysení. 

Depit  (depí),  fr..  nechuť;  vzdor  ;  en  (le- 
pit (án  d  .  .),  na  vzdor  někomu -.per 
d.,  ze  zlosti. 

Deplais-ance  (deplésáns),  —ir  (deplesír), 
nechuť,  nelibost ;  zármutek. 

Deployovati,  rozvinouti,  — novati  (vojen- 
ské průčelí). 

Depon-ens  verbum,  lt. ,  krytoČinné  n. 
kry toz vratné  Časoslovo  (v  latin.  mim". ) ; 
— ent,  skladač,  skladatel  nějaké  věci ; 
2.  svědek;  —ovalí,  uložiti,  složiti  (ně- 
co u  soudu). 

Depopulace,  z  lt.,  vyhubení  lidu. 

Deport-ace,  z  lt.,  vyvezení  ze  země,  za- 
vezení koho  v  trestu;  —ováný,  zavr- 
žený ;  —ovati  koho,  zavézti  trestance 
(do  jiné  země,  za  moře). 

Deposi-ce,  složení;  2.  seznání  svědka: 
o.  přestávka  v  periodě  ;  —ta,  pí.,  slo- 


žené n.  uložené  věci;  —tár,  —fér,  u- 
chovavatel uložených  věcí;  —tni,  scho- 
vací,  — avací;  d.  kasa,  schov.  pokla- 
dnice ;  d.  peníze,  schované  pen. ;  —to- 
rium,  soudní  skladnice  ;  —hon,  lt.,  véc 
složená,  v.  ke  schování  daná;  depot 
(depo),  fr.,  sklad,  skladiště,  zásobár- 
na ;  zásobné  n.  doplňovací  vojsko. 

Depravace,  z  lt.,  zkažení,  zkáza. 

Depre-hense,  z  lt,  uchopení,  uchváce- 
ní ;  —kace,  odprošení ;  —sse,  potlače- 
ní, utl. ;  snížení,  sníženosf  (obzoru)  ; 
—ssorium,  stlačo vadlo  (nástroj  ho- 
jičský). 

Depri,  fr.,  písemné  ohlášení  zboží  clu 
podrobeného;  —movati,  stlačiti;  —va- 
ce,  z  lt.,  oloupení. 

Depur-ace,  očištění ;  —gace,  počištění. 

Deput-ace,  z  lt.,  poslání ;  2.  poselstvo, 
poslanectvo;  -át,  náchlebek,  výmě- 
rek  (dříví,  obilí,  ovoce,  pivo  atd.  dá- 
vané úředníkům  co  čásť  služného)  ; 
—atista,  —átník,  kdo  užívá  deputátu; 
—átní  dříví,  obilí,  pivo ,  dávané  co 
deputát,  či  co  Částka  služného  ;  —o- 
vaný,  poslaný ,  poslanec  (na  sněme 
atd.)  ;   —ovati,  poslati  koho  kam. 

Deraisonnement  (derésonmán),  fr.,  neroz- 
umné tlachy. 

Derangeuient  (deranžmán),  fr.,  zmatek. 

Derbend,  tur.,  prosmyk. 

Berelicta,  pl.,  věci  opuštěné  (vlastníka 
nemající). 

Derhem,  malý  penízek  perský  a  tur., 
pjatí  4  aspry;  2.  perská  váha,  asi 
2/5  lotu. 

Derimher,  veliký  chrám  Par  sův. 

Deriv-ace,  z  lt.,  odvození,  odvod ;  —a- 
tum  (—ativum),  odvozené  slovo;  —o- 
vati,  odváděti. 

Derma,  re.,  kůže;  —titis,  zánět  kůže; 
—tografie,  kožepis  ;  —tologie,  kožeznal- 
ství ;  —totylus,  mozol;  —toplera,  letu- 
škovití  (kmyzj ;  dermotomie,  kožepytva 


Derogace 


—  63 


Determinismus 


Derogace,  z  lt.,  újma. 

Deroute  (derut),  fr.,  návrat ;  2.  útěk  ; 
3.  úpadek  ;  derutovati,  s  pravé  cesty 
zavésti ;  zmásti  koho. 

Derviš,  tur.  mnich  n.  poustevník. 

Des-abusage  (desabysáž) ,  —abitsemejit 
(desabysmán),  fr. ,  poučení;  —agre- 
meut  ( desag-rmán),  nepříjemnost ;  —ap- 
probation  ,  neschválení ;  —armovali, 
odzbrojiti  ,  zbraně  zbaviti ;  —aster, 
neštěstí. 

Desatir,  pers.,  předpisy,  16  svat.  spisův 
15ti  staroper.  prorokův. 

Des-avantage  (desavantáž),  fr.,  žfSráta, 
škoda;  —avonovati,  odvolati,  zapříti; 
—camisados,  šp.,  bezkošilci,  strana  ve 
Španělsku  1820—21;  —cendence,  po- 
tomstvo; —cendent,  potomek;  —cense, 
z  lt.,  sestoupení. 

Deser-ce,  prchnutí  (vojáka  ze  služby); 
— teur  (— tér),  uprchlík,  zběh  vojen- 
ský; —tovati,  prchnouti,  zběhnouti; 
—vity,  odměna  advokátův  za  práci. 

Des-habillé  (desabiljé),  fr.,  noční  oděv; 
—honneur  (desonér),  fr.,  hanba. 

Desider-ativum  (verbum),  lt.,  žádavé  čaT 
soslovo  ;  —atutn,  potřeba,  požadavek : 
—ium,  lt.,  přání ;  pium  d.,  vroucí  př., 
dobromyslné  přání.  jvení. 

Designace,  z  lt.,  ])oznamenání,  ustano- 

Deskamisados  v.  Descamisados. 

Deskrip-ce,  z  lt.,  popsání,  popis;  —  ti- 
nt/\  popisný;  zobrazující. 

Desmo-grafie,  svazopis,  popis  svazův  (v 
těle  lidském)  ;  —logie,  nauka  o  svazech. 

Des-obligeance  (— žans),  fr.,  nezdvoři- 
losť  ;  — oblig  eante  (— žant),  jednosedý 
vůz;  —olace,  z  lt.,  zpustošení;  —or- 
dre  (— ordr'),  fr.,  nepořádek,  zmatek ; 
—organisace,  z  lt.,  přetvoření;  roz- 
clánkování ;    —oxydace,  odkysličení. 

Despekt,  z  lt.,  pohanění  koho. 

Desper-ace,  z  lt.,  zouťalosť;  —át,  —átslý, 
zoufalý;  —atisla,   zoufalec. 


Desponsace,  z  lt.,  zasnoubení. 

Despot-a,  z  řc,  zvolnovládce;  —ioký, 
zvolnovládský ;  —ie,  zvolnovláda  ;  —is- 
miis,  zvolnovládství,  —vláda,  vláda  dle 
libovůle;  —ovati,  vládnouti  co  despot. 

Dessein  (desén),  fr.,  úmysl,  předsevze- 
tí;  a  d.,   úmyslně,   z   nmysla. 

Dessert  (desér),  fr.,  pochutky,  zákus- 
ky, pamlsky;  —  ní  vína,  vína  pochu  te- 
čná, v.  k  zákuskům.  [vzorek. 

Dessin    (desén) ,    fr. ,    nákres,    výkres ; 

Destill-ace ,  překapování ,  přehánění; 
—ační,  překapovací;  —at,  překapani- 
na ;  —ateur  (— atér),  překapovač,  pře- 
haněČ;  —ovati,  překapovati,  přeháněti. 

Destin  (destén),  fr.,  osud,  uložení  (bo- 
ží) ;  —ace,  ustanovení ;  —ateur  (—atér), 
ustanovitel;  —ovati,  ustanoviti. 

Destituce,  z  lt.,  sesazení,  propuštění  s 
úřadu. 

Destru-kee,  z  lt.,  zmar;  —ktivní,  maři- 
vý,  ničivý;  —ovati,  zmařiti,  zničiti. 

Desunion  idesyn'jón),  fr.,  různice,  ne- 
svornost, neshoda. 

Deta-chement  (detašmán),  fr.,  oddělek, 
odsylka  (vojákův);  —šovaný sbor,  od- 
dělený sbor  vojenský. 

Detail  (detalj),  pl.  —s,  fr.,  podrobnost, 
— sti ;  en  d.  (án  detalj),  podrobně, po 
drobnu,  po  rúznu;  v  malém  (obchod) ; 
—eur,  —ista,  obchodník  v  malém,  kra- 
mář; —ovati,  na  kousky  rozebírati  ; 
po  drobnu  vypočítávati;  podrobné 
popisovati. 

Deten-ce,  zachování,  — vávání ;  drženi  ně- 
jaké věci;  vezení;  —čnídům^  vězení. 

Deter-gentia,  lt.,  prostředky  jimiž  rány 
čistí ;  —iorace,  v  lt.,  kažení,  zhoršová- 
ní ;  —ioris  conditionis,  lt.,  v  horším 
stavu;  —minace,  z  lt.,  určení;  ome- 
zení, vymezení;  —minativum  (prono- 
men),  náměstka  určovací,  místoj mě- 
ní urč.  (v  mluvn.) ;  —minismus,  uče- 
ní o  určení,  uč.  o  osudu. 


Detonace 


64 


Dianíhus 


Detonace,  z  lt.,  ztracení  pravého  tonu  ; 
2.  třásknutí,  bouchnutí' (v  luČbě). 

Detour  (detúr),  fr.,  okolek,  oklika. 

Detra-hovati,  z  lt. ,  odejmouti,  odníti; 
— kce,  odejmutí,  odnětí. 

Detrempe  (detránp),  malba  vodovými 
barvami. 

Detřich,  jm.  muž.,  z  něm.  Dietrich, 
vládce  lidu. 

Detto,  ii,  totéž,  řečené. 

Detur,  lt.,  ať  se  dá. 

Deukalion,  v  řc.  bajesl.,  král  Thessal- 
ský,  v  potopě  světa  zachovaný,  jenž 
házeje  za  sebe  kamením,  člověčen- 
stvo obnovil. 

Deus,  lt.,  bůh;  D.  ex  machina  (bůh  z 
mašiny  t.  divadelní),  jako  by  s  nebe 
spadl,  neočekávané  vystoupení  něja- 
ké osoby. 

Deutero-gamie,  z  řc,  druhé  manžel- 
ství; —nomium  =  druhé  přikázaní 
(pátá  kniha  Mojžíšova") ;  —sis,  řc,  o- 
pakování ;  —skopie,  vidění  do  budou- 
cnosti. 

Deutschland,  Německo. 

Deux  a  deux  (dézadé),  fr.,  po  dvou, 
dva  a  dva. 

Devalvace,  z  lt.,  zlehčení  peněz. 

Děvín,  hrad,  v.  Dívčí  válka;  2.  D., 
něm.  Magdeburg,  m.  v  Němcích. 

Devisa,  z  fr,,  heslo  ;  připovídka,  pro- 
povídka;  2.  směnka  na  cizozemské 
kupce  vydaná. 

Devoce,  z  lt. ,  úcta ;  oddanosť  něko- 
mu ;  obětování-se. 

Devoir    (devoár),  fr.,  povinnost. 

Devolu-ce,  z  lt.,  odúmrf;  zdědění  od- 
umřeného statku ;  —  Ční  právo,  pr.  od- 
úmrtné,  pr.  k  odumřenému  statku. 

Devot-a,  pobožnůstkářka;  — ní,  pobož- 

nůstkářský. 

Dextera,  dextra  (manus),  lt.,  pravice. 

Dey,  vladař  v  Tripolis  a  někdy  i  v  Alžíru. 

Dežma,  slč.,  desátek. 


Dia,  řc.  předložka,  skrz,  veskrz;  po, 
podél ;  —basis,  přechod,  převoz ;  —  be- 
tes,  úplavice  močová;  —ble  (diabl), 
fr.  ,  —bolos,  řc. ,  ďábel,  zlý  duch; 
—bolický,  ďábelský ;  —bolologie  ,  učení 
o  ďáblích ;  —delfia,  dvé  bratrstvo  (řád 
rostlin)  ;  —dem  ,  korunkový  vínek, 
královský  náčelek,  skránec;  —dexis, 
—doche,  přechod  nemoci;  2.  —doche, 
řc,  nástupnictví,  následování  koho  ; 
—dochos,  nástupce,  následník  ;  —dosis, 
úleva  (v  nemoci)  ;  —fan,  průhledný  ; 
—fora,  rozdíl,  různice;  —foresis,  vy- 
pařování potem;  —for etika  ,  léky  n. 
prostředky  k  pocení  ;  —fragraa  ,  řc, 
bránice;  —fthora,  zkáza;  hniloba; 
-glyfy,  —glypty,  vyduté  obrazy  n.  fi- 
gury ;  —gnose,  —gnosis,  poznání  ne- 
moci; —gnostika,  nauka  o  poznání  ne- 
mocí ;  —gometer,  svodoměr ;  —gonál- 
ní,  prúsečný,  příčný,  napříč  jdoucí ; 
—gramma,  nákres,  nástin;  —klysma, 
řc,  voda  k  vyplachování  úst;  —kon, 
řc,  jáhen,  církevní  služebník ;  — ko- 
níkům, krátká  modlitba  diákonův  ; 
—konissa,  —koňka,  církevní  služebni- 
ce ;  —kope,  řc. ,  průsek,  rozseknutí ; 
roztětí ;  —krisis  ,  řc. ,  rozeznávání ; 
—kritický,  rozeznavací ;  —kustika,  na- 
uka o  ohlasu ;  —lekt,  z  řc,  nářečí ; 
—lektik,  rozumovědec  ;  —lektika,  roz- 
umověda  ;  —lektologie  ,  nauka  o  ná- 
řečích ;  —lemma,  řc.,  mezera,  občasí; 
—log,  řc,  rozmluva;  —lys4s,  řc,  roz- 
luka, rozvod;  —lytický,  rozvodný. 

Diamant,  nejvzácnější  a  nejtvrdší  dra- 
hokam ;  2.  nejdrobnější  písmo  tiskař- 
ské; —ina,  keprovaná  látka  vlněná; 
—ový,  z  diamantu ;  s  diamanty. 

Dia-meter,  průměr ;  e  —metro,  přímo  z 
konců ;  —na,  v  řím.  bajesl.  bohyně 
lovu,  měsíce  a  panenství ;  2.  v  chem. 
stříbro  (známka  (£  ) ;  3.  druh  opic ; 
—ndria,    řc.  ,    dvojmužstvo;     —nthus, 


Diaplasis 


65 


Dilatorium 


hvozdík,  karafiát;  —plasis,  řc,  na- 
pravení vymknutého  n.  zlámaného 
údu;  —plasma,  obkladek  kaŠovitý; 
—pnoe,  připocení-se ;  —rchie,  dvojvlá- 
da;  —rium,  lt.,  —rio,  it.,  denník  ;  —  r- 
rhoea,  úplavice,  průjem  ;  —spora,  řc  , 
roztroušenost ;  —stasis,  odstávání  od 
něčeho  ;  —sterna,  mezera,  vzdálenost ; 
—stimeter,  dálkoměr;  —stole,  řc,  roz- 
šíření; prodloužení  krátké  slabiky: 
2.  známka  rozdělovači ;  —these,  stav, 
povaha  (těla,  nemoci) ;  —tom,  prádel- 
ny ;  —tonický  ,  stupňovitý  ;  —tonickd 
skálu,  přirozená  stupnice  v  hudbě ; 
—tribe,  řc,  prodlení;  2.  rozbor,  pro- 
třes ;  3.  hanopis ;  —trimma,  zpruzení 
kůže  od  cliúze,  vlk;  —voletto,  it.,  di- 
j      blik  ;  —volo,  it.,  ďábel. 

Die  cur  hic?  It.,  rci  proč  (jsi)  zde? 
I    Dict-ionnaire  (dyksjonér),  fi\,  slovník  ; 

— us,  lt.,  jmenovaný,  řečený. 
:  Dida-ktický,  učebny,  naučný,  poučný; 
—ktika,  učba ,  nauka  o  vyučování : 
umění  vyučovací ;  2.  naučné  básni- 
ctví ;  —skalia,  poučení ;  pl.  —skalie, 
divadelní  hry  a  zprávy  o  nich  v  stár. 
Kecku. 

Didelfys,  řc,  vaČice  (zvíře). 

Didymos,  řc,  blíženec.          [biskupská. 

Diéces-án,    osadník;    — e,    z  řc,  osada 

Diego,  šp.,  jm.  muž.  skrác  ze  íSant 
Yago,  sv.  Jakub. 

Dies,  lt.  ,  den ;  d.  irae,  d.  illa,  den 
hněvu,  den  onen  (zpěv  církevní);  dle 
hodierno,  dnešního  dne. 

Dieta,  řád  v  jídle  ;  skrovnósť  v  jídle ; 
2.  íokujíeí  sněm  ;  3.  diety,  denní  ú- 
tratné,  denní  plat  (poslancův  ,  úřed- 
níkův atd.)  ;  clietetické  pravidlo,  pr.  o 
správě  života ;  dietetika,  zdravověda,  ži- 
votospráva, nauka  o  správě  života 
a  řádu  v  jídle;  dietista  služebník  z 
denního  platu. 

Dietrich  v.  Dětřich. 

Rank  :   Slovník  novinářský. 


Dieu  (dyé),  fr.,  z  lt.  Deus,  bůh ;  mon 
D.,  můj  bože!  par  D.,  pro  bůh! 

Differ-ence,  z  lt.,  rozdíl,  rozdílnosť,  roz- 
ličnost; —enení,  rozdílový  ;  —entismus 
v.  determinismus. 

Difon-ium,  dvojhlasná  skladba  hudební ; 
—oid,  nevlastní  n.  lichá  dvojhláska; 
—ování,  dvoj  hlas  ování. 

Difrakce,  z  lt.,  ohyb  (světla). 

Diftaong,  z  řc,  dvojhláska,  dvouhláska. 

Digamie,  řc,  druhé  manželství. 

Digest-ie,  zavlažování,  svlaž. ;  2.  zaží- 
vání; trávení;  —iv,  lt.,  prostředek  k 
trávení  žaludka  ;  —  or,  papinský  hr- 
nec, papinský  rychlovar. 

Digit-alin,  náprstníkovina;  —alis,  ná- 
prstník (rstl.  jedov.);  —ata,  pl.,  prst- 
natí  ssavci;  —igrada ,  prstochodci 
(zvířata)  ;  —ium,  vidlák,  přiměř,  zá- 
nehtice:  —  us,  lt.,  prst. 

Dignitář,  lt.,  hodnosta,  vysoký  úředník. 

Digresse,  z  lt.,  zacházka,  výchyl  v  ře- 
či ;   2.  výběh  (v  hvězd.). 

Digynie,  řc,  dvojženství. 

Dichogamie,  řc,  dvojmanželství. 

Dichordium,  dvojstrunec  (hud.  nástroj.) 

Dichotom-ický,  dvoudílný ,  dvoučáste- 
čný  ;  —ie,  dvoudílnosť,  dvoučástečnosf. 

Dichroismus,  z  řc,  dvoj  bare  vnosť. 

Dijambus,  dvoujamb  >*   —   '—'  — . 

Dijudikace,  z  lt.,  rozhodnutí,  výrok. 

Dikasterium,  zře,  soud;  soudnice  ;  vy- 
soký úřad ;  dikce,  z  lt.,  spůsob  psaní. 

Dike,  řc,  právo  ;  2.  bohyně  spravedl- 
nosti. 

Dikolon,  řc,  dvojakoverší,  dvojverší. 

Dikt-ando,  z  lt.,  předříkávání  ;  —ator, 
rozkazovatel,  vševelitel,  neobmezený 

-vládce;  —atura,  neobmezená  vláda; 
—ovati  komu,  předříkávati ,  do  pera 
říkati;  2.  rozkazovati. 

Dila-ce,  z  lt.,    prodlení,  lhůta ;    —táce, 
rozšířeni,  obsírnosť;  —tatorium,  šiřidio. 
(nástroj) ;  —tor ium,  nařízení  průtahu. 
5 


Dilemma 


-  66  — 


Discordia 


Dilemma,  řc.,  dvojbor,  dvojborný  roz- 
sudek. 

Dilettant,  z  it.,  ochotník ;  —ismuč,  ochot- 
nictví;  —  ský,  ochotnický. 

Dili-gence  (— žáns),  fr.,  poštovní  n.  po- 
štovský vůz;  rychlá  posta;  —gentia, 
lt.,  —genza,  it. ,  pilnost,  bedlivost; 
con  d.,  it.,  pilně,  bedlivě. 

Dilogie,  zře,  dvoj  smysl,  dvojsmyslnosf. 

Diluen-do,  it.,  shasínavě,  rozplývavě  ; 
— tia,  pl.,  prostředky  n.  léky  rozře- 
ďující. 

Diluv-iální,  potopní;  d.půda,  naplave- 
nina;  —ium,  lt.,  potopa. 

Dimense,  z  lt.,  míra,  rozměr. 

Dimeter,  z  lt.,  dvouměr,  dvouměří. 

Dimi-dium,  lt.,  polovice ;  —nuce,  z  lt., 
umenšeni,  zmenš. ,  zdrobnění ;  -mm- 
endo,  it.,  mírnivě,  s  umenšením ;  —nu- 
tivum  (nomen),  zdrobnělé   n.  zdrobňo- 

.  vací  n.  zmenšovací  slovo ;  —  sse,  z  lt., 
propuštění  z  úřadu ;  vzdání-se  úřadu ; 
—ssorium,  list  propustný. 

Dimorf-ieký ,  dvojtvarý ;  —ie ,  z  řc, 
dvojtvarosť.  [vinná. 

Dina,  hebr.  jm.  žen.,    osvobozená,  ne- 

Dinar,  pers.,  zlatý  peníz,  dukát. 

Diner  (dyne),  fr.,  oběd. 

Dinero,  šp.,  malý  peníz. 

Dio,  it.,  buh ;  per  D.l  pro  bůh! 

Eiogenes,  řc,  jm.  muž.,  bohorodý;  sta- 
rořecký mudrc  přísných  mravúv. 

Dionea,  příjmí  Venuše ;  2.  krásná  rost- 
lina severoamerická. 

Dionys,  příjmí  Bakcha;  2.  jm.  muž., 
Diviš ;  —ie,  Bakchovy  hodj^. 

Diopt-er,  průzor,  průhled,  prohledítko ; 
—rika,  průsvětelství,  nauka  o  průzoru. 

Dio-rama,  pruzorný  obraz ;  —  rit,  zele- 
nokam;  —skurové,  boží  synové,  pří- 
jmí Kastora  a  Pollukse;  —srna,  bo- 
hovonka,  bohovoň  (rstl.). 

Dipla-gifcder,  dvojkosotvar  ;  ^siasmvs, 
zdvojení  souhlásky. 


Dipleidoskop,  dvojzor  (nástroj). 

Diplo-ě,  mezivrstevka,  meziplošnice,  pl- 
nivka;  —  id,  sudotvar. 

Diplom,  z  řc,  listina,  list,  jímž  někdo 
povýšen  na  nějakou  hodnosť  atd. ;  —  at, 
státník,  znalec  státních  n.  vyslanec- 
kých  věcí;  —atář,  sbírka  listin;  —a- 
tické  vydání  nějakého  rukopisu,  vyd. 
doslovné  se  všemi  podrobnostmi  i  va- 
dami ;  —atický  sbor,  sb.  vyslancův  u 
některého  dvora;  —atie,  —acie,  nau- 
ka o  státních  n.  vyslaneckých  vě- 
cech ;  2.  d.,  diplomati,  státníci ;  —an- 
tika, nauka  o  listinách,  listinoznalství. 

Diplopie, zře,  dvojzrak,  skřížený zrak. 

Dipodie,  z  řc,  dvoustopí  (ve  verši). 

Dips-akus,  z  řc,  žíznivosť ;  2.  štětka 
soukennická  ;  —omanie,  opilství. 

Dipt-amus,  třevdava,  třemdala  (rstl.); 
— era,  dvoukřídh'  (hmyzi);  —ychon, 
dvojitá  písanka. 

Dipyramida,  z  řc,  dvoujehlanec 

Direk-ce,  z  lt.,  řízení;  2.  ředitelství; 
3.  směr;  —tiva,  pravidlo;  —  tni,  pří- 
mý ;  —tor,  ředitel ;  —torát ,  —torium, 
ředitelství  (úřad) ;  ředitelstvo  (osoby). 

Dirig-ent,  ředitel;    —ovati,  říditi  něco. 

a  dirittura  v.  a  drittnra. 

Dis,  v  hudbě,  o  půl  tonu  zvýšené  d. 

Dis-  nebo  di,   řc,  dvoj-,  dvou-. 

Dis-  nebo  di-  (před  /  dif-),  lt.  před- 
ložka, roz-  od- ;  —calceatus,  lt.,  (bez- 
střevičnik),  bosák ;  —cesse,  z  lt.,  roz- 
loučení. 

Disciplin-a,  lt.,  kázeň ;  —árni,  kázeňský  ; 
d.  předpis',  př.  o  kázni;  d.  soud, 
soud  karací ;  d.  vyšetřováni,  karací  vy- 
šetřování; —ovati,   v   kázni  cvičiti. 

Discipulus,  lt.,  žák,  učeň. 

Discon-to,  it.,  (fr.  escompte),  srážka  ú- 
roková;  —  venemce  (dykonvenans),  fr., 
neshoda. 

Discord-ance  (dyskordáns),  fr.,  zlozvuk  ; 
nedorozumění;  —ia,  lt.,  neshoda. 


Dišgusto 


-   M 


Divá  že"na 


Dis-gusto,  it.,  nelibosf  ;  —harmonie,  b©z- 
souhlasí,    nesouhlasnosť;    nesvornost; 
—liarmonovati ,  nesouhlasiti ;  nesrovná- 
vati se   s   kým ;  —junfece,   z    lt. ,    roz- 
loučení, rozluka:  2   bezspoječnosť,  bez- 
vaznosť  (vět);   —junktivní,    rozlučný  ; 
rozlučivý,    rozlučovací ;    —kant,    nej- 
vyšší lilas  ve  zpěvu;  —klamace,  z  lt., 
neuznání,  zapření;  —kofora,pl.,terče- 
noši  ;   —konto  v.   discouto ;  —krece ,  o- 
patrnosť,  rozšaťnosf;   2.    šetrnost;    3. 
velikomyslnost ;  4.  dar  nazpropitnou  ; 
člověk  od  d.,  či.   Štědrý  ;  —kredit,  ne- 
dostatek úverku  ;  2.  zlá  pověsť  ;  -kvě- 
tní ,    opatrný ,    rozšafný ;    2.    šetrný  ; 
—kurovaii,  s  kým  rozmlouvati ;  —kuvs, 
rozmluva;  —kus,    řc.     —kos,    terč;   2. 
čepel  (v  rstl.)  :  —kusse,  z  lt.,  přetřes, 
přetřásání  něčeho ;  d.    rovnice,    vyše- 
třování rovnice;  —kussivní,  přetřesný; 
—kulovati  o  něčem,    přetřásati    něco  ; 
2.   vyšetřovati  rovnici ;  —lokace,  z  lt., 
rozložení,  rozestavení   (vojska);    —lo- 
kovati,  rozložiti,    rozestaviti  (vojsko); 
—pathie,  nerovnost  v  citech  n.    smý- 
šlení; —pensace ,    —pense,    prominutí, 
odpuštění  něčeho ;    —pensator,    správ- 
ce ;  účetník ;   —pensovati,    rozdávati; 
rozdělovati ;    2.    léky    připravovati    a 
vydávati;  3.  prominouti    čeho:  —pon- 
deus.    čtverodlužka   —    —    —    —    (ve 
verš.) ;  —ponent,  z  lt.,  pořadatel,  správ- 
ce ;  —ponibilita,  příkaznosť  (úředníka 
n.    důstojníka)  ;    —ponovati ,    naložiti, 
nakládati  s     čím ;    2.    pořádati    něco, 
přispůsobiti  k  čemu  ;  —  posice,  pořádá- 
ní, spoř.;  rozložení,  rozvrh;  2.  pova 
ha,  rozmar ;    3.    náchylnost   k    něce- 
nin;  —proporce,  z    lt.,    nesouměrnost, 
nepoměruosť. 
!     Disput  (dy spý),  fr.,  —ace,    z  lt.,    spor, 
hádka,  rozhádka    (učencův) ;    sporný 
^pis  ;  —  ant,  —ator.  zápasník  (v  hádce), 
spúrce :  —ovati.  hádati  se.  příti  se  s  kým. 


Dis-sense  ,  nesrovnalost ,  rozdílnost ; 
—senter ,  jinak  smýšlející,  jinověrec 
(v  Anglicku)  :  —sertace,  z  lt.,  uČene- 
cké  n.  vědecké  pojednání,  — ekároz- 
'  pravá ;  —sident ,  rozkolník  ,  odštěpe- 
nec ;  2.  jinověrec  (v  Polsku) ;  —simť- 
lace,  z  lt.,  rozlišování ;  —simililudo, 
nepodobnost ;  —simulace,  z  lt.,  zata- 
jení; —soluce,  z  lt.,  rozpuštění ;  —sol- 
venťia,  pl.,  prostředky  rozpouštivé  n. 
rozpustné ;  —sonance,  nelibozvnk  ;  —so- 
novati,  nelibě  zníti  ;  —syllabum,  dvoj- 
slabiké  slovo;  —tance,  z  lt.,  vzdále- 
nost, odlehlosť. 

Distich-iasis,  řasy  mimořádné ;  —ie,  řc, 
dvoj  řadí ;  —on,  dvonverŠí. 

Distillace  v.   deštil lace. 

Distin-govati ,    z  lt.,    rozeznati,    — zná- 
váti  ;  —kce,  rozeznání ;  —ktivní,  roze- 
I     znavací. 

Distoma,  řc,  dvojústec  (červ). 

Dis-tonovati,  nelibě  n.  nepravě  zníti ; 
—trakce,  z  lt.,  roztaženi;  2.  zmatení; 
3.  prodej ;  —traktov,  prodavač ;  —tvi- 
buce,  rozvržení,  ro/>částění,  rozdělení; 
—tvibutiva  numevalia,  lt.,  rodové  čí- 
slovky, rodová  slova  Číselná  (v  mluvn. , : 
—tvikt,  okres  (v  Uhřích)  ;  —tviktn.í, 
okresní. 

Di-strofon,  řc,  dvoustrofá  báseň  ;  —  te- 
traeder,  dvojný  čtyřstěn;  —theismu.s, 
dvojbožství;  —thyvamb ,  řc.  ,  příjmí 
Bakcha ;  2.    chvalozpěv   o    Bakchovi. 

Dito  v.  detto;  ditomie,  rozpůlení:  diťro- 
cheus,  dvojný   trocheus  —  ^-  —  *-*, 

Ditta,  it.,  podpis  kupeckého  listu. 

Diurn-ista,  denní  písař;  —  um,  lt.,  denní 
plat  písařský. 

Div,  v  slov.  bnjesloví  pták,  jehož  křik 

neštěstí  znamenal. 

Divan,  pers.,  soud ;  2.  rada ;  3.  sedát- 
ko n.  lehátko  vycpané. 

Divá  žena,  jinak  Polednice,  ve  slov. 
bajesl..  zlá  bytost  jež    zvláště  o  po- 


Dívčí  válka 


—  08  — 


Dollar 


lední  svou  záhubnou  moc  prováděla, 
a  matkám,  které  od  dětí  odešly,  tyto 
unášela. 

Dívčí  válka,  praví  se,  že  povstala  po 
smrti  Libušině  za  Přemysla  návodem 
Vlasty,  kdež  dívky,  vystavivše  si  pro- 
ti Vyšehradu  hrad  Děvín,  v  několika 
bitvách  muže  přemohly,  lstí  Sarcinou 
Ctirada  zahubily,  až  konečně  samy 
jsou  lstí  a  mocí  přemoženy. 

Diverg-ence,  fr.,  rozběh ;  —entni,  rozbí- 
hající se  ;  —ovati,  rozbíhati   se. 

Diverse,  z  lt.,  odklon,  odklonění;  od- 
chýlení, úhyb;  —sifikace,  zjinačení; 
— sní,  rozličný;  —timento,  it.,  —tisse- 
ment  (—ty smán),  fr.,  zábava,  zábavný 
kousek;  —tovati,  vzdalovati;  2.  zaba- 
vovati,  vyrážeti  koho. 

Divid-e  et  impera !  lt.,  rozděl  a  panuj ; 
—end ,  dělenec  (v  počtech) ;  —enda, 
podíl  (na  zisku  atd.)  ,  podělek  (ze 
společného  užitku)  ;  —ovati,  děliti  (v 
počtech). 

Divin-ace,  z  lt.,  tušení,  předvídání  ;  —o, 
peníz  habešský;  —  us ,  lt. ,  božský, 
nebeský. 

Divis-e,  z  lt.,  dělení  (spůsob  početní);  2. 
oddíl  vojska,  zástup  ;  generál  d.,  —io- 
nář,  velitel  vojenského  oddílu;  —  or, 
dělič,  dělitel ;  —orium,  dělidlo  ;  2.  u- 
kazovatel  (nástroj  v  knihtiskař.);  —um, 
dělivo.  [tržení. 

Divul-gace,  z  lt.,  rozhlášení;  —se,  roz- 

Bivus,  lt.,   \  oží,  božský ;    2.    oslavený. 

Dixi,  lt.,  řekl  jsem. 

Doa-lium,  —rium,  vdovské,  vdoví  věno. 

Dobr-a,  —ao,  portug.  zlaté  mince  ;  —o- 
sol,  i,  něm.  Halle ,  m.  v  Němcích: 
—ovský  Josef,  kněz ,  první  zpvtatei 
jazyka  Slovanského,  *  1758,  f  1.829. 

Docent,  z  lt.,  učitel  mimořádný  nepla- 
cený (soukromý). 

Dock  v.  doka. 

Documentum  r.  dokument. 


Dodeka-dika,  soustava  dvanácticiťerní : 
—eder,  dvanáctistěn  ;  —gon,  dvanácti- 
lihelník ;  —gynie,  dvanáctiženstvo  (v 
rstl.);  —ndňa,  dvanáctimužstvo  (vrstl.'); 
—rch,  dvanáctipán ;  —rchie,  dvaná- 
ctivláda. 

Dodola,  pl.  dodoly,  dívky,  které  v  Srb- 
sku v  letě  v  čas  zásuchy  (suchoty) 
holé  tělo  v  trávu  a  kvítí  obalíce,  aby 
kůže  ani  dost  málo  viděti  nebylo, 
chodí  od  domu  k  domu,  písněmi  déšť 
s  nebe  vzývají. 

Doga-ra,  celnice  ;  —reska,  paní  dožete. 

Doge,  it,  v.  doze. 

Dogge,  tarač,  hafan,  velký  angl.  pes. 

Dogma,  řc,  učení  víry  ,  článek  víry; 
—tic.ký,  věroučný;  —  tik,  věroučec; 
—tiká ,  věroučba  ,  věropis ;  —tismus, 
věroučeetví. 

Eok-a,  pl.  doky,  lodiště,  lodnice,  lo- 
děnice; —eti,  křesť.  sekta,  která  Kri- 
stu toliko  zdánlivé  tělo  připisovala ; 
—imasiologie,  —imasttka .  zkušečství, 
zkušba  ;  —sy,  něm.  Hirschberg,  m.  v 
Cechách. 

Doktor  (učitel),  název  akademické  ho- 
dnosti v  právích,  bohosloví,  filosofii 
a  zvi.  v  lékařství  ;  lékař  ;  —and,  če- 
katel doktorsťví;  —át,  —ství,  důstoj- 
nost n.  hodnost  doktora ;  —ovati,  co 
doktor  (lékař)  žíti:  —ský  diplom,  list, 
jímž  doktor  ve  své  hodnosti  stvr- 
zen jest. 

Doktrin-a,  učení,  nauka ;  zásada  ;  —alis- 
mus,  zásadnictví ;  —dř.  zásadník  (jenž 
chce  některé  vědy  aspůéoby  vládní  dle 
jistých  zásad  voditi);  dokument,  z  li., 
důkaz,  průvod,  průvodní  spis  ;  listina. 

Dclc-e,  it.,  sladce;  d.  far  niente,  sladká 
nicota,  sladká  zahálka;  —iano,  it., ji- 
stý hudební  nástroj;  —issimo,  it.,  co 
nejsladčeji. 

Dolente,  —mentě,  it.,  bolestně. 

Eollar  (dollér),  ang.,  tolarvSev.  Amer. 


Dollondský 


—  6<>    - 


Doze 


Dollondský  dalekohled,  bezbarvý  dal. 

Dolman,  doloman,  kazajka  uherská  (hu- 
sarská). 

Dolomec,  dolomit,  hornina,  nazvaná  dle 
franc  zeiněznalce  Dolomieu  (f  1801). 

Dolor,  lt.,  bolest;  mater  —osa,  matka 
bolestná. 

Dolus,  lt.,  podvod,  lest. 

Dom,  portuíf.  v.  don;  2.  dom,  hlavní 
chrám  arcibiskupský  n.  biskupský ; 
—azlice,  něm.  Tauss,  m.  v  Cechách; 
—bak  v.  tombak  ;  —  éna,  panství,  pan- 
ský n.  korunní  statek;  —esticus,  lt., 
domácí ;  —estik,  čeledín  ;v  —estikální 
fond,  stavovský  fond  (v  Cechách). 

Domi-cella,  slečna  v  nějakém  ústavě; 
—cilium,  domov,  sídlo  ;  —cilovati,  udo- 
mácniti ;  d.  sménktt,  uroěstiti  sm. 

Domin-a,  lt.,  paní;  —  ace,  vláda,  nad- 
vládí ;  —  anta,  vládnoucí  ton  (kvinta) 
v  tónině ;  —ica,  lt.,  neděle  (den  Pá- 
ně) ;  —icale,  bílé  roucho  při  přijímá- 
ní svátosti  ;  —ik,  (—icus),  jm.  muž., 
panský;  —ikáni,  řeholníci  sv.  Domi- 
nika založ.  1215;  —mm,  panství;  —o, 
it.,  pán  ;  2.  maškarní  oblek  ;  3.  spů- 
sob  hry;  —  us,  lt.,  pán;  d.  vobiscum, 
pán  s  vámi. 

Don,  šp.,  (skr.  z  lt.  dominus),  pán ; 
Don  Juan  v.  Juan ;  Don  Quijote  v. 
Quijote;  dona,  šp.,  donna,  port.,  pa- 
ní, velitelka. 

Donar,  hrom,  hromovládce  stár.  Němcův. 

Donat,  latinská  mluvnice  do  škol  (po- 
jmem dle  Aelia  Donata  ve  4.  století) ; 
—ar,  obdarovaný ;  —isté,  sekta  křest 
ve  4.  stol.  ;  —ivitm,  dar  z  milosti ; 
—or,  darovatel. 

Donau,  něm.,  v.   Dunaj. 

Donín,  něm.  Dohna,  m.  v  Sasku. 

Donjon  (donžon),  fr.,  zámecká  věž. 

Donům,  pl.  dona,  lt.,  dar.  [dní. 

Doom  (dám),  ang\,  rozsudek,  výrok  sou- 

Dopp-ia,  it.,  (dvojnásobná)  zlatá  mince 


platící  asi  0  tolarňv  ;  —ionr,  it.,  dvoj- 
násobný zámotek  (kokon) ,  v  němž 
jsou  dvě  housenky. 

Dora,  jm.  žen. ,  skrác.  z  Dorothea  a 
7'heodora. 

Dor-eloterie,  stužky  s  třásněmi ;  —iclý. 
z  Dorie ;  —ie,  krajina  v  stár.  Řecku; 
—is,  jm.  žen.,  dárkyně;  —ismus,  zvy- 
ky a  nářečí  Dorické. 

Dormit-iv,  uspavadlo,  prostředek  uspa- 
vači; —or,  hora  7000'  v  Černé  hoře; 
—orium,  lt.,  ložnice  ;  2.  hřbitov. 

Dorothea,  řc.  jm.  žen.  (v  Čes.  skrác. 
Dorota,  Dorotka,  Dorka,  Doma,  Dor- 
nicka,  Důra),  dar  boží. 

Dors-um,  lt.,  hřbet;  in  —o,  na  hřbetě, 
na  zadní  straně. 

Dos,  lt.,  věno,  přínos  manželky  ;  2.  fr. 
(dó)  hřbet ;  dos  a  dos  (dozadó),  fr., 
zády  k  sobě.  [vzetí. 

Dosis,  dávka,  odměrek  léku   na  jedno 

Dospěch,  rus.,  úplná  zbroj  vojenská. 

Dot-ace,  z  lt.,  nadání,  obdarování : —a  - 
lium,  —alitium. ,  —arium,  věno;  dar 
manželce  na  vzájem. 

Douan-e  (duan'),  fr.,  clo,  mýto  ;  2.  cel- 
nice ;  3.  sklad  na  zboží ;  —ier  (duan  jé), 
celník,  celní  strážce. 

Doubl-age  (— áž),  fr., zdvojení;  —e  (dubl), 
fr.,  dvojný,  dvojnásobný;  —ette  (du- 
blet), zdvojení;  odvojek;  —on,  dvoj- 
násobný t.  zlatý  peníz  (dukát). 

Donc-eur  (dusér),  fr.,  lichocení,  pochle- 
bování; 2.  dárek  na  zpropitnou,  zpro- 
pitné  ;  —ine  (dusín),  fr.,  žlab. 

Douche  (dúš),  fr.,  sprcba,  pršnán.  kro- 
picí lázeň. 

Douillette  (duljet),  fr.,  krátký  atlasový 
pláštík  ženský  k  přehození. 

Dox-a,  řc,  domnění;  očekávání;  2.  po- 
věst, čest,  sláva ;  —ologie,  vynášení, 
chválení ;  —omanie,  ctižádost,  ctila- 
kotnosť.  [vnik  v  Benátkách. 

Doze  (z  lt.  dux  =  voj  voda),    it.,  pano- 


Dr.ibář 


Dnít 


Drabář  v.  dromedár. 

Erac,  it.  Durazzo,  m.  v   Albánii. 

Dra-gée  (dražé),  fr.,  cukrovaná  zrna  n. 
jádra  (anisová  ,  kmínová  ,  mandlová 
;itd.);  —goman,  tlumočník  u  Tnrkúv  ; 
— gon,  jí/.dnv  bojovník,  jezdec  (jenž 
také  pěšky  bojuje)  ;  —gonáda,  vojen- 
ské násilí,  zvláště  obrácení  Protestan- 
tův na  víru  katol.  za    Ludvíka  XIV. 

Drachma,  řc,  kvintlík,  čtvrť  lotu;  2. 
penízek  řecký. 

Lrain  (drén),  ang-1. ,  trativod  ,  trouba 
tri  ti  vodná,  svodnice  v  poli. 

Draisine  (drésín),  fr.,  samo  běžný  vozík 
(vynalezen  od  Drais-e). 

Drakon,  přísný  zákonodárce  Athénský ; 
—ický,  velepřísný  ;  —  it,  drakovec,  dra- 
čí kámen  (skamenělina). 

Drama,  řc. ,  divadelní  hra :  činohra ; 
—tiká,  —tické  umění,  umění  herecké; 
—tisovati,  co  divadelní  hru  vzpraeo- 
vati  ;  —túrg,  znalec  n.  spisovatel  di- 
vadelních her. 

Dram-i  v.  drachma ;  —olet,  malá  diva- 
delní hra. 

Dráp  (dril,  fr.  ,  tkanina;  d.  ďargent 
(drádaržan),  stří>roh!av ;  d.ďor{dvíi- 
dór),  zlatohlav  ;  —erie,  obvéšení,  orou- 
íení  (sálu,  figur  atd.) :  řásnosť  oděvu ; 
—irovati,  —ováli,   obvěsiti,  orousiti. 

Dravá.  něm.  Drau.  řeka  v  .Jihoslovan. 

Drážďany,  něm.  Dresden,  hlav.  m.  v 
Saších.  [vycv.,  vyučiti. 

Dres:-ovati,  —irovati,  cvičiti,  cvikovati, 

Dřevnov,  něm.   Tachau,  m.  v  Čechách. 

Drinopol,  něm.  Adrian  opcí,  m.  v  Turcích. 

á  drittura,  it.,  přímo  (vystaviti  směnka). 

Ercgu-erie  (drogrí),  zbožř  lékárnické, 
koření,  léčivo  ;  —ista..  kořenář ,  ob- 
cbodník  v  lécích. 

Droit  (droá),  fr..  pr'.vo:  a  droif(n.dro- 
vici.   po   prevé  ruce. 

Dromedár,  velbloud  jednohrbý. 

Drosometer.  řc.,  rosoměr. 


Droit,  nor.,  krajský  představený. 

Drožk-a  (z  rus.  4Ik'»kkm),  lehká  p< .voz- 
ka s  jedním  koněm ;  —cír,  kočí  n. 
maj  etnik   drožky. 

Drud,  zlý  duch  ;  můra  ;  Čaroděj  ;  —a, 
čarodějnice. 

Druid,  — mé,  kněží  starých  Keltův. 

Drusové,  válečný  kmen  v  Sýrii  se  zvi. 
náboženstvím.  [moři. 

Drvenik,  it.,  Zirona,  ostrov  v  Jadersk. 

Dryada.  řc. ,  vila  n.  nymfa  lesní  n. 
stromová. 

Duál,  —is,  dvojný  počet  (v  mluvn.) ; 
—ismusr,  učení  o  dvojici;  dvojicnosf. ; 
—ista,  přívrženec  dualismu.       [Africe. 

Duar,  ar.,  pořadí    stanov    u   Arabův  v 

Dubv  Český,  něm.  Bohmisch-Aicha,  m. 
v  Cechách. 

Duba,  něm.  Dauba,  ni.  v  Cechách. 

Dubi-tace,  z  lt.,  pochybování,  rozpako- 
vání:  —um,  lt.,  pochybnost. 

Dublon  v.  doublon. 

Dubrovník,  it.    /tagusa,  m.  v  Dalmácii. 

Duc  (dyk),  fr.,  ducá  (dúka).  it.,  vojvoda. 

Ductus,  lt..  vedení:  2.  cesta;  3.  roura. 

Dudu,  ťnlpák  (pták). 

Due.  it.,  dva;  due  volte,  dvakráte;  a 
due  voci  (—  voči),  na  dva  hlasy. 

Duegna.  it..  dueňa,  šp.,  společnice;  2. 
opatrovnice  žen. 

Duel,  fr..   souboj,  dvouboj. 

Due  to,  it.,  dvojzpěv. 

Duchcov,  něm.  Dux,  m.  v  Cechách. 

Duchoborci.  rozkolníci  v  Ruších,  zavr- 
hující Sv.   Duclia. 

Dukát,  z  lt.,  zlatý  peníz. 

Duke  (ďuk),  an»'.,  vojvoda. 

DuLamara  (sladká  hořká),  potměchuť, 
psí  vmo  ;  Dulcian,  zastaralý  dřevěný 
nástroj  hudební. 

Dulribella,  jm.  žen.,  sladká    krásná. 

Duleinea,  sladká,  slaďoušek;  milenka 
(posměšně). 

Dult.  hornoněm..  výsadní,  výroční  trh. 


Dum  . —  ri 

Dum,  druh  palmy  v  Egyptě  ;  —a,  rus., 
rada  ;  2.  d.,  —  ka,  lyrická  báseň  ma- 
loruská  na  spůsob  balady. 

Dona,  dýna.  písečný  vrcholek  n.  pře- 
syp  na  břehu  mořském. 

Dunaj,  něm.  Donait,  veliká  řeka,  400 
mil  dlouhá,  vzniká  v  Němcích,  teče 
skrz  Rakousy,  Uhry,  tvoří  hranici  me- 
zi Rakouskem  a  Srbskem,  Podunaj- 
skými knížetstvími  a  Tureckem  a 
vtéká  do  Černého  moře. 

Dunalma,  tur.,  národní  slavnost  po  7 
dní  a  7  nocí  při  neobyčejných  pří- 
ležitostech. 

Dunce  (déns),  ang.,  hňup,  hlupák. 

Duo,  lt.,  dva,  dvě;  2.  dvoj  hlasná  sklad- 
ba hudební ;  —  dec,  dvanácterka  ,  — e- 
rec ;  —decima,  dvanáctý  ton  od  zá- 
kladního ;  —decimální  soustava,  s.  dva- 
nácterková  ;  —decimola  ,  dvanácterka 
(skupina  12  not):  —dekadaktylon,řc, 
—denum,  dvanáctiprsté  střevo  ;  —dra- 
ma, dvouhří,  divadelní  kra  o  dvou 
osobách. 

Dupe  (dyp),  fr.,  ošizený  hlupák,  trulant. 

Dupl-ika,  lt,  odvojení,  druhá  odpověď  ; 
—ikát, ,  dvojnásobný  spis  ,  odvojek  ; 
—ikator,  zdvojovatel;  —wn,  dvojnáso- 
bné; in  —o,  dvojnásobné. 

Dur  (z  lt  —  us,  tvrdý),  tvrdá  tónina  v 
hudbě;  —ace,  stvrzení;  —ativa  (ver- 
ba), trvací  časoslova;  —bar,  z  pers., 
ranní  čekání  u  knížete ;  2.  knížecí  rada. 

Duumvir.  z  lt..  dvojpán ,  dvojvládce  ; 
—át,  dvoj  panství. 

Duše,  v  Rusku  nevolník.  Poměščík  po- 
čítal svůj   majetek  dle  počtu  dusí. 

Dušehřejka    (4ymerpi»,    4yiiierp*HKa), 


rus.,  krátký  kabátek  ženský  bez  ru- 
kávův.  [cov. 

Dux,  lt,  vůdce,  vojvoda;  2.  D.  v.  Duch- 

Dvina,  něm.   Duna,  řeka  v  Rusku. 

Dvorec,  něm.  Hof,  m.  v  Bavořích. 

Dyadika,  z  řc,  soustava  dvouciferní. 

Dyarch,  z  řc,  pán  polovice  ;  —ie,  vláda 
nad  polovicí. 

Dynam-ik,  silovědec,  siloslovec;  —ika, 
silověda;  —ologie,  silosloví,  nauka  o 
silách  ;  —ometei',  řc,  siloměr. 

Dynast,  panovník,  vládce ;  —ie,  z  řc, 
vláda;  2.   panovnický  rod. 

Dys-blennie,  z  řc,  zlosliznosť;  —ekoia, 
nedoslýchavost ;  —émie  v.  dyshémie  ; 
—enterie,  červenka,  Červená  úplavice  ; 
—ésthesis,  tupocitosť;  —fagie,  obtížné 
polykání ;  —geusie  ,  bezchutenství ; 
—hémie,  zlokrevnosf;  —kraste,  kalo- 
krevnosť ;  —kratičký,  kalokrevný ;  —o- 
pie,  —opsie,  slabozrakosf ;  —pathie, 
netrpělivost  nemocného  ;  —pnoia,  dus- 
nost ;  —spermie,  zlosemennosf ;  —the- 
rapie,  obtížná  léčba;  —thymie,  těžko- 
myslnosť;  —tomní,  nesnadně  dělitel- 
ný ;  —tychie,  neštěstí,  nehoda;  —urie, 
řezavka. 

Dža-hilijat,  ar. ,  nevědomsťví ;  —Ima, 
tur.,  turban  ;  —mie,  tur.  modlitebna. 

Džebedži-aga,  tur.,  velitel  kovářův. 

Džebel,  arab.,  hora. 

Džehenna  v.  (iehenna. 

Džema,  ar.,  vesnice  ;  —di  (studený,  le- 
den), ar.  jm.  5  a  6  měsíce  v  moha- 
med.  kalendáři.     Džerid,  hazecí  kopí. 

Diiggetai,  poloosel  v  jižní  Sibiři. 

Džonka,  džunka,  čin.  loď  kupecká  neb 
vojenská. 


E. 


E.  na  rakous.   penězích  znamená  min- 
covnu v    Bělehradě    Sedmihradském  • 


E.  O.,  skráe.  ex  officio,  úředně  ;  e,  lt. 
předložka   v.  ex.. 


Eagle 


Eagle  (ígl),  angl.,  severo-americký  zla- 
tý peníz  s  10  dollarů. 

Earl  (erl),  ang\,  hrabě. 

Eau  (ó),  fr.,  voda;  e.  cosmetique,  krá- 
šlicí voda  ;  e.  de  cerises,  třešňovka ;  e. 
de  Cologne  (ó  de  kolon),. kolínská  vo- 
da; e.  de  vie,  fr.,  aqua  vitae,  lt.,  v. 
aquavit ;  e.  forte,  luěavka. 

Ebauche  (eboš),  fr.,  nástin. 

Ebedmelech ,  hebr.,  jm.  mnž. ,  sluka 
králův. 

Eben,  —ové  dřevo,  černé,  velmi  tvrdé 
dřevo  z  vých.  Indie  a  již.  Afriky ; 
— ář,  —ista,  truhlář,  jenž  výrobky  své 
vykládá  ebenovým  dřevem;  —ovaťi 
vykládati  ebenovým  dřevem. 

Eberhard,  Ebert,  něm.  jm.  muž.,  vele- 
silný. 

Ebn,  arab.,  syn. 

Ebullitio,  lt.,  vření,  vzkypění;  e.  sto- 
machi,  pálení  záhy. 

Ebur,  lt.,  slonová  kosť,  sloň. 

Ecarlate,  fr.,  šarlat. 

Ecce,  lt.,  ejhle  ;  e.  horao,  ejhle  člověk. 

Ecclesia,  lt.,  kostel,  církev ;  —  rch,  cír- 

.  kevní  představený ;  —  stes,  kazatel  (kni- 
ha Star.  zákona)  ;  —stica  ,  církevní 
věci,  c.  záležitosti;  —sticus,  kniha  Je- 
susa  Siracha  v  Star.  zákoně. 

Ecco,  it.,  ejhle!  v.  ecce. 

Eclat  (eklá),  fr.,  tříšťka;  2.  hřmot;  3. 
blesk ;  —ant,  skvělý ;  —ante,  fr..  svě- 
tlice, raketa  se  skvělým  ohněm. 

école  (ekol),  fr.,  škola;  é,  militaire  (e. 
militér),  šk.  vojenská;  e.  potytechni- 
que,  šk.  polytechnická  (v  Paříži). 

Ecossaise  (ekosés),  fr.,  skotský  tanec. 

Ecoute  (ekút),  fr.,  naslouchárna. 

Ecritoire  (ekritoár),  fr.,  psací  náčiní. 

Ecu  (eký),  fr.  ,  tolar  (francouzský); 
—meur  (ekymér),  fr.,  pochlebník ;  fat- 
kář ;  2.  námořský  loupežník,  kořist- 
ník ;  —sson  (ekvson),  fr.,  štít,  znak,  erb. 

Edaeitas,  lt.,  žravosť. 


-  72  —  Eťfunio 

Edax,  lt.,  žrout. 

Edda  (t.  j.  prabába),  náboženská  kni- 
ha stár.  Skandinavanův. 

ede,  bibe,  Inde,  lt.,  jez,  pij,  hraj. 

Edelína,  jm.  žen.,  šlechetná. 

Eden,  hebr.,  ráj  ;   2.  rozkoš. 

Edikt  (z  lt.  edictum),  veřejné  provolá- 
ní, vyhlášení;  —ální  citace,  soudní 
předvolání;  e.  řízení,  provolací  ř.  (v 
živnostnictví). 

Edilové  (aediles),  líředníci  římští,  jimž 
příslušela  správa  policejní. 

Editio,  lt.,  vydání. 

Edmund,  jm.  muž-,  ochránce  jmění. 

Eduard,  Edward  jm.  muž.,  strážce  jmění. 

Edu-catio,  lt.,  vychování ;  —lia,  lt.,  je- 
zivo,  potrava  ;  —  ové  (Aedui),  gallský 
národ. 

Efebe,  řc,  dospělý  jinoch,  ženich. 

Efelides,  řc,  pihy. 

Efemer-a,  jednodenní  zimnice,  náhlíce ; 
—idy  ,  denník ,  deuní  časopis ;  — ní, 
—ický,  jednodenní ,  pomíjející ;  — on, 
řc,  jepice,  jednodenňátko ;  2.  ocun, 
naháč. 

Efendi,  tur.,  pán :  turecký  učenec 

Efétové,  řc,  hrdelní  soudcové  v  Aténách. 

Efeu,  něm.,  břečtan. 

Effekt,  účinek,  působení  ;  — y,  pl.,  sta- 
tek, svršky  ;  2.  státní  papíry,  směn- 
ky ;  —ivní,  skutečný ;  effektive,  skutečně. 

Eífeminatio,  lt.,  zženštění,   rozmazlení. 

Effendi  v.  efendi. 

Effervescence,  z  lt.,  vzevření,  vzkypěni. 

Effeta,  hebr.,  otevři  se. 

EfELgies,  lt.,  obraz  ;  in  effigie  oběsiti,  t. 
j.  něčí  obraz  pověsiti. 

Effilé,  fr.,  třepení. 

Efflorescence,  z  lt.,  rozkvět ;  čas  květu. 

Effluvium,  eftlnxio,  lt.,  výtok. 

Effractio,  lt.,  prolomení,  výlom;  e.  ca r- 
ceris,  vylámání-se  z  vězení. 

Effronterie.  nestydatost,  drzosť. 

Effusio,  lt..  vylití,  výlev. 


Efialtes 


—  73  — 


Ektopie 


Eťi-altes,  řc,  můra,  noční  dušení  ;  —dro- 
xis,  pot,  pocení;  —ppiurn,  ča  brnká,  pří- 
kryvka  na  koně. 

Efodos,  řc,  přístup,  úvod  v  řeči. 

Efor,  z  řc,  —os,  dohlízitel ,  dozorce, 
představený ;  —  át,  dohlízitelství,  do- 
zorství,  úřad  efora  ;  —  ie,  okrsek  do- 
zorský.   . 

Efraim,  hebr.  jm.  muž.,  plodin',  rostoucí. 

Efšari,  rod  Perských  panovníkův. 

Egard  (egár),  fr.,  vážnosť ;  en  e.gard 
(án  eg-.),  z  ohledu  na .  .,    hledíce  k  .  . 

Eger,  m.  v.  Cheb ;  řeka,  v.  Ohře. 

Egida,  z  řc,  záštita;  égis,  řc,  kožený 
štít  Minervin  s  hlavou  Medusy. 

Egina,  ostrov  v  Kecku,  proslulý  umě- 
ním v  starobylosti. 

Eglantina,  Šípek,  růže  šípková. 

Eglise,  fr.,  církev. 

Egmond,  jm.  muž.,  ochrana  meče. 

Ego,  lt.,  já ;  —ismus,  sobectví ;  —ista, 
sobec;  —istický,  sobecký. 

Egypt,  země  v  Africe ;  —ienne  (eg.yp- 
sien),  druh  latin,  písma,  jehož  tahy 
mají  všude  stejnou  tloušťku  ;  —olog, 
znatel  egyptských  starožitností. 

Eh  bien!  fr.,  dobrá! 

Echa-faud  (ešafó),  fr.,  lešení,  popravi- 
ště;  —lotte  (ešalot),  fr.,  ošlejch;  —nge 
(ešanž),  fr. ,  měna,  směna,  výměna 
(peněz)  ;  —nson  (ešánson),  fr.,  číšník; 
—ntillon  (ešántiljón),  fr.,  vzor  ;  —ppa- 
de  (ešapád),  fr.,  zaříznutí,  přenáhlení- 
se,  omyl ;  —rpe  (ešarp),  fr.,  pás,  pře- 
páska. 

Echaudé  (ešodé),  fr.,  větroplach. 

Echauffement  (ešofmáh),  rozohnění. 

Echec  (esek),  fr.,  škoda;  2.  šach,  hra 
v  šachy. 

éehelle  (ešel),  fr.,  řebřík ;  stupnice. 

Echin-it,  ježovcokam;  —oftkalmie,  je- 
žookosť  ;  —  us,  ježek. 

Echium,  hadinec  (rstl.). 


Echo,  řc,  ohlas,  ozvěna;  —meter,  ohla- 
soměr;  —akép,  naslouchadlo    (v  lék*). 

Eido-graf,  obrazopis  (nástroj)  ;  — řow, 
řc,   v.   idol. 

Eibenschutz  v.  Ivančice. 

Eilau,  Jílov,  m.  v'  Prusku. 

Eisgrub,  Lednice,  m.  na  Moravě. 

Ejalet,  arab.,    místodržitelství  (v  Tur.). 

ejusdem  (mensis  n.  anni),  lt.  ,  téhož 
(měsíce  n.  roku). 

Ek-bole,  řc,  výhoz,  výmětek;  2.  vy- 
mknutí; —demiomanie,  řc,  stěhovavosť ; 
—fonesis,  —fonese,  řc,  zvolání ;  —fra- 
xis,  proražení,  vyprázdnění,  zředění; 
—fronta,  bezsmyslí,  nesmyslnost,  ne- 
rozumnosť  ;  —fyma,  —fysis,  nádor, 
hrb ;  —chymoma,  řc ,  krvavá  boule, 
narážka  ;  —chymose,  řc,  rozlití-se  kr- 
ve ;  —kathartika ,  po  Čišťo vadla ,  léky 
počišťující;  —klesia  v.  ecclesia;  —  kli- 
sis,  výhřez  kostí. 

Eklampsis,  řc,  dětské  křeče. 

Eklekt-icismus,  výběrnictví ;  —ický,  vý- 
běmický  ;  —ik,  výběrník. 

Eklip-se,  z  řc,  zatmění ;  —serlon,  zatmi- 
vadlo ;  —tiká.  slunník,  svor  nebeský, 
dráha  sluneční. 

Ekloga,  z  řc,  výbor  básní;  2.  selan- 
ka,  vesnická  n.  pastýřská  báseň. 

Ekiysis,  řc,  mdloba. 

Ekonom,  z  řc,  hospodář;  —ický,  ho- 
spodářský ;  —ie,  hospodářství ;  —iso- 
vati,  hospodařiti;  —ista,  znalec  nau- 
ky hospodářské. 

Ekpies-is,  —ma,  řc,  rozražení  lebky. 

Ekplexie,  řc,  omráčení. 

Ekptoma,  řc,  výliřez,  vymknutí. 

Ekpyema,  řc,  vřed. 

Eksarkoma,  řc,  divé  n.  vojenské  maso. 

Eksta-se,  —  sis,  řc,  vytržení,  roznícení, 
nadšení;  —tik,  nadšenec. 

Ekthlipsis,  řc,  výstrk. 

Ektopie,  řc,  vyměšrěnosť  srdce. 


Ektroma 


—  74  - 


Emailovati 


Ektro-ma,  —sis,  —smus,  potracení ;  —pi- 
um,  řc,  rozvrácení ;  2.  víčko  vy  vinuté. 

Ektypy,  z  řc,  vypuklá  díla  řezbářská. 

Ekumenický,  z  řc,  eelosvětský;  všeo- 
becný; e.  snem  církevní,  vš.  sn.  c 

Ekzema,  řc.,  opar  (na  kůži). 

Elabor-ace,  z  lt.,  vypracování,  vyrobe- 
ní ;   —  át,  výrobek. 

Elain,-  olejovina;  elaion,  řc,  olej  ;  elais, 
olejnice  (palma). 

Elapso  termino,  lt.,  po  projití  n.  vypr- 
šení lhůty. 

Ela-sticita,  pružnost;  —stický,  pružný; 
—ter,  zpruha,  pružné  pero;  2.  zpru- 
žník  (brouk) ;  —terium*  rychlíce,  vy- 
mrštilka  (okurka) ;  — tó,jeďlokam(ska- 
menělina). 

Elbe  v.  Labe. 

Elbogen  v.  Loket. 

Eldorado,  šp.,  ráj  pozemský. 

Eleasar,  hebr.  jm.  muž.,  Bohusil. 

Elector,  lt.,  volitel,  volič;  kníže  volicí 
v  Něm.  Ěísi. 

Eleemosyne,  řc,  almužna. 

Elefant  něm.,  slon  ;  —iasis,  slonovina, 
oblitina  (nemoc). 

Elegan-ce,  z  lt.,  ozdobnosf.,  uhlazenosf, 
něžnosf ;  —tni,  ozdobný,  uhlazený,  ně- 
žný ;  —temente,  con  —za,  it.,  ozdobně, 
uhlazeně. 

Eleg-ický,  žnlozpěvný,  truchlý,  bole- 
stný ;  —ie,  řc,   žalozpěv,  truchlozpěv. 

eleison  !  řc.  smiluj  se  ! 

Elektorální  ovce,  ušlechtilá  ovce. 

Elektr-icita,  blyskavičnosf ;  —ický,  bly- 
skavičný :  —ičina,  elektřina,  z  řc,  látka 
elektrická  n.  mlunná. 

Elektro-dynamika,  nauka  o  pohybování 
elektrickém;  —for,  —nos,  nástroj  k 
držení  elektřiny  ;  — gen  ,  mlunivo  ; 
—magnetický,  elektrický  i  magnetickjr ; 
—měr.  —meter ,  mlunoměr ;  —motor, 
—budič,  mluuopudič :  —skop,  mlu- 
nevěsť. 


Element,  z  lt.,  první  počátek,  prvopo- 
čátek ;  2.  živel ;  —árka,  škola  —drní 
n.  prvopočáteční;  —drní,  prvopočáte- 
ční ;  2.  živelní. 

Elenchus,  řc,  důkaz  opačný;  2.  obsah. 

Eleonora,  jm.  žen.,  milosrdná. 

Eleutheriologie,  zře,  nauka  o  svobodě. 

Elev,  učeň,  chovanec ;  —ato?-ium,  zdvi- 
liadlo.  [nadzemská. 

Elf,  —y,  v  nor.  bajesloví,  duch,  bytosť 

Eliáš,  hebr.  jm.  muž.,  ctitel  boží,  zn. 
prorok  židovský. 

Elieser,    hebr.  jm.  muž.,    pomoc  boží. 

Elimin-ace,  z  lt.,  vyloučení,  odmísení; 
—ovati,  vyloučiti,  odmísiti. 

Elisa,  —betha,  Elizběta,  Eliška,  jm. 
žen.,  bohu  zaslíbená. 

Elise,  z  lt.,  odvržení,  vymítka,  zámlčka. 

Eliseus,  hebr.  jm.  muž.,  sluha  boží. 

Elitě,  fr.,  výbor  ;  květ,  tresť. 

Elixír,  ar.,  lék  ;  kámen  mudrcův. 

Ellip-se,  —  sis,  řc,  výpustka,  výsuvka ; 
2.  schodnice  (čára)  ;  —sograf,  scho- 
dnicepis  (nástroj):  —soid,  schodničník  ; 
—tický,  výpustný  ;  2.  sch'»dničný  ;  —  ti- 
ká, schodná,  nedostatečné  stupňování. 

éljen!  m.iď.,  ať  žije!  sláva! 

sv.  Elma  oheň,  záře  elektrického  světla. 

Elmira  v.   Elvira. 

Eloah,  Eloim,  hebr.,  Pán,  Bůh. 

Elog-3  (elóž),  fr..  chvalořeč,  pochvalný 
spis;  elogiast,  chvalořečník ;  elogium, 
lt.,  průpověď. 

Elok-ace,  pronajmutí;  2.  věno;.—  ova- 
ti, pronajmouti;  2.  věnem  obdařiti; 
—uce,  řečnické  přednesení ;  elongace, 
prodloužení:  eloquentia,  lt.,  výmluvnost. 

Elul,  hebr.,  žně  ;  měsíc  žní. 
Eluse,  z  lt.,  obejití;  2.  vytáčka. 
Elvira,  jm.  žen.,  vznesená. 
Elys-ejský  ,    rajský  ;     —ium ,    fr.     —ée, 

ráj,  sídlo  rozkoše. 
Email(emalj),  fr.,  smalt  nakovech :  —evr 
(emaljér),  malíř  smaltu;  —  ovati, smál- 


Kmailiira 


i:, 


Kmuuitas 


tom    opatřiti    kovy;     —  um,    polívání. 
smaltová  práce  (nakdvových  věcech). 

Emanace,  z   it..  výron,  vyřinutí. 

Emancip-ace,  propuštění  z  moci,  ze  zá- 
vazku, vyproštění,  vyvážení:  —atuv, 
vyprostitol,  vvvazovatel  ;  —  ovaii,  z  Ir, 
propustiti  koho;    vyprostiti,  vyvaditi. 

Emanuel,  hebr.   jm.  muž.,  buh  s  námi. 

Emballage  anbaláži.  oi  al.  zahálka;  2. 
obalné,  zábalné.  plat  od  balení. 

Embargo.    5p.,  zabavení  lodi. 

Embarras  (anbará),  fr.,  nesnáze  rozpak. 

Emblema,  re.,  význak.  příznak,  podo- 
benství :   —ticl.ý,   význačný. 

Embompoiat  lánbonpoén),  fr.  ,  plnos" 
těla,  teluatosť. 

Embouchure  (áňbuŠír).fr.,  ústí,  obhubek. 

Embrassade  (ánb— ),  fr.,  obepnutí. 

Embryo,  ře..  zárodek  (člověka);  — ge- 
nie, —grafie,  —logie,  zárodkopis  ;  na- 
uka o  zárodku  ;  —tomie,  pytvání  zá- 
rodku. 

Emend-a,  lt..  náhrada  za  Škodu ;  —ace, 
opiavení,  zlepšení;  —ator,  opravitel, 
— vovatel ;  —ovati,  opraviti,  — vovati, 
zlepšiti. 

Emerit-ovaný.  propuštěný  co  vyslouži- 
lec:   — us;   lt.,  vysloužilec. 

Emerse,  z  lt..  vynoření. 

Eme-sie,  sklonnosť  k  dávení  :  -—sis,  dá- 
vení,  vrhnutí;   —srna,  vývržek,  výbli- 
vek  :   —tir-na.  pl.    —Hra,    dávivé   pro- 
středky n.   léky  ;  —  tin,  prvek    spuso 
bující  dávení.  [žení. 

Emeute  (emét),  fr..  vzbouření,  ptnsdvi- 

Emfa-se.  —  sis,  ře.,  důraz,  duraznosť: 
—tichý,  důrazný. 

Emfy  ema.  řc,   náduf. 

Emfyt-eu3Í3,  dědičný  nájem  ,  zákup  ; 
— 1  ut.  zákupník  ;  —  evtielý,   zákup  ní. 

Emigr-ace,  z  lt.,  vystehování-se  ;  2.  vv- 
stěhovalci ;  —ant,  vystéhovaiec ;  —  o- 
vati,  wstěhovati  se. 


Emil,  j :n.  muž.,  lichotný.  dvorný;—  ie, 
jm.   žen.,    lichot  lá,   dvorná. 

Emin-a,  míra  na  obilí  v  Piemontě : 
—euc,  známka  výborného  pokroku; 
— ence,  a  lt..  vynikání;  ±.  vznešenost, 
vyvýšenost  1  titul  kardinálův) :  —entví, 
vynikající;  vznešený;  e.  veesina  hla- 
suv.  znamenitá  večš.   hlasuv. 

Emir,  ar.,  kníže  ;  velitel ;  —bazar,  tr- 
žní dozorce  :  —hadži,  vůdce  poutní 
km-  na  pouti   do   Mekky. 

Emis-ař,  vyslaný  jednatel  n.  vyzvědač; 
—e,   z    lt..    vyslání. 

Emma,  Emmslina,  jm.  žen.,  (včela),  pilná. 

Emmenia,  řc. ,  měsíční  slavnosti ;  2. 
měsíční  čas  (žen). 

Emmeublement  (améblman),  fr.,  náby- 
tek, domácí  nářadí. 

Emoce,  z  lt..  pohnutí  mysli,    rozčilení. 

Emoll-ieníia,  lt.,  prostředky  n.  léky  ob- 
měkči\'é  :   —  itio,   lt.,  obměk. 

Emolumenta,  lt.,  prospěch,  zisk  :  2.  slu- 
žebuí  důchodky.  [pací. 

Empasma,  řc,  zasýpadlo,  prášek  zasý- 

Empir-ema,  řc,  průpověď  z  přezvědu ; 
—ický.  zkušebný,  zkusný,  přezvědný; 
—ie,  přezve:!,  zkušenost,  zknšba  ;  —ik, 
—ista,  zkušenec  ;  —ismus,  zkušen^tví. 

Empla-stický ,  zamazávavý ;  —stihům, 
mazadlo,  zamazavadlo  ;  —strum,  z  řc., 
přil  p  (na  ránu). 

Emplet  e    áhplett),  fr.,  koupě  zboží. 

Emploi  (anploa),  fr.,  zaměstnání,  místo, 
úřad.   služba. 

Emporiurn,  řc,  tržiště,  obchodní  místo. 

Emportemen;  (aaiportnián),  fr.,  rozlíeení. 

£.:  prersement  (áripresnián),  fr.,  přičiu- 

hvosf. 

Emprunt  (ánpréh),  fr..  půjčka. 
Empsycho3Ís,  řc,  stěhováhí-se  duší. 
Empy-eina,  řc.  vřed  boční,  prsní:  —reu- 

ma,  připálenina,   přiboudlina. 
Emtio,  lt..  koupě  :  emtor,  lt.,  kupec 
Envunitas,  strlt.,  zproštění  něčeho. 


—  76 


Enrhvtntů  kv 


en  (an),  fr.  předložka,  v,  do. 

Enallage  (enaláž),  fr.,  vyměnění,  za- 
měnění, obměna. 

Enamorado,  šp.,  milovník. 

Enanthema,  re,  vnitřní  vyraženina. 

Enantio-logie,  odpor  v  řeči;  —  sis,  řc, 
protiznačnosť. 

eiicore  (ánkor),  fr.,  ještě. 

Encykl-ický,  oběžný;  -ika,  -iwrn,  o- 
běžný  list  (papežův  k  arcibiskupům) ; 
—opedický,  všenáučný ;  e.  slovník,  nk- 
ucný^  si.  ;  —opédie,  přeliled  nauk,  sbor- 
né díJo  ;  —opedista,  všenáučník. 

Endem-ický,  domácí;  místní;  —  ie,  řc, 
místní  nemoc. 

Endiometer,  řc,  poledníkoměr. 

Endivie,   štěrbák  (rstl.). 

Endo-karditis,  zánět  nitroblány  srdce ; 
—kardium,  nitroblána  srdce  ;  —karpi- 
um,  z  řc,  vnitřní  obplodí  ;  —merida, 
zool.,  vnitrokloubí  ;  —sis,  řc,  ulevení 
nemoci;   —ssant  v.  indossant. 

Ene-ás,  .syn  Ancliisův  a  Venušin,  sla- 
vný hrdina  Trojský,  o  němž  vypra- 
vuje Eneida,  báseň  Virgilova;  E.  Sil- 
vius,  zx\.  kněz,  diplomat,  historik,  po- 
zději papež  co  Pius  II,  *  1405,  f  1464. 

Enechema,  řc,  hučení  n.  znění  v  uších. 

Enema,  řc,  vstříkání;   klystír. 

Energ-ický,  rázný ;  —ie,  řc,  ráznosť. 

Enfants  perdus  (ánfán  perdý),  fr.,  ztra- 
cenci  (ztracené  děti),  přední  stráže. 

Enfilade  (ánfilád),  fr.,  pořadí. 

enfin  (ánfen),  fr.,  konečně;  2.  jedním 
slovem. 

Enga-gement  (angažmán),  fr.,  zámluva, 
zamluvení  k  službě;  přijmutí  ve  služ- 
bu ;  2.  služba ;  —žovati,  zamluviti  ko- 
ho k  službě,  přijmouti  ve  službu. 

Engareb,  ar.,  druh  odpočívadla. 

Engastri-log  ,  —myťh  ,  břichomluvec ; 
—mant,  břichověštec 

England,  něm.,  v.  Anglicko. 

Engonády,  klečící  egyptské  figury. 


Engrelure  (angrelýr),  fr.,  krajkování. 

Engymet:r,  řc,  bíiziměr. 

Enharmonieký,  stejnohlasý  ;  2.  vhodný. 
í  Enherion,  v  něm.  bajesl.,  shromáždění 
hrdin  v  nebi. 

Enhydris,  řc,  vodní  had. 

Enchainement  (ánšénmán),  fr.  ,  řada 
souvislosť. 

Enchant-ement(ánsantmán),  fr.,  okouzle- 
ní :  —  eur,  ír.,  kouzelník,  čaroděj. 

Encheiridion,  enebiridion,  rukověť,  pří- 
ruční knížka. 

Enchorické  písmo  v.  demotické  p. 

Enchrisis,  řc,  pomazání  mastí. 

Enigma,  řc,  hádanka;  —tický,  záhadný. 

Enjeu  (áhžé),  fr.,  sázka  ve  hře. 

Enkatbisma,  řc,  sedací  lázeň. 

Enkau-ma,  řc,  vpálenina;  —  sis,  vpále- 
ní  ;  —stický,  vpálený ;  vpalovací ;  —  sti- 
cké  malířství,  —štika,  vpalovací  ma- 
lířství. 

Enklávě,  z  fr.,  zákliček  (země). 

Enkli-sis,  řc,  příklon  (přízvuku). ;  —tický, 
příklonný. 

Enkom-iast,  řc,  chvalořeČník  ;  —iasti- 
eký,  chval  oře  čnický  ;  —iastika,  chva- 
lořečnictví ;  —iastikon,  pochvalná  bá- 
seň ;  —ium,  chvalořeč. 

Enkope,  řc,  vřez,  zářez. 

Enkratie,  řc,  zdrželivosť. 

Enkrinit,  z  řc,  liliokam. 

Enna-eteris,  řc,  devítiletí;  —ta,  devá- 
todenní  oběť  n.  modlitby  za  zemřelé. 

Ennea, řc,  devět;  —gon,  devítiúhelník ; 
—ndria,  devítimužstvo  (rostlin). 

Ennui  (ánnyi),  fr.,  dlouhá  chvíle,  nud- 
nosť,   omrzelosť. 
I  Eno-datio,    lt.  ,     rozuzlení  ;    —motarch, 
velitel  houfu ;  —motia,  řc,  houf  vojákův. 

Enorm-ita,  lt.,  ohromnosť ;  —ní,  ohromný. 
:  Enostosis,  řc,  vnitřní  vyrostlina  kostní. 

Enquéte  (anket),  fr.,  vyšetřování. 

Enragé  (áiiražé),  fr.,  šílenec. 

Enrhytmický,  z  řc ,  rozměrný. 


Ens 


77  — 


Eperiea 


Ens,  lt.,  bytost,  něcota,  věc  ;  Ens,  re- 
ka, v.  Enže. 

Ensemble  (aiisánbl).  fr..  úhrn,  -nek. 

Ensifer.  lt.,  mečenoŠ. 

Enšpigl  v.  Eulenspiegel. 

Entasis,  řc,  vydutí  sloupu. 

Entelechie.  z  řc,  neúnavná  činnost. 

Entente  (ántaiít),  fr.,  srozumění. 

Enter-emfraxis,  řc,  zacpání  střev  ;  —i- 
tis,  zánět  n.  zapálení  střev  ;  —ocele, 
průtrž  střevní :  —odynie .  bolest  ve 
střevích;  —ografie,  popis  střev,  stře- 
vopis  ;  —olirh,  střevokam;  —opathie, 
neu'oc  střevní ;  —orrhagie,  krvotok  ze 
střev  ;  —otomie,  průřez  střeva. 

Entneomanie,  řc,  náboženská  šílenost. 

Enthus-iasmus,  řc,  nadšení,  zanícení; 
—iast,  nadšenec  ,  zanícenec  ;  —tašti- 
čky, nadšený,  roznícený. 

Enthymema,  řc,  zámlka. 

Entita,  z  lt.,  jsoucnost;  2.  věc,  zboží. 

Entofthalmie,  z  řc,  vnitřní  zánět  oční. 

Entomo-fag,  hmyzožrout;  —graf,  hmy- 
zopisec;  —grafe  ,  bmyzopis ;  —  lith, 
hmyzokam  ;  —  log,  limyzoznalec  ;  —  lo- 
gie,  hmyzoznalectví,  nauka  o  hmyzech  ; 
—77,.  hmyz  ;  —straca,    raci  článkovití. 

Enlfjnnoir  (ántonnoar),  fr.,  trychtýř,  ná- 
levka; 2.   stoka. 

Ento-pický,  místní:  —rrhizae,  rostliny 
krytokořenné ;  —xismus,  otrávení. 

Entťacte  (áhtťakt),  fr.,mezihří,  mezi- 
dějství. 

Entre  (ántr),  fr.,  uprostřed,  mezi ;  — ban- 
dě*,  šlaky,  kraje  sukna;  entrée  fán- 
tré),  vchod,  vstup  ;  2.  vchodné,  vstu- 
pné, plat  za  vchod ;  —chat  (antršá), 
větroskok;  — jxis,  poloklus  (v  jízdě) : 
—pont  (ántrpón),  fr..  mezipalubí  na 
lodi;  —pot  (ántrpó),  fr.,  sklad,  skla- 
diště; —preneur,  fr.,  podnikatel;  —pri- 
•>".  podniknutí ;  —  sol,  mezipatří ;  —vue 
(aíitrvý),  fr.,  schůzka,  rozmluva. 


Entro-chit,  válcok; 


;  —panu,  vevráce- 


ní  řas,  obrácení  řas  do  oka,  řasy  o- 
brácené 

Enumeratio,  lt.,  výčet,  vyčtení. 

Enunciatio,  lt.,  výpověď  ;  věta. 

Enuresis,  řc,  močetok. 

Enveloppe  (áhVlop'),  fr.,  obálka. 

Envers  (anvér),  fr.,  rub. 

á  Tenvi  (alánvi),  fr.,  o  závod. 

Envoyé  (ánvoaé),  fr.,  poslanec 

Enyo,  v  řc.  baj.,  bohyně  války. 

Enzian,  něm.,  hořec,  hořčec 

Enzootie,  řc,  místní  pád  dobytka. 

En?e,  něm.  Ens.  řeka  v  Rako uších. 

eodem  die,  lt,  téhož  dne. 

eo  ipso,  lt.,  právě  proto. 

Eol,  jeden  z  praotcův  Řeckého  náro- 
du: 2.  bajesl.  řc,  bůh  větrův;  —  i- 
pila,  nástroj  fysikální,  z  něhož  možno 
vyvésti  dlouhý  proud  páry,  při  čemž 
slyšeti  zvláštní  šumot ;  —odion,  ná- 
stroj podobný  fysharmonice ;  —ova 
harfa,  nástroj  podobný  loutně  pota- 
žený strunami,  jenž  při  vanutí  větru 
vydává  sonzvučné  tony :  —ové,  jeden 
z  hlav.  kmenův  Řeckých. 

Eon,  v  řc.,  duch  světa. 

Eos,  řc,  jitřenka. 

Epagogický,  z  řc,  půvabný. 

Epakty,  z  řc,  nadbytečné  dni;  2.  luno- 
hled,  lunozor. 

Epana-diplosis,  řc.  zdvojení;  2.  zimni- 
čné  záchvaty ;  —lepsis,  —strofě,  opa- 
kování slova  v  následujícím  verši. 

Epanorthosis,  řc,  oprava,  svéoprava, 
napravení,  odvolání. 

Eparch,  místodržící,  —držitel,  náměst- 
ník  ;  —ie,  místodržitelství,  náměstni- 
ctví;  2.  osada  biskupská. 

Eparma,  řc,  boule.  [nicky. 

Epaulette  (epolet),  fr.,  náramek  (důstoj- 

Epave  (epáv),  fr.,  věci  n.  zvířata  ne- 
mající pána;  2.  zboží  pobřežní. 

Epenthesis,  řc,  vsutí,  vsouvání ;  vsuvka. 

Eperies,  Prešov,  m.  v  Uhžích. 


Eperon 


—    78 


Erb 


Eperon  (ep'ron),  fi\,    ostruha;   2.  opo- 
ra; 3.  koza  (proti  ledu). 
Eph  .  .  v.  Ef  .  . 

Epi-ala,  řc,  zimnice:  —blema,  přívě- 
sek ;  —cedion,  pohřební  řeč,  p.  báseň, 
p.  zpěv  ;  —  cký,  rozpravnv ;  hrdinopra- 
vný  (báseň) ;  —coenum  nomen,  jmé- 
no obojrodné  ;  e.  genus  nominum,  o- 
becný  rod  ;  —cykloida,  zevnější  cárá 
kolna,  kolnice  zevnější,  Čára  nákol- 
ná,  nákolnice  ;  —  cyklus,  příkruží;  —de- 
mický,  nákazný,  nakažlivý ;  —demie, 
nákaza,  nakažlivá  nemoc,  sic.  zára- 
za ;  —dendron,  řc,  rostlina  cizopas- 
ná  ;  —dermis,  pokožka;  —desis,  ob- 
vazek  ;  —diktický  ,  okázalý ;  —dosis, 
přibytí,  zvěčšení  ;  —  dot,  augit  koso- 
dělný  (kámen)  ;  —fania,  řc,  zjevení  ; 
zjevení  Páně  (den  sv.  tří  králův) ; 
—flogosis,  zánět ;  —f oněma,  řc,  zvolá  • 
ní ;  —fora,  souvrat  (v  slohu) ;  —fysis, 
výrostek ;  2.  šatka,  masíčko  (rstl.)  ;  j 
—gamie,  drahé  manželství ;  —gastriurn,  '■ 
nadbřiší,  nndbřišek  ;  —glottis,  řc,  čí- 
pek; —glottitis,7.hnět  čípku  ;  —gortové, 
potomci  ;  —graf,  nadpis,  nápis  ;  — gra- 
fika, nápisnictví,  nauka  o  nápisech  ;  j 
—gramm,  řc,  nápis ;  důmyslná,  vti- 
paá  báseň;  —grammatik,  —grammati- 
sta,  skladatel  epigrammův ;  —cheiré- 
ma,  řc,  sousudek  sražen}'-  :  —clirosis, 
vyraženina  na  kůži ;  —k,  epický  bá- 
sník ;  —karpium,  vnější  obplo  ti  (rsťl.)  ; 
—kauma.  puchýř  od  spálení:  —krani- 
um,  nadelbí:  —krisis,  vědecké  rozsou- 
zení; —krmis,  zbičování;  —kurický, 
rozkošnický ;  —kurik,  —kurista.  —ků- 
rovec, rozkošník  ;  —kurismus.  rozkoš- 
nictví;  —lemma,  námitka,  jakou  řeč- 
ník sám  soliě  dává  ;  —lene,  řc,  píseň  vi- 
nařská ;  —lepsie,  padoucí  nemoc,  pa- 
doucnice  ;  —leptický,  padouený  ;  —lep- 
tika  ,  prostředky  proti  padoucnici : 
— log,  doslov,  dozpěv  :  závěrek,  zavír- 


ka ;  —metrům,  nadměrek  ,  nadbytek  : 
—mone,  prodlení;  —  nornts.,  přídavek: 
—notium,  lopatka.;  —plasma,  obkla- 
dek  :  —plexis,  předliúzka ,  pohanění : 
-scenium,  nadjeviště,  naddivadlí ;  —*e- 
meiosis,  nástin,  nákres  ;  —skopálni,  bi- 
skupský ;  —skopát,  biskupství;  -sko- 
X>os,  řc,  biskup  ;  —soda,  řc.  vsfavek  : 
mezidějí,  vedlejší  příhoda ;  —spasti- 
kam,  palčivé  těsto,  placka  (co  obkla- 
dek);  —steme,  řc,  nauka;  věda  ;  —  sto- 
miura,  zátka  ;  .čep ;  2.  zámyčka  ve  var- 
hanách ;  —strofě  ,  návrat ;  — strof evs. 
čepovec  (obratel)  ;  —styl,  hlavice,  ma- 
kovice sloupu :  —syllogismus,  závěrek, 
zavírka  zadní;  —tafium  .  náhrobek  ; 
2.  náhrobní  nápis;  —tasis,  spletení: 
—thalamium,  svatební  píseň  ;  —ťíieli- 
um,  poblanka  ;  —thesis,  přisutí,  přisut : 
—theton,  přímětek,  soujniení:  —torné. 
výtah;   —ťrit,  troj  raz  ec  (verš  w  —  —  — 

—trope,  svěření ;  —zeuxis,  bezprostře- 
dní opakování;  zápětnosť:  —  zooa.  ci- 
zopasník. 

Epodcs,  epoda,  řc,  dopěv,  dopění. 

Epocha,  řc,  pamětná  doba. 

Epopea  v.  epos. 

Epop-sie,  řc.  názor  ;  —tiká.  názornictví. 

Epos,  řc.  hrdinská  (jnnácká)  báseň. 

Epreuvette,  fr.,  skoumavka. 

Epul-is,  řc,  houba  na  dásních  ;  —osis. 
zjizvení ;  —  um,  lt.,  hostina,  hody. 

Eques,  lt..  jezdec,  rytíř ;  equites.  jezdci. 

Equi-librista  v.  aeq^il  .  . ;  —page  (eki- 
páž),  fr.,  zavazadla  pocestných :  2. 
polní  vojenská  úprava ;  3.  lodní  dru- 
žina ;  —setům,  přeslička  (rstl.) :  —vo- 
que  (ekivók),  fr.,  dvojsmysl. 

Era,  z  lt.,  letopočet,  letočet. 

Erár,  z  lt..  státní  poklad,  st.  poklad- 
nice; —ní,  k  státnímu  jmění  náležitV. 

Erasmus,  jm.  muž.,  lásky  hodný. 

Erb.   znak  rodní. 


Erectio 


79   — 


Essejští 


Erectio,  lt.,  povstání;  vzpřímení-se. 

Eremit-a,  poustevník;  -age  (-áž),  fr., 
poustevna;  —isnnis,  poustevnický. 

Ergasterion,  řc,  dílna. 

Ergo,  lt.,  tedy ;  —  t  (ergo),  fr.,  námel,  ži- 
tná sněť;  —terie,  —tismus ,  spornosť, 
pře  milovnosť  ;  —  tin,  námelovina. 

Erhard,  něm.,  jm.  muž.,  čestný. 

Erica,  lt.,  vřes. 

Erih ,  šlechta  na  Společenských  o- 
strovech. 

Erich,  něm.,  jm.  muž.,  ctihojný. 

Erin,  Irsko  (země). 

Eriometer,  řc,  vlnoměr. 

Eris,  řc,  pře,  spor,  svár. 

Erlau  v.  Jagr.  [odvážná,   — ný. 

Ernestine,  jm.  žen.,  Ernst,   jm.    muž., 

Erodium,  čapí  (jeřábí)  nůsek,  pumpava. 

Eros,  řc,  láska  ;  2.  bůh  lásky,  milek. 

Erose,   z  lt.,  vymílání,  vyžírání,  vyžrání. 

Erotema,  řc,  otázka  ;  —ticus,  dotazova- 
telský,  vytaz.  ;  erotický,  milostný. 

Errare  humanum  est,  lt.,  chybiti  lidské 
jest ;  errata,  pl.,  omyly  tisku  ;  erra- 
tický,  bludný ;    error,  lt.,  omyl,  blud. 

Eru-ca,  lt.,  housenka ;  2.  rukevka  (rstl.) ; 
—cit,  housenkokam ;  —ovati,  vyzpyto- 
vati,  vyskoumati;  —pce,  z  lt.,  výbuch. 

Ervum,  lt.,  planý  n.  lesní  hrách. 

Erwin,  něm.,  jm.  muž.,  kovomil. 

Ery-sipelas,  řc,  růže  (nemoc) ;  —  the- 
ma,  —threma,  zardělosť  kůže. 

Erzgebirge,  něm.,  v.  Krušné  hory. 

Esaias  v.  ísaiáš. 

Esau,  hebr.,  jm.  muž.,  chlupatý,  bratr 
Jakubův. 

Escadr-e  (eskádr),  fr.,  škádra,  soulodí; 
—on  (eskadron),  fr.,  škadrona,  švadro- 
na,  setnina  jízdy. 

Escalade,  fr.,  zlezení  města  n.  pevnosti. 

Escamo.-age  (eskamotáž),  fr.,  kejklíř- 
ství,  tuškářství;  —eur  (—ér),  kejkliř, 
taškář,  přemětač.  [(koně). 

Er.capade,    fr.,    nepravý    skok,    záskok 


Escarpe  (eskarp),  fr.,  škarpa,  příkop. 

Escompt-e  (eskont),  fr.,  disconto,  úro- 
ková srážka  ;  —ni  bank,  srážecí  pe- 
něžna  ;  —ovati  (směnky),  platiti  n.  pe- 
něžiti se  srážkou;  kupovati  se  srážkou. 

Escorte  (eskort),  fr.,  eskorta,  ozbroje- 
ný průvod  ;  eskortovati,  provoditi,  pro- 
vázeti. 

Escu-do,  šp.  (štítový  tolar),  peníz  špa- 
nělský; —lenta,  lt.,  jedlé  věci,  potra- 
va; —řidl,  královský  zámek  u  Ma- 
dridu. 

Esito,  it.,  vývoz. 

Eskomptovati  v.  esc  .  .  . 

Eskulap,  bůh  lékařství.  [kami. 

Esop,  mudrc  otrok,  proslulý  svými  baj- 

Espadilla,  šp.,  mečík ;  espadon  (espa- 
don),  šp.  a  fr.,  sekáč,  veliký  meč. 

Espagnol  (espaňol),  spaniol,  španělský 
tabák  šňupavý :  —áda,  vychloubání-se, 
honosení-se ;  —e,  španělský  tanec  ná- 
rodní. 

Espalier  (espaljé),  fr.,  zábradlí. 

Esparsette,  viČenec,  vikvenec,  ligrus. 

Espéce  (espés),  fr.,  druh  něčeho  ;  2. 
hotové  peníze. 

Esperanse  (— ráns),  fr. ,  speranza,  it., 
naděje.  [karbonárů. 

Esperto,  it.,  zkušenec  ,    zasvěcenec    (u 

Espiěgle,  fr.,  Enšpigl ;  čtverák. 

Esping,  švéd.,  námořský  člun. 

Espion,  fr..  špion,  vyzvédaě. 

Esplanade,  fr.,  rovina.  [významně. 

Espressivo,  con  espressivo,  it.,  výrazně, 

Esprit  (esprí),  fr.,  duch-  2.  důvtip;  3. 
trest,  jádro  něčeho ;  e.  de  cerises  (esprí 
desrís),  třešňovka. 

Esquire  (eskveir,  skveir),  ang.,  Štíto- 
noš, znakonoš ;  2.  nižší  šlechtic  v 
Anglicku. 

Essai  (essé),  fr.,  zkouška. 

Esse,  lt.,  býti. 

Essejš:í,  Essenští.  sekta  starožidovská 
přísných  mravů  a  dotirých   skutků. 


Essence 


—  80  — 


Euforbiaceae 


Essenc-e,  z  lt.,  bytnosť ;  2.  výtah,  vý- 
tažek, výstřelek  ;  3.  líhovka  (nápoj)  ; 
—iálie,  podstatné  Části. 

Essig,  něm.,  ocet. 

est,  lt.,  jest. 

Esta-do,  šp.,  sáh ;  —feite,  štafeta ;  —men- 
to, šp.,  shromáždění  stavúv;  —minet 
(estaminé),  fr. ,  dymnice  ,  kuřnice ; 
—mpe  (estánp') ,  fr.,  měditisk  ;  rytina 
v  mědi.  [v  již.   Americe. 

Estancia,  šp.,  obydlí ;  2.  pop  I  užni  dvůr 

Estatuto  reál,  šp.,  královská  vistava  r. 
1831  ve  Španělích. 

Eser,  Esther,  hebr.,  jm.  žen.,  hvězda. 

Estime,  fr.,  vážnosf. 

Esto,  loket  na  Sumatře;  2.  lt.,  budiž; 
—cade,  fr.,  bodací  meč ;  2.  dotěrná 
prosba;  —mihi,  neděle  před  postem 
dle  slov  :  esto  mihi  in  JDeum  protec- 
torem,  buď  mně  Bohem  ochran itelem  ; 
—mpe  (estónp),  fr.,  roztěrka  (při  kre- 
slení). 

Estra-da,  z  fr.,  výstupek  před  oknem  ; 
—padá,  šp.,  přezmen. 

Eta,  jméno  řc.  písmene  q. 

Etabl-age  (etabiáž),  fr.,  plat  z  místa, 
stolové ;  —issemeni  (etablismán),  fr., 
zřízení  něčeho  ;  ústav ;  —ovati  se,  u- 
saditi  se,  zaříditi  si  domácnost. 

Etage  (etáž),  fr.,  poschodí. 

Etal-age  (etaláž),  fr.,  vyložení;  vysta- 
vení; —on  (etalon),  fr.,  vzorná  míra; 
2.  hřebec  pušťák. 

Etamine  (etamín),  fr.,  žínka,  pytlina. 

Etang,  fr.,  rybník ;  2.  rozlev,  liman. 

Etapě,  fr.,  skladiště;  etapní silnice,  vo- 
jenská silnice.  [3.  stát. 

Eiat  (etá),  fr.,  stav;   2.  počet,  rozčet; 

etemell,  z  fr.,  věčný. 

Ether,  jemiíounká  vzdušina  kolem  ze- 
mě ;  2.  e.,  trest,  tekutina  aromatická 
dobytá  z  líhu  ;  —ický  o/ej,  silice,  tě- 
kavý olej  ;  —isace ,  uspání  někoho 
etherem. 


Eth-ický,  mravný,  mravoučný,  mravo- 
vědní;  —ik,  mravovédec ;  —ika,  zře, 
nauka  o  mravích,  mravouka,  mravově- 
da  ;  —iopie,  země  jižně  od  fcgypta  v 
niž  žili  —iopové,  národ  barvy  černé ; 
—moideum,  kosťřešetná;  —narch,  řc, 
místodržící.  nániěsíník;  —nicismus,  po- 
hanství ;  —nograf,  národopisec  ;  —no- 
grafický,  národopisný  ;  —nografie,  ná- 
rodopis  ;  —nologie  ,  národoznalství ; 
—ognosie,  mravoznalství,  mravozpyt ; 
—ografie,  mravopis ;  —opoeia,  mravo- 
ličnosť  ;  —os,  řc,  mrav. 

Ethrioskop,  nástroj  k  zpytování  jasno- 
sti oblohy. 

etiam,  lt.,  také. 

Etiketa  (z  fr. ),  nápisní  lístek,  přilepe- 
ná cedulka  n.  štítek  (na  zboží)  ;  2. 
dvorský  mrav.  [vysoká. 

Etna,  pověstná  souká  v  Sicílii  10.200' 

Etolie,  krajina  v  Řecku. 

Etouffade  (etufád),  fr.,  dušené  maso. 

Etourdi  ( eturdi),  fr.,  nepředložený  člo- 
věk, větroplach. 

Etrénne,  fr..  novoroční  dar;  2.  závdavek. 

Etudě  (etýd),  fr.,  studie,  kus  na  cvi- 
čenou, k.  cvičebny,  cvičení. 

Etui  (etvi),  fr.,  pouzdro. 

Etymolog,  —  ik,  —ista,  zře,  slovozpytec  ; 
—ický,  slovozpytný  ;  —ie,  slovozpy t ; 
—ikon,  kniha  slovozpytná,  slovozpyt- 
ník;  —isovati,  původ  slov  zpytovati. 

Etymon,  řc,  prvek. 

Eu,  řc,  dobro ;  —biotika,  dobroživotí ; 
—démonie,  blahobyt,  blaženost ;  —dio- 
meter,  kyslíkoměr;  —doxie,řv.,  dobrá 
povést;  dobrý  úsudek;  2.  jm.  žen., 
dobropověstná ;  —dynamie,  blahosilí ; 
—femia,  lepomluvení,  něžnoml.,  mlu- 
vení s  obalem;  —/etnický,  lepomlu- 
vný,  něžnoml.;  —fonia,  blahozvučí, 
blaliozvuk  ,  blahozvuČnosť  ,  libozv.  ; 
—forbia.  pryštěc,  pryšec,  hadí  mlíčí 
(rstl.);  —forbiaceoe, -pryicovité  (rstl.); 


Euforbi 


81 


Exaudi 


—/orbitou,  pryšcovina:  —f rádie,  vý- 
mluvnosť  :  —/ras-ie.  veselost,  radost  ; 
—/rosy  ne,  veselomyslná  (jedna  ze  tří 
Grácií);  —gen,  — genios.  řc,jm.  muž., 
blahorodý ;  —genie,  jm.  žen.  ,  blaho- 
rodá ;  —charistia,  řc,,  vděčnost,  díku- 
řečení ;  2.  večeře  Páně ;  —chologiuwL. 
modlitební  kniha  ;  —eJtymie.  dobroti- 
ví, blahošfaví;  —  kraste,  bbiliokrevnosf. 

Eule,  něm.,  sova;  2.  v.  Jílové;  —napie- 
gel,  něm.,   šibal,  čtverák,   Sazek. 

Eu-logie,  blahorozumí;  —menidy ,  řc, 
baj..  dobromyslné  bohyně  ;  —menie, 
dobrota;  —nomie,  zákonnost,  blaho- 
zákoní:  —nuch.  kleštěnec;  —pathie. 
blahocitnosť ;  —pepsie  ,  zaživačnosť  ; 
—pnoea,  blahodešnost;  —poria.  hbi- 
tost ;  obratnost ;  —pyrion,  rychlopal ; 
—rhytmia,  blahoměří,  blahoměrnosť  ; 
krasoniíia ;  —ropa  v.  Evropa ;  —  ros, 
řc,  jihovýchodní  vítr;  —sebia.  řc. 
nábožnost ;  2.  jm.  žen.  ,  nábožná ; 
—sebius,  jm.  muž.,  nábožný ;  —stačit  i  us, 
řc,  blahoklasý,  plodný ;  —stylon.  kra- 
soslupiúk  (budova) ;  —teipe  .  utěšu- 
jící (jedna  z  mus) ;  —thymie,  řc.  kli- 
domyslnosť;  —tychie.   štěstí. 

Eva,  hebr.  jm.  žen.,  životodárná,  mat- 
ka živých. 

Evalvace,  z  lt.,  ocenění. 

Evangel-iář,  —ikum,  —istár,  —istaritim. 
kniha  evangelií ;  —ický,  podle  evan- 
gelia zřízený  ;  —ik,  kdo  vyznává  kře- 
sťanství toliko  podle  evangelia ;  —ista, 
písař  evangelia ;  —ium,  řc,  blahověští  t. 
učeni  Ježíšovo  ;  základní  knihy  no- 
vého zákona  n.    učení    křesťanského. 

Evapora-ce,  z  lt.,  odkuřování;  —tor, 
odkuřovač;  —torium.  odknřovadlo. 

Evekce,  z  lt.,  vystupování. 

Evelina,  jm.  žen.,  matička. 

Evenement  (evenmán),  fr.,  následek  Če- 
ho ;  chod;  2.  příhoda,  událost 

Event  ail  (evantalj),  fr.,  vějíř;  —ilace, 
Rank  :   Slovník  novinářský. 


vyvětrování  ;  —valita,  možný  případ  ; 
—t/a/iter,  —nelne,  případně  možný  .  v 
případnosti  něčeho:  jest-li  něco  :  —  v.s, 
lt..   účinek;  2.  případ. 

Everse,  z  lt.,  překocení;  zničení. 

Eviden-ce.  t  lt.,  zřejmosť,  patrnost ;  —tni. 
zřejmý,  patrný. 

Evi-gilace.  z  lt..  probuzení ;  —kec,  sprá- 
va (právní);  —va!  it.,  ať  žije. 

Evokace,  zlt.,  pohnání,  předvolání  před 
soud  ;  obeslání  k  soudu  ;  —luče,  roz- 
vinutí, rozvoj  ;  vyvinutí-se,  vyvino- 
ván í-se,  vývin;  odvinutí,  o  dvoj ;  2. 
obrat  vojenský  ;  —luta, odvinutá  křrr- 
ka  (čára  ;  —Iventa.  od  vojna  (křivka '; ; 
—Ivovati,  odvinouti ;  —nymns,  brslen 
(rostlina). 

Evropa,  nejvzdělanější  díl  světa,  na 
němž  i  my  Cechové  bydlíme. 

Ewald,  něm.  jm.  muž.,  zákonník. 

Ex,  lt.  předlož.,  z ;  též  znamená  ně- 
kdejší, n.  př.  exministr,  někdejší  mi- 
nistr ;  ex  abrupto  v.  abr  .  .  ;  —acer- 
bace,  zhoršení  ;  —actura  (fut.un.im),  bu- 
doucně skonalý  Čas  ;  —aggerace,  pře- 
hánění; nadsazování,  upřílišení;—  ag- 
gergtivum,  zhrubělé ;  —aimie,  řc,  bezkr- 
ví ;  —aktní,  důkladný,  zevrubný,  do- 
konalý ;  e.  veda,  přísná  věda  ;  —alma. 
—alsis,  vyskočení  kosti  z  kloubu; 
—altace.  horování,  povznesení  (my- 
sli) ;  2.  přepatosť ;  —altados ,  strana 
přepateúv  (ve  Spanělích)  ;  —altovaný, 
povznesený;  2.  přepatý;  —amen,  zkou- 
ška ;  výslech. 

Examin-ace,  zkoušení;  —andus,  zkouše- 
nec;  —ator,  zkoušeč;  —ovati,  zkoušeti. 

Ex-ania,  výhřez  koneČníka ;  —animace. 
kleslosť  ducha:  —anthema.  osutina  (na 
těle);  —apostilar.  světilna;  —arch. 
—archa,  řc,  představený ;  přední  ar- 
cibiskup ;  —arma,  řc,  otok ;  —arthre- 
ma,  —arthroma,  —arthrosis,  —artiku- 
lace,  vynětí,  vymknutí  údu;  —audi. 
6 


Exauaurace 


82   — 


Exlex 


lt.  jm.  neděle  před  letnicemi  podle 
slov  bible:  exaudi,  Domine^vocem  me- 
am*  vyslyš  Hospodine  hlas  můj  ;  —  au- 
gurace,  znesvěcení;  —  calceati,  lt.  bo- 
sáci ;  —candescentia ,  lt..  prchlivost  ; 
—cellence  (titul),  výbornosť  ;  srb.  svě- 
tlost ;  par  e.,  fr.,  zvláště  ;  —celsitas, 
lt.,  vyvýšenost ;  —centricita  ,  výstře- 
dnost ;  —centrický,  výstředný ;  —  cen- 
trika  (v  mech.),  výstředný  kotouč, 
výstředník  ;  —čepce,  z  lt. ,  výjimka ; 
výjimek;  —ceptivní ,  výjemný,  výji- 
mečný ;  —ceptor,  opisovač ;  —cerpo- 
vati ,  vytáhnouti ,  vypsati ;  —cerpta, 
pl.,  výpisky,  výtahy ;  —cess,  výtrž- 
nost, výstupek;  2.  (math.)  nadbjTtek; 
—cipovati,  vyjmouti,  vy  niti;  —cipulum, 
odění  plodu  (rstl.);  —citace,  povzbu- 
zeni; —citantia,  prostředky  dráždivé 
n.  prudivé;  —clamatio,  lt.  ,  zvolání; 
—clusio,  lt.,  vyloučení,  výhrada ;  —du- 
nivé, výlučně  ;  —klusivní,  výlučný,  vý- 
hradný ;  —cogitatio  ,  lt.  ,  vymyšlení ; 
—communicatio.  lt.,  v.  exkomunikace  ; 
—coriat&r,  lt.,  ras ;  —cusatio ,  lt.,  o- 
mluva,  vytáčka:  —eatl  lt.  ,  odejdi, 
odstup. 

Exe-dra,  řc,  hovorna ,  shromaždiště ; 
2.  přístavek  kostela ;  —gese,  řc,  vý- 
klad ,  vykládání;  — get  *  vykladač, 
—datel ;  —getický,  vykladačský,  — da- 
telský ;  —getika,  umění  vykladatelské, 
vykladaČství,  vykladatelství. 

Exeku-ce,  z  lt.,  vykonání  (n.  př.  sou- 
dního výroku)  ;  vedení  práva  ;  —čni 
prodej,  právní  prod. ;  —tivní,  výkon- 
ný ;  —tor  vykonavatel  (soudního  vý- 
roku). 

Exemp-el,  z  lt.  —  lum,  příklad,  vzor  ; 
ad  —lum,  na  příklad ;  ku  příkladu  ; 
—lár,  výtisk  (knihy)  ;  jeden  kus  (su- 
šené rostliny  n.  vycpaného  zvířete)  ; 
—larita,  vzornost ;  —lamí,  příkladný ; 
—tio.  lt.,  výjimka,  vynětí. 


Exequ-atur,  stvrzení,  potv.,  schválení 
(panovnické)  ;  —  ent  v.  exekutor  :  —ie, 
pohřeb,  pohřební  průvod  ;  2.  zádušní 
služby  boží  ;  —irovati ,  —ovati.  vyko- 
návati (rozsudek) ,  dobývati  práva, 
vésti  právo  na  něco  ;  dopomáhati  ko- 
mu práva. 

Exerc-írka,  cvičení  vojenské;  —irovati 
koho,  cvičiti  koho;  e.  se,  cv.  se ■:  —  i- 
tium,  lt.,  pl.  —itia,  cvičení  ( školní  n. 
duchovenské) ;  představení  kráso  je- 
zdecké. 

Exergasia,  řc,  vypracování. 

Exfoliace,  z  lt.,  odloupnutí-se  kosti. 

Exhib-ent,    podatel .    — avatel    Cspisu)  : 
—ice,  podání,  doručení  spisu:    proká-      ; 
zání  ;  —itura,    podaný    spis  ;    » tuneru* 
exhibiti  (N.  E.J,  Číslo  podaného  spisu. 

Exhort-a,  výklad,  řeč  vykládací  n.  na- 
pominací;  —ace«  povzbuzování,  napo- 
mínání; —atorium,  list  napominací. 

Exhumatio,  lt..  vykopání  (mrtvoly). 

Exchange  (eksčenž),  ang.  ,  výměna: 
bili  of  e.,  směnka. 

Exchequer  (eksčeker),  ang.,  pokladna, 
pokladní  n.  finanční  komora. 

Exi-gence,  z  lt.,  potřeba  ;  —guita,  ma- 
ličkost; —guus,  lt.,  malý. 

Exil.  —rum,  vyhnání,  vypovězení  (ze 
země),  vyhnanství  ;  —ovati  koho.  vy- 
hnati, vypověděti  ze  země. 

Exist-ence.  byt,  bytí,  bytnost .  jsouc- 
nost: bytování,  trvání;  —imatio  .  lt.. 
mnění;  —ováli,  býti,  bytovati,  trvati. 

Exitus,  vyjití,  východ  ;  2.    konec,    ná-    jj 
sledek. 

Ex-kluse,  —klusivní  v.  exclusio  :  —kom- 
munikace,  z  lt..  vyobcování  (n.  př.  z 
církve) ;  —komunikovati  koho,  vyob-  , 
covati  (z  církve) ;  —koriace,  z  lt.,  o-  & 
dření  kůže  ;  2.  dření,  vydíráni,  odír. ; 
—krement,  trus ;  —Izurs  ,  zabížka  ve  t 
spise  ;  —kurse,  výlet ,  vyjíždka  ;  pro-  i 
jíždka  :  —kurtsivní,  zabíhavý  :  —lex.  lt.. 


Exodium 


83 


Extensor 


nezákonní ;  —odium,  východ,  konec  ; 
—odus,  vyjití,  východ,  jm.  druhé  kni- 
hy  Mojžíšovy  ;  —  of/hahnia.  oko  vy- 
sedlé, volookost;  —orcismus,  zaklíná- 
ní duchův  ;  —wcisovati^  zaklínati  du- 
chy ;  —o-rcista,  zaklinač  duchův  ;  —ov- 
ďnnii,  přístup  k  reci ;  —ornace,  z  lt., 
okrášlení ;  —osíose,  pakosť,  výrostek 
kostní;  —oterický*  zevnější;  2.  neza- 
svěcený; 3.  veřejný,  obecný;  —  ote- 
rik,  nezasvěcenec  ;  —oteromanie,  —o- 
tikomanie,  cizomilství ;  —otický,  cizí, 
cizinecký,  cizozemský;  —panse,  z  lt., 
rozprostranění,  pnutí ;  —pansivní,  roz- 
pínavý,  rozprostranlivý. 

Exped-ice.  vypravení,  výprava .  roze- 
slání ;  obstarání  něčeho ;  rozesylka, 
odsylka ;  —ient,  —icionáf,  —itor,  vý- 
pravce ,  výpravní ,  rozesylatel ;  —  it, 
—itní  úřad,  výpravna,  úřad  výpravný 
n.  rozesylací ;  —ovati,  vypraviti,  od- 
byti, odeslati,  rozeslati. 

Expekt-ant  v.  exspektant;  —ovace,  vy- 
chrkování,  vyhazování  (z  prsou);  2. 
výlev  srdce,  vypravování  toho  co  na 
srdci  leží. 

Expen-dovati,  vydati,  vyplatiti,  zapl. ; 
— sae,  lt.,  vvydání,  náklady  na  něco  ; 
—sarium,  seznam  cen  ;  —  sio,  vydání, 
vyplacení ;  —sivni,  nákladný,    drahý. 

Exper-ience,  zkušení,  zkušenosť;  — iment, 
pokus  ;  —imentálni,  pokusný,  zkuše- 
bný ;  —tisovati,  skrze  znalce  zkoušeti ; 
— Sní,  zkušený,  znalý  Čeho. 

Expilator.  lt.,  loupežník. 

Explan-atio,  lt.,  rozbírání ,  objasnění, 
výklad ;  —ativa  (enuntiatio) ,  objasňo- 
vací  n.  vykládací  věta. 

Expletivum,  příplněk,  přílepek  (v  řeči). 

Expli-cite,  lt.,  rozvinutě  ,  rozloženě  ; 
2.  výslovně  ;  —kace,  z  lt.,  rozvinutí, 
rozvíjení,  rozvin  ;  2.  rozkládání,  roz- 
klad;  —kovati,  rozvinouti,  rozvíjeti; 
2.  rozkládati. 


Explo-dovati,  vybuchnouti;  —vace,  vy- 
zvědění; —se,  zlt..  výbuch,  vybuchnutí. 

Expo-lice,  —lit ura,  uhlazení.  — enosť,  ú- 
hlada;  —litu*,  uhlazený;  —oieiit,  u- 
davatel,  vykladatel  (v  poct.);  e.  po- 
tence, udavatel  mocnosti ,  mocnitel  ; 
—novati  úředníka,  ustanoviti  úř.  vně 
místa;  2.  e.,  rozložiti,  objasniti;  —  rt, 
vývoz  ;  —vteuv,  fr.,  vývozník;  —rtní 
obchod,  vývozný  ob.  ;  —rtovati,  vyvézti ; 
—se,  fr.,  —sice,  z  lt.,  vyložení,  vyve- 
deni; 2.  výstava;  —sitovium  caaoni- 
cale,  lt.,  výložek  kanovnický ;  —stulaee, 
hádka,  spor. 

Expres  (ekspré),  fr.,  úmyslně,  z  úmy- 
sla ;  schválně,  naschvál  [par  e.,  schval- 
ním  poslem ;  —se,  zvláštní  příležitosf. 

Expro-misse ,  převzetí  cizího  dluhu ; 
—missor,  přejemce  cizího  dluhu;  —pri- 
ace,  vyvlastnění ;  — ěnosť. 

Expu-gnace,  z  lt.,  dobytí,  vydob. ;  —l- 
sio,  násilné  vypuzení.  zahnání ;  —  r- 
gace,  očištěni,  počištění. 

Exquis  (ekskí),  fr.  .  vyvolení ;  —ice, 
vyvolení,  výbor. 

Exrotul-ace,  rozděláni  spisův  (soudních) ; 
—ovati,  rozdělati  spisy  (soudní). 

Ex-secratio,  lt.,  proklínání ;  —siccator, 
(chem.),  sušič,  vysušovač;  —spektan- 
ce,  —spektativa ,  Čekání  (na  úřad)  ; 
—spektant,  čekatel  (úřadu)  ;  —spirace, 
vydechnutí,  vyzevnutí  (ducha) ;  2.  u- 
plynutí  lhůty ;  —stase  v.  ekstase ; 
—stirpace,  vyhubení,  vypleněni ;  —stir- 
pator,  pospěŠák  (nástroj  hospodářský). 

Exsudát,  výměšek  (v  lékařství). 

Extabulace,  propuštění  z  knih,  vyma- 
zání z  knih.       Extase  v.  ekstase. 

Extempor-ale,  řeč  n.  článek  sepsaný 
bez  námyslu  ;  —anni,  —drní,  bez.  na- 
myslil n.  bez  přípravy  podaný;  ex 
tempové,  bez  námyslu,    bez  přípravy. 

Exten-se,    z  lt.  ,    rozsah,    rozsažnosť; 


6* 


Extensum 


—  84  — 


Faiseur 


pinač,  rozpinač  (sval);  —sum^  důvod 
o  nemožnosti  placení ;  per  e.,  v  celé 
šířce  ;  in  —so,  podrobné  ,  zevrubně  ; 
—nace,  zředění,  rozř. ;  2.  vysílení;  3. 
ii jma;  zmenšení,  podsázka. 

Exter-ieur  (— i  ér),  fr.,  vnějšek,  zevněj- 
šek ;  a  Ve.,  zevně;  —ior,  lt.,  vnější, 
zevnější ;  —minace,  vypovězení .  za- 
puzení ;  2.  vyhubení,  zahlazení  ;  -ni- 
sta,  zevně  nemocný  ;  —nus,  lt.,  vněj- 
ší, zevnější. 

Ex-territorialita,  z  lt.,  mimozemnosť, 
mimozemství,  mimozemní  právo  ;  —ti- 
spicium,  střevo  věštba;  —tortor ,  uti- 
skovatel. 

Extra,  lt.,  zvláště;  2.  zevně;  —dice, 
vydání  ,    dodání ,    odevzdání ;    —hent, 


vytahující ;  —kovati,  vytahovati ;  —ju- 
diciálni,  mimosoudní ;  —let,  výtah  (z 
knih)  ;  výtažek,  vytaženina  (z-  rstl.) ; 
—neics,  lt.,  cizinec,  cizozemec  ;  —ordi- 
narius,  mimořádný  professor  n.  uči- 
tel ;  —ordinární,  mimořádný ;  —post, 
zvláštní  n.  schvální  pošta;  —vagance, 
nepředložen osť,  podivný  nápad. 

Extrem-itas,  —um,  lt.,  krajnosť,  přepa- 
tosť ;  — ity,  končiny;  —ní,  krajní. 

Exuberantia,  lt.,  přebytek,  nadbytek. 

Exulant,  vypovézenec.  vyhnanec. 

Exutorium,  zpryšfovadlo,  vytahovadlo 
(v  lék.). 

Ezau  v.  Esau. 

Ezechiel,  hebr.  jm.  muž.,  v  bohu  silný. 

Ezop  v.  Esop. 


F.,  skrácenina  v  hudbě,  forte ,  silně  ; 
/.  v  slovnících  femininum,  ženského 
rodu ;  fo,  foliům,  folio,  list,  na  listě  ; 
ff.  =  ýortisshno  v  hudbě,  co  nejsilněji : 
F.  M. ,    Feldmarschall,  polní  maršál. 

Faba,  lt.,  bob. 

Fabrik-a,  veldílna  ,  továrna ;  —ace,  dě- 
lání, robení,  vyrábění;  —anL  továr- 
ník, majetník  veidílny ;  —át,  výrobek, 
tovar  ;  —atura  v.  fabrikace. 

Fabul-a,  lt.,  bajka ;  —ant,  bajkář ;  —i- 
sta,  bajkopisec. 

Fagade,  fr.,  fasáda,  popředí,  průčelí 
domu;  facalít^  facalícek    v.    faciletr. 

Face  (fás),  fr. ,  povrch,  zevnějšek;  2. 
stav  věcí ;  3.  průčelí  hradby  ;  facette. 
íťasetť),  fr.,  hranitka. 

Facchino,  it.,  břemenář. 

Facies,  lt.,  vzhled,  postava. 

Facil-et,  facinette,  šátek  na  nos ;  —is, 
lt.,  lehký;  —itas,  lt.,  lehkost. 

Facír  (z  něm.-lt.    vaciren,    bez   služby 


n.  prázden  býti) ,  myslivec  bez  služ- 
by; —era  choditi,  ch.  bez  služby. 

Faeit,  součet,  úhrnek.  summa. 

Facon  (fasoh),  fr.,  tvar,  tvář,  podoba, 
spůsoba ;  -snovati,  tvářiti,  udobiti,  spů- 
f-obovati. 

Facsimil-e  v.  faksimile. 

Fact-itivum  {verbum),  lt.,  působivé ;  —  or 
v.  faktor;  —um,  lt,  skutek,  Čin,  děj, 
událost;  účinek;  (v  matb.)  součin: 
de  —o,  skutečně. 

Faénza,  it.,  v.  fayence. 

Faěton,  re,  svítící  (v  řc.  baj.  syn  slu- 
nečného boha). 

Fagedéna,  řc,  pajeď,  rozjedlina. 

Fago,  lt.,  žrout ;  —pyrum,  pohanka  (rstl.). 

Fagot,  dřevěný  hudební  nástroj  fou- 
kací; jinak  basson  ;  —ista,  kdo  hraje 
na  fagot. 

Faience  v.  fayence. 

Fair-y  (féry),  ang..  vila. 

Faiseur  (fésér),  fr.,  původce  něčeho. 


Fait 


85 


Fara 


Fait  (ťé),  ftv,  skutek,  čin;/,  aocowtpii 
(f.  akónpli),  skutek  dokonaný,  hotový. 

Fajfka,  z  něm.  Pfeife,  dýmka. 

fajnovní,  z  nám.  fein,  jemný,  tenký,  útlý. 

Fakce.  z  lt.,  rota,  strana. 

Fakir,  arab.,  chuďas  ;  2.  indický  pou- 
stevník. 

Faksimil-e,  z  lt..  snímek  písma  n.  ob- 
razu;   —ovati,  snímati,    snímky  dělati. 

Fakt  v.  facturn  :  —ický,  skutečný  ;  —  i- 
tivní.  působivý ;  —or ,  Činitel  (v  po- 
čtech) ;  2.  obchodní  správce,  jednatel  ; 
—orie .  obydlí  n.  sklad  obchodního 
správce  ;  —otum  ,  všudy  děl ,  Člověk, 
jenž  někomu  ve  všem  příhodně  po 
ruce  jest:  —um  v.  factum  ;  —ura.  vl- 
čet na  zboží,  ú.  ze  zboží ;  —urovati, 
účtovati,  skládati  účty  ze  zboží. 

Fakul-e,  pochodně:  —ta,  oddíl  učební 
na  vysokých  školách ;  —tista ,  člen 
fakulty. 

Falak,  —  ah,  tur.,  falanga,  řc,  kladka  s 
provazem  na  nohy  těch,  jižto  mají 
býti  biti. 

Falakra,  řc,  lysina. 

Falangidae,  koscovití  (zool.). 

Falanx,  falanga,  řc,  seČlenění  řecké- 
ho vojska,  bitevní  odřad. 

Falble,  násberka,  náhrn. 

Falc,  něm.   Pfalz,    krajina  v  Němcích. 

Falco,  lt.,  sokol.  [(archy). 

Falcovati,  z    něm.,    zahýbati;    skládati 

Faldistorium,  biskupské  sedadlo. 

Faleš,  z  něm.,  klam  ,  podvod ;  —  ný, 
podvodný. 

Falkonett,  jestřáb,  harcovnice  (dělo). 

Fall-acia,  lt.,  klam ,  podvod ;  2.  kla- 
mný závěrek:  — aris,  lesklice,  leskni- 
ce  (tráva);  —iment,  úpadek  kupcův; 
—irovati,  přijíti  v  úpadek,  pro  kupčiti  ; 
-it,  padlec,  prokupčilec,  úpadce. 

Fals-ace  v.  falsifikace:  —arius,  poruši- 
tel,  — šovatel,  padělatel  (spisu) ;  —  ett, 
kozmice,  přehlas;  —ifikace,  padělám, 


poddělka,  porušení,  pokažení,  podvr- 
Žení  (spisu) ;  —ifikovati,  padělati,  po- 
rušiti, pokaziti ;  — um,  porušení,  — še- 
nina,  podvržek,  poddělka. 

Fáma,  lt.,  pověsť. 

Famil-ia,  —  k,  lt.,  rodina,  rod;  čeled: 
—icir,  domácí  přítel;  2.  pochop  in- 
kvisice;    —idrní,   důvěrný,   tovary šný. 

Fam-osní,  z  lt.  —osuš,  rozhlášený,  po: 
vf-stný  ;   —idus,  služebník. 

Fan-ál,  světlárna  ;  2.  znamení  požáru  : 
—ar,  —ari,  řecká  čtvrť  v  Cařihradě. 
(nazvaná  dle  tamější  světlárny  —  arn  : 
—arioti,  zámožnější  řecké  rodiny  n. 
řecké  duchovenstvo  vyšší  v  Cařihra- 
dě, mezi  Bulhary,  Valachy  atd. ;  —a- 
tický,  třeštivý  ;  —atik,  třeštivec,  blou- 
znivec ;  —atismus,  třeštivosť,  blouzni- 
vosť,  vášeň  (náboženská)  ;  —atisoca- 
ti.  někoho  vášnivě  roznítiti ;  —cy  (fén- 
si),  ang.  ,  domýšlivost ;  2.  vvrtochy  ; 
—ega,  —ga,  obilní  míra  ve  Spaněl.  a 
Portugal.  =1^  měřice;  —erogamus,  je- 
vnosnubný  (rstl.);  —fára,  hlahol  trub 
a  bubnů  v  ;  —faron,  chvastoun,  chvá- 
stal ;  —faronáda,  chvastounství,  chvá- 
stání, — anice;  —ny,  skrác.  jm.  žen., 
Františka. 

Fant,  fučík,  třeštík ,  třeštidlo ;  2.  (z 
něm.  Pfand),  zástava,  základ;  —asie, 
z  řc,  obraznost,  obrazotvornost,  moc 
obrazotvorná,  básnivosť;  2.  výtvor  ob- 
raznosti ,  obraz  pomyslný ;  skladba 
pomyslná  ;  —asirovati,  —asovati,  blou- 
zniti, třeštiti  (v  nemoci);  —asma,  it., 
přelud,  zálud,  přízrak;  —ast,  blouzni- 
vec, třeštivec  ;  —astirký  ,  blouznivý, 
blouznivecký ;  —asus,  v  bajesl.,  bůh 
snů,  snoboh  ;  —om,  přelud,  zálud,  pří- 
zrak; —omista,  přízrakovidec,  vidou- 
cí přízraky  n.  přeludy. 

Fanum.   lt.,  posvěcené  místo,  svatyně. 

Far-a,  duchovní  osada  v  městě  n.  na 
vsi;    2.  obydlí    kněze    představeného 


Far; 


Fatigue 


osadě;  3.  /.  ,  jihoamerická  vacice ; 
—ao,  král  v  st.  Egyptě ;  2.  spůsob  od- 
vážné hry  v  karty  ;  —ár,  kněz  před- 
stavený městské  n.  vesnické  osadě ; 
— ce  (fars),  fr.,  nádivka  (do  pečeně) ; 
9.  fraška,  šibřinka  ;  —fara,  podkovka 
(rstl.)  ;  —ina,  lt.,  mouka ;  —inový  cu- 
kr, moučný  cukr;  —isej ,  —iseus,  z 
hebr.,  zvláštník,  sekta  st.  Židův,  kte- 
rá více  hleděla  obřadův  než  skute- 
čného náboženství:  2.  pokrytec,  lico- 
měrník  ;  —isejský,  pokrytecký;  —isej- 
ství,  —iseismus,  pokrytectví. 

Farm,  angl.,  dvůr  hospodářský,  rataje ; 
—aceum,  z  řc,  lékárna  ;  —aceut,  —a- 
ceutik,  lékárník ;  —aceutický,  lékár- 
nický ;  —aceutika,  lékárnictví ;  —acites, 
bylinné  víno. 

Farmako-dynamika,  nauka  o  působení 
léků  v,  hojivoznalství;  —gnosie,  —gno- 
stika, lékoznalství,  znání  lékův ;  —che- 
mie, lékárnická  lučba;  —lith,  jedo- 
kam ;  —logie,  lékověda,  lékozpyt,  lé- 
kosloví ;  —mánie,  lékárníčkování ;  —n, 
řc,  lék  ;  —poia,  —poiéa,  řc,  příprava 
lékův ;  nauka  o  připi-avování  lékův ;  lé- 
kárničení ;  -galium,  sklad  lékárnický ; 
—posie, užívání  lékův;  —thelce,  domácí 
n.  pocestní  lékárna ;  —triptes,  lékotřeČ. 

Farmer,  ang.,  dvořák,  rataj,  ratajník; 
statkář  (v  sever.  Americe). 

Faros,  řc,  jméno  ostrova  u  Alexan- 
drie ,  na  němž  stála  velmi  vysoká 
světlárna  ;  světlárna  vůbec. 

Farraginy,  z  lt.,  smíšené  drobné  básně. 

Farrago,  lt.,  směs,  směsice. 

Farsang,  arménská  míle,  jichž  25  na 
stupeň.  [penny. 

Farthing,  nejmenší  anglická  mince  —í 

Faryng-emfraxis ,  zacpání  požeráku  ; 
—eurisma,  rozšíření  požeráku;  —  itis, 
zánět  požeráku  :  —ocele,  průtrž  pože- 
ráku ;  —oparalysis,  ochrnutí  požerá- 
ku ;  —operistole,  zúžení  jícnu ;  —otom, 


otvěrák  jícnu  (nástroj) ;  —otomie.  prů- 
řez jícnu ;  farynx,  řc,  jícen  ,  hltan, 
chřtán,  požerák. 

Fas,  lt.,  právo;  fas  et  nefas,  právo  a 
neprávo  ;  per  fas  et  nefas,  právem  i 
neprávem,  všemi  prostředky. 

Fasáda  v.  Facade. 

Fasan,  něm.,  —os,  řc,  —  ws,  lt.,  bažant 
(pták) ;  —erie,  bažantnice. 

Fasc-es,  lt.,  svazky  holí  s  vyčnívající 
sekyrou  (co  znak  hrdelního  práva  u 
st.  Římanův)  ;  —  ia,  lt.,  páska  ;  —ia- 
ce,  z  lt.,  uvázání,  o  váz.,  opásání;  —i- 
kul,  svazek  zvi.  spisův  ;  —Uculovati, 
do  svazkův  dávati  spisy ;  —inace,  z 
lt.,  očarování;  —is,  svazek  v.  fasces; 
/.  major,  balík  papíru ;  f.  minor,  rys 
papíru. 

Fase,  změua,  proměna  světlosti  a  j. ; 
2.  doba ;  —  olit,  bobokam,  hrachokam  ; 
—olus  v.  fasole. 

Fashion  (féšen),  ang. ,  kroj  ,  spůsob. 
mrav;  —able  (féšenébl), 'dle mody, dle 
kroje,  příslušně. 

Fasma,  řc,  podoba,  postava,  zjev. 

Fasole,  fisole,  malý  zahradní  bob,  je- 
hož plody  děti  hrávají. 

Fason  v.  facon.  [znávka. 

Fasse,  z  lt.,  přiznání-se   k    dani ,    při- 

Fast-age  (fastáž),  fr.,  posudí;— e,  něm., 
půst ;  2.  (fast),  fr.,  nádhera,  okázalost : 
—i,  kalendář,  ročník,  letočet;  /.  ma- 
jor es,  f.  Capitolini,  zápisy  věčší  na 
mramorové  tabuli  v  st.  Ěímě ;  —  igium, 
lt.,  lomenice;—  oso,  it.,  slavně,  okázale. 

Fasuněk,  menší  vůz  řebřinový. 

Fat-a,  it.,  vila ;  2.  v.  fátum ;  F.  Mor- 
gana,  obrazy  povětrní,  o.  vzduchové 
(zvi.  na  pomoří  Sicilském) ;  —ale,  lt.. 
určitá  lhůta  ;  —alismus,  osudověrství ; 
—alista,  osudověrec;  —alita,  nehoda, 
neštěstí,  protivenství;  —ální,  osudný, 
nešťastný,  zpropadený,  protivný;  —hom, 
(fédhém),  ang.,    sáh ;    —igue    (fa  tyk), 


Fatilia 


—  87  — 


Foli 


fr.,  unavení,  — enosť  ;  —iha*  —i/utt, 
arab.,  počáteční  modlitba  v  koránu; 
—i)iw,  ar.,  jin.  žen.,  odvykající;  —  i- 
rovati,  —ovatL  z  lt.,  přiznati,  udati; 
—tura,  it.,  v.  faktura;  —  um,  lt.,  osud, 
uložení  ;  pL   —o,  osudy. 

Faubourg  (fóbúr),  fr.  (z  něm.  Vorburg), 
předměstí. 

Faun,  lt.,  v  řím.  bajesl.,kozonožec,  le- 
soň  (lesní  bůžek  s  růžky,  kozími  no- 
harai  a  s  ocasem  co  tvor  ve  smysl- 
nosti  si  libující) ;  2.  chlípník ;  —a, 
zvířena,  popis  zvířat;  —ický,  neohra- 
baný,  li  ruby  ;  2.  cblípný 

Fauss-aire  (fosér),  fr.,  falšovatel,  pa- 
dělatel;  —e-AUarme  (fósalarm),  fr., 
Lichý  n.  slepý  poplach ;  —e-Attaque, 
(fósatak),  zdánlivý  útok  ;  —  et  (fósé), 
fr.  v.  falset. 

Faust  (— us),  lt.,  jm.  muž.,  šťastný  ; 
F.  Jan,  společník  Gutenbergův  v  u- 
pravení  knihotisku;  2.  jF.,jm.  domně- 
lého, Čertu  zapsaného-  čarodějníka  v 
16.  století,  o  jehož  skutcích  dosud 
mnoho  neužitečných  knih  se  vydává ; 
o.  F.<  něm.,  pěsť;  —  ina,  lt.,jm.  žen., 
šťastná, 

Faut-e  (fót),  fr.,  chyba,  vada,  nedosta- 
tek-; — euil  (fotélj),  fr.,  křeslo  s  leno- 
chem, lenoška. 

Fautor,  lt,  příznivec. 

Faux  (fó),  fr.,  falešný,  nepravý ;  f.-Ar- 
gent,  (fózaržáií),  kočičí  stříbro,  slída; 
f.-Coup  (fókú),  poklesek,  pochybení; 
f.-Jour  (fóžúr),  nepravé  n.  liché  světlo. 

Fav-ete  linguis,  lt.,  šetřte  jazykův  t. 
j.  nepomlouvejte;  —  eur  (favér),  fr., 
v.  n. 

Favor,  lt.,  přízeň  ;  in  —em,  ku  prospěchu  ; 
—isovati,  přízniv  býti  komu;  — «č,  it., 
— ito,  milostník,  oblíbenec;  —ita,  —it- 
ka,  milostnice,  zmilitka,  milice,  oblí- 
benka.  [mol  (neduh  hlavy). 

Favus,   lt.,    plást    medu    n.  vosku;  2. 


Fax  et  tuba,  lt.,  pochodeň  a  trouba  t. 
j.  původce,  náčelník  něčeho. 

Fayence  (ťajáiisi.  fr.,  rnajolík,  kame- 
nina (zboží  poloporcelanové). 

Fazend-a,  port.,  statek  venkovský;  /. 
reál,  státní  poklad,  královská  komo- 
ra ;  —eiro,  statkář. 

Fébe  v.  Foibe. 

Feber,  něm.,  v.  Februar. 

Febr-ifuga,  lt..,  pudizimnice ,  zimnico- 
pudné  prostředky  n.  léky;  — ti,  lt., 
třesavice,  třesutka,  zimnice  ;  horečka, 
horucka,  žehavice;/.  alba,  blednice; 
/.  ardens ,  žehavice;  /.  catarrhalis, 
rýma,  smrkavice  ;  /.  gastrica,  zimu. 
žaludeční;  f.  quartana,  Čtvrtodenní 
zimn.  ;  f.  quotidiana,  každodenní  z. ; 
/.  tertiana,  třetidenní  zimn. ;  —  ua,  o- 
čišťování,  smíření  v  st.  Římě  ;  —uar, 
—uarius,  lt.,  jm.  měsíce,  únor  (úmor). 

Fébus  v.  Foibos.  [na  obrazích). 

Fecit,  skrác.  fec,  lt. ,    udělal   (píše  se 

Feda,  jm.  muž.,  skrác.  z  Fedor,  Feo- 
dor  v.  Theodor. 

Feddan,  ar.,  pluh;  spřežení;  2.  míra 
polní  asi  i  jitra. 

Feder-ace,  z  lt.,  spojení,  spolek ;  zří- 
zení zemské,  v  němž  každá  krajina  po- 
žívá samosprávy;  —acní,  —ální,  —ativní.. 
spolkový;  —alismus,  soustava  spolko- 
vá ;  —alista,  přívrženec  soustavy  spol- 
kové, [pera. 

Federmesser,  něm.,  perořízek,   nůž    na 

Fee,  něm.,  vila.      [soud  (Westfalský). 

Fehm,  hrdelní   právo ;    —gericht    tajný 

Fechtovati,  z  něm.,  šermovati,  zápasiti ; 
2.  žebrati,  prositi. 

Feierabend,  něm.,  svatvečer.  [tlý. 

fein,  něm.  Jemný,  tenký,  tenounký,  ou- 

Feinte  (fént),  fr.,  v.  finta. 

Feistritz,  něm.,  v.  Bystřice. 

Fel,  lt.,  žluč;  —icitas,  lt.,  Štěstí,  bla- 
hosť,  blaženosť  ;  —  ix,  lt.,  šťastný,  též 
jm.  muž. 


Fellah 


ss 


Feš 


Fellah.  arab.,  arabský  rolník. 

Felloplastika,  z  řc,  korkořezba,  kor- 
kořezecťví. 

Fellow  (felló),  angl.,  soudruh. 

Felonie,  lenní  pronevěra. 

Feluka.  it..  rychlíce,  íyclilá  malá  loď 
.s  vesly  o  2  stěžních. 

Feniii^a,  lt.,  žena.  ženská:  —inum,  slo- 
vo rodu  ženského  ;  generis  —lni,  ro- 
du n.  pohlaví  ženského. 

Femme  (fanim),  fr.,  v.  femina;  f.  Je 
chambre  (famm  de  sánbr),  komorná, 
komornice. 

Femur,  lt.,  stehno. 

Fenestra,  lt.,  fenetre  (fenetr),  fr.,  okno: 
fenotrage  (fpnctráž),  oknoví,  všecka 
okna  v  domě. 

Fenikl,  zrnečka.  užívaná  co  kuchyň- 
ské koření;  —ovka,  kořalka  feniklem 
vonící. 

Fénix,  z  řc,  ohniváč,  báječný  pták, 
jenž  po  500  letech  sám  se  spáliv. 
z  popela  svého  znovu  zrozen  vy- 
chází. 

Feodální  v.  feudální. 

Feodor,  jm.  muž.,  v.  Theodor. 

Ferculum,  lt.,  nosidla,  máry. 

Ferdinand,  jm.  muž.,  smělý  bojovník: 
F.  I.,  král  Český  1526—1564.  pra- 
coval ke  zničení  práv  zemských.  ^  F. 
II.  (1619-1637)  po  přemožení  Če- 
chův na  Bílé  hoře  krvavě  se  mstil 
na  svých  protivnících  a  r.  1627  dal 
Čechám  zcela  jiné  zřízení  zemské. 
F.  III.  (1637— -1657)  učinil  se  Švédy 
mír,  čímž  ukončena  válka  třidceti- 
letá  1618.  F.  IV.  f  1654,  ani  nepa- 
noval. F.  V.  (I.)  Dobrotivý,  (1835  — 
1848),  dal  národům  Rakouským  kon- 
stituci (1848),  ale  v  několika  měsících 
potom  (pros.)  vzdal  se  vlády. 

Fere-dže,  tur.,  svrchní  oděv,  podobný 
županu  ;  —trum,  z  řc,  nosidla.  máry. 


Ferie.  z  lt.  feriae,  prázdniny,  dni  od- 
počinku. 

Ferik-paša,  tur.,  generál  divi.se. 

Ferm-a,  —ata7  it.,  dodržka,  dodržovka, 
odpočívka  (hud.  známka  ***)  :  —  age 
(— áž).  fi*..  nájemné.  —  ého ;  —an.  pere., 
nařízení,  písemný  rozkaz  tur.  císaře  : 
—e,  fr.,.  dvůr,  rataje:  sr v.  farní;  —  en- 
tace,  kvašení  ;  —entum,  kvas.  — idlo  : 
—eté.  fr.,  pevnost.  — ota  ,  vytrvalost ; 
stálost :  con  —ezza,  it.,  odhodlané,  vy- 
trvale: — ez,  firnis ,  pokost  (olej): 
—ier  (~jé),  fr.,  nájemník,  paehtýř  v. 
fariuer  :  — oir  (— oár),  fr.,   záponka. 

Fernambuk,  město  v  iirasiiii ,  odkudž 
se  k  nám  vozí  barvířské  dřevo  čer- 
vené, slově  jinak  fernebok,  breza/ka7 
pryzila. 

Fero-ce,  it. .  divoce,  bouřlivě:  —  nia. 
v  bajesl.,  bohyně  ovoce ;  b.  propu- 
štěncův. 

Ferr-oniěre  (— njér)T  fr.,  náčelek  kovo- 
vý: — ucjinow.  prostředky  n.  léky  že- 
leznaté ;  —um ,  lt.  .  železo  ;  —uměn, 
kyt,  tmel :   —uminacer  z  lt.,   ztinelení. 

Fertilis,  lt.,  vydatný,  plodný. 

Fěrtuch,  z  něm.   Furtuch.  zástěra. 

Ferula,  lt..  metlovník,  metlovka  ra  i.  ; 
2.   metla. 

Fervor,  lt.,  horli vosí. 

Fes ,  červená  jihoslovanská  čepice  s 
modrým  n.  bílým  třapcem ;  —cennini, 
druh  starořímských  básní  posměšných. 

Fest-ilog,  seznam  slavností ;  —in  (—  éh), 
fr. ,  slavnost;  hostina;  -ina  leňte, 
lt.,  pospíchej  s  rozvahou:  —mo.  it.. 
maškarní  bál ;  -ivitas.  lt..  slavnost" ; 
—ivo  ,  con  —ivita ,  it.,  slavně ;  —on 
(—53).  fr.,  květiny,  květinoví  i^co  o- 
krasa)  :  —onovati,  květinami  okrášli- 
ti :  —um,  lt. ,  slavnost;  post  /..  po 
slavnosti,  pozdě;  —ung,  něm.,  pevnost: 
fete  -féťt.   fr.,  slavnost. 

Feš,  —ný,  z  an.,  úhledný,  úpravný. 


Fotfah 


89 


Fiffurace 


I  Fetfah.  fetva,  arab.,    rozsudek,  soudní 

!    n.   právní  výrok. 

I  Fetialis,   vojenský  kněz  st.  Římanův. 

i  Fetiš,  modla;  —ismus;  —ství.  modlář- 
ství (u  černochů  v  Africe). 

i  Fetus,  lt.,  plod. 

i  Fetva  v.  fetfah. 

'  Feud-alismus,  soustava  manská ;  —  ali- 
éta,  přívrženec  soustavy  manské  ;  —  di- 
ví,  manský  :  —atarius,    man  ,    vasal  : 

!     —u/i),   lt..   manství;    f.  antiquum ,    ni. 

I  starožitné;  f.  novum,  ni.  nové;  f. 
datum.,  m.  dané;/,  oblátům,  m.  pod- 
dané ;  /.  bitva  curtem,  m.  v  obvodu 
zemském  ;  f.  extra  curtem,  m.  zahra- 
niční ;  /.  masculinum.  ni.  mužské,  m. 
po  meči;  f.femininum,  m.  ženské,  m. 
po  přeslici. 

Feuill-ant,  pl.  —ans  (feljan),  fr.,  listo- 
noš  ;  2.  francouzský  řád mnišský,  po- 
dobný bosákům ;  3.  /.,  spolek  mír- 
ných občanův  francouzských,  pojme- 
I  novaných  dle  kláštera  /.,  v  němž  se 
scházeli;  —  e  (felj),  fr.,  list;  —eton 
(féljetoii),  fr. ,  lístek  ;  2.  zábavník, 
zábavná  čásf  novin;  —etonista,  vy- 
davatel n.  spisovatel  zábavné  části 
novin. 

Fex  v.  kretin. 

Fez  v.  fes. 

Fiakr,  z  fr.,  nájemný  vůz  n.  kočár  o 
dvou  koních  ;  2.  nájemný  vozka. 

Fiasco -(fiasko),  it.,  láhev;  2.  úpadek; 
/.  udělati,  prokupčiti ;  2.  propadnouti, 
nelíbiti  se. 

Fiat!  lt.,  budiž  !  fiat  ýustitiéi,  etpeveat 
mundus,  budiž  spravedlnost  i  kdyby 
svět  měl  zajíti. 

Fibula.  lt.,  spona  ;  fibule,  něm.  Fibel, 
slabikář,  kniha  s  návodem  ke  čtení. 

Ficus.  lt..  fík. 

Fide.  sed  cui,  vide,  lt.,  věř,  ale  komu 
viz  n.  meř  ! 

Fideikommis,  z  lt.,  svěřenství,  důvěrné 


svěření,  statek  nápadný  k  ruce  dů- 
věrné, jenž  nesmí  býti  prodán ;  —  a- 
rius,  dědic  svěřenský,  d.  svěřenství  : 
—drní,  svěřenský. 

Fidejussio,  lt.,  rukojemství. 

Fidel,  z  lt.  —  is,  veselý,  veselomyslný  ; 
— is,  lt.,  věrný  ;  sempei'  fidelis,  vždy 
věrný  ;  —issimus,  nejvěrnější  (titul  krá- 
le Portugalského)  ;  —kas,  lt.,  věrnost. 

Fides,  lt.,  víra,  věrnost;  /.  carbonaria, 
v.  uhlířská  t.  j,  sprostnost  ;  /.  yrae- 
ca ,  f.  punica,  v.  řecká,  v.  punická 
t.  j.  věrolomnosť ;  f.  implicita,  víra 
neobmezená,  slepá;  /.  malá,  lest: 
sub  fide,  pod  věrou  ;  iu  fidem,  na  po- 
tvrzení (toho)  :  bona  fide,  věrné,  po- 
ctivě ;  malá  fide,  nevěrně,   lstivé. 

Fidibus  (skrác.  prý  zfid(elibusfvatr)ibux. 
veselým  bratřím),    zápalky  papírové. 

Fidlovačka,  hladítko  ševcovské  ;  2.  sla- 
vnost Pražských  ševcův  ve  středu  po 
Velikonoci. 

Fid-o,  it.,  důvěra ;  2.  úvěrek  ;  —ucia, 
lt.,  důvěra;  con  f.  (— uca),  it..  —  ia ■!- 
aliter,  lt.,  důvěrně,  s  důvěrou  ;  —  Ur- 
ciarius,  držitel  svěřenství. 

Fief  (fjef),  fr.,  manství,  léno  v,  feudum. 

Fier-a,  it.,  trh ;  —amento,  —o,  con  —ez- 
za,  it.,  divoce  ;  —ant,  tržník,  tržeb- 
ník,  trhovník,  trhovec,  menší  obcho- 
dník n.  kupec  ;  —ding,  dán.,  čtvrtka, 
věrtel. 
Figale,  idianská  loďka  s jedním  stěžněm. 
Figaro,  jm.    zchytralého    lazebníka    v 

Seville  (v  divadle  a    opeře);    odtud: 

2.  obratný  prostředník  v  lásce ;  3.  F. 

obrázkový  časopis  Vídeňský,  jenž  so 

r.   1860  vyznamenal    hrubostí    k  Slo- 
vanům. 
Figment,  z  lt.,  smyšlenka. 
Figur-a,  lt..  postava,  podoba,  podobina. 

spůsoba;  2.    socha;    3.    obrazec:    4. 

vid  řečnický;  —  aee,  podobnění,  upod., 

utváření,     uspúsobení ;    2.    oživení; 


Figurální 


—  90  — 


Finesse 


—áhií  hudba,  zpěv,  hudba  okrášlená, 
zpěv  okrášlený  ;  —ant,  člověk,  jemuž 
určeno  toliko  svou  osobou  nepatrné 
věci  zastávati ;  —ativní ,  obrazný ; 
—ismus,  předobraznietví,  nauka  opřed- 
obrazování  stár.  zákona  k  novému  • 
—ista,  vyobrazovatel  n.   malíř  postav. 

Fík,  smokva,  strom  a  ovoce  jeho  hru- 
škovité chuti  sladké  ;  2.  vřed. 

Fiktic-iant,  živnostník;  —ium,  daň  ze 
živnosti. 

Fila-diěre  (— djér),  fr. ,  ploská  loďka 
na  řece  Garonně  ve  Franc. ;  —gramm, 
vodní  znamení  v  papíře  ;  —ment,  vla- 
šení ;  —rgnomon,  niťovky,  hodiny  ni- 
ťové, sluneční  hodiny,  v  nichž  se  po- 
ledne vyznačuje  stínem  svislé  niti ; 
—ria,  vlasovec  (červ);  —torium,  na- 
viják (k  navíjení  hedbáví). 

Filek,  shorek  v  kartách ;  2.  běhoun 
(v  šachu).  [vina. 

Filet    (filé),    fr.,    sífová    tkanina,  sífo- 

Fili-a,  lt.,  dcera  ;  —alista,  osadník  fi- 
liální osady  ;  —alka,  iistav  podřízený 
hlavnímu  (kostel,  osada,  fara,  jedno- 
ta, pokladnice  atd.) ;  —ální,  podříze- 
ný, vedlejší  ;  —bert,  s>t.  něm.  jm.  muž., 
slovutný ;  —cit,  zkamenělé  kapradí ; 
—formis,  lt.,  niťovitý;  —grán,  nitko- 
vé zlato  n.  stříbro ;  —gránek,  hejsek. 

Filip,  z  řc.  —pos,  jm.  muž.,  koněmil, 
koňrád  ;  —ika,  —ické  reci,  ostré,  šti- 
plavé řeči,  jako  ty,  ježto  řecký  řeč- 
ník Demosthenes  mluvil  proti  Make- 
donskému  králi  Filipovi  II.  ;  —  ina, 
jm.  žen.,  koněmilka ;  —oni,  ruští  roz- 
kolníci,  přívrženci  Filipa  Pustosvjata 
z  r.  1700. 

Filis,  Filiska,  jm.  žen.,  v.  Fyllis. 

Filist-er,  sosák,  copař,  Člověk  obmeze- 
ného,  zpátečnického  rozumu;  2.  F., 
—instí,  národ  s  Izraelity  sousedící, 
jenž  s  nimi  žil  v  nepřátelství. 

Filius,   lt.,  syn. 


Fille  (filj),  fr.,  dívka. 

Filo-doxie,  z  řc,  etimilství .  slavoba- 
žnosf  ;  —fysik,  přírodolib,  přírodomil ; 
—gyn,  ženomil ;  —log,  slovozpytec, 
jazykozpytec;  —logický,  slovozpytný, 
jazykozpytný ;  —logie,  slovozpyt,  jazy- 
kozpyt ;  —mathie,  vědochtivosť  ;  —me- 
la, —mele,  řc,  jm.  žen.  ,  milovnice 
jablek ;  2.  slavík  ;  —metor,  matkomil  ; 
—musos,  přítel  mus;  — pator,  otcomil : 
—patrie,  láska  k  vlasti  ;  —pinakion. 
kniha  rodu  ;  —posie,  pijáctví  ;  —psy- 
chie,  životomilství,  neodvážnosť;  —  ri~ 
stie,  slovíčkářství ;  —sarkie ,  smysl - 
nosť ,  chlípnost;  —slav,  slovanomil, 
slavomil. 

Filosof,  z  řc,  mudrc ;  —ant ,  —aster. 
mudrák,  mudroch  ;  —ema,  mudrcké 
rčení ;  —ický,  mudrcký  ;  —ie ,  mudr- 
ctví;  —ismus,  mudráctví ;  —ista,  mu- 
drák ;  —i-stovati ,  mudračiti ;  —ovati, 
mudrovati. 

Filo-teclmický,  umění  milovný;  —tech- 
nie,  láska  k  umění ;  —teknie,  láska  k 
dětem;  —theus,  řc,  jm.  muž.,  Bohu- 
mil ;  —timie,  ctižádost ;  —xenie,  cizo- 
milství,  láska  k  cizotě. 

Filou  (filú),  fr.,  v.  filuta. 

Filtr-ace,  z  lt. ,  cezení ,  procezování : 
—um,  lt.,  cedidlo,  cedník. 

Filuta,  z  fr.  ňlou,  chytrák,  prohnaná 
liška. 

Fimbria,  lt.,  vlažení. 

Fin  (fén),  ť V.,  finis,  lt.,  konec;  -dle. 
závěrek  (hudební  skladby)  ;  —álni. 
závěreční;  —ance,  důchody  (zemské) : 
—ancier  (finánsjé),  fr.,  —ančník,  pe- 
něžnfk,  znalec  důchodův  zemských : 
—anční  ministr,  jenž  má  správu  zem- 
ských diichodův;  —ančnictví,  nauka 
o  pořádku  v  důchodech  zemských: 
—delhaus  ,  něm.  ,  dům  nalezencův  : 
—delkind,  něm.,  nalezenec;  —e,  it., 
konec ;  —esse,  fr. ,    něžnost  ;    2.    cby- 


Finette 


91 


Flebotomie 


trosf,  prohnanost;    —ette,    jm.    žen., 
chytrá;  —girovati,  lt.  — gere,  smysliti, 
vymysliti ;  —  w,  lt.,  konec  ;  /.  coronat 
9pus,  lt.,    dobrý   konec     díla   věnec; 
-imnfo,  it.,  co  nejjemněji;    —  ito,  it., 
účetní  závěrka;    — sko,    země   v    níž 
bydlí  —ové,  jinak  Cuchonci ;  —  ta,  it., 
obmysl,  uskok. 
j  Fiocchi,  it.,  třapce  na  hlavách  koní. 
:  Fioco,   it..  tise,   slabě. 
1  Fiola,  lahvice ,    skleněná    bandaska   s 
I     dlouhvm  hrdlem ;  2.  /.,  viola,  fijalka 
i     (rstl.). 

i  Fiori-no,  it.,  zlatý   (peníz);    —tura,  it., 

květitosť  (zpěvu).  [Turecku). 

I  Firenki,  tur.,    Frankové    (Evropané    v 

Firlefanz,    z    nem.  ,    láry    fáry,  třesky 

plesky,  pošetilosti. 
Firm-a,  it.  ,  obchodnické  jméno,  ob- 
chodnický nadpis  n.  podpis ;  —ament, 
obloha,  zkruží  nebeské ;  —  ai  v.  fer- 
man;  —  ani,  podpisovatel ;  —  eln,  něm., 
biřmovati;  —in,  jm.  muž.,  silný,  pe- 
vný: —itas,  lt.,  pevnost,  trvanlivost; 
— iter ,  pevně  ;  —ovati ,  podpisovati ; 
— us,  lt.,  pevný,  stálý,  trvalý. 
Firniss,  něm.,  fermež,    pokost ,    lesklý 

nátěr  zevnější. 
Fisk-ál.  státní  zástupce;  zeměpanský 
právní  zástupce  ;  z.  komory  ,  z.  ko- 
runy ;  —alát,  státní  zástupnictví ;  — us, 
z  lt.,  koš;  2.  státní  poklad,  st.  po- 
kladnice ;  3.  v.  fiskál. 
Fisole  v.  fasole. 

Fissi-linguia,  lt.,  klanojazycníci  (plazi)  : 
—rostres,  klanozobci    (ptáci) ;  fissuva, 
lt.,  skula,  skulina  ;  jissus,  klaný. 
Fistul-a,  lt.,  pištěl,  píšťala;  2.  stříl  (v 
těle)  ;  3.  kozmice  (hlas)  ;  —ati,  píšťa- 
lohubé    n.   lukmkovité   ryby;    —osuš, 
píšfalný. 
Fišekluk,  tur.,  sáček  na  střelivo. 
Fitz,  ang\,  syn  (— vic). 
Fix  v.  fixus;  —fax,  kejklířství;   —iro- 


vati,  —ovati,  ustáliti ;  —itas,  stálost ; 
—sterny  něm.,  stálice ;  —um,  lt...  stálé 
služné  ;  —us  ,  lt. ,  stálý  ,  ustavičný, 
trvalý. 

Fjeld,  dán.  (něm.  Feld,  pole) ,  pláně, 
planina  (ve  Švédsku  atd.). 

Fjord,  dán.,  záliv  mořský. 

FlabelLnm,  lt.,  vějíř,  oháňka. 

Flacescentia,  lt,  ochablosf. 

Flacon  (flakon),  fr.,  lahvička  (zvi.  s  vo- 
ňavkou), [rstl.). 

Flagellum,  lt.  ,    bič;    2.    výrostek    (na 

Flageolet  (flažolé),  fr.,  píšťalka;  2.  hra- 
cí kolovrátek. 

Flagitium  lt.,  ohavnost. 

Flagr-ans  .  lt.  ,  horlivý  ,  horoucí  ;  in 
—anti,  za  hoi'ka  ;  —antia,  lt.  ,  oheň ; 
horlivost. 

Flakon  v.  flacon. 

Flam-ant  (— án)  v.  flamingo ;  —beán 
(flánbó),  fr.,  pochodně  ;  —berg,  plá- 
politý  n.  čeřitý  meč ;  —en,  lt.,  kněz 
starořímský  ;  —endr ,  tulák ,  pobuda 
(jméno  to  pochází  nepochybně  z  kon- 
ce 301eté  války ,  kdež  Flámové  či 
Flémové,  jinak  Flamendři  z  Nizozem- 
ska ve  vojskách  sloužili,  spolu  s  ji- 
nými pokojný  lid  obtěžovali) ;  —ingo^ 
plameňák  (veliký  vodní  pták)  ;  —meri, 
moučná  kaše;  —mette,  pušfadlo,  pu- 
šfátko  (ranhojičské). 

Flan-ell.  lehká  vlněná  látka ;  —eur  (—ér), 
fr.,  blátošlap,  pobuda;  —ke,  něm., 
strana,  bok;  křídlo  vojska;  —queur, 
(— kér),  fr.,  harcovník  (v  předu  voj- 
ska) ;  2.  pobuda,  potlukač. 

Fl  ašinet,— l,  hrací  kolovrátek  v.flageolet. 

Flausy,  kusy,  fuky.  [píšťala. 

Flaut-a,  it.,  —na,  flétna,  dřevěná  umělá 

Flebile,  it.,  plačtivě. 

Fleb-ion,  řc,  žilka;  —itis,  zánět  žíly; 
—ografie,  žilopis;  —  olith,  žilokam,  ži- 
lovec;  —ologie  ,  žilozpyt;  —otomie, 
pouštění  žilou. 


Flece 


92 


Folie 


Flece,  z  něm.  Flotze,  sloje  (v  horách). 

Flectamus  genua.  lt.,  poklekněme  (o- 
hněme  kolena). 

Flegethon,  řc,  pekelný  tok. 

Flegma,  řc.,  slizokrevnosf ;  2.  neteČ- 
nosf ;  —goga  ,  slizopudné  prostředky 
n.  léky;  —pyra,  —čopí/m,  slizniee,  sli- 
zna horačka  ;  —sie,  zanícení ;  —tický, 
slizokrevný;  2.  netečný;  —tie,  slizný 
otok  ;  —tik,  netečník ;  —toiThagie,  —r- 
rhoea,  slizotok  ;  flegmone,  horký  otok. 

Flěche  (fleš),  šipka;  2.  šipková  hradba. 

Flétna  v.  flauta. 

Fleur  (flér),  fr.,  květina;  —  et  (fléré), 
fr.,  v.  floret ;  —ettes  (fléret),  fr. ,  po- 
chlebky,  lílisné  řeči. 

Flex-ibilis,  ohebný;  —  io,  lt.,  ohýbání; 
—or  (musculus),  ohybač,  schylovač. 

Flibustýři,  spolek  řranc.  a  angl.  ná- 
mi irských  loupežníkův  v  záp.  Indii 
v  16.  stol. 

Flins  v.  následující : 

Flint,  ano;.,  křemen;  —a,  ručnice  ;  —ové 
sklo,  bílé  sklo  křemencové  (k  dale- 
kohledům). 

Flip,  ano;.,  nápoj  z  piva,  kořalky  a  cukru. 

Flog-istický,  zápalČivý;  —istika,—urgie, 
—ochemie,  nauka  o  z  řc.  zápalčivých 
tělesích ;  —opyra,  horačka  zánětná  ; 
—osis,  zánět  některého  místa  ;  —oskop, 
kamna,  jichž  plamen  hřeje  a  také  svítí. 

Flomis,  řc,  plstíce,  šalvěj  jerusalem- 
ská  (rstl.). 

Flommri  v.  flammeri. 

Flor,  květ,  rozkvět ;  2.  štěstí  ,  blaho, 
blahobyt ;  3.  pavučník,  rouška  (tenká 
průhledná  látka)  ;  —a.  květena  (bohy- 
ně květu):  2.  sepiš  květin  ;  —ea/,  jar- 
ní měsíc  v  někdejší  francouzské  re- 
publice ;  —  en ,  zlatý  peníz  nazvaný 
dle  města  —  ence;  —enee,  (—entie)  , 
znám.  město  v  Itálii;  2. látka  po  něm 
nazvaná  ;  —entská  škola,  malířská  Šk. 
od  13.    stol.    proslulá;    —entin  ,    jm. 


muž.,  kvetoucí;  —enlina,  jm.  žen., 
kvetoucí  ;  2.  /.,  florencský  atlas  :  —es, 
pl.,  květiny  ;  —escentia,  lt.,  kvetení , 
květenství;  —et,  bourá,  zadní  hedbá- 
ví; —ian,  jm.  muž.,  kvetoucí*;  —idi- 
ta,  květnosf,  kvetoucí  stav  ;  —ilegium, 
květobraní,  sbírání  květův ;  —imaaie. 
květobažnost;  —  m(— ěh).  fr.,  v.  floren: 
—irovati ,  okytiti .  kvítím  okrášliti ; 
—ista,  květomil. 

Flos,  lt.,  pl.  flor  es,  květ,  květina  ;  —ku- 
le, pěkná  n.  líčená  slova ;  —lulovaťi, 
květovati,  slova  líčiti. 

Flott.  něm.,  splavný;  —a,  loďstvo  (vo- 
jenské) ;  —illa,  soulodí,  malé  loďstvo. 

Flox,  řc,  plamenka  (rstl.). 

Flu-idum,  lt.,  tekutina ;  —itans,  splý- 
vavý ;  —men,  lt.,  řeka;  —minel,  ne- 
pravá světlice  ;  —  or,  lt.,  tečení,  tok  : 
2.  kazík. 

Flůte,  fr..  v.  flauta. 

Flutky,  falešné  peníze  v  Cechách  v 
15.  století. 

Flux-ie,  —us,  lt.,  tok. 

Fly-kténa,  z  řc. ,  puchýřek  :  —zocťe. 
—zadům.,  neštovice  veliká  kulatá  s 
tmavým  strupem. 

Fo,  zakladatel  obecného  náboženství  v 
Číně  a  v  Japane  co  bůh  ctěný. 

Focus,  lt.,  ohnisko. 

Foed-eratio  v.  federace;  —us,  lt.,  sva- 
zek, spolek. 

Foen-iculum,  lt.,  fenikl;  —um  graecnm. 
řecké  seno,  seněnka  (rstl.). 

Fohi,  domnělý  vynálezce  umění  a  pr- 
vní zákonodárce  v  Cíněr.  3468—2952. 

Foib-e,  řc.  jasná,  skvělá,  příjmí  Dia- 
ny; —os,  řc,  jasný,  skvělý,  příjmí  A- 
pollona,  slunečního  boha. 

Foka,  fuleň  (mořský  ssavec)  ;  —  ra.  ar., 
učenec  v  hoř.  Egyptě,  jenž  unií  čí- 
sti v  Koraně. 

Fol-iant,  kniha  s  půlarchovými  listy ; 
—ie,  šalbice,  podlístek,  kovový  lístek 


Folio 


93 


Fortepiaóo 


pod  drahým  kamenem,  pod  zrcadleni  ; 
2./.  (foli),  pošetilost;  —  io,  lt.,  (skrác. 
fe.),  na  listě  ;  folio  verso  (skrác.  fo. 
to.),  na  druhé  n.  na  rubni  straně 
íistn  :  —hon,  lt.,  list ;  —lir  tur.  peníz 
asi  2  tolary ;  —iculaire  (lolikylér), 
škrabálek,  pisálek  ,  novinařík ;  —  lis, 
lt.,   měšec;  in  —le,  úhrnkem. 

Foment,  z  lt. ,  záhřevek.  pařidlo,  hře- 
jící obkladek  ;  ministerio  del  —o,  šp., 
ministerstvo  vnitra  ;  —ace,  paření,  za- 
hřívání. 
|  Fonaskia,  řc,  cvičení  hlasu. 
I  Fonctionnaire  (fonksionér),  fr.,  v.  funk- 
cionář. 

Fond  (po  fr.  fon,  z  \t.fundus),  základ, 
základní  jmění ;  pozadí  v  divadle  ; 
— a,  šp.,  řádný  hostinec;  —amento, 
it.,  základní  hlas,  z.  bas;  —erie  (fón- 
drí),  fr.,  lij  na,  lijárna. 

Fon-etický,  zvukový ;  —etika,  zvukoslo- 
ví,  nauka  o  zvucích  a  hláskách  mlu- 
vnických ;  —ický,  zvučný  ,  zvučící ; 
— ika,  zvukověda,*  nauka  o  zvucích 
hudebních  ;  —ognomika,  hlasoznalství ; 
—ografie,  hláskopis,  písmo ;  —okam- 
psie,  lámání  hlasu  n.  zvuku  ;  —olitli, 
znělec  (kámen)  ;  —ologie,  zvukosloví, 
zvukozpyt ;  —ometer,  zvukomér ;  —  o- 
synaktev,  zvukojem;  —urgie,  nauka  o 
ohlasu. 

Fontan-a,  lt.,  studnice,  odtud  fontán, 
rus.,  fontaine  (fohtén),  fr.,  vodomet; 
— ella,  it.,  pramínek  ;  umělý  vřed  k 
odvádění  zlých  šťáv;  — ge  (fóntanž), 
spusob  okrasy  stužkové  na  hlavě. 

Fontinalia,  slavnost  pramenů,  si.  stu- 
dnic (ke  ctL  pramenových  nymf  13. 
oktobru). 

Fop,  ang.,  bujec,  drzobujec. 

Foramen.  lt.,  otvor. 

Farce  (fors),  fr.,  síla,  násilí ;  parforce, 
silou,  násilím,  násilně  ;    a  toute  force 


(a  tut  fors),  vší    silou,    ze    vší    síly ; 
forcer  (forsé),  fr.,  v.  forsirovati. 

Forceps,  lt.,  kleště. 

Foreign  office  (forren  oťťís),  ang.,  úřad 
cizincův  =  ministerium  zahraničních 
záležitostí  v  Londýně. 

Forejšic  v.  Fourier-schiitz. 

Forelle,  něm.,  pstruh. 

Foremný,  spůsobný.  tvarný. 

Forensis,  lt.,  soudní ;  2.  cizinec. 

Forfait  (forfé),  fr.,  pych,  výtržnost;  a 
f,  úhrnkem. 

Forfante,  it.,  vychloubač,  chvastoun. 

Form-a,  lt. ,  tvar ,  tvarnosť^spůsoba, 
postava;  kadlub;  pro  f,  na  oko;  in 
optima  f,  nejlepším  spůsobem  ; .  sub 
utraque  f,  pod  obojí  spůsobou;  —ace, 
z  lt.,  tváření,  utvařování ,  zpodobo- 
vání  ;  2.  útvar  (hornický) ;  —  ale.  ú- 
doba,  tvarnosť;  —álie,  —alit.y,  —álno- 
sti,  povrchní  n.  zevnější  obřady,  o- 
kolky  ;  —alismus,  zachovávání  povrch- 
ních spůsobů;  —alista,  okolkář,  po- 
klonkář ;  —aliter,  dle  spůsoby  ;  —ální, 
povrchních  spůsobúv  n.  obřadův  se  tý- 

.  kající ;  —an,  z  něm.,  vozka  ;    —aria, 
vzorná  jeptiška ;  —arius,  vzorný  mnich 
(v  klášteře)  ;  —  át,  velikost,    výška  a 
šířka   knihy ;    —  ica  ,    lt. ,    mravenee ; 
— icit,     mravkokam  ;    —ositas ,    leposf , 
lepotvarnosť  ;    —ovati ,    utvařovati,  do 
jisté  podoby  vpravovati;  —ulář,  vzo- 
rec ke  knize  atd.  ;  —  ule,  vzorec,  ob- 
razec ,    výraz,  jisté  spojení  slov;   —u- 
lovati,  na  spůsob  vzorce  upraviti. 
Foronomie,  řc,  hyboměrství. 
Forst,  něm.,  les;  Forster,  něm.,  (spro- 
stě foršt),  lesní,  lesník. 
Forstmeister,  něm.,  nadlesní. 
Fort  (fór),  fr.,  hradba;  tvrze;   —  e.   it., 

silně  ;  —ement  (fortmán),  fr.,  důrazné  ; 

—epiano,  hudební  nástroj  podoby  kří- 
dlové ,    na  jehož    klapkách  se  hraje 

prsty  a  uvnitř  paličky  do  strun  kle- 


Fortifikace 


—   94 


Frambesie 


pajíce,  příjemný  zvuk  spůsobujou; 
—ifikace.  pevnitelství ,  hradebnictví, 
nauka  o  hradbách  ;  —in  (forteti),  fr., 
polní  hradba  ;  —is,  lt.,  silný,  udatný  ; 
—issimo,  it.,  co  nejsilněji;  —  iter,  lt., 
silně ,  udatně ;  f.  in  re,  suaviter  in 
módo ,  v  podstatě  silně ,  v  spůsobu 
sladce ;  —itudo,  lt.,  udatnost;  —uito,  lt., 
náhodou;  casus  —uitv£,\t.  ,  náhoda. 
Fortun-a,  lt.,  Štěstí;  2.  Štěstěna,  bo- 
hyně štěstí  ;  bruta  f,  lt.,  slepé  štěstí ; 
audaces  f.  juvat,  smělým  štěstí  přeje  ; 
—atus,  lt.  jm.  muž.,  šťastník,  štěstím 
obdařerfy;  —e  (fortýn),  fr.,  .v.  fortu- 
na ;  de  —  e,  z  nenadání. 
Forum,  lt.,  náměstí;  2.  soudní  místo, 
s.  dvůr,  soud ;  /.  cambiale,  soud  smě- 
neční ;  f.  competens,  s.  příslušný ;  /. 
externum,  s.  cizí,  cizozemský ;  f.  in- 
competens,  s.  nepříslušný ;  /.  inter- 
ními, soud  domácí  ;  f.  supremurn,  nej- 
vyšší soud;  in  foro,  na  soudu. 
Fosfor,  z  řc,  kostík;    —ecný,  kostík  v 

sobě  mající ;  —escence,  světélkování. 
Foss-a,  lt.,  příkop  ;  stoka  ;  — U,  kopa- 
nina ;  —ilie,  kopaniny ;  —ilista,  nero- 
stoznalec. 
Foto-fobie,  štítění-se  světla  ;  bázeň  svě- 
tla, varovnosť  sv. ;  —gen,  svítík,  sví- 
tivo ;  —graf,  světloobrazník ,  světlo- 
pisec  ;  —grafický,  světloobrazný  ;  —gra- 
fe, světloobraznictví  ;  světlopis  ;  svě- 
tloobraz  (obraz  pomocí  světla  učině- 
ný) v.  foto  typ  ;  —kampsis.  lámání- se 
světla ;  l.-se  paprsků  ;  —logie.  světlo- 
věda,  světlozpyt ;  —magnetismiis,  ma- 
gnetismus světelný;  —meter,  světlo- 
měr ;  —metrie,  světloměrství ;  —psie, 
světlovidnosť  (choroba  očí) ;  —sféra, 
světlokruh  ;  —skop,  světlo  viď,  světlo- 
zor ;  —technika ,  osvětlovatelství,  o- 
svěcovatelství ;  —typ,  světloobraz,  ob- 
raz pomocí  světla  učiněný;  —typie, 
světloobraznictví. 


I  Fou  (fú),  fr.,  blázen,  pošetilec;  2.  bě- 

houn  v  šachu.  [hromové. 

I  Foudre  (fúdr),  fr.,    blesk,    zablesknutí 

Foulard  (fulár),  fr.,  indická  pestrá  lát- 
ka hedbávná. 

Foule  (fúl),  fr.,  hromada,  houf  (lidí). 

Fourag-e  (furáž),  fr.,  píce,  obrok  (ko- 
ním);  — eur  (furažér),  picovník  ;  —iro- 
vati,  furažírovati,  picovati,  píci  n.  ob- 
rok sháněti. 

Fourgon  (furgon),  fr.,  pohrabáč,  šťara- 
dlo  do  kamen ;  2.  vidlice  ,  vidličat- 
ka  (vůz). 

Fourier  (furýr),  fr.,  vojenský  úcetník; 
dvorský  /.,  dv.  obstaravač  (jenž  vy- 
plňuje rozkazy  dvorského  maršála) ; 
—schiitz,  fr.-něm.  ,  (sprostě  forejšic), 
vojenský  sluha. 

Fourn-ier  (furnýr),  dýha,  obložek  dře- 
věný, vykládání  dřevěné ,  tenounké 
desky  dřevěné  k  vykládání  svršků  ; 
—iture  (íurnytýr)  ,  fr.,  potřeby,  záso- 
by; 2.  dodávka.  [várna. 

Foyer  (foajé),  fr.,    ghnisko;    2.    zahře- 

Fra,  it.,  skráceno  z  frate ,  bratr  (ře- 
holní) ;  Fra  Bartolomeo,  br.  Bartolo- 
měj;  Fra  Diavolo,  br.  ďábel,  pově- 
stný loupežník  v  Neapolsku  r.  1760 
—1806. 

Frag-ilis,  lt. ,  křehký;  —ment,  z  lt., 
zlomek,  úlomek;  -mentami,  zlome- 
čný,  zlomkovitý ;  —menlista,  zlomko- 
pisec,  vydavatel  zlomkův. 

Fracht,  něm.,  náklad. 

Fraise  (frés),  fr.,  okružník,  krejzlíček, 
krajkový  nabíraný  nákrčník. 

Frajle,  z  něm.  Fraulein,  slečna. 

Frak,  lehký  kabát,  jehož  šosy  jsou  z 
předu  vykrojeny;  —ce,  z  lt.,  zlomek, 
úlomek,  úryvek,  odštěpek;  —tura, 
lomené  písmo,  druh  německého  tiska- 
cího písma. 

Frambesie,  z  fr.,  malino  vky.  malino  vi- 
ee,  malinová  vyraženina. 


Fraueaise 


—  95  — 


Frosco 


[Fianc.ais  (fránsé),    ťr.,    francouzský;  h 

fa  p-angaise,  na  spůsob  francouzský. 

•Francie,  Francouzsko,  veliká    země,-  v 

i  níž  žijuu  Francouzi,  mezi  Belgií,  Ně- 
meckem, Švýcarskem,  Itálií,  Spaněl- 
j  skem  a  Atlantským  mořem. 
JFranciscus  v.  František.  [vá  nemoc. 
(Francouze,  příjice,  čema,  jistá  nakažli- 
| Frangopanky,  druh  hrušek  podzimních, 

šťavnatých  s  tvrdou  slupkou. 
Frank,  Francouz  ;  2.  křesťanský  Evro- 
pan v  Turecku ;  3.  stříbr.  peníz  fran- 
I    eouzský    asi    40   kr.    r.  m.  ;    —atura, 
'    vyplacení  poštovného  ;    -furt  nad  Mo- 
I    hanem,    město    v    Německu,    druhdy 
město  říšské  asi  s  60.000  obyv.,  pro- 
slulo v  novější    době    r.    1848 — 1849 
německým    parlamentem ,    jenž  však 
ničeho    nezřídil    a    podivně    skončil ; 
—fnrfák,  přívrženec    německé  strany 
v  Cechách,  která  r.  1848  mermomocí 
'    chtěla  Cechy  příměti    k    volbám    do 
i    něm    parlamentu  ;  —o,  vyplaceno,  bez 
poštovného  (píše  se  napsáních);  —o- 
brod  v.  Frankfurt ;  —olin,  horský  te- 
třev ;  —ornanie,  třeštění    po  francouz- 
štině ;  —opánky  v.  frangopanky  ;  —  o- 
cati,  psaní  napřed  vyplatiti ;  —  ové  v. 
Frank   1.  2.;  —  y,  něm.  Frankenland, 
krajina  v  Německu. 
Františ-ek,  jm.  muž.,  z  lt.  Fvandscus, 
něm.  Franz,  franeský  ;  —káni,  mniši 
z  řádu  sv.  Františka  z  Assisi ;    — ko- 
vy   lázně ,    něm.    Franzensbad ,    m.  v 
Cechách. 

Franz,  něm.,  v.  František  ;  —band,  fran- 
cká vazba,  polokožní  v.;  —brantwein, 
vinná  kořalka. 
Frapp-antní,  překvapující ,  zarážlivý, 
nápadný  ;  —irovati,  překvapovati,  za- 
rážeti, dojmouti. 
Fráse.  z  re,  rčení,    spůsob    mluvení; 

výraz,  prázdná  slova. 
Fraseologie,  mluvosloví,  vvrazosloví. 


Fraskat-anky,  —inky,  it.,  květinářky. 

Frastika,  nauka  o  proslovování. 

Frater,  lt.  ,  bratr,  zvi.  klášterní  :  pl. 
fratres,  bratří ;  —tušovati,  bratříčko- 
vati s  kým  ;  —nitaji ,  lt.,  —nitě,  fr.. 
bratrství. 

Frau,  něm..;  paní ;  —cimor,  (z  něm.  Frau- 
enzimmer),  slula  v  16.  a  17.  stol.  v 
Cechách  dvorská  družina  ženských  a 
jejich  příbytek. 

Fraud-atio,  lt.,  podvedení  koho ;  —ator, 
podvodník  ;  —ulentia,  podvodnosf. 

Fráulein,  něm.,  slečna. 

Fraus,  lt ,  podvod,  uskok ;  in  fraudem 
creditorum,  ke  škodě  věřitelův. 

Fray  (frai),  šp.,  bratr  řeholní. 

Frazada,  šp.,  houně  na  koně;  2. muž- 
ský plášť  v  Mexiku. 

Freeholder  (fríhólder),  ang.,  svobodník 
v  Anglicku.  [mořská. 

Fregatta,    rychlá    třístěžňová   loď   ná- 

Freia,  v  nor.  bajesl.,  bohyně  lásky  a 
úrody. 

Freitag,  něm.,  pátek. 

Freiwilliger,  něm.,  dobrovolník. 

Frej,  námluvy,  zálety  ;  —ir,  záletník  ; 
—írka,  záletnice. 

Frekv-ence,  z  lt.,  v.  frequentia;  —  en- 
tace  v.  frequentatio- 

Fremdworterbuch,  něm.,  slovník  cizích 
slov,  si.  cizích  jazyků ,  si.  cizojazyký. 

Fren-esie,  —itis,  z  řc. ,  zánět  mozku  ; 
2.  blouznivosť,  povzteklosť ;  —etický, 
—itický,  povzteklý  ;  —olog,  leboslovec, 
leboznalec;  —ologie,  lebosloví,  lebo- 
zpyt,  leboznalectví. 

Frequ-ens  ,  lt  ,  navštěvovaný  ,  živý  ; 
—entant ,  navštěvovatel  (trhu  atd.)  ; 
—entatio,  lt.,  navštěvování  ,  obchoď  ; 
—entativum,  opakovači  časoslovo  ;  —  en- 
tia,  lt.,  častá  n.  opětovaná  návštěva ; 
2.  fr.,  —ence,  navštěvování  úřadu. 

Fresco  (— ko),  it.  ,  Čerstvě ,  živě ;  fr.. 
malba  na  obmítce,   malba  na  vápně: 


Fretka 


96 


Full  di 


al  fresco  malovati,    na   obmítce    ma- 
lovati. 

Fretka,  vreta,  vret,  zvíře  kunovité. 

Fretta,  it.,  spěch ;  con  fr.,  spěšně. 

Freyja  v.  Freia. 

Friand  (frián),  fr.,  labužník,  panilskář; 
— ise  (fryáhdýs),  fr.,  pamlsky,  lahůd- 
ky, labužky. 

Fric-andeau  (frikándó),  fr..  dušená  te- 
letina;  —andelles,  fr.,  pečené  knedlí- 
Čky  z  masa ;  —assée,  fr. ,  odvárka, 
podpoušťka. 

Fridolín,  jm.  muž.,  mírný. 

Friedrich,  Bedřich,  jm.  muž.,  mírumi- 
lovný ;  —sďor,  Fridrišák  (zlatý  peníz 
pruský  ražený  od  r.  1713  za  Frie- 
dricha I.).  [koláekář. 

Frigg-a  v.  Freia  ;  —  itore  (fridžitore),  it, 

Frigid-arium,  lt.,  chladí rna  (v  řím.  lá- 
zních) ;  —  u-s,  lt.,  studený,  mrazivý. 

Fiik-andelky  v.  fricandelles  ;  —  as  v. 
fricassée  ;  —  ce,  z  lt.  frictio,  tření. 

Frimaire  (frimér),  jinovatečník ,  pod- 
zimní měsíc  francouz.  republiky  od 
21.  listopadu  do  20.  prosince. 

Frip-ier  (fripjé),  fr.,  vetešník;  —iere, 
vetešnice  ;  —on  (fripon),  šelma,  taškář. 

Fris-age  (frisáž),  fr.,  laťoví,  mřežoví ; 
—eur  (frisér).  fr.,  kadeřník  ,  vlásen- 
kář,  strojič  vlasů  ;  —irovati,  kadeřiti, 
vlasy  strojiti  ;  —ové,  severogerman  ■ 
ský  národ  ;  —oir  (—  soár),  rydélko  ; 
—ura*  příčeska,  záčes,  ustrojení  hlavy. 

Fritta,  it.,  směs  sklená. 

Frivol-ita,  z  lt.  ,  marnost ,  prázdností, 
malichernosf,  rozpustilost;  —ní.  mar- 
ný, prázdný,  malicherný;  lehkovážný, 
rozpustilý. 

Frodřna,  jm.  žen.,  rozumná. 

Frond-a,  ir.f rondě  (frónd)  =  prak.  stra- 
na ve  Francii,  která  odporovala  za 
nezletilosti  Ludvíka  XIY.  kardinálu 
Mazzarinimu  v  17.  stol.;  —eur  (ťrón- 
dér),  fr.,  hánce  vlády,  nespokojenec. 


I  Front-a,  fr.  fronte  (fron),  z  lt.  frons, 
čelo,  průčelí,  přední  strana ;  de  front, 
fr.,  z  předu  ;  front !  čelem !  (komman- 
do) ;  —ale,  náČelek  ;  —on  (frontón), 
fr.,  náČelí,  průčelí,  lícní  štít.  kabřinec. 
Frott-eur  (frotér),  fr.,  třeČ,  roztěrač,  na- 
těrač podlahy;  —oir  (frotoár),  fr.,  na- 
těrači hadr,  třecí  kartáč. 

Fruct-idor  (fryktydor),  fr.,  ploden.  mě- 
síc franc.  republiky  od  18.  srpna  do 
16.  září;  —ificatio.  z  lt.,  zúrodnění: 
—vařiv*,  uživatel,  kdo  něčeho  užívá : 
—uosus,  lt.,  úrodný;  —us,  lt.,  plod: 
f  pi*irni  anni.  důchody  prvního  roku 
(na  duchovním  obročí). 

Frug-alis,  lt.,  šetrný,  střídmý,  mírný; 
—es\  lt.,  plodiny  ;  osení,  obilí. 

Frumentum.  lt..  obilí. 

Frustra,  lt.,  nadarmo,  marně. 

Frygia,  někdejší  jméno  krajiny  v  Ma- 
lé Asii. 

Fryne,  řc,  svůdnice. 

Ftha,  jisté  božství  ve  st.  Egyptě. 

Fthi-riasis,  z  řc. .  všivice  (nemoc) ; 
— sis,  řc,  mze,  úbytě  (nemoc). 

Fthor-a,  řc,  zkáza,  záhuba;  —Hon, 
řc,  vypuzovací  prostředek  n.   lék. 

Fucus,  chaluha  (rod  mořské  řasy). 

Fueros,  šp,  výsady  či  svobodyjistých 
krajin  ve  Spanělích. 

Fufajka,  rus.,  flanelová  duŠehřejka. 

Fuga.  lt..  útěk:  2.  hudební  skladba  v 
níž  jistý  nápěv  dle  určitých  pravidel 
se  provádí  :  —ra,  veliká  píšťalka  pa- 
stýřská. 

Fuchsia  ozdobná  rostlina  se  svislými 
červenými  květy ,  pojmenovaná  dle 
botanika  Faclise,  f  1565. 

Fuimus  Troěs,  lt.,  (dle  Virgila)  bývali 
jsme  Trojští  t.  j.  naše  sláva  ta-tam  : 

Fuit,  lt.,  byl,  —a,  —o. 

Fujara  v.  fugara. 

řulgor,  fulgur,  lt..  blesk. 

Full  dress,  ang.,  úplný  úřední  oblek. 


Fulmen 


97 


Fy  matický 


Fulmen,  lt.,  blesk. 

Fulniin-ace,  z  lt.,  blýskání ,  bleskot ; 
třaskání  třaskavého  stříbra  ;  —anlní, 
e  lt.,  bleskový,  hromový. 

Funi-ada,  čadidlo,  kouřidlo  ;  —aria,  lt., 
dymnivka,  routička  (rstl.) ;  —arium, 
dyinovna,  sušírna ;  -arohj,  výpary; 
— et  (fyraé),  tr..  příjemný  zápach  z 
vína  a  masných  pokrmův;  —igace, 
proknřování ;  —igocati ,  prokuřovati, 
prokaditi  ;  —us,  lt.,  pára,  kouř. 

Funambulista,  provazolezec,    metelník. 

Fund-ace,  z  lt..  založení,  nadání,  na- 
dace ;  —ační,  nadací ;  —ament,  základ, 
podstavec,  podstavník;  —ameniálni, 
základní ;  —ator,  lt,  zakladatel ;  —i- 
rovatl,  —ovati,  založiti;  —  us,  lt.,  pů- 
da, pozemek  ;  /.  instructus,  hospodář- 
ské příslušenství,   hospodářský  dvůr. 

Funebre  (fynébr),  fr.,  pohřební. 

Funer-álie,  pohřební  vydání,  v.  na  po- 
hřeb; —ální,  pohřební;  funestus,  lt., 
záhubný,  nešťastný. 

Fung-in ,  houbovina  ;  —ir ovati ,  úx&d 
spravovati,  zastávati ;  —  it,  houbokam ; 
—osuš,  lt.,  houbovatý  ;  —  us,  lt.,  houba 
(rostl,  i  choroba). 

Funiculus,  lt.,  provázek. 

Funkoe,  z  lt.  functio ,  úkon  ,  práce  ; 
Činnost,  řízení;  —ionár,  konatel,  úkon- 
ník;  —tónovati  v.  fungirovati. 

Funus,  lt.,  pohřeb.  [vášnivě. 

Fuocoso,  focoso,  con  fuoco,    it.,  ohnivě, 

Fuora,  it.,  zevně,  venku. 

Fůra,  z  něm.,  povoz  s  nákladem. 

Fur,  lt.,  zloděj ;  —áz ,  —ažirovati  v. 
fourage ,  fouragirovati ;  —cula  ,  lt, 
kost  vidličná,  rozsochatka ;  —fur,  lt., 
otruby  ;  —iant,  hrdouš,  nadutý  člověk ; 
2.  jistý  národní  tanec  Český ;  —ie, 
lt.,  vzteklosť ;  2.  v  bajesl.,  lítice,  vztek- 
lice (k  trestání  zlých  v  podzemí),  též : 
dračice,  zlá  žena;  furia  infemalis, 
pekelný  červ  ;  —or,  lt.,  vztek  ;  2.  ba- 
Rank  :  Slovník  novinářský. 


žení  po  něčem ;  f.  teutonicus,  vztek 
německý  ;  —ore,  it.,  hlučná  pochvala, 
pochvalný  hluk. 

Fiirst,  nem.,  kníže. 

Furtum,  lt.,  krádež. 

Furunkul,  z  lt.,  ohnivý  n.  krvavý  nežit. 

Furýr  v.  íburier. 

Fusie  z  lt.,  fusio,  splynutí,  sloučení. 

Fusil  (fysí),  fr.,  fttzyja,  polsky,  ručni- 
ce, flinta;  Fiisilier,  pěšák,  pěší  voják 
s  ručnicí. 

Fusillovati,  ručnicí  zastřeliti. 

Fusta,  it.,  malá  nákladní  loď  na  Du- 
naji; fustage  (fy stáž)  v.  fusti.. 

Fustanella,  krátká  běloskvoucí  košile 
řecko-albanská. 

Fusti,  it.,  ztráta,  úbytek  na  váze  zbo- 
ží po  odpočtení  obálky. 

Fustie,  dítě  bělocha  a  mustie. 

Fustikové  dřevo,  žluté  dř.  brasilské, 
žlutá  pryzila. 

Futilní,  z  lt.,  ničemný.  [Čeho. 

Futirovati  se  oČ,  starati    se   oČ,    dbáti 

Futro,  z  něm.  Futter,  podšívka. 

Futteral,  futrál,  pouzdro. 

Futur-a,  It.,  budoucí,  nastávající  (t.  že- 
na), nevěsta;  —um  (tempus),  lt.,  bu- 
doucí Čas ;  —um  exactum  ,  budoucně 
skonalý  čas  ;  in  —um ,  pro  —o,  pro 
budoucnost;  —  us,  lt.,  budoucí. 

Fyl-akterium,  z  řc,  strážnice;  2.  zá- 
věsek,  amulet  (proti  kouzlám) ;  3.  pa- 
mětní lístek  židův  s  desaterem  při- 
kázaní, jejž  nosí  na  Čele  n.  na  prsou; 
—ax,  řc,  strážce  (jméno  psa) ;  —e, 
řc,  kmen,  třída  lidu,  čeleď. 

Fyll-is,  řc.  jm.  žen.,  pučící,  kvetoucí ; 
— ?č,  listokam  ;  —odium,  licholist  (na 
rstl.) ;  —ofag,  listožrout  (zvíře)  ;  —  on 
řc,  fyllum,  list;  —opoda,  raci  lupe- 
nonozí;  —opodium,  listové  podnoží  (na 
rstl.);  —ostoma,  listohubec   (netopýr), 

Fylon,  řc,  čeleď,  kmen. 

Fyma,  řc,  otok  ;  —tický,  oteklý. 
7 


Fysa 


Galaktosís 


Fys-a,  řc,  vítr,    vánek;     2.    bublina; 

—agogam,  lék  proti  větrům ;  —alith, 
bublinokani  ;  — ma,  —esis,  bubnacka, 
nadutí;  —éter,  vorvaň  (mořský  ssa- 
vec) ;  —harmonika ,  nástroj  hudební 
varhantím  podobny,  vynalezený  r. 
1821  ;  —iater,  siloleeec,  lékař  jenž 
léčí  přírodní  silou  ;  —iatrický,  silole- 
Čební ;  —iatrie,  siloleeba,  léčení  pří- 
rodními silami;  —  ik,  silozpytec;  2./"., 
—ikus,  městský  n.  okresní  lékař  ;  —i- 
ka,  silozpyt;  —ikální ,  silozpytecký, 
silozpytní ; /.  kabinet,  silozpytna;—  i- 
kant,  silozpyták,  přírodomudrák;  —i- 
kát,  řiřad  městského  n.  okresního  lé- 
kaře ;  —ikotheologie,  přirozeué  n.  pří- 
rodní náboženství. 
Fysio-fil,  přírodomil ;  —filosofie,  přiroze- 
né n.  přírodní  mudrctví ;  —genie,  pří- 
rodotvorba ;  —gnom,  —gnomisla,  tvá- 
řezpytec;  —gnomie,  tvář,  tvar  n.  tvář- 
nost obličeje ;  —gnomika,  —gnomoni- 
ka,  —gnomonie,  tvářezpyt,  tvářeznal- 
ství ;  —gnoraický,  tvářezpytecký ;  —gno- 
'  typ.  tvářekres  ;  —gonie  v.  fysiogenie ; 
—graf,  přírodozpytec  ;  přírodopisec ; 
—grafie,  přírodoznalství,  přírodopise- 
ctví;  —kratičký,  príro do vládirý ;  —kra- 
tičká soustava,  ve  státním  hospodář- 
ství ,    nauka ,    dle    níž    jest    nejvyšší 


rozkvět  rolnictví  základem  národního 
bohatství ;  —krati,  přívrženci  ťysiokra- 
tické  soustavy;  —kratie ,  přírodovlá- 
da ;  —kratismus  ,  přírodovládí ;  —  log, 
přírodoslovec,  přírodozpytec ;  —logi- 
cký, přírodoslovecký ;  —logie,  přírodo- 
sloví,  přírodozpyt ;  —nomie,  nauka  o 
zákonech  přírodních;  2.  v.  fysiogno-. 
mie ;  —sof  přírodomudre ;  —sofie,  pří- 
rodomudrctví, 

Fyt-alie,  z  řc,  roštění;  —euona,  rost- 
lina ;  —eusis,  rozsévání,  roštění. 

Fyto-biologie ,  Činosloví  a  životosloví 
rostlinné;  —fag,  rostlinojedec,  b}'lo- 
žrout ;  —gen,  podstata  rostlinná  ;  —ge- 
ny, kameny  rostlinné  ;  —geografie,  o- 
bytosloví  rostlin  ;  —glyfy,  kameny  s 
otisky  rostlin;  —gnomomka,  poznává- 
ní rostlin;  —gnosie,  rostlinoznalectví ; 
—graf,  rostlinopisec  ;  —grafický,  rost- 
linopisecký ;  —grafik,  rostlinopis ;  —Uth, 
rostlinokam;  —logie  ,  rostlinosloví, 
rostlinozpyt ;  —nomie,  rostlinoskum  ; 
—jpatliologie,  choroboskum  rostlinný; 
—saiirus,  býloještěr;  —theologie,  ná- 
boženství rostlinozpytecké;  —tomie, 
pytva  rostlinná;  —tropie,  přeměňová- 
ní rostlin ;  —zoon,  býložilec, 

Fyturgie,  rostitelství,  rostba,  nauka  o 
rostbě. 


O. 


Gabara  (korábek),  mělká  strážní  loď. 
Gabella,  it.,  poplatek,  dávka. 
Gabion,  fr.,  hradební  koš. 
Gabriel,  hebr.  jm.  muž.,  muž  boží ;  —a, 

jm.  žen.,  žena  boží. 
Gagat,  Černý  jantar,  smolný  uhel. 
Gage  (gáž),  fr.,  služné,  plat. 
Gaillard  (galjár),    fr.,    čtverák ,    dobrá 

kopa,  pěkný  kvítek;  2.  nadloděk. 


Gajo,  it.,  gawient  (géman),  fr.,  vesele, 
bodře,  [skvostný  oděv. 

Gala,  dvorní  slavnost;  2.  slavný  oblek, 
Galakt-it,  mlékokam,  mléčník  ;  —ofag, 
mlékopijec ;  —ografie,  mlékopis  :  —o- 
logie,  nauka  o  mléčných  šťávách ;  —o~ 
meter,  mlékoměr:  —opyra,  —opyretos, 
horuČka  k  mléku;  —  orrhea,  mlékotok; 
—osis,  zmléčnatění. 


Galan 


99 


G  aniirovati 


Galan,  milínek;  — ťer?e,  dvonaost,  zdvo- 
pilosf,  spůsobnosť;  2.  šperk,  ozdoby, 
ozdobiny;  —lhomme,  —tou,  dvořák, 
dvořílek  :  —tin,  shuřonáek  ;  —  tni,  dvor- 
ný, zdvořilý,  spúsobný. 

Galatine  v.  gelatine. 

Galea,  řč.,  kočka;  2.  lebka  (v  rgtl.). 

Galej-e,  veselná  loď  s  nízkým  krajem, 
na  níž  odsouzení  zločinci  konají  prá- 
ce veslařské  a  j.  ;  —n{  otrok,  zloči- 
nec na  galeje  odsouzený ;  galeot^a, 
galiona,  španělská  loď  k  převážení 
stříbra  ;  galerie  v.  gallerie. 

Galeta,  it.,  calta. 

Galie  v.  Gallie. 

Galilea,  krajina  v  Palestině.      [tenina. 

Galimatias,    nesmysl,    hatlanina,    zma,- 

Galiondii-aga,  tur.,  velitel  lodníkův. 

Galizien,  něm.,  v.   Halič. 

Gall-a  v.  gala  ;  — «č,  duběnkan ;  — m'e, 
sloupová  síň;  2.  sbírka  obrazův;  3,. 
podkopoí  chodba;  4.  přínebí,  přístro- 
pí,  poslední  místo  v  divadle ;  —erte, 
huspenina,  klíhovina,  rosol;  —icolae, 
duběnčice  (hmyzj  ;  —icism,  zvláštnost 
francouzského  jazyka ;  —  -/e,  starý  ná- 
zev Francie,  a  její  obyvatelé  sluli 
GaUov.é ;  —imathias  v.  galimatias ; 
—.omanie,  bažení  po  jazyku  a mravích 
francouzských  ;  —  on  (gelen)  ,  ang., 
anglická  míra  s  4  quarty  ;  —  us,  du- 
běnky. 

Galon,  fr.,  stříbrný  n.  zlatý  prým. 

Galop,  cval,  trysk,  úprk;  2.  g.^  —áda, 
kvapík  (tanec) ;  —in  (galopeh)  ,  fr., 
poběhač,  poslíček;  2.  důstojník  na 
posýlky;  —ovati,  tryskem  ujížděti. 

Galvan-ismus,  zvláštní  druh  elektřiny 
vyvozené  n.  př.  dotknutím-se  těla  lid- 
ského spojenými  kovy,  n.  př.  činku 
a  mědi,  olova  a  stříbra  a  j. ;  —orne- 
ter,  —omšr,  přístroj  k  měření  galva- 
nismu  ;  —oplastika,  —otvarnidví,  upo- 


třebonígalvanismu  k  dělání  rozličných 
tvnniv  v  kovu.  [Páně. 

Gamaliel,  hebr.,  jm.    muž. ,    splacovač 

Gamb-a,  viola  di  g.  ,  violončel ,  malá 
basa;  —ista,  kdo  hraje  na  gambu. 

Gamelion,  řc,  sedmý  měsíc  stár.  atti- 
ckého  kalendáře  asi  od  10.  ledna  do 
6.  února. 

Gamin  (gamén),  fr.,  uličník,  kuchtík. 

Gamma,  jméno  řeckého  písmene  JT  (y)  ; 
fjariimc^  fr.,  stupnice'  hudební,    skála. 

Ganglion,  čidelní  uzlina ;  2.  navní  n. 
vlaská  kosi 

Gangréna,  sněť,  pal  (údu). 

Ganivet,  fr.,  řezáček  hojičův. 

Gant,  dražba. 

Ganymedes,  krásný  mladík,  jehož  Zeus 
v  podobě  orla  odvedl  a  svým  číšníkem 
učinil. 

Garant,  rukojmě;  —ie,  jistota,  bezpeč- 
nost; 2.  rukojemství ;  3.  správa  (e- 
vikce)  ;  —ovati  komu  něco,  jistotu  dá- 
ti za  něco,  pojistiti  Čeho,  ujistiti  ně- 
cq,  bezpečnost  dáti  komu  ;  2.  g.  za 
koho,  ručiti  za  jiného,  uručiti  se  za 
koho,  rukojemství  dáti  komu. 

Garho,  it.  a  šp.,  dvornosť,  spůsob ;  con 
g.,  slušně. 

Gard-a,  z  fr.  garde,  stráž  ;  —  e  du  corps, 
životní  n.  osobní  stráž;  —efoba,  šat- 
nice, oděvna ;  2.  šatstvo,  oděv ;  —ero- 
bier,  šatník,  oděvník;  —ina,  opona,  zá- 
clona, závěsa ;  —wta,  strážce,  strážník. 

Gargaris-ace,  —nuis  ,  kloktání ;  -ma, 
klokadlo,  kloktadlo,  klokotadlo  ;  —  o- 
vati,  kloktati. 

Gargote,  fr.,  obecná  kuchyně,  veřejná  k. 

Garibaldi  Josef,  *  4.  Července  1S07  v 
Nizze,  proslavil  se  v  1.  1848,  1859  a 
1860  co  statný  a  obětovný  bojovník 
za  nezávislost  Itálie. 

Garmond,  druh  písma. 

Garaěc,  míra  v  Polsku  a  Rusku. 

Garn-irovati,  lemovati ,  obroubiti ;  2< 
7* 


Garnisona 


—   100  — 


Gcntiauin 


ozdobiti,  okrášliti ;  —isona  ,  posádka 
(vojenská)  ;  — itura,  lem,  obruba ;  2. 
ozdoba,  okrasa ;  3.  výprava,  vystro- 
jení; 4.  kování  (na  ručnici). 

Gas,  plyn  ;  —konnáda,  ehvastavá  n.  vy- 
chloubavá  řeč;   —ometer,  plynoměr. 

Gast-eropoda,  pl.,  břiclionožci ;  —raeum, 
přída,  přední  povrch  dříku  a  břicha ; 
—ricismus.  snědek ;  —rlcký.  žaludeční: 
—rilóg,  břich omluvec;  —rilogie ,  bři- 
ch omluvectví  ;  —rimarg,  žrout ;  —ritis, 
zánět  žaludka. 

Gastro-cele,  průtrž  žaludka ;  —latrie, 
—mánie,  břichopasba,  břichopasectví, 
pasení  břicha  ;  —manile.,  břichoprava ; 
—nom,  labužník  ;  —nomie,  kuchyňské 
umění,  labužnictví;  —whagie,  krvá- 
cení žaludka';  —tomie,  břichořez. 

Gatě,  sic,  spodky. 

Gaud-eamus,  lt. ,  radujme  se;  —ium, 
veselí.  [ckv. 

Gaucho  (gaučo).  šp.,  skoták  jihoameri- 

Gavial,  krokodil  ve  Východ.  Indii. 

Gáza,  pavuČník,  jemná  tkanina. 

Gazela,  druh  antilop ;  2.  g.,  ghazela. 
druh  básní.  Gazetta,  noviny. 

Gazometer  v.  gasometer. 

Gazon,  fr.,  trávník. 

Gáže  v.  gage.  [Průších. 

Gdaňsk,  něm.  Danzig,  m.  přímořské  v 

Gea,  řc,  země;  vře.  baj.,  bohyně  země. 

Gehenna,  džehenna,  hebr.,  údolí  u  Jeru- 
salema, kdež  obětovali  modle  Moloch  ; 
2.  peklo.      Geistika,  zeměznalectví. 

Gelasius,  řc,  jm.  muž.,  bodrý. 

Gelatine  (želatin),  fr.,  klihovina,  roso- 
litia;  gelée  (želé),  fr.,  rosol. 

Gemara,  hebr.,  objasnění  talmudu. 

Gemelli,  lt.,  blíženci. 

Geminatio,  lt.,  zdvojení,  zdvojování. 

Gemma,  lt.,  poupě  ;  2.  řezaný  drahokam. 

Gendarme  (žándarm),  četník,  strážce 
veřejné  bezpečnosti ;  —rie,  Četnictvo, 
stráž  veřejné  bezpečnosti. 


Gene  (žen'),  fr.,  muka;    2.  nesnáze. 

Genealog-ista,  rodopisec;    —  ie,   redopis. 

Generace,  plození ;   2.    původ,    rod ;    3. 
pokolení  lidské. 

Generál,  fr.,  polní  vůdce;  vojevůdce  > 
g.  en  chef  (ž.  áh  šef),  nejvyšší  voje-  i 
vůdce ;  en  generál,  fr.,  vůbec,  všeo-  p 
becně  ;  —adjutant,  hlavní  pobočník  ; 
—át,  důstojenství  generála;  —auditor,  i 
hlavní  vojenský  sudí;  —bass*  očísle-  p 
ný  bas. 

General-is,  obecný;  —isace,  zvšeobecně-  p 
ní ;  —issimus,  nejpřednější  vojevůdce 
—  ita,    sbor    generálův,    sbor   polních  i 
vůdcův. 

Generální,    obecný,    všeob.  ,    hlavní; 
—ator,  ploditel  ;    2.    paroplod ;    —eux,  - 
(ženeréz),  fr.,  šlechetný ;  2.  štědrý. 

Gene-sis,  vznik,  vznikosloví,  rodosloví; 
2.  první  kniba  Mojžíšova,  v  níž  psá-  * 
no  o  stvoření  světa;  —thliolog,  rodo- 
pravec ;  —tichý,  počáteční,  vznikový, 
vznikojevný,  vznikoslovný  ;  —vre  (že-  i 
nevr'),  fr.,  jalovec  ;  2.  borovička,  ja- 
lovcová kořalka. 

Geniální  (ženiální),  duchaplný,  ducho- 
mocný,  důmyslný. 

Genie  (zený),  fr.,  duch  tvorci,  veleduch,  : 
vtip;  důvtipná  hlava  ;  corps de  g.  (kór  ji 
de  zený),  stavitelský    sbor  vojenský,  f 

Genirovati  (žen  .  .)  koho,  překážeti  í 
komu  ,  obtíž  n.  nesnáz  Činiti  komu  ;  i 
g.  se,  ostýchati  se. 

Genista,  lt.,  kručinka  (rstl.). 

Genit-alia,  plemenidla,  údy  plemenicí ;  \ 
—iv,  —ivus,  sklon  n.  pád  rodový  ;  —or, 
ploditel. 

Genius,  duch  strážný ;  geniové',  ducho-  : 
vé,  bůžkové. 

Gennah  (dženna),  ráj  mohamedánův. 

Genre  (žánr'),  fr.,  druh,  spůsob,  —  oba }  :. 
2.  životomalba,  obraz  ze  života. 

Gentian-a  lt.,  hořec,  hořčec  (rstl.)  ;  —in, 
hořcovina. 


Gentil 


—  101 


Glacé 


Gentil  (žantýl),  fr.,  zdvořilý,  spůsobný ; 
—honíme  (žantyljonim'),  fr.,  gentleman 
(džentlmen),  ang.,  šlechetný,  poctivý, 
spořádaný  člověk  ;  —  ia  (nomina),  lt., 
rodová  jniena;  genťry  (džen— ),  ang., 
nižší  šlechta  v  Anglii. 

Genus.   lt.,  rod. 

Geo-désie,  z  řc.  ,  zeměměrství;  —  det, 
zeměměi-ec;  —dynamika,  silověda  hut- 
ných (pevných)  těl  ;  —gnosie,  země- 
znalectví  ;  —gvost,  zeiněznalec  ;  — go- 
nie<  nauka  o  piivodu  zeině  ;  — graf,  ze- 
měpisec;  —grafický,  zeměpis  iý; —ťjrm- 
fir,  zeměpis  ;  —  log,  zemězpytec;  —lo- 
gický, zemězpytný;  —  logie,  zemejspyt; 
—manf,  zeměpravec ;  —mantie,  zeme- 
prava  ;  —meter,  měřic,  měřitel,  země- 
měr;  —metrický,  měřický;  —metrie, 
měřici  ví.  zeměměrství;  —  rg,  Jiří  (z  řc. 
—orgos),  jm.  muž.,  rolník;  —rgina, Ji- 
řinka (rstl.)  ;  —skop,  zeměhled. 

Gepard,  šelma  kotovitá,  ježto  ochočena 
slouží  při  honbě. 

Gerah,  heb.,  bob ;  2.  nejmenší  váha 
Hebréúv.  [(rstl.). 

Geranium,    z    řc. ,    capi  nůsek,  kakost 

Gerant  (žer  .  .),  fr.,  naddělný,  dílo  ve- 
doucí ;  přednosta  redakce. 

Gerboa  v.  jerboa.  [krásy. 

Gerda,  Gerdura,  v  nor.  bajesl.,  bohyně 

Gerhard,  něm.,  jm.  muž.,  udatný ,  o- 
štěpník. 

German  ,  lt.,  Němec  ;  —  ia,  Německo  ; 
—ismus,  zvláštnost  německého  jazyka ; 
němcomluv;  —isovati,  poněmčovati ; 
—ista,  znalec  německého  jazyka. 

Germinal  (žerm  .  .),  pučen  (první  jar- 
ní měsíc  ve  Franc,  republice,  od  21. 
března  do   19.   dubna). 

Geront,  řc,  staršina,  radní ;  —okratie, 
vláda  starsin.  [pnice. 

Gertruda,  něm.,  jm.  žen.,  udatná,  oště- 

Gerund-ium,  konavý  spůsob ;  —ivum, 
přídavno-konavé. 


Gerusie,  z  řc,  rada  starŠin. 

Gest-ace,  z  lt.,  nošení;  2.  chování-se; 
—ihdace,  posunkování,  posuňky;  —io, 
lt.,  činění,  jednání ;  —  us,  pohyb,  po- 
suněk. 

Ghasela  v.  gazela  2). 

Ghetto,  it.,  židovské  město  v  Éíměaj. 

Giaur  (ďaur),  tur.,  nevěřící. 

Gibbon,  dlouhoručec  (opice). 

Gibellini,  přívrženci  Německých  císa- 
řův v  Itálii  v  střed.  věku.        [kolka. 

Gig,  ang.,  dvoukolý  vidličný  vůz,dvou- 

Gigant,  obr;  —ický,  obrovský;  —olo- 
gie,  učení  o  obřích  ;  —omachie,  vál- 
ka obrův. 

Gilbert,  jm.  muž.,  slavný. 

Gilet  (žilé),  fr.,  vesta,  živůtek. 

Gin  (džin),  ang.,  —evre  v.  genevre  2). 

Giocoso,  giocosamenle,  giojoso  (džo— ), 
it.,   žertovně. 

Giorgino  (džordžino),  it.,  stříbrný  pe- 
níz v  Janově  a  Modeně. 

Giovine  Italia  (džov  .  .),  it.,  Mladá  Itá- 
lie (tajný  spolek  politický). 

Giraffa  (žirafa),  velbloudokrčec  (zvíře). 

Girandole  (žirandol)  ,  fr.  ,  girandola 
(džir  .  .),  it.,  paprskový  svícen. 

Gir-ant  (džir  .  .),  převodce  směnky; 
—atar,  převodník  směnky  ;  —o  (cžiro), 
it.,  převod;  g.  io.  bianco,  převod  na 
prázdném ;  —ovati,  převGSti  směnku 
na  koho. 

Girondisti  (žir  .  .),  poslanci  z  franc. 
departementu  Gironde  v  čas  Í.Franc, 
republiky. 

Girouette  (žiruet)  ,  fr.,  povětrní  korou- 
hvička; 2.  větroplach. 

Gitan-a  (chytána),  šp. ,  cikánka;  —o, 
(chyt  .  .),  cikán. 

Giusto  (džusto),  it.,  přiměřeně,  vhodně. 

Glabella,  lt.,  rozbrví. 

Glaee  (gl»s),  fr.,  mražené;  2.  zrcadlo  ; 
glacé  (glasé),  hedbáví  zlatem  n.  stří- 
brem protkané:  glacé-rukavičky,  (Gla- 


Glacies 


—  102 


Goít 


cé-Handschuh),  lesklé    n.    hladké  ru- 
kavičky ;  glaeies,  lt.,  led. 
Glacis  (glasí),  fr.,  koliště,  obhradí. 
Glacon  (glason),  fr.,  kra  ledu. 
Glad-iator,  lt.,  šermíř,  zápasník;  —  his, 
meč. 

Glagol,  rus.,  hlahol ;  2.  slovo  ;  3.  Časoslo- 
vo; —ica,  spůsob  slovanského    obtíž- 
ného písma. 
Glanduí-a.  lt.,  žláza;   —osuš.  žlaznatý. 
G-'asirovatiT   zmraziti;    2.   vyleštiti,   vy- 
hladiti; 3.  polívati  (hrnec);    glasura, 
poleva,  poliva,  polévání  (na  hrnci  atd.). 
Glauberova  sůl,  hořká  sůl. 
Glauko-ma,  běhno  ;  —  sis,  obělmení. 
Gletscher,  něm.,  ledna  hora,  ledovec. 
Gleukometer,  mesíomer,  sladiměr. 
Gliss-ade,  fr.,  sklonzačka;  —  antní,  skluz- 
ký  :  lěktívý;  —icato,  it.,  lehce,  sklnzee. 
Glob-osus,    —idoms,    kulovitý;  —ularia, 
kulenka  (rstl.)  ;   —ulus,  kulička  ;   — us, 
lt..  koule;  2.  g.  (gl.  terrestris),  země- 
koule ;  gl.  coelestis,  koule  nebes. 
Glogau,  něm.,  v.  Hlohov. 
Gloch-ides.  —is,  kotviČka  (rstl.);   —  ide- 

vs,  kotvičnatý,  ozubnatý  (rstl.). 
Glomus,  glomeruhis,  lt,  klubko. 
Glor-ia,  lt.,  sláva;  g.  in    exeelsis   Deo, 
lt.,  sláva  na  výsostech    bohu ;    —iett, 
slavostánek  ;  —iola,  záře;  —iosus,  lt., 
slavný. 
Gloss-a,  řc,  jazyk;  2.  výklad;  poznám- 
ka ;  3.  spůsob  básně;  —algie,  —agra. 
bolest'  jazyka;  —armm,  slovář,  výklad 
slov ;  —ator,  vykladač  slov ;  —itis,  zá- 
nět jazyka.;  —ograf,  písař  poznámek ; 
-omantie  ,    jazykoprava  ;     —orrhagie, 
krvácení   jazyka ;    —olomie  ,    pytvání 
jazyka. 
Glottologie,  z  řc,  jazykoznalectví. 
Glouton  (glutón),  fr.,  hltoň,   žrout. 
Glutin-ace,  slepení;  —antia,  lepidla,  sle- 

povací  prostředky. 
Glyc-erie,  řc,  jm.  žen.,  sladká;  —erin. 


tukosladina ,  sladotuk ;  —irrhiza,  slad- 
ké  dřevo ;     lekořice    (rstl.) ;     —irrhi- 
zin,   lekořicovina :     —ium ,    sladík    v. 
beryllium. 
Glyf,  z  řc,  řez;    vrub;    —anon,  rydlo, 
rydelko  ;    —ika,  řezectví ,    řezbářství, 
sochařství,  sošnictví. 
Glykometer  v.  gleukometer. 
Glypt-ika,  z  řc,  v.   glyfika;    —ognosie, 
řezboznalsfcví ;  —ografie,  řezbopis  ;  —o- 
fhéka,  řezbovna.  sochárna;  —  g,  rytiny; 
řezby;  2.  řezané  kameny. 
Gnafalium,  z  řc,  protěž  (rstl.). 
Gnesen,  něm.,  v.  Hnězdno.       [v  Karii. 
Gnidia,  příjmí  Venuše  dle  města  Gnída 
Gnom,   z  řc,  propovídka:     2.    zemský 
n.  horský  duch  ;  —ieký,    propovědní ; 
—ik,  propovědník.  propovídkář  ;  —on, 
sluneční  hodily;   —onika,  nánka  o  slu- 
nečních hodinách. 
Gnosis,   řc,  poznání;  gnosticismus,  taji- 
noznalství;    gnostický,    tajinoznalský. 
Gnostik,  tajinoznalec,  tajinozpytec 
Gnu  (ňu),pakůň  (druh  antilop  v  Africe). 
Gobel-et  (gobolé).  koflík,  číška;  —ette, 
ťr.,  malá   loď    se     stěžni  ;•  —in    {— én), 
fr..   koberce  s  vetkanými    vzorky  po- 
jmenované dle  jich  nálezce  Gvbdina. 
God  savé  (sév)  the  king,  ang.,  bůh  za- 
chovej krále. 
God-dam  (goddem),    ang.,  Bxih  mě  za- 
trať: —et  (godé),  vlevacka  (otvor  ku 
vlévání  do  formy);   —  iveau ,  (— vó) ,  fr., 
paštika  se  sekaným  masem. 
Gdding  v.  Hodonín. 
Goel,  hebr.,  krvinník  (nejbližší    příbu- 
zný zavražděného,  jenž  měl  právo  k 
vyhledání  a  potrestání  vraha!. 
Goeleta,  loď  na  50—100  tun. 
Goet-a,  z  řc,  zaklinač:  —  ie,  zaklínání 

duchův. 
Goffo,  it,,  hňup,  ťulpas. 
Gog  a  Magog,  hebr.,    nebezpečný,   zá- 
hubný  nepřítel.  (Dle   proroctví    Eze- 


Gojiifl 


103  — 


Grafometer 


chielova  kap.  38  atd.,  jest  Qog  kní- 
žetem v  zemi  Magog  v  sev.  Asii). 

Gojim,  bobr.,  ne-židé,  křesťané  apohané. 

Golf,  záliv  mořský.         |u  Jerusalema, 

Golgatka,  Golgotha,  chald.,    popraviště 

Goliáš,  obr  Filistínský  .  jejž  David 
zabil  křemenem  z  praku  vyhozeným. 

Gomfia-sis,  —sinus,  ře. ,  zcitlivění  zu- 
buv:    laskominy.  [kách. 

Goiiagra,  ře.,   dna  v  kolonách,  d.  v  čía- 

Gondol-a,  it.,  —e,  kocábka  k  projížď- 
kám v  Benátkách ;  —iére,  it.,  —nik, 
kocábník,  plavec  kocábky. 

Gonfalon,  fr.,  — e,  it.,  korouhvička,  pra- 
porecek  na  oštěpu ;  —ier,  praporečník, 
korouhevník  ;  2.  korouhevný  pán  ;  3. 
náčelník  italské  republiky  St.  Mari- 
no ;  4.  policejní  úředník  v  Papežsku. 

Gong,  —gong,  ruční  bubínek  Indův. 

Gonio-meter,  úhloměr ;  —metrie ,  úhlo- 
měrství. 

Gonorrhoea,  řc,  chamotok. 

Gord-ický  uzel,  uměle  udělanj5-  uzel  od 
krále  Frygického  Gordia ,  jejž  Ma- 
kedonský  král  Alexander  rozfal;  —ius, 
struněnec  (červ). 

Gorge  (gorž).  fr.,  hrdlo,  chřtán;  2.  pr- 
sa; 3.  žlábek  ;  4.  soutěska  v  horách; 
5.  hrdlo  hradby. 

Gorgo,  —na,  strašidelná  žena;  —ny,  tři 
sestry  (Stheno,  Euryala  a  Medusa)  s 
hadími  vlasy,  ohromnými  zuby  a  ko- 
vovými drápy ,  jichž  pohled  zka- 
meňoval ;  —nský,  strašidelný,  strašlivý. 

Gorica  Čili  Hořice,  něm.  Gorz,  m.  v 
Přímoří  rakouském. 

Górlitz,  něm.,  v.  Hořelice. 

Gosudar,  Hosudar,  rus.,  pán. 

Gothifcký,  gotický  (jazyk,  sloh,  písmo 
atd.),  od  Gothuv. 

Gothové,  větev  národa  staroněmeckého. 

Gouache  (guaš),  fr.,  guašová  malba,  m. 
vodními  barvami. 

Goulu  (guly),  fr.,  žrout,  hltoň. 


Gourmand  (gurmán),  fr.,  objedá,  obli- 
za, labužník  ;  —  isc,  labužnictví. 

Gout  (gů),  fr.,  chuť,  obliba  ;  —  é,  —er, 
svačina. 

Goutte  (gut),  fr.  v.  gutta. 

Gouvern-ante,  fr.,  guvernantka,  pěstoun- 
ka,  vychovatelka ;  —ement  (guvernr- 
mán),  fr.,  správa  zemská,  řízení  zem- 
ské ;  vladařství ;  —  eur  (guvernér),  fr., 
vladař,  místodržící ;  náiněstník  :  2.  pě- 
stoun, vychovatel. 

Grabouge  (grabúž),  fr.,  váda;  2.  spú- 
sob  hry  v  karty. 

Grace  (grás),  fr.  ,  přízeň,  milost;  2. 
vděk,  půvab  ;  gráce  a  Dieu,  bohu  dí- 
ky; de  gráce,  s  dovolením;  par  gra- 
ce, z  milosti. 

Grácie,  Milostenky  (3  průvodkyně  Ve- 
nuše) ;  2.  vděk  ,  půvab ,  půvabnosf , 
milostuosť  ;  graciosni,  milostný,  půva- 
bný; gracioso,  šp.,  šašek. 

Grád,  něm.,  z  lt.  —  us,  stupeň ;  —  ace, 
stupňování,  vystupování  ;  post.  ;  —a- 
tiva  (conjunctio) ,  stupňovací  spojka  ; 
—evole,  it.,  příjemně  ;  —iny,  stupňová 
sedadla;  —irovati,  —ovati,  stupňovati; 
—uale,  zpěv  na  stupních  (v  kostele) ; 
—uálni,  stupňový;  —  uelni,  stupňovitý  ; 
—uovati,  stupňovati ;  2.  na  hodnost 
povýšiti  ;  —  us,  lt.,  stupeň;  g.  cognati- 
onis,  st.  neb  koleno  příbuzenství  ;  g. 
comparationis ,  stupeň  (postupu) ;  g.  ad 
Parnassum,  krok  k  Parnassu  (ruko- 
věť přicviČení-se  v  latinských  verších). 

Graeca,  pl.,vlt.,  řecké  věci  (spisy  atd.); 
Graecia,  Řecko. 

Grafei-dion,  — on  v.  grafidion.       [nach. 

Graff-ito,  —ato,  it.,  šedá  malba  na  stě- 

Graf-ický,  z  řc,  písemní,  —  ný;  2.  po- 
pisný", pisecký;  —  idion,  pisátko ;  —ika, 
pisectví;  2.  písemuictví;  —  it,  tuha  (ke 
psaní):'  —odrom,  rychlopisec",  —odro- 
mic,  rychlopisectví ;  —olith  ,  psacek 
(kámen);  —ometer,  písmoměr,  úhloměr.- 


Grallae 


-  104 


Grossista 


Grallae,  pl.,  štíhláci,  bahňáči  (ptáci). 

G  ramen,  lt.,  tráva ;  Gramhieae,  trávy 
(rostl.). 

Gramia,  lt,  hnůj  v  očích. 

Grammaire  (gramér),  fr.,  v.  grainmatika. 

Grammat-ický,  mluvnický ;  —  ik.  znatel 
pisatel  mluvnice;  mluvničník;  —  ika, 
mluvnice;  —ikální,  mluvnický;  —ika- 
xler,  malovědec,  školometka  ;  —is-tika, 
mluvnictví,  nauka  mluvnická;  —ola- 
trie,  písmoslužba,  přílišné  vykládání 
slov  nehledě  k  duchu  ve  spise  ;  —o- 
logie,  nauka  o  mluvnici. 

Gramm-e,  základní  váha  ve  Francou- 
zích ;  —it,  psacek. 

Gran,  z  lt.,  zrno ;  2.  řeka,  Hron ;  3. 
město  Ostři hom  ;  —  dlie,  zrnovina  (v 
hutnic);  —arius,  obroČní  písař;  —cíl, 
drahý  kámen  barvy  krvavé;  2.  zá- 
palná kule  ;  —átníci,  vojáci,  kteří  ně- 
kdy házeli  granáty;  nyní  vojáci,  já- 
dro pluku  tvořící  ;  —atoid,  —átotvar, 
tvar  granátu;  —átové  jablko,  rajské 
jablko,  marhan. 

Grand  (gran),  fr.,  veliký ;  2.  velmož 
Španělský ;  —  ezza,  it.,  vysokomyslnost, 
w;ue«enosť;  con  g.,  —ioso,  vznesené; 
—iosita,  vznešenost. 

Gran-it,  žula,  zrnovec  (hornina) ;  —o, 
peníz  v  již.  Itálii;  —xdace,  zrnění; 
— ulit,  bělokam,  bělokamen  ;  —idovati, 
zrniti;   —ulum,  zrneČko  ;  —um,  lt.,  zrno. 

Grat-ia,  lt.,  dík;  —iale,  lt.,  pocta,  dar 
v  poctu,  d.  k  poctě;  —ian,  jm.  muž  , 
vděčný;  —iavf  (gr.  ago,  4.  pl.)  lt., 
díky!  děkuju!  —ifikace,  dar  v  poctu, 
d.  ku  poctě  ;  náhrada;  —ifikovati,  da- 
rovati komu  co  pro  poctu,  uctiti  ko- 
ho Čím,  nahraditi  komu  co:  —ikulo- 
vati,  omřežiti,  mřížemi  naznačiti ;  —  i- 
osní,  milostný,  půvabný;  —  is,  zdar- 
ma darem ,  —ista,  —nista,  kdo  užívá 
něčeho  bezplatně  Č.  zdarma  (n.  př. 
žák.  stravník);  —ulace,  přání  (dobré- 


ho) ;  —ulaní ,  dobropřejce  ,  blahopř. ; 
—ulovati  komu,  přáti  komu  dobrého, 
př.  štěstí. 

Gratz,  Grátz,  něm.,  v.  Hradec. 

Grav-amen,  lt.,  obtíž;  —antia,  ztěžující 
okolnosti  (při  provinění);  —atus,  ob- 
viněný; —e,  — emenče,  it,,  vážně  ; —eitr, 
(—ér),  ryjec;  —imeter,  tížeměr,  tího- 
měr;  —irovati,  rýti  (do  mědi,  oceli, 
kamene  atd.) ;  —is  (accentus),  těžký 
přízvuk  ;  —itace,  tížeměr,  tíže  obec- 
ná; —itas,  lt.,  tíže;  2.  mocnosť,  pro- 
nikavosť  slohu ;  —ura,  ryjectví ;  2.  rytba. 

Graz,  něm.,  v.  Hradec  Štýrský. 

Graz-ia  v.  grácie;  con  g.,  pixvabně; 
—ioso,  it.,  půvabně,  milostně. 

Gregatim,  lt.,  stádně. 

Gregor,  Řehoř.  jm.  muž.,  bedlivý,  bo- 
drý ;  —ianský  kalendář,  opravený  no- 
vý kal.  od  papeže  Řehoře  XIH.  r. 
1582. 

Grémium,  lt.,  klín  ;  2.  střed,  společ- 
nost, společenstvo,  družstvo. 

Grenadier  v.  granátník. 

Grěve,  fr.,  písečný  břeh,  násep. 

Grif,  z  něm.  Greif,  noh  (bajeČ.  pták). 

Grifonn-age  (— áž),  fr.,  mazanice,  — a- 
nina  ,  skrabanice ;  —eur  (—ér),  fr., 
mazal,  kaňhal. 

Grill-age  (griljáž) ,  fr.  ,  mřežoví  ;  — e 
(grilj),  fr.,  mříže;  2.  rošt,  rožeň. 

Grimass-a,  posuněk,  pitvora,  pitvoření. 

Grippe,  chřipka  (nemoc). 

Gris-aille  (grisalj'),  fr.',  sed;,  šedi  vina, 
malba  na  šedo ;  —etka,  —ette,  šva- 
dlenka  Pařížská. 

Grisonnade,  hantýrka. 

Grobián,  hrubián,  hrubec,  hrubeš. 

Grog,  ang.,  rumovka  (rum  s  cukrem 
a  vodou)- 

Gros  (gró),  fr..  veliké  množství,  veli- 
ká hromada  ;  g.  ďarmée,  hlavní  voj  ; 
en  g.,  (obchod)  ve  velkém ;  —sisla, 
velkoobchodník. 


105 


Gywis 


Groš  (z  lt.  erassas),  peníz  někdy  stří- 
brný volky,  pak  malý,  posléze  mě- 
děný. 

Grotesky,  divé  obrazy. 

Grunt,  z  něm.  Grund,  základ  ;  2.  po- 
zemek, poluosť  ;  —  ovni  kniha,  kn.  po 
zemkův  ;  —ovnik,  inajetník  pozemkťív. 

Guajacum,  kvaják,  dřevo  svatém  fran- 
couzsko, [v  jižní  Americe). 

Guanako,  huňák  (ssavee  velbloudovitý 

Guano,  ptačí  mrva  z  ostrovům  na  po-, 
březí  Peruvic 

Guard-ia,  it.,  stráž;  —  k,  kvardián, 
představený  frantisk.  klášteru. 

Guastaldia,    úřad  zemského  správce. 

Gubem-átor ,  správce  země;  —ium,  říze- 
ní zemské,  správa  zemská. 

Guelfové  v.  Welfové. 

Guerilla,  Šp.,  potulná  válka,  malá  válka. 

Guide  (gíd),  fr.,  průvodce;  guidové.  ži- 
votní n.  osobní  strážcové  (franc  pa- 
novníkův). 

Guido,  jin.  muž.,  průvodce.  ' 

Guilloch-irovati  (giloš  .  .  .),  propletá- 
vaii;   —  is  (giloší),  fi\,  proplétání. 

Guillotin-a,  stinadlo  (stroj  ke  stínání 
zřízený  r.  1792  od  franc.  lékaře 
Guillotina). 

Guimpe  (genp'),  fr.,  náprska  jeptišek; 
2.  živútek   bez  rukávův. 

Guinea,   angl.  zlatý  peníz  asi  10  zl.  stř. 

Guinguet  (géngé),  fr.,  kamelot  (látka) ; 
— te-  (oénoet'),  fr.,  krčma    venkovská. 

Guirlande  (gyriáRd),  fr.,  věncoví ,  o- 
zíioby  z  kvítí. 

Guitarre  v.  kytara. 

Gulden,  něm.,  zlatý  (peníz). 

Gulistán,   per.,  růžový  sad. 

Gummi,  lt.,  klí,  klejovina,  klovatina; 
g.  arahicum,  klí  arabské  ;  g.  elasticum, 
pružec,  pružeť;  g.  gutta,  žluť  prysky- 
řičná;  gummovali,  gummou  natírati. 

Guntaer,  Vintíř,  něm.,  jm.  muž.,  bojo- 
vník, vojín. 


Gustatio,  lt..    ochutnávání   něčeho ;    2. 

přeďedky,   přodkusky.  [vnik. 

Gustav,  švéd.,  jm.  muž.,  hrdina,  bojo- 

Gusto,  it.,  v.  guslus;  —  so,  con  gusto, 
chutě*- s  chutí. 

Gustus,  lt.,  chuť ;  de  gustibus  non  est 
disputandum,  lt.,  (proti  gustu  žádný 
dišputát),  proti  chuti  není  boje. 

Gutta,  lt.,  kapka  ;  g.  opaca,  bělmo ;  g. 
porcha  (perČa),  perčovina  ;  g.  romcea, 
červené  pupence  na  tváři ;  gummi 
gutta  v.  gummi ;  guttae ,  (v  stav.), 
perly  ;    —  ti  ni,  po  kapkách. 

Guttur,  lt.,  hrdlo;  —alis,  lt.,  hrdelní; 
g.  (consonans) ,  hrdelnice,  hláska  hr- 
delní ;   —ální,   hrdelní. 

Gyges,  bajeČirý  král  v  Lydii,  jenž  měl 
prsten,  který  činil  neviditelným. 

Gymnas-iální,  z  řc,  ke  gymnasium  ná- 
ležitý; —iarch,  správce  gymnasia; 
—iast,  žák  na  gymnasium  ;  —ium,  z 
řc,  cvičiště;  2.  škola,  v  níž  se  vyu- 
čuje dle  jistých  předpisův  latinským 
i  jiným  předmětům 

Gymnast,  řc,  učitel  tělocviku  ;  —iclcý, 
tělocvičný  ;  —ika ,  tělocvik  ;  —ikon, 
tělocvičný  přístroj. 

Gymno-podové,  z  řc,  bosáci  (mnicho- 
vé) ;  —ptera,  nahokřídlí  (hmyz  i)  ;  —  so- 
fisti, prostomudrci ;  —spermia ,  naho- 
semené  rostliny. 

Gyn-aikeion,  řc,  ženinec,  komnata  žen ; 
—aikologie,  žennznalství,  znání  žen- 
ských věcí ;  —oikomanie,  ženkýlství ; 
—andvia  ,  ženomužstvo  ,  sourodstvo 
(rstl.)  ;—  o/on«n,  pestíkonoš  (rstl.);  — o- 
stemium,  sloupec  plemenideiný  (rstl.). 

Gyps,  sádra;  2.  sádrovec 

Gyr-ace,  z  řc,  závrať;  —ofag,  fatkář; 
—oid,  vratit.var  ;  —oma,  mistička,  če- 
šujka  ;  —omaatie,  kruhoprava,  hádání 
z  kruhu  ;  —otrop,  obratič ;  —ovag*  po- 
běhlík,  tulák,  pobuda;  gyrus,  gyros, 
řc,  kruh  (v  rstl.). 


106 


II. 


H.  skrác.  hydrogen  ,  vodík :  h.  a.  = 
hoc  anno  č.  hujus  anni,  lt.,  toho  ro- 
ku; h.  e.  =  hoc  est,  lt.,  to  jest;  h.  t. 
=  hoc  tempore,  lt.,   toho  času. 

Habdala.  hebr.,  svěcení  sklenice  vína, 
které  Židé  v  sobotu  u  večer  před 
rozchodem  vykonávají. 

Hábe,  dlouhý  šat  Arabův. 

Habeas-corpus-acta,  z  lt.,  zákon  o  bez- 
pečnosti osoby  v  Anglii  od  r.  1697; 
habeas  tibi,  lt.,  měj  si  to  pro  sebe, 
připiš  to  sám  sobě. 

Habena,  lt.,  řemen,  uzda. 

Habentia,  lt ,  pl.,  zámožnost. 

Haberdin,  ang\,  sušená  treska. 

Habil-iment,  oděv ;  —  ita  ,  spůsobilosť, 
schopnosť  ;  h.  svědkův,  spůsobilosC  k 
vydání  platného  svědectví;  —itace, 
příspůsobení-se  někoho  k  něčemu : 
—itovati,  přispůsobiti  koho  k  čemu ; 
h.  se,  př.  se  k  čemu ;  —lage  (abiljáž), 
fr.,  připravování  drůbeže  ;  —  ní,  spů- 
sobilý,  obratný. 

Hábit,  oděv,  kroj,  zvi.  dlouhý  svrchní 
šat ;  —abilita,  spůsobilosť  k  obývání ; 
— ace,  obydlí,  právo  k  bydlení;  —aku- 
lum,  obydlí;  —ant,  —ator,  obyvatel; 
— us,  lt.,  držení  těla  ;  uvyklosť. 

Habl-erie,  fr.,  žvatlavosť ,  vychlouba- 
vosť  ;  —  eur,  žvástal,  žvatlal. 

Habrodietický,  mlsný,  vybíravý  v  jí- 
dlech, [ský  dvůr. 

Hacienda  (has  .  .  .),  venkovský  n.  sel- 

Hackney  (hakny),  ang.,  nrimochodník, 
klusák  (kůň). 

hac  lege,  lt. ,  pod  tou  výminkou ;  hacte- 
nus,  až  potud. 

Had-es,  řc,  podsvětí,  svět  stínů;  —ji, 
V.  hadži ;  —ot  (hadó),  bílá  rybí  kosť. 


Hadž,  tur.,  povinné  putování  Muhame- 
dánův  do  Mekky  ;  -i,  turecký  pout- 
ník (do  Mekky)  ;  —ib,  arab.,  ministr 
bývalých  kalifů. 

Haere-sia,  —ticas  v.  héresiji,  heretik. 

Haf-i,  arab.,  bosák;  —is,  —iz,  mosle- 
min,  který  umí  korán  nazpaměť ;  —  fa- 
ry, řc.  ,  odstavce  v  knihách  proro- 
ckých,-jež  u  Židli  v  sobotu -Čítány  byly. 

Hag-ada,  hebr.,  modlitba  Židův  v  svat- 
večer  před  hodem  pasah ;  -au,  židov- 
ský předzpěvovatel   v.  chagan. 

Hagiasmus,  řc,  svěcení  vody. 

Hagio-graf,  životopisec  svatých  ;  —grá- 
fa, písma  svatá  starého  zákona,  jež 
nenáleží  ani  k  Mojžíšovým  ani  k  pro- 
rockým ,  n.  př.  žalmy  ;  —log  v.  ha- 
giograf;  -*-logie,  pojednání  o  svatých 
věcech  ;  —logický,  svatých  věcí  se  tý- 
kající;  —logium,  kalendář  svatých; 
—pneumatika ,  nauka  o  svatých  du- 
ších ;  —tiká,  nauka  o  zasvěcení,  o  zlep- 
šení života. 

Hagri,  sibiřská  krysa. 

Haché  (hašé),  hachis  (haší},  fr.^  seka- 
né maso. 

Hai-k,  veliký  kus  látky  vlněné  neb  ba- 
vlněné, jaký  přes  sebe  nosí  Maurové 
v  sev.  Africe  ;  —martf  kočující  pastý- 
ři turečtí. 

Hajduk,  úřední  sluha  v  Uhersku;  2. 
loupežník ,  zvláště  pak  křesťanský 
zběh  v  Srbsku,  Bosně  a  Bulharsku, 
jenž  ze  msty  přepadá  Turky.  Mnohé 
hajduky  oslavujou  Jihoslované  ve 
svých  národních  písních ;  3.  v  Uhřích 
jsou  za  Tisou  krajiny  nazvané  okre- 
sy —ův. 

Hájek  Vácslav  z  Libočan,  kněz  a  spi- 


Hájek 


107   — 


Hanuka 


sovatol  český,  f  19.  března  1553;  je- 
ho kronika  ( Hájkova  kronika),  napl- 
něna jest  rozličnými  bajkami  o  ná- 
rode Českém;  Hájek  Tadeáš  z  Háj- 
ku. *  1525,  lékař  a  výtečný  niathe- 
matik  i  astronom,  f   1.  září  Í600. 

Hak-em.  tur.  muťti  co  nejvyšší  sudí; 
— íní,  mudrc,  lékař;  —im-baša,  dvor- 
ský lékař  v  Persii. 

Hala  v.  holá. 

Halage  (haláž),  fr.,  tažení  lodí  ;  liahdi, 
ťr..  hudba  myslivců  po   zabití  jelena. 

halbirovati,  z  něm.,  rozpůliti. 

Halcyon,  řc.  v.  alcedo;  —ský,  tichý, 
pokojný. 

Half-crown  (háfkraun),  ang».,  pul  ko- 
runy, ang.  mince  ;  —dress,  poloviční 
oblek:  —penny,   půl  trojníku. 

Halič,  něm.  Galizien,  rakouská  Čásf 
Polska,  kde  žijou  Poláci  i  Rusíni;2. 
H.,  něm.  Gatsch,  m.  v  království  Ha- 
ličském; 

Hali-eutika,  řc. ,  rybářství ;  —eutieký. 
rybářský  ;  —grafie,  popis  solí ;  —che- 
lidony,  mořské  vlaštovky :  —leolymby, 
potápěči ;  —korax,  mořský  krkavec  ; 
—natron,  sůl  mořská:  —pterický ,  po 
povrchu  moře  létající;  — tus,  lt.,.dech, 
výpar. 

Halle,  něm.,  sin,  kobka ;  dames  de  la 
lialle  (dam  dla  bal),  fr.,  rybářky  a 
hokyně  v  Paříži. 

Hall-elujah,  hebr.,  v.  alleluja;  —ucina- 
tio.  lt.,  oslepenosf.  žasl.,  zmámenosť; 
—acinovaný,  oslepený,  zmámený. 

Halo-gen,  z  řc,  solík  ;  —graf,  popiso- 
vatel  solí;  —grafie,  popis  soli,  solipis; 
—chemie,  lucba  solí  ;  —locjie,  nauka  o 
sólech,  soliznalství ;  —mantie,  proro- 
kování z  hromádek  soli,  soliprava, 
věštba  ze  soli;  —meter,  soliměr,  mě- 
řítko, váha  na  sůl  ;  —ny,  parokruhy 
kol  slánce  n.  měsíce;  2.  kroužky  ko- 
lem neštovic  ;  —ři ,    solivaři  v    Halle 


nad  Šálou,  potomci  slovanského  kme- 
ne; —isavhia\  řc.,  pěna  mořská ;  —sau- 
thos  ,  smola  solná  na  pramenech: 
—skoj),  nástroj  ke  zkoušení  slané  vo- 
dy,  sol  i  zor;  — technici; ý  ,  solivarský; 
-tcehnie,  znalost  solivarství. 

Halter-ista,  tanečník  s  tyčkami  rovno- 
vábovými;  —y}  z  řc,  tyčky  rovno- 
váhové. 

Halurg.  řc,  solivárník,  solník  ;  —ický^ 
solivarnieký ;  —ie.  solivarnictví,  soli- 
varství, věda  solnička. 

Ham-a,  řc,  najednou,  pospolu;  —  ac, fr., 
visutá  rohož ;  —cd,  tur.,  nosič  ;  —am, 
tur.,  veřejné  lázně  ;  —  asa,  ar.,  sbírka 
staroarabských  písní.      Han  v.  chán. 

Hana,  řeka  a  podle  ní  krajina  na  Mo- 
ravě, kdež  žijou  Hanáci,  svým  kro- 
jem,   statností  a  zámožností   proslulí. 

Han-aper  (banépr)  ,  angl.,  státní  pokla- 
dnice; —džar,  turecká  dýka;  —dzi 
v.  chandži ;  —esité,  arab.,  jedna  ze 
čtyř  právo  věrných  sekt  moslemů)  ův. 

Hanka  Vácslav,  '•::  1791,  první  biblio- 
tekář  Čcs.  národ,  musea,  nalezl  roku 
1817  rukopis  Kralodvorský;  f  12. 
ledna  1861. 

Hannibal,  slavný  vojevůdce  punický, 
*  247  př.  Kr. ,  přísahal  věcnou  po- 
mstu  Římanům,  a  vtrhl  s  punickým 
vojskem  přes  Alpy  až  do  Itálie  před 
sám  Rím,  odkudž  pošlo  latin,  příslo- 
ví :  II.  anteportas,  Hannibal  před  bra- 
nami (Rím a),  t.  j. nepřítel  přede  dAreř- 
mi.  Později  vícekrát  poražen  ,  musil 
prchati,  až  konečně  nevida  spásy,  o- 
trávil  se  r.  183  př.  Kr. 

Hannisté ,  Čínští  kupci  v  Kantoně  v 
Číně,  kteří  mají  ve  svých  rukou  ob- 
chod s  Evropany. 

Han-sa  v.    hanza;    —mrt    (aiisár),    fr., 
srp,  kosíř;   —tise  (hantýs),  fr.;  důvěr- 
né,  tajné  obcování;   —týrkn,  tajná  veú 
1     židovská   n.   zlodějská  ;    —aka.    hebr., 


Hanuí 


-   108  — 


Haipokrates 


liod  židovský  dne  25.  kosleu,  k  osla- 
vě vítězství  Judy  Machabea :  —  us,  něm. 
Hanns,  skrác.  z  Johannes  v.  Jan  ;  —  za, 
stel.,  (t.  j.  svazek),  spolek  obchodní  slo- 
vanských pak  /němčených  měst  Brém, 
Ham burka ,  Bukovce  či  Lubeku  a 
j.;  —zcaté  Či  —zovci,  členové  n.  o- 
by  vatelé  hanzy  ;  —zeatský ,  —zovni, 
hanzy  se  týkající. 

Hapaxlegomena,  řc,  slova  jen  jednou 
přicházející  n.  řečená. 

Haplo-sis,  re,  zjednodušení;  —tornie, 
jednoduchý  řez. 

Happelourde  (haplurd),  fr.,  falešný  dra- 
hokam;  2.  prázdný  lesk. 

Hapt-ieký,  řc,  chmatu  se  týkající ;  h. 
klam ,  mámení  chmatu ;  —opodický* 
nožkami  k  zachycení  opatřený. 

Haquet  (haké),  fr.,  vozík  na  těžký 
náklad. 

Harac,  haradž,  tur.,  daň  z  hlavy;  ha- 
radži-baši,  turecký  výběrčí  daně  z 
hlavy. 

Haram  v.  harém. 

Harambaša,  tur.,  náčelník  hajdukův. 

Hara,ngu-e  (haráng),  fr.,  řeč  při  sla- 
vnosti,  chvalořeč;  —  et  (— gé) ,  sleď 
sardinská  ;  —eur  (— gér)  ,  chvaloře- 
čník. 

Harant  Krištof  z  Polžic  a  Bezdružic, 
*  15G0,  učený  pán  Český,  projel  Itá- 
lii i  Malou  Asii,  bojovjíl  proti  Tur- 
kům i  proti  Ferdinandu  II.,  sťat  21. 
června  1621. 

Har-ar,  oddělení  tui-eckého  vojska ,  4 
— 12.000  mužů;  —as  (hárá),  fr.,  ko- 
bylna :  2.  v.  harras  ;  —  bat,  ar.,  malé 
závaží,  grán  ;  —celeur  (harslér) ,  fr., 
trapič,  škorpíř  ;  —covníci  (fr.  tirailleurs), 
ve  voj  stě  staročeském  jednotliví  po  rů- 
znil rozestavení  bojovníci ;  —des  (hard), 
fr..  sáty  a  prádlo;  —  di,  fr.,  drzý, buj- 
ný; —diesse  (— djes),  fr.,  drzost;  —em, 
—am,  arab.,     obydlí     tureckých  žen  ; 


— /«,  hudební  nástroj    v   podobě  troj- 
úhelníku, potažený  strunami. 

Hari-cot  (— kó),  fr.,  míchanina  ze  sko- 
pového  masa  a  řípy;  — got  (— gó),fr., 
malá  flétna  ;  —ola,  lt.,  věštkyně  ;  — o- 
lace,  věštba ;  —olovati,  věstiti ;  blou- 
zniti ;  —olus,  věštec,  hadač. 

Harlekin,  z  fr.,  šašek ;  2.  pestrá  vl- 
něná látka  anglická;  —ády,  šašky, 
šaškovství. 

Harm-attan,  záhubný  horký  vítr  v  záp. 
Africe;  —oge,  řc. ,  umělé  smíšení 
barev. 

Karmoni-eello,  hudební  nástroj  ostruně- 
ný  vynalezený  Bišofem  v  Děsově; 
—cký,  souhlasný,  svoimý ;  —e,  řc, 
souhlas,  souzvuk  ;  —fil,  souhlasu  milo- 
vný;  —chord,  nástroj  strunový  od 
Bedř.  Kaufmanna  vynalezený  1808; 
—ka,  nauka  o  souhlasu:  2.  souhlas- 
nice,  známý  nástroj  hudební  Frank- 
linem  vynalezený  ;  —kon,  nástroj  hu- 
dební, Meierem  vynalezený ;  —smus, 
snaha  po  souhlasností  v  psaní ;  —sáva- 
ti, do  souhlasu  přiváděti:  —sta,  mistr 
harmonie;  —té,  blouznivá  sekta  ná- 
boženská v  severní  Americe,  bt^z  man- 
želství a  vlastnictví,  založená  r.  1803. 

Harinono-meter,  z  řc,  souhlasoměr,  mě- 
řítko blahozvuku ;  —voli ,  souhlasiti, 
svorným  býti.  [šfál. 

Harmotom,    řc,    křížový    kámen,    kři- 

Harna-chenient  (harnašináh) ,  fr. ,  po- 
chvy, chámy,  řemení  na  koně;  —cheur 
(— šér),  řemen ář. 

Haro,  fr.,  úzkostlivé  volání  o  pomoc. 

Harpa v. harfa;  —gmotherium,  řc,  čtver- 
noho zvíře  předpotopní;  —gon,  z  řc, 
lakomec 

Harp-eggio  (— edžo),  it.,  v.  arpeggio; 
—ion  (—ion),  fr.,  nemoc,  jež  bource 
usmrcuje  při  druhém  svláčení  kůže; 
—okrates,  řc,  bůh  mlčení,  představo- 
vaný co  mladík  s  prstem  na  ústech: 


Harpuna 


109  — 


Hear 


—una,  z  hol.,  oštěp ,  bodák  k  zapi- 
chování  v<dryb ;  —unaye  (—  ynáž),  fr., 
zapichování  ryb;  —yje,  re.  haj.,  pří- 
šery, obludy,  v  podobě  ženské  s  pa- 
zoury. 

Harras,  haraš,  látka  z  hedbáví  a  vlny 
(dle  franc.  města  Arras). 

Hartšír,  něm.,  v.  arcíěre. 

Harusp-ex,  lt.,  pl.  haruspices,  věštec, 
který  z  vnitřností,  zvířat  obětních  bu- 
doucí věci  předpovídal ;  —icium,  před- 
povídání z  vnitřností. 

Harvani,  čestný  a  úřední  oblek  ture- 
ckého kadí. 

Hasan  v.  chasan. 

Hasard  (— zár),  fr.,  náhoda,  případek  ; 
odvážlivosf ;  —ní  hra,  odvážná  hra  ; 
—ovati,  odvážiti  se,  odvážně  hráti. 

Has-na,  stsl.  kazna,  císařská  pokladna 
v  Cařihradě  ;  —nadar-baši,  nejvyšší 
pokladník  ;  —  sok,  ang-1.,  rohož  ze  sí- 
tí, podkolenka. 

Hast-a,  lt.,  oštěp,  kopí ;  prodávati  sub 
hasla,  t.  j.  tomu,  kdo  nejvíc  podá; 
—arium,  místo  dražby ;  —  at,  kopím 
ozbrojený  ;  —ifollcký,  hrotolistý ,  co 
má  listy  na  spůsob  hrotů. 

Hat,  tur.,  sultanský  rozkaz  ;  2.  ar.,  hře- 
bec; H.  Bumayum,  listina  o  rovno- 
právnosti křesťanův  v  Turecku  od  r. 
1856  ;  —ayan,  turecká  dýka  široká  ; 
—eur  (hatér),  fr.,  pečenář ;  —ier  (— ié), 
fr.,  kozka  pod  rožeň;  —raš,  nařízení 
tureckého  císaře  slovanským  národům 
na  hranicích,  aby  se  v  jistý  ěas  do- 
stavili, aneb  znamenitou  sunut  peněz 
za  trest  složili;  —Šerif,  —išerif,  túr., 
svaté  písmo,  neodvolatelný  rozkaz 
sultánův  ;  —šír  v.  hartšír,  arciěre. 

Hausír-ník,  z  něm.,  podomní  obchod- 
ník; -ovalí,  choditi  po  domích,  vésti 
obchod  podomní. 

Hauss-e  (bos),  fr.,  vystupování  státních 
dlužních  úpisů;  spekulovati  á  la  havs- 


*e,  čekati  na  zvýšení  měny  obchodních 
papírů;  —ier  (hosié),  fr. ,  obchodník 
v  penězích,  který  na  zvýšení  státních 
papírů  Čeká  a  dle  toho  záměry  své 
provádí. 

Haustus;  lt.,  lék  n.  nápoj ,  který  se 
má  vypiti  jedním  douškem  t.  najednou. 

Haut-ain  (hótén) ,  fr. ,  pyšný,  hrdý; 
—han  (hóbán),  fr.,  královská  výsada 
na  prodáváni  starých  věcí;  —bannier 
(dióbanié),  fr.,  vetešník  výsadou  na- 
daný ;  —barsac  (hóbarsak)  ,  fr.,  bílé 
francouzské  víno;  —bois  (hoboa),  fr., 
hoboj,  hud.  nástroj  dechový;.— bointa, 
hobojisfa,  kdo  píská  na  hoboj  ;  —co- 
té  (hókoté),  skopová  hruď ;  —dessus 
fhódesí),  první  diskant  (hlas  zpěvní)  ; 
—econtré  (hótkóntr) ,  fr.,  alt;  altista  ; 
—ecourt  (hótkúr),  vyšší  soud  ;  —epale 
(— pé)  ,  zvýšené  služné,  přídavek  ; 
—esse  (hotes),  fr.,  výsosť  (titul) ;  —ctaille 
(hót-talj),  vyšší  tenor  ;  —eur  (—ér), 
fr. ,  vysokost  ,  vznešenost  ,  hrdost ; 
—e-volée,  fr.,  výbor  nejpřednější  šlech- 
ty ;  —yout,  (hógú),  fr.,  vznešený  vkus, 
dobrá  chuť;  —inal,  padoncí  nemoc; 
—reliéf  (hóreliéf),  fr. ,  řezba  vysoko 
vypuklá. 

Hav-arie,  škody  námořské;  —eron.  pla- 
ný oves. 

Havlíček  Karel,v*  1821  ,  nejznameni- 
tější novinář  Český,  žil  nějaký  čas 
v  Rusku,  vydával  od  r.  1848  Náro- 
dní Novin}'  a  Šotka,  od  r.  1850  .Slo- 
vana, r.  1851  internován  do  Brixenu 
v  Tirolsku,  f  1856  v  Praze. 

Havresac  (havrsak,  z  něm.  Habersack), 
tobolka,  vak,  tlumok. 

Hazard  v.   hasard. 

Hazazel,  hebr.,  hříšný  kozel,  jehož  nej- 
vyšší kněz,  hříchy  lidu  obloženého, 
do  pouště  vyháněl. 

hazur,  tur.,  nuže ! 

Hear  (hir),  angl.,    č.  hearhim,    slyšte, 


Hearse 


110 


Helena 


pozor ;  —se  (hers),  angl.,  skvostná  ra- 
kev, čestný  hrob,  skvostný  umrlci  vůz. 

Heaum-e  (hóm)  ,  Ir. ,  přilba;  —ier 
(—  mié),  přílbicník. 

Keauto-gnosie,  z  řc,  poznání  sebe  sa- 
ma; —nomie,  z  řc. ,  samozákonnosť; 
—ntimorumenos,  řc,  mučitel,  trapič  se- 
be sama. 

Hebdomad-a,  řc. ,  počet  sedm  ;  —cílní 
týdenní ;  —arius,  ten,  na  kom  je  týden  ; 
na  koho  přicbází  řada  v  témdni,  tří- 
dník ;  —ický,  týdenní,  týdnu  se  týka- 
jící; hebdomas,  řc,  týden. 

Hebe,  v  řc,  bajesl.,  bohyně  mladosti, 
číšnice  bohův;  —tudo,  lt.,  tuposť. 

Hebr-aicita,  zvláštnost  hebrejské  řeči; 
—aikus,  znáte  1  hebrej.  řeči;  —aísmus, 
vlastnost  n.  zvláštnost  hebrej.  jazyka  ; 
—aista,  hebrejský  jazykozpytec ;  —ej- 
ský,  židovský  ;  —eové,  —ejové,  židé  v 
Palestině  bydlící. 

Hect  .  .  v.  hekt  .  . 

Heder-a,  lt.,  břečtaň  ;  —aceae,  břečta- 
novité  rostliny  ;  —ée,  fr.,  smola,  pry- 
skyřice břečtanová  ;  —  2?í,břečtanovina. 

Hedoni-kové,  z  řc,  přívrženci  rozkoš- 
ného života;  —smus,  učení,  které  roz- 
koš nejvyšším  dobrem  býti  pokládá  ; 
—sté,  přívrženci  téhož  učení. 

Hedviga,  jm.  žen.,  bojovnice. 

Hedy-chroum,  z  řc,  lék  příjemné  bar- 
vy;  —pathie,  řc,  pohodlnost,  blaho- 
žití ;  —pnois,  řc,  druh  cichorie  ;  —sa- 
rum,  z  řc,  sladký  jetel,  vicenec,  li- 
grus ;  —srna,  prostředek  zmirňovací, 
oslazovací. 

Hedžra,  hedžera,  arab.,  útěk^Mahome- 
dňv  z  Mekky  do  Mediny ,  dne  15. 
července  622  po  Kr.,  počátek  moha- 
medánského  letopočtu. 

Hefaistos    v  řc  bajesl.,    bůh    ohně   v. 

'  Vulkán. 

Hegemon-ický,  z  řc,  převládající,  nad- 
yl. ;  —ie,  nadvládí,    nadvláda,    vrchní 


panství ;  hegumenos,  řc,  představený 
řeckého  kláštera. 

Heinrich,  Jindřich, jm.  maž.,  pán  domu. 

Hejduk  v.  hajduk. 

Hekabe  v.  Hekuba.  [podzemí. 

Hekáte,  v  řc    baj. ,    bohyně    měsíce  a 

Hekato-lith ,  z  řc. ,  kámen  měsíční ; 
—mba,  řc,  oběť  jednoho  sta  zvířat, 
zvi.  skotu  při  velikých  slavnostech; 
—mfonie ,  zabití  jednoho  sta  hovad 
neb  nepřátel;  —mpolický ,  100  mest 
obsahující  ;   —mpylický,  se   100  bran. 

Hekaton,  řc,  sto;  —cJieirický,  —chiri- 
eký,  storuký;  —stylon,  chodba,  síň  o 
100  sloupu;  —tada,  100  kusův  —tarch, 
velitel  nad  100  mužů,  setník. 

Hekt-ara,  francouzská  plochomíra,  ob- 
sahující 100  árů;  —ický,  souchotivý, 
souehotinářský  ;  —i'k,  souchotinář ;  —i- 
ka,  souchotě,  souchotiny. 

Hekto-edrický,  z  řc,  šestiplochý ;  —  e- 
drie,  šestiploška,  podoba  šestiplochá; 
—gram,  tranc  závaží,  100  gramúv ; 
—litre  (— litr),  fr.,  franc  kostečná  mí- 
ra 100  litrúv ;  —meter ,  franc  míra 
obdélná,  100  metrů;  —ster,  franc 
prostorná  míra,  100  stérů  (2000  ko- 
stečn3^ch  střevíců). 

Hektor,  syn  krále  Priama  a  Hekuby, 
jeden  z  nejudatnějších  Trojanův,  je- 
hož manželka  Andromache  byla  vzo- 
rem ženských  ctností. 

Hekuba,  manželka  Priama,  krále  Tro- 
janského,  matka  19  synův,  jichž  nej- 
starší byl  Hektor;  po  dobytí  Troje 
odvlečena  do  zajetí  od  Eekiiv,  kdež 
bídně  zahynula. 

Hel,  —  la,  —lia,  v  nor.  baj.,  bohyně 
pólo  černá  a  pólo  barvy  lidské,  kte- 
rá hluboko  v  zemi  žije  a  duše  ne- 
mocí n.  stářím  zemřelých  přijímá. 

Helen-a,  řc.  — e,  jm.  žen. ,  dobyvatel- 
ka,  jinak  svítící;  H.,  manželka  krále 
Menelaa,   unesena  Parisem,    stala    se 


Helenit 


111 


Hemachat 


příčinou  Trojanské   války;     —it,    řc, 
sluneční  kámen  ;  —iton,  oman  (rstl.J. 
Heli-anthemum,  řc,  devaterník  (rstl.) ; 
—anthus,  slunečnice  (rstl.)  ;  —arický, 
sluneční;   —asis,  úžeh  sluneční,   opar- 
ky  :   —asté,  Členové  nejvyššího  smůlu 
v  starých  Aténách ;  —cit,  ČoČkokam  ; 
—cilťcký,   závitkový;   —koida,   závitni- 
ce ;  —kometrie,  měřictví    závitkových 
čar;  —kon,  hora  v  Beoťii,  sídlo  Apol- 
lonovo  a  mus,  dle  něhož  se  tyto  na- 
zývaly též  —konidy  ;  —kosofie,  umění 
žávitkové    a    vratidlové    čáry    dělati; 
—ko.sfeyický,  co  záleží  z  přihrádek  n. 
částic  v  točeném  směru  složených. 
Helio-centrický.  z  řc.,  slunostřední,  ro- 
vnostrední  se  sluncem;  —gnosté,  ctite- 
lé slunce,  modláři ,   kteří    se    klaněli 
slunci ;     —grafie  ,    slunopis  ;    —idický, 
s  paprskovitě  stojícími  řasami  ;  —latrie, 
klanění-se  slunci,  slunoslužha;  —Hth, 
slunokam  ;  —meter,   slunoměr,  nástroj 
k  určení  průměru    slunce  a    měsíce; 
—s,  řc,  slunce;  —sis v.  heliasis;  —skop, 
slunohled,  sluneční  dalekohled  ;  —stát, 
světlonoš  ;  —thernwmeter,  sluneční  te- 
ploměr ;  —tický,  sluneční ;  —tichá  hvěz- 
da, která  v  slunečních  paprscích  Vy- 
chází neb  zapadá  ;    —troj),   —tropium, 
slunivrat;  drah  slunečních  hodin;    2, 
—tropium,  otocník   (rstl.);     —tropický, 
heliotropu  podobný  ;     —tropismus  ,    o- 
bracení-se  květin  k  slunci. 
Helisferická  čára,  Čára,  která  se  na  ze- 
měkouli závitkovitě   kolem    točny  o- 
táčí,  a  k  ní  se  vždy  přibližuje,  aniž 
by  v  ní  zakončiti  mohla. 
Helix,  řc,  závitková  čára;  2,  kladko- 
stroj ;  3.  zevnější  okrajek  ušní. 
Helko-logie ,   řc,    nauka    o     vředech; 
—ma,  vřed  ;  —  sis,    hnojení ,    podbírá- 
ní:     helktický  ,    co    vředy    vytahuje ; 
helktikon,  prostředek  k  vytažení  vředů . 
Helky-drion,  řc,  spuchlina  na  povrchu 


niá/.diy  rohové;  —.suiometer ,  měřítko 
přitažlivosti;    —ster,  kleště  k    porodu. 

Hellas,  staré  Řecko. 

Helle-barda,  z  něm. ,  bradatice ,  hala- 
pařtna  (zbraň) ;  —bardýr,  bradatičník, 
halapartník  ;  —bori.naiis,  Čištění  čeme- 
řicí;  —bořit,  víno  čem eřičné  ;  —borus, 
z  řc,  čemeřice  (rstl.)  ;  —ni,  —nové, 
Kekové  (Starořeci);  j- nika,  pl.,  knihy 
o  -lějinách  starých  Řekův;  —nisovati, 
pořečťovati ;  2.  novořecky  mluviti; 
—nismus,  vlastnosť  č.  zvlášfnosf  řec- 
kého jazyka  ;  —nista,  znalec  řečtiny  ; 
řecký  mluvozpytec  ;  řecký  žid;  —ni- 
stický,  hebrejskořecký  dle  spůsobu  70 
překladatelů  evangelií;  —sptont,  Dar- 
danelská  úžina  mořská. 

Helminth-agoga,  řc,  —ika,  pl. ,  pro- 
středky, jimiž  se  hlísty  vypuzují ; 
—oidický,  hlístovitý ;  —olith ,  červo- 
kam,  červ  zkamenělý;  —olog,  červo- 
znalec,  znalec  červů  ;  —ologie,  Červo- 
sloví,  nauka  o  hlístách ;  —ologický, 
hlístoznalecký  ;  —otypotith,  otisk  červa 
na  kameně  ;  —ove\  červi,  hlísty. 

Helo-bický,  —dický,  z  řc,  bahenní,  v 
bahnech  rostoucí  n.  žijící;  —  des,  zi- 
mnice bahenná,  bahenka ;  —dytický, 
v  bahnech  žijící  ;  —nmnický,  v  mo- 
čálech se  zdržující;  —pus,  lumek; 
—pyra  v.  helodes ;  —s,  řc,  nehet ;  2. 
kuří  oko  ;  —  sis,  otáčení  očí ;  —ti,  o- 
troci  spartánští ;  —tický,  otrocký ;  —tis, 
splštění  vlasův;  —tismus,  otroctví,  zo- 
tročování,  [žrout, 

Hekuatio ,  lt.,  hejření ;  —o,   lt.,    hejřil, 

Helve-cie,  z  lt.,  Švej  carsko,  Svěj  cary; 
— ti,  Švej  caři ;  2.  protestanti  Helvet- 
ského  vyznání  víry ;  —tický,  —tský, 
švyeský,  švejcarský. 
Hema-denosis,  řc,  nemoc  krevních  cev; 
—dostoňs,  zkostnatělosf  krevních  cev; 
—gogický,  krev  vyhánějící  ;  —chat,  če» 


Hemalops 


112  — 


Hemoptysie 


vený  achat;  —lops,  zsinalosť  od  po- 
ranění ;  —porie,  práznosť  krve  ;  —tan- 
giosis,  nemoc  krevních  cev;  —  temesis, 
chrlení  krve ;  černá  nemoc  ;  —tJienke- 
falon ,  krvácení  mozku ;  —thidrosis, 
pocení  krve;  —tiká,  nauka  o  krvi,  na- 
uka o  povstání  krve;  —tin ,  krvík; 
barvivo  z  dřeva  prysilového  ;  —tismus, 
krvácení,  zvláště  nosu. 

Hemato-cele  ,  krvavá  průtrž ;  —folie, 
strach  z  krve ;  —ýthalmus ,  krevní 
očko  ;  —gaster,  rozlití  krve  v  žaludku  ; 
—grafie.,  popis  krve  :  —chezie,  krvavá 
stolice;  —chysis,  krvácení;  —kaťhar- 
tika,  prostředky  čistící  krev;  —kol- 
pus,  rozlití  krve  ve  vatni ;  —logie, 
nauka  o  krvi;  —  ma,  krvavá  spuchli- 
na,  krvavý  otok ;  —metra ,  krvotok 
matky  ;  —planesis  ,  zblouzení  krve  ; 
— ps,  krevnooký,  červenooký  ;  —psie, 
krvavosť  oka  ;  —ptys-ie,  plivání  krve ; 
—rrhysis,  krvotok  ;  —  sis,  tvoření  k.  ; 
—scheurn,  krvavá  kýla  šoureční ;  —sko- 
pie,  ohledáuí  krve;  —statika,  nauka 
o  pohybu  krve;  2.  prostředky  krev 
stavěči  ;  —steon,  rozlití  krve  do  dutin 
kostních;  —theologie,  učení  o  smíření 
boha  krvavou  obětí;  —ťliorax,  krvá- 
cení plic ;  —xylon,  kampeška,  prysi- 
lové  dřevo  ;  hematuresis ,  hematurie, 
močení  krví  ;  hematus,  rozlití  krve  do 
vnitřního  ucha. 

Hemeralop-ický,  kdo  vidí  jen  ve  dne; 
—ie,  z  řc,  noční  č.  slepičí  mlha. 

Hemero-bický,  z  řc,  jeden  denv žijící; 
—dromi,  denní  posli  u  stár.  Rekův ; 
—logie,  umění  kalendáře  dělati ;  —  lo- 
gium,  kalendář ;  —pathie,  nemoc  jen 
ve  dne  trvající ;  —  sis ,  krocení,  zu- 
šlechťování, opanování  sebe  sama; 
—skop,  denní  hlídač;  hemerypsopteri, 
denní  dravci. 

Hemi,  řc,  pólo;  —acefalics,  nestvůra, 
místo  hlavy  jen  nepřirozenou  naběh- 


linu  mající;  —anthropie,  zla  šílenost; 
—cefalus,  nestvůra  s  polí  hlavy;—  cy- 
klus, polokruh ;  —cylindrický,  poloo- 
krouhlý  ;  —daktylický ,  s  polovičnynii 
prsty  ;  —elliptický,  poloobdélně  kula- 
tý ;  —encefalus,  nestvůra  bez  tváře  a 
čidel,  ač  má  jakýsi  mozek ;  —hekton, 
půl  šestiny,  dvanáctina;  —chorium, 
půl  sboru  v  divadelní  hře  ;  —chrid- 
cký,  polozlacený ;  —korpus,  ovoce  při- 
rozeně rozpůlené;  —kranie,  —krani- 
um,  jednostranné  bolení  hlavy  ;  —le- 
pidotický,  napolo  šupinami  pokrytý; 
—melos,  nestvůra  s  polovičnynii  údy  ; 
—na,  půl  žejdlíka==  10  uncí ;  —narický, 
10  uncí  obsahující ;  —obolon,  půl  o- 
bolu,  měděná  mince;  —ologamie,  po- 
spolitost mužského,  ženského  a  obo- 
jakého  květu  v  kalichu  některých 
travin  ;  —onický,  mezkovitý,  líný ;  —o- 
nos,  řc,  poloosel,  mezek ;  —opie,  pó- 
lo vidnosf;  —pag ,  nestvůra  z  dvou 
srostlých  dětí  se  společným  pupkem; 
—pegie ,  jednostranné  bolení  hlavy ; 
—plegie,  jeduostrauné  ochromění,  ra- 
nění mrtvicí  na  jednu  stranu ;  —pte- 
ra,  pl.,  hmyzi  poloukřídlí :  —pterolo- 
gie,  popis  hmyzů  poloukřídlých  ;  —ra- 
chialgie,  jednostranné  bolení  páteře ; 
—sféra,  polokoule ;  —sférický,  poloku- 
latý;  —sferoedrický ,  s  polokulatými 
stranami ;  —sferoid,  těleso  polokouli 
podobné;  —syngyrický,  napolo  s  vaje- 
Čníkein  souvisící  (kalich  u  květin); 
—sticldum,  půl  verše;  —tonium,  půl 
tónu ;  —triglyf,  půl  trojřízky  ;  —  tri- 
pterický,  po  jedné  straně  trojkřídlý; 
—tropie,  podoba  na  pólo  přesmyknutá 
(u  hraní) ;  —tropický,  napolo  převráce- 
ný, přesmyknutý. 
Hemo-diasmus ,  —die  ,  tuposť  zubův ; 
—fobie,  bázeň  z  krve ;  —fthalmie,  roz- 
lití krve  do  dutin  očních ;  krevní  ko- 
lo ;    —ptický    krev  plivající ;   —ptysie, 


Hemoptysis 


—  113  — 


Herborista 


—ptysis,  chrlení  krve ;  —rrhagie,  —v- 
rhoea,  krvotok  ;  —rrhoidalický,  —rrhoi- 
dální,  k  zlaté  žíle  náležící ;  —rr/toidy, 
pl.,  zlatá  žíla;  —rrhoskopie,  ohledání 
krve;  —stasie,  stavení  krve;  —urcsis, 
v.  heniíituresis.  [tosti. 

Henady,  pl.,  jednotíce,  jednoduché  by- 

Hendeka-gon,  z  řc,  jedenácterec  ;  —gy- 
nický,  s  11  čnělkami;  —ndria,  jede- 
náctimužstvo  (rstl.)  ;  —syllabus,  jede- 
nnctistopý  verš. 

Hendiadys,  řc,  výraz  jedné  véci  dvě- 
ma rozličnýma  slovama. 
I     Henna  v.  alhenna,  alkanna. 

Heno-sis,  řc,  smírem  ;  —tický,  sjednocu- 
jící, smířlivý  (u  víře);  —tiká,  obratnosť 
v  sjednocování ;  —tikon,  pokus  o  smí- 
ření, spis  o  sjednocení. 

Henri  (hánri),  fr.,  jm.  muž.,  Jindřich  v. 
Heinrich  ;  —ada ,  Voltérňv  hrdinský 
zpěv  o  Franc,  králi  Jindřichu  IV. 

Heorte,  řc,  hod ,  slavnosť ;  —logium, 
seznam  hodových  dní. 

Hepar,  lt.,  játra. 

Hepat-algia,  z  řc,  bolení  jater ;  —algi- 
cký,  nemocný  na  játra ;  —emfraxis, 
zácpa  jater  ;  —ický,  jaterní ;  jatroba- 
revný  ;  —ický  plyn,  sirovodík  ;  —ika, 
podlíška  (rstl.)  ;  2.  léky  jaterní ;  —i- 
koideus,  podlíšce  podobný  ;  —ikus,  ne- 
mocný na  játra  ;  —isace,  proměňová- 
ní plicních  částic  v  játrovou  hmotu; 
—it,  jatrovec,  kámen  jaterný  ;  —  itis, 
zapálení  jater. 

Hepato-fraxis,  z  řc,  zkaženosť  jater; 
—fthoe,  ubytí  jater  ;  —gastrický,  k  já- 
trům a  žaludku  patřící;  —graf,  po- 
pisovatel  jater;  —grafie,  popis  jater; 
—kele,  kýla  jaterní;  —logie,  nauka  o 
jatrách ;  —nkus,  jaterní  spuchlina ; 
—pareklamus,  neobyčejná  velikosť  ja- 
ter; —skopie,  ohledání  jater,  věštění 
z  jater;  —tomie,  pytevné  rozbírání 
jater. 

Rank  :  Slovník  novinářský. 


Hepta,  řc,  sedm;  —daktylický,  sedxni- 
prstý;  —edr,  —edron,  —edrum,  plo- 
cha sedmistraná  ,  sedmistěn  ;  —edri- 
cký,  sedmistraný  ;  sedmistěný  ;  —foni- 
cký,  sedmerozvučný ;  —fyllický,  sed- 
merolistý  ;  —gon,  sedm  i  h  raník  ;  — go- 
nální,  sedmihraný  ;  —gy nicky  ,  se  se- 
dmi Čnělkami;  —gynie,  sedmiženstvo  ; 
—chord,  sedmizvuk,  sedmina,  septima  ; 
—meris,  sedmá  Čásť  ;  —meter,  sedmi- 
stopý  verš;  —ndria  (bot.),  sedmimuž- 
stvo ,  rostliny  se  sedmi  prašníky  ; 
—nemický,  se  sedmi  tykadly ;  —ngv- 
lárni,  sedmiúhelný  ;  —petalický,  se  se- 
dmi lupeny  květovými ;  —pleurický, 
sedmistraný;  —pylický,  se  sed  mi  bra- 
nami; —rchia-,  sedmipanstvo,  rozděle- 
ní starého  Kecka  na  sedm  malých 
království  ;  —rchický  ,  sedmipanský ; 
\  —rchové,  pl.,  sedmivládci ;  —sy/labický, 
sedmi dabičný;  —tench,  prvních  sedm 
knih  Starého  zákona ;  —tomický,  na 
sedm  dílů  rozdělený. 

Hera,  v  řc  baj.,  královna  bohův,  že- 
na Zeusova  čili  Jupiterova. 

Kerakl-ammon,  řc,  společná  socha  Her- 
kulesa  a  Joviše ;  —es  v.  Herkules ; 
— idi,  —ovci,  pl.,  potomci  Heraklovi 
Či  Herkulesovi ;  —ité,  sekta,  která 
křest  a  manželství  zavrhovala. 

Herald-ický,  znakoznalecký ;  —  ik,  zna- 
koznalec  ;  —ika,  znakosloví. 

Herb-a,  lt.,  bylina,  zelina;  —  age  (her- 
báž),  fr.,  růst  trávy,  zelinstvo  ;  —ál- 
ní,  bylinný,  zelinný;  —áf  v.  herba- 
rium ;  —arisovati,  vycházeti  na  sbí- 
rám zelin  ;  —arista  ,  sběratel  bylin ; 
—arium,  lt.,  bylinář,  rostlinář;  h.  vi- 
vum,  živý  bylinář. 

Herbe-rie,  fr.,  bělidlo  na  vosk,  vosko- 
vna  ;  —scens,  lt.,  pučící. 

Herbori-sace,  z  lt.,  sbírání  bylin  ;  —sevr 
(— zér),  fr.  ,    sběratel    bylin;    —sovati 
sbírati   byliny ;     —  sta  ,    bylinoznalec  ', 
8 


Herboristerie 


114 


Heroický 


obchodník  v  bylinách ;  —sterie ,  ob- 
chod v  bylinách. 

fíerb-osus,  lt.,  zelinatý,  bylinatý ;  •  —  u- 
lentní,  byliny  obsahující. 

Hercegovina,  Hercegova  země,  t.  vojvo- 
dina,  jihozápadní  čásť  Bosny,  podél 
Dalmácie  a  Černé  hory. 

Hercules  v.  Herkules. 

Hercyn-ia,  lt.,  pohoříHarc  v  Německu, 
za  starodávna  i  k  Čechám  potahova- 
né ;  —okarpatieké  pohoví,  hory  mezi 
Rýnem,  Dunajem  a  Dněprem. 

Keře,  řc,  v.  Hera. 

Hered-ipeta,  lt. ,  vylouditel  dědictví; 
—is  institutio^  lt.,  ustanovení  za  dě- 
dice; —itas,  lt.,  dědictví;  právo  dě- 
dické, pr.  k  dědictví;  h.  fideicommis- 
soria,  děd.  svěřené ;  h.  futura,  d.  bu- 
doucí, očekávané ;  h.  jacens,  d.  posud 
neujmuté;  h.  pactitia,  d.  podmíněné, 
d.  dle  smlouvy. 

Hereodum,  n.-lt.,  pozůstalost  záležící  z 
vojenského  a  polního  nářadí. 

Heres,  lt.,  dědic. 

Hér-es,  —esie,  řc,  kacířství,  bludné  u- 
čení ;  —etický,  kacířský ;  —etik,  kacíř, 
bludovérec. 

Heri-ot ,  ang. ,  nejlepší  hlava ;  hlavní 
pád;  —tabilis,  n.  lt.,  dědičný,  dědický  ; 
—tage  (—táž) ,  fr. ,  dědictví,  dědina  ; 
—lier  (— tjé),  dědictví;  —tiere  (— tjér), 
fr.,  dědička. 

Herko-technika,  —tektonika,  pevnitelství, 
umění  ohrazovací  a  zákopnické. 

Herkul,  —  es,  lt.,  Herakles,  řc,  nejslav- 
nější všech  hrdin  řeckých;  odtnd  h. 
=■  silný  muž ;  —esský,  —ický,  hrdin- 
ský, obrovský;  —eus  morbus,  lt.,  pa- 
doucí  nemoc. 

Herms,,  z  řc,  sloup  Hermesův  či  Mer- 
kurův. 

Hermafrod-ismus,  —itismus,  z  řc,  obo- 
jáctví,  obojúdství;  —it,  oboják,  oboj- 
údec ;  —itiiký,  obojaký,  obojúdý. 


Hermandad,  ap. ,  bratrstvo  ;  santa  h., 
svaté  bratrstvo,  policejní  stráž  na  ko- 
ni pro  bezpečnost  silnic. 

Herma-nubis,  řc,  vyobrazení  Herma  a 
Anubise  ;  —pollon,  socha  Hermesova 
a  Apollona;  —rpokrates,  vyobrazení 
Hennesa  a  Harpokrata ;  —(hena,  vyob- 
razení Hermesa  a  Athény  či  Minervy. 

Herme-lin,  hranostaj,  chrám  ostejl  (ssa- 
vec  Čtvernohý);  2.  kožišina  z  hra- 
nostaje ;  —neutický,  z  řc,  výkladny : 
—neutika,  vykladačství,  vykladatelství. 

Hermes,  y  řc.  bajesl.  ,  tolikéž  co  Mer- 
kur u  Římanův;  2.  H.  Jiří,  *  1775, 
německý  theolog  a  filosof,  jehož  pří- 
vrženci šlovou  —iani  a  jeho  učení 
—icnismus. 

Herme t-ický,  z  řc,  neprůdušný  ;  —ika, 
domnělé  zlatodějství  ;  —ikové,  zlato- 
dějové. 

Hermi-tage  (ermitáž),  fr.,  jemné  a  o- 
hnivé  francouzské  červené  a  bílé  ví- 
no ;  —ne  (ermín),  fr.,  hranostaj  v.  her- 
melím  ;  —nový,  kožišinou  hranostajo- 
vou  vykládaný;  —one  v.  harmonie. 

Hermo-glyf,  z  řc,  vlastně  řezbář  so- 
chy Hermesovy,  vůbec  sochař,  řez- 
bář ;  —glyfický,  sochařský ;  —glyfika, 
sochařství ;  —grafie ,  popis  oběžnice 
Dobropána  ;  —pan,  socha  Hermesova 
a  Panova;  —siris,  socha  Hermesova 
a  Osirise. 

Hermulus,  soška  Hermesova. 

Herni-a,  řc-lt.,  průtrž,  kýla;  —osvs, 
namožený  ,  průtrží  sklíčený ;  —otom, 
kylořez,  nástroj  k  řezání  kýly;  —oto- 
mie,  nauka  o  řezání  kýly. 

Heroď-es,  jm.  několika  králův  židov- 
ských za  vlády  římské,  z  nichž  je- 
den dal  mláďátka  Betlémská  pobiti, 
jiný  sv.  Jana  Křtitele  zabiti;  —iani, 
přívrženci  Herodesovi  v  Judsku. 

Hero-icita,  z  řc,  hrdinnosť;  —ický,  hr- 
dinský ;  —ická  báseň,   hrdinská,  tolik 


Heroický 


115 


Heterotypie 


co  epieká  b. ;  —ický  prostředek ,  lék 
násilný;  —ida,  báseň  bohatýrská; 
—ifikovati,  hrdinským  činiti;  —ikomi- 
cký,  hrdinsko  směšný  ;  —ina,  rekyně; 
—ismus,  hrdinství,  rekovství ;  —  Id, 
hlasatel. 

Eerons-ball,  —brunnen,  maličký  vodo- 
mrt  spůsobený  tlakem  stěsnaného 
vzduchu  (vynalezen  odHerona  z  Ale- 
xandrie). 

Her-oon,  řc,  chrám  heroův;  —os,  řc. 
hrdina,  rek,  polobňh  ;  —  ové,  polobozi, 
zbožnění  hrdinové  starých  Kekův  ; 
—ostratos  ,  pošetilec ,  jenž  zapálil  v 
Efesu  chrám  Dianin,  aby  svoje  jmé- 
no zvěčnil. 

Herpe-s,  řc,  vlkojed;  —stický,  rozšiřu- 
jící-se,  rozežírající-se;  —tický,  svra- 
bovitý  ;  —tografie,  podlezavosť  spiso- 
vatelská; —tolog,  plazoznalec,  plazo- 
pisec;  —tologie,  plazopis. 

Herp-ický,  z  řc,  svrabovitý,  rozlízavý, 
plazivý ;  —ografie,  řc,  plazivé  písmo. 

Hers-e  (hers),  fr.,  zapadací  mříže ;  —i- 
lia,  jm.  žen.,  žena  Romulova. 

Hesiodos,  básník  starořecký. 

Hesper-idky,  v  řc  bajesl.,  nymfy,  dce- 
ry noci  na  ostrově,  jejž  hlídal  drak; 
— ie,  řc.  ,  západ  (Itálie  a  Spaněly) ; 
—os,  řc,  večer;  večernice,  krasopaní 
(hvězda). 

Hetér-a,  řc. ,  družka,  společnice;  2. 
nevěstka,  záletnice,  smilnice.    - 

Heter-adelfie,  řc,  stav  dvojité  nestvůry 
s  jednou  hlavou;  —adel/us,  dvojitá 
nestvůra  s  jednou  lil.;  —arcláe,  vlá- 
da cizincova. 

Heter-ia,  spolek  zvi.  politický  spolek 
Novořekúv  k  osvobození  vlasti  v  1. 
1815—1820:  —isté,  spojenci,  členové 
řeckého  spolku  proti  Turkům. 

Hetero-bafie,  řc,  rúznobarevnosť ;  —dak 
tylický  s  rozličnými  prsty ;  —der micky, 


s  rozličnou  kozí ;  —dontický ,  s  rozli- 
čnými zuby  ;  —doxie,  bludařství ;  —do- 
xní,  cizověrný,  křivověrný;  —drom, 
stlak,  stlačovadlo;  —dynamický,  jino- 
mocný ;  —fyllie,  nestejná  tvárnost  li- 
stů ;  —gamie ,  vlastnost  bylin,  když 
jeden  kalich  má  květy  obojaké  a  dru- 
hý jen  samčí  nebo  samicí  květy 
obsahuje ;  —genesis  ,  rozličnorodost, 
rozličnost  mladých  z  jednoho  líhnutí ; 
—genie,  plození  bytostmi  rozdílného 
druhu;  —genita,  rozličnost,  nestejnosf ; 
—genní,  rozdílný,  nestejný ;  —gonický, 
rňznouhlý  ;  —graf,  jinopisec  ;  —  ky- 
tičky, z  rozličných  látek  utvořený; 
—chromický ,  vícerobarevný  ;  —klita, 
pl.,  nepravidelně  změněná  slova;  —kli- 
tický,  nepravidelný, neobyčejný;—  kra- 
nie,  jednostranné  bolení  hlavy;  —ta- 
lie, nepravidelné  mluvení,  přeřeknu  ti; 
—merický,  z  rozličných  dílců  slože- 
ný ;  —morfický,  rííznotvarný ;  —nemi- 
cký ,  nestejným  čmýřím  posázený; 
—nomický,  dle  rozličných  zákonů  brá- 
něný ;  —nomie ,  cizí  zákonodárství ; 
—noticky,  se  zády  od  těla  rozdílný- 
mi ;  —pag,  dvojitá  nestvůra  s  jednou 
hlavou,  srostlohlavý  ;  —pagie ,  srost- 
lohlaví;  —plasie,  nepravidelná  tvár- 
nost; —podický,  nestejnonohý,  s  ne- 
stejnými nohami;  — pter i cký ,  nesťej- 
nými  křídly  n.  ploutvemi ;  —ptika, 
klamná  zdánlivosť,  blud;  —resie, zka- 
žená chuť ;  —rhythmický,  nestejně  krá- 
čející; —skiové,  lidé,  kteří  v  poledne 
stín  mají  jenom  v  jednu  stranu,  buď 
k  severu  neb  k  jihu ;  —stenomický, 
s  nestejnými  prašníky;  —stický.  ne- 
stej  nestaraný  ;  —strofický ,  n?opak  se 
otáčející ;  —taxie,  neobyčejný  pořá- 
dek částí;  —thetický,  přesažný,  nad- 
smyslný  ;  —tropický,  jinak  obrácený  ; 
—typ,  nestvůra  z  dvou  spojených  ne- 
stejných tvorů  záležící;  —typie,  spo- 
8* 


Heterozetesis 


116 


Hierofylax 


jení  dvou  nestejně  vyvinutých  dětí; 
—zetesis,  úskoČ uá  otázka. 

Heterusiané,  z  řc. ,  pl.,  Aetiané ,  ná- 
sledovníci Aetia,  který  učil,  že  Kri- 
stus jestbytosť  od  Boha  Otce  rozdílná. 

Hetman,  nejvyšší  velitel  Kozákxrv. 

Heu  (hé),  fr.,  plochá    loď  na  300  tun. 

Heur-eka,  řc. ,  našel  jsem,  mám  to; 
—et  ,  nálezce  ,  objevitel  ;  nalezavý 
člověk.  [štěstí. 

Heureusement  (érésman),  fr.,  šťastně,  na 

Heurist-ieký,  z  řc,  vymýšlivý,  skou- 
mající ;  —  ika,  vynalézavost ,  vymý- 
šlivosť. 

Hexa-daktylický,  šestiprstý ;  se  šesti 
paprsky;  —drachma,  závaží  šesti- 
drachmové  ;  —edrický  ,  šestistěný  ; 
—edron,  šestistěn ;  kostka  ;  —emeron, 
dílu  šesti  dnů;  —foi-on,  nosítka  na  6 
nosičů;  —fórové,  šest  nosičů;  —fylli- 
cký,  šes  ti  listy  ;  —gon,  šestihran;  — go- 
nální,  šestihrany  ;  —gram,  figura  še- 
stiřádková;  —gynický,  se  6  Čnělka- 
mi;  —gynie,  šestiženstvo  ;  —chord,  ná- 
stroj hudební  o  šesti  strunách ;  —chor- 
dický,  šestistruný  ;  —klinon,  pohovk;i, 
stůl  se  šesti  sedadly ;  —meter,  šesti- 
stopý  verš,  šestiměr  ;  —ndría,  pl..  še- 
stimužstvo ;  —ngulární  ,  šestiúhelný ; 
—pla,  pl.,  písmo  svaté  v  šesti  jazy- 
cích ;  —poetický,  šestinohý ;  —podon, 
míra  šesti  stop ,  sáh  ;  2.  šestinožec, 
šestinohé  zvíře  ;  —poliš,  spolek  šesti 
měst ,  Sestiměstí  ;  —pylon ,  brána 
se  šesti  vchody ;  —s,  šest ;  —spermi- 
cký,  šestizrný;  —stichon,  báseň  šesti- 
řádková; —stylon,  chodník  šestislou- 
pý;  —syllabický,  šestislabičný. 
Hexis,  řc,  stálá  vlastnost,  obyčejný 
stav  těla. 

Kg.,  ~  skrác.  hydrargyrum,  rtuť. 

Hiat-io,  lt,  zívání;  —  m,  lt,  mezidech. 

Hiberňák,  Irčan  (Člověk  n.  mnich  z 
Hibernie  či  z  Irska). 


Hibern-akulum,  lt.,  zimní  byt;  —ální, 
zimní  ;  —ant,  kdo  drží  zimní  spánek  ; 
—atio,  lt.,  zimní  spánek  ;  —ia,  lt,  Ir- 
sko, ostrov  náležící  k  Anglicku;  —i- 
cisrmts,  vlastnost  irské  řeči ;  —ický, 
irský;  —okeltický,  irskokeltický;  —o- 
vati,  přezimovati. 

Hib-iscus,  z  řc,  proskurník ,  hybíšek. 
ajbiš,  ibis. 

Hibrid-ický,  řc,  obojaký,  s  obojím  po- 
hlavím ;  —ické  slovo,  si.  ze  -dvou  řečí 
složené ;  —ický  tvor,  míšenec,  obojú- 
dec  ;  —um,  míšenec,  smíšené  slovo. 

hic,  fr.,  uzel,  hlavní  těžkost. 

hic  haeret  aqua.  lt.,  zde  se  zaráží  vo- 
da ;  v  tom  vězí  ta  nesnáz. 

Hiekup,  ang.,  vzlyknutí,  škytnutí. 

Hid-algo,  španělský  šlechtic ;  —e  (heid). 
angl.,  anglická  míra  polní,  lán,  hon  : 
—eux  (— dé),  fr.,  ošklivý,  ohavný. 

Hidro-a,  řc,  pl.,  horké  neštovice  ;  —kri- 
tika, pl.,  znamení  n.  úkazy  při  po- 
cení ;  —nosos,  zimnice  s  potem  ;  —pla- 
vie,  plachost  potu,  pocení  na  neoby- 
čejných místech;  —poetika,  pl.,  pro- 
středky pot  vzbuzující ;  —pyra ,  zi- 
mnice s  potem;  —  sis,  pocení;  —tiká, 
pl.,  prostředky  k  potu. 

hie,  ž.,  fr.,  beran. 

Hiem-alis,  lt.,  zimní;  —atio,  lt., rozvo- 
dném; —ováli,  přezimovati;  hiems, 
lt.,  zima. 

Hierac-ia,  řc,  jestřábník;  —  iť,jestřábec. 

Hiera-nosos,  řc,  posunČina,  tanec  sv. 
Víta  ;  —rch,  řc.  ,  kněževládce ;  arci- 
knez  v  řecké  církvi ;  —rchie,  kněže- 
vláda ;  —rchický,  kněževládní ;  —tický, 
posvátný,  bohoslužební. 

Hiero-drama.  řc,  divadelní  hra  z  bi- 
blických dějin ;  —dulové,  služebníci 
ve  chrámě,  ve  svatyni;  —fant,  nej- 
vyšší kněz;  —for,  nosič  svatyně; 
—fylacium,  síň  na  nářadí  kostelní,  sa- 
kristie ;    —fylax  ,    dozorce    svatyně ; 


Hieroglyfický 


—  117 


Hippotropie 


—glyfický,  tajnopisný,  záh adný  ;  —gly- 
fika ,  obrazopiseetví,  obrazoinluva ; 
—glyfy,  avatotajné  písmo,  obrazné 
písmo  starých  Egypťanův  ;  —graf,  po- 
pisovatel  svatých  věcí;  —grafický 
v.  hieroglyfický  ;  —grafie,  svatotajné 
písmo ;  —gram,  svaté  písmo :  —gra- 
matický, ke  kněžskému  svatopísmu  se 
vztahující;  —korax,  perský  kněz  slun- 
ce a  M  itry ;  —krát,  kněževládce ;  —kra- 
tičký, knéžcvládný;  —kratie,  kněže- 
vláda ;  —logie,  popis  duchovních  vě- 
cí; kněžské  požehnání:  —mantie,  věšť- 
ba  z  obětí;  —n,  okolí  svatyně;  —  ny- 
mité,  poustevníci  dle  řádu  sv.  Hiero- 
nyma  ve  Spanělú-h  a  Itálii;  —nymus, 
Jeroným,  řc,  jm.  muž.,  svatojmený; 
—pyr ,  svatý  oheň  ;  —skopie ,  svato- 
věštba ;  —theka,  skřínka  na  ostatky 
svatých ;  —thet ,  upravitel  svatých 
obřadúv. 

High-church  (heičerČ),  an.,  vysoká  cír- 
kev, anglická  c.  ;  —  lander  (hei— ),an., 
horák  skotský ,  Skot  z  hor ;  —way- 
men  (heivé— ),  an.,  pl.,  loupežníci  na 
koni. 

Hilar-ie  lt.,  pl.  radostné  hody;  —itas, 
lt.,  rozveselenosť ;  —her*  lt.,  vesele, 
radostně;  —  ius,  lt.,  veselý;  —  ód,  řc, 
básník  veselých  písní;  —odie,  lt.-řc, 
radostný  zpěv;  —otragedie,  hra  smě- 
šná a  truchlivá;  hra  smíšená;  —o- 
vati,  rozveselovati. 

Hildebrandi-smus,  nejvyšší  stupeň  pa- 
pežské moci,  jako  za  Řehoře  VII., 
Hildebrand  řečeného ;  —sta,  přívrže- 
nec papežské  svrchovanosti. 

Himanto-ma,  —sis,  řc,  prodloužení  čípku. 

Himation,  řc,  dlouhý  šat,  řiza  řeckých 
žen. 

hinc  illae  lacrimae,  lt.,  vlastně  :  odtud 
ony  slzy,  odtud  vítr  věje,  tady  to  vězí. 

hinc  inde,  lt.,  odtud  i  odonud;  s  obou 
stran. 


Hindu,  pl.,  Indové ,  praob3'vatelé  vý- 
chodní Indie  ;  —  stan,  Indie  východ- 
ní (země) ;  hinna,  jíl,  jímž  Muhame- 
dané  sobě  nehty  natírají. 

Hiob  v.  Job. 

Hipp-anthrop,  z  řc ,  poločlověk  polo- 
kiiň  ;  —arch,  velitel  jezdectva ;  —  ela- 
fos,  kozojelen,  koňojelen;  —iade,  so- 
cha s  ženštinou  na  koni ;  —iater,  koň- 
ský lékař ;  —iatrika,  koňské  lékař- 
ství; —ikon,  míra  čtyř  honů. 

Hippo  drom,  jízdárna,  jezdiště.  prostran- 
ství k  projížďkám,  zvi.  v  Cařihradě ; 
—dromie,  dostihy  koňské ;  —fag,  je- 
dlík koňského  masa ;  —fagie,  jedení 
koňského  masa;  —gryf,  báječný  o 
kří  Uený  kůň;  —kamp,  báječný  kůň 
mořský ;  —kentaur.  Člověk  s  koňským 
masem;  —kom,  pojezdný  sluha;  —kras, 
víno  cukrem  a  skořicí  připravované; 
—krates,  výtečný  lékař  starořecký ;  v 
přeneseném  smyslu  lékař  vůbec ;  —kra- 
tičká tvar ,  zvláště  proměněná  tvář 
umírajícího;  —kratikové ,  lékaři,  již 
se  drží  zásad  starořeckého  lékaře 
Hippokratesa ;  —krát ismus  ,  soustava 
lékařská  Hippokratesova ;  —kratisovati, 
lékařiti;  —křene,  v  baj.  řc,  potok 
musnebo  uměn,  jenž  povstal  prý  du- 
pnutím Pegasovým  ;  —lith,  koňský 
kámen,  k.  ve  střevích  koňských  ;  —log, 
koněznalec;  —logický,  koněznalský ; 
—logie,  koněznalství;  —mane,  vášni- 
vý milovník  koní  ;  —mánie,  náruživé 
koněmilství;  —mant,  věštec  z  řičení 
koní  ;  —mantie,  věštba  z  řičení  koní ; 
—patholog,  znalec  koňských  nemocí ; 
—pathologie,  nauka  o  koňsk3;ch  ne- 
mocech ;  —pod,  kopytáč,  kdo  má  koň- 
ské nohy ;  —potamus ,  hroch,  vodní 
kůň ;  —steologie,  nauka  o  koňských 
kostech ;  —tom,  pytvatel  koní ;  —to- 
mie ,  pytva  koní ;  —trofie  ,  —tropiet 
chování  koní. 


Hippuris 


118 


Holobranchle 


Hippuris  re,  koňský  ocas  ;  2.  truska- 
vec  (rstl.). 

Hippus ,  z  řc.  ,  třesení  rohovky  na 
očích.  [kozel. 

Hirk-ismus,  zápach  kozloviny  ;  —  us,  lt., 

Hirmo-logium,  notová  kniha  žalmů;  —s, 
verš  před  žalmem  odzpívaný. 

Hirsut-ia,  lt. ,  srstnatosť;  štětinatosť  ; 
—us,  lt.,  srstnatý,  naježený,  štětinatý. 

Hiru-diniformis,  lt.,  pijavkovitý  ;  —  do, 
lt.,  pijavka,  — avice. 

Kirund-inaceae,  lt.,  pl. ,  vlaštovko  vití 
(ptáci) ;  —o,  lt.,  vlaštovka. 

Hiscen,  strunovitý  nástroj  čínský. 

Hispan-ia,  lt.,  Spaněly  (země)  ;  —ický, 
—ský,  španělský ;  —ismus ,  vlastnost 
španělského  jazyka. 

Hispid-itas,  lt.,  hmiatosť,  srstnatosť. 

Hister ,  lt.,  komolec ;  —oidy,  komol- 
covité. 

Histiodromie,  řc,  plave ct ví. 

Histo-genie,  řc,  pravidelné  vyvinování 
cev  ;  —grafie,  cevopis ;  —ire  (istoár), 
fr.,  dějepis ;  li.  scandaleuse  (skandalés), 
historie  hanebností  a  ohavností,  histo- 
rie pohoršlivá ;  —logie,  nauka  o  sklíp- 
kovatině  těla  živoČišího  ;  —nomie,  na- 
uka o  příčinácli  a  zákonech  vyvino- 
vání-se  sklípkovatiny. 

Histor-ia,  lt. ,  —ie,  dějiny,  dějepis; 
—ický,  dějepisný  ;  —ické  právo  ,  pr. 
dějinami  národními  stvrzené ,  právo 
národu,  jež  se  zakládá  na  dějinách  ; 
—iette,  fr.,  povídačka;  —ik,  dějepisec, 
dějezpytec  ;  —ika,  umění  dějepisné  ; 
—iograf,  dějepisec  ;  —iografie,  dějepise- 
ctví  ;  —iolog,  Špatný  dějepisec  ;  —ioma- 
thie,  učení-se  dějepisu  ;  histotomie,  pytva 
cev,  p.  sklípkovatiny. 

Histrio,  lt.,  herec  divadelní  u  st.  Ří- 
manův; —nicky,  herecký,  komediant- 
ský  ;  —  nie,  —nismus,   herectví. 

Hitopadesa,  ind.,  přátelské  naučení,  fdi. 
Hivernage  (ivernáž),  fr.,  přezini ování  lo- 


Hlaholice  v.  glagolici. 

Hiohov,  neni.^Glogau,    m.  ve  Slezsku. 

Hněvkovský  Sebastian,  *  19.  března 
1770  v  Žebráce ,  spisovatel  Český, 
r.  1826  purkmistrem  v  Poličce,  f  7. 
Června  1847. 

Hnězdno,  něm.  Gne?en,  m.  v  Poznaňsku. 

Hoax  (hóks),  ang.,  smyšlenka  bursovní. 

Hobbilers,  ang. ,  pl.,  pomořská  stráž 
proti  podludnému  obchodu.         [dník. 

Hobin  (—běh),    fr.,    skotský    mimocho- 

hoc  anno,  lt.,  toho  roku  ;  hoc  est,  to 
jest ;  h.  loco,  na  tom  místě  ;  h.  mense, 
toho  měsíce  ;  h.  sensu,  v  tom  smyslu  ; 
h.  tempore,  toho  času. 

Hocopocos,  zpátecníci  v  soustátí  severo- 
Americkém. 

Hode-gesis,  ukazování  cesty ;  navede- 
ní k  učení  na  vysokých  školách  ; 
—get ,  ukazovatel  cesty  ,  průvodčí ; 
—getický,  úvodní ;  —getika  v.  hode- 
gesis. 

hodi-e,  lt.,  dnes;  h.mihi  crastibi,  dnes 
mně,  zítra  tobě ;    —ernus,  lt.,  dnešní. 

Hodit-es,  řc,  pocestný ;  —ologie,  nau- 
ka o  cestování.  [měřictví. 

Hodo-meter,  cestoměr ;    —metrte,  cesto- 

Hodonín,  něm.   Goding,  m.  na  Moravě. 

Hodža,  tur.,  v.  hadži.  • 

Hoed  (húd),  hollandská  míra  na  vá- 
pno neb  uhlí.  [no  neb  pivo. 

Hogshead  (hogshéd),  ang.,  míra  na  ví- 

Hochepot  (liošpó),  fr. ,  drobně  sekané 
a  dušené  maso  s  mrkví,  kaštany  ap. 

Hok,  jistá. hra  v  karty;  —o,  kurovitý 
pták  v  jižní  Americe  ;  —uspokus,  kej- 
klířství.  [Karpatech. 

Holá,  hole,  holá  č.    nezarostla    hora  v 

Holba,  z  něm.  Halhe  ,  půlka  ,  známá 
míra  na  pivo. 

Hollý  Jan  ,  básník  slovenský ,  *  24. 
bře/ma  1785,  f  14.  dubna  1849. 

Holm,  dán.,  ostrůvek  ;  2.  lodnice. 

Holo-branchie,  ryby  s   úplnými    žabra- 


Holoferncs 


119 


Homologos 


mi ;  —fernes,  vojenský  vůdce  Assyr- 
ských,  bojuje,  proti  Israelským  d;d  se 
oklamati  krásnou  židovkou  Judithou 
a  od  ní  v  noci  ve  svém  stanu  zabit ; 
—graf i  vlastnoručně  psaná  listina; 
—grafický,  vlastnoručně  psaný;  —kau- 
$tum,  oběť  zápalná;  —meter,  míra  po- 
všechná, úhlomér;  —mouč,  Olomouc, 
něm.  Ollmiitz,  m.  na  Moravě,  kdež 
r.  1241  Tataři  poraženi  ;  —sericmn, 
lt.,  aksamit  (narost.);  —siderický,  ce- 
lý železný ;  —thurie,  pl.,  oblenice,  druh 
hvězdýšů  ;  —tonie,  ztrnutí. 

Homa-gra,  řc,  suché  lámání  v  ráme- 
nou  ;  —lofyllický  ,  s  plochými  listy  ; 
—logonický,  z  plochých  Článků  zále- 
žící; —lokefalický,  s  ploskou  hlavou. 

Hom-ard  (— ár),  ťr.,  rak  mořský,  r.  hu- 
mra;  —bre  (ónbr),  hra  v  karty. 

Homeo-fonika,  z  řc,  sestavení  souzvu- 
čných  slov ;  —fony,  dle  zvuku  pří- 
buzná slova;  —merie,  řc,  podobnosť 
Částí;  —n,  podobné  porovnání;  —path, 
přívrženec  homeopatbie ;  —pathické 
lékařství,  —pathie,  —pathika,  (doktora 
Hahnemanna)  užívání  prostředků  pro- 
ti nemoci  takových,  které  by  při  zdra- 
vém člověku  podobnou  nemoc  vyvo- 
dily ;  —pathisovati,  homeopathické  me- 
thody  se  držeti;  —proferon,  nemile 
znějící  začínání  všech  slov  jedné  vě- 
ci s  tímtéž  písmenem;  —pioton,  stej- 
nopádnosť  slov ;  —  sis,  vyučování  v  po  - 
dobenstvích  ;  —toleuton,  stejné  zakon- 
čení slov,  rým  ;  —  foracfo/,stejnozvučný. 

Horaér,  —  os,  slavný  básník  starořecký, 
původce  Iliady  a  Odyssey ;  —ický, 
básně  ve  spůsobě  Homérově  skláda- 
né ;  —idé,  —ovci,  básníci  ze  školy  Ho- 
mérovy  ;  —ista,  předčitatel  Homéra ; 
—ocento,  z  homerických  veršů  slátaná 
báseň;  —omastix,  bičovatel ,  hanitel 
Homéra ;  —onid,  nápodobitel  Homéra. 

Homi-cida ,    lt.,    vražedník,  vrah ;  —ci- 


dium,  vražda,  zabití;  h.  causale,  boz- 
úmyslné  z.;  h.  culposum,  proviněni' 
z. ;  h.  dolosum,  úskočné  z. ;  h.  neces- 
sarium,  z.  z  donucení;  h.  voluntari- 
um,  z.  úmyslné,  vražda;  —letický,  z 
řc,  kazatelský;  —letik,  kazatel  ;  —le- 
tika,  řc,  umění  kazatelské ;  —Uár, 
sbírka  kázaní  Č.  homilií;  —lie,  řc, 
kázaní,  výklad  ;  —lista,  kazatel. 

Homm-age  (omáž),  fr.,  —agium,lt.,  slib 
poddanosti ;  —e  (omm) ,  fr.,  Člověk, 
muž;  h.  ďaffaires  (omdafér),  jednatel, 
zástupce  obchodní ;  h.  de  cour  (omde 
kúr),  dvořenín;  h.  de  fortuně  (omďfor- 
týn),  šťastlivec ;  h.  de  lettres  (omď- 
lettr)  učenec  ;  h.  de  main,  (omďmen), 
statečný  muž  ;"  h.  de  qualité  (omďka- 
lité),  muž  od  stavu,  šlechtic;  h.  ďe- 
sprit  (omďesprý),  muž  vtipný,  výte- 
čná hlava ;  h.  ďetat  (om  detá),  státník. 

Homo,  gen.  hominis,  lt.,  člověk,  muž ; 
h.  alieni  juris,  kdo  jest  pod  mocí  ot- 
covskou, člověk  nesamostatný  ;  h.  sui 
juris,  ČI.  samostatný. 

Homo-drom,  řc,  sochor,  drouh;  —fag, 
jedlík  syrového  masa  ;  —fagie,  jedení 
syrového  masa;  —fonický,  stejnolila- 
sný,  souzvučný;  —fonie,  stejnohlasí, 
souhlas  ;  —fyllický,  stejnolistý ;  —ga- 
laktové,  soukojenci,  údové  jedné  ro- 
diny; —gamie,  současné  vyvinování 
ústrojů  obojího  pohlaví;  —genický, 
—genos,  řc,  stejnorodý,  rovné  přiro- 
zenosti; —genie,  stejnorodí,  sploze- 
ní  dvou  stejných  bytostí;  —genita,  stej- 
norodosť ;  —gram,  stejný  spůsob  psa- 
ní, stejné  písmo  ;  —ion,  podobné  po- 
rovnání ;  —iusiané,  přívrženci  učení, 
že  Ježíš  Kristus  jest  toliko  podobná 
(homoiusios)  a  nikoliv  stejná  (homo- 
usios)  bytosf  s  Bohem  Otcem ;  —iusie, 
podobnosť  bytností ;  —logace ,  soudní 
pověření  listin  ;  —logeta  ,  vyznavač  ; 
—logický,  —logos,    souhlasný ,    stejno- 


Homologie 


120 


Horimir 


jmený,  stejně  položený :  —logie,  sou- 
hlasnost, přiznáni  ;  —logumena  ,  pl., 
spisy  všeobecně  za  pravé  uznané, 
přesné ;  —mérický,  z  podobných  čá- 
stek záležící ;  —morfický  ,  stejné  po- 
doby ,  stejnodobý ;  —nomický,  stejné- 
ho zákona  poslušný  ;  —nymos,  —ny- 
mický,  stejnojmený  ;  —nymie ,  rovno- 
jmenosť ;  —nymy,  stejnozvučná  slova 
s  rozličným  významem ;  —ptera,  pl., 
stejnokřídlí  ;  —pterický,  stejnokřídlý  ; 
—tonický  ,  stejnozvučný ;  —tropický, 
rovnosměrný ;  —  usie,   stejnost  bytostí 

Homunci-anaté,  apollinaristické  č.  euty- 
chianieké  pojmenování  pravověrných, 
kteří  v  Ježíšovi  dvě  přirozenosti  u- 
znávají;  —o,  homenculus ,  lt. ,  človí- 
ček, maličký,  bídný  Člověk ;  —onisté, 
přívrženci  Fotia,  který  mněl  Ježíše 
pouhým  člověkem;  —onité,  strana, 
která  věřila,  že  jenom  tělo  lidskéjest 
podle  obrazu  božího  stvořeno. 

Honest-atio,  lt.,  ozdoba,  okrasa,  vděk  ; 
—issimus,  nejváženější  (titul) ;  —ovati, 
poctiti ;  —  us,  slušný,  počestný,  poctivý. 

Hong,  obchodní  dům  v  Číně. 

Hongr-eline  (óngrlin),  fr.,  uherský  žen- 
ský šat;  —  oise  (ongroásj,  fr. ,  uher- 
ský tanec. 

Honi,  maď.,  domácí,  vlastenecký. 

Honn-et  (oné),  fr.,  počestný,  poctivý; 
h.  homme  (onnetom),  fr.,  počestný,  po- 
etivý  muž ;  —eur  (onnér).  fr.,  Česť  ;par 
h.,  pro  čest;  point  ďhonneur  (poén- 
donnér),  počestné  smýšlení,  věc  cti; 
—eurs,  pl.,  vzdávání  cti,  zvláštní  při- 
vítání ;  hlavní  trumfy  v  kartách ;  — y 
soit,  qui  mal  y  pense  (honny  soa  ki 
mal  i  páns),  fr.,  padouch,  kdo  zlé  při 
tom  myslí.  Nápis  řádu  modrého  pod- 
vazku,  jenž  od  krále  Eduarda  Ilí. 
Anglického  r.  1350  byl  založen. 

Honor,  lt.,  česť,  vzdávání  pocty ;  honos 
habet  onus,  důstojenství  má  své  obtí- 


že ;  —abilis, lt.,  ctihodný;  —ar.e,  poctění, 
přijmutí  n.  koupení  směnky  na  česf ; 
2.  členové  vyšších  stavů  ;  —ant,  po- 
ctitel  směneční;  —  ár,  —arium,  čestná 
odměna,  odměna  učitelům  a  spisova- 
telům za  spisy,  za  učení  atd. ;  —  át, 
poctěnec  směneční  ;  2.-  vyšší  ducho- 
vní z  řádu  ;  —es  mutant  mores,  dů- 
stojnost proměňuje  mrav  ;  —ovati,  ctí- 
ti, vážiti  někoho  ;  2.  přijmouti  n.  vy- 
platiti směnku;  2.  honorár  dáti. 

Honteux  (hontéz),  fr.,  stoudný  ;  zahan- 
bený, [ský  obránce. 

Honvéd,  maď.,  zemská  obrana  ;  2.  zem  - 

Hooka  (húka),  ang.,  v.  huká. 

Hopl-etika,  z  řc. ,  učení  o  zbrojení, 
zbrojnictví;  —ismalika,  nauka  ozbroje- 
ní či  upevňování;  —  ita,  ozbrojený  pěšák. 

Hoplitodrom,  z  řc,  ozbrojený  závodník 
v  pěších  dostizích  při  hrách  Olym- 
pických ;    —ie  závod  v  brnění. 

Hoplo-mach,  z  řc,  ozbrojený  bojovník  ; 
—machle,  boj  v  úplném  brnění ;  —me- 
ter, kopytoměr;  —theka,  zbrojnice. 

Hoqueton  (hoktón),  fr.,  policejní  kabát ; 
p.  sluha. 

Hora,  z  řc.  hodina ;  hói*y,  hodiny  ur- 
čité k  modlení  a  zpěvu  v  klášteřích ; 
2.  víly,  panující  nad  časem  ;  h.  ka- 
nonické, hodiny  předepsané  k  modlení. 

Horáe  či  Horatius  Flaccus,  si.  básník 
římský,  r.  65 — 8  př.  Kr. 

Horda,  tlupa  kočujících  rodin   tatarsk. 

Horde-in,  z  lt.  ,  ječuík ;  —ohts,  ječné 
zrno  na  oku  ;  —  um,  lt.,  ječmen. 

Hořelice,  něm.  Gorlitz,  m.  v  Lužici. 

Horimir  ,  opatrný  a  slovutný  muž 
v  Čechách  za  knížete  Křesomysla, 
jenž  chtěje  odvrátiti  lid  od  přílišné- 
ho dobývání  rud,  zasypal  jim  báně, 
načež  od  Křesomysln  k  smrti  odsou- 
zen, ale  svým  koněm  Semíkem  za- 
chráněn, který  s  ním  s  Vyšehradské 
skály  skočil  na  protější  břeh. 


Horismografie 


—  121  — 


Hotcockles 


Horismografie,  z  řc,  popis  mezí. 

Horizont,  z  řc,  obzor;  —alita,  vodo- 
rovnosf ;  —ální,  vodorovný  ;  Ji.  pro- 
jekce, skreslení  mapy,  při  Čemž  se  v 
nějakém  miste  zemského  povrchu 
myslíme,  jej  za  střední  bod  zvolivše. 

Hornista,  trubic. 

Horo-grafie,  popis  Č.  rozdělení  hodin; 
— log,  —logium,  hodiny,  odtud :  orloj  ; 
—logický,  hodinový ;  —logiografie,  u- 
mění  dělati  sluneční  hodiny  ;  —logové, 
vyvolavatelé  hodin;  —meter,  hodino- 
měr;  —metrie,  hodinoměrství,  hodino- 
měřictví ;  —skop,  pozorovatel  hodin  ; 
2.  vykladač  znamení  osudů;  —skopie, 
pozorování  hodin,  věštění  z  postave- 
ní oběžnic  ;  —skopista,  hadač  n.  vy- 
kladač osudu. 

Horr-endus,  lt.,  hrozný,  strašný,  ukru- 
tný ;  —entní,  ztrnulý,  trnoucí :  —esko- 
vati,  oškliviti  sobě,  míti  ošklivosť  z 
něčeho  ;  —eur  (orrér) ,  fr.,  ošklivosť, 
mrzkosť;  —eurs  (orrér),  fr.,  pl.,  oškli- 
vé věci,  hanebná  slova;  —ibilis,  lt., 
strašný,  hrozný  ;  —ibile  dietu,  strašno 
vysloviti ;'  —idus.  kostrbatý,  naježen)' ; 
—ipilace,  zimničné  mrazení;  —or,  lt., 
hrůza,  mrazení  z  hrůzy. 

hors  (hór),  fr.  mimo,  vyjma ;  h.  de  la 
loi  (hordlaloa),  psanec;  h.  de  saison 
(horďsésón),  mimo  čas,  v  nevhodnou 
chvíli;  h.  ďoeuvre  (hór  ďévr),  něco 
vedlejšího  ,  zbytečného  ,  přidaného, 
přimeť.  [Čechách. 

Horsuv  Týn,  něm.  Bischofteinitz,  m.  v 

Hortat-io,  lt.,  napomenutí ,  pobídnutí ; 
—ivní,  napomínající ;  —or,  lt.,  napomi- 
natel ;  —orický,  napomínající. 

Hortensia,  lt.,  zahradnice,  jm.  žen.  ; 
2.  známá  rostlina  zahradní. 

Horti-kolický,  z  lt,  přebývající  v  za- 
hradě ;  -kultura,  zahradnictví  ;  —kul- 
turální,  zahradnictví  se  týkající;  —kul- 
turista, vzdělavatel  zahrady. 


Horto-log,  z  lt.,  sadoznalec,  sadomil; 
—logický,  sadoznalecký  ;  —logie,  sado- 
znalectví,  zahradnictví. 

Hortus,  gen.  hortoris,  lt.,  zahrada,  sad  ; 
h.  siecus ,  bylinář ,  sbírka  suchých 
rostlin. 

Horus,  egyptský  bůh ,  syn  Osirův  a 
Isidin,  obraz  letního  slunce. 

Horvatsko  v.  Charvatsko. 

Hóry  v.  hóra.  [blaze  jemu. 

hosianna,  hosanna,  hebr.,  pomoz  nám; 

Hosp-es,  pl.  hospites ,  lt.  ,  hostitel ;  2. 
host;  —ice  (—\s),  fr.,  hospoda;  noc- 
leh ;  pitka  studentská. 

Hospit-akulum,  lt.,  hospoda ;  —  ál,  špi- 
tál, dům  chudých  ;  2.  nemocnice,  cho- 
robinec ;  —alarius,  obsluh  o  vatel  hostí ; 
2.  ošetřovatel  nemocných;-  —alitas, 
lt.,  hostinnosť,  poh.  ;  —alská  zimnice, 
zlá  zimnice,  ve  velikých  nemocnicích 
všeobecně  povstávající ;  —ant,  lt.,  po- 
sluchač přednášek  co  host;  —  ium,  lt., 
hospoda,  klášter  hostinský;  h.  publi- 
cum, pohostinnosť  státní. 

Hospodař,  hospodář,  pán,  titul  knížete 
v  Moldavě  a  Valašsku  ;  —  štvi,  důsto- 
jenství hospodara. 

Host-agium,  nit.,  staniště ;  —ajnov  v. 
Hostýn;  —eria,  šp.,  hospoda, jídelna; 
—es,  pl.,  lt.,  nepřátelé  ;  —icida,  vrah 
nepřítelův  ;  —ie,  zvíře  obětní,  žertva ; 
2.  svěcený  chleb  při  večeři  páně,  nej- 
světější;  —  His,  lt.,  nepřátelský;  —ili 
animo,  nepřátelským  duchem;  —iliso- 
vati,  nepřítelem  činiti;  —ilitium,  vá- 
lečná daň ;  —is,  lt.,  nepřítel ;  —iyit, 
poslední  pohanský  panovník  v  Ce- 
chách, okolo  roku  840— 850,  otec  Bo- 
řivojův;   —ler,  ang.,  podomek  ;    —ýn, 

hora    na  Moravě  2312  str.  vys.,    kde 

r.    1241  Tataři  poraženi. 
Hosudar,  rus.  rocy4ápb,  pán,  zvi.  obe- 
cný název  panovníka  Ruského. 
Hotcockles,  ang.,  hra  angl.  námořníkův. 


Hotel 


122  — 


Humidovati 


Hotel  (otel),  fr.,  panský  dům,  dvůr ; 
hostinec;  h.  de  dieu  (otel  de  dié), 
dům  boží ;  h.  de  ville  (otel  ďvill),  radni- 
ce ;  h.  garni,  dům  s  domácím  nářadím  ; 
— ier  (otelié),  fr.,  hostinský  ;  —iere  (ote- 
ljér);  hostinská ;  —lene,  fr. ,  hospoda. 

Hottentott-áda,  zpěv  hottentotský ;  —  i, 
obyvatelé  na  jižním  cípu  Afriky; su- 
roví, nevzdělaní  lidé. 

House  of  commons  (hans  ofkommens), 
ang.,  sněmovna  obecných ,  sn.  nižší ; 
h.  of  lords  č.  peers  (haus  of  lárds  Č. 
pírs),  sněmovna  lordův,  sn.  hořejší. 

Hradec  Jindřichův,  něm.  Neichaus,  m. 
v  Cechách  ;  H.  Králové,  něm.  Kbni- 
gingrátz,  m.  v  Čechách  ;  H.  Sloven- 
ský, něm.  Windischgratz  ;  //.  Štýrský, 
něm.  Gratz. 

Hrani-ce  vojenská  čili  vojenské  pomezi, 
u  Jihoslovanův  pouze  krajina,  úzký 
pruh  země,  608Q  mil  obsahující,  v 
Rakousku  v  16.  stol.  k  obraně  proti 
Turkům  zřízená,  kde  veškeré  muž- 
ské obyvatelstvo,  —cári  (vyjma  města) 
vojenské  službě  jest  povinno ;  — cári, 
statní  to  jižní  Slované,  prosluli  svou 
věrností  k  panovnickému  rodu,  a  mnoh- 
dy krví  svou  zpečetili  svazek  Rakouska. 

Hrinky  či  řinky,  hrazené  tábory  Avarův. 

Hrob,  něm.  Klostergrab,  klášter  v  Cech. 

Hron,  něm.   Gran,  řeka  v  Ubřích. 

Huaca,  hrobky  praobyvatelů  v  Peru. 

Hubert,  sv.,  náruživý  lovec,  obrácen 
prý  na  víru  jednou  na  honbě  jelenem 
kříž  mezi  rohy  majícím,  stal  se  kně- 
zem ,  biskupem  a  f  725  ;  je  patro- 
nem myslivců. 

Huck-aback,  ang.,  troj  tkanin  a  ;  —  er, 
malá  lovecká  loď  holandská  s  dvě- 
ma neb  třemi  stežněmi. 

Hueulové,  větev  slov.  horalů  Karpat- 
ských, zvi,  mravy  vynikající. 

Huerta,  šp.  (z  it.  hortus),  zahrada,  sad. 

Hugenoty  francouzský  protestant;  —e, 


peníz    od  Hugona   Kapeta ;     —ismus, 
strana  hugenottův. 

Hugo  v.  Hubert. 

Huissier  (hyissié),  fr.,  vrátný,  soudní 
sluha;  huitpiéds  (hyipié),  varhany  s 
osmistopými  rejstříky.  [měsíce. 

hujus,  lt,  téhož  ;  hujus    mensis,  téhož 

Huká,  indická  dýmka  s  dlouhým  trou- 
belem,  z  níž  prochází  kouř  lahvicí 
vody;  srv.  nargileh.      \—r  v.  hucker. 

Huke,  pláštík  Spanélův  a  Nizozemcův ; 

Hulk  (holk),  angl.,  lodní  trup ;  stará 
loď  bez  stěžni. 

Hultaji  pol. ,  ničema,  dareba  ;  —  ský 
bigos,  pol.,  sekanina  z  více  druhův 
masa  se  zelím. 

Human-iora,  lt..  pl. ,  vzdělávací  vědo- 
mosti, tak  zvané  krásné  vědy,  též 
školy,  v  nichž  se  těmto  vědám  učí ; 
—isovati,  lidským  činiti,  vzdělávati; 
—ista,  jazykoznalec,  školský  učenec ; 
—ita,  lidskosť,"  přívětivost,  vlídnost; 
— i  tni  studia,  ucení-se  jazykům,  vů- 
bec krásným  vědám  ;  —ni,  z  lt.  —us, 
lidumilný,  vlídný,  jemný. 

Humat,  prsfan ;  —io ,  lt.,  pohřbení  ; 
—or,  lt.,  pohřebitel. 

Humble  (énbl),  fr.,  nízký,  pokorný. 

Humboldt  Alexander,  *  1769,  slavný 
přírodozpytec  německý,  cestoval  zpr- 
vu po  Evropě,  1799 — 1804  po  Ame- 
rice, wdal  mnoho  spisů  vědeckých, 
f  1859". 

Humbug,  něm.,  bulikování,  šašky. 

Humekt-ace,  lt.,  navlažování.  navlhčo- 
vání ;  —antia,  pl.,  prostředky  navla- 
žovací;  —ovati,  svlažovati. 

Humerál,  z  lt.,  náramek,  náramenník; 
Část  mešního  oděvu  kněžského;  —ni, 
k  ramenu  náležející. 

Hum-eur  (ymér),  fr.,  povaha  mysli,  roz- 
mar; —ický,  prstový;  —ide,  fr.  ,  — ť- 
dus,  lt.,  vlhký,  mokrý  ;  —idiias,  lt,  vlh- 
kost, vlhkota;   —idovati ,  navlhčovati. 


■ 


Humiliatio 


123  — 


Hydraulický 


Humil-iatio,  lt.,  pokoření,  snížení;  —i- 
tas,  nízkost,  pokora ;  —  is,  nízký,  po- 
korný. 

Humor,  lt.,  povaha  n.  míra  mysli,  roz- 
mar, vrtkavosť  ;  2.  hunwr,  lt.,  vlhkosť, 
niokrosť;  h.  aquaeus ,  mokrosť  běle- 
čná  :  h.  vitreus,  skelná  tekutina  oční ; 
— cílní  zimnice,  hostec ;  h.  pathologie, 
učení  lékařské  o  nákaze  šťáv,  štavo- 
chorobosloví ;  —isovati,  rozmarně  po- 
pisovati ;  —ista ,  spisovatel  žertovné 
rozmarný;  —istický,  veselomysiný,  roz- 
marný. 

Humpen,  něm.,  korbel,  konev. 

Humus,  lt.  ,  prsť,  země;  pozůstatek 
zpráehnivělýeh  těl. 

Hiine,  něm.,  obr,  velikán. 

Hunové,  divoký  národ,  jenž  z  Asie  do 
Evropy  přisel  a  ve  4.  a  5.  století  vý- 
bojně  vystupoval. 

Hurisky,  milostenky  v  mabomed.  ráji. 

hurlyburly  (hurliburli)  ,  hlomoz  ,  hu- 
kot, zmatek  nad  zmatek,  zmodrchauina. 

hurrá!  vzkřik  jásotu. 

Hus  Jan,  reformátor  Český,  zaklada- 
tel nynějšího  pravopisu  českého  ,  u- 
pálen  v  Kostnici,  f  1415;  jeho  stou- 
penci, — ité,  uchýlivše  se  od  původ- 
ního učení  jeho  vedli  pověstné  války 
—itské  do  r.   1434. 

Hus-ar,  maď.,  lehký  jezdec ;  husseth, 
v.  hurrá;  hustiny  (hésting1),  ang\,  bouř- 
livé shromáždění  v  poli. 

Hustopec,  něm.  Auspitz,  m.  na  Moravě. 

Hvar,  it.  Lesina,  ostrov  u  Dalmácie. 

Hyacint,  z  řc,  drahokam  žluto-  n.  tma- 
vočervený;  2.  jarokvět,  březnový  květ 
(rstl.)  ;  —ouý,  tmavočervený. 

Hyady,  z  řc,  pl.,  víly  vodní;  2.  de- 
šťovnice  ,  slepička  s  kuřaty  (shvě- 
zdění). 

Hyalit,  z  řc,  sklenec,  čedičové  sklo  ; 
— is,  zapálení  skelné  blány  v  oku. 

Hyalo-graf,  z  řc,  nástroj  k  perspekti- 


vní  kresbě  ;     —grafie  ,     sklopisectví  ; 


—idea,  blána  skeh 


mokrosť    skeliu 


v  oku;  — iclický  ,  sklovitý;  —iditis, 
zapálení  skelné  mokrosti. 

Hyalurg,  z  řc,  sklář  ;  —ický  ,  sklář- 
ský ;  —ie,  sklářství ;  —ika,  sklářské 
umění;  hyalos,  řc,  sklo,  skleně  zele- 
ná barva. 

Hyanche,  řc,  záškrt  mandlí. 

Hybo-ma,  řc,  hřbet;  —meter,  hřbeto- 
měr;  —metrie ,  hřbetoměrství;  —  sis, 
hřbet. 

hybrid-ický,  —  us,  dvojího  pohlaví;  ne- 
pravý, nepřesný;  —itas,  smíšenosť  o- 
bojího  pohlaví. 

Hydarthrosis,  řc,  vodnatosť  úduv. 

Hydatis,  bublina,  puchýř;  — %,  hvězdi- 
ce s  vlnovitými  paprsky. 

Hydato-dický ,  vodnatý  ;  —chroický,  ta- 
kové barvy  jako  voda  (o  kůži) ;  —  i- 
dickfj,  vodě  podobný  ;  —kela,  —kelis, 
průtrž  puchýře  ;  —logie,  nauka  o  vo- 
dě ;  —skopie ,  předpovídání  z  vody, 
vodoprava,  vodověštba. 

hydatrický,  řc,  vodnatý,  vodovitý. 

Hydepark  (heidpark),  ang-. ,  královská 
obora  a  procházka  v  Londýně,  kdež 
byla  r.   1852  všeobecná  výstava. 

Hydra,  řc,  zlá  saň,  hadice ;  —cidum, 
kyselina  vodíková  ;  —goga,  pl.,  pro- 
středky vodu  č.  moč  ženoucí  ;  —go- 
gický,  na  moč  ženoucí ;  —cřine,  —ch- 
nis,  vodná  neštovička ;  —Ikohol,  vo- 
dnatý líh,  líh  pod  22  stupňů;  —Ime, 
slaná  voda. 

Hydrargyr-iasis,  řc  ,  rtuťová  nemoc  ; 
—idický,  rtuťovitý ;  —ie,  nemoc  vze- 
šlá rtutí ;  —osis,  léčení  rtutí ;  —um, 
z  řc. ,  rtuť,  živé  n.  vodní  stříbro; 
—ura,  smíšenina  rtuti  s  jiným  kovem. 

Hydra-rchos,  panovník  vod;  —rthron, 
řc  ,  Vodnatosť  ohbů  ,  kloubů  ;  —t, 
vodan  ;  —tický,  vodanu  podobný.         ' 

Hydraul-ický,  z  řc  ,  vodařský ,    toko- 


Hydrauhcum 


124    - 


Hydropleuritis 


měrský  ;  —icum  horologium,  lt.-řc,  vo- 
dní hodiny ;  h.  organon,  vodní  var- 
hany ;  —  ik,  vodař,  vodní  stavitel ;  —  i- 
ka,  vodovodství,  tokoiněrsťví ;  —iko- 
statika,  učení  o  tlaku ,  jejž  tekoucí 
voda  na  steny  průplavu  působí ;  —ista, 
vodní  stavitel. 

Hydreleon,  smíšenina  oleje  a  vody. 

Hydren-kefalion,  řc.,  vodnatosť  hlavy, 
voda  sebraná  v  hlavě ;  —kefalokela, 
průtrž  mozeční  vody ;  —kefalm,  vo- 
dnatosť -lila*y. 

Hydr-iada,  rusalka  vodní ;  —iasis,  lé- 
čení vodou;  —iatika,  znalosť  lékař- 
ství vodního  ;  —ický,  s  vodíkem  slou- 
čený ;  —iodur,  sloučenina  řasíku  a  vo- 
díku s  jiným  prvkem. 

Hydro-a,  řc. ,  Červená  vyraženina  na 
kůži ;  —bat.  vodochodec  ;  —blefaron, 
vodovitá  spuchlina  na  očních  klap- 
kách ;  —boracit,  snadnoplavek,  nerost 
v  Kavkazu  ;  —derma,  voda  zákožní  : 
—dynamika,  nauka  o  síle  vody;  —  e- 
lektrický,  ve  spojení  s  vodou  mluno 
působící ;  —fan,  bíložiutý  drahokam, 
který  vodu  do  sebe  vssává  a  pak  ba- 
revně se  třpytí;  —filiti,  zkamenělí 
potápníci ;  —flogosis,  zánět  s  vodovi- 
tým  výtokem  ;  —fobie,  bázeň  z  vody; 
vodoplaŠnosť,  běsnosť,  vzteklosť;  —for, 
vodonoš,  měch  na  vodu;  —fthalmia, 
vodnatosť  oční  ;  —fthalmion ,  modrý 
kruh  kolem  očí;  —fytograf,  popiso- 
vatel  vodních  rostlin  ;  —fytografie,  po- 
pisování vodních  rostlin  ;  —fytologie, 
přírodopis  vodních  rostlin ;  —fyton, 
rostlina  vodní :  —gala,  s  vodou  smíše- 
né mléko;  —gaster,  vodnatosť  břišní; 
— gen,  vodík;  —genatio,  sloučení  s  vo- 
díkem ;  —geolog,  vysvětlovatel  vlivu 
vody  na  zem ;  —geologie,  nauka  o  tvo- 
ření země  vo<lou;  —glossum,  žába  v 
hubě  (nemoc) ;  —gnomonie,  vynalézá- 
ní vodních  pramenů  kouzelným  prout-  [ 


kem  ;  —gnosie ,  vodoznalství ;  znání 
vodstva  zemského  ;  —graf,  vodopisec  ; 
—grafická mapa,  mapa  vod  zemských; 
—grafie,  popis  vod ,  vodopis ;  —hémie, 
vodnatosť  krve;  —kardie,  vodnatosť 
v  osrdci ;  —kefalitis,  zapálení  mozku  s 
vystoupením  vody;  —kefalon,  —kefa- 
los,  vodnatosť  hlavy ;  —kela,  průtrž 
vodní,  vodní  kýla ;  —kelis,  otok  moudí ; 
—kellometer,  nástroj  k  měření  rychlo- 
sti vody;  —koilie,  vodnatosť  břišní; 
—konion,  lázeň  stříhací;  —kranium, 
vodnatosť  mozeční;  —l,  lék  s  vodou 
smíšený  ;  —lat,  voda  ,  překapováním 
sčištěná;  —latura,  odvar  vodní,  lék 
namočený  vodou;  —leros,  nepokojná 
šílenosť;  —lický,  s  vodou  spojený; 
—lith,  nerost  vodu  v  sobě  držící ; 
—logický,  vodoznalecký :  —logie,  na- 
uka o  vodě;  —lotiv,  odvar  vodní  k 
mytí ;  —mánie,  neodolatelný  pud  k  u- 
topení-se;  —  mant,  vodověštec ;  —man- 
tie,  vodověŠtba,  vodopravá,  očista  vo- 
dou ;  —mechanický ,  tlakem  vody  se 
pohybující ;  —mel,  voda  medná,  me- 
dovina ;  —mélon  ,  nápoj  jablkový ; 
—meningitis,  zapálení  blanky  mozko- 
vé s  vodnatostí  spojené;  —meteory, 
úkazy  vodové  ve  vzduchu  (mlha,  déšť) ; 
—meter,  vodoměr;  —metra,  vodnatosť 
materníku  ;  —metrický,  tokoměrný,  vo- 
doměrný ;  —-metrie,  vodoměrství  ;  —  m- 
falus,  vodovitá  spuchlina  pupeční; 
—nosos,  vodnatosť ;  —olát,  překapáva- 
ná voda  ;  —olith ,  rozpuštění  léku  ve 
vodě;  —parastatové,  vodopijci  ;  sekta 
křesťan.,  která  při  večeři  Páně  přijí- 
mala vodu  místo  vína;  —pathie,  léče- 
ní vodou;  —pathika,  nauka  o  léčení 
vodou;  —perikardie  vodnatosť  v  o- 
srdci ;  —peritonitis,  zapálení  a  vodna- 
tosť pobřišnice ;  —piper,  vodní  pepř  ; 
—pleurie,  vodnatosť  prsní;  —pleuritis, 
zapálení    a     vodnatosť    požebernice ; 


Hydropnenmonie 


125 


Hyperauxesis 


—pneumonie,  vodnatosf  'plic ;  —poste, 
pití  vody  ;  —pot ,  vodopijec ;  piják 
vody  ;  — ps,  vodnatý ;  —psie,  vodna- 
tosf ;  —ptika,  pí.,  prostředky  proti  vo- 
dnatosti ;  — pyr etický ,  se  zimnicí  a 
potom  spojený ;  —pyrický  ,  vodu  a 
oheň  soptící;  —rchis,  vodnatosf  mou- 
dí:  —rrhachie  ,  vodnatosf  páteře; 
—rrhodinon,  vodou  a  růžovým  ole- 
jem připravovaný  nápoj  ;  —sacharum, 
cukrová  voda  ;  —slcop  ,  vodní  hodi- 
ny ;  —statický,  vodovážný;  —statické 
cáhy,  vodováhy,  váha  vodorovnosti; 
—statika,  nauka  o  rovnováze  teku- 
tých téles ;  —steon,  zvodnatělosť  ko- 
stí a  míchy  ;  —tachyme/er ,  měřítko 
rychlosti  vodní;  —technie,  —technika, 
vodní  stavitelství;  —tekt,  vodní  stavi- 
tel; —thorax,  vodnatosf  prsní  n.  hra- 
dní ;  —tický ,  pot  vyrážející ;  —tiká, 
pl..  prostředky  pro  pot. 

Hyeto-meter ,  —skop,  řc. ,  dešťoměr; 
—metrie,  dešťoměrství. 

Hyge-a,  řc,  bohyně  zdraví,  Zdravena ; 
—ismus,  zdravoznalství ;  zdravověda  ; 
—ista,  zdravotář. 

Hygi-astika,  nauka  o  zdravotě  n.  o  bla- 
hobytu ;  —en  v.  Hygea ;  —ene,  —o- 
nomie,  zdravověda,  životospráva. 

Hygro-baroskop,  z  řc,  vlahoměr,  areo- 
meter ;  —  bat,  ve  vodě  chodící ;  —bický, 
ve  vodě  žijící;  —fobie,  vodobázeň, 
vzteklosť ;  —fthalmia,  vlhké  zapálení 
očí ;  —kollyrium  ,  tekutý  lék  na  oči ; 
—logie,  učení  o  vlhkosti  vzduchu ; 
— w,  spuch  lina  vodo  vitá;—  meter,  —skop, 
vlahoměr,  mokroměr ;  —metrický,  —sko- 
pický,  mokroměrný ;  —metrie  ,  —sko- 
pie,  vlahoměrství. 

Hýle,  řc,  látka,  hmota  ;  2.  les. 

Hylo-biové,  obyvatelé  lesův  ;  —f agové, 
dřevožravci,  dřevožrouti  ;  —genie,  tvo- 
ření látky  ;  —chasmopteri ,  ptáci  le- 
sní, kteří  svou  kořisf  letmo  chytají ; 


—logie,  látkověda  :  —nomický ,  v  lese 
žijícím  se  pasoucí;  —plastika,  tvo- 
ření látk}'  ;  —pteri,  lesní  ptáci ;  —the- 
isté,  kteří  mají  látku  n.  svět  za-  bo- 
ha ;  —zoismus,  nauka  o  oživováuí  pra- 
látky  n.  učení  o  životě  v  látce. 

Hymen,  řc,  bůh  sňatku,  jenž  se  vyob- 
razuje co  mladík  se  svatební  po- 
chodní ;  2.  manželství ;  3.  bránice  pa- 
nenská; —eJcký,  svatební;  —elytrický, 
s  kožnatými  krovkami  n.  křidelními 
pokrývkami;  —eus  v.  Hymen  1);  2. 
zpěv  svatební;  —  i  tis,  zapálení  jemných 
blánek    vnitřních. 

Hymeno-graf,  kožepisec ;  popisovatel  ků- 
že ;  —grafický,  kožepisecký  :  —grafie, 
kožepis ;  —log,  kožezpytec,  kožeznalec  ; 
spisovatel  o  vlastnostech  kůže  ;  —lo- 
gie, kožeznalství  ;  —ptera,  žilnokřídlí 
hmyzi ;  —pterolog,  popisovatel  hmyzuv 
žilnokřídlých  ;  —pterologie  ,  přírodo- 
pis hmyzuv  žilnokřídlých;  —tomie, 
kožepytva,  rozbírání  kůže. 

Hymettický  med,  v  starém  věku  po- 
věstný med  z  hory  Hymettus  v  Africe. 

Hymn-a,  řc,  chvalozpěv;  národní  h,. 
zpěv  k  oslavě  národu  i  panovníka ; 
—arium,dnchovní  zpěvník;  —ický,  chva- 
lozpěvný ;  —ista ,  chvalozpěvec,  bás- 
ník hymen ;  —od,  básník  chvalozpěvův. 

Hymno  graf,  z  řc. ,  spisovatel  chvalo- 
zpěvů ;  —grafie,  sbírka  hymen ;  spi- 
sování chvalozpěvův  ;  —log,  zpěvově- 
dec;  —logický,  k  dějepisu  církevních 
zpěvů  náležející;  —logie,  odříkávání 
chvalozpěvů  ;  2.  znalosť  zpěvův  cír- 
kevních. 

Hyoscyamus,  lt.-řc,  blín  černý  (rstl.). 

Hyp-allage,  řc,  řečnické  obrácení  o- 
byčejného  slovosledu ;  —amaurosis,  ne- 
úplné bělmo  ;  —anthv s,  vnitřek  kalichu 
u  květin ;  —apoplexie ,  malý  stupeň 
mrtvice;  —áte,  nejnižší  struna  basová. 

Hyper,  řc,  nad,  příliš  ;    —auxcsis,  řc, 


Hyperbarbarský 


—  126  — 


Hypokrisis 


přílišné  rozmnožování,  nezdravé  zvěč- 
šování  ;  —barbarský,  nad  míru  suro- 
vý, ukrutný;  —basis,  odřadění,  od- 
klad; —bola,  přehnanosť  ,  řečnické 
zveličování  ;  2.  nadbytnice ;  —bolický, 
přehánivý;  přehnaný;  —bolisnius,  stá- 
lé užívání  hyperbole ;  —bolisovati, 
přehnaně  mluviti;  —boreický,  severní, 
půlnoční;  —boreus,  seveřan;  2.  zvlášt- 
mistkář  ;  —drama,  divadelní  hra,  kte- 
rá převyšuje  přirozené  prosfředky  u 
představení ;  —dramatický,  ve  hře  pře- 
hnaný ;  —dulie ,  přehnaná  úcta  k 
svatým  ;  —dynamický ,  nad  míru  sil- 
ný, činný;  —dynamie,  přílišná  síla, 
nad  míru  veliká  Činnosf;  —enteritis, 
silné  zapálení  střev ;  —enterotrofie, 
zvěčšení  střev  ;  —epidosis*  přílišné  roz- 
tažení n.  přibývání  jednotlivých  ú- 
dův  ;  —erethisie,  přílišná  drážlivosť  ; 
—esthesis,  přílišná  citlivost,  nadmírná 
drážlivosť ;  —flogosis,  nejvyšší  stupeň 
zapálení ;  —fysický,  nadpřirozený,  nad- 
smyslný ;  —geusie,  —geustie,  rozdráž- 
dčnosť  ckuti ;  —hémie ,  nadbytečná 
krevnatosf ;  —hemitis,  prudké  zapále- 
ní krve ;  —hidrosis,  nadmírné  pocení ; 
—karditrofie,  zvěČšení  srdce  ;  —kata- 
hktický ,  nadpočetný  ;  —katalektikos, 
—katalektos,  nadbytečný  verš;  —kaihar- 
sis,  přílišné  čištění ;  —kinesie,  nezdravá 
drážlivosť  ;  —krisis ,  prudké  promě- 
ňování nemoci ;  —kritik,  příliš  přísný 
posuzovatel ;  —kritika,  přílišná  pře- 
kroucená  kritika;  —kultura, přehnané 
vzdělání ;  —kyesis ,  veliká  plodnosť, 
přečastá  těhotnosť;  —metrický,  nad- 
mírný  ;  —nea,  —noia,  nemoc  s  příli- 
šnou činností  ducha ;  —normální,  pra- 
vidlo překračující ;  —orthodoxní,  sle- 
pověrný;  —ostosis,  výrostek  z  kostí; 
—oxyd,  nadkysličník  ;  —plerosis,  pře- 
cpání, přeplnění;  —sarkosis,  slonovi- 
na arabská ;    nárost  divokého    masa  ; 


—skepticismus,  přehnaná  pocbybova- 
Čnosť ;  —splenalgie,  silné  bolení  sle- 
ziny ;  —splenolrofie ,  nadmírné  zvěč- 
šení  n.  dužnosťsleziny ;  —sthenie,  pře- 
silí ;  —tliymie,  duševní  nemoc  s  šíle- 
nou odvážností ;  —tonický  ,  přepatý, 
přepínavý ;  —tonie,  přepatosť ;  —tri- 
chosis ,  vlasatosí;  —frofie,  zbytnosť, 
nadbytečná  vytylosť. 

Hypno-bat,  z  řc,  náměsíčník;  —bate- 
sis,  —batie,  náměsíČnictví ;  —fobie,  le- 
knutí ze  spaní ;  —logie,  nauka  o  spa- 
ní; spánkozpyt;  —pathie,  nezdravost 
spaní ;  —psychie,  spánek  duševní ;  —s, 
spaní;  —  sis,  uspávání;  —tický,  uspá- 
vající; —tikům,  nápoj  pro  spaní. 

Hypo,  řc,  pod  (v  složených  slovích); 
—biasmus,  převádění  stejniny  na  niž- 
ší stupeň;  -blefaron,  spuchlina  pod 
oční  klapkou  ;  2.  uměle  udělané  oko ; 
—bolon,  přírostek  č.  přídavek  ke  věnu 
nevěstinu ;  —desis,  —desma,  podvazek ; 
—diákon,  vedlejší  pomocník  duchovní ; 
—didaskalus,  pod  učitel ;  —doche,  do- 
bré přijetí ;  —drom,  přikryté  místo  k 
procházení-se,  loubí;  —fasie,  —fastis, 
zaječí  oko  ;  otvírání  oka  mezi  spaním, 
jako  u  zajíce;  —fora,  píštělný  vřed; 
2.  námitka ;  —fthalmie  ,  zsinalost  ; 
—fysis,  bělmo  ;  —gastrický,  podbřišní ; 
—gastrhmx,  život,  podbřiší ;  —gastroner- 
vie,  zmenšená  činnost  nervův  žalu- 
dečních  ;  —geion ,  —gium  ,  prostora 
podzemní ;  sklep  ;  hrob ;  —grafický, 
neurčitě  popisující;  —liemitis  ,  povlo- 
vné zapálení  krve ;  —chondriakus, 
—chondrista,  vrtošivý  ,  těžkou. yslný : 
—chondrie,  vriošivosť,  těžkomyslnosť; 
—chyma,  —ohysis,  bělmo,  zášeř  ;  —chy- 
rosis,  nedoslýchavost,  nahluchlost ; 
—katharsis,  vyprázdnění  stolicí,  vyči- 
štění; —kaustum,  potnice ,  poticí  lá- 
zeň ;  —kofosis,  přihluchlosť ;  —krisie* 
—krisi* ,    přetvařování,    licoměrnosí;- 


Hypokríta 


127 


Chaise 


—kriia,  pokrytec,  licomérník,  přetvá- 
řileč  ;  —kritický,  pokrytecký  ,  licoměr- 
ný,  přetvářivý;  —kykloida,  křivka, 
která  se  popisuje  od  bodu  v  objemu 
kruhu  ,  u  vnitř  jiného  kruhu  obsaže- 
ného, koloběžnice  ;  —mnema,  vzpo- 
mínka ,  doložení;  —noema ,  předsu- 
dek ,  domnění  ;  —pódium,  podnož- 
ka, podnožt ;  —rhinion,  podnosí,  kní- 
ry; —rchema  ,  taneční  píseň;  —  sav- 
ka, vodnatosf  kožní,  břišní ;  —sceni- 
um,  prostora  pod  jevištěm ;  —spasma, 
lehká  křeč,  zvláště  v  očních  klap- 
kách ;  —stase,  —stasis,  zvěčnění,  zpod- 
statnění myšlenky ;  2.  sesedlina,  co 
se  na  dně  ssedne ;  —statický  podsta- 
tný, osobní ;  —sthenia,  seslabení  sil ; 
—stom,  nejdolejší  čásť  hlavní  u  hmy- 
zů; —stratég,  podvelitel ;  —stvofe,  pře- 
vracení nemocných  ;  —stylon,  síň  se 
stropem  na  sloupích  spočívající. 

Hypothek-a,  hypotek-a,  z  řc,  nemovitá 
zástava;  h.  conventionalis ,  smluvená 
zástava ;  h.  legalis,  z.  zákonní ;  —ar, 
zástavní  věřitel ;  —arický ,  —drní,  za- 
stavený ;   —ovati,  v  zástavu  dáti. 

Hypo-thenusa ,  nejdelší  strana  rovno- 
úlielného  Irojhranu;  podpora;  —ťhesa, 
—thesis  ,  podmínka,  předpokladnosf, 
podpověď;  —ťhesovaii,  předpokládati, 
domnívati  se;  —thetický,  podmiňova- 
pí,  předpoložený,  napřed  přijatý ;  —tra- 
ehelium,  doiení  Čásť   hrdla ;    2.  hlad- 


ký pruh  pod  hrdlem  sloupu ;  —trem- 
ma,  kořeněná  kaše ;  —tropa,  návrat, 
vrácení  se  nemoci ;  —zeugma,  spoje- 
ní vícera  Částí  větových  na  konci 
věty;  —zeuxis ,  spojení  každé  části 
řeční  se  slovesem. 

Hypselologie ,  z  řc. ,  vychloubavosf, 
chvastounství. 

Hypso-logie,  řc,  nauka  o  vznešeném ; 
—raa,  něco  vznešeného ;  —metrie,  vý- 
škoměrství ;  — pteni,  ptáci  vysoko  lé- 
tající ;  —s,  výška. 

Hyson  (haisen),  ang.,  zelený  čaj  Čín- 
ský ;  —skin  (heinskin),  cárský  čaj. 

Hyster-a  ,  řc,  materník,  matka,  dělo- 
ha; —algie,  mateční  bolesti ;  —atresie, 
zarostlosf  matky  ;  —elosis,  otočení  mat- 
ky; —ický,  nemocí  materníku  stíže- 
ný ;  —  ie,  záduch ,  zadušilosť  matky, 
mádra;  —igie,  zapálení  matky ;  —oke- 
la,  průtrž  matky  ;  —oloyie,  kladení  za- 
dního n.  posledního  do  předu;  —olo- 
xie,  křivá  poloha  matky;  —omanie, 
běsnost  mateční. 

Hysteron,  poslední ;  2.  lůžko,  postélka, 
koláč,  čistidlo  ;  —kus,  spuchlina  mat- 
ky ;  —proteron,  zvrácenost,  konec  před. 

Hystero-paralysis.  pochromení  matky; 
—rrhagie  ,  —rvhoea,  krvotok  matky  ; 
—sko]},  hledítko  mateční;  —tomie,\y- 
řezávání  dítěte  z  matky. 

Hystr-icit ,  dikobrazokam  ;  —  ix  ,  řc, 
dikobraz,  ježatá  svině  (čtvernožec). 


Cli. 


Chabařovice,  něm.  Karbitz,    m.    v    Če- 
chách. 
Chabir,  ar.,  průvodce  pustinou. 
Chablon  (šablon),  fr.,  vzor. 
j  Chagrin  (šagrén),  fr.,  v.  šagrin. 


Chachan,  chán  chánův,  titul  Mongol- 
ských panovníkův. 

Cháme  (šén),  fr.,  řetěz. 

Chaise  (šés),  fr.,  sesle;  2.  polovůz,  po- 
lovozí ;  ch.  longue,  pohovka. 


Chaland 


—  128 


Charmante 


Chaland  (šalán) ,  fr.  ,  zákazník ,  za- 
mluvme, objednavač. 

Chalastický,  obniěkčující  (v  lék.). 

Chalat,  rus.,  dlouhý  volný  oděv  po  do- 
mácku  nošený :  srv.  chilat. 

Chalcedon  ,  sivobled  (poloviČný  dra- 
hokam). 

Chaldron  (čédrén) ,  ang. ,  míra  na  8, 
10  n    14  tun. 

Chalif  v.  kalif. 

Chalko-graf,  z  řc.,  kovopisec;  mědiry- 
jec;  —grafie,  —tví;  —lith,  slída  .ura- 
nová; — s,  řc.,  kov,  měď;  2.  st.  řecký 
penízek  měděný ;  —typie,  měditisk. 

Chaloupe  (šalup),  v.  šalupa. 

Chám  v.  chán;  —ar,  ar.,  víno. 

Chamade  (šamád),  v.  šamáda. 

Chamb  ellan  (šánbelán) ,  fr. ,  —erlain 
(čemberlin),  ang.,  komorník;  —re  (šáií- 
br),  fr.,  komora,  pokoj  ;  —riere  (šán- 
briér),  fr.,  komornice. 

Chameleón,  z  řc,  barvoměnec  (ještěrka). 

Chamois  (šamoa),  fr.,  kamzík;  2.  kam- 
zíkové barvy. 

Chamomilla,  lt.,  Chamille ,  něm. ,  heř- 
mánek (rstl.). 

Champ  (sán),  fr,,  z  lt.  campus,  pole; 
ch.  de  bataille  (š.  ďbatalj) ,  bojiště ; 
ch.  de  Mars,  Marsovo  pole  v  Paříži  ; 
—agne  (šampaň),  fr.,  krajina  ve  Fran- 
cii, v  níž  roste  pověstné  Šampaňské 
víno  ;  —ignon  (šánpiňon),  fr.,  žampi- 
on, ryzec  luční  (jedlá  houba). 

Chamsin,  ar.,  (padesátidenní  vítr),  pal- 
čivý vítr  do  Egypta  z  poušti  přichá- 
zející. 

Chán,  tatar.,  kníže,  zvi.  nejvyšší  vlád- 
ce ;  2.  pers.,  dům,  veřejný  hostinec 
ve  východ,  zemích,  zvláště  pro  ka- 
ravany ;  —  át ,  země  n.  důstojenství 
chánovo. 

Chance  (šáns),  fr.,  druh  hry  v  kostky; 
2.  náhoda,  případ,  odvaha  ;  možnost 
výhry;  (odtud:   něco  v  šanc  dáti). 


Chancre  (šánkr),  fr.,  z  lt.,  cancer,  rak 
n.  vřed  příjičný. 

Chandži,  dohlízitel  v  cháně  t.  v  hostinci. 

Ch?nge  (šánž),  fr.,  měna,  výměna  ;  2. 
směnečná.  [rodní. 

Chanson  (šanson),  fr.,  píseň    prostoná- 

Chaos,  řc,  směs,  směsice;  matenina, 
zra.,  matenice;  chaotický,  matný,  zma- 
tený. 

Chapeau  (šapó),  fr.,  klobouk;  —bás  (ša- 
póba),  fr.,  podpaždní  klobouk;  —bon- 
net  (š.  bonné),  fr.,  lehký  klobouk  (na 
spusob  čepce) ;  —rouge  (— růž)  ,  fr., 
kardinálský  klobouk. 

Chapetones  (čapetones) ,  šp. ,  evropští 
přistěhovalci  v  někdejší  španěl.  A- 
merice. 

Chapitre  (šapitr),  fr.,  kapitola,  předmět. 

Char,  —a,  staroněm.,  smutek. 

Charade  (Šarád),  fr.,  v.  šaráda. 

Charakter,  řc,  ráz,  znak,  známka;  2. 
povaha ;  3.  stav,  důstojenství  ;  4.  pí- 
smě,  písmeno  ;  —ismus,  označení ;  2. 
řečnické  líčení;  —isovati.  ráz  n.  po- 
vahu věci  líčiti,  označovati ;  —istický, 
význačný,  výrazný;  rázný,  podstatný; 
—istik  ,  povahopisec ;  —istika ,  líčení 
n.  vyznačení  povahy,  povahopis ;  —  i- 
stikon,  poznak. 

Charavari  (š  .  .  .)  v.  šaravary. 

Charfreitag,  něm.,  veliký  pátek. 

Charge  (šarž),  fr.,  v.  šarže. 

Charis,  řc,  líbeznosť ;  —leriunu  přátel- 
ský dárek;  charit  as,  řc,  láska  (kře- 
sťanská, 1.  k  bližnímu). 

Charity,  charitky,  milostenky  v.  grácie. 

Charivari  (šarivari),  fr.,  kočičina,  ko- 
covina. 

Charlatan  (šarlatán),  fr.,  v.  šarlatán. 

Charles  (šaiT),  fr..  Karel  jm.  muž. ;  Char- 
lotte  (šarloť),  fr.,  Karolina,  jm.  žen. 

Charm-ant  (šarman),  fr.,  půvabný,  ruz- 
niilý  :  —ante  (šarmant),  fr.,  milenka, 
zmilitka. 


Charniěre 


129  — 


Cher 


Charniěre  (šarnjér),  ťr.,  stežejka. 

Charon,  v  řc.  bajesl.,  převozník  na  o- 
nom  světe  (v  podsvětí). 

Charpie  (aárpí),  ťr.,  v.  šarpie. 

Chart-a,  lt.,  ťr.  chartě  (šart),  list ;  ch. 
magnet,  veliká  listina  anglické  svobo- 
dy ;  v.  karta;  jier  —am,  lt.,  listovně, 
písemně;  — isté,  strana  v  Anglicku, 
ježto  žádá  oprav  v  ústave  ;  —omantie, 
kartoprava,  vykládání  karet  n.  z  karet. 

Charvátsko,  země  Slovanská  mezi  Uher- 
skem, Štýrském,  Krajinou  a  mořeni 
Jaderským,  v  níž  žijou  Charváti,  vě- 
tev jihoslovanská  ;  BíléCh.,  někdy  ze- 
mě podél  Karpat,  vedle  Červené  Rusi. 

Charwocne ,  něm.,  velikonoční  týden, 
pašijový  týden. 

Gharybdis,  řc.,  strašné  požeradlo  nebo- 
li vír  v  Středozemním  moři,  jemuž 
naproti  u  Messiny  se  nalézalo  zlo- 
věstné úskalí  Skylla  (v.  t.) ;  vnadit 
in  Scyllam,  qui  volt  vitare  Charyhdin 
lt.  přísloví ,  narazí  na  Skylla ,  kdo 
chce  ujíti  Charybdě,  po  česku  :  přijde 
z  bláta  do  louže.  [chrámě. 

Chasan,  hebr.,  přední  zpěvák  v  židov. 

Chaseki,  tur.,  hospodyně  v.  ebozjajka. 

Chasidové,  židovská  sekta. 

Chasni-a,  řc. ,  požeradlo ;  2.  rozevření 
list,  zívnutí ;  —adie,  —us,  zí vačka. 

Chasse  (šas),  ťr.,  honba,  lov ;  — M  v. 
chaseki;  —marée  (šasmaré),  ťr.,  ry- 
bovozec,  rozvažeČ  ryb  a  ústřic;  2. 
lehký  dostavník;  —  ur  (šasér) ,  ťr., 
myslivec. 

Chateau  (Šato),  ťr.,  zámek,  hrad. 

Chatelain  (šatlén),  ťr.,  v.  kastelán. 

Chatib,  ar.,  kazatel. 

Chatouille  (šatulj),  ťr.,  v.  škatule. 

Chau-deau  (šodó),  žehák,  zvařené  víno 
s  vejci  a  kořením  ;  —ffeur  (šofér),  ťr., 
nákeřník,  zákeřník;  —  miere  (šomjér), 
ťr.,  chatrč,  chýše;  —  ssée  (šose),  ťr., 
silnice  (dělaná,  hradská). 
Rank  :  Slovník  novinářský. 


Chazine,  pers.,  pokladnice  sultánova; 
srv.  kazna;  —dar-agarnej  vyšší  pokla- 
dník sultánův. 

Cheb,  něm.  Eger,  m.  v  Cechách. 

Check  (ček),  ano;.,  poukázka  pokladnicí. 

Chef  (šeť),  ťr.,  hlava,  náčelník,  před- 
stavený ;  en  chef  (áii  šeť),  nejvyšší  ; 
generál  e.  ch.  nejvyšší  velitel. 

Cheil-algie,  bolení  pyskúv;  —inus,  py- 
skoun  ;  —itis,  zánět  pyskův. 

Cheir-anthus,  fijala  zahradní  (žlutá  n. 
červená);  —iaier,  řc,  ranhojič;  —o- 
grafum  atd.  v.   chirograťum. 

Chek  v.  check. 

Chelčický  Petr,  *  okolo  1300,  studo- 
val na  vys.  školách  Pražských,  f  o- 
kolo  r.  1460,  spisovatel  náboženský 
a  původce  Jednoty  Českých  bratří. 
i  Chelidon,  řc,  vlaštovka;  —in,  vlastovi- 
čníkovina;  —it,  vlaštovicí  kámen ;  — /- 
um,  vlastovičník  (rstl.). 

Chelm,  pol.,  {Chlum  Čes.),  něm.  Kidm, 
m.  v  rus.  Polsku ;  —no,  něm.  Kulm, 
m.  Prusku;  —za,  m.  nad  —zickým je- 
zerem (něm.  Kulmsee)  v  Prusku. 

Chelon-e,  řc,  želva;  —it,  želvokam ; 
—ofag,  želvožrout. 

Chem-ický,  lučební;  —ie,  lucba,  nauka 
o  slučování  a  rozluČování  prvkňv ; 
—ik,  lučebník  ;  —ikálie,  lucebniny,  lu- 
čební výrobky;  —in  (šméh),  ťr. ,  ce- 
sta, silnice;  ch.  couvert  (Š.  fcuvér), 
krytá  cesta  v  pevnosti;  —ise  (šmís), 
ťr.,  košile ;  —isette  (Šmiseť),  ťr.,  ko- 
šilka,  náprsnice,  — iČka ;  —ismus,  lu- 
Čebenství;  —ista  v.  chemik;  —itypie, 
lučbotisk  ;  —  sin,  arab.,  patero  modli- 
teb denních  u  Turkův. 

Chenille  (šnvlj),  ťr.,  aksamitové  n.  hed- 
bávné  šňůrky.  [ka  (rstl.). 

Chenopodium,    z  řc,  merlík,  husí  nož- 

Cher,  chére  (Sér),  ťr.,  milý,  milá;  mon 
cher  (moh  š.),  můj  mihy  ;  ma  chére,  má 
milá;  cher  ami  (šéramí),  milý  příteli. 


Cherson 


130 


Chloris 


Cherson,  z  řc\,  poloostrov,  2.  jm.  mě- 
sta v  Rusku. 

Cherub  ,  —ni ,  — irn,  hebr.,  ohnivý  n. 
skvoucí  anděl. 

Cheruskové,  st.  germánský  národ. 

Cheval  (Sval),  fr.,  kůň;  a  ch.,  koňmo; 
— erie  (švalerí) ,  fr.,  rytířství,  rytíř- 
skost; — ier  (švalljé),  fr.,  rytíř,  šlech- 
tic, kavalír;  chevauxleger  (švóležé), 
fr.,  lehký  jezdec. 

Chevet  (švé),  fr.,  podhlavnička ;  2.  pod- 
stavek děla. 

Chevron  (šVrón),  fr.,  krokev. 

Chiasma,  řc,  znak  řeckého  x  ;  2.  roz- 
větvení nervů. 

Chica  (Sika),  fr.,  chicha  (čiča).šp.,  kvas 
kukuřičný  (nápoj). 

Chican-e  (Šikan)  ,  fr.,  uskok,  tučka ; 
— eur  (Šikanér),    úskočník,  pravokrut. 

Chiffoniěre  (šifonjér),  fr.,  skříně,  almara. 

Chiiřre  (Sifr),  fr.,  v.  šifra. 

Chike,  chique  (šik),  Čik,  zánehtice,  pod- 
nehetnice,  malinký  hmyz  ve  střední 
Americe,  jenž  klade  vajíčka  lidem  za 
nehty  u  nohou. 

Chilat,  arab.,  čestný  oděv,  jímž  sul- 
tán vysoké  úředníky  vyznamenává 
(srv.  chalat). 

Childebert,  něm.,jm.  muž.,  v  boji  skvělý. 

Chilerbaši,  tur.,  nejvyšší  číšník  sultánův. 

Chili-ada,  chiljada,  z  řc,  tisíc  ;  2.  ti- 
síciletí ;  —arch,  řc,  tisíčník ,  pluko- 
vník ;  —asmus,  víra  v  tisícileté  po- 
zemské panování  Kristovo  před  sko- 
náním světa;  —iast,  přívrženec  tako- 
vé víry ;  —ogon,  tisícihran. 

Chiluf,  hebr.,  směnka  u  Židův. 

Chimér-a,  z  řc,  báječná  potvora  z  pře- 
du podoby  lví,  uprostřed  kozí,  v  za- 
du dračí ;  2.  přelud,  záluda,  bludo- 
mysl ;  —ický,  přeludný. 

China  v.  Čína ;  2.  ch. ,  kůra  peru  vij  - 
ská  z  cinchoníku,    důležitý  lék  proti 


Chinampas  (Č  .  .),  šp.,  plovoucí  zahra- 
dy v  Mexiku. 

Chinehilla  v.  Činčila. 

Chinin,  alkaloid  z  kůry  chinové  do- 
bytý. 

Chino  (č  .  .),  šp.,  Číňan;  2.  potomek 
negra  a  Indiánky  v  Americe. 

Chiococca,  překotnice  (keř,  jehož  ko- 
řen má  účinek  projímavý). 

Chiosk  v.  kiosk. 

Chiquito  (čikito),  královské  cigáro  (pro 
paní). 

Chira-gon,  z  řc,  rukovod  (příprava  k 
vedení  rukou  slepých  při  psaní) ;  —gra, 
dna  v  rukou,  suché  lámání. 

Chiro-gnoniika ,  rukoznalství ;  —graf, 
řc,  rukopis,  vlastní  ruka;  —grafari- 
cky",  —grafický,  rukopisní ;  —gramma- 
tomantie,  vykládání  rukopisův;  —  le- 
gie, rukomluva,  prstomluva  ;  —mant, 
rukopravec  ,  rukověštec ;  —mantie, 
rukoprava  ;  —nom,  posuňkář ;  —nomie, 
nauka  o  řečnickém  pohybování  ru- 
kama ;  —plast,  prstovod  (přístroj)  ;  2. 
prstolepec  ,  rukolepec ,  rukotvorce ; 
—plastika,  rukolepství,  rukotvarnictví 
(umění  lepiti  z  vosku  atd.  rozličné 
podoby) ;  —ptera,  prstoletci  (netopýři) ; 
—therium  ,  prstozvěr  (předpotopní) ; 
—typografie,  rukotisk. 

Chirurg,  z  řc.  ,  hojiČ,  ranhojič  (ran- 
lék") ;  —ický,  hojičský,  i-anhojiČský  ; 
—ie,  hojičství,  ranhojičství  (staroČes. 
ranné  lékařství). 

Chit-in,  krovkovina,  látka  v  krovkách 
hmyzu ;  —on,  řc,  spodnice,  — iČka ;  2. 
krovka. 

Chloasma,  řc,  žlutina  (vyraženina  na 
kůži) ;  c7i.  album,  bělina. 

Chlodwig  v.  Ludwig. 

Chloe,  řc,  kvetoucí,  zúrodňující,  pří- 
jmí Cerery. 

Chlor,  solík ;  —id,  soliČník  ;  —inda,  jm. 
žen.,  kvetoucí;    —is,   řc.,  květena  v. 


Chlorit 


—  131 


Chouaiii 


Flora  ;  —  it,  zelenec,  slída  zelená  (ká- 
men);  —oform,  siličná  tekutina  v  chlo- 
ru přepuzená,  sloužící  k  omamování 
při  chirurgických  operacích  ;  —ofor- 
movati,  chloroformem  omámiti;  —ofyll, 
zelenina  listová  ;  —ometer,  solíkomer ; 
—osis,  blednice  (nemoc). 

Chlum,  —ec,  něm.  Kulm,  město  v  Ce- 
chách. 

Chmelenský  Josef  Krasoslav,  *  7.  srp- 
na 1800  v  Bavorově,  Dr.  práv,  mí- 
stosudí  dvorský,  spisovatel  český,  f 
2.  ledna  1839. 

Chinelnický  Bohdan,  hetrnan  kozákův 
Zaporožských  povstalých  proti  Pol- 
sku 1648,"  f   1657. 

Choc  (šok),  fr.,  nájezd,  útok  jezdectva. 

Chocolate  v.  Čokoláda. 

Chodové,  pomezní  usedlí  strážcové  v 
Cechách  proti  Bavorsku,  zvi.  okolo 
Domažlic,  od  Břetislava  I.  (1037 — 
1055)  uvedení ,  užívali  zvláštních 
práv  až  do  r.  1569;  Ferdinand  II. 
prodal  jich  území  za  60.000  tolarů. 

Chol-agógický,  žlučepudný ;  —ein,  žlu- 
čovina ;  —elith  ,  žlucekam  ;  —elogie, 
žluČezpyt ;  —emesie,  dávení  žluči ;  — e- 
mie,  žlučekrevnosf,  žlučná  krev  ;  — e- 
pyra,  žlučná  horačka. 

Choler-a  (cholera  morbus),  žlučná  úpla- 
vice  (v  Indii  domácí  a  odtud  do  Ev- 
ropy přenesená  nemoc) ;  —ický,  te- 
plokrvý;  prchlivý;  —  ik,  teplokrvec  ; 
prchlivec. 

Cholo  (č  .  .),  šp.,  potomek  zamba;téz 
Indián  mezi  Evropany  vyrostlý  a  špa- 
nělsky mluvící. 

Cholo-logie  v.  chol  elogie;  —rrhagie, 
—rrhéa,  žlučetok  ;  —sterin,  —stearin, 
—steatin ,  žlučetuk ,  žlučina  ,  patuk 
žluční. 

Chomoutov,  něm.  Komotau,  m.  v  Če- 
chách. Poněvadž  zde  už  od  dávna 
německé  obyvatelstvo  převládalo,  po- 


vstalo přísloví:  „Všude  lidé,  v  Cho- 
moutově Němci". 

Chondr-acanthi,  chruplavé  n.  chrupe- 
Čnaté  ryby;  —  in,  klíh  chrustavkový; 
—ografie,  chrustopis  ,  chrustavkopis ; 
—ologie,  nauka  o  chrustavkách  ;  chru- 
stozpyt ;  —osis,  zchrustavčení ;  —oto- 
mie,  chrustopytva. 

Choř,  z  řc,  řadový  tanec  se  zpěvem  ; 
2.  taneční  řad,  kruh  tanečníkův;  3. 
sbor  zpěvákův;  4.  ch.,  kůr,  kruchta, 
pavlač  v  kostele  proti  hlav.  oltáři, 
kde  bývají  zpěváci  a  hudebníci ;  —  ál, 
sborný  zpěv  (církevní)  ;  —alista,  zpě- 
vák kostelní;  —altar,  něm.  ,  hlavní 
oltář;  —  ažy,  pol.,  korouhevník ;  —  de, 
řc,  struna,  tětiva;  —dometer,  tětivo- 
měr ;  —egrafie  ,  —eografie ,  tancepis, 
popis  a  vyobrazení  tancův  ;  —  eia,  —ea, 
řc,  tanec  ;  ch.  s.  Viti,  tanec  sv.  Víta, 
(nemoc)  ;  —  eus,  dlouhokratka  (yers 
—  ^)  v.  trocheus  ;  —eutika,  taneční 
umění  ;  tanečnictví ,  krasotanec  ;  —  i- 
ambus,  sloha  čtyrslabičná  z  choreu  a 
jambu  záležící;  ( —  ^  y~/  — );—ion, 
řc  ,  kůže  ;  usně  ;  —  ista ,  zpěvák  ve 
sboru  ;  —istka,  zpěvkyně  ve  sboru  ; 
—ografie,  polohopis  ;  —oidea,  cévnat- 
ka,  blána  žilnatá  ;  —oideus,  žilnatý ; 
—ometer,  zeměměr,  —  měřič ;  —  ometrie, 
zeměměrství ;  —ovod ,  taneční  řad  ; 
—us  v.  choř;  —vatsko  v.  Charvatsko. 

Chošab,  chošav,  tur.,  ovocný  nápoj  ne- 
mocným. 

Chotbah,  ar.,  kázaní  a  modlitba  ke  cti 
Mohamedové  a  sultánově. 

Chotěbuz,  i,  něm,  Kotťbus,  m.  v  Lužici. 

Chouan  (šuán),  fr.,  karmínová  zrnka 
levantinská  (z  rostliny  trigonella  foe- 
num  graecum). 

Chouans  (šuáns),  fr.,  Suanové,  ve  Fran- 
couzské první  republice  odbojná  strana 
ve  Vende,  přívrženci  kralovlády. 


Chozjain 


132 


Cliymosís 


Chozjain,  rus. ,  hospodář ;  chozjajka, 
ras.,  hospodyně  (srv.  chaseki). 

Ckreinatologie,  řc,  peněžnictví,  nauka 
o  penězích.  [štění. 

Chresmolog,  věštec ;    —ie ,    věštba,    vě- 

Chrestomathie,  řc,  výbor  citací,  v.  z 
nejlepší  části  spisův. 

Chřibská,  něm.  Krcioitz,  m.  v  Cechách. 

Chrie,  řc,  propověď. 

Chris-am,  —ona,  řc,  křižmo,  světicí  olej  ; 
— is.  —mace,  mazání  olejem;  —mari- 
um,  —maturium ,  nádoba  na  křižmo  ; 
—mon,  znak  kříže. 

Christ,  křesťan  ;  —ian,  jm.  muž.,  po- 
mazaný ;  —ianissimus,  nejkřesťanštěj- 
ší (titul  králův  Francouzských) ;  —  ia- 
nismus ,  křesťanství ,  nauka  n.  víra 
křesťanská  ;  —ina,  jm.  žen.,  křesťan- 
ka ;  —inos,  přívrženci  španělské  vla- 
dařky  královny  Christinv ,  odpůrci 
Karlistů  ;  —ofanie,  zjevení  Krista  Pá- 
na; —oforos,  skrác  —  of,  řc.  jm.  muž., 
Kristonoš ;  —okratie,  církevní  vláda 
křesťanská;  —olatrie,  křesťanská  bo- 
hoslužba ;  —os.  řc,  —us  (Kristus),  po- 
mazaný, jméno  spasitele  Ježíše  ;  —o- 
sofie,  křesťanská  moudrost. 

Chrom  v.  chromium. 

Chromá,  řc,  barva;  — genesi e  ,  barvo- 
plozí ;  —tichý,  barvitý  ;  2.  ch.,  v  hud., 
polotonní,  půltonní,  polostupenní ;  —  ti- 
ká, nauka  o  barvách  :  —tismvs,  bar- 
vitost ;  -tologie,  nauka  o  barvách  ; 
—totechnika  ,  lucebnické  barvářství  ; 
—troj^,  barvoměn  (přístroj). 

Chrom-ium,  barvík  (kov,  nalezený  r. 
1797) ;  —olitlwgrafie,  barevný  kame- 
notisk,  barvotisk  ;  —opsie ,  bnrvohled 
(nemoc)  ;  —urgie  v.  chromatotechnika. 

Chron-ický ,  počasní ;  —ika,  kronika, 
letopisy ;  —ique  scandaleuse  (kronyk 
skándalés),  fr.  .  pohoršlivé  příběhy  , 
hanověsty;  —istá,  letopisee. 


Chrono-graf  v.  chronista  ;  —grafie ,  le- 
topiscctví ;  —gramma,  písmenočet,  le- 
toznam,  Časoznam,  nápis  letočetný ; 
—log,  časozpytec,  časoznatel  ;  —logi- 
cký, časový,  pořadem  času ;  —logie, 
Časověda,  časozpytectví,Časoznalectvi ; 
—mantie,  Časoprava,  Časohadačství  ; 
—meter  ,  —skop  ,  časoměr  ;  —stichon, 
Časoverší ,  letocetní  verš  v.  chrono- 
granima. 
Chrupsie  v.  chromopsie. 
Chrys- anthemům,  koprtina  (rstl.) ;    —it, 

z  řc,  zlatokam,  zlatec 
Chryso-berill,  —lith,  —praš,    zlatokam, 
žlutokam  ;  —graf.  zlatopisec  ;  —grafie, 
zlatopisectví ;  —  koll,  zeleň  horní;  —ma- 
nile, zlatobažnosť ;    —mela,  bedrunko- 
vití  brouci,  zlatoblávkové ;  —rin,  zla- 
tu    podobná    směs    z    mědi  a  činku ; 
—stomos,  řc,  jm.  muž.,  zlatoústý. 
Chthon,  řc,  země;  —ios, podzemní  (pří- 
jmení rozliČ.  bohxiv). 
Chulo  (c  .  .),  šp.,  pěší  štváč  býka  (při 

býČí  štvanici). 
Chupa  (č  .   .),  šp..  kamizolka  s  rukávy. 
Churfirst  v.   kurfirst. 
Chutor.  rus.,  chalupa. 
Chvalinské  moře,  něm.  Kaspisches  Meer, 
nejvěčší  jezero  na    světě  mezi  Evro- 
pou a  Asií. 
Chyl-ifikace,  —osis,  zažívání,  obrácem- 
se  straviny  ve  šťávu     žaludeční:  —o- 
logie,    učení    o    stavách    stravinných; 
—orrhea,  tok    šťávy    stravinné ;    —  os, 
—us,  šťáva  stravinná  ,    šť.  žaludeční ; 
šf.  mléčná  ;  —urie,  močení  šťávy  stra- 
vinné. 
Chym-ie  v.  chemie;    —ifikace,  trávení, 
přecházení  ve  stráveninu ;  obrácení-se 
ve  sfravinu;   —orrhea,  výtok    stráve- 
ninv.  výt.  straviny;  —os,—us,  stravina, 
ítrávenina,  zažitina ;    —  osis,    přečiŠťo- 
vání  straviny. 


—  133  — 


I.,  chem.  skrác:  =  iod,  řasík. 

Ialemus,  řc,  truchlozpěv  ,  píseň  po- 
hřební. 

Iam-atologie,  —ologie,  z  řc. ,  nauka  o 
prostředcích  léčivých  ;  —ický,  lékař- 
ský; —otechnie,  učení  o  připravování 
léků. 

Iat-er,  řc,  lékař  ;  —reia,  lékařství. 

Iatro-fysika  ,  přírodozpyt  lékařský ; 
—mantie,  z  řc,  věštění  lékařské. 

Iberie,  poloostrov,  Spaněly  a  Portuga- 
ly obsahující,  kdež  žili  za  starodávna 
lberové. 

Ibidem,  skrác.  ±=  ib.,  ibid.,  tamtéž,  v 
témž  spise. 

Ibis,  volavka  egyptská,  Čáp  egyptský, 
posvátný  pták. 

Ibrahim,  ar.,  jm.  muž.,  v.  Abraham. 

Ibrikdar-aga,  sluha,  který  sultánovi 
ruce  vodou  polívá. 

Ibum,  hebr.,  sňatek  žida  s  ženou  po 
bratrovi,  jenž  bez  dětí  zemřel. 

Ictus,  lt.,  rána,  udeření. 

Ida,  jm.  žen.,  božská. 

Idea,  řc,  vida,  představa,  pojem  roz- 
umový,  myšlenka- 

Ideál,  vidina,  ušlechtilý  obraz  myšlenek. 

Ideal-ický,  ideální,  vidinní ;  vzorný, 
neskutečný,  básnický  ;  —ismus,  vidin- 
ství,  filosofický  náhled  o  původnosti 
n.  bytnosti  ponětí  rozumových  ;  —ista, 
vidinář,  přívrženec  učení  o  původ- 
nosti a  samopodstatnosti  pojmů  roz- 
umových ;  —  ita,  vidinnosť,  ideálnosf, 
prvotnost,  nejvyšší  dokonalost. 

Ideellaí  v.  idealický. 

Idem,  lt.,  tentýž,  totéž  ;  idem  per  idem, 
stejné  stejným,  totéž  tímže;—  ista,  svěd- 
čílek,  přisvědcovatel,  potakovač,  ano- 


ekář,  který  ke  všemu  říká  ano  ;  —spi- 
race.  stojné  smýšlení. 

Identi-cký,  z  lt.,  totožný,  jednostejný; 
—dem  ,    lt. ,    opětně ,    vícekrát    totéž 
—fikace,    ztotožňování ,    splývání    do- 
hromady ;  —fikovati,  zjednostejniti,  zto- 
tožniti; — ta,   totožnost,  jednostejnosf. 

Ideo-genie,  řc?,  nauka  o  povstání  po- 
jmuv ;  —grafie,  psaní  písmem  všem 
srozumitelným;  —grafika,  nauka  o 
psaní  znakuv  viibec  srozumitelných  ; 
— log,  snílek,  blouznil;  —logie,  nauka 
o  vyvinování  pojmů. 

Id  est,  lt.,  to  jest. 

Idio-grafický,  z  řc,  vlastnoruční ;  —gra- 
fům v.  idiochiron;  —gynie,  různopo- 
hlavnosť  ;  —chiron,  vlastnoruční  pod- 
pis ;  —krasis,  vlastnost ,  zvlášťnosf  ; 
—kratičký,  zvláštní ;  —láteř,  sobec,  e- 
goista ;  —latrie,  sobectví  ;  —m,  —ma, 
řeč  krajinská,  krajinomluva,  podná- 
řeČí;  —matický,  nějakému  nářečí  vla- 
stní, zvláštní;  —mograf,  spisovatel  v 
podnářeČí ;  —pathie ,  místní  nemoc  ; 
—synkrasie,  svécitnosť,  zvláštnost  po- 
citu; —to,  nevěda,  nedouk,  nedouče- 
nec;  —tikon,  sbírka  slov  krajinských, 
slovník  podnářeční,  krajoslovník  ; 
—tismus,  krajomluv ,  zvláštnost  ja- 
zyka. 

Idol,  z  lt.,  a  to  z  řc,  modla  ;  —isova- 
ti,  modlářsky  ctíti,  zbožňovati ;  —o- 
later,  modlář ;  —olatrický,  modlářský. 

Iduna,  v  nor.  bajesl .,  bohyně  mlado- 
sti a  nesmrtelnosti. 

Idus,  lt.,  15.  den  března,  máje,  čer- 
vence a  října,  13.  den  ostatních  měsíců. 

Idyll-a,  z  řc,  selanka,  píseň  pastýřská  ; 
—ický,  venkovský,  pastýřský. 


Ifigeuie 


—  134  — 


lil 


uniinace 


Ifigenie,  řc,  jm.  žen.,  silorodná. 

Igitur,  lt.,  tedy,  pročež. 

Ignatius,  lt.,  skrác  Ignác,  jm.  muž., 
ohnivý.  [ctitel  ohně. 

Igni-arium,  lt.,    křesadlo ;    —cola,    lt., 

Ignis,  lt.,  oheň ;  i.  fatuus ,  bludička ; 
i.  sacer,  svatý  n.  divoký  oheň,  ne- 
žit ohnicí. 

Igno-mel,  medové  víno;  —minie,  han- 
ba, potupa ;  —miniosní,  hanebný,  po- 
tupný; —rance,  z  lt.  —i^antia,  nevě- 
domost ;  —rant,  z  lt.,  nevědec,  neu- 
mělec,  nezkušenec;  —rantismus,  sou- 
stava, dle  níž  se  lidé  v  hlouposti  a 
tuposti  udržují  ;  —rantista,  přívrženec 
této  soustavy  ;  —rovati,  něčeho  nevědě- 
ti n.  nechtíti  věděti;  neuznávati  ně- 
čeho, zapírati  ;  —scénce,  z  lt.,  odpuště- 
ní, poshovění  y—skovati,  odpouštěti ;  —  ti 
nulla  cupido ,  po  neznámém  žádná 
touha ;  čeho  oči  nevidí ,  toho  srdce 
nezeli. 

Igumen  v.  hegumen. 

Ichneumon,  promyka,  zvíře  v  Egyptě, 
podobné  tchoři,  žere  hady,  žáby,  my- 
ši, ale  zvláště  krokodilí  vejce,  pro- 
čež je  st.  Egypťané  ctili. 

Ichor,  z  řc,  tálo  v,  hnis. 

Ichthyo-centaur,  rybokoň  (v  řc.  bajesl. 
zvi.  mořské  bytosti) ;  —grafie ,  rybo- 
pis  ;  —kolla,  vyzí  měchýř;  —  lith,  ry- 
bokam  ;  —logie,  ryboznalství  ;  —man- 
tie,  ryboprava,  věštění  z  ryb  ;  —sau- 
rus,  ryboještěr  ;  —sis,  šupino  vatosť 
(choroba). 

Ikar-ie,  smyšlená  země,  kde  všickni 
občané  a  všecky  věci  rovně  se  roz- 
dělujou;  —o*,  baj.  muž.,  jenž  se  po- 
mocí voskových  křídel  do  povětří  vzne- 
sl, ale  když  mu  slunce  křídla  roze- 
hřálo, do  moře  spadl. 

Ikon,  z  řc,  obraz,  podobizna  ;  —ismics, 
zobrazování. 

Ikono-borci,    obrazoborci,    rozkolnická 


sekta  v  Ruších  ;  —clulie  ,  klanění- se 
obrazům,  obrazoslužba;  —graf,  popi- 
sovatel  obrazů  ;  —grafie  ,  popisování 
obrazů,  znalost  obr.,  jmenov.  staro- 
věkých ;  —Mast,  obrazoborce ;  —kla- 
stie,  obrazoborství ;  —later,  obrazům 
se  klanějící  ;  —logie,  obrazosloví,  vy- 
kládání význakův  ;  —machie  ,  boj  o 
ctění  obrazů ,  válka  pro  klanění- se 
obrazům  svatých. 

Iko-saeder,  z  řc ,  dvadcí tištěn  ;  —san- 
drie ,  dvadcítimužstvo  (rstl.) ;  —  site- 
traeder,  čtyrmecítmastěn. 

Ikter-ika,  Černá  žloutenice;  —us,  žlou- 
tenka. 

Ilia,  řc,  slabiny  ;  2.  lt.,  střeva. 

Iliacos  intra  muros  peccatur  et  extra, 
lt.,  vlastně  :  uvnitř  i  vně  hradeb  Uij  - 
ských  chybuje  se,  t.j.  chybuje  n.  hře- 
ší se  obapolně,  s  obou  stran,  všady. 

Iliada,  Ilias,  Homérův  hrdinský  zpěv 
o  válce  trojánské  ;  i.  post  Homerum, 
vlastně  :  iliada  později  Homéra,  t.  j. 
něco  zbytečného;  ilický,  trojanský. 

Ilingus,  z  řc,  závrať,  točivá  nemoc. 

Illa-psus,  vpadnutí,  vklouznutí ;  —ta, 
pl.,  přinesené,  vnesené,  věno  ;  —tini- 
sta,  nelatiník;  —tivní,  vnesený;  ná- 
sledující, odvozený. 

Illegal-isovati ,  z  lt.  ,  nezákonním  n. 
protizákonním  činiti ;  —ita,  nezákon- 
nost, protizákonnosť,  bezpráví;  —ni, 
nezákonní,  protizákonní. 

Illegitim-ita,  lt.,  nezákonnost,  neplat- 
nost ;  —ní,  nezákonní,  nespravedlivý. 

Illiberal -ismus,  lt.,  nesvobodomyslnosť ; 
—ita,  maloduší ;  2.  skoupost,  skrb- 
losť ;  —  ní,  nesvobodomyslný  ;  2.  ne- 
štědrý,  skrbý. 

Illiteratus,  lt.,  neučenec 

Illud-ium ,  lt. ,  hračka,  šálení,  mam  ; 
—ovati,  tupiti,  haněti  něco  ;  vyhýba- 
ti se  čemu  (n.  př.  zákonu). 

lllumin-ace,  z  lt.,  osvětlení,    osvícení; 


Uluininát 


135 


Impaaae 


— át,  lt.,  osvícený,  vytříbený ;  —ateur, 
(— atér),  fr.,  —atoi\  osvetlovatel;  zdo- 
boryjec ,  malíř  obrázkův;  —ista,  ma- 
líř rytin,  obrázkův ;  —ovati,  osvětliti; 
omalovati ;  žert.  :  ocbmeliti,    opiti. 

Illus-e ,  z  lt.  ,  mam,  omam,  přelud ; 
—or,  tupič,  hanitel ;    —orní,  klamný. 

Illustr-ace,  vysvětlení,  zdoboryt ;  —  a- 
tivní,  osvětlující;  —ator,  osvetlovatel, 
vykladatel;  zdoboryjec  ;  —issimus, nej- 
osvícenější ;  —ovati,  kreslenými  ozdo- 
bami n.  zdoboryty  opatřiti. 

Utiš,  něm.,  tchoř. 

Imagin-aee,  z  lt.,  obraznosť,  domýšli- 
vost ;  —  ant,  vrtošivec  ;  — erw/,  pomy- 
slný, nemožný,  domnělý;  —osni,  pl- 
ný obrazův ,  obrazotvorný  ;  —ovati, 
smysliti,  usm.,  domnívati   se. 

Imam,  iman,  turecký  písmoznalec,  u- 
čenec,  zákonník. 

Imaret,  tur.,  nemocnice. 

Imbecillitas,  lt.,  slabost  rozumu,  též- 
komyslnosf.  [nův. 

Imbrahar-baši,  nejvyšší  podkoní  snltá- 

Imbreviatura,  lt.  ,  krátký  soubor  je- 
dnání, [pletení. 

Imbroglio    (— oljo),    it.,    pomatení,  za- 

Imit-abilní,  z  lt,  nápodobitelný ;  —  ace, 
nápodobení;  nápodoba,  zvi.  v  hudbě; 
—ativní,  nápodobivý;  —ator,  nápodo- 
bitel  ;  —ovati,  nápodobiti. 

Immaculata,  lt..  neposkvrněná. 

Immanuel,  hebr.,  jm.  muž.,  bůh  s námi. 

Immar-ginovaný,  lt.,  bez  kraje,  bez  o- 
krají;  —inovati,  pečené  n.  solerié  ry- 
by octem  a  kořením  zadělati  a  nalo- 
žiti. 

Immater-ialismus,  učení  o  bezhmotno- 
sti ;  —ialista,  kdo  uznává  nevtělenosť 
duše  ;  —iální ,  z  lt. ,  netělesný,  ne- 
hmotný. 

Immatrikul-ace,  zápis,  vnesení  do  se- 
znamu členů  nějakého  spolku ;  —ovati, 
zapsati,  u  př.  na   vysokých  školách. 


Immatur-itas,  lt.,  nozralosf,  nedospě- 
losf  ;  —ni,  nezralý. 

Immediat-e,  lt.,  —ement  (— tmán) ,  fr., 
bezprostředně,  bezprostředním  spú- 
sobem  ;  —isovati,  bezprostředním  či- 
niti; —ní  staví/  n.  města,  které  jsou 
bezprostfedně  poddány  panovníku 
(císaři). 

Immer-ito,  lt. ,  nezaslouženě  ,  bezprá- 
vně ;  —  se,  potopení ;  Vstoupení  obě- 
žnice do  stínu  jiné  oběžnice  ;  —sivní, 
potápějící,  potopný. 

Immigr-ace,  lt.,  přistěhován í-se  ;  —  ant, 
přistěhovalec ;  —antni,  přistěhováva- 
jící-se. 

Immi-nuce,  z  lt.,  zmenšení,  zdrobnění; 
—ssio  bonorum,  soudní  poukaz  na  jmě- 
ní, přiřknutí  statku. 

Immo-bilia  bona  ,  lt. ,  nemovité  věci ; 
ležící  statky;  -bilní,  nemovitý,  ne- 
hnutelný ;  k  pochodu  nepřipravený  ; 
—derance,  nestřídmosf ;  —destie ,  ne- 
skromnost;; —laee,  obětování;  —roli- 
čky, —rálni,  nemravný  ;  —ralita,  ne- 
mravnosf,  nevázanost  mravů ;  —  rta- 
lis,  lt.,  nesmrtelný;  —rtalitas,  lt., ne- 
smrtelnost; —rtelka  ,  z  fr.  —rtelle, 
nesmrtelka  (rstl.J. 

Immifc-nis,  lt.,  daně  prostý;  —  nitas, lt., 
osvobozenosť  od  daní;  zaručená  o- 
chrana ;  iietknutelnosf ;  —sikalický, 
nehudební,  hudbě  odporný;  —tábili- 
tos,  lt.,  neproměnitelnost' ;  —táce ,  z 
lt.,  proměňování;  —tator,  lt.,  promě- 
novatel. 

Iinpacco,  it.,  zabednění ,  zapakování ; 
per  impacco,  dobře  zabedněný,  spa- 
kovaný. 

Impar,  lt.  ,  nerovně;  —fait  (ěnparfé\ 
polominulosf ;  —i  mařte,  lt.,  nestejný- 
mi silami;  —itas,  lt.,  nestejnosf  ;  —  ti- 
alis,  nestranný,  nepodílný  ;  —tibilitas, 
lt.,  nerozclílnosť. 

Impasse  (éhpas),  fr.,  ulice  bez  výcho- 


Impatiens 


136 


Iniprovišator 


(lu  ;  (při  vhistu;  udělati  imp.,  nízkou 
kartou  přebiti. 

Inipat-iens,  lt..  netrpělivý  ,  nedůtkli- 
vý ;  —ienťia,  lt.,  netrpělivost )  —rioti- 
cký.  lt.,  neviastenecký. 

Impedimentum,  lt.,  překážka,  závada; 
i.  canonicum,  i.  eeď$siasticum,  překáž- 
ka dle  církevního  práva. 

Impegno  (— peňo),  it.,- závaznost;  spo- 
luodpovědnost; účastenství  v  nemi- 
lém podniknutí. 

Impen-dentní,  z  lt.,  nastávající,  hrozí- 
cí ;  —diosní^  nákladný  ;  —dium ,  ná- 
klad, útraty  ;  —etrabilitas,  lt.,  nepro- 
niknutelnosť,  nevyskoumatelnosť. 

Imper-ativ,  —ativum,  lt.,  rozkazovací 
spůsob  (v  mluv.)  ;  —ativní,  rozkazu- 
jící ;  —ator,  lt.,  velitel ;  nejvyšší  vůd- 
ce ;  panovník,  císař ;  —atrix,  velitel- 
ka;  císařovna;  —fekt,  —fektum,  polo- 
minulý  čas  ;  —fektní,  nedokonalý,  po- 
lominulý ;  —  idl,  císařský  peníz  ;  ru- 
ský peníz  zlatý,  —  17 — 20  zl.  r.  m. ; 
—ialismus,  politické  smýšlení  imperi- 
alistův ;  —ialista,  přívrženec  císařství ; 
—ialový  papír,  papír  nejvěčšího  dru- 
hu; —rám,  lt.,  vláda,  říše,  císařství; 
—manence,  z  lt.,  nestálost",  vrtkavosť ; 
—manentní,  nestálý;  —midabilita$,\t., 
neproměnitelnost ;  —severance,  nevy- 
trvalosť  ;  —sonale  (verbum),  lt.,  časo- 
slovo neosobní ;  —sonalitas ,  neosob- 
nosť;  —sonální ,  neosobní;  i.  konto, 
počet  věcný  ;  —tinence^  z  lt.,  neslu- 
šnost, nestydatost;  —  tinencie,  pl.,  ne- 
slušnosti ,  nespůsobnosti ;  —tinentní, 
neslušný,  nestydatý,  nectný,  hanebný. 

Impe-tigo,  lt.,  chrasta vosť,  chrásty  su- 
ché ;  —trace ,  lt.  ,  žádost ;  žaloba  ; 
—trant,  žalobník,  půhon  ;  —  tus ,  lt., 
útok  ;  nájezd. 

Impi-eta,  z  lt.,  bezbožnost ;  —gnorace, 
zastavení,  dání  do  zástavy. 

Impl-ementum,  doplněk  ;  —ikace,  zaple- 


tení, osnova:  —orace,  žádost:  ža- 
loba. 

Impoli  (éhpoli),  fr.  ,  neohrabaný,  ne- 
motorný; —ce  (ehpolis),  fr.  ,  nemo- 
tornost ;  —tesse  (éhpolites) ,  fr.  ,  ne- 
zdvořiiosť. 

Inipon-derabilie,  z  lt..  nevážitelné  vě- 
ci, částky:  —  derabilita,  nevážitelnosf : 
—ovát i  někomu,  ukládati  něco,  po- 
roučeti komu;  dojem  působiti. 

Impopul-arita ,  neoblíbenosť  u  lidu ; 
—árnL  u  lidu  neoblíbený. 

Import,  dovoz  ,  přívoz  (zboží) ;  —ace, 
přivážené  zboží ;  —ovati,  přivážeti ; 
—un,  nevhodný,  obtížný;  —wiitas, lt.< 
nevhodnost,  obtížnost ;  —unovati,  ob- 
těžovati koho. 

Impos,  lt.,  malomocný,  nemožný  ;  —ant- 
ní,  velikolepý,  nápadný,  znamenitý, 
svou  velikostí  n.  výtečností  překva- 
pující; —sibilitas,  lt.,  nemožnost. 

Impost,  náklad  ;  daň ;  i.  musikdlní,  daň 
hostinských  z  hudby;  —ura,  klam, 
šalba,  podvod,  utrhání  na  cti. 

Impoten-ce,  z  lt.,  nestatečnosf,  slabost, 
vysilenost. 

Impre-gnace,  z  lt.,  napájení,  nasako- 
vání,  nasycení  vodou  ;  —gnovati,  na- 
pájeti, napouštěti;  —  kace,  modlení-se, 
zaklínání,  zatracování;  —  sse,  vtlače- 
ní; 2.  tiskárna. 

Imprim-atur,  lt.,  ať  se  tiskne,  povole- 
no k  tisku  ;  —ovati,  vtlačiti,  tisknou- 
ti ;  —ure  (éhprimír),  fr.,  položení  zá- 
kladu barvě. 

Impro-babilitas,  lt.,  pravděnepodobnosf ; 
—bace,  zamítnutí,  neschválení ;  —bo- 
vati,  zamítnouti,  neschváliti;  —duk- 
tivní.  neplodný,  neúrodný ;  —mp>tu,  z 
hotova,  na  ruČesf,  na  rychlo ;  —porce, 
nesouměrnost  ;  —prie  ,  nevlastně; 
—prieta,  nevlastnosť,  nepravidelnost; 
—vidence  ,  neprozřetelnosf ;  —visator, 
básník  na  ručesf,  bez  přípravy ;  —  v  i- 


Improvisovati 


137 


Indie 


souati,  na  ručesť  skládati,  básniti  n. 
mluviti ;  ex  improviso  ,  nepředvída- 
ně, neočekávaně. 

Impu-bertas,  lt.,  nedospělosť  pohlavní ; 
—dentia,  lt.,  nestydatost ;  —gnace,  z 
lt.,  dorážení,  škádlení ;  —  h,  podnět, 
pobídka ;  —ne,  bez  trestu  ;  —ritas,  ne- 
čistota ;  —tace^  přičítání,  obviňování ; 
—tovati,  přičítati  komu  co,  obviňova- 
ti koho  něčím,  z  něčeho. 

Inabstinentia,  lt.,  nezdrželivost;  inaf- 
féktace.  nenucenosť.  [nečinnost. 

Inak-cessibilita,  népřístupnost ;  —Uvita, 

Inamorato,  it.,  zamilovaný,    nejmilejší. 

Inani-matio,  lt.,  bezduševnost,  bezduší ; 
—tas,  prázdnost,  marnost. 

Inap-parentní,  z  lt.,  neviditelný ;  — pe- 
tence,  neehut,  nelibost ;  —plikace,  ne- 
sběhlosf,  neobratnosť,  nepilnosť. 

Inaugur-ace,  z  lt.,  zasvěcení,  slavné 
uvedení  do  úřadu ;  —ační,  —ální  řeč, 
řeč  při  nastoupení  úřadu;  —ovati,  za- 
svěcovati, slavně  usazovati. 

Inaurator,  lt.,  pozlacovač. 

In  biance,  it.,  bílý,  nepopsaný,  nevy- 
plněný; in  bona  páce,  lt.,  v  dobrém 
pokoji;  in  brevi  (tempore),  lt.,  v  krát- 
kém čase,  brzy  ;  in  calculo,  lt.,  v  po- 
čtu, v  Čísle. 

Incant-amentum,  lt.,  kouzelný  prostře- 
dek; —ciíio,  lt.,  čarování,  oč.,  okou- 
zlení ;  —ationes,  kouzelné  písně ;  —a- 
tor.  Čarodějník. 

in  capita,  podle  hlav  ;  incasso,  lt.,  vy- 
bírání, vyzdvihování  hotových  peněz ; 
in  času,  v  případu  ;  in  causa,  v  té  při. 

Ince-lebritas,  lt.,  malá  znamenitost,  ne- 
znamenitosť  ;  —ndium,  lt.,  požár ;—n- 
tor,  drážditel ,  podněcovatel ;  —pce, 
počínání,  podnikání  ;  —ptor,  poČina- 
tel ;  —  race,  smíšenina  s  voskem  ;  —s- 
sament  (ěhsesamán),  fr.,  neustále,  ne- 
prodleně, ihned;  —stus,  krvosmilství, 
pokrevní  smilství. 


Inciden-ce,  lt..  případ,  událost;  pře  me- 
zitímní ;  —lni,  případný,  příležitost- 
ný; —tovati,  vedlejší  věci  vtrusovati, 
míchati,   obtížnosti  dělati. 

Incidit  in  Scyllam,  qui  vult  vitare  Cha- 
rybdin  v.  Charybdis. 

Inci-neratio,  lt.,  spálení  na  popel :  —pi- 
ent*  začátečník ;  —rkumcise,  neobřeza- 
nosť  ;  —se,  vříznutí ;  —sorium,  nůž  k 
otvírání  mrtvol  ;  stůl  pytevnický ; 
—tabilitas^  lt.,  dráždivosť  ;  —táce,  drá- 
ždění, podněcování ;  —tamentum,  dráž- 
didlo  ;  —tator,  podněcovatel ;  —tovati, 
drážditi ,  podněcovati ;  —vilisovaný, 
nevzdělaný. 

Inclu-datur,  lt.,  ať  se  přiloží  ;  —sivé, 
včetně,  v  to  počítaje;  —sum,  lt.,  pří- 
loha. 

Incola,  lt.,  obyvatel. 

In  continuo,  lt.,  nepřetržené. 

Incontra,  it.,  událost;  příležitost  k  od 
bytu  zboží. 

Inde-bite,  lt.,  nezaslouženě,  nenáležitě, 
nepatřičně;  —biti  solutio ,  splácení  to- 
ho, čeho  nebyl  kdo  dlužen  ;  —cence, 
neslušnost,  nectnost,  vada;  —centní, 
neslušný,  nectný;  —cise,  nerozhodnost ; 
—clinabilis,  lt.,  neohebný  ;  2.  nesklon- 
ný,  nesklonitelný ;  —fensus,  nebráně- 
ný  ;  —finite,  neurčitě,  nejasně  ;  —li- 
kátne,  nejemně ,  neslušně;  —mnitas, 
náhrada  škody;  —pendenti,  neodvislí 
(t.  od  biskupské  vlády  v  Anglicku) ; 
—pendentismus,  touha  po  neodvislosti ; 
—pendentní ,  neodvislý ;  —terminace, 
neurčitost ;  —terminismus,  nauka  o  ne- 
podmíněné svobodě  lidské  vůle. 

Index,  lt.,  obsah ;  ukazatel ;  i.,  libro- 
rum  proliibitorum,  seznam  zapověze- 
ných kněh. 

Indi-áni,  praobyvatelé  Ameriky,  pleti 
měděné ;  —anista,  indický  jazykozpy- 
tec  ;  znatel  indických  dějin  a  staroži- 
tností ;  —cium,  známka,  naznačení ;  — e 


Indie 


138 


Indult 


východní,  rozsáhlá  země  v  Asii  mezi 
Persií,  Čínou  a  Indickým  mořem ;  I. 
západní,  věčší  i  menší  ostrovy  mezi 
severní  a  jižní  Amerikou,  o  nichž  se 
Kolumbus  domníval,  že  to  hledaná 
Indie  východní. 

Indifferen-ce,  z  lt.,  netečnosť,  lhostej- 
nost; —tismus,  netečnosfu  víře;  —  tni, 
vlažný,  netečný. 

Indig,  —o,  modré  barvivo  z  listův  rost- 
liny zvané  —ofera,  modřil. 

Indi-gena,  lt.,  tuzemec;  —genát,  prá- 
vo tuzemství,  občanství ;  —gence,  po- 
třebnost, nouze  ;  —gentní,  potřebný  ; 
—geti,  z  lt.,  polobozi;  —gestie,  nezá- 
živnosť  ;  —gitamenta,  pl. ,  kalendář 
hodů  u  římských  pontifiků ;  —gnace, 
rozhorlenosf ;  —gnita,  nehodnost ;  —gno~ 
váný,  rozhorlený,  uražený ;  — go  v. 
indig;  —kace,  udání,  oznámení;  —  ka- 
tiv,  —cativus  (modus),  lt,  spůsob  u- 
kazovací;  —kátor,  napínač,  napínací 
sval  ukazovatele ;  —katura,  pokázá- 
ní  ceny,  taxa;  —kce,  oznámení,  svo- 
lání církevního  shromáždění;  obča- 
sí 15  roků ;  —kulum ,  malý  ukaza- 
tel, rejstříček;  —kulus,  písemné  po- 
ručení ;  —ligentia,  lt.,  bezstarostnosť, 
nedbalost;  —rektní ,  nepřímý,  pro- 
střední; —sciplina,  nevázanost,  ne- 
cudnosf ;  —sertní ,  nevýmluvný ,  ne- 
jasný ;  —skrece  ,  neskromnost ,  ne- 
prozřetelnosť  ,  žvatlavosf ;  —skretní, 
neskromný ,  nerozmyslný  ;  nemlče- 
livý ;  —spensábilitas,  lt. ,  neprominu- 
telnosť ,  nepříkaznosf ;  —sponibilitas, 
lt. ,  zaneprázdněnost  ;  nevýdajnosť  ; 
—sposé  (én— ),  fr.,  nevrlý,  ve  zlé  mí- 
re ;  —ssolubilitas,  lt.,  nerozlučitelnosf, 
nerozvazatelnosf ;  —stinkce,  neurčitost, 
zmatenosť ;  —stinktní,  neurčitý ,  ne- 
jasný. 

Individual-isace,  z  lt.,  zjednotlivování, 
zosobování,  obmezení  na  jednotlivce; 


—ismus,  soustava  zjednotlivující;  —  i- 
sovati,  zjednotliviti ,  ojednotiti,  zoso- 
biti; —ista,  přívrženec  soustavy  zje- 
dnotlivující ;  —  ita,  osobnost,  osoben- 
ství,  osobní  povaha ;  jednotlivost,  je- 
dinectví. 

Individuální,  osobní,  jedinecký. 

Individuum,  lt.,  osoba,  jednotlivec  ;  je- 
dinec, jediník. 

Indivi-se,  z  lt.,  nerozdělenosť  ;  —sibili- 
tas,  nerozdílnosť ;  —sibilismus,  nauka 
o  nerozdílnosti. 

Indo-cibilitas,  lt.,  neučelivosf ;  —europ- 
ské  plémě,  z  Indie  do  Evropy  rozší- 
řené ,  k  němuž  náležejí  Slované, 
Bekové,  Latiníci,  Němci  atd. ;  —Mor, 
dohlízitel  na  otroky  ;  —ktrinace,  vyu- 
čování ;  —lence,  nečitelnost,  nevšíma- 
vosť,  nedbalost;  —lentní ,  necitlivý; 
—les,  vloha,  schopnost;  in  dorso,  na 
hřbetě,  na  rubě. 

Indoss-ant,  it.,  rubopisec,  kdo  směnky 
jinému  rubopisem  odstupuje ;  —át, 
rubopisník,  komu  směnka  rubopisem 
byla  odstoupena  ;  2.  L,  —ament,  —ement, 
rubopis,  přepsání  směnky  na  jiného ; ' 
i.  in  bianco,  rubopis  nevyplněný  ;  —o 
v.  indossement ;  —ovati,  přenésti  na 
koho  směnku  rubopisem. 

In  dubio,  lt.,  v  pochybnosti,  v  přípa- 
padu  pochybném ;  inducie  ,  příměří, 
lhůta  neprovinilým  dluhům. 

Induk-ce,  z  lt.,  zavedení,  přemluvení; 
návod  ;  závěrka  z  jednotlivostí  o  vše- 
obecnosti; — cí  dokazovati,  dok.  řa- 
dou přikladli,  skutků:  —tivní,  povo- 
lující ;  lákavý,  zavádivý  ;  odvoděný ; 
—tor,  uvádějící  do  prebendy ;  —trix, 
svůdkyně,  sej  dírka. 

In  dulci  jubilo,  lt.,  v  sladkém  jásotu  ; 
v  hýření. 

Indul-citas ,  lt.,  nesladkosf;  —gence, 
shovívavost,  přejicnosf ;  —gentní,  sho- 
vívavý," mírný ;  —  č,  přivolení,  poprá- 


Iudulto 


139 


Infirmieri 


ní  lhůty  ;  —  to,  clo  z  amerického  zbo- 
ží ve  Španělích ;  —tor ,  shovívatel, 
svolovatel. 

In  duplo,  dvojnásob. 

Induratio,  lt.,  zatvrzení,  zácpa. 

Industr-ialismus,  průmyslnictví ;  —  ia- 
lista,  přívrženec  industrialismu ;  —i- 
álka,  škola  průmyslnická ;  šk.,  v  níž 
se  učí  děvčata  ženským  pracím  ;  —  ie, 
průmysl,  průmyslnosť  ;  —ielní,  —iosní, 
průmyslný;  indut  ,  svátečně  oděný 
kostelník  při  veliké  mši  sv. 

Indyg,  indych,  v.  indig. 

Ine-dia,  lt.,  půst,  postění-se;  —dita, 
pl.,  nevydané  spisy;  —dukace,  spatné 
vychování ;  in  effekta,  lt.,  v  skutku, 
opravdu  ;  —ffektivní,  neúčinkující,  da- 
remný. 

Inefficience,  vysilenosť,  nečinnost. 

In  efřigie,   lt.,  v  podobě,  v  obraze. 

Ine-gal,  fr.,  nestejný;  —galita,  nestej- 
nosť  ;  —legance,  neozdobnosť. 

Inept-e,  lt.,  nejapně,  nevkusně  ;  —  ia, 
nejapnosť,  neschopnost;  —  us,  lt.,  ne- 
japný, nespořádaný,  nevkusný  ;  i.  li- 
bellus,  nespořádaný  spis. 

Iner-rabilitas,  lt,  neomylnost;  —  s,  lt., 
neumělý  ;  —  tia,  vábavosť,  liknavost. 

In  essentiali,  hlavně,  v  hlavní  příčině. 

Ineufonie ,  lt.-řc. ,  nedostatek  blaho- 
zvuku. 

In  eventum,  lt.,  na  každý  pád,  v  pá- 
du potřeby. 

Ineviden-ce,  lt. ,  nejasnost ;  —  tni,  ne- 
jasný. 

In  excessu,  lt.,  přílišně,  přehnaně. 

Inex-istence ,  z  lt.,  nejsoucnosť;  —ora- 
bilita,  neuprositelnosť. 

In  expensas,  lt.,  k  útratám  (odsouditi). 

Inexperience,  nezkušenost;  in  extenso, 
lt.,  roztaženě,  rozvláčně;  in  extremis, 
(momentis) ,  lt. ,  v  posledních  oka- 
mžicích, [fusum,  nálev. 

Inf.,  skrác.  —  infunde,  přilej  ;   2.  =  in- 


In  faciem,  lt.,  do  obličeje;  in  facto,  v 
skutku,  skutečně. 

Infacundia,  lt.,  nevýmluvnosť. 

Infallibili-sta,  lt.,  přívrženec  neomyl- 
nosti papežovy  ;  —  tas  ,  lt.  ,  neomyl- 
nost (papežova)  ;  infalsovati,  padělati. 

Infam,  z  lt.,  —  ni,  —ský,  nectný,  ha- 
nebný ;  —ace,  pohanění ,  zneuctění ; 
—ia,  lt.  ,  pohanění ,  špatná  pověsf, 
hanba;  i.  notatus,  za  nectného  pro- 
hlášen ;  —iliární,  nedůvěrný ;  —ovati, 
pohaniti,  znectiti  koho. 

Infant,  Šp.,  králevic,  syn  krále  španěl- 
ského neb  portugalského  ;  —erie,  pě- 
chota ;  —erista,  pěšák,  pěší  voják; 
—icida,  vrah  dítěte ;  —ka,  španělská 
n.  portugalská  princezka.  [lice. 

Infarktus,  záhať,  záhata,  zatvrzení  sto- 

Infaustus,  lt.,  nešťastný  ;  in  favorem, 
lt.,  k  prospěchu. 

Infek-ce,  z  lt.,  nákaza ;    —tor,    bar  vír. 

Infe-licitas,  lt.,  nešťastnost ;  —rax,  ne- 
úrodný; —ri,  pl.,  zemřelí  v  podsvě- 
tí ;  —rie,  pl.,  oběť  za  zemřelé ;  —rior, 
dolejší,  nižší ;  —rius  testamentům,  po- 
slední odkaz. 

Infer-nalis,  lt.,  pekelný  ;  ad  —nos,  k  ze- 
mřelým; —tilitas,  neúrodnost. 

Infest-ace,  z  lt.,  nevražení,  sočení  na 
koho;  —ator,  nevražitel,  znepokojo- 
vatel ;  —ivitas,  lt.,  neveselosť. 

Infeudace,  lt.,  usazení  v  léno. 

Infidel-is,  lt.,  nevěrný,  věrolomný;  in 
partibus  —ium,  v  krajinách  nevěří- 
cích (pohanův);  —itas,  lt,,  nevěrnost; 
in  fidem,  na  osvědčení. 

Infiltr-ace,  z  lt.,  nádor;  2.  vsrkání;  —  o- 
vati,  napouštěti,  nasakovati. 

Infinit-as,  lt.,  neskončenosť,  neurčitost; 
—iv,  neurčitý  spůsob  časoslova  ;  —um, 
neskončené,  nesmírné. 

Infirm-ace,  vysílení ;  —erie  (énfirmeri), 
fr.,  nemocnice,  chorobinec;  —ieri,  it., 
pl.,    duchovni    navštevovatelé    nemo- 


Inhrmitas 


—   140  — 


In  hoc 


cnýeh  ;  —itas,  lt. ,  slabost;  —ovafi, 
vysílili. 

In  flagranti,  lt.,  a*  plápolu  ;  při  skut- 
ku  (koho  přistihnouti). 

Inflamm-ace.  lt.,  zapálení,  zánět;  —o- 
vati,  zapáliti,  podnítiti. 

Inflat-io,  lt.,  nadmutí:  —  us,  lt.,  bož- 
ské vnuknutí;  —  ae  glandulae,  pl., za- 
pálené žlázy. 

Inflektovati,  z  lt.,  ohýbati;  skloňovati. 

Inflex-ibilitas,  lt.,  nesklonitelnosť,  ne- 
ústupnost; — io,  lt.,  ohýbání,  odchý- 
lení. 

In  floribus,  lt.,  v  květu. 

Influ-ence,  z  lt.,  vliv,  působení  na  ně- 
co ;  —enza,  it.  ,  všeobecná  zimnice  ; 
chřipka ;  —vium,  tok,  stékání  mozku ; 
— xio,  lt.,  vtékání. 

Infol-iatura,  lt.,  ozdoba  z  listí,  z  loubí ; 
in  folio,  ve  velikém  archu ;  —iovati, 
listy  opatřiti  ;  in  folie,  v  pytli,  napo- 
řád, nepočítané. 

Inform-ace,  z  lt.,  poučení  ;  vyučování ; 
zpráva ;  —alitas,  lt.,  nedržení-se  pra- 
videl ;  —ator,  učitel,  vychovavatel ;  —a- 
torium,  naučení,  navedení,  proprava; 
—itas,  nestvůrnost  ;  —ovati,  učiti,  po- 
učiti koho. 

Infrak-ce,  z  lt.,  lámání: '2.  přestupek; 
— tor,  přestupitel  ;  rušitel  přísahy. 

In  fraudem,  lt.,  k  zklamání,  přelstění 
(věřitelův,  zákona). 

Infru-galis,  lt.,  nestřídmý ;  —ktuosita* 
z  lt.,  daremnosť,  neúžiteČnosť. 

Inful-a,  —e,  biskupská  čepice ;  —ová- 
ný, biskupskou  čepicí  obdařený  ;  —o- 
vati,  biskupskou  Čepici  uděliti,  bisku- 
pem učiniti. 

Infund-e,  lt.,  nalij ;  —ibulum,    nálevka. 

Infus-e,  z  lt.,  vlévání,  nálev;  —ibilitas, 
vlévatelnosť ;  —odekokt,  odvar,  svaře- 
nina ;  —or,  vlévatel;  —orii,  nálevní- 
ch polevníci  (živočiši) ;  —orium,  nářa- 
dí k  polévání. 


In  futuram  rei  memoriam ,  lt.,  k  bu- 
doucí paměti  věci;  in  futurum  ,  lt., 
pro  budoucnost. 

Inganno,  it.,  šalba,    klam.    přelud ;    %, 

■   klamný  závěrek  (v  hudbě). 

Ingeminace,  z  lt.,  zdvojnásobení,  opa- 
kování. 

Ingen-ieur  (ěhženiér) ,  fr.,  v.  inženýr ; 
—iositas,  lt.,  přirozená  vloha,  ostrovti- 
pnosť ;  —iosní,  duchaplný,  ostrovti- 
pný;  -iurn,  lt.,  přirozená  vloha,  o- 
strá  hlava;  —uitas,  lt.,  upřímnost,  o- 
tevřenosf;  ingesta,  pl.,  do  těla  dané 
pokrmy. 

In  globo,  lt.,  úhrnem,  všecko  najednou. 

Ingluvies,  lt.,  vole  ;  žravooť. 

In  gratiam,  lt.,  pro  zalíbení,  k  vůli. 

Ingra-titudo,  lt.,  nevděčnosť;  —vace,  z 
lt.,  obtěžování. 

Ingre-dienee,  z  lt.,  přísada,  příměŠek; 
—ss,  přístup ;  —  sse,  vcházení. 

Ingross-ace,  z  lt.,  zapisování  do  kněh ; 
—ar,  —atus,  zapsaný  věřitel  zástavní; 
—ator,  —ista,  knihovní  zapisovatel. 

In  grosso,  it.,  ve  velikém. 


Ingrowitz,  nem. 


Jimi 


Ingwer,  něm.,  zázvor  (kořeni). 

Inhabi-litas,  lt.,nespúsobilosf ;  —  lni,  ne- 
spůsobilý ;  nešikovný  ;  —litovati,  ne- 
spúsobilým  činiti;  —táce,  z  lt.,  obý- 
vání, přebývání ;    —tovati,  přebývati. 

Inha-lace,  lt.,  vdechování;  vssávání; 
— ler  (inheler),  angl.,  trubice,  kterouž 
se  teplý  vzduch  vdechuje  do  plic. 

Inheren-ce,  z  lt.,  přívěšek;  vlastnosf; 
—tnú  na  něčem  visící,  lnoucí. 

Inhi-ace,  z  lt.,  otevření  úst ;  mocná  žá- 
dost ;  —biče,  zápověď,  zadržení  ;  —bi- 
toriales  (literae),  pl.,  —bitorium,  psa- 
ní zakazovací,  psaní  zápovědné. 

In  hoc  času,  in  hoc  passu,  v  tom  pá- 
du; in  hoc  signo  vinces,  v  tomto  zna- 
mení zvítězíš  (nápis  na  kříži ,  jenž 
se  zjevil  řím.  císaři  Konstantinu  Vel.). 


Inhonestus 


141 


Inkontmence 


Inhon-estus,  lt.,  nectný  ,  hanebný;  m 
honorem,  ke  cti;  —orovoti,  nectíti. 

Inhuman-ace,  lt.,  vtělení-se  ;  —  itets,  lt., 
nelidskosf,  urputnost  ;  —  ní,  nelidský, 
nevlídný;  inhtonovati,  z  lt...  pohřbíti, 
poh robiti,  v   '/.cm  zahrabati. 

In  hypothesi,  lt.,  obrácením-se  na  před- 
ložený příklad. 

Inch  (inč),  ang-1.,  anglická  míra  délky. 
palec;  —esting  (inčesting  ,  skládání 
do  bedny. 

Inchoa-ce,  z  lt..  začátek;  —ticní,  za- 
čínající:  —tor,  začínatel. 

Inic-iace,  začínání,  zasvěcení  do  ně- 
čeho :  —id/ka,  začáteční  písmeno; 
—iá/ní.  začáteční,  původní  ;  —iativa, 
initiativa,  přednost  n.  právo  k  podá- 
ní nějakého  návrhu,  právo  návrh  o  - 
vací,  navržení  něčeho. 

Inigité,  pl.,  jesuité  (od  předního  jmé- 
na Loyoly  šp.  Iňig o— Ignác) ;  inimita- 
bilitas,  lt.,  nenápodobitelnosť. 

Initium,  lt.,  počátek,  základ  něčeho ;  tni- 
tia,  pl.,  počátky  ;  ab  initio,  od  počátku. 

Injek-ce,  lt.,  námitka ;  vstřikování ;  —  to- 
vati,  vstřikovati,  vystřikovati. 

Injunkce,  z  lt.,  uložení  něčeho. 

Injur-ia,  lt.,  bezpráví,  křivda  ,  uraže- 
ní na  cti  ;  —iant,  tupitel,  utrhovatel 
na  cti ;  —iat,  uražený  na  cti ;  —iosni, 
cti  se  dotýkající ;  injussu,  lt..  bez  po- 
ručení ;  injuste,  lt.,  nespravedlivě. 

Ink,  ang.,  černidlo,  inkoust ;  tiskařské 
černidlo ;  —horn,  ang.,    nářadí  psací. 

Inka,  název  králův  v  Peruvii  před  vlá- 
dou španělskou. 

Inkamer-ace,  z  lt..  spojení  statku  ně- 
kterého se  statkem  komorním  n.  e- 
rárnítn ;  ^-ovati,  g  komorními  statky 
spojiti. 

Inkantament  v.  incantamentum. 

Inka-pacita,  z  lt.,  neschopnost,  nespů- 
sobilosť ;  —rcerace,  uvěznění;  —  rcero- 
Kati.   uvězniti;    —rtacc .     čištění    zlata 


stříbrem  a  lučavkon  ;  —rtovati,  z  it., 
hedbáví  vázati  do  karet;  —sso  v.  in- 
casso. 

Inklin-ace,  z  lt.,  sklon,  sklonek,  sklo- 
nění, naklonění,  přikl. ;  —antní,  k  je- 
dné straně  se  klonící ;  —ator,  klonič  ; 
—atorický,  odkloněný,  odchýlený;  —  u- 
toriion,  klonidlo  ;  —ovati,  kloniti,  ski., 
přikloniti. 

Inklu-dovati,  uzavírati;  —sivé,  —sum, 
v.  inel  .   . 

Inko-gitance,  z  lt.  ,  nepředloženou í ; 
—nnito,  lt.,  nepoznaně,  tajně,  na  za- 
přenou ;  —herence,  —hése ,  nesouvis- 
losť  ;  —  la,  lt.,  obyvatel;  —lát,  právo 
občanské  ;  —lorate^  bez  uvození  pří- 
činy; —mrnsurabiUta,  nesměřitelnosť ; 
—mium,  přísada  v  masti. 

Inkom-mobilita,  z  lt.,  nepohnutelnosf ; 
—modace,  obtěžování;  —modita ,  ob- 
tížnost, nepohodlnost' ;  —modům,  ško- 
da, špatný  prospěch ;  —mutabilita,  ne- 
proměnitelnost';  —paktní,  nesouvislý, 
necelistvý  ;  —paroMUta,  neporovnatel- 
nosf ;  —petence,  nepříslušnost,  nepo- 
volanosť ;  —petentní,  nepříslušný,  ne- 
povobuvý,  neplatný;  —plaisant  fěíl- 
komplésán),  fr.,  neochotný;  nepřavě,- 
tivý;  —pletní,  neúplnj^;  —pveliaxe., 
nedostatek  chápavosti;  —prehensibi- 
lita,  nepochopitelnosť ;  —pressibUita, 
nestlacitelnosf. 

Inkon-cinnita,  z  lt.,  nesrovnalost,  neskla- 
dnosť,  nešikovnost';  —duite  (énkon- 
duit)  ,  fr.  ,  nerozumné  chování-se  ; 
—formita,  lt.,  nesrovnalost,  nestejnosť; 
—fusni,  nepomatený ;  —gruentní,  ne- 
shodný; —květní,  netělesný,  nehmo- 
tný ;  —nexe ,  nesouvislosť ;  —science, 
nesvědomitosť ;  —sekvence  ,  nedůsle- 
dnost ;  —sekventní,  nedůsledný ;  —si- 
derance  ,  nepředloženosť ;  —sonance, 
pazvuk;  —stitxcionelní,  protiústavní; 
—te/tlní,    nespokojený;    —tineacc,    ne- 


Inkontrovers 


142  — 


In  pleno 


zdrželivost ;  —trovers  ,  nezáhadný ; 
—venience,  nepohodlnost,  obtížnost. 

Inkorpor-ace,  z  lt,přivtělení,  připojení; 
—alita,  netělesnosť;  —ální,  netělesný; 
—e,  vesměs,  všichni  pospolu ;  —ista, 
knihvazac;  —ovati,  přivtěliti,  připo- 
jiti k  něčemu. 

Inkor-rekce,  nesprávnost ;  —rektní,  ne- 
správný ;  —rigibilita,  nezlepšitelnosf ; 
—rupce,  neporušenost,  Čistota  ;  —rupt- 
ní,  neporušený,  nepodplacený. 

Inkr-assace,  z  lt,  zhoustnutí;  —edibi- 
lita,  k  víře  nepodobnost;  —edulita, 
nevěra;  —ementum,  přírostek,  postu- 
pování k  věčšímu;  —iminace,  obža- 
loba ze  zločinu ;  —iminovati ,  viniti 
koho  ze  zločinu;  —ustace,  z  lt.,  zko- 
rovatění  ;  —ustovati,  korovateti. 

Inku-bace,  z  lt.,  ležení,  sezení  nad  ně- 
čím ;  spaní  ve  chrámě  za  příčinou 
věštby ;  můra  ;  —  bus,  můra,  dus. 

Inkulp-ace  ,  z  lt. ,  obžaloba ;  —  ant, 
obviňovatel ;  —  at,  obviněný. 

Inku-nabule,  z  lt. ,  pl. ,  prvotisky  (z 
druhé  polovice  14.  stol.)  ;  —  rse,  vpád; 
—rvace,  zakřivení ;  —sace,  obžaloba, 
hana  ;  —sator,  žalobník ;  —sovati,  ža- 
lovati, obviňovati  koho  z  čeho. 

Inkvi-rent,  z  lt.,  vyšetřovatel;  vyšetřu- 
jící soudce  ;  —rovati  ,  vyšetřovati ; 
—sice,  z  lt.,  hrdelní  vyšetřování  zvi. 
v  příčině  náboženství ;  věrosoud ; 
věrozpyt;  —sit,  vyšetřovanec;  —sitor, 
vyšetřovatel ;  věrozpytec,  věrosoudce ; 
—sitorský,  věrozpytecký. 

In  loco,  lt.,  na  místě;  inmanu,  v  ruce. 

In  margine,  na  kraji. 

In  medio,  lt.,  u  prostřed. 

Inn,  ang.,  hostinec;  2.  společný  pří- 
bytek studentův;  3.  kolej  právnická, 
škola. 

In  nátura,  lt.,  na  hotově,  v  hotovosti ;  v 
přirozené  podobě. 

Inne-cessitas,  lt. ,  nenutnosf:    —letovati, 


přivtěliti ,  připojiti ;    in  nexu  ,    lt. ,    v 
souvislosti,  v  spojení. 

Innocen-ce,  z  lt.,  nevinnost ;  —t,  —tius, 
lt.,  jm.  muž.,  nevinný;  —tni,  lt.,  ne- 
vinný; in  nomine,  ve  jméno,  ve  jménu. 

Innormální,  nepravidelný,  neobyčejný. 

Innovace,  v  lt. ,  obnovení ;  in  nuce, 
lt.,  v  ořechu,  zkrátka. 

Innu-endo,  it.,  tajná  zpráva,  tajné  po- 
kynutí ;  —merabilis,  lt.,  nesčíslný,  ne- 
početný ;  —merabilitas,  lt.,  nesčíslnosť; 
—pta,  lt.,  nevdaná,  svobodná  osoba. 

Ino,  v  řc.  baj.,  jedna  z  bohyň  moř- 
ských, jíž  ke  cti  se  odbývaly  sla- 
vnosti Inoa;    —bligátní,    nepřikázaný. 

Inob-sekvence,  neposlušnost;  —servance, 
nepozornost ;  —skurovati,  z  lt.,  zatemni- 
ti ;  in  obscuro,  lt.,  ve  tmě ,  nepozna- 
ně; —soletni,  nezastaralý. 

In  octavo,  lt.,  v  osmerce. 

Inocul-atio,  lt,  vštěpování,  očkování ; 
—ator,  vštěpovatel. 

Inof-fensivní,  neurážlivý;  —Jiciosní,  ne- 
pravý, neslušný. 

Inolith,  z  řc,  paprskovec  (druh  sádry). 

In  omnem  eventum,  lt.,  na  každý  spů- 
sob ;  in  omnibus  aliquid,  in  toto  niJdl, 
lt.,  ve  všem  něcot  v  celku  nic. 

Inopia,  lt.,  nedostatek,  nouze. 

In  optima  forma,  lt.,  v  nejlepší  spů- 
sobě. 

Inor-dinace,  z  lt,  nepořádnost^  — ga- 
nický,  neústrojný,  neživotný. 

In  originali,  lt. ,  v  původním  znění ; 
prvopisně. 

In  páce,  lt. ,  v  pokoji ;  v  klášterním 
vězení;  in  parenthetá,  v  závorce: 
in  partibus  infidelmm,  lt  ,  v  kraji- 
nách nevěřících ;  in  ptária,  lt. ,  re 
vlasti ;  in  perpetuam  ret  memoriam, 
lt,  na  věčnou  paměť  ;  in  perpetvum, 
lt,  na  vždy  ;  in  persona,  lt. ,  v  oso- 
bě, sám;  in  petto,  it.,  na  mysli,  na 
srdci :  in  pleno,  lt,  v  plném  shroniá- 


In  pontificalibus 


143 


Instinktoi 


zdění ;  in  jjontificalibus,  lt.,  v  slavnost- 
ním oděvu  kněžském  ,  slavnostně  u- 
strojen  ;  in  praxi,  lt.,  v  praktickém 
životě;  u  vykonávání;  in  promptu, 
pohotově,  při  ruce ;  in  puncto,  z  ohle- 
du na  něco,  dotýkajíc  se  něčeho  ;  in 
quarto,  ve  čtverci. 

Inqui-rent,  —  sice  v.  inkvirent  atd. 

Inramo,  it.,  surová  bavlna  Egyptská. 

In  regula,  lt.,  pravidelně. 

Inrotul-ace  ,  z  lt.,  složení  spisův  před 
rozhodnutím  soudcovým,  srotulování; 
—ováli,  spisy  v  hromadu  složiti,  sro- 
tulovati. 

In  saldo,  (zůstati)  v  nedoplatku,  dlužen. 

Insa-lubritas,  lt.,  nezdravota;  in  salvo, 
v  bezpečnosti ;  —nia,  zabylství,  vztekl- 
ství ;    —nitas,  lt. ,  nezdravota,  nemoc. 

Insbrukk,  něm.,  v.  Jinomostí. 

Inscien-ce ,  z  lt. ,  nevědomost ;  —tni, 
nevědomý. 

In  sedecimo,  lt.,  v  šestnácterce. 

Insekt,  z  lt.,  hmyz ;  —ace,  pronásledo- 
vání ;  —ator,  pronásledovatel ;  —olog, 
hmyzoznalec ;  —ologie,  hmyzoznalství. 

Insensibilitas,  lt.,  necitelnosť. 

Inseparab-ilitas ,  lt. ,  nerozlučitelnosť  ; 
—Hni,  nerozlučný,  nerozluČitelný,  ne- 
oddělitelný ;  —le  (—rábí),  malý  zele- 
ný papoušek,  přítulníček. 

Insepultus,  lt.,  nepohřbený. 

Inser-át,  z  lt.,  vklad,  vstavek,  zaplacené 
návěští  v  novinách;  —ce,  z  lt.,  vlo- 
žení, vsazení  ;  —enita,  kalnosť,  mlha- 
vosť ;  —enda ,  pl.,  zprávy  určené  k 
vytisknutí  v  novinách  ;  —ovati,  vklá- 
dati, vtisknouti;  —tum,  insert,  něco 
vloženého  v.  inserát. 

Ins-ess,  —esse,  —essits,  z  lt.,  sedací  par- 
ní lázeň  ;  —everitas ,  malá  přísnost, 
mírnost. 

Insid-iace,  líčení  na  něco,  úklad  ;  —  iator, 
úk ladní k;  —ie,  pl.,  úklady;  insignie, 
pl.,  znaky  důstojenství,  vyznamenání. 


Insimul-ace  ,  více  méně  bezdůvodné 
obviňování;  —ovati,  obviňovati,  u- 
dávati. 

Insinua-ce,  z  lt.,  vloudění ;  podání  ně- 
čeho někomu,  doručení;  —ční  doku- 
ment   stvrzení  nějakého    doručení. 

Insipientia,  lt.,  nemoudrost,  zpozdilosfT 
pošetilost.  [ní,  zápiska;  nápis. 

Inskri-bovati,  zapisovati ;  —pce,  zap.sá- 

Insol-ence,  neslušnost,  drzost,  nestyda- 
tost; —entní,  zpupný,  hrubý;  —idní, 
nepevný,  nedůkladný;  in  solidům,  je- 
den za  všecky  a  všickni  za  jednoho; 
—věnce,  nemožnost,  neschopnost  k  pla- 
cení; —ventni,  nedostatečný  k  place- 
ní; insomnie,  bezesnosť,  žádné  spaní. 

In  spe,  lt.,  v  naději ;  in  specie,  zvláště. 

Inspek-ce,  dohlídka,  přihlížení ;  —táce; 
ohledání ;  —tor ,  dohlízitel ;  —toráty 
—tura,  obydlí  dohlízitele;  úřad  dohl. 

Insperata  pl.,  neočekávané  věci. 

Inspi-cient,  dohlédač,  dozorce ;  —cirova- 
ti,  dohlížeti  na  něco  ;  —race,  oddechnu- 
tí; vnuknutí,  nadšení;  —rotor,  vdecho- 
vatel,  vštěpovatel ;  —rovati,  nadchnou- 
ti, vnuknouti;   —rovaný,  nadšený. 

In  spiritualibus,  lt.,  v  duchovních  vě- 
cech, v  duch.   záležitostech. 

Insta-bilitas,  lt.,  nestálost' ;  —lace,  uve- 
dení v  úřad ;  —lovati,  uváděti  n.  usa- 
zovati v  úřad ;  —nce,  námitka ;  stolice 
(soudní) ;  —ntní,  vroucný ;  instar  om- 
nium, na  příklad  všem  ;  in  státu  quo, 
lt.,  v  tom  stavu,  jako  dřív  nebo  jako 
posud,  v  posavadním  stavu. 

Instaur-ace,  lt.,  obnovení,  opětné  ote- 
vření ;  —ator,  obnovitel ;  —ovati,  ob- 
novovati. 

Insti-gatio,  lt.,  dráždění,  popichování  ; 
—gator,  popichovatel ;  —lace,  vkapo- 
vání ;  —lovati,  vkapovati,  krápati  do 
něčeho  ;  —midator,  lt.,  podněcovatel ; 
—mulovati,  podněcovati,  pohádati. 

Instinkt,  pud,  chtíc,  žádost;    —or,  pu- 


In  stirpes 


-  U4 


Intelliírovati 


ditel,  pobouzcč  ;  in  stirjws ,  podle  kme- 
nů, podle  rodin. 

Instit-uce,  ustanovení,  zřízení :  vyučo- 
vání ;  pl.,  nauky,  vědomosti,  čásf  řím- 
ského práva  ;  —uovati,  stanoviti,  zří- 
diti •  —id,  ústav  ;  zřízení,  nadání ;  —u- 
tor,  zakladatel,  zřizovatel. 

Instr-atum,  pokrývka;  —ukce,  navede- 
ní, naučení  o  něčem,  návod  k  něče 
mu ;  —uktor,  učitel  (princů). 

Instrument,  nástroj  (hudební) ;  2.  listina  ; 
— ace,  znástrojení,  užívání  nástrojův; 
—ální,  nástrojní;  i.  musika,  hudba  na 
nástroje  (bez  zpěvu)  :  i.  aritmetika. 
rozluštění  jistých  poetů  mechanický- 
mi prostředky;  —ar,  hotovitel nástro- 
jů ;  —ovati,  hudební  kus  na  rozličné 
nástroje  hudební  rozsaditi,  rozděliti. 

Instruovati,  vyučovati,  naučení  n.  nave- 
dení dávati  k  něčemu  ;  opatřiti ,  u- 
praviri. 

Insub-jekce,  z  lt.,  neposlušnost  k  vládě ; 
—ordinace,  nekázanosť,  neposlušnost", 
vzpoura  proti  představeným  ;  —tilní, 
nejemný,  netenký. 

In  suceum  et  sanguinem,  lt,  v  šťávu 
a  krev  (v  sílu  a  ducha)  obraceti. 

Insufřieien-ce.lt.,  nedostačitelnosf ;  —tnU 
nedostaČitelný. 

In  suis  terminis,  lt.,  ve  svých  mezích, 
při  svém   (zůstati). 

Insul-a,  lt.,  ostrov;  —  an,  ostrovan,  o- 
byvatel  ostrova. 

Insult,  osopení,  zneuctění,  hana;—  ace, 
zpupné  chování-se,  pohanění;  —ovati, 
s  někým  zpupně  zacházeti,  osopovati 
se,  tupiti ;  insumce,  z  lt.,  náklad ;  in  s ara- 
ma, lt.,  v  celku,  úhrnem  ;  in  summo 
gradu,  lt..  nejvyšším  stupni :  in  &up- 
plementum,  lt.,na  doplnění,  doplňkem. 

Insurgen-ce,  povstání,  vzpoura ;  —ti, 
pl.,  povstalci,  buřičové. 

Insurrek-ce.   z  lt.,  povstání,  vzpoura;  2. 


zemská  hotovost  (zvláště  v  Uhrách); 
—tot\  buřič,  popouzeč.  fbno. 

In  suspenso,  lt..  nerozhodnuto,   pochy- 

Inšpruk  v.  Jinomostí. 

Intabul-ace,  z  lt.,  vklad  do  knih  ve- 
řejných, zapsání  do  desk  zemských; 
—acní  ,  vkladní ;  —and.o  ,  vložením, 
vkladem ;  —ovati,  zapsati ,  vložiti  do 
kněh. 

Intaglio  (— taljo) ,  it.,  zhlubený  obraz. 

Intaille  (éntalj)  ,  fr.,  prohlubeně  ře- 
zaný kámen. 

Intangibilitas,  lt.,  nedotknutelnost. 

In  tantum,  lt.,  jak  dalece  stačí. 

Intarsiatura,  it.,  vkládaná  práce  z  mno- 
h obarevného  dřeva. 

Integr-abilitas,  docelitelnosť  ;  —ahilní. 
doceiitelný:  —ace,  lt. ,  vypočítávání 
doceiováním;  —alita,  celosf,  úplnost; 
—dika,  cel,  číslo,  od  něhož  se  jiné 
má  odtahovati ;  2.  počtářství  doeelo- 
vací  n.  docelné,  vyšší  spůsob  počítá- 
ni, které  porovnáním  neskončené  ma 
lých  částek  představuje  skončené  ve- 
ličiny, z  nichž  ony  povstaly;  —ální, 
docelovaeí,  docelný ;  —ator,  obnovi- 
tel, doplňovatel;  —ita,  neporušenost, 
celitosf ;  —ovati,  doplňovati,  scelovati. 

Intellek-ce  ,  z  lt. ,  rozumění,  náhled; 
—tualisovati,  rozkládati,  rozváděti  na 
ponětí  a  myšlenky:  —tun/i*mus,  nau- 
ka intelektualistuv ;  —tualissta,  mudřec 
rozumový,  jenž  tvrdí,  že  smyslové 
vše  jen  zdánlivé  představují  a  toliko 
rozum  pravé  poznává:  —iualiia,  roz- 
umnost; —tuálai.  —tuelaí.  rozumu  se 
týkající,  rozumný:  —tas,  rozum,  mo- 
hutnost poznávací. 

Intellig-ence,  rozumnost,  vzdělanost  roz- 
umu, duševní  síla:  —enta.i,  rozumný: 
znalý,  náh  ledny:  —enzblatt,  něm.,  o- 
znamovatel ;  —ibilita,  porozumí  telnosf, 
pochopitelnost;  —ocati.  nahlížeti,  po- 
chopovati něco,  rozuměti  Čemu. 


Intemperance 


—  145 


Interpellator 


Intemp-erance,  lt.,  nemírnosf,  nestříd- 
mosf;  —oral  i  ta,  nevčasnosť. 

Inten-ce,  úmysl,  záměr,  předsevzetí; 
—cionalismus,  náhled,  že  úmysl  po- 
svěcuje Č.  ospravedlňuje   prostředky; 

—cionalita,  úmyslnosf. ;  —dance,  vyš- 
ší dohlídka,  vrchní  dozorství ;  2.  o- 
bydlí  vyššího  dóhlízitele  Či  správce; 
—dant,  nejvyšší  dozorce;  —dantura, 
dozorství;  —dovati,  obmýšleti,  zam. ; 
— se,  dosah  ;  zvýšení,  sesilení ;  —šita, 
ráznost,  vsažnosť,  vnitřní  síla ;  —sivní, 
důsažný  ;  sešilo vací,  mocný,  trvalý  ; 
—sivum  (verbum),  časoslovo  sesilova- 
cí  n.  zmocňovací;  —so,  it.,  zvýšeně, 
rázněji;  —  tio,  lt.,  v.  intence;  —tova- 
ti,  podnikati;  —ttis,    napřažení   ruky. 

Inter,  lt. ,  mezi ;  i.  arma  silent  leges 
u  prostřed  zbraní  mlčí  zákony ,  ve 
vojně  se  zákonů  nešetří ;  —ceden- 
do,  lt. ,  prostředkováním  ,  prostřed- 
kujíc  ;  —cedent,  prostředkovatel,  pro- 
středník ;  —cedovati,  vložiti  se  v  ně- 
co, přimluviti  se  zaČ ;  —celulární, 
mezibuničný ;  —čepce,  —ceptace,  po- 
chycení,  pojmutí,  vzetí;  —ceptor,  u- 
chvatitel,  lupič;  —cesse,  prosba,  ují- 
máuí-se  někoho ;  —cessional.es  (lite- 
raé),  psaní  prosebné,  písemná  přímlu? 
va ;  —cidence,  z  lt. ,  připadání  tónu 
na  notu;  —cise,  vytrhnutí,  průřez, 
vložená  věta ;  —dikce ,  z  lt.,  zápo- 
věď,  zákaz  ;  —dikovati,  zapověděti, 
zakázati  ;  —dikt^  zápověď,  zákaz,  zvi. 
přijímati  svátosti  aneb  odbývati  služ- 
by boží  ;   —diktor,  zapovídatel. 

Interess,  účastenství,  záležitost,  důle- 
žitost, věc  ;  dobré,  prospěch  ;  —  ■/,  —v/, 
úrok,  úroky ;  —antní,  zajímavý,  dů- 
ležitý ;  —ent,  účastník,  strana ;  —o- 
vati,  zajímati,  někoho  se  dotýkati  ; 
i.  se  oc,  v  něčem  účastenství  míti. 

Inter-fekce..  zabití  ;  —fektor,  vrah  ;  — fe- 
rence,  míchání,  pletení-se  do  něčeho  ; 
Rank  :  Slovník  noivnářský. 


i.  světla,  křížení-se  světla;  —foliova- 
ti, do  knihy  bílé  listy  vkládati ;  intergo, 
na  hřbetě  ;  interieur  (enteriér)  s  fr., 
vnitřek. 

Interim,  mezitím  ;  mezidobí,  prozatím- 
ní stav ;  Augšpurský  i.  od  Karla  V. 
r.  1558  ustanovený ,  dle  něhož  se 
každý  chovati  měl  ve  věcech  nábožen- 
ských do  budoucího  sboru  církevního ; 
—ista,  luterán,  který  přijal  interim  Kar- 
la V. ;  —istický,  —ní,  prozatímní,  před- 
běžný ',—isticum,  lt.,  zatímní  nařízení. 

Inter-jectio,  lt.,  mezisloví,  citoslovce; 
—kadence,  nestejnosť  žilobití ;  —kola- 
ce, vložení,  vkládání  ;  —kalár,  uprá- 
zdnění  nějakého  duchovního  obrocí 
(fary  atd.) ;  —kalami,  vložený,  pře- 
stupný ;  —kludovati,  zamknouti,  uza- 
vříti;  —kluse,  zavření,  závorka ;  —ko- 
lumnium  ,  vzdálenost  dvou  sloupů  ; 
—kurse,  nepřátelský  vpád  do  země ; 
—lineace,  psaní  mezi  řádkama;  —li- 
neární, meziřádkový  ;  —linium,  psaní 
mezi  řádkama  ;  —linovati,  psáti  mezi 
řádkama;  —lokuce,  promluvení  k  ně- 
komu, promluva;  rozsudek  vedlejší; 
—Indium,  mezihra,  mezihří;  —luniuw, 
čas  mezi  úplňkem  a  novým  měsí- 
cem ;  —mariage  (-iáž) ,  fr. ,  manžel- 
ství mezi  osobami  též  rodiny;  —me- 
diat,  lt.,  mezičasí;  —menstrum,  doba 
nového  měsíce  ;  —mezzo,  it.,  mezihra, 
mezihří;  šprým;  in  terminis,  v  patřič- 
ných mezech  nebo  výrazech  ;  —misse, 
zanedbání,  přestávka ;  —nace,  vtělení ; 
dovoz  zboží ;  —nacionální,  mezináro- 
dní; —novati ,  zavézti  koho  někam, 
j  vypověděti  koho  v  jisté  místo;  —nun- 
ciatura, důstojenství  č.  úřad  internun- 
cia  č.  mimořádného  vyslance;  —nun- 
cius, vyslanec  mimořádný ,  zvi.  ra- 
kouský vysl.  u  vysoké  porty:  — pel- 
lace,  vskočení  do  řeči ;  doptávka,  vy- 
ptávání; —yellator ,  doptavatel ;  —pel- 
10 


InterpelLovati 


—    14  í>   - 


IllVi 


lovali.  do  řeči  skákati ;  doptávati  se ; 
—polace,  podplátka  :  prokládání,  pro- 
klad; —polator,  podplátce  :  pádě  latě  1 
spisů;  —])o!ovafi,  vsouvati;  padělati  : 
—panovati,  vkládati ;  namítati ;  —po- 
sice, vložení. 

Interpret,  vykladač,  překladač,  tlumo- 
čník; — ace,  vyložení,  výklad,  vysvě- 
tlení ;  —acní  uměni,  um.  vykladatel- 
ské,  vykladaČství;  —ator,  vykladatel; 
—ovati,  vykládati,  vysvětlovati. 

Inter-punkee,  rozpunktování,  rozděle- 
ní, kladení  známek  (v  písmě) ;  —punk- 
tovati ,  znaménky  rozdělovati ;  —re- 
gnum,  mezivladí,  bezkralí. 

Interrog-ace,  otázka ;  —acní.  znaménko, 
otazník ;  —antní,  tázající  se,  tázavý  ; 
—aťivní,  tázací;  —atorie,  pí;,  soudní 
otázky,  kusy  k  zodpovídání. 

Inter-rumpovati,  přetrhnouti,  překaziti, 
zameziti;  —rupce,  přetržení,  zameze- 
ní; —ruptov,  vytrhovatel,  rušitel ;  —sek- 
ce, proříznutí,  tečka,  v  níž  se  dvě 
čáry  křižuj  ou;  inter  spem  et  metům, 
mezi  nadějí  a  strachem;  —stitium , 
mezera,  přestávka;  —tropický,  mezi 
obratníky  rostoucí ;  —usurium,  úroky 
z  úroků ;  úroky  na  úrocích  ;  —valí,  —val- 
lum,  mezera,  přestávka ,  mezihlasí ; 
lhůta;  —valla  lucida,  jasné  chvíle  n. 
doby;  —věnce,  vložení-se,  vkročení  v 
něco,  zakročení ;  —venient ,  prostře- 
dník ;  —venientní,  zakrocující ;  —vě- 
novati ,  prostředkovati  mezi  kým ; 
—ventor,  prostředník,  rozsudí;  —verse, 
podržení  něčeho  pro  sebe,  odcizení ; 
—versor,  odcizovatei,  podvodník,  pod- 
loudník. 

Intestat,  lt.,  bez  posledního  pořízení 
zemřelý;  —ni  dědic,  nápadník  dědi- 
ctví po  zemřelém  bez  kšaftu. 

Inte9tin-ální ,  vnitřností  se  týkající, 
střevní ;  —  um,  lt.,  střevo. 

Intim-ace,  lt.,  oznámení  od  úřadu ;  —át. 


navésti,"  nejvyšší  nařízeni;  —ator,  o- 
znamovatel ;  —idator ,  zastraŠovatel, 
ustr. ;  —ita,  důvěrnost;  —  us ,  nejdů- 
věrnější. 

Into-lerance,  lt. ,  nesnášelivosť  nábo- 
ženská ;  —lerantní.  nesnášelivý  ;  —na- 
ce, dání  hlasu,  vzetí  hl.  ;  —novati,  dá- 
vati tón,  předzpěvovati ;  in  totum,  v 
celku,  docela ;  —xitace,  otrávení,  o- 
pojení. 

Intra,  lt..  mezi,  uvnitř;  i.  muros,  me- 
zi hradbami,  v  městě  ;  —da  ,  úvod, 
vchod,  předehra  ;  vytrubování,  fanfá- 
ra; —ktabilita ,  neústupnost,  tvrdo- 
šíjnost. 

Intran-sitivní,  lt.,  nepřechodný;  — síti- 
vům, nepřechodné  sloveso  n.  časoslo- 
vo ;  —šitu,  v  přechodu,  mimochodem ; 
—sparence,  neprůhlednost ;  —sparent- 
ní,  neprůhledný,  neprůzračný;  intra 
parietes  privatos,  mezi  čtyřmi  zdmi, 
doma. 

Intrepiditas,lt.,  neohroženosf,  srdnatosf. 

Intri-ga,  —ka,  pletka,  pleticha,  uskok, 
pikle;  —gant,  pletkář,  pletichář,  \\ 
kladuík,  chytrák  ;  —gantní,  lstivý,  ob- 
myslný  ;  —goterie  ,  malicherné  pleti- 
chy, uskoky ;  —govati,  pletichati  ně- 
co, osnovati;  —gue,  milostné  pletky; 
v.  intriga;  —gueur  (éntrigér) ,  pleti- 
chář, úskočník ;  in  triplo,  trojnásob, 
třikráte,  v  trojím  přepisu. 

Intro-dukce,  z  lt.,  uvedení,  úvod,  pří- 
stup k  něčemu  ;  —duktor,  uvoditel ; 
—duziove,  it.,  v.  introdukce ;  —itus, 
vchod,  přístup  k  řeči,  příprava  (ke 
mši);  —nati,  it.,  členové  akademie  v 
Sieno. 

Intubus,  intybus,  lt.,  cikorie,  štěrbák. 

Inul-a,  oman  (rstl.) ;    —in,  omanovina. 

Inusitate,  lt.,  neobyčejně. 

In  usu,  lt..  v  obyčeji,  obyčejně. 

In  usům,  lt.,  k  potřebě,  k  prospěchu. 

Inva-ginaee,  z  lt. .    vsunutí,  vpoivení ; 


Invalence 


147 


Ironisovati 


—lence  ,  slabosť ,  nemožnost ;  —leur 
(€iivalér),  fr.,  nedostatek  ceny,  ne- 
platnost. 

Invalid-a,  vysloužilec,  vysloužilý,  se- 
stárlý  voják  ;  —oce,  vyhlášení  za  ne- 
platné, zvrhnutí ;  —  ita,  vysilenosf,  sla- 
bosť, neschopnost  k  službě;  —ovati, 
neplatným  učiniti,  zvrhnouti;  —ovna, 
dlím  vysloužilcův. 

Invase,  z  lt,  nepřátelský  vpád. 

Inven-ce,  z  lt.,  výmysl,  nález,  naleze- 
ní, vynález  ;  —  it,  lt.,  vynašel,  vymy- 
slil (píše  se  na  mědirytech)  ;  —  tář,  z  lt. 
—tarium ,  popis  nábytku;  —tarisovati, 
—tovati,  popisovati,  popis  učiniti ;  —  for, 
vynálezce,  původce  ;  —tura,  popsání, 
popis  (nábytku,  zásoby,  skladu). 

In  verba  magistři  fjurare),  lt.,  na  slo- 
va učitelova  přisahati. 

Inver-gentia,  lt.,  nakloněnosť;  —se,  o- 
brácení,  přesazení  slov;  —so  ordine, 
v  převráceném  pořádku ;  —tovati,  pře- 
saditi. 

Investig-ace,  z  lt.,  pátrání,  skoumání, 
slídění ;  —o.tor,  patratel,  vyšetřovatel ; 
—ovati,  pátrati,  slíditi. 

Invest-itura,  obleknutí ;  uvedení  Č.  usa- 
zení (biskupu)  v  úřad ;  —ovati,  oble- 
knouti; uvésti  v  úřad. 

In  via,  lt.,  cestou. 

Invi-cem,  vzájemné,  obapoluě;  —dence, 
závist,  závidění ;  —dia,  závist,  nepře- 
jícnost ;  —gilance,  nedostatek  bdivo- 
sti;  —rjilovati,  nad  něčím  bdíti,  na 
něco  pozor  dávati ;  in  vim,  dle  znění, 
následkem  ;  —sov,  závistník. 

Invit-atio,  pozvání ;  —ator,  žváč,  po- 
zyvatel;  —  e,  lt.,  nerad. 

Invo-kace,  lt..  volání  o  pomoc,  vzý- 
vání někoho  o  pomoc  ;  —kavit,  první 
neděle  postní;  —luče,  zabalení,  obál- 
ka; —lukrum,  obálka,  obložka,  pří- 
krov  :  —h:ovaf>\  zabalovati :  obsahova- 


ti, obnášeti ;  dotýkati  se  něčeho ;  — ř- 
vulus,  zavináč. 

Invulnerabilitas,  lt.,  neporanitelnosf. 

Inženýr,  inžinýr,  z  fr.,  měřič,  země- 
měřič,  vojenský  stavitel. 

Iod,  řc,  fialově  modřící  látka  z  řasy 
dobytá,  řasík,  chaluzík ;  —ovati,  řa- 
síkem  vykuřovati;  —  ura,  sloučení  iodu 
s  jiným  prvkem. 

Ion-ický  dialekt,  řecké  nářečí  Ionův  ; 
—ické  sloupořadí,  řecké  sloupení,  je- 
hož znak  jest  hlavice  závitkovými  o- 
zdobami  opatřená:  —ická  škola,  nej- 
starší řečtí  filosofové  Thales,  Anaxi- 
mandr  a  j.,  kteří  nalézali  v  přírodním 
některém  živlu  bytost  všech  věcí ; 
—ikus,  ionická  stopa  ve  verši,  buď 
—  —  w  w  nebo  s— '  >-'  —  — . 

lota,  řecké  písmě  I  v.  jota. 

Ipso  facto,  lt.,  skutkem  samým,  samo 
sebou;  i.  jure,  právem  samým. 

Ira,  lt.,  hněv. 

Iradeh,  tur.,  písemnv-  rozkaz  sultánův. 

Irán,  aemě  v  Asii,  Persie  střední. 

Iren-arch,  řc,  smírný  soudce,  smírce  ; 
—e,  v  řc.  baj.,  bobyně  míru;  —ee, 
pl.,  písně  míru ,  mírozpěvy :  —cun, 
spiti,  jímž  se  ustanovil  mír  mezi  lu- 
teránskou a  reformovanou  církví  ; 
—ika,  nauka  o  míru. 

Irid-ektomie,  z  řc,  vyříznutí  duhovky ; 
—itis ,  zapálení  u.  zánět  duhovky ; 
—ium.  kov  velmi  křehký;  —otomie, 
zářez  do  duhovky. 

Iris,  řc,  duha;  2.  dužena  (bohyně); 
3.  duhovka  v  oku  ;  —ovati.  barvy  du- 
hové okazovati,  doužkovati ;  iritis, 
řc,  v.  iriditis. 

Iron-ický,  z  řc,  úsměšný,  posměšný, 
výsměšný,  úšklebný;  —ie,  úsměšek, 
výsměšek,  opačné  mluvení  n.  dotý- 
kání ;  —isovati,  zdánlivě  pochvalně  se 
vysmívati,  iišklebne  chváliti,  épácne 
chváliti. 

10* 


Ir  racionalismus 


148  — 


Ivrogne 


Irra-cionalismus,  neužívání  rozumu  ve 
věcech  náboženských  ;  —cionalita, 
nevypočitatelnosť,  nerozumnosť ;  —ci- 
onálni,  nevypoČitatelný,  nedoplnitel- 
ný,  neskončitý,  nesměřitelný ;  —dia- 
ce,  z  lt.,  oslonění;  —dovati,  oškrába- 
ti, naškrábati. 

Irre-elní,  z  lt.,  nevěcný ,  neskutečný, 
nepravdivý ;  —formabilitas  ,  lt.  ,  ne- 
zlepšitelnosť ;  —gularitas,  lt.,  nepra- 
videlnost; —gulami,  nepravidelný; 
—lativni,  nepotažný,  bez  potažnosti  ; 
—ligiosita,  nenábožnosť,  bezbožnost ; 
—miniscence,  nevzpomínání ;  —parabi- 
litas,  lt.,  nenahraditelnost,  nenapravi- 
telnosf;  —soluce,  nerozhodnost,  váhá- 
ní; —sponsabilitas  ,  neodpovědnosť; 
—verence,  zlehčování,  nevšímání,  dá- 
ní v  lehkost. 

Irrit-ace,  z  lt.,  dráždění,  podněcování; 
—amentum,  lt.,  popud,  prostředek  drá- 
ždicí; —ator,  dražditel,  popuzovatel. 

Irro-gatio,  lt.,  uložení  trestu ;  —ratio, 
lt.,  orosení,  pokropení. 

Irsko,  něm.  Irland,  ostrov  v  Severním 
moři,  náležící  k  Anglii. 

Irus,  z  řc,  chuďas,  žebrák. 

Isabel-a,  šp.,  jm.  žen.,  Alžběta;  —  ový, 
—ové  barvy ,  špinavožlutý ,  hnědo- 
žlatý ;  isagon,  stejnohraník  ,  stejno- 
uhelník  ;  isatis,  boryt  (rstl.  barvířská). 

Iseum,  řc.,  chrám  Isidin  v.  Isis. 

Ischi-adika,  řc,  kyčelní  dna,  k.  bo- 
lest ;  —agra,  k.  dna  ;  —algie,  kyčelní 
bolest;  —drosis,  stavení  potu. 

Iseho-fonie,  koktání  ;  —logie,  lt.,  zasta- 
vení šestinedělního  Čištění ;  —menie, 
zastavení  měsíčného. 

Ischurie,  řc,  zastavení  moči. 

Isis,  bohyně  egyptská,  manželka  Osi- 
rova,  bohyně  plodné  přírody ,  umění 
a  měsíce. 

Islám,  —isimis.,  arab.,  odevzdání-se  do 
vůle  boží ;  víra  Muhamedánův. 


Isle,  ile  (íl),  fr.,  ostrov. 

Ismael,  hebr.,  jm.  muž. ,  bůh  slyší ; 
— ité,  pl.,  muhamedánská  sekta  (v  Per- 
sii  a  Sýrii  v  12  stol.). 

Iso-barometrické  linie,  čáry  myšlené  o- 
němi  místy,  v  nichž  proměny  baro- 
metrické  stejné  jsou  ;  —edrický,  stej- 
nostraný ;  —chirický  ,  stejnoruký: 
—chromaiický,  stejně  barvený ;  —chro- 
nický, stejnortobý,  zároveň  se  pohy- 
bující ;  —chronismus,  stejný  čas  ;  —ko- 
lon, stejnost  Částí  ve  větě ;  rovno- 
Členost. 

Isol-a,  it.,  ostrov  ;  L  hélia,  krásný  ost. ; 
—ace,  osamotění ;  —ator,  samotíc,  sa- 
motiďlo ;  —ovati,  samotiti,  osamotniti. 

Iso-metrický,  rovnoměrný;  —metrie,  ro- 
vnoměrnost ;  —movfie,  rovnotvarnosf ; 
—morjismus,  stejnohranivosť. 

Isop  (hyzop),  léčivá  rostlina  zahradní. 

Iso-pleuron,  figura  stejnohraná ;  —policie, 
občanská  rovnoprávnost ;  —sťhenie, 
stejnosilí,  stejná  síla  tělesní;  —tonický, 
stejnozvuký. 

Isthm-ický,  z  řc,  na  úžině  zemské  se 
nalézající;  —ion,  stužka  na  krk  (ti 
ženských)  ;  —itis,  zápalem  jícnu ;  —us, 
okřídlí,  úžina  zemská. 

Ita  est,  lt.,  tak  jest. 

Ital-ián,  Vlach,  obyvatel  Itálie  ;  —  ia- 
nismus,  zvláštnost  řeči  vlašské  ;  —ia- 
nissimi,  nejitalštější,  přezdívka  dá- 
vaná v  něm.  novinách  italským  vla- 
stencům ;  — ?e,  Vlachy,  Vlašsko ;  —i- 
ota,  praobyvatel  Itálie. 

Ite  missa  est,  lt,  jděte,  propuštěna  jest 
t.  obec  (závěreční  slova  ve  mši). 

Iterat-io,  lt.,  opakování ;  —ivni,  opa- 
kovači; —ivum  (verbum)  ,  časoslovo 
n.  sloveso  opakovači  n.  opětovací. 

Itinerarium,  lt.,  popis  cesty.         [ravě. 

Ivančice,  něm.  Éibenschutz,  m.  na  Mo- 

Ivresse,  fr.,  opojení,  zpitosf. 

Ivrogne  (^roň),  fr.,  ožralec 


Izaiáš 


149 


Jamníci 


Izaiái,   hebr.,   jm.    muž.,    Bohuchval, 
Bohuslav ;  velký  prorok  stár.  zákona. 
Izari,  brotec  východozemský. 


Ized,  dobrý  duch  v  náboženství  Zoro- 

astrove. 
Izelotte,  tur.,  stříbrná  mince. 


J. 


J.  H.  S.,  skrác.  =  Jesus  hominum  Sal- 
vátor, Ježíš  lidí  spasitel ;  dle  jiného 
výkladu  jest  to  počátek  řeckého  jm. 
IH20Y2,  Ježíš  ;  /.  N.  B.  J.,  skrác. 
=  Jesus  Nazarerms ,  rex  Judaeorum, 
Ježíš  Nazarenský,  král  židův. 

J.  TJ.  D.  v.  jus.    . 

Jabiru,  bahenní  pták  brasilský. 

Jabot  (žabó),  fr.,  náprsní  kružiny. 

Jacea,  lt.,  maceška  (rstl.). 

Jack  (džek),  aug.,  Janek,  jm.  muž. 

Jaconnet  (žakoné) ,  fr. ,  druh  výcho- 
doindických mušelínův. 

Jacquard-ův  (džakard  .  ,)stav,~k  lehčí- 
mu a  rychlejšímu  tkaní  hedbáví  vy- 
nalezený od  Jacquarda,  f  1834. 

Jact-a  est  alea,  lt.,  vrženy  jsou  kost- 
ky; —antia,  lt.,  chvástání;  —  atio, lt., 
pohazování ;  —ura,  zahazování  zboží 
z  korábu  v  Čas  bouře. 

Jacul-ator,  lt.,  oštěpometec  v  řím.  voj- 
šte;  -um,  lt.,  hazecí  oštěp  n.  kopí. 

Jafet,  hebr.,  jm.  muž.,  rozšířený;  J., 
třetí  syn  Noachův ,  praotec  —ovců, 
t.  národů  indoevropských. 

Jaga-baba,  v  slov.  bajesl.,  bohyně  zla 
n.  zimy,  též  přezdívka :  Čarodějnice. 

Jagajlovci  či  Jagelonci,  panovnický  rod 
v  PolŠtě  1386  —  1572  a  v  Čechách 
1471—1526. 

Jagr,  něm.  Erlau,  m.  v  Uhřích. 

Jagra,  cukr  z  kokosové  šťávy. 

Jaguar,  americký  tigr. 

Jáhen,  z  řc.  diákon,  služebník  církevní. 

Jachta,  malá  loď  rychle  plovoucí. 


Jáchym  v.  Joachim. 

Jakal  v.  zákal. 

Jakaranda,  jihoamerický  strom  sezvon- 
kovitými  květy. 

Jakin,  it.,  Ankona,  m.  v  Itálii  při  mo- 
ři Jaderském. 

Jakob,  hebr.  jm.  muž.,  patodržec;  —  i- 
wí,  jednota  svobodozvolníků  v  Paříži 
za  francouzské  republiky,  kteří  hro- 
zných výtržností  se  dopouštěli;  —  i- 
nismus,  smýšlení  Jakobinské,  svobo- 
bodozvolnictví;  —  iťe,  st.  křesťanská 
sekta;  2.  katoličtí  přívrženci  Angli- 
ckého krále  Jakuba  II.,  r.  1688  za- 
hnaného. 

Jakub  v.  Jakob  ;  -%,  hrušky  o  sv. 
Jakube  (25.  července)  zralé;  2.  ku- 
řata o  sv.  Jakube  se  líhnoucí. 

Jalapa,  kořen  řetkvovitý  ze  svlačce 
mexického,   silně  pocišťující. 

Jalon  (žalón),  fr.,  měřičská  tyčka. 

Jalousie  (žalusí),  fr.,  žárlivost;  2.  mře- 
žované  okenice,  shrnovací  ok. ,  zá- 
clonice. 

Jam,  rus.,  štace  poštovská ;  stanoviště 
jamščíků  ;  2.  rostlina,  jejíž  bámbola- 
tý  kořen  slouží  za  potravu  ve  vý- 
chod. Indii  a  j.  a  tudíž  se  sází ;  —  ai- 
ka,  ostrov  v  záp.  Indii. 

Jamb,  —us,  rozměr  veršový  (^  — ) ; 
— ea,  tur.,  nůž  široký,  krátký  a  špi- 
čatý); —olana,  strom  ve  východ.  Indii 
nesoucí  trnkovité  návinné  jedlé  ovoce. 

James  (džems),  ang.,  Jakub. 

Jam-níci,  přezdívka  českých  bratří,  že 


Jamskaja 


—   150 


Jesenská 


ne  skrývali  v  jamách:  —skc.ja,  čtvrť 
n.  ulice  jamščíkův  ;  —Šcík,  rus.,  po- 
štovní vozka. 

Jan,  jm.  muž.,  skrác.  z  Joannes  (v. 
t.) ;    Jan  HagH,  luza,    chátra,    sběř. 

Jani6a-ři  =  nové  vojsko  ,  čásf  vojska 
tureckého,  zvláštními  výsadami  opa- 
třeného;  bylo  r.  1826  zrušeno  a  dí- 
lem zahubeno ;  —rka,  druh  ručnice  ; 
2.  —rky,  valašské  střevíce ;  —rská 
hudba,  turecká  hudba,  vojenská  hud- 
ba foukacích  nástrojů  s  vel.  bubnem, 
talíři  a  třínožkou. 

Janov,  it.  G-enua  (dž  .  .  .),  m.  v  Itálii 
při  moři  Středozemním. 

Jansenismus,  učení  holandského  bisku- 
pa Kornelia  Jansenia,  f  1638. 

Jantar,  látka  tvrdá,  pryskyřicná,  prů- 
hledná, jež  pálena  jsouc,  libě  zapá- 
chá, dobývá  se  od  pradávných  ča- 
sův  na  březích  Baltického  moře. 

Januar,  —  ius,  lt.,  leden,  jm.  měsíce  od 
Janusa,  boha  římského,  ředitele  roku, 
vojny,  nálezce  rolnictví  a  zeikonův, 
vyobrazovaného  se  dvěma  tvářema. 

Japan,  císařství  k  Asii  počítané,  z  ně- 
kolika věčších  ostrovův  se  skládající, 
kdež  žijou  —ci  čili  Japonci. 

Jaques  (žak)  ,  "fr.,  jm.  muž.,  Jakub; 
J.  bonliomme,  Kuba  dobrák,  přezdív- 
ka, dávaná  sedlákům  od  šlechty  franc, 
později  selské  povstání. 

Jaquette  (žaket),  fr.,  kazajčiČka. 

Jardin  (žurdén),  fr. ,  zahrada;  j.  de 
plantes  (ž.  de  pláufc),  fr.  ,  rostlinská 
n.  botanická  zahrada  v  Paříži:  —i- 
ére  (žardínjér),  fr.,  zahradnice;  2.  kyt- 
ka; 3.  iizké  stykování  na  krnžinkáeh. 

Jargon  (žargon),  fr.,  žvatlaniaa,  haf- 
matilka;  2.  pokrajní  mluva;  3.  ma- 
linké violové  kamínky  k  rozličným 
ozdobám. 

Jasmín,  keř  rozlic.  druhův.  [tův. 

Jason,  hrdina  starořec,  vůdce  Argonau- 


Jasoň,  bůh  slunce. 

Jaspis,  tvrdý  neprohledný  kámen  kře- 
menovitý,  drahule. 

Jatagan,  tur.,  krátká  zakřivená  Šavle, 
jež  se  nosí  s  předu  za  pasem. 

Javor,  něm.  Arber,  hora  na  Šumavě, 
4440'  vys. ;  2.  J.,  něm.  Jauer,  m. 
ve  prus.  Slezsku,  někdy  hl.  m.  zvlá- 
štního knížetství ;  —  nik,  něm.  Jauer- 
nigg,  m.  v  rak.  Slezsku  ;  2.  hora  na 

•  Moravě  2892'  vys. 

Jazygové,  čeleď  Maďarův,  mající  zvlá- 
štní okres  v  Uhřích. 

Jean  (žan),  fr.,  jm.  muž.,  Jan. 

Jehova,  Jehovah,  hebr. ,  věčný  t.  j. 
Bůh  Hospodin. 

Jekaterina,  rus.,  Kateřina. 

Jelačic  Josef,  baron,  pak  hrabě,  *  1801. 
od  r.  1848  generál  a  slovutný  ban 
Charvatsko-Slavonsko-Dalmatský ;  ne- 
vděkem utrápen  f  1858. 

Jenny  (dženy),angl.,jm.  žen,  Johanna. 

Jerboa,  jerbua,  štěkuška ,  frček  (hlo- 
davec). 

Jeremiáš,  z  hebr.,  jm.  muž.,  pánem 
povýšený  :  jeden  z  velkých  prorokův 
Star.  zákona,  známý  pláčem  nad  zbo- 
řením Jerusalema,  odtud :  jeremiáda, 
nářek,  žalozpěv. 

Jericho,  město  v  Palestině;  růže  z  Je- 
richa, kozí  list  (keř).  [tel  lidu. 

Jerohoam,  hebr.,  jm.  muž.,    rozmnoži- 

Jerome  (žerom),  fr. ,  Jeroným ,  z  řc. 
Hieronymos,  jm.  muž.,  svatý,  svato- 
jmený  ;  J.  Pražský,  mistr  učený,  vr- 
stevník Husův,  upálen  v  Kostnici  1410. 

Jerusalem,  hlavní  město  v  Palestině. 

Jesaiáš  v.  Izaiáš. 

Jesenice,  něm.  Jechnitz,  m.  v  Zatecku 
v  Čechách. 

Jesenský  Jan,  lékař,  profes,  a  slovu- 
tný anatom  v  Praze,  po  "bitvě  Bělo- 
lohorské  uvězněn,  pak  síat  a  čtvrcen 
dne  21.  Června  1621. 


Jesidov 


151 


Jol  i 


Jesidové,  ctitelé  ááblovi,  sekta  moha- 
niedauská  v  Mesoputamii,  zvláště  me- 
zi Kurdy,  nazvaní  dle  svého  původa 
Jesida. 

Jesuit-a,  —  e,  členové  řádu  Ježíšova, 
založeného  r.  1584  od  Ignáce  zLoy- 
oly,  r.  1773  zrušeného,  r.  1814  opcí 
obnoveného;  —ismus,  učení  Jesuitův. 

Jesus,  re,  z  hebr.,  spasitel. 

Ještěd  =  hora  (sry.  Beskydy),  zvi.  ho- 
ra u  Liberce  v  Cechách  21)84'  vyso- 
ká, něm.  Jeschkenberg. 

Jeton  (ž'tóii),  fr.,  početní  peníz. 

Jen  (žé),  fr.,  hra",  žert;  jeux  ď esprit 
(žé  desprí)  ,  vtipné  n.  vtipové  hry 
společenské;  jeux  floraux  (žé  floro), 
fr.,  květinové  hry  (od  r.  1323  ve  fr. 
městě  Tulús  ročně  odbývaná  sla- 
vnosť,  kdež  se  za  básně  udělovaly 
zlaté  a  stříbrné  květiny). 

Jezerka,  studně  rákosem  obrostlá,  ji- 
hovýchodně od  Vyšehradu  ležící,  kde 
prý  knížata  Čeští  voleni  a  odtud  na 
Vyšehrad  vedeni  bývali. 

Jezidové  v.  Jesidové. 

Jezinky,  (ve  slov.  bajesl.),  zlé  bytosti 
ženské ;  srv.  Jaga-baba. 

Ježíš  v.  Jesus. 

Jidáš,  hebr.  jm.  muž.  v.  Juda;  J.,  a- 
noštol,  jenž  Ježíše  židům  zradil,  po- 
líbením pochopům  jej  označiv ;  od- 
tud J.  =  zrádce. 

Jig  (džik),  ang.,  lehký  skočný   tanec. 

Jihlava,  něm.  Iglau,  m.  na  Moravě. 

Jílava,  něm.  Eulau*  m.  v  Prusku. 

Jilemnice,  něm.  Stavkenbach,  m.  v  Ce- 
chách. 

Jílové,  něm.  Eule,  město  3  míle  od 
Prahy,  druhdy  zlatými  doly  proslulé, 
jež  od  1G.  stol.  spustly.  fravě. 

Jimramov,  něm.  Ingrowitz,  m.  na  Mo- 

Jindřich  v.  Heinrich ;  —ův  Hradec  v. 
Hradec.  [rolsku. 

Jinomostí,  něm.  Insbrukk,  hl.  m.  v  Ti- 


Jiří,  jm.  muž.  z  řc.  Georgos  =  rolník; 
-/.  a  Poděbrad,  odjinud  z  Kunstatu, 
*  1420;  slovutný  pán  a  od  r.  1458 
král  Český,  vynikaje  duchem  byl  pe- 
čliv  národu  svého;  f   1471  v 

Jirkov,  něm.   Gorkau,  m.  v  Cechách. 

Jistebnice,  něm.  Stubenbach,  m.  v  Ce- 
chách. 

Jizera,  něm.  Iser,  Isar,  Weser,  jméno  řek 
v  Cechách,  Němcích  a  Francouzích. 

Joachim,  hebr.,  jm.  muž.,  bohem  usta- 
novený.    • 

Joaillier  (žoaljé),  fr.,  klenotník. 

Joannes  v.  Johannes. 

Job,  nábožný  a  zámožný  muž  v  zemi 
Hus;  nenadálého  stihaly  zprávy  jedna 
za  druhou  (Jobova  zpráva)  ,  že  ztratil 
jmění  a  dítky,  ano  konečně  pozbyl  i 
zdraví,  až  sedě  na  hnoji  hnis  z  vře- 
dů si  ostruhoval,  takže  se  mu  vlastní 
jeho  žena  posmívala,  a  tří  přátelé 
jeho  trpké  výčitky  mu  Činili ;  Job 
však  snes  všecko  trpělivě  nabyl  pak 
dvénásobne  všeho,  cožkoli  dříve  měl. 

Jobber  (džober),  ang.,  nádenník  ;  po- 
davač; překupník;  lichvář. 

Jockey  (džoky),  ang.,  jezdčík  ,  jezde- 
cký pacholík  n.  poslaná;  předjížděč. 

Jocosus,  lt.,  žertovný;  joculator,  lt., 
žertovník,  žertýř,  kejklíř. 

Jod  v.  Iod. 

Jodokos,  z  řc. ,  jm.  muž.,  šíponosec, 
toulec  ;  skrác.  Jost. 

Joel,  hebr.  jm.  muž.,  jehož  pomocník 
Bůh  ;    jeden  z   12  menších  prorokův. 

Johann,  —es,  z  řc,  a  to  z  hebr.,  jm.  muž., 
boží  dar,  skrác.  Jan,  Ivan,  něm.  Hans, 
Čes.  Hanuš,  Honza,  ang-.  John  (džon)  ; 
— ?Va,  rytíř  řádu  sv. -Janského,  založené- 
ho k  ochraně  božího  hrobu  v  Jeru- 
salemě; John  Bull  (džon  bul],  ang., 
Jan  vůl,  přezdívka  národu  Anglického. 

Joch,  něm.,  jitro,  pole.  [no  psům. 

Joli  (žolí),  fr.,  veselý,  dává  se  co  jme- 


Joná: 


152 


Juliánskv 


Jonáš,  hebr.,  jm.  muž.,  holub;  prorok 
za  času  Jeroboama  II.,  pověstný  tím, 
že  jej  ryba  polkla  a  pak  opět  vyvrhla. 

Jonathan,  hebr.  jm.  muž. ,  věrný  pří- 
tel. Bratr  Jonathan,  žertovné  pojme- 
nování lidu  v  severo-americkém  sou- 
státí. 

Jongleur  (žonglér),  fi\,  kejklíř. 

Jonquille  (žonkilj),  fr.,  v.  žonkyla. 

Josef,  hebr.  jm.  muž.,  připojený  ;  -ína, 
im.  žen.,  přidaná;  —inos,  přívrženci 
.Josefa,  krále  Španělského,  bratra  Na- 
poleonova ;  —  ov,  nem.  Josefstadt,  m. 
a  pevnosť  na  Labi  v  Cechách. 

Josua,  hebr.  jm.  muž.,  jehož  pomo- 
cník Bůh. 

Jot-a,  název  řeckého  písmene  I,  ny- 
ní písmě  J;  —acismus,  přílišné  opa- 
kování joty  ;    —ovati,  jotou  opatřiti. 

Jouet  (žué),  fr.,  hřička. 

Jouissance  (žuisáns),  fr. ,  užívání  roz- 
koší. 

Joujou  (žužú),  fr.,  hračka,  hřicka. 

Jour  (žúr),  fr.,  den;  hon  jour  (bon 
žár),  dobrý  den;  a  jour  (a  žúr),  pro- 
hledný  (o  zasazených  drahokamech)  ; 
— nal  (žurnál)  v.  žurnál. 

Jovialista,  šašek,  šprýmař. 

Joviální,  veselý,  veselomyslný. 

Jovis  v.  Jupiter. 

Joyeux  (žoajé),  fr.,  veselý. 

Juan  (chuan),  šp.,  jm.  muž.  v.  Jan; 
Don^  Juan,  jm.  jistého  prostopášníka 
ve  Spanělích,  z  divadel  i  básní  zná- 
mého. 

Jubil-ace,  z  lt.,  oslavení ;  —  ant,  —ár, 
oslavenec,  druhotinář,  jemuž  ke  cti 
se  odbývá  slavnost  za  setrvání  dlou- 
hého času  (50  let)  v  nějakém  stavu 
n.  službě;  —  ate,  třetí  neděle  po  ve- 
likonoci, nazv.  dle  počátečních  slov 
j.  =  plesejte  ;  —  ej,  —eum,  z  lt.,  sla- 
vnost pamětní;  2.  druhotiny  (kněž- 
ské, úřednické,    manželské    t.  j.    50 


let);  3.  milostivé  léto  (v  25  n.  50 
letech  atd.). 

Jubka,  krátký   lehký  kabátek  ženský. 

Jud-a,  hebr.  jm.  muž.,  slavený;  4tý  syn 
Jakubův,  praotec  zvláštního  kmene 
Israelitův;  odtud  něm.  Jude  =  žid; 
—as  v.  Jidáš;  —  ex ,  lt,  soudce  ;J. 
competens,  příslušný  soudce;  j.  euriae, 
nejvyšší  soudce  zemský  v  Uhřích : 
j.  delegatus,  soudce  nařízený;  j.  in- 
competens,  s.  nepříslušný ;  j.  inferior, 
s.  nižší,  s.  podřízený;  j.  superior,  s. 
vyšší ;  —  ica  ( -ika),  pátá  neděle  po- 
stní, n.  smrtelná ;  —icatum,  lt.,  rozsu- 
dek ;  —iciální,  soudní,  soudničky  ;  — i~ 
cium,  lt.,  soud;  2.  soudnictví  ;  3.  roz- 
sudek, soudní  výrok ;  j.  appellationis, 
odvolací  soud  ;  j.  aulicum  caesareum, 
dvorský  soud  císařský;  j.  camerale, 
s. "komorní;  j.  civile,  s.  občanský: 
j.  criminale,  s.  hrdelní ;  j.  ecclesiasti- 
cum,  s.  církevní;  j.  feudale,  s.  man- 
ský n.  lenní;  j.  ignis,  očista  ohněm 
(boží  soud) ;  j.  ordinarium ,  řádný 
soud ;  j.  seculare,  s.  světský ;  —itha, 
skrác.  Juta,  hebr.  jm.  žen.,  vyzna- 
vaČka  boží. 

Jnge  (žiž),  fr.,  soudce. 

Jugul-aris,  lt.,  hrdelní;  venaj.,  hrdel- 
nice  ;  —  um,  kosf  klíční  ,  k.  osí,  k. 
nápravná,  k.  vidliČná,  vidlice,  věnec, 
ostružka. 

Juchta,  hebká ,  pevná  Červená  kůže 
v  Rusku  připravovaná,  silně  zapá- 
chající. 

Jujuba,  strom  v  Malé  Asii  a  jižní  E- 
vropě,  jehož  ovoce  užívají  proti  kašli. 

Julep  (žilep),  fr.  z  arab.,  chladivý  n. 
hojivý  nápoj. 

Jnl-ianský  kalendář  od  Julia  Caesara 
uvedený,  jenž  místo  roku  měsíčního 
ustanovil  rok  sluneční;  slově  též  sta- 
rý kalendář,  starý  stil,  nebof  r.  1582 
za  papeže  Kehoře  XIII.  byl  od  učen- 


Julius 


—   153  — 


Juvenálic 


ců  lépe  vyměřen,  kterýžto  nový  Gre- 
goriánský  kalendář  jde  nyní  před  J.- 
ským  o  12  dní  napřed;  —  ít»,  lt.,jm. 
muž.,  mlékovlasý;  2.,/.,  skrác.  Juli, 
červenec  (7mý  měsíc  v  roce). 

Junák,  srb.,  hrdina  ;  junačka  sreca,  srb., 
hrdinské  štěstí. 

Jungmann  Josef,  *  1773,  profess.  a 
prefekt  gymnasiální,  sestavil  zname- 
nitý slovník  jazyka  českého  1800 — 
1835,  kromě  jiných  knih;  f  1847. 

Junior,  skrác.  jun.,  mladší. 

Juniperus,  lt.,  jalovec. 

Junius,  skrác.  Juni,  červen  (6tý  mě- 
síc v  roce). 

Junker,  něm.,  šlechtic,  zeman,  panic. 

Juno,  v  řím.  baj.,  nejvyšší  bohyně,  py- 
šná, žárlivá  manželka  Jupiterova;  2. 
jm.  oběžnice  r.  1804  objevené  ;  —  ni- 
um,  kov.  [ta,  výbor. 

Junta,  šp.,  jednota    zvi.  vládní  jedno- 

Jupiter,  v  řím.  baj. ,  nejvyšší  a  nej- 
mocnější bůh ;  hromo vládce. 

Jupka  v.  jubka. 

Jur-a,  pl.,  práva  v.  jus;  —  amentum,  lt., 
přísaha ;  —  át,  právník ;  —atus,  lt.,  pří- 
sežný, porotník;  —atio,  přisahám; 
—ator,  přisahající ;  —atorium ,  slib  s 
přísahou  ;  —é  (žiré)  ,  fr. ,  porotník, 
přísežný ;  —idický  ,  právnický  ;  —  is- 
consultus,  lt. ,  práv  znalý  ;  —isdikce, 
z  lt.  —isdictio,  soudní  správa,  soudní 
moc  ;  příslušnost  soudu  ;  soudní  okres ; 
právo  ;  —isprudentia,  lt. ,  právnictví ; 
— isla,  právník ;  —istický,  právnický ; 
—istitium  v.  justitium. 

Jurta,  rus.,  plátěná  chatrč  n.  stan  ko- 
čovníkův v  Asii;  též  jáma  v  zemi 
vykopaná  a  střechou  pokrytá. 

Jury  (džory),  ang.,  (žíry)  ,  fr. ,  soud 
přísežných,  porota. 

Jus  (ží),  fr.,  tučná  jícha. 

Jus,  gen.  juris,  lt.,  právo ;  j.  ad  rem, 
pr.  k  věci ;  j,  ad  vitam,  doživotně  pr. 


k  požívání  něčeho ;  j.  aquaeductus, 
pr.  k  vedení  vody  ;  j.  canonicum,  pr. 
církevní;  j.  civile,  pr.  občanské;  j. 
civitatis,  pr.  městské,  měšťanské  ;  j. 
commcrcii,  pr.  obchodní ;  j.  criminale, 
pr.  hrdelní ;  j.  >decimandi ,  právo  de- 
sátku ;  j.  gladii,  pr.  meče  ;  j.  in  re, 
pr.  na  věci ;  j.  manuarium ,  pr.  pě- 
stní; j.  mercantile,  pr.  obchodní;  j. 
militare ,  pr.  vojenské;  j.  nalurae, 
pr.  přirozené ;  j.  particidare,  pr.  zvlá- 
štní ;  j.  patriae  potestatis ,  pr.  moci 
otcovské  ;  j.  patronatus*  pr.  patroná- 
tní ;  j.  personále,  pr.  osobní ;  j.  posi- 
tivům, pr.  rozumové  ;  j.  praesentandi, 
j.  praesentationis,  pr.  podací ;  j,  pri- 
mae  noctis,  pr.  první  noci  (domnělé 
právo  někdejších  pánův  k  nevolni- 
cím) ;  j.  primogenitur ae ,  pr.  prvoro- 
zenství ;  /.  regále,  pr.  královské ;  j. 
stapulae,  pr.  skladní;  j.  venationis, 
pr.  hosební ;  j.  vitae  et  necis,  pr.  ži- 
vota i  smrti,  pr.  hrdelní;  jura  cessa, 
práva  postoupená  ;  jure,  dejurex  prá 
vem,  z  práva ;  omni  jure,  vším  prá- 
vem; juris  utriusque  doctor,  skrác. 
JUD.  práv  obojích  (veškerých)  doktor. 

Jussio,  lt.,  rozkaz ;  jussu,  z  rozkazu. 

Just,  z  lt.,  právě,  zrovna  ;juste  milieu 
(žist  miljéj ,  fr. ,  pravý  prostředek 
mezi  stranami;  —  ice,  zlt.  —itia,  spra- 
vedlnost; 2.  soudnictví,  soudní  sprá- 
va ;  —iciár ,  soudní  úředník ;  —iční, 
soudničky ;  j.  ministerium,  min.  sou- 
dnictví; —ijikace,  z  lt.,  ospravedlně- 
ní; —ijikovati ,  z  lt.,  ospravedlniti  ; 
hájiti ;  —inus,  —inianus  ,  skrč.  —in, 
lt.  jm.  muž.,  spravedlivý;  Upravda  ; 
—irovati,  upraviti,  připr. ;  —orium,  u- 
pravovák  (nástroj  písmolijcův);  —  us, 
lt.,  pravý. 

Juta,  jm.  žen.,  v.  Juditha. 

Juvantia,  pl.,  lt.,  silidla. 

Juven-álie,  slavnost   bohyně  mladosti ; 


Javenta 


154  — 


Kanár 


—ta,  —tas,    lt.,    mladost ;    2.    bohyně 
mladosti. 
Jnwel,  z  hol.,  drahý  kámen  broušený; 
klenot;  —  ier,  klenotník. 


Jux,  z  lt.  jocm,  junda,  švanda,  žert. 

Juxta,  lt.,  vedle,  podle  ;  (v  práv.)  ve- 
dlezapsání ;  per  jaxtam,  vedlezapsá- 
ním ;   —posilio,  lt..  přivádění. 


K 


Kaaba,  tur.  ,  Mahomedův  Čtverhraný 
chrám  v  Mekce. 

Kaaden  v.  Kadaň. 

Kabacoun,  kavecan,  kavecon  (it.  cave- 
zone ,  fr.  cave^on,  něm.  Kappzaum), 
ohlávka  na  koně. 

Kabak,  rus.,  krčma. 

Kabala,  z  hebr.  kabbalah,  ústní  podání 
židovského  náboženství,  tajné  učení 
židovských  rabínův;  2.  pikle,  úklady. 

Kabanica,  selský  oděv  z  hrubého  sukna. 

Kabar,  živočich  dvoupaznehtý  jeleno- 
vitý,  jenž  dává  pížmo  ;  —cla,  krajina 
na  Kavkazsku,  v  níž  žijou  —clinci. 

Kabát,  svrchní  oděv  mužských  s  ru- 
kávy, obyčejně  z  látky  vlněné,  jenž 
sahá  od  šíje  až  na  stehna. 

Kabbala  v.  kabala. 

Kabel-a,  —e,  mošna,  taška;  2.  k.,  hol. 
kabel,  lano  od  kotvě,  1.  kotevní. 

Kabeljau,  něm.,  treska  (ryba). 

Kabestan,  z  fr. ,  natáčka  n.  vřeteno 
kotevní. 

Kabin,  arab.,  svatební  smlouva. 

Kabinet,  z  fr.,  pokojík,  komnata  ke 
zvláštním  účelům  zřízená ;  2.  7c\,  nej- 
vyšší (tajná)  rada  některého  pano- 
vníka ;  vláda ;  3.  sbírka  pamětiho- 
dných věcí  k  vědeckému  účelu ;  k. 
fysikální,  pokoj  s  nástroji  silozpyte- 
ckými  ;  k.  mechanický,  strojovna;  7c. 
minerální,  sbírka  nerostův;  —ní  Ivtt, 
psaní  panovníkovo  k  někomu. 


Kabriolet,  —ka,  dvoukolesý  vozík  s  je- 
dním koněm. 

Kabylové,  obyvatelé  severní  části  Al- 
žíru v  Africe. 

Kaca-bajka  v.  kazajka;  —fir,  —fírek, 
žertovný,  vtipný  člověk;  —pna^  do- 
mov —pníka ,  t.  kupce  n.  kramáře 
kočovního. 

Kacik  v.  kazik. 

Kacíř,  z  řc,  bludověrec;  —  ství,  bludo- 
věrství,   bludná  víra. 

Ka.Q>ic-Miošic  Ondřej,  slavný  básník  jiho- 
slovanský,  *  1690,  f   14.  pros.  1760. 

Kacuča  v.  cachucha. 

Kadaň,  něm.  Kaaden,  m.  v  Cechách. 

Kadelité,  sekta  přísnověrcův  muhame- 
danských. 

Kadence,  závěrka,  v  bud.,  sluchu  při- 
měřené ukončení  některé  hudební  věty. 

Kadet,  z  fr.,  mladší  synek  šlechtický  ; 
2.  vojenský  panoš  ;  —ovna,  vojenská 
škola  pro  kadety  zřízená. 

Kádi,  tur.,  sudí,  soudce.  [jevený. 

Kadmium,  ladík,  bílý  kov,  r.  1817  ob- 

Kadmos,  řc,  báječný  hrdina,  bratr  Eu- 
ropy,  vystavěl  Theby  a  uvedl  písmo  v 
Kecku. 

Kadri  v.  Kadelité :  —la  v.  quadrille. 

Kafes,  kafas,  zamřežovauá  okna  u  ha- 
rému; 2.  státní  vězení  na  syny  sul- 
tánovy. 

Kaffa,  druh  indického  pestrého  kar- 
tounu, [ho  zboží. 

Kaffar,  tur.,  clo,    poplatek    z   poslané- 


KahVo 


—  ir>?> 


Kaleuala 


Kaífee  v.  café  ;  kaffein,  kávovina. 

Kafr,  bílá  hořlavá  těkavá  pryskyřice 
silně  zapáchající,  ze  skořicovníku  ka- 
frového ve  východ.  Indii. 

Kafrové,  divocí  obyvatelé  jižní  Afriky. 

Kaftan,  dlouhý  oděv  záslužný  v  Ture- 
cku ;  v  Ruších  svrchní  oděv  národní. 

Kaik,  tur.,  malá  loď. 

Kaimakam,  kaimakan,  tur.,  náměstník, 
místodržíeí  v  některé  krajině;  —  ie, 
místodržitelství. 

Kaimy,  tur.,  papírové   peníze. 

Kain,  nejstarší  syu  Adamův,  jenž  se 
zanášel  orbou  a  zabil  svého  bratra 
Ábele. 

Kajaput,  —  nik,  strom  v  Austrálii,  z  je- 
hož listův  se  nabývá  drahé  ether ické 
silice. 

Kajka,  kachna  žijící  na  pomořských 
skalinách  sever.  Evropy,  svým  jem- 
ňounkým  prachem  proslulá. 

Kajman,  kaiman,  krokodil  v  již.  A- 
merice.  [komora. 

Kajuta,  lodní  pokojík,  komnata,  budka, 

Kakadu,  chocholatý  papoušek  z  vých. 
Indie. 

Kakao ,  semena  z  —vníka  (stromu  v 
Asii,  Africe,  západní  Indii  a  jižní  A- 
meriee),  ježto  oloupaná  ,  upražená  s 
cukrem  zadělaná  dávají  čokoládu ; 
—vina,  massa  z  kakao  zhotovená. 

Kakas,  pražená  zrna  kukuřičná,  oblí- 
bené to  jídlo  v  Sedmihradsku. 

Kakerlak,  kakrlak,  tarakan,  šváb,  ob- 
tížný hmyz  domácí;  2.  k.  ,  bělák, 
člověk,  jemuž  chorobou  vlasy  zběle- 
ly, oči  zčervenaly  a  jenž  se  světla 
štítí. 

Kako-démon,  z  řc,  zlý  duch ;  —démo- 
nie, běsnosť;  —doxie,  zlá  pověst; 
—dyl,  sloučenina  uhlíku,  vodíku  a  o- 
trušíku;  —ethes,  nezhojitelné  zlé;  —fil, 
zlomil;  —fonie,  zlozvuk ,  zlozvučí; 
—galaktie,  zlomleČnosť;     —rjamic,  ne- 


shodné manželství;  —grajie,  nepravo- 
pis  ;  —kratk,  zlovládí ;  —meter,  smrado- 
měr  ;  —morfie,  —morfosh,  zlotvornosť ; 
—pathie,  těžkomyslnosf ;  -,?w,  nemoc ; 
—sitie,  nechuř  k  jídlu;  —skopos,  do- 
zorce nad  kněžími;  —spermasie,  zlo- 
semenosf ;  —stomie,  spatná  výřeČnosť  ; 
—technion,  nepravé  svědectví ;  —thy- 
mie,  nevole,  zloba ;  —trichie  ,  řídko- 
vlasosf,;  —trqfie,  neduženství  ;  —zelie, 
opičáctví,  opičení-se  po  kom. 

Kaktus,  z  řc.  kaktos,  pochodnice,  ro- 
stlina trnatá  Americká  rozličných  dru- 
hův, jež  se  u  nás  pro  krásný  květ 
v  hrncích  přechovává. 

Kala-bréz,  Černý  plstěný  klobouk  na 
spůsob  homole,  nazvaný  dle  —  hrie, 
krajiny  v  již.  Itálii;  —funa  v.  kolo- 
fonium ;  —májka,  národní  tanec  Če- 
ský v.  kolomyjka ;  —mank,  vlněná 
látka  pruhovaná;  —  nd,  bratrstvo  po- 
božných osob  v  1%.  století,  ježto  se 
shromažďovalo  1.  dne  každého  mě- 
síce, a  jehožto  členové  —ndovci,  po- 
zději se  vyznačovali  více  hýřením 
než  pobožností;  —  ndovat i,  hýřiti ;  —n~ 
dra,  skřivan  mongolský. 

Kalap,  sic,  klobouk. 

Kaldoun,  husí  drobečky  zavařené  srejží. 

Kale,  káleli,  tur.,  tvrz. 

Kaledon-ie,  st.  název  Skotska  ,  kdež 
žili  —ové. 

Kaleido-skop  ,  krasohled  ,  pestrohled 
(kukátko  r.  1817  vynalezené,  v  němž 
jednoduché  věci  oku  rozmanitě  se 
objevujou)  ;  fonický  k.  či  —fon,  otřa- 
soiněr,  vlnoměr  hudební,  jehož  po- 
mocí zračí  se  oku  vlny  k  spůsobení 
tonů  potřebné. 

Kalend-ař,  ukazatel  ročního  pořádku, 
dní,  neděl,  svátků  atd. ;  -y  v.  ca- 
lendae. 

Kalewala,  čuchonská  národní  hrdinská 


Kalfaktor 


156 


Kalvinisté 


báseň,  ježto  se  po  století  ústním  po- 
dáním v •  Kavclsku  zachovala. 

Kalfak-tor,  z  lt. ,  topič ;  2.  donašeě ;  3.  u- 
cpavatel  n.  zasmolovatel  lodí  ;—trovati, 
konopěmi  zacpávati  loď,  konopiti  loď. 

Káli,  slanice,  rostlina,  jež  se  spálí  a 
slouží  k  dobývání  salajky  č.  sody  a 
k  vyloužení  popela;  2.  k.,  draslo,  sůl 
vytoužením  rostlinného  popela  nabytá. 

Kaliber,  z  fr.,  průměr,  světlost,  duše 
zbraně  (průměr  otvoru  u  ručnice  n. 
děla). 

Kalif,  ar.,  následovník  t.  Mohamedův, 
titul  panovníkův  moharnedáuských 
na  východě;  —  át,  náměstnictví  (dů- 
stojenství i  země  kalifova)  ;  —ornie, 
rozlehlá  krajina  přímořská  v  sev.  A- 
nierice,  jejíž  jedna  čásť  Nová  Jf., 
svou  hojností  zlata  proslula. 

Kalich,  z  lt.  calix,  něm.  Kelcli ,  číše 
kovová,  též  kostelní  nádoba,  z  níž  sé 
podává  křesťanům  svátosí  oltářní; 
zvláště  pak  byl  k.  znakem  českých 
utrakvistův  (zastávajících  netoliko  při- 
jímání těla  než  i  krve  Páně  ve  spů- 
sobě  chleba  a  vína)  v  15 — 16  století, 
zdobíce  jim  veřejná  svá  stavení ,  a 
odkudž  také  sluli  Kališníci. 

Kaliko,  jemná  bílá  látka  bavlněná ;  pů- 
vod, katun. 

Kalium,  draslík,  kov  r.  1807  objevený. 

Kalkant,  z  lt.,  měchošlap  u  varhan. 

Kalkul,  z  fr.,  a  to  z  lt.,  počet ,  počí- 
tání; —ace,  rozČet ,  rozčítání,  účto- 
vání; —ační,  rozčítací;  —ator,  počita- 
tel,  rozčitatel ;  —  atura,  počtárna,  rozč., 
početná ;  —ovalí,  počítati,  rozčítati. 

Kalli-graf,  zře.  krasopisec;  —grafický, 
krasopisecký  ,  krasopisný;  —grafie, 
krasopis ;  —logie,  krasomluva,  — mluve - 
ctví,  výmluvnost ;  —ope,  krasomluvná, 
tak  slově  Musa  básní  hrdinských; 
—ste,]m.  žen.,  nejkrásnější;  —stemon, 
krasonif,  krasonitka  (rstl.);  —sthenie, 


ušlechfující  tělocvik ;  —technika,  krá- 
souma, okrašlovatelství ;  —triche,  ža- 
bí vlas  (rstl.). 

Kallo-logie,  krasouka ;  —pismus,  —pi- 
strie,  ozdobnictví,  ozdobovatelství. 

Kalmank  v.  kalamank. 

Kalraáuser,  něm.,  (skrác.  z  Kamaldu- 
lenser),  potměšil,  — ec. 

Kalmukové,  či  Kalmuci,  národ  čeledi 
Mongolské  v  Rusi  v  Astrachaňsku  ži- 
jící, dílem  co  ozbrojení  vojínové,  dílem 
co  kočovníci;  2.  kalmuk,  hrubé  su- 
kno, jakož  i  kabát  z  něho  ušitý. 

Kalmus  (z  řc.  kalamos  =  rákos)  ,  prsní 
kořen,  puškvorec. 

Kalmykové  v.  Kalmukové. 

Kalnyševský  Petr  Ivanovic  ,  poslední 
košový  ataman  v  SíČi  na  Zaporoží. 

Kalo-biotika,  z  řc,  nauka,  jak  se  může 
příjemně  žíti ;  —fyllum,  krasolist,  po- 
na  (strom) ;  —ger  v.  kal  uder ;  —ka- 
gathie,  dobroduší,  šlechetnost ;  —met, 
řc,  krásná  čerň,  solicník  rtuťový  (bí- 
lý prášek,  jenž  na  slunci  n.  světle 
černá) ;  —metrie,  krasomerství ;  —po- 
die,  dřeváky,  dřevěné  střevíce  ;  —ri- 
cký,  z  lt.,  teplový  ;  —se,  z  rus.,  svr- 
chní střevíce  přes  boty. 

Kalpa,  ind.,  den  a  noc  Brahmova,  t. 
j.  4320  millionův  let,  načež  prý  bu- 
dou všecky  věci  zničeny. 

Kalpak,  uherská  (husarská)  čepice  s 
kožišným  okolkem ;  srv.  kolpak. 

Kalu-děr,  — ger,   mnich  v  řecké  církvi. 

Kalvárie  (z  lt.  calvaria,  lebka) ,  hora 
u  Jerusalema,  na  níž  se  zločinci  po- 
pravovali  a  na  niž  i  p.  Ježíš  ukřižo- 
ván byl. 

Kalvarůže,  jablka  červená  na  vrchu  i 
vnitř. 

Kalvin  Jan,  *  1509,  f  1564,  církevní 
reformátor,  žil  a  působil  hlavně  ve 
Švýcařích  (v  Helvetii).  pročež  jeho  ná- 
sledovníci šlovou    buďto   —  isté   nebo 


Kalvinismus 


—  157 


Kandelcukr 


/telceti ;  —ismus,  —štvi,    učení    Kalví- 
novo. 

Kalypso,  v  řc.  baj.,  nymfa  na  ostrově 
Ogygii,  kdežto  7  let  hostila  Ulyssa, 
jemuž  se  byl  koráb  rozbil. 

Kalypter,  řc,  pokrývka  ;  —ion,  pokry- 
vadlo,  obalovadlo. 

Kalyx,  řc,  kalich.     Kamaa  v.  kamea. 

Kamaldulenský  mnich,  ze  řádu  sv.  Ro- 
mualdem  v  údolí  Camaldoli  vApen- 
ninách  r.   1012  založeného. 

Kamarád,  z  fr.,  druh,  soudruh,  spole- 
čník ;  —ka,  družka,  společnice  ;  —siví, 
—erie,  soudružství. 

Kamarilla,  ze  ap.,  dvořanina,  t.  j.  pa- 
novníkovo služebnictvo,  které  nepra- 
vým spůsobem  proti  zákonu  na  pano- 
vníka v  záležitostech  vládních  působí. 

Kamaroma,  řc,  zlomenina  lbi. 

Kamaš-e,  zapínací  punčochy,  botky  bez 
podavů,  které  se  knoflíky  zapínají  a 
zvi.  v  zimě  se  nosí;  —nictví,  vojenská 
služba  v  míru  (kdež  se  přísně  hledí 
na  rozličné  nepatrné  maličkosti). 

Kambrajské  plátno  v.  Kamrtuch. 

Karačatka,  studený  poloostrov  v  sever. 
Asii,  náležící  k  Rusku. 

Kamea,  kamehu,  drahý  kámen,  jehož 
vypukle  řezaný  obraz  jest  jiné  bar- 
vy než  spodek. 

Kameel,  něm.  z  řc,  velbloud. 

Kamehuja,  kamej  v.  kamea. 

Kamélie,  krásná  rostlina,  nazvaná  ke 
cti  učeného  jezuity  a  bylinoznalce 
Kamela,  jenž  žil  v  18.  stol. 

Kamel-opardalis,  žirafa  (ssavec  dvojpa- 
znehtýj  ;  —ot,  hrubá  látka  z  velblou- 
dí n.  kozí  srsti. 

Kamenice,  něm.  Chemnitz,  m.  v  Saších. 

Kamerád  v.  kamarád. 

Kamer-ále,  —alia  v.  cam  .  .  ;  —ální, 
komorní  t.  j.  komorních  statkův  se 
týkající ;  —alistika,  nauka  o  komor- 
ním n.  státním  hospodářství. 


Kamfín,  hořlavá  sloučenina  terpentinu 
a  líhu,  hoří  jasným  bílým  plamenem. 

Kamille,  něm.,  heřmánek  (rstl.J. 

Kamin,  ohniště  ve  vlaských  a  francouz- 
ských příbytcích  ;  2.  v.  komín. 

Kamizola.  z  ťr.,  krátký  kabátek,  živůtek. 

Kammarolith,  z  řc.  rakokam. 

Kammer,  něm.,  komora ;  —tuch  v.  Ka- 
mrtuch. 

Kampeš-ka,  —ské  dřevo,  z  Ameriky  z 
města  Campeche  v  Mexiku. 

Kamrtuch,  jemná  tkanina,  pojmenova- 
ná dle  města  Kammerichu  Či  Cam- 
brayi  v  Anglicku.         [podobný  koze. 

Kamzík,  ssavec  dvoupaznehtý  v  Alpách 

Kanaan,  zaslíbená  země  židovská. 

Kanafas,  tkanina  plátěná  s  pruhy  o- 
byc.  na  povlaky;  jm.  má  snad  od 
krajiny  Canavese  v  Itálii  v  Piemontě. 

Kanál,  z  lt.,  stoka,  trati  vod  ;  2.  prů- 
plav (z  jedné  řeky  do  druhé);  3. 
průliv  (mezi  dvěma  břehoma  mořský- 
ma) ;  —ie,  z  fr.  canaille  v.  t.  ;  kana- 
lisovati,  stokami  n.  trativody  opatřiti. 

Kanárek,  žlutý  pták  z  čeledi  pěvcův 
z  ostrovův  Kanárských  u  Afriky. 

Kanastr,  ze  šp.,  košový  tabák. 

Kanc-alář,  —elár,  písárna,  lírední  svě- 
tnice ;  —elárský,  ředitel  kanceláře  ně- 
kdejších vrchnostenských  úřadův;  — e- 
lista,  úředník  v  kanceláři  (co  titul  ú- 
ředníků  v  jistého  stupně) ;  —ionál,  zpě- 
vník, kniha  církevních  n.  kostelních 
zpěvův;  —  Ur,  přednosta  n.  předsta- 
vený kanceláře  ;  2.  k.,  úředník  vyso- 
kého stupně,  na  něhož  náleží  vydá- 
vání nejdůležitějších  veřejných  listin  ; 
odtud  titule :  nejvyšší  k.,  rísský  k., 
dvorský  k.,  atd. 

Kančuh,  —a,  pol.  kanczug,  krátký  tlu- 
stý bič  z  řemení  spletený. 

Kandel-ábr,  (z  lt.  candelabrum) ,  sví- 
cník,  svícen  s  mnohými  rameny  ;  —  cu- 
kr v.  kandiscukr. 


Kandia 


158 


Kapitalisovati 


Kandia,  Kandie,  ostrov  v  Středozemním 
moři  obývaný  Reky. 

Kandid-át,  z  lt.,  Čekatel  (úřadu,  uči- 
telství ;  srv.  candidatus)  ;  —atura,  če- 
katelství  úřadu,  č.  učitelství ;  —ovati, 
čekati  úřadu,  učitelství. 

Kandiot,  tanec  řecký  (z  ostr.  Kandie). 

Kandirovati,  cukr  přečistiti  a  Vyhrani- 
ti ;  kandis,  kandiscukr ,  cukr  přeči- 
štěný a  vyhraněný. 

Kanduš  v.  kontuš. 

Kandžar  v.  handžar. 

Kanefory,  zře,  košíČkářky  ,  koŠono- 
aky,  v  st.  Kecku  dívky,  jež  při  slavno- 
stech nosily  svátosti  v  koších  na  hla- 
vách; odtud  rozličné  stavitelské  o- 
krasy. 

Kánguro,  klokan  (ssavec  vakovatý  v 
Austrálii). 

Kanibal,  lidožrout ;  —ismus  ,  —štvi,  li- 
dožroutství ;  —  ský,  lidožrout*ký. 

Kanoe,  kanot,  korábec,  lodička  Ame- 
rických divochův  z  kmene  stromové- 
ho vyhlubená. 

Kanón,  z  fř.,  dělo,  puška,  hrubá  střelba ; 
2.  k.,  z  řc,  pravidlo,  ředidlo,  předpis; 
církevní  zákon  ;  3.  k.  hudební,  sklad- 
ba, v  níž  jeden  hlas  po  druhém  týž 
zpěv  přednáší  tak  však,  že  dokud  po- 
slední nezačal,  první  skončiti  nesmí ; 
4.  k.,  druh  hrubého  něm.  písma;—  á- 
da,  střelba  z  děl ;  dělostřelba  :  —ický, 
dle  církevních  zákonův  ustavený ; 
—ické  právo,  církevní  právo  ;  —  ika, 
hudební  počtověda ;  —ikus  v.  kano- 
vník; —isace,  vyhlášení  za  svatého; 
—isovaťi,  za  svatého  vyhlásiti;  —issa 
v.  kanovnice;  —ýr,  dělostřelec 

Kanop,  egyptská  modla  v  podobě  čbá- 
nu  s  hlavou  a  nohami. 

Kanovn-ice,  řeholnice  n.  jeptiška  vyš- 
šího řádu ;  —  ík,  kněz  kapitolní.  člen 
kapitoly  (hodnosť  církevní). 

Kantáta  (z  lt.    canfare,  zpívati),   hude- 


ariemi ,    rečiíativy    a 


bnf    skladba 
sbory. 

Kantharid-in,  pryskyřice  španělských 
mušek  ;  —ka,  španělská  moucha. 

Kantismus,  Kantianismus,  filosofie,  jíž 
učil  Emanuel  Kant,  *  1724,  f  1804. 

Kanton,  kraj,  okres  spolkový,  zvi.  tak 
šlovou  jednotlivé  samostatné  kraje  ve 
Švýcařích ;  2.  K.,  veliké  přímořské 
město  v  Číně;  —áda,  prostor  za  ku- 
lisami v  divadle ;  —ovati,  bydleti  po 
dědinách,  vesnicích  n.  městečkách,  b. 
rozptýleně  (o  vojsku). 

Kantor,  z  lt.,  zpěvák  ;  2.  vesnický  u- 
Čitel  (jenž  bývá  zároveň  varhaníkem 
a  kostelním  zpěvákem)  ;  cantores  a- 
mant  humor  es ,  lt. ,  zpěváci  milujou 
pití ;  —át,  —ství,  služba  kantorova,  u- 
Čitelství ;  —ovati ,  co  kantor  n.  uči- 
tel žíti.  [hlína. 

Kaolin,    čin.,  země   porcelánová,     bílá 

Kap,  předhoří,  v.  cap ;  —acita,  z  lt.  ca- 
Xxxcitas,  chápavost ,  schopnost ;  2.  pro- 
stor lodní;  3.  dobrá  n.  schopná  hla- 
va; důmyslná  osoba;  —auě,  hol.,  pa- 
luba nad  kajutou;  —ar,  —ara,  z  řc 
keř,  jehož  poupata  do  octa  naložená, 
—arky  či  —arlata  (kaprlata),  slouží  co 
koření  do  jídel ;  kcípe,  kukle  mnišská  ; 
—ela,  sbor  hudebníkův ;  2.  k.,  test, 
kotlík  přepalovací;  —elní  mistr  v.  ka- 
pelník ;  k.  pec ,  pec  přepalovací ;  k. 
stříbro,  stř.  přepálené  n.  přepalované  ; 
—elník,  ředitel  sboru  hudebnického ; 
—er,  z  fr.,  lapač,  zajimač  lodí ;  ná- 
mořský  loupežník;  —etan  v.  kapitán; 
—idži,  tur.,  strážný  dveří,  vrátný, 
dveřný;  —idzibaša ,  náčelník  stráž- 
ných; k.,  —iaga,  náčelník  janiČáruv  : 
—ija,  tur.,  vrata;  —Urinu',  z  lt.,  vlá- 
skový,  vlásečný  ;  —išon  v.  capuchon. 

Kapit-ál,  z  lt.,  hlavní  peníze  ,  hl.  su- 
ma, jistina  ;  2.  zhiaví  n.  hlavice  slou- 
pu ;   3.   k,  —áTka,  písmo  hlavní;  —a- 


Kapifcalista 


—  150 


Karbaník 


lisovati,  peníze  co  kapitál  n.  jistinu 
uložiti ;  —alista,  člověk,  jenž  má  své 
poníže  na  úrocích  ;  —  áhú,  hlavní,  zá- 
kladní; 2.  rázný,  statečný;  -*án,  ná- 
čelník, zvi.  náčelník  setniny  vojenské, 
setník;  generální  Je.,  hlavní  náčelník 
vojenský;  —ol  v.  capitoliuín;  —ola, 
hlava,  záhlaví,  oddělení  v  knize;  2. 
/.-.,  kanovnictvo,  sbor  kněžský  při  hla- 
vním kostele;  3.  domluva,  důtka; 
—olník  v.  knpitulár;  —  oni,  rozkolníci 
v  Rusku,  nazvaní  po  jistém  mnichu 
Kapitonovi,  nemají  kostelů;  —via  v. 
kapitola  2)  ;  —ulace,  smlouva  o  hla- 
vu t,  j.  smi.  o  vzdání-se  obležených, 
vzdání-se  pod  výminkami;  2.  smi.  o 
službo  vojenské ;  —ulant ,  rukojmě 
smlouvy  o  vzdání-se;  2.  voják  dle 
smlouvy  sloužící;  —ulav,  Člen  kapi- 
toly kněžské;  —ulovati,  učiniti  smlou- 
vu o  vzdání-se;  vzdáti  se  na  smlouvu. 

Kapkán,  ras.,  pasť  na  lišky  a  na  vlky. 

Kapl-a,  —e,  z  lt. ,  malý  kostelík  bez 
zvláštního  kněze ;  —an ,  kněz  podří- 
zený faráři ;   —anka,  obydlí  kaplanovo. 

Kapoun,  vykleštěný  kohout;  —iti,  vy- 
klesiiti  kohouta. 

Kapr-ál  (z  fr.  caporal  —  náčelník),  de- 
sátník vojenský ;  —ice,  —is  v.  caprice ; 
—rle  v.  kapar. 

Kaps-a,  z  lt.,  schránka  v  oděvu  udě- 
laná ke  schovávání  šátku,  peněz  atd. ; 


ji  nosí  venkovanky;  —le,  —ule,  zá- 
palka, klobouček,  tobolička  ku  střelbě. 

Kapuc-e,  kápě,  dlouhý  límec  u  pláště 
zvi.  u  mnišského  ;  —in,  mnich  kapuci 
nosící;  —ináda,  kapucínské  t.j. hlou- 
pé kázaní;  hloupý  kousek. 

Kapučehaj,  tur.,  jednatel. 

Kapudan-paša,  tur.,  náčelník  turecké- 
ho loďstva.  [caput. 

Kaput,    svrchník,     svrchní  kabát   srv. 

Kapyšon  v.  eapuchon. 


Kára,  vozík  o  dvou  kolách. 

Kára,  tur.,  černý;  —ba  (ze  slov.  koráb), 
loď  v  tur.  Asii  užívaná ;  —báč,  bič  z 
řemení  upletený  s  krátkým  bičištěm  ; 
—bácník,  úředník,  jenž  poddaný  lid 
selský  karabáčem  k  robotě  doháněl  ; 
—béla,  zakřivená  šavle  polská  či  vla- 
stně tatarská,  jejíž  jilec  nemá  oblou- 
ku č.  poutka ;  —bina,  jezdecká  krát 
ká  ručnice  ;  —binník,  —biniér,  jezdec 
s  karabinou  ;  —Dac/h,  tur.,  v.  Černá 
hora;  —fiat,  hvozdík  č.  hřebíček  za- 
hradní (Tstl.) ;  —ibové.  lidožrouti  na 
malých  ostrovech  západ.  Indie;  —ité, 
—ové  (písmaři),  židovská  sekta,  jež 
zavrhuje  talmud,  držíc  se  přísně  zá- 
kona Mojžíšova  ;  —ka,  šp.,  veliká  loď 
starého  spúsobu  ;  2.  oděv  nižších  úře- 
dníkův tureckých. 

Karaniád,  špatně  místo  kamarád. 

Karambol  v.  karamboláž  ;  —a,  červená 
kulička  ve  hře  biljárové  ;  —  áž,  sráz, 
sražení-se  kulí  ve  hře  biljárové;  —i- 
na,  žlutá  kulička  ve  hře  biljárové ; 
—ovati,  vraziti  do  více  kulí;  sraziti 
se  (o  kulich). 

Karamel  (černý  med),  hnědý  cukr, 
horkem  proměněný. 

Karamzin  Nikolaj,  *  1765  v  Simbir- 
sku,  výtečný  dějepisec  ruský,  sloužil 
zprvu  ve  vojsku,  1789 — 91  cestoval 
Evropou,  od  r.  1803  dějepiscem  říš- 
ským, pak  r.  1824  státním  radou;  f 
1826  v  Petrohradě. 

Karanténa  v.  quaranbiine. 

Karát,  z  fr.,  jistá  váha  zlatnická. 

Karavan-a,  společnost  cestujících  ve 
Východ,  zemích  ;  —seraj,  hostinec  pro 
karavany ;  též  krčma  vojenská  ;  —ský 
Čaj,  Č.  po  zemi  vezen}'. 

Karban  (srv.  lt.  corbona)  ,  nádoba  na 
losy ;  2.  hra  v  karty :  —átky,  —álle,  sma- 
ženky,  kousky  smaženého  masa  ;  -4k, 
náruživý  hráč  v  karty, 


Karbon 


160 


Karnís 


Karbon  v.  carbon  ;  —ári  v.  Carbonari ; 
—isace,  zuhlení. 

Karbovanec,  rus.  a  pol.,  stříbrný  rubl. 

Karbunkl,  karbunkul,  tmavočervený  ru- 
bín ;  2.  zapálený  vřed. 

Karcinoma,  z  řc,  rak  (neduh). 

Kardamóm,  rostlina  ve  Východ.  Indii, 
jejíž  hranatá  semena  mají  pronikavý 
kořenný  zápach. 

Kard-ia,  řc,  srdce ;  —iaka,  léky  srdce 
posilující ;  —ialgie  ,  srdobol ,  bolesf 
srdce;  —ianastrofe,  zvrácenost  srdce; 
—ielkosis,  vřed  srdeční;  —ieurysma, 
rozšíření  srdce. 

Kardinál,  po  papeži  přední  kněz,  jemuž 
přísluší  zvláštní  oděv  (—ský  klobouk, 
plást  atd.) ;  2.  nápoj  z  bílého  vína, 
pomoranče  a  cukru;  3.  pták  jistý; 
—ní,  hlavní   n.  př.    ctnosti,  čísla  atd. 

Kardio-cele  ,  průtrž  srdeční ;  —gmus, 
křeč  žaludeční ;  —gnost,  znatel  srdce  ; 
— ida,  srdice,  Čára  srditá  ;  —logie,  srd- 
cesloví,  srdcezpyt ;  —palmus,  klepání 
srdce  ;  —pathie,  nemoc  srdce,  srdobol ; 
—plegie,  ochrnutí  srdce;  —stenosis,  zú- 
žení srdce;  —tomie,  pytvání  srdce; 
—tromus,  třesutka  srdce ;  karditis,  zá- 
nět srdce. 

Kardobenedikt,  přímětník  vlaský,  druh 
bodláku. 

Karel  v.  Karl. 

Karen-ce ,  z  lt. ,  újma ;  srážka ;  —  ční 
taxa,  srážková  n.  odrážková  n.  uji- 
mací  taxa.  [ská. 

Kareta,  rus.,  kočár  ;  2,  z  lt.,  želva  rnoř- 

Karfiol,  z  it.,  květník,  květák,  květné 
zelí,  květná  kapusta. 

Karfunkul  v.  karbunkul. 

Kariéra  v.  carriěre. 

Karikatur-a,  z  it.,  pitvora,  pitvorný  ob- 
raz; —ista,  pitvořitel,  botovitel  pi- 
tvorných  obrazův;  karikovati,  zpi- 
tvořiti. 

Kariol-a,  karka,  dvoukolý  vozík,  dvou- 


kolka ;  —ní  posta  ,  pošta  jezdící  s 
karkou. 

Kark-an,  náhrdlek;  —  as  v.  carcasse. 

Karl,  něm.  jm.  muž.,  silný  ;  počeštěno 
Karel.  K.  Veliký,  císař  Německý,  * 
742,  Činil  mnoho  ke  zvelebení  Něme- 
ctva,  ale  strašně  hubil  Slovany  zvlá- 
ště Polabské;  f  814;  (od  jeho  jmé- 
na Karl  odvozujou  někteří  původ 
slova  král) ;  K.  IV.  (co  císař  Něme- 
cký, co  král  Český  K.  L),  syn  Jana 
Lucemburského,*  1316,  v  Praze,  slul 
vlastně  Vácslav,  užíval  však  svého 
jména  biřmovacího  ;  vychován  na  dvo- 
ře francouzském,  panoval  v  Čechách 
od  r.  1346,  zvelebil  Cechy  znameni- 
tými stavbami  a  udržováním  veřej- 
ného pořádku,  bohužel,  že  se  rovnou 
měrou  nepřiČinil  o  povznesení  náro- 
dního jazyka;  f  1378.  On  založil 
Pražskou  universitu,  kamenný  most 
v  Praze,  Nové  město  Pražské,  hrad 
Karlův  Týn,  Karlík,  klášter  Emauz - 
ský  v  Praze,  Karlov,  objevil  Karlo- 
vy vary  a  j. ;  —ín,  neapolský  pfníz  ; 
—isté,  přívrženci  Don  Carla,  od  vlá- 
dy ve  Spanělích  odstraněného  (1833 
— 1860)  ;  —ovci,  něm.  Karlowitz,  ni. 
v  Srbském  Pomezí  Vojenském  ;  —  o- 
vec,  něm.  Karlstadt,  m.  v  Charvat- 
sku  ;  —  ovy  Vary,  něm.  Karlsbad,  lá- 
zeňské m.  v  Cechách. 

Karmazín,  z  fr.  carmoisin,  barva  jasně 
červená. 

Karmelit-a,  —án,  mnich  řádu  založe- 
ného r.  1209  na  hoře  Karmel,  v  Pa- 
lestině; —ka,  —anka,  jeptiška  podo- 
bného řádu  založ.   1452. 

Karm-ín,  červec,  barva  červená  (jasně 
červená)  ;  —osal,  —usál,  tur.,  kocábka. 

Karn-ace,  z  lt.,  zmasení;  2.  pleť,  bar- 
va pleti ;  —aval,  —eval,  masopust  v. 
carnaval ;  —eol,  krvavník  (drahý  ká- 
men) ;  —ís,  —ýs,  (z  lt.  coronis),  římsa 


Karnýry 


161  — 


Kastanéty 


n.  věnec  sloupu  ;  —ýry ,  lemování ; 
řada  nasbíraných  záhybů  kolem  žen- 
ské sukně  v.  garnitura. 

Karňov  v.  Krnov. 

Kar-os,  řc,  těžké  spaní  podobné  smr- 
ti ;  —osis ,  spavice,  těžká  ospalost ; 
—otida,  krkavice  ,  tepna  ve  blavě ; 
—otika,  uspavači  prostředky. 

Karpaty,  znamenité  poboří  mezi  Uhry, 
Haliči  a  Sedmihradskem. 

Karpolog ,  plodoznalec;  ovoceznalec; 
— ie,    plodoznaíectví ,    ovoceznalectví. 

Karr-iera  v.  carriěre;  —  v.sel  v.  car- 
roussel. 

Kart-a,  z  It.  charta,  tuhý  list  papíru; 
k.  návštěvní,  k.  Živnostenská  ;  k.  země- 
insná,  mapa;  —y  hrací;  —áč  (z  it. 
cartaccia),  Štětka  k  Čištění  šatů  atd. ; 
2.  krátké  hrubé  dělo,  do  něhož  se 
nabíjejí  krabice  naplněné  drobnými 
kulem  i;  —ánek  (z  fr.  carton),  truhlice 
z  lepenky  ;  —el,  smlouva  o  vyměňo- 
vání zajatých ;  2.  list  vyzyvací  na 
souboj  ;  —esián,  přívrženec  franc.  fi- 
losofa Cartesia  Č.  Descartesa ;  —esian- 
ský  potápěč  Č.  ceriíček,  sklená  dutá 
postava,  ježto  v  zavřené  sklenici  vo- 
dy plove;  —Jiago,  v  st.  věku,  zname- 
nité město  (a  stát)  v  sev.  Africe,  jenž 
prý  okolo  r.  978  př.  Kr.  založeno  a 
r.  145  př.  Kr.  od  Římanův  zbořeno 
bylo ;  —havna  v.  kartoun ;  —isána, 
výkrojky  k  stykování;  —onx.  carton; 
2.  k.,  —  oun,  lehká  látka  bavlněná  roz- 
ličnými vzorky  potištěná ;  3.  —ovn, 
krátké  hrubé  dělo  ;  —onáz,  z  fr..  le- 
penková práce  ;  —cusa,  —ouza,  klášter 
karthusiánský ,  nazvaný  dle  samoty 
Carthusia  u  Grenoblů  ve  Francii,  kde 
r.  1086  první  takový  klášter  založen  ; 
—ouzek,  slzičky  panny  Marie  (rstl.) ; 
—usián,  —uzián,  mnich  kartusiánský; 
— uše,  z  fr.,  v.  cartouche. 

Kar-us  v.  karos;  —yatkly,  břevnono- 
Rank  :  Slovník  novinářský. 


šky  (ve  stavit,  ženské  postavy  na  spů- 
sob  sloupuv ,  jichž  hlavy  slouží  za 
podporu  břevnám). 

Karyofyll-in,  hřebíČkovina ;  —  it,  hvoz- 
díkokam  ;  —um,  hřebíček,  hvozdík 
(rstl.). 

Kas-a  (z  it.  cassa),  pokladnice;  2.  skřín- 
ka s  přihrádkami  na  písmo  v  knih- 
tiskárně; —ace,  z  lt.,  zrušení  něčeho 
zvi.  rozsudku;  —acní,  zrušovací ;  k. 
soud,  zr.  s.  ;  —áda,  zfr.,  lež  z  potře- 
by ;  —amaty,  z  it. ,  hradební  sklepy, 
ski.  ve  hradbách;  —árna  (skrác.  z 
casaarma),  chasárna,  vojáraa,  spole- 
čné příbytky  sprostých  vojákův  ;  —  t- 
maty  v.  kasamaty ;  —chau  v.  Košice ; 
—inista,  Člen  kasina,  besedník  ;  —  řno, 
z  it.  casino,  beseda,  besídka,  zvi.  spo- 
lečné shromáždiště  k  zábavám;  —h\ 
pokladník,  ředitel  pokladnice  ;  —  íro- 
vati,  co  kasír  n.  pokladník  úřadova- 
ti ;  2.  It.  něco,  něco  zrušiti ,  za  ne- 
platné vyhlásiti  (n.  př.  rozsudek,  klá- 
šter atd.) ;  —káda,  ze  šp.,  vodomet, 
vodotrysk;  —kaljo,  port.,  štérkoviště, 
v  němž  se  nacházejí  diamanty ;  —ka- 
na, nasluchacka,  chodba  k  naslou- 
chání v  podkopech ;  —kavilja,  kůra 
bělošedá  n.  zelenavá  z  Ameriky,  chuti 
hořké,  vůně  příjemné  k  posílení  ža- 
lu dka  ;  —kavel,  port.,  chřestýš  (had)  ; 
— ko,  ze  šp.,  lebka ;  2.  trup  korábu ; 
—oleta  v.  cassolette. 

Kass-a,  —ace,  —áda  v.  kasa  atd.  ',—an- 
dra,  dcera  Trojského  krále  Priama,  roz- 
hlášená věštkyně;  —ia  v.  cassia;—  í- 
rovati  v.  kasírovati ;  —iteros,  řc,  cín. 

Kast- a,  třída  lidu  zvláštními  právy  n. 
(byČeji  od  jiného  obyvatelstva  odlou- 
čená; —alia,  z  řc,  pramen  na  patě 
Parnassu  u  města  Delfi ,  z  něhož 
pili ,  kteří  žádali  ducha  věštího. 
odtud  —alidky,  musy;  —an&y,  ze 
šp. ,  ruční  chřestačky  veřejných  tá- 
li 


Kastel 


162 


Katíirakta 


íiccuic  na  spůsob  ořechiiv  n.  kašta- 
nův ;  —  d}  z  lt.  castellum  ,  tvrze  nad 
městem,  pevnústka ;  —elán,  —cllán, 
správce  tvrze ;  2.  v  st.  Polsku  k. 
zemský  úřadník  a  správce  jistého  o- 
kresu,  asi  tolik  co  pwrkrabi ;  —izové, 
potomkové  mesticův  v  Americe. 

Kastor,  řc-lt,,  bobr  (ssavec)  ;  2.  klo- 
bouk] z  bobří  srsti ;  K.  a  Pollux,  v 
řc.  baj.,  blíženci,  synové  Zeusa  a  Le- 
dy, nerozdílní  soudruhové ,  vzývaní 
co  ochránci  námořníkův;  —eum,  lt., 
—ion,  řc,  bobrový  n.  bobří  stroj. 

Kastrol,  z  fr.  cašse  rolle,  okrouhlá  pá- 
nev kuchyňská. 

Kasu-alismus,  z  lt.  ,  učení  o  náhodě, 
náhodověra ;  —alista  ,  náhodověrec, 
náhodník  ;  —aliter,  lt.,  náhodou;  —cíl- 
ní, náhodný ;  —ár,  skrác.  žár,  pštros 
australský ;  —istika,  učení  o  jednotli- 
vých právních  případech  ;  2.  svědom- 
nictví ,  nauka,  o  rozhodování  věci 
dle  svědomí ;  —isla,  —istik,  syědom- 
ník,  jenž  rozhoduje  dle  svědomí ;  zna- 
lec právních  případů. 

Kaša,  Kase,  nejstarší  dcera  Kroková, 
hadacka,  znajíc  moci  všech  bylin  i 
lékařství  rozličná,  sídlila  na  KaŠíne, 
a  vdala  se  za  udatného  Bivoje.  Po 
její  smrti  za  přísloví  vzato  :  „kam  se 
to  podělo  a  od  koho  ukradeno,  aniž 
by  to  Kaša  uhodla". 

Kašebi  v.  Kašubové. 

Kašelot,  druh  velryb. 

Kašket,  z  fr.  casquet,  přílbice  ;  Čepice 
se  štítem  nad  očima. 

Kašmír,  hl.  město  v  Pendžabu  ve  vý- 
chod. Indii,  odkudž  pocházejí  pově- 
stné — sJcé  šály,  z  chlupúv  koz  — ských. 

Kašna,  kamenná  nádržka  na  vodu. 

Kašpar,  jm.  muž.,  pokladník  (domnělá 
jméno  jednoho  ze  3  králův)  ;  kašpá- 
rek, veselý  člověk;  poskakující  lout- 


ka ve  hře  ;  Kašperské  hory,  skrč.  z 
Karlsberg,  nyní  něm.  Beryreichenstein, 
m.  v  Píseckém  kraji  v  Cechách. 

Kaštan,  lt.  castanea,  strom  v  již.  Ev- 
ropě ,   jehož  ovoce  —y,  jí  se  pečené. 

Kašubové,  lid  nářečí  Polského  v  záp. 
Prusku,  blíže  Gdaňská,  po  levé  stra- 
ně Visly. 

Kata-basion,  z  řc,  vchod  do  podzemí; 
v  řc.  kostelích  místo  pod  oltářem  na 
ostatky;  —folk,  smuteční  lešení  (při 
zádušních  službách  božích)  ;  —fonika 
v.  katakustika ;  —fora,  z  řc,  sklesnu- 
tí ;  2.  spavice,  veliká  ospalosf;  —frakt, 
pancíř,  náprsní  brnění;  2.  žebrovaz, 
obvazek  zlámaných  žeber  ;  —gma,Tc, 
zlomení  kosti ;  —ehrese,  —chvesis,  řc, 
nevlastnomluv  (v  řecnictví)  ;  —kas- 
mus,  sázení  baněk ;  —klysma,  lázeň 
na  střeva ;  —komba,  podzemní  kobka, 
p.  hrobka ;  —kustika,  nauka  o  ohla- 
su ;  —lektický ,  neiíplný  ,  zlomkový  ; 
—lektikos,  řc,  bezslabičný,  nedoměr- 
ný,  kusý,  neúplný  verš;  —lekty,  zlom- 
ky st.  rukopisův;  — lepši  e ,  —lepsis, 
poloztuhlosť ;  —lexis,  řc,  skoncování 
n.  ukončení  verše  n.  rozměru  ;  —  log, 
z  řc,  seznam  n.  sepiš  knih,  výkaz, 
— zník  ;  —logisovati,  —logovati,  knihy 
seznamenati,  seznam  knih  udělati; 
—lotický,  stlačný  ;  —Ipa  ,  trubovník, 
strom  amer. :  —lysis,  řc. ,  rozpojení; 
—marav,  prám  indický;  —  rnenie.  z  řc, 
měsíčné,  ěas  ženský  ;  kať  anthrópton, 
řc,  po  lidsku;  —pásma,  řc,  sypání 
n.  sy padlo  na  rány  ;  —jiepsis.  řc.  za- 
žití ;  —plasma,  obměkčující  obkladek, 
obměkČo vadlo  ;  —plexie,  —plexis,  řc, 
strnuti  (těla) ;  —poliš,  dolejší  město  ; 
—pontismos ,  řc  ,  potopení  do  mo- 
ře ;  —psyxis,  řc,  zastuzení ;  —pv.lta, 
prak,  metadlo  (ve  st.  vojnách) :  — ; 
v.  katarrh  :  —rakt.  —rakfa.  prali  ří- 
ční (v  Dněpru),  vodopád  :    2.    bělmo, 


Katarktikon 


—  1G3 


Kauderwalscb, 


oblak  (na  oku)  ;  —rktikon,  úvod ,  pří- 
prava ke  vědě. 

Katarrh,  z  řc,  nádcha,  sliznice ,  tě- 
kavka,  smrkavka ;  —cílní,  nádchový, 
horuckový  ;  —ev.ma,  slizotok  ;  —exis, 
silný  průjem. 

Kata-sarka  v.  anasarka ;  —skeuasis, 
příprava,  úprava  ;  —skop)ion,  řc,  strá- 
žná loď;  —staltika,  prostředky  n.  lé- 
ky pádivé. 

Katastr,  vyměřování  a  seznamonánípo- 
zemkúv  (rolí,  luk  atd.)  :  herničný  roz- 
měr; —ální,  k  vyměřování  se  vzta- 
hující. 

Kata- strofa,  z  řc,  osudná  příhoda,  o- 
sudný  převrat,  rozhodná  doba ;  —síro- 
vati, v  berničný  rozměr  přivésti ;  —xis, 
řc.   zlomení. 

Katedr-a,  —  ála  v.  kathedra,  — rála. 

Kategor-eira,  prapojem;  —ický,  určitý, 
výslovný,  bezvýminečný;  k.  impera- 
tiv, prostý  zákon  rozumu  ;  —  ie,  obor 
ponětí,  oddělení,  oddíl,  odřad ,  třída; 
—isovati,  v  třídy  děliti,  roztříditi. 

Katech-ese,  —esis,  řc,  učení  výptavné  ; 
— et,  —eta,  učitel  se  vyptávající,  nyní 
obyč.  učitel  náboženství;  —  etický,  vy- 
ptavací;  —etika,  nauka  o  vyptávání 
n.  o  otázkách  učitelských ;  —ismus, 
výptavní  kniha;  kn.  o  náboženství 
pro  děti ;  —u  či  hlinka  japanská,  vy- 
varuje se  z  ovoce  palmy  areka :  —u- 
men,  z  řc,  cvicenec  víry,    věrouceň. 

Kateřin-a  v.  Katharina;  —  ky ,  sestry 
řádu  sv.  Kateřiny;  2.  Švestky  zažlou- 
tlé sladké  a  Šťavnaté ;  3.  hrušky  o 
sv.  Kateřině  zralé. 

Kať  ěxochén,  řc,  zvláště,  po  výtce, 
po  přednosti. 

Kathar-ina,  řc,  jm.  žen.,  Čistá,  mra- 
vná ;  —ismus,  přílišné  Čištění  jazyka 
od  cizích  slov  v.  purismus  ;  —os,  řc, 
čistý ;  —ové,  Čistí,  sekta  křesťanská  v 
11.  stok,  pro    své   vyznání   pronásle- 


dovaná, odkudž  pošlo  jméno  kacíř ; 
—&is,  poČištění  střeva;  —tický,  poči- 
stivý: —tiká,  pl.,  prostředky  n.  léky 
počistivé,  poČišťovadla. 

Kathedr-a,  řc,  stolice  učitelská;  —ála, 
hlavní  chrám;  biskupský  chr. ;  —  ati- 
kám., školné  na  vysokých  školách. 

Kathet-a ,  z  řc. ,  odvěsna,  odvěsnice 
(čára);  —er,  řc,  moČcvod,  cevn.  cív- 
ka na  vedení  moči;  —  erisovati,  cevem 
moc  odváděti ,  cívkovati ;  -^erismus, 
cívkování ;  —ooneter,  úhloměr. 

Kathisma,  světilna  v  st.  církvi. 

Katholik-on ,  řc,  slovník  všeobecný; 
2.  lék  všeobecný,  všehoj  ;  —  os  ,  řc, 
všeobecný;  2.  titul  nejvyššího  bisku- 
pa arménské  církve  ;  v.  katolík,  kato- 
lický. 

Katinka  v.  Katharina. 

Katol-ický,  všeobecný,  povšechný,  vše- 
věrecký ;  —ická  církev,  všeobecná  ví- 
ra n.  církev,  jinak  římská  n.  západní 
c,  uznávající  římského  papeže  za 
svou  hlavu;  —ická  Milost,  titul  krá- 
lův Španělských ;  —ictví,  —icismus* 
Víra  katolická  a  jpjí  zásady  ;  —  ík. 
vševěrec  :  —ikometer,  všeměr  ;  —isova- 
ti, —iciti,  na  víru  katolickou  obraceti. 

Kato-podové,  zpodonožci,  břichoplýte- 
vci;  —ptrický,  zrcadelný;  —ptrika.zx- 
cadelnictví,  nauka  o  zrcadlech  ;  —  tc- 
rila,  pl.,  prostředky  n.  léky  odvádivé. 

Katoun  v.  kartoun  (látka). 

Katt,  —i,  —o,  váha  v  jižní  Asii  a  j., 
asi  1  libra. 

Xattegat,  dán.,  kočičí  díra,  moře  me- 
zi Jutskem,  Dánskými  ostrovy  a 
Švédskem. 

Kattun,  katun  v.  kartoun. 

Kauce,  z  lt.  cautio,  rukojemství,  jisto- 
ta; 2.  peníze  k  ujištění  něčeho  po- 
ložené, [pnižer. 

Kaučuk,    gummi    elastické    n.    pružné, 

Kauderwálsch,  hatlanina,  liaťmatilka. 
11* 


Kaukas 


164 


Kelrubny 


Kaukas  v.  Kavkaz. 

Kauri,  mušličky,  jimiž  se  platí  ve  vých. 
Indicku  místo  peněz. 

Kaus-alita,  z  lt.,  náhodnost;  —álnl,  pří- 
činný ;  —ativní,  příčinný,  působivý. 

Kaust-ický,  leptavý,  žíravý  ;  štiplavý; 
—ilum,  žiradlo,  proděvaďlo,  horoucí 
(žehavý ,  propalovací,  leptavý)  pro- 
středek léčivý. 

Kautela  v.  cautela. 

Kauter-isace  ,  propálení  ,  propalování, 
prožžení ;  —isovati,  propalovati,  vyp., 
žehati,  vyž.  (železem);  —ium,  z  řc. 
—ion,  propalovadlo,  proděvadlo,  že- 
hadlo. 

Káva,  zrnka  i  nápoj  z  nich,  srv.  café. 

Kaval,  pol.,  kus  něčeho;  2.  bulh.,  hu- 
dební nástroj  foukací  z  kovu  :  —erie, 
z  fr.,  jízda,  jezdectvo ;  —erista  ,  je- 
zdec, voják  na  koni ;  —  ír,  šlechtic  (vl. 
jezdec);  —irský,  šlechtický;  —hádá, 
skvělá,  okázalá  jízda  n.  projížďka, 
jízdná  paráda. 

Kavárna,  místo,  kde  se  prodává  ho- 
stem káva. 

Kavas,  kavaz,  tur.,  dráb,  úřední  sluha. 

Kavat-a,  z  it,  výměna  směnky  za  pe- 
níze ;  2.  stržené  n.  trhové  peníze  ;  3. 
sklepení,  klenutí ;  4.  fe.,  —ina,  krát- 
ká píseň  k  tanci. 

Kavent,  z  lt.,  rukojmě. 

Kaviár,  nasolené  jíkry  jesetři. 

Kavirovati  za  někoho.za  koho  ručiti. 

Kavkaz,  pohoří  mezi  Černým  a  Chva- 
linským  mořem,  dělí  Evropu  od  Asie 
a  proslulo  boj emiv  Rusův  s  tamními 
ho  raný  Cečenei,  Cerkesy  a  j. ;  —ské 
plémě,  běloši. 

Kawi  starý  jazyk  písemní  a  básnický 
na  ostrově  Jávě. 

Kaxa,  olověný  peníz  s  dírkou  v  Indii. 

Kazajka,  kazabajka,  krátký  kabátek  s 
rukávy  bez  šosův. 

Kasak  v.  kozák. 


Kazan,  heb.  v.  chasan ;  2.  pluk  tatar. 

vojska. 
Kazaň  (něm.  Kasán),    znám.    město  v 

Rusku,  druhdy  zvi.  království. 
Kazí,  Kazia  v.  Kaša. 
Kazik,  náčelník  kmene    indiánského  v 

Americe. 
Kazimír,  slov.  jm.  muž.,  zvi.  několika 

králův  Polských;  2.    lehká    polosou- 

kenná  látka  vlněná. 
Kazna,    rus.,    (srv.    chazine) ,    komora 

(zemská),    poklad ,    erár ;    2.   pracho- 

vnice  ;  —  cej,  pokladník. 
Kazuár  v.  kasuár. 
Keblah.  6trana  k  Mekce,  kamž  se  Mu- 

hamedané  při    svých    modlitbách    o- 

bracejí. 
Keby,  tur.,  vlněné  pokrývky. 
Kečkemet,  m.  v  Uhřích ,   kolem  něhož 

se   táhne    —ská  pusta  ,     nepřehledné 

vřesoviště.  [mích. 

Kedis,  jemné  bílé  plátno  ve  vých.  ze- 
Kefa,  tur.,  kartáč,  štětka. 
Kefal-agra,  řc,  loupání  v  hlavě ;  —al- 

gie ,   bolení   hlavy  ,    bolest    v   hlavě  ; 

—é,  řc,  hlava;  —ea,  trhání  v  hlavě; 

—itis,  zánět  mozku  ;  —ologie,  nauka  o 

hlavě,  o  mozku  ;  —onieter,  hlavoměr ; 

—opodon,  hlavonožec  ;  —otovúe,  pytva 

hlavy  ;  —otmbe,  hlavolom  (nástroj). 
Keffekil,    tur. ,    pěnka ,    mořská    pěna, 

běložlutá  hlinka  zvi.  na  dýmky. 
Keimelion,  řc,  drahocenosf,  klenot. 
Kejkliř,  z  něm.  Gaukler,    člověk    roz- 
ličné umělé  posuňky   a   kousky  pro- 
vozující. 
Kekk,  něm.,  drzý. 
Kéle,  řc.  kýla,  průtrž. 
Kellner, něm.,  sklepník;  —ka, sklepnice. 
Kélo-logie,  nauka  o  prútržech  ;    —tom, 

průtržeřezec ;  —tomie,  řezání  průtrži. 
Kelp,  ang.,  luhovka  v.  soda. 
Kelrubny,  zkaženo  z    něm.    Kohlriibe, 

brukev. 


Keltové 


165 


Kladdí 


Keltové  v.  Celtové. 

Kemnate.  staronem.,  komnata,  světni- 
ce, ložnice. 

Kenchrit,  jikrokani. 

Kenna  v.  alkanna. 

Kenotafion,  řc,  slavný  památník ,  na- 
hrobník ,  pod  nimž  není  těla  ze- 
mřelého. 

Kentaur  v.  centaur. 

Keporák,  Balaena  boops,    druli  velryb. 

Kepr,  látka  bavlněná,  tažené  dílo. 

Kerafyllit,  řc.,  jinoraz. 

Keram-eutika,  hrnČířství:  —oyrafie,  mal- 
ba na  hliněných  nádobách;  —  os,  řc, 
hlína. 

Kerat-iasis,  z  řc,  rohovitá  vyrostlina 
na  těle;  — m,  rohovina;  —  it,  roho- 
kam ;  —itis,  zánět  rohovky ;  —ocele, 
průtrž  rohovky  ;  —oidy,  rohovíte  ska- 
meněliny ;  —olith,  rohokam ;  —mna, 
rohová  zrostlina;  —omalahie,  změknu- 
tí rohovk}1-;  —otom,  rohovkořez  (ná- 
stroj) ;  —otomie,  řezání  rohovky, 

Keraun-ia,  hromokamy ;  —oclirysis,  třa- 
skavé zlato;  — ometer,  hromoměr;  —  o- 
skopie,  hrom  oprava,  věštění  z  hromu  ; 
—oskojnum*  —oslcopeion,  bleskozor ;  hro- 
mozor,  místo  k  pozorování  hromu ; 
2.  hromostroj,  hřimadlo  (v  divadle). 

Kerberos  v.  Cerberus. 

Kermes,  červec,  sušené  samičky  jisté- 
ho hmyzu,  z  nichž  se  dělá  výborná 
červená  barva. 

Kerografie  v.  cerografie. 

Kes-a,  tur.,  měšec,  váček  s  penězi ; 
měšec  s  500  piastrňv;  srv.  kiseh ;  —  e- 
dzia,  jízdný  loupežník  na  silnicích. 

Kh  .  .  .  v.  ch  .  .  . 

Kiafir,  tur.,  nevěřící. 

Kiaja,  Kiliaja,  tur.,  jednatel ;  —  beg,  tur., 
ministr  vnitřních  záležitostí. 

Kibitka,  rus.,  pokrývka  z  rohože  na 
vúz  ;  2.  lehký  vůz  s  rohoží  ;  3.  stan 
kocovnický  pokrytý  kozí  n.  plstí. 


I  Kihaja  v.  kiaja. 

'  Kila,  míra  obilná  asi  s  3  měřice. 

Kilar,  tur.,  sklep;  —dŽt,  tur.,  sklep- 
ník ;  —džibaši,  nejvyšší  sklepník  tur. 
sultána. 

Kilkeffi  v.  keffekil. 

Kilo,  z  řc.  xíiioi,  tisíc1;  —gram,  z  fr., 
tisíc  gramů,  skoro  2  libry ;  —meter, 
z  fr.,  tisíc  metrů,  asi  3000    střevíců. 

Kilt,  zástěra  horanův  ve  Skotsku. 

Kimen,  tat.,  kapsa. 

Kindžal,  tur.,  dýka  v.  handžar. 

Kině- sia trika,  léčení  pravidelným  po- 
hybováním ;  —tiká,  nauka  o  pohybo- 
vání. 

King,  ang.,  král;  2.  hudební  nástroj 
čínský  ;  —ani,  jemná  látka  bavlněná  z 
východ.  Indie ;  —s-Bench  (—  benč),ang., 
královská  lavice,  vysoký  soud  v  Lon- 
dýně. 

Kinský,  hraběcí  rod  v  Cechách,  ně- 
kdy se  psával   Vchynský. 

Kinžal  v.  kindžal.  [dek. 

Kiosk,  tur.,  besídka  zahradní,  letohrá- 

Kirdar-aga,  pláštonosec  tur.  sultána. 

Kirdžali  v.  krdžali. 

Kirgisové,  kočovníci  mabomed.  v  záp. 
Asii,  poddaní  Rusku. 

Kis,  tur.,  dívka. 

Kiseh,  pers.,  váček  s  penězi  (srv.  kesa). 

Kislar-aga,  tur.,  dohlízitel  nad  dívka- 
mi a  černými  kleštěnci  v  tur.  haréme. 

Kissingen,  Čes.  Chyžice,  pověstné  lá- 
zně v  Bavorsku. 

Kitab,  ar.,  písmo,  kniha,  zvi.  korán. 

Kitaj,  Čína,  země  Čínská  ;  2.  heclbá- 
vná  n.  bavlněná  látka  čínská  ;v  3.  ne- 
bílený v  pěkný  katun  ;  —ec  ,  Číňan  ; 
—ka,  Číňanka  ;  2.  látka  bavlněná  Čín  - 
ská  v.  nankin. 

Kiup,  tur.,  Čbán ;  —tar,  tur.,  číšník. 

Kivi,  lesní  pštros  novozélandský. 

Kizeh  v.-  Kiseh. 

Kladde,  něm.,  kladní  kniha;    kn.  pří- 


Kladderadatsch 


166 


Klimakterický 


ruční,  první  zápisky,  zápisník  ;  —  ra- 
datsch,  něm.  list  satyrieký  s  obráz- 
ky, jenž  vychází  v  Bertině. 

Kladruby,  něm.  Kladrau,  městečko  s 
někd.  klášterem  v  Plzeňsku. 

Kladsko,  něm.  Glatz,  pevnost  a  lil.  mě- 
sto hrahství,  jež  do  r.  1742  nále- 
želo k  Čechám. 

Klagenfurt  v.  Celovec 

Klajpeda,  něm.  Memel,    m.  v  Průších. 

Klakér  v.  claquer. 

Klan  v.  clan.  [r.  1848. 

Klapka  Jiří,  *  1826,  vůdce    maďarský 

Klára,  lt.,  Clara,  jm.  žen.,  jasná. 

Klar-et  v.  clairet ;  —ifikace ,  očištění, 
objasnění ;  —ifikovati,  očistiti,  obja- 
sniti ;  —igace  v.  clarigatio ;  —inet,  hu- 
dební nástroj  foukací  dřevěný ,  r. 
1G90  vynalezený;  —irovati,  na  cisto 
přivésti;  2.  clo  platiti;  —issa,  jm. 
žen.,  skvělá  v.  Klára  ;  —issinky,  je- 
ptišky dle  řádu  sv.  Kláry. 

Klas-a,  z  lt.  classis  ,  třída,  oddělení 
zvi.  školní ;  2.  známka  ve  vysvědče- 
ní školním ;  —ický,  staroslavný,  vý- 
tečný ;  —ická  literatura,  t.  j.  staro- 
řecká a  římská;  —ickost,  —icismus, 
výtečnosť  něčeho;  —ifikace,  třídění, 
roztř.,  roztředa  ;  —ifikačni,  roztřeďo- 
vací ;  —ifikovati,  tříditi,  roztř. ;  —  o- 
vní,  třídní. 

Klášter,  zavřené  společné  bydliště  mni- 
chův n.  jeptišek  v.  claustruin. 

Klatovy,  něm.  Klattau,  m.  v  Cechách, 
někdy  krajské. 

Klaudius  v.  Claudius. 

Klaus,  něm.  z  Nikolaus,  Mikuláš,  jm. 
muž. ;  —a  v.  clausa  ;  —enburg  v.  Ko- 
los ;  —ner,  něm.,  poustevník ,  samo- 
tář ;  —truvi  v.  claustrum  ;  —via,  —ide, 
doložka  ;  —ulovati,  doložkou  opatři- 
ti, doložiti  obmeziti ;  —  ura,  zavření, 
zvi.  nucená  samota  klášterní. 
Kláves,  z  lt.  clavis,  klapka  na    někte- 


rém hudebním  nástroji;  —nice,  klavi- 
atura, pořadí  klapek  na  hud.  nástroji. 
Klavichord,  it.  clavicembalo  (luavič  .  .), 

hud.  nástroj  klavíru  podobný. 
Klavír,  hud.  nástroj,  uvnitř  strunami  po- 
tažený a  zpředu  zevně  opatřený  klap- 
kami, na  něž  se  hraje   prsty  a  zvlá- 
štní paličky  strun  se  dotýkají. 
Kleftové  v.  Kleptové. 
Kleeh-a,  pol.,    náčelník  jisté    družiny ; 
2.  vesnický  učitel ;  3.  břidil,  kaňkal ; 
—cla,  pol.,  národní  podání,  pověst. 
Kleid-agra,  řc,  dna  v  kh'ční  n.  ostra- 
žní  kosti ;  —omantie,  klíčoprava,  věšt- 
ba z  klíČův. 
Klejanka,  rus.,  voskované  plátno. 
Klem-atis,  řc,  barvínek    (rstl.) ;    —ent, 
z  lt.,  jm.  muž.,    milostivý  ;    —entina, 
jm.  žen.,  milostivá;    —entinum,    zna- 
menitý dům  v   Praze    r.    1653    pře- 
stavěný. 
Kleopatra,  řc,  jm.  žen.,  otcova  sláva; 
zvláště   se    připomíná    K.,    královna 
Egyptská  62 — 30  př.    Kr.  ,    pověstná 
svou  krásou  i  rozkošnictvím,  jež  ko- 
nečně sama  sebe  zahubila. 
Kleptové    (z  řc  Y.lznxrfi,  zloděj),    ho- 
rané  řečtí,  kteří   r.    1821   proti   Tur- 
kům bojovali. 
Kler-ik,  z  řc,  kněz,  duchovní ;    —ika, 
dlouhý  černý  šat   kněžský;    —ikální, 
duchovenský,  kněžský  ;  —ikát,  kněž- 
ský stav,  kněžství ;  —okt^atie,  knězo- 
vláda  ;  —us,  z  řc,  duchovenstvo, kněž- 
stvo; stav  kněžský. 
Kliepera  Václav  Klement,  *  23.  listop. 
1792,  professor,  pak  ředitel    gymna- 
siální,    dramatický    básník    Česk}^,  f 
15.  září  1859. 
Klient,  z  lt.,  svěřenec',  chráněnec ;  — e- 

la,  svěřenství,  právní  ochrana. 
Klika  v.  clique. 

Klima,  řc,  podnebí;  pás  země;  —kte- 
rický,  z  řc,  stupňovitý;    k.  rok,  sta- 


Klimatický 


—   107  — 


Kodža 


pňový  rok  (7niý  rok  lidského  veku)  ; 
—tický,  podnebňí ;  —toloijie,  nauka  o 
podnebí  ;  — a:,  řc. ,  řebřík  ;  schody  ; 
stupnice;  stupňování  řeči. 

Kliment  v.  Klement. 

Klin-é,  řc,  postel,  lože;  —icki),  polo- 
žnický  ;  —ik,  položník  ;  —  ika,  polo- 
žnictví,  vyučování  v  lékařství  u  lo- 
že nemocného  ;  —ikvm,  nemocnice, 
kde  se  u  lože  nemocných  vyučuje  v 
'lékařství ;  —ologie,  nauka  o  ukládá- 
ní nemocných  ;  —ometer,  z  řc,  sklo- 
noměr  (nástroj  horoměrský)  ;  —otech- 
nika,  umění  v  zařizování  postelí  ne- 
mocným. 

Klio,  řc,  Musa  dějepisu. 

Klipper,  loď  rychle  plovoucí,  která  vo- 
du proráží. 

Klitor-is,  z  řc,  poštěváček ;  —ismus, 
otok  poštěváČku;  —itis,  zánět  pošté- 
vácku.  [záchod. 

Kloaka,  lt.,  stoka,  žumpa  na  hnojnici ; 

Klotho,  řc,  pradlena,  jedna  ze  tří  su- 
diček. 

Klotilda,  staroněm.  jm.  žen.,  rekyně. 

Klub,  klubb,  z  ang.,  uzavřený  n.  od- 
dělený spolek. 

Klysma  v.  n. 

Klystýr,  zástřik,  vstřikování  do  kone- 
Čníka  ;  —ka,  zastřikovaČka,  vstřik.  ; 
—ovati,  zastřikovati ,  vstřikovati  do 
konečníka. 

Kmet,  u  stár.  Čechův  přední  zeman, 
rádce  knížecí;  později  tolik  co  sedlák. 

Knastr  v.  kanaster. 

Knave  (név),  ang.,  klnk. 

Knef,  bůh  staro-egyptský,  původce  po- 
vodní Nilských. 

Kněz,  srb.  (ze  slova  khA3í>)  ,  správce 
okresu  vv  Srbsku. 

Knicanin  Štěpán  Petrovič,  *  1809  v 
kníž.  Srbském,  bojoval  r.  1848—49 
udatně  proti  Maďarům  za  rakouské 
Srby,  f  20.  května  1^55  v  Bělehradě. 


Knight  (neit),  ang.,  zeman,  šlechti',-. 

Knownothings  (namiéčings),  ang. ,  nc- 
vědomci,  politická  strana  v  sever.  A- 
merice,  která  nechce  nových  přistě- 
hovalcův. 

Knut  (Kiiyr-b),  rus.,  bič  z  řemení  sple- 
tený, k  trestání  zločincův. 

Koadjutor  v.  coadjutor. 

Koalice,  sjednocení,  spolčení-se  s  kým, 
spolek. 

Kobalt,  ďasík  (kov). 

Kobold,  něm.,  diblík,  šotek:  2.  šašek". 

Kocel,  syn  Přivinuv,  panoval  okolo  r. 
801—809  nad  Slovany  kolem  Blaten- 
ského jezera. 

Kocín  z  Kocinétu  Jan,  *  1543  v  Pí- 
sku, radní  písař  v  Menším  městě 
Pražském,  přeložil  Eusebiovu  círke- 
vní historii;  f  20.  března  1010. 

Kocovina,  nelibozvučné  zastaveníČko 
(spojené  s  pískotem ,  syčením  ,  hví- 
zdáním, mňoukáním  atd.)  osobám  ne- 
oblíbeným ;  jméno  to  je  z  r.  1848. 
kde  se  první  takové  zastaveníČko  u- 
Činilo  neoblíbenému  tehdáž  baronu 
Kocovi:  slově  též  kočičina,  něm.  Kaz- 
zenmusik. 

Kocyt,  v  řc.  baj.,  řeka  slzí,  kolem  pe- 
kla*tekoucí.  [spřežný  vůz. 

Kočár,  úpravný,  lehký,  čtyrkolý  dvou- 

Kočí,  sic  kočiš,  vozka. 

Kočičina  v.  kocovina. 

Kočinčína,  přední  Čína,  země  mezi  In- 
dií a  Čínou ,  známá  krutým  proná- 
sledováním křesťanů  ;  odtud  pocháze- 
jí též  veliké  Kocinčínské  slepice. 

Koda,  obilní    míra  v  Georgii ;  v.  coda. 

Kodaň,  něm.  Kopenhagen,  hl.  m.  v 
Dánsku,  má  130.000  oby  v. 

Kodi-cil,  z  lt. ,  dovětek,  dodatek  ke 
kšaftu ;  —fikace ,  z  lt.,  sestavování 
zákonníka. 

Kodža,  pers.,  pán,  čestný  titul  zname- 
nitých kupců,  učitelů  atd. ;  srv.hodža- 


Koefficient 


168  — 


Kolosální 


Koefficient,  součinitel  v  počtářství. 

Koercitivni  síla,  síla  bránivá.          [tný. 

Koesencielní,    spolupodstatný,  spoluby- 

Xoexistence,  z  lt.,  spolubyt,  —byť,  —by- 
tí, —bytnost. 

Xofent,  patoky,  ředina. 

Kofr  v.  kufr.  [zákoně. 

Kokeleth,  hebr.,  kazatel,    kniba  ve  st. 

Koherence,  kohésie,  soudržení,  soudr- 
žnosf,  spojitost. 

Koholani,  pět  klisen  Mahomedovýcb, 
jimž  tento  pro  jich  poslušnost  prý  pože- 
hnal a  od  nich  pocházejí  prý  všecky 
ušlechtilé  koně  arabské. 

Xohorta,  z  lt.,  zástup  (vojenský). 

Koje,  bedněná  ložnice  na  lodích  a  j. 

Kokarda ,  znakovka ,  okrouhlá  mašle 
zvláStnách  barev  co  osvědčení  polit, 
smýšlení  n.  národností. 

Koket-a,  —  ka,  z  fr.,  záletnice,  milko- 
vnice,  namluvačka;  —ováli  s  kým, 
záletně  pohrávati  n.  milkovati  se  s 
někým. 

Kokos,  —nik,  palma,  z  jejíchž  ořecbův  se 
dobývá  —ové  mléko,  —  ový  cukr,  olej. 

Koky  n.  koksy  v.  coaks. 

Kolaština  v.  koliština. 

Xolba.  z  něm.  Kolbe,  Kolben  ,  hlavi- 
ště,  ňblaví  u  ručnice. 

Kol-ega  v.  eollega;  —  ein,  z  řc,  krov- 
kovina;  —eitis,  zánět  materníka ;  —ej, 
z  lt.,  učební  ústav ,  učiliště  ;  —ekta 
v.  collecta ;  —eocele ,  průtrž  mater- 
níka;  —eoptera,  tvrdokřidlí  brouci; 
—iandr  v.  koriandr;  —ibri,  —ibřik, 
medossav  (malinký  pták  americký) ; 
—ika,  z  -řc,  řezání,  dna  střevní  ;  —  i- 
koplegie,  ochrnutí  střev;  —  hx,  m.  v 
Čechách;  K.  nad  Hejnem,  ném.  Kolín, 
m.  v  Prusku;  —iseum  v.  Colosseum; 
—istina,  slově  povstání  Ukrajincův  a 
zabíjení  polské  šlechty  r.  1768—69  ; 
— itis,  zánět  střev ;  —kothar,  anglická 
Červeň. 


Koll-ace,  z  lt.  collatio ,  svačina ,  jí- 
dlo před  večeří ;  —acionovati ,  poro- 
vnávati přepis  s  prvopisem  ;  —ár  Jan , 
*  29.  července  1793 ,  profes,  slov. 
starožitností  ve  Vídni,  zn.  básník,  f 
24.  ledna  1852 ;  —aterální,  postranní, 
poboční;  —ator  v.  collator;  —atura 
v.  colhitura. 

Kolleg-a,  —ium  v.  eollega,  collegíum ; 
—iální,  sborový ;  —  iat,  člen  učeného 
sboru. 

Kollekt-a  v.  collecta;  —  ant,  —or,  sbě- 
rač almužny,  loterie  atd. ;  —ivní,  hro- 
madný v.  collectivum  ;  —ura  ,  sbírka 
loterní. 

Kolli-dovati,  odporovati  sobě ;  —se,  z 
lt.,  spor,  sepření-se,  setkání-se,  vespol- 
ný  odpor. 

Kolo,  srbský  národní  tanec ;  —břeh, 
něm.  Kolberg,  m.  v  Prusku;  —foni- 
um,  pryskyřice  na  potírání  strun ;  — ka- 
sie,  egyptský  bob  (rstl.) ;  —kol,  rus., 
zvon,  jm.  rus.  novin  v  Londýně  vy- 
cházejících do  roku  1861 ;  —kvinta, 
—kvintida,  kopva,  druh  dýně. 

Kolon,  řc.  člen;  2.  dvojtečka  (:) ;  3. 
denní  střevo,  denník  ;  —iální,  osadní ; 
k.  zboží,  os.  zb. :  káva,  cukr,  koření 
atd. ;  —ie,  z  lt.,  osada ;  —isace  ,  osa- 
zování, zasídlování  ;  —isovati,  osazo- 
vati lidem,  zasídliti;  —ista,  osadník; 
— na,  sloupec ;  řada,  pramen,  proud ; 
—náda,  sloupoví,   sloupořadí. 

Kolor,  lt.  color,  barva ;  —ace,  barvení ; 
—amento,  řád  barev  (na  malbách); 
—atura,  hudební  n.  zpěvní  okrasa; 
—aficrní  zpěvačka,  která  zpívá  písně 
mnobými  hudebními  okrasami  opatře- 
né ;  —  is,  barevníci,  poloturci,  potom- 
ci turkův  a  černošek  ;  —ista,  barvitel, 
připravovatel  barev,  ozdobovatel;  —  it, 
barvitost  ;  —orati,  barviti. 

Kolos,  koloss,  ohromný  sloup:  —alita.o- 
hromnosť ;  —  cílní,  ohromný,  velikánský. 


Kolosseum 


169 


Kommunikát 


Kolosseum  v.  Coloseum. 

Kolos,  něm.  Klausenburg ,  m.  v  Se- 
dmihradsku. 

Kolpak,  svěsek  na  spňsob  pytlíka  z 
kozácké  Čepice  na  jednu  stranu  vy- 
cházející ;  srv.  kalpak. 

Kolport-áž.  —  ér  v.  colportage,  — eur; 
—ovati,  krosnařiti,  kramařiti,  rozná- 
šeti po  domích. 

Koltra,  z  lt.  cortina,  opona,  závěs. 

Kolumbus  v.  Columbus. 

Kolumna  v.  columna. 

Kolury,  pl.,  z  řc,  krojníci  (kruhy  ze- 
měpisné). 

Koma,  řc,  spavice,  hluboké  spaní. 

Komárno,  něm.  Komoru,  m.  v  Uhřích. 

Kombattanti,  z  fr.,  bojovníci,  zápasníci. 

Kombin-ace,  z  lt.,  sestava,  — vení,  — vo- 
vání,  seřadění,  srovnávání,  spojitosť, 
složitost;  —ator,  sestavovatel,  spojo- 
vatel ;  —ovati,  sestaviti,  — vovati,  spo- 
jovati, srovnávati. 

Koméd-iant,  divadelní  herec ,  šprýmo- 
vník  ;  —re ,  žertovná  divadelní  hra, 
veselohra. 

Komenský  Jan  Amos,  *  okolo  1592, 
výtečný  učitel  a  spisovatel  Čes. ,  po 
bitvě  Bělohorské  žil  u  vyhnanství  co 
správce  skol  v  Lesně ,  Londýně,  v 
Uhřích ,  Hamburce ,  v  Amsterdame, 
kdež  f  1672. 

Komét-a,  vlasatice,  hvězda  ocasatá,  hv. 
s  ohonem ;  —ografie  ,  popis  vlasatic ; 
—ologie,  nauka  o  vlasaticích. 

Kom-ický,  směsný;  —  ik,  veseloherec, 
spisovatel  veseloher ;  —ika,  veseloher- 
ství;  —ín,  dymník,  zděný  otvor,  jímž 
kouř  uchází ;  —isar,  —ise  v.  kommis- 
sař,  —se;  —  itát,  stolice,  župa  (v  U- 
hřích) ;  —itét,  výbor;  odbor  nějaké- 
ho spolku,  sněmu  atd. ;  —  ma,  řc,  čár- 
ka rozdělovači  (,). 

Kommand-a,  příhradbí;  —  ant ,  velitel; 
—ér,  velitel,  vyšší  člen  některého  řá- 


du rytířského;  —  ita,  odborná  kupe- 
cká jednota  (řízená  plnomocníkem)  ; 
—itár,  zakladatel  spolku  obchodni- 
ckého, plnomocníkem  vedeného  ;  —o, 
it.  a  šp.,  velení  (vojenské)  ;  2.  veli- 
telství; 3.  vj^slaný  řad  vojenský; 
—ovati,  veleti  vojsku,  poroučeti  komu. 

Kommassace,  scelování  (pozemkův). 

Kommemor-ace,  z  lt,  připomenutí,  u- 
pamatování ;  —ovati,  připomenouti. 

Kommend-a,  duchovní  obročí;  —ace,  z 
lt.,  poručení,  schválení  ;  —ant  v.  ko- 
mandant ;  —ator ,  obročník  ,  držitel 
obročí. 

Kommensál,  spolujedec,  stravník. 

Komment,  zvyk ;  obyčej ;  2.  znamení, 
poznámka;  —  ár,  výklad,  objasnění, 
vysvětlení  spisu  ;  —átor,  vykladatel ; 
vysvětlovatel ;  —ovati,  vykládati,  vy- 
světlovati, objasňovati. 

Kommer-ce,  z  fr.  ,  tržba,  obchod ;  tr- 
žebnictví;  —eiální,  —Ční,  tržební,  ku- 
pecký. 

Kommiss-ař,  z  fr.  a  to  z  lt.,  zmocněný 
jednatel  (úředník) ;  —árek,  Černý  chleb 
vojenský ;  —aridt,  úřad  kommissařský ; 
—e,  —í,  z  lt.  commissio,  plnomoeen- 
ství  k  zásilkám  atd.  ;  zakázka  ,  ob- 
jednání; výbor  vyšetřující;  —iondř, 
plnomocník  (k  zásilkám  atd.)  ;  obsta- 
ravatel,  jednatel;  —ní,  plnomocnický ; 
vojenský. 

Kommitt-ent,  objednavatel,  zámlnvce  ; 
plnomocnitel,  posilatel;  —ovati,  vzné- 
sti co  na  koho,  zmocniti  koho. 

Kommo-ce,  z  lt.,  pohnutí,  pohybování; 
—da,  příruční  šuple ;  —dače,  půjčení 
něčeho  ;  —dní,  z  lt.  commodus,  poho- 
dlný ;  —dór  v.  commodore. 

Kommun-a,  obec  v.  commune;  —álie, 
obecní  věci ;  —ální,  obecní ;  —ie,  spo- 
lečenství v.  communio ;  —ikace,  spo- 
jení (obchodní ,  vojenské) ;  —ikacní, 
spojovací ;  —ikát ,    spis    připojený   k 


Kommunikovati 


—  170  — 


Kompromittovati 


něčemu;  —ikovati,  podávati;  večeři 
páně  přijímati;  —ismus,  obecnictví, 
učení  o  obecnosti  jmění  a  statkúv; 
—ista,  přívrženec  Rommunismu ;  —i- 
stický,  obecnický ;  —  ita,  společenství, 
obecnost 

Kommut-ace,  z  lt.,  směna,  obměna; 
—ator ,  hybač  ,  kybák  ,  přesmykaČ 
(přístroj).  [tnice. 

Komnata,  z  palt.  caminata,  pokoj ,  svě- 

Komor-a,  z  lt.,  sklep,  pokojík ;  zem- 
ská pokladnice. 

Komořany,  něm.  Gundiitm,  m.  v  Ce- 
chách. 

Komo-ří,  dvorská  hodnosť ;  —rná,  služ- 
ka pomáhající  při  obleku  paní;  —rník, 
služebník,  při  oblékání  pomáhající. 

Komp-agnie,  —anie,  spolek,  družina; 
obchodní  spolek  (skrác.  Comp.) ;  se- 
tnina  vojska  ;  —agnon,  —aiion  (sprostě 
kumpán),  společník. 

Kompakt- ata,  články  smírné,  čtyry  ku- 
sy n.  artikule  Pražské,  na  jichž  zá- 
kladě Čeští  Husité  r.  1433  vyjedná- 
vali s  církevním  sborem  Basilej ským : 
1.  aby  přijímání  večeře  páně  pod  o- 
bojí  spůsobou,  t.  chleba  a  vína  bylo 
přisluhováno;  2.  aby  hříchové  smr- 
telní a  zjevní  byli  stavováni ;  3.  aby 
slovo  Boží  bylo  svobodně  kázáno ; 
4.  že  kněží  nemají  panovati  svět- 
ským zbožím  ;  —  ni,  celistvý,  srostitý  ; 
hustý,  shustlý. 

Komp-anie  v.  kompagnie;  —arativ  v. 
comparativus  ;  —arativní,  srovnávací ; 
—as,  střelka  n.  jehla  magnetická  ve 
schránce,  k  ukazování  severního  pólu ; 
—endium  v.  compendium ;  —ensace,  z 
lt.,  vyrovnání  (dluhu  dluhem)  ;  —  en- 
sačni  kyvadlo,  vyrovnávací  kyvadlo. 

Kompet-ence,  z  lt.,  příslušnost,  náleži- 
tost; 2.  ucházení-se  o  něco;  —ent, 
žadatel,  spoluuchazeč,  kdo  spolu  s  ji- 
nými o  něco  se  uchází;    —entni,  pří- 


slušný ,  náležitý  (soud) ;  —etitor  v. 
kompetent. 

Kompil-ace ,  z  lt. ,  snesení,  snášení; 
slátání  (spisu) ;  —ator,  snašeč,  slatač 
(nějakého  spisu);  —ovati,  snésti,  sná- 
šeti ;  slátati. 

Komplanace,  z  lt,  zplošení. 

Komple-kse,  z  lt.,  soubor,  soujem,  spo- 
jenina  v.  complexio  ;  —letovati,  sebra- 
ti; spojiti;  —ment,  astr.,  doplněk;  2. 
v.  kompbment ;  —ta,  —tor*  —torium, 
závěrek  klášterních  hodinek,  hodin- 
ky závěreční;  —tni,  úplný;  —tovati, 
doplniti;  —xe  v.  komplekse. 

Kompli-cita,  spletenosť;  spoluvina,  úča- 
stenství ve  zločinu;  —kace,  zapletení; 
množení,  zmn. ;  —kovati,  splésti ,  zapl., 
zmásti ;  —ment,  z  fr. ,  poklona,  po- 
klon ;  —mentář,  poklonkář ;  —mento- 
vati,  z  fr.,  pozdraviti  koho ;  zdvoři- 
losti prokazovati  komu. 

Komplot  v.  coinplot. 

Kompo-nista,  hudební  skladatel ;  —no- 
váti,  skládati  (zpěv  n.  hudbu) ;  —si- 
ce, z  lt.,  spojení,  složení  něčeho  s 
něčím  ;  směs  ,  sloučení  kovův  ;  2. 
skladba  (hudební ,  veršňv  atd.) ;  3. 
sestavení  obrazu  ;  skladnosf ;  —sitor, 
skladatel  hudební;  —situm  v.  coni- 
posita,  pl. 

Kompost,  míšený  hnůj. 

Kompot,  závar,  závara,  zavařené  n. 
svařené  ovoce;  —ace,  pitka. 

Kompre-hense,  z  lt,  pochopení,  poně- 
tí; —ssa,  rouška,  rušice  ranhojičská, 
plena  stahovací,  stahovacka;  —sse,  z 
lt,  stlačení,  shuštění;  —ssibilita,  shu- 
stitelnosf,  stlaČitelnosť;  —ssiva,  —sso- 
riurn,  stahovadlo. 

Kompro-miss,  podání  rozepře  na  roz- 
sudího ;  snešení-se  stran ;  —missor, 
spolurukojmě ;  —mittovati,  obapolně 
na  něčem  se  usnésti;  2.  podati  něco 
na  někoho  k  rozsouzení ,    pod.    něco 


Kompro ni itto váti  se 


—  171 


Konflikt 


na  rozsudího  ;  3.  někoho  v  něco  za- 
plésti; Tc.  se  čím,  zaplésti  se  do  ně- 
čeho a  tím  si  na  cti  zadati. 

Kompt-abilita,  účetnictví;  —ant,  na  ho- 
tovosti ;   —oir  v.   comptoir,  kontora. 

Komputace,  z  lt.,  sečtení. 

Komte  v.  comte;  —ska,  hraběnka,  hra- 
binka,  hrabecí  dcera  v.  comtesse. 

Komthur,  komtur,  velitel ,  vyšší  člen 
některého  řádu  rytířského. 

Komunální  v.  Koram  .  .  . 

Komže  (z  palt.  camisia,  košile),  sukně 
sakristanů  a  ministrantů. 

Koňak  v.  eog-nac. 

Konat,  z  lt.,  pokus. 

Koncentr-ace,  —ování,  sestředění,  spo- 
jení v  jednom  místě  ;  —  ický,  střední ; 
—ovati,  sestřediti,  soustřediti. 

Koncep-ce  v.  conceptio  ;  —t,  písemní 
rozvrh  něčeho. 

Koncert,  slavné  provozování  hudebních 
kusň ;  hudebnický  zápas  ;  2.  okázalá 
hudební  skladba  na  některý  nástroj 
s  průvodem  jiných;  —ace,  zápas,  zá- 
pasení ;  —ant,  —isla,  —nik,  hudebník 
v  koncertě  hrající ;  —ino,  malý  kon- 
cert (hudební  skladba)  ;  —ovati,  kon- 
certy dávati,  hudební  skladby  provo- 
zovati. 

Koncess-e,  z  lt.,  povolení,  připuštění ; 
—ionálni,  na  povolení  závislý;  —io- 
náf,  jemuž  se  v  něčem  povolilo ;  —  i- 
onovati,  povoliti  komu  v  Čem,  připu- 
stiti koho  k  něčemu. 

Koncil,  —ium  v.  concilium. 

Koncip-ient,  —ista,  pisec,  listovní  písař; 
—ovati,  myšlenky  rozvrhnouti  a  na- 
psati, sestaviti. 

Kondens-ace,  zhuštění ;  —ator,  hustiČ  ; 
—ovati,  hustiti,  zh.,  ztužiti. 

Kondi-ce,  z  lt.,  výminka,  služba,  po- 
domní vyučování;  —tor,  cukrář  v. 
conditor;  —torie,   cukrářství. 

Kondolen-ce,  litosť  s  někým,  soustrastí, 


soustrast;  —  Ční  do-jris,  v  němž  se 
vyslovuje  soustrastí. 

Kondor,  nejvěčší  sup  americký ,  je- 
hnětník. 

Konduit-a,  chování,  záchov.;  —ní lišty, 
listy  o  chování  úředníkův. 

Kondukt,  průvod  (pohřební) ;  —or,  po- 
štovský n.  železniční  průvodce  co  do- 
hledač.  [bulka). 

Kondyloma,  řc,  fík,  štětka    (chorobná 

Koněberka,  stčes.,  voják  kolem  vojska 
jezdící,  jenž  koně,  zběhy  a  jiné  ško- 
dné lidi  zajímal. 

Konfeder-ace ,  z  lt.  ,  svazek,  spolek  ; 
zvi.  tak  sluly  veřejné  spolky  šlechty 
Polské  proti  společnému  sněmu;  —  at, 
Člen  konfederace  ;  —atka,  čtverhraná 
čapka  polská,  jakouž  nosívali  kon- 
fe  dera  ti. 

Konfekt,  pl.    —y,  cukroví,  cukrovinky. 

Konfer-ence,  ohrada,  porada  (ministrův, 
hospodářův  atd.);  —enční  ministr,  m. 
jenž  chodí  do  porady  ministerské ; 
—ovati,  srovnávati,  porovnávati  něco 
s  něčím  ;  raditi  se  s  kým  o  něčem. 

Konfess-e,  z  lt.,  vyznání  (víry) ;  —  io- 
nálni, vyznavačský;  —ionár,  zpově- 
dník ;  —ionista ,  spoluvyznavač,  spo- 
luvěrec;  —or,  vyznavač. 

Konfidence  v.  confidence. 

Konnn-ace,  vezení  domácí;  —ie,  kon- 
činy, hranice ;  pohraniční  okres  ;  — o- 
vati,  mezovati,  hraničiti  sČím;  2.  k. 
koho,  uvěziti  koho,  umeziti  koho. 

Konfirm-ace,  z  lt.  ,  stvrzení ,  potvrze- 
ní, zasvěcení,  biřmování  ;  —and,  biř- 
movanec;  —ovati,  stvrditi,  potvrditi. 

Konfisk-ace ,  zabavení,  vzetí  v  plen 
(jmění,  zboží,  Časopisu  atd.) ;  —ovati, 
zabaviti ,  v  plen  vzíti  (jmění,  zboží, 
časopisy  atd.). 

Konfitent,  zpovídající-se. 

Konflikt,  roztržka,  rozmíaka,  spor,  strk. 


Konfluence 


—  172    - 


Konsens 


Konfluence,  z  lt.,  stok ;  sběh,  sběhnutí- 
sc  lidu. 

Konfóder  .  .  v.  konfeder  .   . 

Konform-eři,  —  isté,  soulilasníci,  přívr- 
ženci panující  biskupské  církve  v  An- 
gličanech ;  —  ita,  shodnost,  jednotvár- 
nost ;  —  ní,  shodný,  jednotvárný. 

Konfront-ace ,  z  lt. ,  postavení  vůči ; 
—ovati,  vuci  (v  oči)  postaviti  koho 
komu. 

Konfuc  (Kong-fu-cé),  čínský  mudrc  a 
učitel  náboženský,  asi  500  let  před 
Kristem. 

Konfu-se,  z  lt.,  zmatek,  zmatení,  zma- 
tenina  ;  —sionár,  pletichář ;  —sní,  zma- 
tený; —táce,  poražení  čeho  čím. 

Konglomer-ace,  z  lt., svalení;  —  át,  sva- 
lenina,  slepenec. 

Kongreg-ace,  z  lt.,  shromáždění,  schů- 
zka, sjezd  ;  2.  spolek  řadový,  sp.  ně- 
kolika klášterův  téhož  řádu;  —acio- 
nalisté,  sekta  v  Anglicku,  která  za- 
vrhuje vyšší  řády  kněžské ;  —acioni- 
sče,  členové  shromáždění  n.  sjezdu  ; 
řadovníci. 

Kongr-es,  schůzka,  sjezd  zvi.  ministrův 
z  rozličných  zemí  k  poradám,  jako 
r.  1815  do-  Vídně  ;  —evka, —evská  ra- 
keta, zápalné  rakety  n.  koule  dělové 
r.  1808  vynalezené  od  W.  Congreve 
(f  1828);  —evský  tisk,  barevný  tisk 
od  téhož  vynalezený ;  —ua,  vyměřený 
důchod  (osob  duchovních ,  učitelův 
atd.) ;  —uence  v.  congruentia  ;  —uen- 
tní,  shodný  ;  —uismus,  shodověra,  u- 
čení  o  shodnosti  božské  milosti  s  lid- 
skou volí ;  —uista,  shodověrec,  přívr- 
ženec kongruismu. 

Koniáš  (Koňas)  Antonín,  *  1691,  Je- 
suita, působil  co  missionář  37  let,  ač 
neduživý,  kázával  třeba  pětkrát  za 
den,  a  kázaje  o  posledním  soudu  ře- 
těz okolo  krku  míval  a  nejednoho 
posluchače   o    rozum    připravil;    če- 


ských knih  60.000  spálil  a  jeho  při- 
činěním vzata  hraběti  Sporkovi  ti- 
skárna; f  1760. 

Konický,  homolovitý,  kuželovitý. 

Konig,  něm.,  král. 

Konjekt-anea,  sbírka  zdání  a  pozname- 
nání; —ura,  domnění,  dohad,  dohád- 
ka,  dohadné  čtení ;  —urální,  domně- 
lý, dohadný  ;  —urovati,  domnívati  se. 
hádati. 

Konjug-ace,  z  lt.  ,  časování  slovesa : 
—ovati,  Časovati. 

Konjunk-ce,  z  lt.,  spojení;  spojka  v. 
conjunctio  ;  —tura,  sběh  okolností. 

Konjura,ce  v.  conjuratio. 

Konkavní,  dutý,  dutokruhý,  vykotlený. 

Konkl-ave,  zavření  kardinálův  při  vol- 
bě papeže;  —lulovati,  snesení  učiniti, 
uzavříti ;  —use,  závěrek  ;  —usům  v. 
conclusum. 

Konkord-ance,  z  lt.,  shoda;  2.  rejstřík 
n.  seznam  průpovědí  v  bibli ;  3.  čtver- 
hrané  mezery  v  písmě  knihtiskařském ; 
—át,  smlouva  s  papežem  ;  —ie  v.  con- 
cordia. 

Konkr-ece  v.  coneretio  ;  —ement ,  sro- 
stek ;  —escence,  srostení ;  —etidni,  du- 
šetělci  (sekta  křesf.) ;  —etní,  srostitý, 
srostlý;  věcný. 

Konkurr-ence,  snůška,  sbírka;  2.  zá- 
vod ,  zápas  o  něco ;  soutěž ,  sou- 
tržba  ,  soutržebnietví  ;  —ent ,  zápa- 
sník, uchazeč,  spoluzávodník,  soutrže- 
bník  ;  —ovati,  o  něco  se  ucházeti ;  v 
tržbě  (atd.)  s  někým  zápasiti. 

Konkurs,  shrnutí-se  věřitelův ;  přihláška 
žadatelův  nějakého  místa. 

Konoid,  kuželník,  nepravý  kužel. 

Konrád,  jm.  muž.,  v".  Kunrad. 

Konse-kuce,  z  lt.,  následování ;  —kuti- 
vní,  následovný,  sousledný ;  —kvence, 
z  lt.,  důslednost,  důsledek,  následek ; 
—kventní,  důsledný ;  —ns,  z  lt.,  po- 
volení. 


Konservativní 


—  173 


Kontrahent 


Konserv-ativní,  zachovací,  — vatelský ; 
—ator,  —atoríum  v.   cons  .   .  . 

Konsign-ace,  z  lt.,  seznam,  sepiš  ;  —a- 
ční  zbozi,  zb.  od  třetí  osoby  přijaté  ; 
—atar,  spolupodpisce  ;  —ovati,  sepsati, 
seznamenati  ;  k.  vojsko,  po  Lotově 
míti. 

Konsilium  v.  eonsilium. 

Konsist-ence,  tukosf,  tuhota,  hustota; 
trvání ;  —oř,  —orium,  z  lt.,  shromá- 
ždění, rada,  zvi.  vysokých  duchovních 
osob  na  př.  papeže  s  kardinály  n. 
biskupa  s  kanovníky  ;  —oíňalis,  —ori- 
ální  rada,  Člen  konsistoře,  člen  du- 
chovní rady. 

Konskri-bent,  zapisující ;  —bovati,  z  lt., 
popsati,  zapsati ;  —bovaný ,  zapsaný 
zvi.  k  vojenské  službě ;  —pce,  z  lt., 
popis  lidu;  —pční,  popisní. 

Konsol-a ,  z  fr.,  ležina,  krakorec ,  zá- 
klenek,  vypuštěný  kámen  v  stavbě; 
2.  — í/,  —kly,  zjištěný  n.  uhrazený 
státní  dluh ;  —idovati ,  upevniti,  u- 
tvrditi. 

Konson-ace,  z  lt.,  libozvuk,  blahozvuk ; 
2.  srymování;  —  ant,  souhláska,  spo- 
luhláska  ;  —anta,  stojací  harfa  ;  —  an- 
tismus,  souhlasenství. 

Konsortové,  soudruhové,  společníci. 

Konspir-ace,  z  lt. ,  spiknutí ;  —ovati, 
spiknouti  se. 

Kon-stábl,  z  lt.  comes  stabuli,  policej- 
ní strážce,  policajt  (v  Berlíně)  ;  —stan- 
tní,  stálý  ;  —stance,  —stancia,  lt.,  jm. 
žen.,  stálá  ;  —stans,  —stantin,  —stan- 
tinus,  lt.  jm.  muž.,  stálý,  vytrvalý; 
—stantinoptol,  Cařihrad,  hl.  m.  někdy 
řecko-římské  nyní  Turecké  říše,  za- 
ložené na  zříceninách  jiného  města 
r.  327,  má  asi  500.000  oby  v.;  -stanz 
v.  Kostnice;  —statovati něco,  něco  na 

jisto  postaviti,  pevně  vytknouti ;  —stel- 
lace,  z  lt.,  shvězdění,  souhvězdí,  po- 
staveni hvězd. 


Konstit-ttce,  z  lt.,  ústava,  zřízení  zem- 
ské n.  státní  s  národním  zastupitel- 
stvem; 2.  povaha  n.  složení  těla; 
—ucionalismus,  konstituční  n.  ústavní 
pořádek  ve  zřízení  státním  ;  —uciorna- 
liita,  —ucionista,  přívrženec  konstitu- 
ce n.  ústavy;  —učni,  ústavní;  —tio- 
vati,  ustaviti;  h,  se,  ust.  se,  šest.  se. 

Konstr-ukce,  z  lt.,  uspořádání,  složení, 
utvoření,  sestrojení,  sestavení;  2.  va- 
zba (v  mluv.) ;  —vktivni,  pořadači, 
skládací,  tvořící;  —uovati,  spořádati, 
sestrojiti,  sestaviti. 

Konsul,  lt.,  rádce  ;  v  st.  Římě  byli  2 
— ové  voleni  na  rok  a  zastávali  nej- 
vyšší správu  obce ;  ve  Francouzsku  od 
r.  1799 — 1804  byl  k.  náčelníkem  repu- 
bliky (Napoleon) ;  v  středověku :  radní 
pán,  odkudž  pošlo  slovo  konšel ;  —ární, 
konsulský,  konsula  se  týkající;  — «7, 
důstojenství  konsula;  —  eni ,  rádce; 
—ta  v.  consulta. 

Konsum-ce,  —o,  z  lt.,  spotřeba,  spotřebo- 
vání; —ent,  stravník,   spotřebovateL 

Konšel,  z  lt.  consul,  obecní  radní  zvi. 
na  vsi. 

Kontabilita  v.  komptabilita. 

Kontagio-nisté,  nákazníci ,  přívrženci 
lékařské  nauky  o  nakažlivině ;  —sni, 
nakažlivý;  kontakt,  dotknutí, dotýkání. 

Konteska  v.  komteska. 

Kontest&cejcontext,  konlimcacev.  cont .  . 

Kontinent,  pevnina,  pevná  n.  suchá 
země ;  —álni  soustava  Napoleonova 
od  r.  1806,  jíž  byla  Evropská  pe- 
vnina zavřena  obchodu  s  Angličany. 

Kontingent,  příspěvek,  dostavek ,  do- 
plněk, počet  mužů  k  doplnění  vojska. 

Konto  v.  conto ;  —ra,  úČtovna,  písár- 
na,  obchodnický  dům. 

Kontra-band,  věc  pobraná  v  pokutě, 
zvi.  podludné  zboží;  —  bas,  hluboký 
bas  ;  2.  basa  (hud.  nástroj) ;  —dikce 
v.  contradictio  ;  —hent,  smluvce,  smlou- 


Kontrahovati 


—  174  — 


Kopie 


vající,  spolupůvodee  smlouvy  ;  —  ho- 
vali,  smlouvu  dělati,  uděl.,  ujednati; 
— kce,  z  lt.  coniractio,  stah,  staženosf, 
— itosť;  skrácení,  skratek ;  —  Jet,  z  lt., 
smlouva;  2.  pl.  —Idy.  sjezdy  v  pol- 
ských městech;  —ktivní,  stahovací; 
—ktura,  stažení:  staženosť ,  skrčení, 
skrěenosť  ;  —posice  v.  coutrapositio ; 
—punkt,  nauka  o  skladhě  hudební; 
—mí  v.  contrarius ;  —signatura ,  spolu- 
podpis  (ministra  atd.)  ;  —signovati,  spo- 
lupodepsati  (nařízení  atd.) ;  —st.  pro- 
tiva, protihra,  odpor ;  —subjekt,  proti- 
sazbí ;  —vallace,  protihradbí ;  —veni- 
ence,  přestupek ;  —venient,  přestupce, 
přestupník.  [lika  (obrazu*. 

Kontre  .  .  v.  contre  .  . ;  kontrfekt,  od- 

Kontribu-ce,  z  lt.,  daň  zemská,  berně; 
—Ční.  berničný:  —ent,  daň  platící,  k 
dani  zavázaný. 

Kontrol-a ,  přihlídka  k  účtům  atd. ; 
spoludozorství  nad  něčím ;  —ní,  spo- 
ludozorský;  —or,  přihledaČ,  spoludo- 
zorce  nad  účty  atd. :  přepočitavač ; 
—ovati,  přihlížeti  k  něčemu,  spoludo- 
zorství nad  něčím  vykonávati ,  pře- 
počítávati počty. 

Kontro-verse,  učená  hádka,  učený  spor ; 
—veršovati,  hádati  n.  příti  se  o  něco ; 
—vertista,  hádající  se,  spůree. 

Kontumace,  z  lt.  odpor,  neposlusen- 
ství :  nestání  k  soudu  :  2.  stávka,  sta- 
vi«tě  v  příčině  zdravoty ;  hx  contuma- 
ciara  odsouditi,  ods.  koho  pro  nestání 
k  soudu. 

Kontur-a,  z  fr.,  obrys,  nákres,  nástin; 
—ocati,  nakresliti,  nastíniti.        [ražek. 

Kontuse,  z  lt.,  zhmožděnina.  náraz,  ná- 

Kontuš  (konluszj,  pol.,  krátký  mužský 
i  ženský  kabát  s  předu  otevřený. 
jehož  rukávy  se  přes  rameno  nazpět 
přebazujou. 

Kontuza,  pol..  šťáva  n.  jícha  z  masa 
v  moždíři  utlučeného:  srv.  kontuse. 


Kónus,  kužel  v.   conus. 

Konval-escent.  uzdravující-se  v.  rekon- 
valescent:  —inka,  rostlina  jarní  s  bí- 
lými vonnými  zvonečky. 

Kon-veksní,  vydutý.  vypouklý;  —ve- 
nace,  z  lt. ,  společný  hon  smečkou; 
—venance,  —venience,  wuúmitozf,  spo- 
lečenská slušnosf,  blahomraví;  —věn- 
ce ,  z  lt. ,  úmluva;  -věnčití  min- 
ce, peníze  na  společné  úmluvě  ně- 
meckých knížat  r.  1753  založené,  dle 
níž  jde  20  zlatých  na  1  hřivnu  stří- 
bra; —vent.  shromáždění;  národník.. 
sněm  francouzský  od  21.  září  1792 
do  26.  října  1795;  —vergence,  sběh, 
sbíhavost,  sblížení-se  ;  —versace ,  zá- 
bava ,  rozmluva ,  hovor :  —versaČní 
slovník,  naučný  si.,  v  němž  se  na- 
chází poučení  o  všech  věcech ;  —ver- 
satorium,  hovorna,  pokoj  k  rozmlu- 
vě :  —verse,  z  lt.,  obměna ,  souvrať  ; 
—vikt.  společné  žiliště  a  straviŠtě  stu- 
dujících; —voa  v.  convoi;  —vokace, 
z  lt.,  svolání  n.  př.  věřitelův;  —volut. 
svitek ;    —voluta,    závitnice  ,    závitka, 

-  snekovice  (čára) ;  —rulse,  z  lt.,  křečo- 
vité trhání  n.  stahování  údúv  ;  —vul- 
sionár,  křečovitec,  křečovník:  — vul- 
sivní,  křečovitý,  trhavý. 

Kooperator,  spolupracovník,  titul  niž&ícli 
knéží,   co  farářových  pomocníků. 

Koordin-aee,  z  lt.,  přiřaděoí,  souřadě- 
ní ;  —ata,  Čára  souřadná,  souřadnice. 

Kopaiba  ,  kopaiva  ,  kopajnúe,  strom 
brasilský.  z  něhož  jest  balsam  ko- 
paiový,  kapalina  to  žlutavá,  olej  ovitá 
zápachu  kořenného  a  chuti  horké. 

Kopal,  pryskyřice  vonná  z  některých 
stromúv  amerických. 

Kopejka  ,  kopejko: ,  ras. ,  malý  peníz 
íný  ruský. 

Kopernik  v.  Koprník. 

Kop-iálie .  přepisné,  plat  za  přepis: 
—ie,   z  lt.,   přepis ,    překres,    odlika; 


Kopiovati 


—  175  — 


Korrektor 


—iovati,  —irovati,  přepisovati,  překre- 
sliti ;  —ista,  přepisovač,  — ovatel ;  —i- 
tar  Bartoloměj  (Jernej) ,  *  1780  v 
Krajinsku,  znám.  učenec  slovanský 
f  11.  srpna  1844.  [moří. 

Kopr,  it.  Čapo  ďlstria,  m.  v  rak.  Pří- 

Kopremesis,  z  řc.,  dávení  trusu. 

Kopřivnice ,  něm.  Kojyreinitz ,  m.  v 
Charvatsku. 

Koprník  Mikuláš,  *  1473  v  Toruni, 
znamenitý  hvězdář,  f   1543. 

Kopro-lithy  ,  pl.,  trusokarny  ;  —rrliea, 
úplavice,  behavka ;  —stasis,  zácpa, 
tuhavka. 

Koptové,  potomkové  starých  Egypťa- 
núv  sem  tam  po  Egyptě  žijící. 

Kopul-a,  —  e,  lt.,  v.  copula ;  —ace,  z 
lt.,  spojení,  oddavky ;  —ativní,  slu- 
Čovací,  spojovací;  —ator,  oddavatel; 
-ovati,  oddávati. 

Koral,  —  e,  —ové,  mořští  živočichové, 
podobni  stromečkům,  z  nichž  se  čer- 
vené kuličky  co  okrasa  nosí  na  krku. 

Koramisovati,  potvrditi  listinu  na  př. 
pas  n.  kvitanci  doložkou  coram  me 
=  v  mé  přítomnosti. 

Korán,  mohamedanský  zákon  o  víře, 
zákonník  sepsaný  Mahoraedem  ;  —co- 
vati  koho,  bičovati  koho. 

Korb-a ,  košina  do  vozu  v.  corba ; 
— el,  dřevěná  picí  nádoba ;  srv.  eor- 
beille  ;  —ona  v.  corbona. 

Korda  v.  chordě. 

Kordecký  Augustin,  obhájil  r.  1655 
klášter  Jasnou  horu  (Castochov)  pro- 
ti Švédům,  Čímž  přispěl  k  povzbu- 
zení národu  Polského  a  k  zahnání 
Švédův. 

Kord-élie,  jm.  žen.,  v.  Kordula;  — e- 
lierové  v.  Cordeliers;  —ialita,  srde- 
čnost; —iální,  srdečný  ;  —Uhry  (ře- 
tězové hoiy),  pohoří  v  jižní  Americe  ; 
—inema,  závrať  hlavy;  —on,  zátah 
vojenský  na  hranici  zvi.  proti  moru; 


srv.  cordon  ;  —onista,  voják  pomezní 
n.  pohraniční;  —uan,  kozí  n.  kozlí 
kůže,  pojmenovaná  dle  Spán.  města 
Kordový  ;  —  ala,  lt.,  jm.  žen.,  srdí- 
čko, srdečná. 

Korejšovci  n.  Korej*  ité,  arabský  kmen, 
z  něhož  pošel  Mahomed. 

Korek,  dřevo  z  některých  dubů,  uží- 
vané na  zátky,  řezby  a  j. 

Korek-ce,  —  tor,  —tura  v.  Korr  .  . 

Koriandr,  rostlina,  jejíž  nať  a  nezralé 
semeno  zapáchá  štěnicemi,  zralá  se- 
mena však,  vůně  příjemné  potřebujou 
se  v  kuchyni. 

Korint-ky,  —/<?/,  malé  výborné  hrozin- 
ky z  okolí  řec.  města  Korintha ;  —ský 
řád  sloupův,  jehož  hlavice  ozdobena 
jest  listím  akanthovým  (bodlákovým) . 

Korkorra,  plameňák  (bahenní  pták). 

Kormčaja  kniga ,  rus.,  kniha  obsahu- 
jící v  sobě  církevní  zákony  u  Rusův. 

Kormilo,  rus.  ,  krmidlo,  ředidlo,  opa- 
Čina  k  řízení  lodi. 

Kormoran,  Černý  pelikán,  vodní  havran. 

Korn-ak,  vůdce  slonů ;  —amusa ,  it., 
spůsob  dud;  —elky,  drinky  (ovoce  z 
dřínu) ;  —et ,  praporečník  u  jízdy 
(poddůstojník);  2.  Jt,  cink  (hud.  ná- 
stroj); —eta,  praporeček  jezdecký; 
—out  (z  lt.  comutus) ,  stočený  papír 
na  spůsob  rohu,  do  něhož  dávají  ku- 
pci věci  po  malých  Částkách  pro- 
dávané. 

Koroll-a  v.  corolla;  —itický,  květovaný 
(ve  stavit.). 

Koron-a  v.  koruna  (corona);  —  is  (ve 
(stavit.),  růžek,  výpustka. 

Korpor-ace,  z  lt.,  sbor,  spolek;  —al  v. 
kaprál ;  —ifikovati,  —isovati,  shustiti. 

Korps  (kór),  fr.,  sbor  v.  corps. 

Korrek-ce ,  z  lt.,  oprava;  pokárání: 
—cionár,  kárané c  ;  —tivní,  opravný  ; 
—tni,  správný ;  —tor,    opravce  ,  opra- 


Korrektura 


176 


Košice 


vovatel;  —tura,  oprava,  opravování 
(spisu  mezi  tiskem  atd.).  [žný. 

Korrel-ace,  souvztah ;  —ativní,  souvzta- 

Korre-nda  v.  kurenda ;  — pce,  z  lt.,  krát- 
ká řeč;  důtka,  domluva;  —petitor,  z 
lt.,  opakovatel. 

Korrespond-ence,  dopis,  dopisování,  do- 
pisy; — ent,  dopisovatel;  —ovati,  do- 
pisovati někomu,  d.  si  s  někým. 

Korri-dor,  chodba  krytá;  —yovati,  o- 
pravovati.  [kroucení. 

Korrupce,  z  lt.,  stažení,    skroucení,  pře- 

Kors-ak  (KOpcam,),  rus.,  liška  stepní; 
—ar,  mořský  loupežník;  2.  loupežni- 
cká loď ;  —  eí,  živůtek  (oděv) ;  —o 
v.  corso. 

Kort-es  v.  Cortes  ;  —  ina ,  opona  v. 
kurtina ;  —yzoun  (z  fr.  courtisan)  , 
šašek,  šprymovník. 

Korun-a,  z  lt.  corona,  zlatý  věnec  ko- 
lem hlavy  co  znak  důstojnosti  pano- 
vnické ;  2.'veliký  zlatý  peníz;  2.  K. 
v.  Brašov ;  4.  k.  Česká,  šlovou  také 
spojené  země:  Cechy,  Morava,  Slez- 
sko, k  nimž  někdy  také  obě  Lužice 
náležely ;  —ace,  —ovace,  slavnost,  při 
níž  se  králi  slavně  koruna  na  hlavu 
staví;  —dri,  přezdívka  přívrženců 
České  koruny  na  Moravě  odr.  1861; 
—ovati,  korunu  na  hlavu  vstaviti  (králi). 

Korund,  zelený,  vzácný  drahokam. 

Korutany,  neim  Karnten,  země  Slo- 
vanská mezi  Štýrském,  Benátském  a 
Krajinou. 

Korveta,  rychlá  menší  loď  válečná. 

Kory-banti,  z  řc,  kněží  Kybele,  o  je- 
jíž slavnosti  s  šíleným  nadšením  si 
počínali;  —fej,  z  řc,  přední zpevec ; 
2.  nyní :  výtečník ,  znamenitá  čelní 
osoba  (v  umění  n.  vědě). 

Kosák  v.  kozák. 

Košciuszko  (Kosťuško)  Tadeáš,  *  1746, 
znám.  bojovník  zvi.  za  svobodu  Pol- 
sky ,    ale   poražen   u    Matějovic    10. 


října  1794,  zajat,    1796  propuštěn,  f 
1817  ve  Švejcařích. 

Kosm-archie,  z  řc,  světovláda;  —  «.<?, 
jm.  muž. ,  nejstarší  letopisec  Český, 
*  1045,  fll25;  —ický,  světový,  svět- 
ský; —ika  v.  kosmologie;  —ofysika, 
zpytování  sil  světa ;  —ogenie,  —ononie, 
nauka  o  povstání  světa,  světoplozí ; 
—ografie,  světopis,  popis  světa :  —okra- 
tie,  světovláda ;  —ologie,  světověda  ; 
světosloví,  nauka  o  světě  ;  —onomie, 
světozákonictví:  —opolita,  světan,sve- 
toobČan  ;  —opolitický,  světanský,  svě- 
toobčanský ;  —opolitismus,  světanství ; 
světoobČanství  ;  —orama  ,  světozor  ; 
—os,  řc,  svět,  vesmír ;  —osféra.  koule 
světa ;  —oskopie.  názor  svěra ;  —oso- 
fie  ,  světozpyt ;  —otheismus  v  světo- 
božství.  [Čechách. 

Kosová  hora ,    Amschelberg,    město     v 

Kosovo  pole  (Amselfeld),  rovina  v  Srb- 
sku, kdež  v  bitvě  15.  června  1389 
kleslo  Srbské  carství  :  další  bitvv  tu 
byly  r.  1403,  1448,  1689  a  183Ívše 
s  Turky. 

Kost,  něm.,  strava ;  —a  v.  Konstantin  ; 
—ec,  něm.  Kosel,  m.  v  Prusku  ;  —el, 
z  lt.  castelhtm ,  chrám ;  —elník,  slu- 
žebník ve  chrámě  ;  —en,  něm.,  nákla- 
dy na  něco,  výdaje  ;  —frau,  stravo- 
vacka  ;  —gánger ,  stravník  ;  —geber, 
stravovaČ  ,  — ovatel ;  —nice,  něm.  Kon- 
stanz,  m.  na  hranicích  Švýcarských, 
kde  byli  upáleni  Hus  1415  a  Jero- 
ným Pražský  1416:  —omJaty,  něm. 
Kostenltatt,  vs.  v  Cechách.  [sku. 

Kostřin,  nem.  Kustrin,  m.  v  Branibor- 

Kostum,  z  it.  a  fr.,  kroj,  šat,  oděv, 
oMek ;  —ovati,  Času  přiměřeně  šatiti. 

Koš,  opevněný  tábor  Zaporožcův,  v 
němž  velel  košový  ataman  č.  košový; 
—enill,  červec,  srv.  cochenille :  —ero- 
vati,  očišťovati  dle  zákona  židovské- 
ho ;  —ice,  něm.  Kaschau,  m.  v  Uhřích. 


Košut 


177 


Kreditbank 


Košut  Ludvík,  *  1806,  advokát ,  pak 
sněmovní  poslanec,  potáhl  na  sebe 
r.  1848—49  vládu  Uherska,  až  ko- 
nečně musel  do  ciziny  utéci. 

Kotár  v.  Kotor. 

Kot-eletky,  —elety  ,  žeberky  ,  žeberní 
řízky  telecí;  —  erie,  z  fr.,  uzavřená 
společnost,  věneček,  dyeliánok;  —hvrn, 
z  řc,  truchloherní  vysoká  bota ;  —il- 
jon,  z  fr.,  společenský  tanec  v  3/4  ta- 
ktu ;  —on  v.  karton  2) ;  — or,  it.  Cat- 
taro,  m.  v  Dalmatsku. 

Kott-bus  v.  Chotěbuz  ;  -on  v.  karton  2). 

Kotyledon,  děloha  ,  první  tvar  listový 
na  kli  rostl. 

Koubek  Jan  Pravoslav,  *  4.  června 
1805,  čes.  spisovatel  a  učitel  čes.  ja- 
zyka, f  28.  prosince  1854. 

Kozáci,  lehké  jezdectvo  ruské,  někdy 
svobodní  bojovníci,  proslavení  boji  s 
Tatary,  Turky,  Poláky  i  Rusy. 

Krab,  mořský  rak. 

Krágl,  z  něm.  Kragen,  límec. 

Krajina,  něm.  KrainK  země  slovanská 
mezi  Korutanskem,  Štýrském  a  Char- 
vátskem. 

Křak,  loďka  s  3  stěžni  na  Baltickém 
moři ;  2.  báječná  potvora  mořská, 
ježto  někdy  v  podobě  ostrova  plavce 
na  sebe  přiláká  a  pak  náhle  se  po- 
topí ;  3.  K,,  —  m,  pol.,  domnělý  za- 
kladatel Krakova;  —o-v,  něm.  Kra- 
kau,  slav.  m.  v  Polsku,  někdy  stoli- 
ce Polské  říše,  od  r.  1846  připojeno 
k  Rakousku;  —ovdk  (krřikowiak), 
polský  národní  tanec. 

Kralodvorský  rukopis  ( Koniginhofer 
Handschrift),  sbírka  staročeských  bá- 
sní, které  V.  Hanka  dne  16.  září 
1817  v  Králové  Dvore  objevil.  Bá- 
sně ty,  vynikajíce  i  jazykem  i  du- 
chem, zavdaly  příčinu  mnohým  závi- 
stivým německým  nedoukům  k  roz- 
ličným útokům,  jak  na  jich  nálezce 
Italik  :  Slovník  novinářský. 


Hanku,  tak  na  Čechy  vůbec,  ač  jim 
nikterak  nelze  zapříti  toho,  co  jasno 
jak  slunce  jest. 

Králové  Hradec,  něm.  Kónigingialz, 
krajské  a  věnné  m.  v  Cechách. 

Královec,  whw.Kbnigslerg,  m.  v  Průších. 

Krám,  dřevěné  lešeníČko  n.  kupecký 
sklep,  kde  se  prodává  zboží. 

Kramerius  Vácslav  Matěj,  *  9.  února 
1759  v  Klatovech,  studoval  tam  a  v 
Praze,  horlivý  spisovatel  a  zvi.  novi- 
nář Český,  f  v  Praze,  22.  března  1808. 

Krampampule,  gdaňská  kořalka. 

Krancle,  okraje,  n.  př.  na  kamnech. 

Kranio-gnomika  ,  leboznalství ;  —litli, 
lebokam;  —log,  leboslovec,  lebozpy- 
tec  ;  —logie.  zře.  lebosloví,  lebozpyt ; 
—mant,  lebopravec;  —mantle,  lebo- 
prava,  hádání  z  lebky ;  — w,  řc,  leb, 
lebka ;  —skop ,  lebohled ;  —slccpie, 
ohledání  lebky  ;  —tom^  lebořez,  — zec, 
lebořezák  (nástroj);  —  tomie, lebořezba, 
pytvání  lbi.  [šení. 

Krasiologie,  směsosloví,    nauka    o  mí- 

Kraš,  něm.  Karst,  holé  neplodné  po- 
hoří v  rakous.  Přímoří. 

Kráter,  řc,  jícen,  otvor  sopky,  kotlina. 

Krauseminz-e,  něm.  ,  máta  kadeřavá 
(rstl. I ;  —zelteln,  mátovky,  pokroutky 
mátové. 

Kraval,  kramola,  šrůtka,  šarvátka. 

Kravata  (pochází  prý  od  croatta  «= 
charvatská),  nákrčník,  pásek  na  krk. 

Krayon  v.  erayon. 

Krdžali,  tur.,  poběhlík,  loupežník. 

Kreat-in,  z  řc,  masovina ;  —ura,  lt., 
stvůra. 

Krebs,  něm.,  rak. 

Kred-ence  (z  it.  credenza,  víra.  poně- 
vadž se  někdy  jídla  napřed  okouše- 
la, by  host  věřil,  že  jsou  neporušena), 
okoušení  jídel  ;  2.  k..  —enení  stolek, 
nalevací  n.  nápojní  stolek. 

Kredit,  úvěr,  — ek ;  —bank,  něm.,  —ni 
12 


Kreditiv 


—  178 


Krupník 


l>ank  n.  ústav,  xivěrna,  ústav,  jenž  na 
úvěr  dává  peníze;  —iv,  věřící  list; 
—ni,  věřící,  úvěrní;  —or,  lt.,  věřitel; 
—ovati  komu,  na  úvěr  půjčiti. 

Kreirovati,  z  lt.  creare,  stvořiti. 

Kreml,  rus.  (křemenný  t.  kamenný  hrad), 
tvrz  zvi.  v  Moskvě. 

Kremonky,  výborné  housle  z  města 
Kremony  v  Itálii. 

Kreo-lové,  potomkové  Evropanů  v  A- 
merice  zrození  ;  —  sot,  z  řc,  smudina, 
smahlina  (Čásť  kouře  atd.  upotřebená 
proti  bolení  zubův). 

Krep,  —on,  polohedbávná  rouška  (látka). 

Krěposť,  ^KptnocTt),  rus.,  síla;  2.  pe- 
vnost ;  krěpostný  Člověk,  nevolník,  pod- 
robený pánu. 

Kréeus,  král  Lydský,  velmi  bohatý  v 
G.  stol.  př.  Kr. 

Krethi,  hebr.,  životní  stráž. 

Kretin,  z  fr.,  zakrnělec,  malý,  blbý 
tlustohlavý  člověk  s  tupou  tváří  a  o- 
chablými  svaly  v  Salcbursku,  Walli- 
su  a  v  Piemontsku ;  —ismus ,  zakr- 
nělství  (nemoc). 

Krida ,  xipadek  ,  prokupčení ;  —rius, 
—tav,  padlý  obchodník. 

Křimačov,  něm.  Krimitschau,  město  u 
Cviková  v  Sasku. 

Krimin-ace,  z  lt. ,  obvinění;  —ál,  ža- 
lář n.  vězení  na  zločince ;  —alista, 
znalec  hrdelního  práva  ;  —div i,  hrdel- 
ní ;  —ator,  obviňovatel. 

Krinolina,  z  lt.  crinis,  vlas,  žíně,  spo- 
dní sukně  ženská,  náramně  široká, 
ocelovými  obruči  n.  rákosem  ztuže- 
ná,  balounka,  žebrovka. 

Křis,  dýka  Malajův;  —e,  —  ?s,  z  řc, 
rozhoda,  rozhodná  (doba). 

Krist,  —ian,  —ina,  —ivos,  —ofor,  —us 
v.  Christ  atd. 

Krišna,  božství  indické. 

Krit-erion,  řc,  sudidlo  ;  —icismus,  su- 
debné    rozumování ;    —ický ,    soudný,  i 


posudný,  rozbíravý,  rozhodný;  —  ik, 
posuzovatel;  —ika,  úvaha  (o  spisu); 
posouzení  spisu,  posudek ;  —ikaster, 
sudílek;  —isovati,  posuzovati  něco. 

Kriv-áň,  hora  v  Tatrách  na  Slovensku 
7688'  vys. ;  — e,  nejvyšší  kněz  starých 
Litvinův. 

Křivoklát,  jinak  Hrádek,  něm.  Piírg- 
litz,  hrad  v  Cechách. 

Křiževei,  něm.  Kreuz,  m.  v  Charvatsku. 

Křižmo,  svěcený  olej  k  mazání. 

Krk,  it.  Veglia ,  ostrov  Dalmatský; 
—a,  něm.  Gurk,  řeka  v  Dalmácii  ; 
—onose,  něm.  Riesengebirge,  pohoří  v 
Cechách. 

Krleš,  stě.  v.  Kyrie  eleison. 

Krnov,  něm.  Jagemdorf,  m.  ve  Slezsku. 

Kroisos  v.  Krésus. 

Krok  (pol.  Krak),  baj.  osoba  u  Če- 
chův, moudrý  soudce  a  otec  Kaši, 
Tetky  i  Libuše;  —odil,  ostrovid,  ve- 
liký žravý  ještěr  v  řece  Nilu  v  Egyptě. 

Kroměříž,  něm.  Kremsiei*,  m.  na  Mo- 
ravě, kde  skončil  říšský  sněm  rakou- 
ský 8.  března  1849. 

Kron-idové,  —ovci,  synové  Kronovi  a 
Ehey;  —os,  v  řc.  baj.  nejstarší  bůh; 
—stadt,  něm.,  silná  pevnost  v  Rusku 
při  Baltickém  moři;  2.  K.,  v  Sedmi- 
hradsku v.  Brašov. 

Krosno,  něm.  Grossen,  m.  v  Prusku. 

Krot-aly,  z  řc,  taneční  chřestacky  v. 
kastaněty;  —on,  keř  úcinkúv  prud- 
kých, zvi.  jeho  semena. 

Křtalt,  z  něm.  Gestalt,  podoba,  postava. 

Kruci-fer,  lt.,  křížonošec;  —fix,  z  lt., 
ukřižovaný,  obraz  ukřižovaného  Kri- 
sta; — ger,  lt.,  křižovník  (řeholník). 

Kruchta,  pavlaka  n.  pavlač  v  kostele, 
kde  bývají  varhany  a  hudebníci. 

Krumlov,  něm.  Krumau,  m.  v  Cechách 
v  Budějovicku. 

Krup-ka.  něm.  Gravpen,  m.  v  Cechách ; 
—nik,  pol.,  míšená  kořalka. 


Krustace 


—  179  — 


Kuntor 


Krustace,  z  lt.,  zkorDaténí. 
Krušné  hory,  jinak  JRudohoři,  něm.  Erz- 
gebirge,  pohoří  severozáp.  v  Cechách. 
Kružka,  rus.  (KpýwKa),    chán,    schrán- 
ka na  almužnu. 

Krym,  poloostrov  na  jihu  Rusi,  na 
němž  někdy  vládli  Tataři. 

Krypt-a,  z  řc,  hrobka,  podzemní  klen- 
ba ;  —ogamia ,  tajnosnubné  rostliny ; 
—ogamie,  tajné  manželství;  —ograf, 
tajopisec;  —ografie,  —ografika,  taj  opis ; 
—ojrsuita,  tajný  jesuita. 

Krystall,  z  řc.,  hraň ;  přirozená  hrana 
u  kamenů  ;  2.  prohledný  kámen  zvlášt- 
ního útvaru  (s  hranami) ;  —ický,  pro- 
hledný jako  krystall;  —isace,  bráně- 
ní, uhr.,  vyhr. ;  —isovati,  —ovati,  vy- 
hraniti ;  —ogrojie,  hranipis. 

Ksicht,  z  něm.  Gesicht,  tvář. 

Ksindl,  z  něm.  Gesindel,  luza,  sběř. 

Kšaft,  z  něm.  Geschaft,  závět,  posle- 
dní vůle,  poslední  pořízení. 

Kšeft,  z  něm.  Geschaft,  záležitost,  po- 
řízení, jednání. 

Kšíry,  z  něm.  Geschirr,  pochvy,  ře- 
mení na  koně. 

Kuba,  národní  jm.  muž.  místo  Jakub ; 
2.  K.,  veliký  ostrov  v  záp.  Indii  v 
Americe. 

Kubeba,  druh  pepře. 

Kuběna,  z  lt.  concubina,  souložnice. 

Kub-ický,  —ikový,  kostecný ;  —  ik,  —us, 
kostka  (měřická). 

Kublaj,  chán  Tatarský,  vnuk  Čingis- 
cháimv,  panoval  1258 — 1281. 

Kubrak,  starodávný  všední  kroj  nižší 
šlechty  polské. 

Kubrové,  potomci  mnlatii  a  negrů  v 
jižní  Americe.  [sem. 

Kufícké  písmo,  jedno  z  nejstarších  pí- 

Kufr,  truhlice. 

Kuguar,  rudý  tygr  americký. 

Kujón,  z  fr.  coton  (kojón),  klacek,  hul- 
vát, mamlas. 


Kujundži-ja,  tur.,  zlatník;  —  luk,  zlat- 
nictví. 
Kuk-a ,  tur. ,  ěepice  pštrosím  perem 
a  drahými  kameny  ozdobená ;  —Za, 
—le,  přikrytí  hlavy,  z  něhož  jen  oči 
a  chřípě  Ční  ;  —ona,  —onica,  rum., 
ženština ;  —uřice,  turecká  pšenice. 

Kul-a,  tur.,  věže  ;  —i,  pl.  —isové,  děl- 
níci indičtí  a  čínští ;  —  ik,  —iky,  pol., 
masopustní  hlučné  návštěvy  polských 
šlechticův;  —  isa,  postranní  závěsa  v 
divadle,  postrannice;  —minace,  z  lt., 
horování,  vrcholení;  —minovati,  ho- 
rovati. 

Kult,  z  lt.  cultus,  bohoslužba,  obřady 
církevní;  —ivace,  vzdělávání;  —ivalor, 
vzdělavatel;  2.  kopčák,  hrobčák  (ná- 
stroj rolnický);  —ivovati,  vzdělávati, 
obděl. ;  —  ura,  vzdělání,  vzdělavatel- 
ství:  vzdělanost;  —urák,  polenem. 
—urtrager,  roznašec  osvěty,  praví  se 
posměšně  o  německých  poběhlících 
mezi  Slovany;  —umí,  vzdělanosti  se 
týkající ;  —  us  v.  kult. 

Kul-uk,  tur.,  robota;  —undžija  v.  ku- 
jundžija. 

Kum,  srb.,  kmotr ;  —a,  kmotra ;  —arin, 
látka  kafrovitá  v  některých  rostlinách  ; 
—baradzi,  tur.,  ohněstrojce ;  —ir,  stsl., 
modla ;  —pan  (sprostě),  soudruh,  spo- 
lečník v.  kompagnon. 

Kumul-ace,  z  lt. ,  hromadění ,  nahr. ; 
—ativní,  hromadný  ;  —ovati,  hromaditi. 

Kumur,  ostrý  meč  Čerkeský. 

Kumys,  tat,  opojný  nápoj  z  kobylího 
mléka  připravovaný  v 

Kunak,  věrný  přítel  Cerkesův. 

Kundschaft,  něm.,  list  na  vysvědčenou 
(řemeslníkovi)  ;  —er,  něm.,  zákazník, 
odběratel. 

Kun-igunda,  stněm.,  jm.  žen.,  rekyně 
rodu;  —o,  něm.,  jm.  muž.,  smělý; 
—rad  (skrác.  Kunz),  jm.  muž,,  smělý 
rádce  ;  —tor  v.  kondor. 

12* 


Kupa 


—  180 


Kylistika 


Kupa,  něm.  Kidpa,  řeka  v  Charvátsku. 

Kup-alo,  rus,  pryskyřník  ostrý  (rstl.) ; 
2.  slavnost  okolo  24.  června  u  Ru- 
sův; —ivojska,  srb.,  verbýř,  verbovník. 

Kupl-e,  báuě  na  věži ;  —et,  z  fr.  coa- 
plet,  sloba  písně  ;  —  ír,  s vodník  ;  —  íř- 
ka,  svodniee,  svaděČka;  —ovati,  svá- 
děti k  sobě. 

Kupon,  ústřižka,  úřezka  úroční  u  stá- 
tních papíru. 

Kupres  v.  cypřiš. 

Kúra  v.  cour. 

Kur-ancovati  v,  korancovati ;  —andav. 
kurenda  ;  —antni  v.  kurentní ;  —atda, 
opatrovanství ,  opatrovnictví;  —ator, 
z  lt.,  opatrovník,  obstaravatel,  ochrán- 
ce ;  —áz,  z  fr.,  odvaha ;  —dzný ,  od- 
vážný ;  —han,  ar.,  oběť. 
rufeň  (KypeHb),  rus.,  v  Síci  na  Zapo- 

Koží  okres  jednoho  pluku  neb  pluk 
sám,  jemuž  vel  1  kurenní  ataman. 

Kur-enda,  oběžný  iist;  —entní,  běžný; 
—first,  z  něm.  ,  volicí  kníže  (vole- 
nec)  v  staré  Německé  říši ;  —han 
(Kypráin,),  malý  pahorek,  náhrobek; 
—iálie ,  dvoření-se  úředníkův ;  —ie, 
třída,  oddělení  lidu  v  st.  Římě;  2. 
radní  shromáždění;  3.  radnice;  4.  k. 
Římská,  dvůr  papežský  ;  —iosita,  po- 
divnost, zvláštnost;  —iosní,  podivný, 
zvláštní  ;  —iosum,  podivnost; ,  neoby- 
čejná věc;  —  ír  v.  kurýr;  —irovati 
koho,  léčiti  k.:  —kuma,  rostlina,  je- 
jíhož kořene  zázvoru  podobného  se 
užívá  co  koření  i  léku;  —kumhia. 
žlutá  barvina  pryskyřicovitá  z  koře- 
ne kurkumy. 

Kurony,  Kuronsko,  něm.  Kurland,  ze- 
mě při  Baltickém  moři  k  Rusku  při- 
pojená. [PolŠtě. 

Kurpini,  Kurpové,  lid    v    Mazovsku  v 

Kurs,  z  lt.  cursus,  běh,  n.  př.  školní: 
2.  oběh  n.  měna  peněz;  —iva,  ležaté 
písmo  latinské;  —ovní,  měnný. 


Kurt,  skrác.  z  Kunrád,  jm.  muž.;  —  a 
v.  kurtka  ;  —  áz  v.  courtage  ;  —  inay 
opona  v.  courtina ;  —ka  (KýpTKa),  rus., 
krátká  kamizola  vykládaná  kožišinou. 

Kuruku,  kukačka  guianská. 

Kurulský  stolec,  Čestné  sedadlo  st.  řím- 
ských králův  a  později  tří  nejvyš- 
ších hodností :  konsulů,  prétorů  a  édilů. 

Kurv-a,  z  lt.,  křivka,  křivá  čára;  2. 
bludnice,  nevěstka;  —atura,  zakřivení. 

Kurýr,  z  fr.,  rychlík,  rychlý  posel. 

Kust-odiát,  úřad  strážce ;  —odie,  z  lt., 
vězení ;  —os,  lt.,  strážce,  dohledač. 

Kuš !  z  fr.  couche,  mlč !  lež !  (volání 
na  psy)  ;  —ovati,  mlčeti ;  —vj,  mlč ! 

Kutná  hora,  něm.  Kuttenberg,  kr.  m. 
v  Cechách. 

Kutter,  kidra,  rychle  plovoucí  loď. 

Kuvert,  z  fr.  couvert,  obálka  na  psaní ; 
2.  prostření  k  jídlu  pro  jednu  osobu. 

Kux  (ze  slov.  kus),  tříze  (podíl  horni- 
cký, 128tá  Část  cechy). 

Kvádr,  kvadrant,  kvadrát,  kvadrupela- 
ce,  kvadruplika  v.  quadr,  quadrant, 
qua  .  .  atd. 

Kvalifik-ace,  —ovati  v.  qualif  .  .  . 

Kvart,  —a,  —ál,  —ant ,  —  etto  ,  —ír  v. 
quart,  quarta  atd.  [ber  atd. 

Kvat-embr,    —ern,    —erno    v.    Quatem- 

Kvekr  v.  quaker. 

Kvidín,  pol.  Kwidzina,  něm.  Marien- 
irerder,  m.  v  Průších  u  Visly. 

Kvint-a,  —  erno  atd.  v.   quinta  atd. 

Kvisa.  něm.  Queiss,  řeka  ve    Slezsku. 

Kvodlibet  v.  quodlibet. 

Kybebe,  Kybele,  v  řc.  báj.,  vševládky- 
ně,  všeživitelka  (bohyně  plodnosti, 
matka  bohův). 

Kyjev  (Kiew),  starožitné  hl.  m.  v  Ma- 
lorusku  nad  Dněprem. 

Kyjov,  něm.  Gaja,  m.  na  Moravě. 

Kyklop,  řc,  v.  cyklop. 

Kylistika,  umění  státi  na  hlavě  a  cho- 
diti po  nikách. 


Rypres 


181   — 


Laguny 


Kypr-es  v.  cypřiš;  —  oid,  kruchotvar. 

Kyrie  eleison!  řc,  (stá.  skráe.  krleŠ!), 
pane,  smiluj  se  nad  námi  (st.  Gospo- 
di  pomiluji)  ;  kyriela  v.  litanie. 

Kyrii  (z  řc.  y.v(jď.os),  jra.  muž.,  zvi. 
mnohých  klášterníkúv,  mezi  nimiž 
památen  so.  K.,  apoštol  slovanský, 
jenž  *  827 ,  okolo  r.  858  vynašel 
zvláštní  písmo  slovanské  (— 4ee) ,  dle 
řeckého  zřízené;  f  869  v  Kíme. 

Kynologie,  obyčejný  význam. 

Kyrys  (z  fr.  cuirasse),  pancíř,  železné 


brnění  na  prsou ;  —ar,  —nik,  jezdec, 
kyrysem  opatřený. 

Kysek,  něm.  Gůns,  m.  v  Uhřích. 

Kyst-algie,  z  řc. ,  bolesf  v  měchýři ; 
—ický,  měchýřový;  —  is,  mechýř  (mo- 
čový) ;  —itis,  zánět  měchýře ;  —ocele, 
průtrž  měchýře ;  —oparaly.sis.  —ople- 
gie,  ochrnutí  měchýře  ;  —otomie,  ře- 
zání měchýře. 

Kytara,  dřevěný  dutý  nástroj  hudební, 
Šesti  strunami  potažený ,  na  než  se 
prstami  břinká. 


L.  A.  M.,  skrác.  liberálním  ar tium  ma- 
gister, svobodných  umění  mistr ;  L. 
B.  S.  —  lectori  benevolo  salutem ,  lt ., 
laskavému  Čtenáři  pozdravení;  L.  P, 
=  léta  páně;  (L.  S.)  =  loco  sigilli, 
místo  pečeti. 

Labarum,  lt.,  korouhev  vojenská  za 
pozdějších  řím.  eísařův;  korouhev  při 
procesích. 

Labe,  něm.  Elbe,  lt.  Albis,  řeka  tekou- 
cí 150  mil  z  Čech  do  Severního  moře. 

Laberdan,  nasolená  trstka  (ryba). 

Lab-iales,  hlásky  rtové,  retnice  ;  — tul- 
ní, retní;  —iatae,  ožankovité,  pyska- 
té  (rostliny);  —  ?.?,  řc,  kleště;  -tura, 
pl.  —  ia9  lt.,  pysk,  pysky,  rty ;  —oraní, 
pracovník  (v  lučebně,  lékárně  atd.) ; 
—oratorium,  pracovna,  dílna  (lučebni- 
cká,  lékárnická,  ohněstrojská  atd.); 
—rum  v.  labiura;  —yrinth,  z  řc,  blu- 
diště, chodba,  z  níž  nelze  vyjíti. 

Lac,  lt.,  mléko. 

Laeerta,  lt.,  ještěrka. 

Lack  v.  lak. 

Lacrym-a.lt.,  slza;  lacrgmae  Christi,  slzy 
Kristovy  (drahocené    víno    tmavočer- 


vené,  jež  roste  u  paty  Vesuva) ;  —  ato- 
mům, nádoba  na  slzy  u  st  Římanův. 

Lactuca,  lt.,  locika,  salát  zahradní. 

Lad-a,  v  baj.  slov.,  bohyně  lásky,  krá- 
sy, polí,  luk  a  zahrad  ;  —an,  klí  pry- 
sk3rřičné  vůně  balsamické  z  cistu : 
—oga,  nejvěěŠí  jezero  v  Evropě  nad 
Petrohradem ;  —ony,  figury  ve  hře 
tarokové ;  —y  (ledy),  ang.,  vzácní 
paní  (co  titul). 

Laet-are,  4tá  neděle  postní  n.  draže- 
bna; —itia,  lt.,  radosf,  veselost,  též 
jm.  žen. 

Laeva  manu,  lt.,  levou  rukou. 

Lafeta,  podstavec,  lože  u  děla. 

Lag-a,  v  nor.  baj.  bohyně  a  ochrán- 
kyné  vod  a  lázní ;  2.  ranní  n.  lázeň- 
ský oblek  ženských.  ;  —an  (légen), 
ang.,  zboží  z  moře  na  břeh  vyvrže- 
né ;  —ena,  lahvice  ;  —o,  it.  (z  lt.  la- 
cus),  jezero ;  —ofthahuie,  zaječí  oči 
(spaní  s  otevřenýma  očima)  ;  —  os, 
řc,  zajíc ;  —ostoma,  zaječí  pysk  ;  —  ri- 
ma,  it.  ,  v.  lacryma ;  —tliing,  švéd. 
zákonodárný  sbor ;  —iiny,  bažiny  v 
Jaderském  moři,  zvi.  u  Benátek. 


Lachesis 


—  182 


Lapsardák 


Lachesis,  re,  sudička,  ježto  přede  niť 
života. 

Lacheté  (lašté),  fr.,  mdlosf,  podlosf. 

Laik,  nezasvěcenec,  nezkušenec;  bratr 
1.,  člen  řehole,  jenž  nemá  posvěcení, 
kněžského. 

Laird  (lérd),  skot.,  pán  v.  lord. 

Lais,  pověstná  záletnice  v  st.-řec.  m. 
Korintě. 

Lajpcik  v.  Lipsko. 

Lajtnant  v.  lieutenant. 

Lák,  rosol  z  kyselých  okurek. 

Lak,  neprohledný  pokost,  jenž  slouží 
k  rozetírání  barev;  2.  ind.,  100.000 
rupií  Či  asi  tolikéž  zlatých;  —aj  v. 
lokaj  ;  —  isté,  jezerní  básníci  v  angl. 
literatuře ;  —mus,  červenomodré  bar- 
vidlo  z  rozličných  rostlin ;  —onický, 
úsečný,  krátký;  —onismus,  úsečnosf, 
máloslovnosť;  —onisovati,  úsečně  mlu- 
viti ;  —ovati,  lakem  natírati ;  —ticm, 
užitek  z  krav ;  —tisma,  z  řc.  tápání ; 
—tolin,  mléčný  cukr ;  — ýr  ,  —ýrník, 
natěrač  (dveří,  stolů  atd.) ;  —ýrovati, 
lakem  natírati ;  2.  lháti. 

Lama,  nejvyšší  kněz  tibetský;  2.  1., 
Hama,  lamice,  ovce  n.  koza  velblou- 
dohlavá  v  již.  Americe,  jež  dává  pě- 
knou dlouhou  vlnu  ;  —ismus,  buddhi- 
stické  náboženství  Tibeťanův  a  Mon- 
golův, kteří  se  proto  jmenujou  —isté. 

Lambda,  jméno  řec.  písmene  A. 

Lamberl,  něm.  jm.  muž.,  zeměstkvou- 
cí;  —ovské  ořechy,  oř.  panenské,  lí- 
skové, [dání. 

Lambris    (lánbri),    fr.,   pažení,    vyklá- 

Lament-abile,  —oso,  it.,  naříkavě,  úpěn- 
livě; —ace,  z  lt.,  —um,  lt.,  —o,  it., 
nářek,  naříkání,  úpění ;  —ovati,  naří- 
kati nad  něčím,  úpěti. 

Lam-i,  zlozvuk;  —ze,  strašidlo;  —ium, 
lt.,  hluchavka,  hluchá  kopřiva  (rstl.). 

Lampa,  —da,  lt.-řc,  svítilna,  světloška ; 
—darius,  lt.-řc,  lamponošec;  — s,  po- 


stranní pruh  na  vojenských  n.  mysli- 
veckých kalhotách. 

Lamp-ons  (lánpon),  fr.,  pijácké  písně ; 
—ovcí  zimnice,  něm.  Lampenfieber,  jest 
strach  hercův  n.  herečky  při  prvním 
vystoupení  na  divadle;  —recht  v. 
Lambert;  —réta,  minoha,  okatice  (ry- 
ba) ;  —rofonie ,  jasnozvučí  ;  —yris, 
světluška,  svatojanský  brouček(hmyz). 

Lán  (lén),  Švéd.,  náměstnictví,  krajina. 

Lana,  lt.,  vlna  (ovčí). 

Lane-eta,  pušfadlo  ,  kopíČko  ,  nožel ; 
—ier  (lánsjé),  fr.,  oštěpník,    kopijník. 

Landy  (t.  j.  lada),  stepi,  vřesoviště  v 
záp.  Francii  u  Biskajského  zálivu. 

Langer  Josef  Jaroslav,  *  10.  listopa- 
du 1806  v  BohdanČi,  nadějný  spiso- 
vatel český,  f  28.  dubna  1846. 

Langu-e  (láng),  fr.,  z  lt.,  jazyk;  —en- 
te,  —ido,  it.,  toužebně. 

Lanz-e,  něm.,  oštěp,  kopí;  —knecht, 
něm.,  oštěpník,  kopijník,  sudličník. 

Lao-kiun,  zakladatel  náboženství  v  Čí- 
ně, asi  600  let  př.  Kr.,  kteréžto  ná- 
boženství slově  učením  o  pravé  ce- 
stě; —koon,  v  řc.  baj.,  kněz  Apollo- 
nův,  jenž  se  svýma  dvěma  syny  byl 
ode  dvou  ohromných  hadův  ovinut  a 
zadušen,  protože  zneuctil  dřevěného 
koně,  Palladě  obětovaného ;  —kratiť, 
lidovladí. 

Lap-idace,  z  lt.,  zkamenění ;  —drní  pí- 
smo ,  p.  nápisové,  památníkové ;  l. 
sloh,  sloh  památníkový;  —is,  lt.,  ká- 
men; l.  causticus,  k.  leptavý  n.  žíra- 
vý ;  l.  infernalis,  pekelný  k. ;  /.  mil- 
larius ,  milník  ;  l.  philosophoi*um,  k. 
mudrcův,  jenž  všecky  nemoci  hojí  a 
sprosté  kovy  v  zlato  mění;  l.  sf)ecu- 
laris,  slída,  sklo  p.  Marie;  L  termi- 
nalis,  mezník. 

Lapp-alien,  titěrky ;  —é,  dvojnásobná 
výhra  peněz  (ve  hře  farao). 

Lapsardák,  lapserdák,  živůtek  polských 


Lapsus 


—  183 


Lavatorium 


židův,  na  němž  mají  desatero  božích 
přikázaní. 

Lapsus,  lt,  pád,  pochybenu 

Lar-alia,  slavnost  ke  cti  domácích  o- 
chranných  bůžkův,  —  y  nazývaných; 
—arium,  skříně,  v  níž  byli  chováni 
ochranní  bůžkové  Římanův ;  —ghetto, 
it,  z  povolná. 

Larg-itio,  lt,  obdarování  koho;  —o, 
it,  volně;  L  assai,  larghissimo,  vel- 
mi volně,  co  nejvolněji;  — 2<*,  lt,  hoj- 
ný, štědrý. 

Larva,  škraboška,  natvářka;  2.  kukel- 
ka,  ponrava  hmyzů  v  některých. 

Láry-fáry,  třesky  plesky. 

Laxyng-ismus ,  dusnost ,  dychavičnosť 
u  dětí  ;  —  itis ,  zánět  průdušnice  ;  —o- 
fthisis,  úbytě  v  průdušnici ;  —orrhagie, 
krvácení  průdušnioe ;  —ostenosis,  zú- 
žení chřtánu ;  —osyrinx,  vstřikovačka 
do  Iprůdušnice ;  —otornie ,  zářez  do 
průdušnice;  larynx,  řc,  chřtán,  o- 
hryzelc 

Lasciv-ita,  z  lt,  chlípnost,  oplzlosí; 
— ní,  chlípný,  oplzlý. 

Laserpitium,  lt,  hladýŠ  (rstl.). 

Laskar,  ind.,  lodník,  dělostřelec. 

Lasur-a,  malba  prohlednou  barvou ; 
— ový  kámen  v.  lazur. 

Later-ální  ,  z  lt,  poboční,  vedlejší; 
— ««,  palác  papežův  v  Ěímě  vedle 
kostela  sv.  Jana,  odkudž  —anskákon- 
cilia,  jsou  církevní  shromáždění  v 
témž  kostele  odbývaná;  —na,  lt.,  sví- 
tilna; l.  magica,  kouzelná  svítilna. 

Latifólius,  lt.,   širokolistý. 

Latin-a,  —ský  jazyk,  —ská  řec,  jíž  mlu- 
vili —íci,  prastarý  národ  v  krajině 
Latvwni,  blíže  Říma ;  —ismus,  zvlášt- 
nost jazyka  latinského ;  —isovati,  la- 
tinou zatrhovati;  -isia,  znalec  latiny. 

Latitud-inář,  z  lt,  volnomyslník,  vol- 
nověree ;  —inarismus ,  volnověrství  ; 
— o,  lt,  isirokosť. 


Lato-mie,  řc.  ,  kamenný  loni ;  —mos, 
řc,  lamač  kamene;  —na,  v  baj.,  bo- 
hyně noci  a  skrytosti,  matka  Apollo- 
na  a  Diany. 

Latr-ie,  z  řc,  služba,  bohoslužba,  ctě- 
ní svatých ;  —ina,  lt. ,  záchod ;  —o, 
lt,  lotr,  zákeřník,  loupežník ;  látro, 
veliký  sáh  zdéli  4  loket;  —ocinium, 
lt,  zákeřnictví,  loupežnietví. 

Latun,  mosazný  plech. 

Latus,  gen.  lateris,  lt.,  strana,  bok ;  2. 
suma  jedné  strany  v  účtech  ;  ad  la- 
tus, k  boku,  k  pomoci;  a  latere,  cle 
latere,  se  strany. 

Laud-a,  it,  chvalozpěv;  —acismus,  po- 
chvalkování ;  —amentum,  slib  rukou 
dáním;  —  am us,  lt,  chválíme;  —anum< 
uspavadlo,  opojný  nápoj;  —ator,  lt, 
ehvalič,  chval ce ;  —emium  ,  vzdajné 
(ého),  plat,  jejž  dostává  vrchní  ma- 
j  etnik  při  odevzdání  statku  novému 
uživateli;  —  es,  pl.,  chvály,  chvalo- 
zpěvy ;  —isté,  chvalozpěvci ;  —um,  lt. , 
výrok  rozsudího. 

Laur-a,  jm.  žen.,  útrpná ;  —eatus,  o- 
věnčený  bobkovým  n.  vavřínovým 
věncem ;  —entius,  lt,  jm.  muž.  (skr. 
Lorenz,  Lenci,  sprostě  Roula),  Vavři- 
nec, Vávra,  vavřínem  n.  bobkem  o- 
zdobený ;  —etanská  litanie ,  litanie, 
která  prý  do  města  Laureta  (it.  Lo- 
reto) s  nebe  spadla ;  —ocerasus,  střem- 
cha  n.  višně  bobková,  z  jejíhož  listí 
přepuzujou  vodu  bobkovišňovou  (aqua 
laurocerasi)  v  lékařství  užívanou; 
— us,  lt,  vavřín  (pol.  lavřín),   bobek. 

Laus,  lt,  chvála;  l.  Deo  1  chv.  bohu; 
laudes,  pl.,  chvály,  chvalozpěvy. 

Laut-e,  lt.,  slavně;  —na  v.  loutna. 

Lav-a,  sopkovina ,  žhavá  tekutina  ze 
sopek  vyvržená,  ježto  ztvrdnuvši  co 
kámen  k  rozličným  věcem  i  na  dla- 
žbu se  hodí;  —andule  v.  lavendule; 
—atio,  lt.,  mytí,  umývání ;  —atorium, 


Lavendule 


184 


Legitima 


umyvadlo  ;  —endule,  spikanard,  rstl. 
voiiná  zahradní;  -erna,  v  řím.  baj. 
bohyně  a  ochrankyně  zisku ;  —  etta  v. 
lafeta  ;  —ina,  sněžina,  svalina,  spou- 
sta sněhu ,  která  s  hory  spadnuvši 
mnohdy  celou  dědinu  zasype ;  —iro- 
váti,  smývali.  tušovati  výkres;  2.  I, 
vetru  se  vyhýbati  v  plavbě;  H&  (la- 
ví),  smývaná  malba  ;  —ka,  rus.  (.j;íb- 
Kfl),  krám  kupecký  ;  —  or,  z  fr,  —  oir 
(lavoar)  umyvadlo;  —  ra,  čestné  jmé- 
no několika  klášterův  v  Rusku ,  z 
nichž  nejslavnější  Pečerslcá  l.  v  Ky- 
jevě, Trojická  l.  v  Moskvě  a  l.  Ale- 
ksandra  Nevského  v  Petrohradě. 

Law  (lá),  ang-.,  zákon  ;  -yér  (lajer), 
ang.,  právník,  právní  zástupce. 

Lax-amentum.  lt.,  ulehčení,  povolení ; 
—ance,  pk,  —antia,  —ativa,  prostřed- 
ky n.  léky  počistivé,  otvěravé;  —ir- 
ka,  běhavka ;  —ismus,  ochablosf  ve  mra- 
vích;  —itas,  lt.,  ochablosf,  po  volnost. 

Lazar,  hebr.  jm.  muž.,  v.  Eleazar,  zvi. 
připomíná  se  v  nov.  zák.  v  evang. 
Luk.  16,  20—31  žebrák  plný  vře- 
dů v,  pročež  L.  =  bídák,  ubožák; 
— et,  nemocnice,  lečebnice;  —isté,  du- 
chovní řád  založený  r.  1634  k  misi- 
onářství  ;  —oni,  lazzaroni ,  luza  (no- 
siči, žebráci)  v  Neapoli,  jichž  se  tam 
počítá  okolo  60.000. 

Lazo  (laso),  šp.,  smečka,  lapač,  provaz 
k  chytání  buvolův  a  divokých  koní 
v  již.  Americe. 

Lazur,  modrá  n.  blankytná  barva;  2. 
modřec,   blankytný  kámen. 

Lazzo,  ít.,  posuňky,  hra  posuňky. 

Láže  v.  ažio. 

Leader  (líder),  ang.,  vodič,  vůdce  ;  2. 
Z. ,  leading  article  (líding  artykl), 
ang-.,  úvodní  článek. 

Leander,  jm.  muž. 

Lecons  (lesón),  fr.,  úlohy  ku  cvičení. 

Leda,  v  řc.  baj.,  krásná  žena  Spartské- 


ho  krále  Tyndarea,  do  níž  se  Jiipí- 
ter  v  podobě  labutí  zamiloval,  když 
se  koupala;  byla  matkou  Kastora  a 
Pcllu^e,  Heleny  a  Klytemnestřy. 

Ledirovati,  z  lt.,  laedere,  porušiti. 

Leg-a,  it.,  v.  liga;  l.  bassa,  zlehčený 
kov  mincovní ;  —abile,  it.,  spojeně ; 
—ace,  lt.,  vyslanství ;  — stvo  ;  2.  ná- 
městnictví  v  papežských  zemích  ;  —  cL- 
ční  rada,  vyslanecký  rada;  —alisaee, 
z  lt.,  osvědčení  n.  stvrzení  listiny  ; 
—alisovati,  osvědčiti  n.  stvrditi  listi- 
nu; —alka,  zákonnost;  —aliter.  lt., 
zákonně ;  —ální,  zákonní,  právní  ;  —át, 
z  lt.  —atus,  vyslanec;  2.  odkaz  v  zá- 
větě ;  —atus  natus,  rozený  vyslanec 
(titul  Pražských  arcibiskupův) ;  /.  a 
latere,  l.  de  latere,  papežský  vysla- 
nec první  třídy ;  —atar ,  odkazník, 
komu  se  něco  odkázalo;  —ato,  it., 
vázaně,  spojeně;  —ator,  lt. ,  odkazu- 
jící; —atur,  lt,  čte  s-e;  —atura,  pří- 
sada kovův;  —enda,  pověsf  o  svatém 
n.  o  svaté;  2.  nápis  (na  mincích); 
—endár,  —endarium,  —endarius,  kni- 
ha pověstí  o  svatých ;  —er  (iežé),  frv, 
lehký,  lehkomyslný;  povrchní,  bez 
ceny  ;  —  es,  pk,  lt.,  zákony. 

Leggier-e,  —mentě,  eon—ezza  (ledž..),  it., 
lehce,  s  lehkostí. 

Leg-ie,  z  lt.,  zástup  n.  pluk  vojenský ; 
rád  čestné  l.r  légion  ďhonneur  (ležjón 
donnér),  řád  ve  Francouzsku  k  vy- 
znamenání zasloužilých  osob;  —io- 
nár,  z  lt.  —ionarius,  voják  v  legii 
sloužící;  —irovati,  odkázati  komu  ně- 
co; 2.  drahým  kovům  dávati  pří- 
sadu. 

Legis,  nejjemnější  perské  hedbáví; 
—latio,  lt.,  zákonodárství;  —lator,  lt., 
zákonodárce ;  —latara  ,  zákonodár- 
ství; zákonodárný  sbor;  —  ta,  zá- 
konník. 

Legitim-a  (pars),  lt.,  povinná  čásí,po- 


Legitimace 


—  185 


Léto 


vinný  díl  (z  dědictví) ;  —ace,  z  lt., 
průkaz,;  2.  vyhlášení  dětí  nemanžel- 
ských za  řádné  ;  —učni  list ,  průka- 
zný, list,  prokázka;  —  e,  lt.,  zákonně; 
—ismus,  učení  o  zákonnosti;  —ista, 
zákonovec,  přívrženec  zákonní  vlá- 
dy; *-ita,  zákonnost,  řádnosť;  *mi, 
z  lt.  —  us,  zákonní)  řádný ;  —a  acqui- 
sitio,  lt.,  řádné  nabytí ;  —a  causa,  řá- 
dná příčina;  — «  possessio,  řádné  dr- 
žení ;  —  um  impedhnentum ,  zákonní 
překážka;  —us  heres,  zákonní  dědic: 
—ovati,  z  lt.,  prokázati  něco;  vyhlá- 
siti nemanželské  dítě  za  řádné  ;  l.  se, 
prokázati  se  čím. 

Legno  (leňo),  it.  z  lt.  Ugnum,  dřevo  ; 
col  legno,  it.,  hřbetem  smyčce. 

Lego-graf ,  zákonopisec  ;  —grafologie, 
návika  o  současném  Čtení  a  psaní ; 
—logie,  nauka  o  Čtení. 

Leg-ua,  šp.,  míle  španělská,  něco  přes 
f  míle  zeměpisné;  —uan,  druh  je- 
štěrky ;  —ulejus,  pravomaz,  břidil  zá- 
konnický;  —umin,  luskovina,  sýrovi- 
na;  —umina,  pl.,  luštiny,  luskoviny; 
—uminosy,  luštináté  n.  motýlokvěté 
rostliny. 

Lehnice,  Lechnice,  něm.  Liegnitz,  rn. 
ve  Slezsku. 

Lechové,  název  Polákův. 

Leiokom,  z  řc,  bramborový  škrob. 

Leipzig,  něm.,  v.  Lipsko. 

Lek-ce,  (z  lt.  leetio,  čtení),  vyučování, 
úloha,  úkol  k  učení;  —orice,  sladké 
dřevo  ;  —tistcraie,  hody  bohťím  stro- 
jené u  st.  Kímanův;  —  tor,  lt.,  lecteur 
(lektér) ,  fr.,  Čitatel ,  předčitavatel ; 
vedlejší  učitel ;  —tura,  z  lt. ,  čtení, 
Čítání  knih ;  —tvar ,  shuštěná  šťáva 
lékárnická. 

Lemm-a,  řc,  odbor,  prozatím  přijatý 
výrok ;  —  ing,  dán.,  myš  stěhovavá. 

Lemn-a,  řc. ,  okřehek  (vodní  rstl.)  ; 
—iskos,  řc,  poduštička  na  obrázek. 


Lenrár,  rauna  (poloopice) ;  —ie,  slavnosť 
st.  Římanův  k  smíření  nočních  stra- 
šidel, — g  nazvaných; 

Leňdemain  (lánd'mén),  fr.,  žejtřejší  den, 
deu  po  svatběj 

Len-iěntia,  pl.  lt.,  ulehcovacía  obměkčo- 
vací  prostředky  n.  léky ;  —  itiv,  ulehčo- 
vadlo  ;  *-itivní,  ulehČovací ;  —o,  lt.,  svo- 
dník,  svaděč;  prodavač  otrokův  a  o- 
trokyň;  —ocinium,  lt.,  smilství. 

Lens,  gen.  lentw,  Čočka. 

Lent-ando,  —iante,  váhavě;  —iculaire 
(lántikylér),  fr.,  čočkovitý  nůž  ran- 
hojičský  ;  —  igo,  čočková  známka  na 
těle ;  —ikulámí,  Čočkový,  čočkovitý ; 
—ikulit,  čoČkokam  ;  —itis,  zánět  čo- 
čky;  —o,  zvolna,  pohodlně;  l.  assai, 
l.  di  molto,  velmi  volně. 

Leo,  lt.,  lev  ;  —nard,  Linhart,  z  něm. 
—nhard,  jm.  muž.,  udatný  jako  lev; 
societas  —nina,  jednota  lví,  t.  kde  jen 
několik  osob  užívá  všech  prospěchův; 
—ntiasis,  lví  líce  (opuchlina  ve  tváři) ; 
—ntodon,  smetanka,  pampališka  (rstl.)  ; 
—pard,  levhard,  šelma  tigru  podobná 
v  Africe  ;  —pold,  něm.  jm.  muž.,  u- 
datný  ý  —poldina,  jm.  žen.,  udatná. 

Lep-ero,  šp.,  nosič,  žebrák  (v  Mexiku); 
—idoptera,  šupinokřídlí  (hmyzi),  mo- 
týli; —idosis ,  šupinatá  vyraženina; 
—ra,  —rosis,  řc,  chrásta,  svrab  ;  —ro- 
sorium,  nemocnice  na  svrabivé ;  —  sis, 
řc,  přijatý  výrok ;  2.  nával  nemoci ; 
—tolog  ,  titěrkář ;  —totvichie ,  tenko- 
vlasosť. 

Lesbická  láska,  nepřirozená  láska  mezi 
ženskými. 

Lesche,  řc,  hovorna,  beseda,  porada. 

Les,  it.  Alessio,  m.  v  Albánii. 

Letharg-ický,  ospalý;  —ie,  spavice,  u- 
smrcující  ospalost'. 

Lethe,  řc,  zapomenutí  ;•  2.  v  řc  haj., 
řeka  zapomenutí  v  podsvětí. 

Léto  v.  Latona, 


Lettera 


—  186  — 


Libeccio 


lettera,  it.,  lettre  (letr'),  fr.,  z  lt.  lil- 
terae*  list,  psaní,  písmo;  lettera  di 
cambio,  it.,  směnka;  lettre  de  cachet 
(leťr  de  kaše),  fr.,  mocný  list  krá- 
lovský (ve  Francouzích). 

Leucit,  bílý  granát. 

Leudum,  lt,  jistota,  peníze  na  jistotu 
položené. 

Leuko-lith  v.  leueit ;  —  ma ,  bělmo ; 
— morie,  samotářská  těžkomyslnosť; 
—pathie,  blednice;  —i'hodon,  bílá  rů- 
že ;  —rrhea,  bílý  tok,  bělotok. 

Lev-a,  tur.,  peníz  zlatý;  —  ade  (levád), 
fr.,  postavení-se  koně  na  přední  no- 
hy v  jízdárně;  —ana,  v  řím.  baj., 
bohyně,  ochraňující  děti  novorozené, 
když  je  otec  byl  pozdvihl;  —andule 
v.  la vendule;  —ans,  dítě  po  křtu  po- 
zdvihující. 

Levant-e,  it.,  východní  země,  východo- 
zemí,  zvi.  asijské  Turecko;  —ický, 
—inský,  východozemský ;  —  in,  poto- 
mek Evropana  v  Egyptě  bydlícího  ; 
2.  látka  východozemská;  —inky,  —i- 
sky,  Španělské  lodí  ke  plavbě  do  vý- 
chodních zemí  určené. 

Lev-ator,  lt.,  zvedač,  zdvihač,  pozdvi- 
hovač ;  —atorium,  zvedadlo  ,  zdviha- 
dlo ;  —ee  (leví),  ung.,  —  er  (levé),  fr., 
vstání  s  postele;  2.  ranní  návštěva 
n.  slyšená  u  mocnářův ;  —  i,  heb.  jm. 
muž.,  oddaný,  věrný;  —iathan,  heb., 
ryboještěr,  vodní  potvora  (v  knize 
Job,  kap.  40  a  41);  —ir,  lt,  svakr; 
—irovati,  vzíti  směneční  osvědčení ; 
— is,  lt,  lehký;  —  it,  syn  z  israel.  po- 
kolení Levi ,  židovský  kněz  ;  —  iter, 
lt.,  lehce;  —iticus  t.  Uber,  třetí  kni- 
ha Mojžíšova,  která  jedná  nejvíce  o 
řádu  levitském  t.  kněžském;  —itona- 
rium,  mnišská  kutna  bez  rukávův; 
—koje,  blednivka,  bledule  (rstl.)  ;  —oč, 
něm.  Leutschau,  m.  v  Uhřích;  —rier 
(levrjé),  fr.,  chrt. 


Lex,  g.  legis,  lt,  předpis,  zákon,  naří- 
zení ;  l.  abrogata,  zákon  zrušený  ;  l. 
tt  regio,  mrav  a  kraj ;  l.  forensis,  o- 
becní  řád;  l.  fundamentalis,  základní 
zákon;  l.  inertiae,  z.  lenivosti,  z.  se- 
trvačnosti ;  l.  moralis,  z.  mravní ;  l. 
municipalis,  právo  městské;  l.  natu- 
ra-e,  zákon  přírody,  z.  přirozený ;  l. 
obsoleta,  z.  zastaralý;  l.  positivu,  z. 
libovolný ;  L  prohibitiva  ,  z.  zapově- 
dací ;  L  sumtuaria,  z.  o  přepychu; 
l.  vestiaria,  z.  oděvní. 

Lexik-álie,  z  řc,  věci  slovnieké ;  —  ál- 
ní,  slovníčky ;  —ograf,  slovníkopisec, 
slovnikář;  —ografický ,  slovníkopise- 
cký ;  —ografie,  slovníkopisectví ;  —o- 
log,  slovníko znalec  ;  —ologie,  nauka  o 
slovnících ;  —on,  řc,  slovník. 

Lex-ipyreta,  pl. ,  prostředky  n.  léky 
proti  zimnici;  — w,  klesnutí. 

Leydenská  láhev,  sešilo vací  1.  (v  silo- 
zpytu), [karty. 

L'hombre    (lonbr) ,    fr.  ,    spůsob    hry  v 

Lhota  (lhůta),  osada  na  Čas  od  platův 
osvobozená,  a  odtudjmeno  rozličných 
vesnic  v  Cechách. 

Li,  čínská  míra  zeměměrská  asi  £  míle. 

Lia ,  starší  dcera  Labanova ,  kterou 
tento  lstivým  spůsobem  dal  Jakubo- 
vi za  manželku  místo  mladší  Ráchel. 

Lián,  cizopasná  rostlina  otáčivá  v  te- 
plých krajích. 

Liard  (liár),  fr.,  starý  francouzský  pe- 
níz početní. 

Liasse,  fr.,  řada  navlečených  cedulí. 

Lib  amen  tum,  lt.,  pamlsek,  lahůdka. 

Liban,  —on,  pohoří  v  Malé  Asii  ,  na 
němž  roste  cedr;  —omantie,  věštění 
n.  hádání  z  kouře  kadidlového  ;  —o- 
tis,  rosmarina  (rstl.). 

Libatio,  lt,  rozlévá,  u  st.  Římanův  při 
hodech  oběť  bohům  rozlitím  trochu 
vína.  [v  jíž.  Itálii. 

Libeccio  (libečo),   it,  jihozápadní  vítr 


Libella 


—  187  — 


Lifruňk 


Libell-a,  lt.,  sídlo  vodní,  vážka  (hmyz) ; 
—ista,  hanopisec ,  Lanopisník  ;  —ula 
v.  libella  ;  —us,  lt,  knížečka,  spisek  ; 
—i  oblatio,  lt.,  podání  žaloby. 

Liber,  lt.,  kniha;  2.  v  řím.  baj.,  bůh 
osad,  pak  příjmí  Bakchovo,  osvobo- 
ditel ;  —a  nos  a  málo,  lt.,  zbav  (vy- 
svoboď) nás  (od)  zlého  ;  —  ál,  z  lt. 
— alis,  člověk  svobodomyslný  ;  — . álie, 
slavnost  ke  cti  Bakchově  v  si.  Římě 
dne  17.  března;  —alis,  lt.,  svobodný ; 
2.  dobročinný,  štědrý;  artes  —ales, 
lt.,  svobodná  umění ;  artium  —alium 
magister,  lt,  mistr  svobodných  umě- 
ní ;  —alismus,  svobodomyslnost,  svo- 
bodomyslnictví ;  —alisovati,  svobodo- 
myslným učiniti ;  —alista,  svobodo- 
myslník  ;  —alitas,  lt. ,  svobodomysl- 
nost;  —atio,  lt.,  osvobození;  —ator, 
lt.,  —tador,  šp. ,  osvoboditel;  —ec, 
něm.  Reichenberg,  m.  v  Cechách ;  —ta, 
lt,  knihovna ;  2.  Z.,  území  svobo- 
dných černochů  v  Africe ;  —  tas,  lt., 
— té,  fr.,  svoboda;  —té  et  egalité,  fr., 
svoboda  a  rovnost  (heslo  francouzské 
republiky,  k  němuž  se  přidalo  r.  1848 
ještě  fraternitě',  bratrství) ;  —tin  (li- 
bertén),  fr.,  hejsek ,  fuČík ;  —tinus, 
—tus,  lt,  propuštěnec,  otrok  na  slo- 
bodu propuštěný;  —um  veto,  lt.,  svo- 
bodná zápověď,  právo  k  svobodnému 
odepření  (jako  někdy  v  Polště,  kde 
kterýkoli  poslanec  mohl  říci  niepo- 
zwalam  =  nepovoluju,  a  tím  celé  je- 
dnání sněmu  zvrhl). 

Libet,  lt.,  líbí  se. 

Libi-dinista,  z  lt. ,  rozkošník;  —tina, 
lt,  bohyně  n.  opatrovnice  mrtvých; 
ad  —tum,  ad  —to,  lt,  dle  libosti. 

Liboraz,  něm.  Liéberose,  m.  v  Prusku. 

Libr-a,  z  lt,  váha  32  lotu ;  l.  argenti, 
lt,  st.  římský  početní  peníz,  100  de- 
nárův  ;  —atio,  kolísání  ;  —etto,  it.,  kní- 
žečka, zvi.  text  ke  zpěvohře. 


Libuše,  nejmladší  dcera  Kroková,  vě- 
hlasná krásou  i  rozumem  ,  panovala 
po  smrti  otcové  nad  Cechy,  až  za 
příčinou  soudu  mezi  dvěma  bratry 
vzešlého,  vlády  se  odřekla  a  za  Pře- 
mysla oráče  se  provdala,  s  nímž  pak 
společně  na  Vyšehradě  vládla,  Prahu 
založila  a  její  slávu  prorokovala. 

Libušin  soud,  nejstarší  památka  čes. 
písemnictví  a  básnictví,  kde  se  vy- 
pravuje o  svádě  Chrudoše  a  Šťahla- 
va  bratří  Klenovicův,  ježto  Libuše  na 
Vyšehrad  povolala  a  tu  mezi  nimi 
ve  sněme  rozsoudila,  načež  nespoko- 
jený lítý  Chrudoš  Libuši  řečí  poha- 
nil, takže  ona  uražená  vlády  se  vzda- 
la a  Přemysla  za  knížete  a  manžela 
svého  povolala,  aby  vládl  po  železu. 

Licen-ce,  z  lt.  —tia ,  povolení  ,  dovo- 
lení, svoboda;  2.  list  zmocňující;  3. 
nevázanost ;  —tia  docendi ,  právo  k 
vyučování  (na  vysokých  školách) ; 
l.  poética,  zvůle  básnická;  cum  l.  su- 
joeriorum,  s  povolením  vrchnosti ;  —ti- 
at,  z  lt.,  připuštěný  k  dosažení  ho- 
dnosti doktorské. 

Licit-ace,  z  lt.,  dražba,  veřejný  prodej 
tomu,  kdo  dá  více;  —ační,  dražební; 
—ando,  veřejnou  dražbou  ;  —  ant,  dra- 
žebník ,  kupec  při  dražbě ;  —ovati, 
prodávati  dražbou ;  kupovati  dražbou. 

Lictor,  lt,  soudní  sluha,  biřic,  dráb. 

Lidlohn,  něm.,  mzda. 

Lieferant  v.  lifrant 

Lieue  (lié),  fr.,  francouzská  míle  asi 
|  míle  zeměpisné. 

Lieutenant  (ljétnán),  fr.,  obyčejně  lajt- 
nant,  náměstek,  zvláště  poručík,  dů- 
stojník nižší  setníka;  L.  du  roi  (lj. 
dy  roa),  králův  náměstek. 

Lifat,  tur.,  zemská  obrana. 

Lifr-ant,  z  fr.-lt. ,  dodavatel  vojenských 
zásob  ;  —ovati,  dodávati  voj.  zásob  ; 
odváděti  něco;  —  uňk,  dodávka. 


Liga 


—  188  — 


Linie 


Liga.  šp. ,  jednota,  spolek  knížat  n. 
státuv;  svatá  Z.,  jméno  více  spolkův 
některých  státuv  s  papežem,  jako  v 
1.  150S,  1510,  též  svatá  l.,  spolek  ka- 
tolický r.  157G  ve  Francii  proti  Hu- 
genottůni  ;  svatá  n.  katolická  liga  v 
Německu  r.  1538  zřízená  a  r.  1610 
obnovená  proti  německým  protestan- 
tům ;  polská  l.  i.  1848—1851  v  Po- 
znaňsku  ke  zvelebení  národnosti 
Polské. 

Lig-ade,  fr.,  odražení  meče  odpůrco- 
va;  —amentum,  lt.,  svaz  (v  těle); 
—atio,  lt.,  obvazek  hojičský ;  —ato, 
it.  v.  legato ;  —atura,  spojení,  oblou- 
ček spojovací  (v  buď.) ;  2.  obvazek 
hojičský  ;  podvázání  žíly  atd. ;  —ista, 
clen  ligy  n.  jednoty. 

Ligne  (liň),  fr.  z  lt.  linea,  Čára ;  en 
ligne  (án  liň),  fr.,  řadou. 

Lign-it ,  dřevek  (hnědé  uhlí) ;  —urn, 
lt.,  dřevo. 

Ligoriáni  v.  liguriáni. 

Ligue,  fr.,  v.  liga. 

Liguriáni,  Liguoriáni ,  Liguristé ,  řád 
mnišský  podobný  jesuitskému,  založ. 
r.  1732  a  potvrzený  1749. 

Ligustrum,  lt.,  ptačí  zob. 

Lichen,  lt.,  lišejník  (mech) ;  l.  islamli- 
cus,  lis.  islandský,  plicník;  —in,  škro- 
.   bovina  z  lišejníkův. 

Likér,  z  fr.  liqueur,  kořeněná  a  přehá- 
něná pálenka,  lihovina;  —nik,  proda- 
vač likérův  n.  lihovin. 

Likvid-ace ,  —ator  ,  —ovati ,  atd.  v. 
liqu  .  . 

Lil-acin,  hořčina  Šeříková,  hořká  lát- 
ka z  listí  a  poupat  šeříkových  :  —ák, 
(Lila.  Lilia,  Lilas),  šeřík,  vlaský  n. 
španělský  n.  turecký  bez  ;  —iaceae, 
liliovité  rostliny;  —ie,  z  lt.  —mm, 
rostlina  s  velikým  bílým  květem ; 
—iput,  báječná  země,  v  níž  žijou  —i- 
putové,  trpaslíci. 


Lilia  v.  lilák. 

Lim-a,  lt.,  pilník;  —akografie,  popis  sli- 
mákův ;  —akologiě,  slimákozpyt ;  —an, 
z  řc,  rozlev,  rozliv,  pobřežní  jezero  ; 
—atura,  lt.,  piliny,  opilky ;  — ax,  lt. 
z  řc,  slimák,  plž. 

Limbus,  lt.,  kraj,  lem.  lemování  na  Ša- 
tech ;  l.  infantům,  předpeklí  dětí  ne- 
křtěných;  l.  patrium,  př.   otcův. 

Limen,  řc. ,  přístav;  —arch,  dozorce 
přístavu  ;  —ereutika,  nauka  plavební. 

Limier  (limjá),  fr.,  slídník  (pes). 

Limit-ace,  z  lt.,  vyhranění,  určení  me- 
zí n.  hranic ;  obmezení  úvěru  ;  —ati- 
vni,  vyhráno  vaď,  určovací;  —o,  it., 
meze  úvěrku  ;  —ovati,  z  lt.,  obmeziti. 

Limn-ady,  jezerní  nymfy ;  —e ,  z  řc, 
jezero,  rybník. 

Limon,  —ie,  z  it.,  malý  bledý  citron  s 
tenkou  korou ;  —áda,  nápoj  z  citró- 
nové šťávy,  vody  a  cukru  ;  —in,  —o- 
vina,  hořká  látka  v  citrónových  já- 
drech ;  —it,  železná  ruda  luční. 

Lim-os,  řc,  hlad;  —osuš,  lt.,  bahnitý; 
—otherapie,  léčení  hladem. 

Lina-mentum,  lt.  ,  třepení,  cupanina, 
cupovanina;  —ria,    lt.,  květel  (rstl.). 

Lindě  Samuel  Bohumil,  *  1771  v  To- 
runi,  znamenitý  slovníkopisec  polský, 
f  8.  srpna  1847  ve  Varšavě. 

Lin^ea,  lt.,  čára;  2.  pokolení  příbuzen- 
ské; a  linea,  s  počátku  řádky  ;  —e- 
ál,  pravítko  (dle  něhož  se  dělají  čá- 
ry) ;  —eálni,  počarný;  —eamenta*  ta- 
hy, náčrtky  ;  —eámí,  Čárovitý  ;  —ec, 
něm.  Linz,  hlavní  město  v  Horních 
Kakousích,  kdež  žije  mnoho  Čechův. 

Lingot  (lěhgo),  fr.,  žerď  kovová. 

Lingu-a,  lt. ,  jazyk  ;  —ales  ,  jazýžné 
hlásky :  —ický,  jazykový ;  —ista.  ja- 
zykoznalec,  jazykozpytec ,  znatel  n. 
zpytovatel  jazyků  v  ;  —istický,  jazyko- 
znalský  ;  —istika,  jazykoznalství. 

Linie,  z   lt.    linea,    čára;    2.  (ve  voj.) 


Linieninfanterie 


189 


Lithojrrafie 


řada;  3.  čárka,  12tý  díl  palce;  4. 
pokolení  příbuzenské. 

Liiiien-infanterie,  řadová  pěchota ;  —pas- 
sirscheín,  list  průchodní ;  —schiff,  řa- 
dová loď  vojenská  se  70 — 130  děly; 
—systém,  souČaří,  liniová  soustava,  v 
niž  se  píšou  hudební  noty  ;  —tnqipen, 
vojsko  řadové. 

Linimentum,  lt.,  masf;  Unirovati,  lino- 
vati, dělati  cáry. 

Lion  (lioii),  fr.,  lev;  2.  švihák,  ■módní 
hejsek  ;  lionne,  fr.,  lvice ;  2.  okázalá 
ženština. 

Lípa  Slovanská,  spolek  založený  roku 
1848  v  Praze  k  podporování  vzáje- 
mnosti Slovanské,  zavřen  jest  policií 
roku  1850. 

Lipník,  něm.  Leipnik,    m.  na  Moravě. 

Lipoma,  ručník  (vřídek). 

Lipsana,  re,  svaté  ostatky. 

Lipsko,  něm.  Leipzig,  m.  v  Sasku,  střed 
německého  knihkupectví,  známé  tří- 
denní bitvou  proti  Napoleonovi  dne 
16.,  18.  a  19.  října  1813. 

Lipyrie,  lipopyrie,  vnitřní  horucka. 

Liqu-atio,  lt.,  roztavení,  roztok  ;  —et,  lt., 
je  patrno,  vysvítá;   —  eur  fr.,  v.  likér. 

Liquid-a  ,  lt.  ,  tekutá  hláska  ;  —ace, 
z  lt.,  účtování,  prokazování,  prokáz- 
ka;  —ambra,  tekutá  ambra;  rr/ajd, 
věřitel,  jenž  své  pohledávky  proka- 
zuje ;  —  at,  dlužník,  na  něhož  se  ža- 
luje z  pohledávek  ;  —atio,  lt.,  v.,  li- 
quidace;  —ator,  prokazovatt-1;  úcty 
prokazující  ;  —itas,  lt.,  tekutosť;  prá-,- 
kaznosť,  prokázauosf  poetův;  —ovatt, 
prokázati,  prokazovati  něco  (škody, 
pohledávky),  vyšetřovati  pokladnici ; 
— us,  lt.,  tekutý ;  2.  prokázaný,  Čistý; 
jistý,  upravený  n.  př.  dluh. 

Liguor,  lt.,  tekutina,  kapalina. 

Lira,  it.,  peníz,  as  35 — 40  kr.  r.  m. 
(lira  —  100  centesimů). 


Liriodendron,  z  řc,  lilijovník,  strom  v 
Americe. 

Lis,  gen.  Utiš,  pře,  rozepře ;  l.  pendens, 
l.  sub  judice,  pře  zašlá,  p.  podaná  a 
nerozhodnutá ;  Utiš  contestatio,  sepře- 
ní-se  stran;  Utiš  consortes,  soupeřové ; 
— iere  (lisiér),  fr.,  okrajek,  krajná. 

Lista,  list,  seznam. 

Lit  de  justice  (liď  žistýs),  fr.,  veřej- 
ný slavný  soud. 

Litanie,  z  řc,  prosba,  prosebná  mo- 
dlitba ;  2.  žalostivé  a  nudné  vypravo- 
vání, nářek. 

Litava,  něm.  Leitha,  ř.  v  Eakousích. 

Liter- a,  lt.,  písmeno  ;  l.  seripta  manet, 
napsané  písmo  trvá  n.  zůstává  ;  —  ae, 
lt.,  písma,  spisy;  l.  regales,  lišt  krá- 
lovský; l.  monitoriales ,  list  napomi- 
nací ;  l.  pacificae,  1.  smírný ;  —alis, 
lt.,  písemní;  —alismus,  písmenkářství; 
—drní,  písemnický,  písemní;  /.  histo- 
rie, dějepis  písemnictví ;  —  dt,  —ator, 
spisovatel ;  —atura,  písemnictví,  kni- 
žnictví;  úhrn  všech  knih;  —ovati, 
označiti  písmem. 

Litevka,  krátký  kabát  až  po  kolena 
nebo  do  polou  stehen,  s  jednou  řa- 
dou nebo  dvěma  řadama  knoflíkův. 

Lith-anthrax ,  z  řc.  ,  kamenné  uhlí ; 
—iasis,  kámen  (nemoc)  ;  —ium,  japík. 

Litho-biblion  v.  lithofyllon;  —bolie, .ka- 
menování ;  —dendron,  kamodrv,  ska- 
meiičlé  dřevo;  — fag,  kamenožrout; 
—fagie,  kamenožerství ;  —fan,  kame- 
nosten ;  —fanie,  prosvítavý  obraz  v 
kameně;  —fyllon,  kamenolist,  skame- 
nelý  list;  — fy  ty  ,  kamenobýlí,  kora- 
liny,  skamenělé  rostliny;  —glyf,  ka- 
menořezec;  2.  L,  —glyfit,  obraz  z  ka- 
mene ;  —glyfika  ,  kamenořezectví ; 
—graf,  kamenopisec,  k.-ryjec,  k.-ti- 
skař  ;  —grafický,  kamen opisný  ;  —gra- 
fe, kamenopis,  k.  ryjectví,  k.  tisk  (vy- 
nález Senefeldera  v  Mnichově  1799) ; 


Lithografika 


—  190 


Locataire 


—grafika,  umění  kamenopisné  n.  ka- 
menoryjecké ;  —grafovati,  na  kame- 
ně psáti  n.  rýti;  —chromte,  barvotisk 
na  kameně;  —labon,  kamenojem  (ho- 
jičský  nástroj)  ;  —latine,  ctění  kame- 
nův,  balvanoslužba ;  —log,  kameno- 
znalec ;  —logie ,  kamenoznalství,  k.- 
věda,  nauka  o  kamenech;  —mantie, 
kamenoprava,  kamenověštba ,  hádání 
z  kamenův;  —morfy,  útvary  kamen- 
né ;  —pédion ,  skamenělý  plod ;  —s, 
řc,  kámen;  —stea,  skamenélé  kosti; 
—tom,  kamenořez  (nástroj) ;  —tomie, 
kamenořez,  řezání  n.  výřez  kamene 
(u  kojičuv) ;  —triptika,  kamenopudné 
prostředky;  —tritor,  kamenovrt  (ná- 
stroj); —xylon,  kamenodrv,  skame- 
nělé  dřevo;  —zoon,  kamenožilec 

Lithur-gie,  kameni ctví  ;  —iet  močení 
kainínkův. 

Lit-igatio,  lt.,  spor,  právní  pře;  —is 
v.  lis. 

Lito-měřice,  něm.  Leitmeritz ,  krajské 
m.  v  Cechách  na  Labi ;  —myši,  něm. 
Leitomischl,  m.  v  Cechách;  —role,  z 
lt.,  pobřeží  mořské,  pomoří  (zvi.  tak 
slově  krajina  kolem  města  Trsti). 

Litre  (litr')  ,  fr. ,  základní  míra  fran- 
couzská; dekalitr,  míra  desíti  litrův; 
hektolitr,  100  litrův;  kilolitr,  1000  li- 
trův; myrialitr,   10.000  litrův. 

Littera,  lt.,  v.  litera. 

Liturg,  řc,  předzpěvač  ;  —ický,  boho- 
služebný ;  —ie ,  bohoslužba,  řád  cír- 
kevní, kostelní ,  obřadnictví ;  —ika, 
nauka  o  církevních  obřadech  n.  o 
bohoslužbě,  obřadověda ;  —ikon,  lt., 
bohoslužební  kniha  sv.  Basilie,  Chry- 
sostoma  a  sv.  Řehoře  Vel. 

Lituus,  lt.,  zakřivená  berla  římských 
augurův  ;  zakř.  berla  biskupská. 

Litv-a,  něm.  Lithauen ,  země  někdy 
spojená  s  Polskem,  kdež  žijou  —ané, 
jichž  jazyk    (Litevský  jazyk)  je    slo- 


vanskému nejpříbuznější;  —inov,  něm. 
Leitensdorf,  m.  v  Čechách. 

Liv-a,  tur.,  kraj  některé  tur.  země; 
miriliva,  přednosta  tur.  kraje  ;  —eraj 
v.  livrej  ;  —ery,  ang,,  volicí  sbor  mě- 
šťanův ;  —et  (livé),  fr.,  poslední  hráč 
na  biljáru;  —idus,  zamodralý,  sina- 
vý,  ssinalý,  moroutný ;  —onsko,  —ony, 
něm.  Liefland,  země  na  pomoří  Bal- 
tickém v  Rusku ;  —or,  lt.,  modřina, 
ssinalosf. 

Livre  (lívr),  fr.  z  lt.  liber,  kniha;  2. 
1.  z  lt.  libra,  co  peníz  obyčejně  livre 
sterling,  libra  sterlinku,  v  Anglicku, 
asi  10  zl.  50  kr.  rak.  měny. 

Livrej,  z  fr.  livrée,  služebníčky  oděv, 
si.  šat. 

Llama  v.  lama. 

Llaneros,  pastýři  v  amerických  plani- 
nách žijící. 

Llano  (ljano),  šp.  (z  lt.  planus  =  ro- 
vný), nesmírná  planina  bez  stromův 
v  již.  Americe. 

Lloyd  (leud),  námořnický  pojišťovací 
ústav  v  Londýně  též  od  r.  1833  po- 
dobný ústav  v  Trsti  (L.  austriaca, 
L.  rakouský),  od  r.  1858  v  Breme- 
nách  (Severo-německý  L.) ;  od  roku 
1849  jméno  něm.  novin  ve  Vídni,  nyní 
v  Pešti,  které  podávají  zvláště  dobré 
zprávy  o  obchodu. 

Loa,  šp.  (z  lt.  laus  —  chvála),  přede- 
hra, předehří. 

Loafer  (lófer),  ang.  (z  něm.  Lavfer  = 
běhoun),  pobuda,  poběhlík,  blátošlap. 

Lobkovici,  někdy  panský  nyní  knížecí 
rod  v  Cechách. 

Lobus,  lt.,  lalok. 

Loc-a,  pl.,  lt.,  místa;  —alis  v.  lokál; 
—anda,  it.,  nájemný  pokoj ;  2.  hosti- 
nec, šenkovna ;  —andiera ,  it.  ,  šen- 
kýřka, hospodská  ;  —atio,  lt.,  nájem, 
pronájem  ;  nájemní  smlouva;  —ator, 
—atarius,  lt.,    —ataire    (lokatér) ,    fr., 


Locirovati 


191  — 


LoDgirostres 


nájemník,  nájemce,  pronájemce  ;  — t- 
rovati ,  umístiti ;  —o  sigilli  (L.  S.), 
lt.,  místo  pečeti ;  hoc  —o ,  na  tomto 
místě ;  —ofocos,  přívrženci  pokroku  v 
v  sev.  Americkém  soustátí ;  —ulamen- 
tum,  lt. ,  přihrádka ;  —umtenens,  lt., 
místo  držící,  náměstník ;  —us,  lt.,  mí- 
sto ;  l.  fixtis,  stálé  bydliště ;  l.  judicii, 
soudní  místo  ;  —utio,  lt.,  mluvení,  ho- 
vor ;  —utorium,  lt.,  hovorna. 

Lodomerien ,  Vladimírsko ,  země  slo- 
vanská. 

Loďstvo,  něm.  Flotte,  jistý  počet  lodí 
vojenských,  těžkými  děly  opatřených 
k  dobývání  nepřátelských  měst. 

Lof,  obilná  míra  v  Livonech;  2.  váha 
100  liber;  —ioidei,  pažeploutvé  ry- 
by; —obranchii,  chvostožabré  ryby; 
— ne,  v  nor.  baj.  bohyně  manželství; 
—yropoda,  chvostonozí  (raci). 

Log,  plavboměr,  běhoměr  (na  lodích). 

Loga-édické  verše,  v  nichž  rozměr  da- 
ktylický  přechází  v  trochéický  (—  ^,  ^ 
—  *- '  —  w);  —rithmický,  poměroČe- 
tný ;  —rithmika,  nauka  o  poměročtech ; 
—rithmus,  poměročet  (v  počtářství). 

Loge  (lóž),  fr.,  obyč.  loze,  oddělený 
pokojíček  v  divadlech  a  j.;  2.  oby- 
dlí vrátného,  vrátnice  ;  —ment  (lož- 
ní án)  ,  příbytek,  domáenosf;  2.  o- 
hrazení. 

Loggia  (lodža),  it.,  krytá  chodba,  loubí. 

Log-ický,  rozumovědný,  umnický,  dů- 
sledný ;  —ik,  rozumovědec  ,  umník ; 
— í ka,  umnice,  umověda,  rozumověda ; 
—ismus,  úsudek  rozumu;  —ista,  po- 
měročtec  ;  —istika,  poměrocetnice. 

Logo-dédalie,  slovíČkářství;  —fet  v.  lo- 
gothet;  —graf,  z  řc,  pisatel  pověstí; 
—grqfie,  popsání  pověstí ;  —grif,  slo- 
vní n.  slabiční  n.  literní  hádanka ; 
—latrie,  slovoslužba,  klanění-se  slovu ; 
-Jogie,  nauka  o  Slovu  dle  Nového 
Zákona  ;  —machie,  hádka,  spor  slovy  : 


slovotepství;  -machos,  řc. ,  spůrce, 
slovotepec,  slovíčkář  ;  —meter,  pomé- 
roměr ;  —metrie  ,  alovoměrství ;  —  s, 
řc,  slovo  ;  —sofie,  slovověda ;  —thet, 
písař;  pisec ;  kancléř  v  řeckých  kra- 
jinách ;  veliký  L,  zvláštní  titul  úře- 
dní ve  Valašsku ;  —typie,  slovotisk. 

Loch-ie,  z  řc,  Čištění  po  porodu;  —  o- 
dochion,  řc,  porodnice. 

Loi  (loa),  fr.,  z  lt.  lex,  zákon. 

Loimo-grafie,  moropis,  popis  nákazy ; 
—logie,  morověda,  nauka  o  moru  a 
nákaze;  —pyra,  horučka  n.  zimnice 
morová. 

Lojální  v.  loyální. 

Lok,  ar.,  lek  tvař  prsní;  —aj,  fr.  la- 
guais,  šp.  lacayo  ,  něm.  Lakai,  slou- 
žící ,  služebník ;  —ál,  —ativ,  z  lt., 
pád  n.  sklon  slov,  ukazující  „kde" 
se  co  děje  n.  nalézá ;  —álie ,  místní 
správa  duchovní;  menší  fara;  —ali- 
sovati,místním  učiniti ;  —alista,  samo- 
statný duchovní  správce ,  nemající 
kaplana;  Sní,  místní;  —e,  v  nor. 
baj.,  zlý  bůh,  zloboh  ;  —et,  něm.  El- 
bogen,  m.  v  Cechách  ;  —omotiv,  paro- 
voz,  samovoz;  —umtenent  v.  locum- 
tenens. 

Lolium,  jilek,  opilka,  mámilka,  pomi- 
nulka  (rst.  v  obilí). 

Lollhardové,  jméno  jistých  nábožen- 
ských jednot  od  14.  století. 

Lombard  (lohbár),  frr ,  půjčovna  ,  zá- 
půjčna; —ie,  krajina  v  sev.  Itálii. 

Lombr  v.  lTiombre. 

Londýn,  něm.  London,  hlavní  město  v 
království  Anglickém  na  řece  Temži, 
má  asi  2,600.000  obyvatelův. 

Long-animitas,lt.,  vytrvalosť  ;  —e  (lónž) 
fr.,  oprať,  otěž,  řemen  oh  lávkový; 
—icornia,  lt.,  dlouhonozí  brouci,  rohá- 
či; —imanus,  lt.,  dlouhoruký,  dlouho- 
ručec;  —imetrie ,  délkoměrství;  —i- 
pennes,  dlouh okřídlí  ptáci ;  —irostres, 


Longitudinálhí 


192 


Lucifer 


dlouhozobci ;  —itudinálni  ,  obdélný, 
podélný ;  —itudo,  lt.,  délka ;  —obar- 
dcvé  (lt.  *=  dlouhobradci),  staroněme- 
cký divoký  národ,  jenž  ze  severu 
vpadl  do  Itálie  a  zde  se  usadiv  dal 
jí  jméno  Lombardie. 

Lonicera,  lt.,  zemolez  ,  zimolez  ,  kozí 
list  (keř). 

Loon  (lún),  ang.,  vodní  krocan  (vodní 
pták  v  sever.  Americe).  [Čí. 

Lootse,  Lootsmann,  něm.,  lodní  průvod- 

Loph  .  .  v.  Lof  .  . 

Loquacitas,  lt.,  štěbetavosť,  žvatlavosť. 

Lord,  ang.  (a  když  se  k  němu  mluví: 
mylord),  milostivý  pán  (titul  vyšší 
šlechty  v  Anglicku) ;  l.-lieutenanl,  ti- 
tul náměstníka  v  Irsku;  l.-mayor  (1.- 
■mér),  pan  správce  t.  j.  purkmistr  v 
angl.  městech ;  —skip  (.  .  .  šip),  lord- 
ství (titul). 

Lor-enc ,  z  lt. ,  v.  Laurentius ;  —  elo, 
poutnické  mi  v  Itálii ;  —ette,  fr.,  zá- 
letnice. 

lorgn-ette  (lomět),  fr.,  kukátko  diva- 
delní, názorka  ;  —eur  (lorňér),  fr.,po- 
kukovač,  eihák. 

Lori,  jm.  žen.,  skrác.  z  Eleonoře;  —ca, 
lt.,  brnění,  pancíř;  loro ,  it.  ,  oni; 
Conto  loro,  váš  účet. 

Los,  hřeb  n.  žřeb  (také  nyní  knlieka 
atd.);  jenž  se  metal,  by  se  poznalo, 
které  straně  přísluší  právo ;  2.  list 
loterní  číslovaný,  jímž  se  může  vy- 
hráti nějaký  počet  peněz :  —ováni. 
metání  losúv  n.  př.  brancův  vojen- 
ských ;  —ovati,  losy  metati. 

Loter-ie,  hra ,  v  níž  se  sází  na  jistá 
čísla  nějaký  počet  peněz  ;  —ista,  kdo 
hraje  v  loterii. 

Lothar,  něm.  jm.  muž.,  Bojeslav,  Sla- 
voboj.  .  [roli  na. 

Lotinka,  z  fr.  Charhtte  (šarlot)  v.  Ka- 

Lotio,  lt.,  obmyvka. 

Lotr,  z  lt.  latro,  loupežník,  zločinec. 


Lotrinky,  země  někdy  mezi  Německou 
říší  a  Francouzskem. 

Lotto,  it.,  v.  loterie. 

Lotura,  lt.,  obmyvadlo. 

Lotyši  n.  Lotyšané,  lid  příbuzný  s  Li- 
tvany  ve  Vitebsku,  Livonsku  i  Ku- 
ronsku. 

Louis  (luí),  fr.,  v.  Ludvík;  L.-blanc, 
bílý  Ludvík,  stříbrný  peníz  Franc, 
krále  Ludvíka  XIII. ;  Louňďor  (lui- 
dór),  skrác.  Lďr  =  zlatý  Ludvík,  zla- 
tý peníz  francouzský  asi  8  zl.  r.  m.  ; 
Louise  (Luis),  fr.,  jm.  žen.,  Ludovika. 

Loup  (lup),  fr.;  z  lt.  lupus.  vlk;  —e 
v.  lupa.. 

Louvre  (lúvr),  fr.,  starý  palác  králov- 
ský v  Paříži. 

Lov,  dán.  (ang.  law),  zákon. 

Lovčen,  hora  na  Oernohoří. 

Love,  Lowe,  něm.,  lev. 

Loxo-dromie,  čára  šikoběžná  (plavby 
lodní);  —kosmos,  oběhostroj ,  oběho- 
hled  (stroj  k  představení  oběhu  ze- 
mě kolem  slunce). 

Loyalista,  věrnomyslník. 

Loyáln-í,  z  fr.  loyal,  a  to  z  lt.  legalis 
=  zákonní,  pravý,  řádný,  věrnomy- 
slný,  věrný  panovníku ;  —osf,  loyali- 
ta,  z  fr.  loyauté  (loaoté),  věrnomysl- 
nosf,  věrnost'  panovníku. 

Loyolita,  Jesuita  (dle  zakladatele  řádu 
Ignáce  z  Loyoly). 

Ložin,  L^ossin,  ostrov  u  Charvatska. 

Lubek,  něm.  LiibelJc ,  jinak  Bukovec, 
m.  při  moři  Baltickém  někdy  slovan- 
ské nyní  německé. 

Lublaň  n.  Lublana,  něm.  Laibach  m. 
v  Krajinsku. 

Lubno,  něm.  Leoben,  m.  ve  Stýrsku. 

Lucerna,  lt.,  svítilna,  2.  vojtěška, jete- 
lovitá  rostlina.  [rodá. 

Lucia,  lt.,  jm.  žen.,  osvětlená,    světlo- 

Luci-ditas,  lt.  ,  světlost,  prohlednosf; 
—dus,  lt.,  světlý ;  —fer,  lt.,  světlonoš 


Lucifugi 


—   193  — 


Lunarius 


(jm.  dennice);  též  jm.  knížete  ďá- 
blův, zpotvoř.  luciper ;  —  fugi,  lt.,  kte- 
ří se  štítí  světla  ;  —meter,  světloměr ; 
—na,  světlonoška,  objevitelka,  pomo- 
cnice (příjmí  bohyně  Diany);  —  wí, 
— an,  lt.  jm.  muž.,  osvětlený,  osvícený. 

Lucko,  za  starodávna  krajina  v  Cechách 
při  řece  Ohři,  kdež  nyní  kraj  Zate- 
cký  a  čásť  Litoměřického,  kdež  by- 
dleli Lučané. 

Lucr-ativus ,  lt. ,  zištný  ,  prospěšný ; 
—etia,  lt.  jin.  žen.,  ziskonosná ;  jm. 
manželky  Kimana  Tarquiuia  Collati- 
na,  která  sama  se  probodla,  když  ji 
byl  syn  krále  Tarquinia  Superba  po- 
skvrnil; —um,  lt.,  zisk,  prospěch;  l. 
cessans,  ušlý  zisk,  ztráta  zisku ;  —i 
bonus  odor,  lt.,  vůně  zisku  jest  do- 
brá, t.  j.  každý  zisk  jest  mil;  .  —  i 
causa,  ze  zisku,  za  příčinou  zisku. 

Luctuosus,  lt.,  žalostný. 

Lucu-bratio,  lt.,  noční  svícení  a  pře- 
mýšlení, noční  práce;  —  lentia,  lt..  ja- 
snosf,  zřetelnosť;  —llusLicinius,  r.  75 
před  Kr.,  římský  kousal,  r.  70 — 68 
šťastný  vůdce  v  Asii  proti  Mithri  la- 
tovi ;  jemu  ke  cti  založeny  v  Kyzi- 
ku  zvi.  hry  Lukulleia,  a  vůbec  pro- 
slul svým  rozkošnickým  životem. 

Luddité,  strojeborci,  rušitelé  strojův  v 
Anglicku,  pojmenováni  dle  svého  pr- 
vního náčelníka  Ludd. 

Luděk,  (Ludvík),  vůdce  něm.  vojska  v 
Cechách,  zabit  jest  od  Záboje,  jak  vy- 
pravuje Kralodvorský  rukopis. 

Ludmila,  sv.,  manželka  čes.  knížete 
Bořivoje,  s  ním  zároveň  pokřtěna  a 
po  jeho  smrti  z  návodu  Drahomíry 
prý  asi  r.  927  na  Tetíně  zardoušena. 

Ludolf,  st.-něm.  jm.  muž.,  slavochtivý, 
Slavomil. 

Ludvík,  st.  něm.  jm.  muž.,  lt.  Ludo- 
vicus ,  fr.  Louis,  slavný  bojovník; 
(Ludvika.  Ludovika.  Lujsa,  slavná  bo- 
Rank  :  Slovník  novinářský. 


jovnice)  ;  zvi.  tak  slulo  mnoho  králův 
Francouzských  ;  L.  XIV.,  král  Franc, 
*  1638,  panoval  z  prvu  pod  poru- 
čenstvím,  od  r.  1661  pak  samostatně, 
proslul  svými  Častými  válkami  i  če- 
tnými milůstkami,  f  1715.  L.  XVI., 
kr.  Franc,  *  1754,  nastoupil  vládu  r. 
1774,  která  se  mu  však  nešfastně 
skončila,  neboť  ve  veliké  revoluci 
(1789).  nemoha  se  k  žádné  ráznosti 
odhodlati,  pokusil  se  o  útěk,  zadržen 
však,  uvězněn ,  od  národního  kon- 
ventu odsouzena,  dne  21.  ledna  HWó 
guilotinon  odpraven. 

Luěs.  lt.,  nákaza;  l.  pecorum,  pád  do- 
bytka ;  l.  venerea,  příjice,  francoua- 
ská  nemoc 

Luf,  luv.  přívětmi  strana  na  lodi. 

Luft,  něm.,  pověíří,  vzduch ;  —ballon, 
povětrní  míč.  [skn. 

Lugdun,  nem.  Leyden,  m.  v  Nizo/.em- 

Lugge  %  ang.,  prudce  plovoucí  loď  s  * 
nnb  3  stěžni. 

Lukáš,  Lukas,  jm.  muž.,  svítící,  sla- 
vný ;  jeden  ze  čtyř  evangelistův. 

Lukr-ativní,  z  lt.,  zištný,  prospěšný ; 
— écie  v.  Lucretia.  [mor. 

Luraachello  (— kello),  it.,  mušlový  mra- 

LumbagD,  lt.,  bolesť  v  bedrách,  bedrní 
bol,  úsad. 

Lumbricus,  lt.,  dešťovka. 

Lum-en,  lt.,  světlo  ;  znamenitá  hlava  ; 
l.  tnundi,  světlo  světa,  osvěcovatel  svě- 
ta; — íe,  malý  sladký  citron  podobný 
pomoranči  ;  —inosus,  jasný,  světlý. 

Lumír,  pěvec  český  v  dávnověkosti,  o 
němž  se  praví  v  Kralodvorském  ru- 
kopise ,  že  slovy  a  pěním  pohýbal 
Vyšehrad  i  vše  vlasti. 

Liiminel,  něm.,  maňas,  hulvát. 

Lump,   —dk,  darebák,  ničemník. 

Luna,  lt..  měsíc  ;  bohyně  měsíce  ;  —  m, 
měsíční ;  —rtům,  lunostroj,  stroj  před- 
stavující poliybováuí  měsíce;  —riux, 
13 


Lunaticus 


194  — 


Lymfatologie 


jmen  o  jednoho  ďábla  ;  —tictts,  —mbu- 
11  sta.  náměsíčník ;  —ticus  morbus,  —m- 
bu  l  ismus,  náměsíčnictví. 

Ltmetka,  štítek  u  očí,  klapky  (koním 
z  řemení);  2.  brejlíce  (hradba);  lu- 
mda,  lt.,  měsíček,  poloměsíc  (okrasa). 

Lunt,  doutnali  (k  zapalování  děl). 

Luogo,  it.,  na  pravém  místě;  luoghi  ! 
padroni,  it.,  místa,  pánové ;  —tenente, 
it.,  místodržící  v.  locumtenens. 

Lnp-a,  veliká  sklená  zvěČšovací  čoč- 
ka; —anarium,  lt.,  v.  bordel;  —erca- 
lia,  lt.,  vlčí  slavnost  u  st.  Římanův; 
— ia,  lt ,  vlček  (otok)  ;  —inus,  lt.,  vl- 
čí hrách  ;  —ulin,  chmelovina;  —ulus, 
lt.,  chmel ;  —as,  lt.,  vlk  ;  l.  in  fabn- 
la,  vlk  v  bajce  (kdežto  se  mluví  o 
vlku,  a  on  v  tom  přišel),  praví  se, 
když  se  o  někom  mluví  a  on  v  tom 
vejde,  po  česku :  my  o  vlku  a  vlk 
tu  ;  l.  non  curat  numerům  ,  vlk  ne- 
dbá poČtn  t.  j.  vlk  počítané  ovce  také 
bere. 

Lurch  (lerč),  ang.,  spůsob  hry  v  karty. 

Lus-iadové,  synové  Lusovi,  t.  Portuga- 
lové,  jméno  slovutné  básně  Camoen- 
sovy,  jejímž  předmětem  jsou  Činy  Por- 
tugalův  ve  Východ.  Indii ;  —ingando, 
it.,  lichotivě ;  —itania,  lt.,  Portugal, 
část  st.  Hispanie ;  —orie,  lt.,  hravě. 

Lustr,  z  fr.,  korunný  svícen,  korunník  ; 
—atio,  lt.,  očištění,  prohlídka;  —in, 
skvělá  dykyta;  —ovati,  z  lt.,  očistiti. 
posvětiti;  2.  objasniti;  3.  prohled- 
nouti ;  —um,  pl.  —a,  pětiletí,  5  let  u 
Rt.  Kímanův,  na  jichž  sklonku  byla 
slavnost  očišťovací  a  smiřovací. 
Lus-us,  lt.,  hra  ;  míti  —um,  nemíti  ško- 
ly (o  dětech). 

Lateolin,   rytovina ,    resedovina,    žluté 

barvidlo  z  rytu. 
Luther  Martin,  *  10.  listop.    1483,  od 
i.   1505  mnichem,    1507    na  kněžství 
posvěcen,  později    profes,    a  kazate- 


lem, stal  se  původcem  německé  re- 
formace Či  opravy  církevní,  fl546; 
—dni,  přívrženci  Lutherova  učení; 
—anismus,  —ánsfví,  učení  Lutherovo. 

Luti,  pers.,  kejklíř,  taškář. 

Lutici  či  Ljutici,  vyhynulý  kmen  Slo- 
vanský mezi  Labem  a  Odrou. 

Lutr-a,  lt.,  vydra ;  —on,  řc,  lázeň. 

Lutum,  lt.,  bláto. 

Luv  v.  luf. 

Lux,  gen.  lucis,  lt.,  světlo;  antelucem, 
před  úsvitem,  před  svítáním;  —atio, 
lt,  vymknutí  kosti;  —uriosní, nadby- 
tečný, nádherný  ;  —  us,  nádhera,  nad- 
bytek, přepych,  přehoj,  ozrač. 

Luzen,  hora  na  Šumavě  4224'  vysoká. 

Lužice,  něm.  Lausitz,  země  Slovanská, 
z  části  připojená  k  Sasku,  z  části  k 
Prusku,  jindy  však  bývala  spojena 
s  korunou  Českou. 

Lvov,  něm.  Lemberg.  hlavní  m.  v  Ha- 
liči [v  Rakouském  Polsku). 

Lyceum,  z  řc,  veřejné  zápasiště  v  A- 
thenácli,  v  jehož  krytých  chodbách 
učil  Aristoteles ;  odtud :  l.  =  vyšší 
škola.  [(keř). 

Lycium,  kustnice,  kozí   trn,  kozí  víno 

Lyd-ie,  krajina  v  Malé  Asii ;  —ický 
kámen,  prubířský  n.  zlatnický  kámen. 

Lychnis,  řc.,knotovka,  smolnička  (rstl.L 

Lyk-anthrop,  z  řc. ,  vldodlak  ;  —aon. 
baj.  král  v  Arkadii,  jehož  Jupiter 
proměnil  ve  Vlka,  poněvadž  se  k  ci- 
zincům nehostinsky  choval ;  —oper- 
don,  pýchavka  (houba) ;  —opodium, 
plavuň,  vlčí  noha  (mech) ;  —os,  řc. 
vlk. 

Lykurgos,  syn  Spartského  krále  okolo 

r.  886  př.  Kr.,  zákonodárce  řecký. 
Lymf-a,  Lymph-a,  lt.  ,  míza,  krvina, 
krvovice  ;  —avgeitis,  zánět  míznic ;  — a- 
fieký.  mízový,  krvovičný  ;  —atická  cé- 
va, —angion,  míznice,  střebavka;  — a- 
tologie,  nauka  o  míznicíoh. 


Lynch 


195 


Madras 


Lynch  (linč)  John.  v  16.  století  v  A- 
raerice  od  svých  spoluobčanův  zvo- 
lený soudce  uprchlých  otrokův  a  zlo- 
čincův, jež  dle  vlastního  uznání  pří- 
sně trestal;  odtud  —  ův  zákon,  rozho- 
dnutí lidu  nad  zločincem  s  opominu- 
tím řádného  soudu. 

lynx,  řc,  rys  (šelma). 

Lyr-a,  řc,  hudební   nástroj    ostruněný 


u  stár.  Řeků;  —  avt,  šumař,  loutník  ; 
—ické  básnictví,  —ika,  básnictví  cito- 
vé, zpěvobásnictvi ;  —iodendron  v. 
lir  .  .  . 

Lysimachia,  z  řc,  bazanovec  (rstl.). 

Lyssa,  lytta,  řc,  běsnost,  psí  vzte- 
klina. 

lythrum,  z  řc,  vrbice  (rstl.). 

Lytrum,  z  řc,  výkup,  výkupné. 


M. 


M.  co  římské  číslo  =  1000  (počáteční 
písmeno  slova  mille  —  tisíc). 

M.  It.  skrác.  =  Marcus,  římské  jméno. 

M.  =    Magister,  mistr. 

M  na  někdejších  rakous.  penězích,  že 
byly  raženy  v  Miláně. 

m.  masculinum,  jméno  mužského  rodu. 

M'  v.  Mac. 

M.  A.  =  magister  arlium,  mistr  umění. 

M.  D.  *=  medicinae  doctor,  doktor  lé- 
kařství. 

Mde.  —  madame,  fr.,  paní. 

Mgr.  =  monseigneur,  pán. 

Mile.  =  mademoiselle,  slečna. 

m.  p.  nebo  m.  pr.  —  manu  propria, 
It,  rukou  vlastní  (česká  skrácenina  = 
místo  pečeti). 

Mr.  =  monsieur,  pán,  pane. 

Ms.  =  manuseriptum,  It.,  rukopis. 

Maat,  hol.,  pomocník  lodní. 

Mac  (mek),  skrác  M\  irsky,  syn. 

Maccaroni,  it.,  v.  makaróny. 

Macedonie  v.  Makedonie. 

Maceria.  It.,  stěna,  zeď. 

Macchiavellismus,  nčeníMacchiaveUi-ho, 
jež  tento  podal  (|  1527),  ve  svém 
spise  il  principe  =  kníže;  chytrá  vlá- 
dní politika. 

Macon  ^mason),  fr.,  zedník. 

Maoula,  It.,  skvrna,  poskvrna. 


Madame  (madam),  fr.,  (moje)  paní  (ve 
Francouzsku  také  někdy  název  nej- 
starší dcery  n.  tety  královy). 

Madara,  vesnice  v  Bulharsku  blíže 
Šumna,  v  níž  bydlí  toliko  dívky  o- 
kolo  2000  duší. 

Maďaři,  jinak  Uhri,  národ,  jenž  v  9. 
stol.  z  Asie  vtrhl  do  krajin  Slovan- 
ských mezi  Tisou  a  Dunajem  a  zde 
posud  žije. 

Madarosis,  z  řc,  lysina,  pleš. 

Madeira,  ostrov  severně  od  Kanárských 
ostrovův  r.  1419  objevený,  má  mno- 
ho hor,  úrodnou  pudu  a  velmi  zdra- 
vé podnebí  a  daří  se  tam  dobré  víno. 

Madelon  (madlon),  Madelaine  (madlén), 
fr.  v.  Magdalena. 

Mademoiselle  (madmoasel),  fr.,  slečna. 

Maděra  v.  Madeira. 

Maděra,  tanec  maďarský. 

Maděrák,  Maďar,  Uher,  mluvící  ma- 
ďarsky. 

Madesis  v.  Madarosis. 

Madgiar,  povoz  o  čtveru  kolách  No- 
gajcův  v  Krymu,  do  něhož  zapřahají 
velbloudy.  [bohorodicc. 

Madonna,  it.,  Paní,  t.   j.    matka    boží, 

Madras,  znamenité  město  přímořské  w 
Vých.  Indii ;  2.    polohedbávná  látka, 
polohsdbávný  šátek  z  téhož  města. 
13* 


Madrepora 


—  196  — 


Magot 


Madrepora,  it.,  hvězdice,  bílý  koral. 
Madrid,  hl.  m.  ve  Španělsku. 
Madrigal,  selanka,  krátká  a  něžná  pí- 
seň   n.    báseň    pastýřská     (o  .  4 — 16 
řádcích). 
Madrilena,  (španělský)madridský  tanec. 
Maestoso,  it.,  majestátně,  velebně. 
Maestrale,    it.,    severozápadní   vítr  na 

Středozemním  moří. 
Maestro,  it.,  mistr,  učitel  zvi.  hudební; 
m.  di  capella,  kapelní  mistr,  kapelník, 
ma  foi  (má  foa),  fr.,  na  mou  věru. 
Magacín,  z  fr.  magasin,  sklad,  skladi- 
ště, zásoba,  zásobna,  zásobárna;  ma- 
gasinage  (— áž),  fr.,  přechovné,    skla- 
dištné, poplatek  se  zboží  ve  skladišti 
chovaného;    magasinier     (magasinjé), 
fr.,  skladník,  skladištník,  zásobárník. 
Magd,  něm.,  děvečka. 
Magdalena,    hebr. ,   jm.    žen.,    žena  z 
■  města  Magdaly,  zvi.  pak    Maria  M , 
kající    hříšnice ,    pánem    Kristem    na 
milosť  přjatá  (jinak    Majdalena,  Ma- 
dlena,  Madlenka,    Lena,   Lenka,    Le- 
ninka,  Madla,  Manka,  Manda). 
Máge,  st-něm.,  příbuzný. 
Maggio    (madžo) ,    it.,    obilná    míra  v 
Livorně;  —lata  (madžolata),  it.,    má- 
jová píseň,  milostná  p. ;  —rdome  (ma- 
džor  .   .\  it.,  v.  major  domus. 
Mag-ický,   kouzelný,    čarodějný;    —  ie, 
z  řc,  Čaroriějství,    kouzelnictví;    —  ik 
v.  mágus. 
Magist-er,  lt.,  mistr,  učitel :  M.  artivm 
liberalium,  mistr  svobodných   uměi;í; 
M.  equitum,    velitel   jezdectva  u  st. 
Římanův;  m.  wfirmorum,  strážce  ne- 
mocných;   m.  scholarum,    vrchní  do- 
zorce škol;    —triům.,    úřad    magistra, 
mistrovství ;  m.  bismuthi,  běl  perlová 
n.  vismutová,  h.  ličicí.  bělina  :  m.sul- 
furis,  sírné  mléko,  síra  rozředená  vo- 
dou; —vál.   směs    pražené    a    tlučené 
síry  i  kyzu  měděného,  jež  se    přidá- 


vá ke  stříbru,  které  se  má  roztápěti ; 
—rand,  kdo  se  chce  státi  magistrem  ; 
— rét,  úřad,  zvi.  městský;  —rátní  ra- 
da, radní  při  městském  úřadě. 
Magma,  řc,  těsto;  usedlina,  kal. 
Magn-a,  lt.,  velká;  m.  charta  v.  char- 
ta; —a  mora,  lt.,  veliká  lhůta  (6  me- 
sícův) ;  —anim,  lt.,  velikodnšně  ;  —  a- 
nimitas,  lt.,  velikoduší;  —át,  z  lt., 
velmož,  velikáš,  mocnář,  bohatý  šlech- 
tic, velkostatkář  v  Polsku  a  Uher- 
sku;  —esia,  hořčina,  hořká  hlinka; 
—esít,  hořčíkovec  (bílý  kámen);  —  e- 
siura,  —mm,  hořčík  (kov  r.  1808  ob- 
jevený). 

Magnet,    dralo ,   kámen,   jenž    železné 
věci  k  sobě  přitahuje ;  —iclaj,    přita- 
hující ;  —ismus,  —ina,    —ickost.  přita- 
hující moc;  —isovati,    učiniti    magne- 
tickým, t.  j.  přitahujícím;    2.  třením 
a  upraveným    pohybováním    vzbuditi 
tajné  síly  v  těle  lidském;   —ista,  kdo 
léčí  magnetisováním  ;    —  ka,  magneti- 
cká  jehia   n.    stivlka,    která  natřena 
jsouc  magnetem  ukazuje  k  severnímu 
pólu  n.  točně  ;  —ologie,  nauka  o  ma- 
gnetu ;  —ometer,  magnetoměr,  nástroj 
k  měření  síly  magnetické  ;  —ovec,  ká- 
men držicí  v  sobě  magnet. 
Magni-ficat,  lt.,    chvalozpěv    ke    cti  p. 
Marie  ,    dle    počátečních     slov    lat.  : 
magnificat  anima  mea  dominům,  vele- 
slaví duše  moje  pána  ;  —ficence,  z  lt. 
—ficentia,  vznešenost,  velebnost,  velesla- 
vnosť,    velikoleposť ;    též    titul ;     — fi- 
cus,  lt.,  veleslavný;  recior  m.,  titul  u- 
niversitního     rektora    n.     přednosty; 
—fique    (maňifik),  fr.   z    lt.,    velikole- 
pý;     —loquentia,    lt. ,    chvastonnství, 
vychlubačství ;  —um  v.    magnesium. 
Magaolia  (maň  .  .    ),  šacholan  (rstl. ). 
Magnus,  lt.,  veliký. 
Magí  g  v.  Gog. 
iíagct  (magó).  fr.,  pitvorná  tvář. 


Ma?ové 


197  — 


Majorát 


Mágové,  stnroperští  ctitelé  ohně  a  jich 
kněží,  kteří  byli  spolu  hvězdáři  a 
vykladači  snťiv 

Maha-bharata ,  ind.  ,  veliká  epická 
báseň  indická,  pojmenovaná  dle  krá- 
le Bharatas  ;  —  děva,  ind.,  veliký  Imh  : 
—goni,  —gonové  dřevo,  dřevo  jemné 
hnědocervené  velmi  tvrdé  z  již.  A- 
meriky  ;  —  leb,  slíva  rakouská,  trnko- 
višně,  keř  mnohonásob  užívaný  ;  —  ra- 
dža,  ind.,  veliký  král ;  —raštra,  ind., 
veliká  říze. 

Mahmil,  ar.,  soumar,  zvi.  posvěcený 
velbloud,  jenž  nosí  do  Mekky  sultá- 
novy dary  obětované  Mahomedovi. 

Mahmud,  jm.  tur.,  v.  Mahomed. 

Mahomed,  z  ar.  Muhammed,  tur.  jm. 
muž.,  blahoslavený  ;  zvi.  M .  ,  *  570, 
f  632,  zakladatel  zvláštního  vyznání 
náboženského  ,  jež  sepsal  ve  knize, 
nazvané  korán  ;  —áni,  přívrženci  u- 
Čení  Mahomedova ;  —anismus,  učení 
Mahomedovo. 

Mahrattové,  národ  ve  východ.  Indii 
před  Gangesem. 

Mácha  Karel  Hynek,  *  15.  listopadu 
1810  v  Praž'3,  nadějný  básník  Če- 
ský ,  f  5.  listop.  1836  v  Litomě- 
řicích. 

Machabejští  bratří,  a  přede  všemi  Ju- 
das  M—ský,  bojovali  udatně  za  národ 
Israelský,  a  zvi.  proti  Syrskému  králi 
Antiochovi  Epifanovi  ;  jich  skutky 
popsány  v  biblí  v  knihách  Macha- 
bejských. 

Macháček  Karel  Simeon,  *  1799,  prof. 
a  básník  český,  f  1846. 

Machin-a,  lt.  z  řc,  stroj  ;  Detts  ex  m., 
v.  Deus  ;  —ace,  z  lt.,  pletichy  ;  —o- 
vati,  pletichy  dělati,  pletichati. 

Machlosyne,  řc,  vdávavosť. 

Machomet  v.  Mahomed. 

Mai v.  máj ;  —danv.  mejdan ;  —  lle  (malj), 
fr.,  mašle,  klička  na  pletené  práci. 


main  (měn) ,  fr.,  ruka ;  a  deux  mains 
(a  <lé  měn),  na  dvě  ruce ;  main  de 
justice  (mén  ďžistýs),  ruka  sprave- 
dlnosti. 

Maire  (mér),  fr.,  představený  obecní, 
přednosta n.  starosta  městský  ve  Fran- 
couzích ;  srov.  magor,  major. 

Mais,  kukuřice,  turecká   pšenice. 

Maison  unesón),  fr.,  dum  ;  m.  de  cam- 
pagne  (m.  de  kán  pan),  dům  záměst- 
ský  ;  m.  de  force  (m.  de  fors),  m.  de 
correction  (m.  de  koreksjon),  fr.,  ká- 
znice, věznice ;  m.  de  ville  (m.  de 
vilj),  radnice. 

Maitre  (metr),  fr.  z  lt.  magister,  mistr, 
pán,  veljtel,  učitel,  výtečník  ;m.  ďhó- 
tel,  nádvorník ;  —  sse  (metres),  fr.,, 
obyč.  metreska,  velitelka;  souložnice. 

Máj,  z  lt.  Majus,  květen,  5tý  měsíc  v 
roce. 

Mája,  v  řím.  baj.  dcera  Atlantova  a 
matka  Merkurova  ;  v  ind.  baj.,  bohy- 
ně, jež  trvá  zároveň  se  stvořitelem 
světa.  [ská. 

Maják,  rus.  (mohitb),    světlárna  pomoř- 

Majdalena  v.  Magdalena. 

Majestát,  z  lt.  majestas,  velebnost  krá- 
lovská n.  císařská,  kr.  milosť  (rus. 
Be.iůiecTBO  z  čehož  povstalo  =  veli- 
čenství];  2.  m.,  list  milosti  králov- 
ské, zvi.  list  svobody  udělenér.  1609, 
cis.  Rudolfem  II.  protestantům  v  Ce- 
chách. 

Majka,  srb.,  matka. 

Májo  v.  mayo  ;  —  Uk ,  nádobí  z  pěkné 
hlíny  s  bílým  poléváním  (od  staro- 
ital.  Majolika  —  Majorka,  ostrov  v 
Středozemním  moři). 

Major,  lt.,  včeší ;  2.  praporník.  velitel  je- 
dnoho vojenského  práporu  (500—1500 
mužů) ;  —a,  lt.,  věčšina  hlasův ;  per 
-a,  lt.,  věčŠinou  hlasův ;  —alv.  may- 
ornl  ;  —ana,  —ánka,  voněkras  (rstl.)  ; 
— át,  staršinství,    právo  nejstaršího  v 


Majordomus 


—  198 


Malevolentía 


rodině,  též  statek,  jenž  připadá  nej- 
staršímu v  rodině;  —domus,  správce 
domu  u  někd.  Franských  králův  ; 
— enn  ,  zletilý  ;  —ennita  ,  zletilost , 
plnoletí ;  —  ita,  z  lt.  —itas ,  věčšina, 
zvi.  věčšina  hlasův  ve  snemě  a  j. 

Majus,  lt.,  večší ;  v.  máj ;  —kule,  pí- 
smo věčší  t.  jako  samé  začáteční,  p. 
nápisové. 

Makadam,  spůsob  dělání  cest  ze  štěr- 
ku, pojmen.  dle  vynálezce  Mac'  Ada- 
ma (*  1~55,  j-  1836);  —ovati,  cestu 
štěrkem  dlážditi. 

Makako,  mořská  kočka,  ocasatá  opice. 

Makáme,  ar.,  básnické  povídky  arabské. 

Makao,  dlouhoocasý  papoušek  brasilský. 

Makar-ios,  re,  jm.  muž.,  blahoslavený  ; 
—ony,  —onky,  vlaské  nudle. 

Makasarský  olej,  z  některých  rostlin, 
slouží  prý  k  tomu,  aby  vlasy  hoj- 
něji rostly. 

Make-shift  (mékaift)  ,  ang.,  vytáčka, 
důvod  z  nouze. 

Maki,  letuška,  ošklivý  čtvernožec,  ská- 
če velmi  lehce  se  stromu  na  strom. 

Makrel-a  ,  —ka ,  chutná  dravá  ryba 
mořská. 

Makro-biosis,  z  řc,  dlouhověkost ;  ~bi- 
otický,  dlouhověký;  —biotika,  nauka 
o  prodloužení  života;  —biové,  dlou- 
hověcí, báječný  národ  u  st.  spisova- 
telův ;  —daktylos  ,  řc,  dlouhoprstec ; 
—fthalmos,  okáč;  —fyllos,  velkolistý ; 
—cheir,  dlouhoručec  ;  —kolie,  dlouho- 
Členosf;  —kosmologie,  nauka  o  veli- 
kém světě  ;  —kosmos,  veliký  svět,  ve- 
lesvět ;  —logie  ,  chvastavosť ;  —  ny, 
cukroví  z  mandlového  těsta;  —nosie, 
choroba;  —pnoie,  dlouliodechosť  ;  —po- 
<ří,  dlouhonožci,  hlodaArci  s  dlouhý- 
ma zadníma  nohama ;  —ptera,  dlou- 
hokřídlí  (hmyzi) ;  —  scii,  dlouhostinci, 
obyvatelé  země  ,  kde  trvá  dlouhý 
stín  ;  —sis,  řc,  prodloužení. 


Makrura.   dlouhoocasí  ptáci. 

Makuba,  jemný  šňupavý  tabák  vůně 
fijalkové. 

Makulatura  (z  lt.  macula  =  skvrna), 
ušpiněný  n.  potištěný  papírna  zaha- 
lování; zkažený  tisk  nějaké  knihy. 

Mal,  fr.  z  lt.,  zlé,  zlo,  nemoc;  —acia 
v.  malakia  ;  —ade,  fr.,  nemocný,  chu- 
ravý  ;  —aderie,  nemocnice  ;  —adetta, 
t.  prokletá,  hora  vPyrenejích  10.700' 
vysoká ;  —adetto,  it.,  prokletě,  zatra- 
ceně ;  —adie,  nemoc  ;  —aga,  silné,  slad- 
ké víno  od  španěl.  města  Malagy ; 
—agma,  řc,  obměkčovadló. 

Malach,  hebr.,  anděl;  —iáš,  menší  pro- 
rok za  onoho  času ,  když  Nehemiáž 
přišel  podruhé  do  Jerusalema;  —it« 
zelený  drahý  kámen  ;  —motes,  anděl 
smrti    u  židův. 

Malaise  (maléz)  ,  fr.,  nezdraví,  když 
je  někomu  nanic. 

Malajové,  obyvatelé  zadní  Asie  a  In- 
dických ostrovův. 

Malak-ia,  řc,  měkkost,  změkčení  n. 
př.  žaludka;  —odermi,  měkkýši;  —o- 
pterygii,  měkkoploutvé  ryby  ;  —ostra- 
ka,  skořepáci,  raci  skořápkoví ;  —  ti- 
ká, léky  n.  prostředky  obměkčovací. 

Malandr-ia,  ozhřivka  koní;  —ino,  it., 
lupič,  darebák. 

mal-á-propos,  fr.,  v  nečas,  nevhod. 

Malaria,  it.,  (skrác.  z  malá  aria  = 
špatné  povětří),  výpar  z  bažin ;  zi- 
mnice shnilá. 

Malátný,  z  fr.  malade,  mdlý,  slabý. 

Malayové  v.  Malajové. 

Malcontent  (malkontán)  ,  fr. ,  nespo- 
kojený. [ský- 

Malčevský  Antonín,  slavný  básník  pol- 

Male,  lt.,  zle,  špatně;  —dicere,  lt., 
—deien,  něm.,  zlořečiti  ;  —ficiuvi,  lt., 
zločin;  malér  v.  malheur;  —volens^ 
lt.,  nepříznivý;  —volentia ,  lt.,  ne- 
přízeň. 


Malgér 


199 


Manirle 


Malgér  v.  markér. 

Mal-gré,  fr.  ,  nerad  ,  nechtě  ;  —heur 
(malér),  fr..,  nehoda;  —itiay  lt.,  zlo- 
ba, lesť.  [se  psaními. 

Malle,  fr.,  vak,  tlumok;    —post,  pošta 

Mallum,  lt.,  shromáždění,  hromada. 

Malt-a,  ostrov  ve  Středozemním  moři, 
jenž  byl  někdy  sídlem  rytířského  řá- 
du — ézského  ;  —ezák,  rytíř  řádu  —éz- 
ského  ;  —ézský  kříž,    osmihraný  kříž. 

Malum,  lt.,  jablko  ;  2.  lt.,  zlo,  neště- 
stí, nemoc ;  m.  mortuum,  morová  chrá- 
sta; m.  necessarium,  nevyhnutelné  zlo. 

Malus,  lt.,  zlý,  spatný. 

Malv-a,  lt.,  slez  růžový;  —aceae,  lt., 
slezovité  rostliny;  —as,  —azi,  žluté 
sladké  vonné  víno,  původně  od  mě- 
sta Napoli  di  Malvasia  v  Kecku. 

Malvers-ace,  pronevěra;  —  ant,  zprone- 
věřilý úředník.  [čima. 

Malvína,  jm.  žen.,  zvěstující  milosť  o- 

Mamelukové  ,  Mameluci ,  otroci ,  pak 
životní  strážcové  Egyptských  sultá- 
nův ;  2.   —  uk,  licoměrník. 

Mamm-a,  lt.,  prs  ženský;  —alia,  ssa- 
vci  (zvířata) ;  —aliologie.  nauka  o  ssa- 
vcích  ;  —illa,  lt.,  prsní  bradavice,  so- 
sec,  cec;  —on^  chald.,  modla  zlatá, 
nepravá  náchylnost  k  pokladům  ;  —  o- 
#us,  prsatý ;   —ut,  předpotopní  slon. 

Mamzel,  zkaženo  z  fr.  mademoiseUe. 

Mana  v.  manna ;  — ger  (menydžer)  , 
an.  ,  pořadatel  anglického  divadla ; 
— tus^  kapustňák  (mořský  ssavec). 

Mancando,  it.,  pomíjejivě. 

Manc-eps.  lt.,  kupec  (kdo  něco  kou- 
pil); —ipatio^  lt.,  doručení,  dodání  ně- 
kterých věcí  ve  vlastnictví  ;  —ipium, 
lt.,  koupě,  trh  ;  2.  vlastnictví,  maje- 
tek; 3.  právo  vlastnické;  4.  otrok, 
nevolník,  zajatý;  —ipovati,  ve  vlast- 
nictví odevzdati. 

Manc-o,  it.,  nedostatek,  schodek;  — ?*?, 
lt.,  neúplný  ;  2.  mrzák. 


Mand-a  v.  Magdalena;  —  amvs,  lt.,  na- 
řizujeme :  2.  nařízení  královského 
soudu  v  Londýně ;  —  ant,  plnomocni- 
tel,  zmocňující ,  *kdo  dává  plnomo- 
cenství ;  —arin,  —arim,  vyšší  úředník 
v  Číně  ;  —arina,  krátký  pláštík  žen- 
ský kožišinou  v}řkládaný  ;  —  át,  z  lt. 
—atum,  nařízení,  rozkaz  panovnický, 
plnomocenství ;  ex  —ato,  ad  —atum. 
z  rozkazu,  dle  rozkazu ,  podle  na- 
řízení ;  ad  —atum  Serenissimi  a  jin- 
de :  ad  —atum  sacrae  regiae  majesto- 
tis,  z  nejvyššího  rozkazu  t.  panovní- 
kova ;  —atum  propri?/m,  vlastní  roz- 
kaz t.  panovníkův ;  —atar,  plnomo- 
cník,  zmocněnec  ;  —ator  v.  mandant. 

Mandeláda,  mandlové  mléko  se  žlout- 
kem,  cukrem,  skořicí  a  vanilkou. 

Mandille  (mándylj),  fr.,  pláštík. 

Mandl,  dřevěný  přístroj  k  válení  prádla. 

Mandlové  mléko,  rozetřené  n.  roztlu- 
čené mandle,  jež  se  přecedí  do  vody 
a  cukrem  pak  se  osladí. 

Mando-lina ,  —  ra ,  malá  loutna  se  4 
strunami. 

Mandr-agora,  mužíček  (rostlina,  již 
někdy  co  kouzla  užívali);  —illa,  le- 
sní ďábel  (opice). 

Manducus,  lt.,  žrout. 

Maněge  (manéž),  fr.,  jezdiště. 

Mánes,  lt.,  stínové,  duše  zemřelých. 

Manévr,  z  fr.,  manoeuvre,  umělý  obrat 
zvi.  vojenský;    —ovati,  obraty  dělati. 

Manfred,  staroněm.  jm.  muž.,  pokoje- 
milovný. 

Mang,  luštinatá  rostlina  ve  východ. 
Indii;  —a,  šp. ,  plášť  Mexičanův; 
—an,  —anesium.  buřík  (kov) ;  —aneut, 
kejklíř,  taškář. 

Manghas,  strom  měkkého  dřeva  plný 
mléka  ve  východ.  Indii. 

Mangi,  představený  ve  vesnici  Santa- 
lúv  ve  východ.  Indii. 

Mangle,  kořenovník,  strom,  jenž  roste 


Manffo 


—   200   — 


Mapa 


t  Americe  v  bahnech  a  jehož  plod 
visí  kořínkem  dolů  a  nesmírně  se 
rozšiřuje*  _ 

Mango,  strom  ve  východ.  Indii  a  jin- 
de; jeho  větvemi  okrašlujou  o  sla- 
vnosteeh  bramíni  své  chatrče  a  ze 
dříví  dělají  rakve  ;  2.  m.,  lt.,  kupec 
otrokův. 

Mangold,  něm.,  cvikla  (řípa). 

Mánie,  z  řc,  šílenost,  šílenství. 

Maniěre,  fr.,  maniera  it,  v.  manýra. 

Manifest,  z  lt.,  vyhlášení,  prohlášení, 
prohláŠka  ;  —ace,  vyjevení ,  dání  na 
jevo  něčeho  ;  —ovati,  jeviti,  vyjevo- 
vati něco. 

Manich-eismus,  učení  Mánesovo  a  jeli  o 
přívržencův,  kteří  se  nazývali  —  ej- 
skými  v  3.  století. 

Manila,  cigára  z  ostrova  Manily. 

Maniok,  manihot,  chlebovník ,  strom, 
jehož  plod  má  spůsobu  chleba. 

Manipulace,  z  lt.,  vykonávání,  zachá- 
zení, nakládání  s  něčím,  zvi.  s  úře- 
dními spisy;  —ant,  úředník  vykoná- 
vající zapisování,  přenášení  a  uklá- 
dání spisův  a  j.  ;  —ovati,  zacházeti 
n.  nakládati  s  něčím ;  —  um,  ubrousek 
k  utírání  rukou  a  kostelních  nádob 
v  řecké  církvi ;  —  us,  lt.,  hrsť,  pře- 
hršlí něčeho ;  2.  u  st.  Římanův  oddíl 
vojska,  3tí  čásť  kohorty. 

Manna,  nebeské  žito,  potrava  Israeli- 
tův  na  poušti,  ježto  leželo  ráno  co 
rosa  na  zemi,  a  jež  záleželo  z  ma- 
lých bílých  zrníček ;  2.  m.,  sraženi- 
na ,  dobývaná  z  jesenů  naříznutím 
kůry,  užívá  se  jí  co  prostředku  po- 
čišfovacího  s  přimísením  jiných  lékúv. 

Manne-kin,  hol. ,  —quin,  fr.,  dřevěný 
panák  s  pohyblivými  údy;  2.  nestá- 
lý vrtkavý  člověk. 

Mano,  it.,  ruka  ;  m.  destra,  m.  dritta, 
pravice  ;  m.  sinistra,  levice. 

Manoeuvre  (manévr),  fr.,  v.  manévr. 


Manometer,  monoskop,  varoměr,  houšf- 
koměr,  vzduchoměr. 

Manor  (ménér),  an.,  rytířský  statek. 

Mansard,  —  ská  střecha,  lomená  stř.  vy- 
nalezená od  stavitele  Mansarda,  jenž 
f   1666;  —a,  podkrovní  světnička. 

Manšestr,  samet  bavlněný,  vynalezený 
a  hotovený  v  anglickém  městě  Man- 
chester (ménčester). 

Manšet-a,  —  ka,  náručka,  kružinka  u 
rukávův. 

Manteau  (mántó),  fr.,  plášf. 

Manteka.  šp.,  máslo,  tuk. 

Mantel-et  (mantle),  fr.,  pláštíČek  ;  —  i- 
na,  ženský  pláštík. 

Mantilla  (—  lja),  šp.,  manlille,  fr.,  žen- 
ský pláštík.  [věsek. 

Mantissa,  lt.,  přídavek,   příiepek,  pří- 

Manu-ál,  z  lt..  příruční  kniha;  2.  po- 
řadí ručních  klapek  na  varhanách; 
—aliter,  lt.  ,  rukami  (hráti)  ;  —álni, 
příruční;  —brium,  lt.,  rukojeť,  ruko- 
věť; —captío,  lt.,  písemné  rnkojem- 
ství:  —ductio,  lt.,  rukovodství,  nave- 
dení k  něčemu;  —fakt,  ruční  výro- 
bek ;  — faktura,  rukodílna,  rukodélni- 
ctví,  rukodělství  :  —faktvrista,  ruko- 
dělník;  —faktumí,  rukodělní:  —mis- 
sio,  lt.,  propuštění  otroka  na  svobo- 
du ;  —mittere,  lt.,  na  svobodu  propu- 
stiti (otroka). 

Manus,  lt.,  ruka;  m.  firma,  pevná  ru- 
ka ;  manus  manum  lávat,  ruka  ruku 
myje ;  ad  manus,  k  rukám ;  ad  m. 
proprias,  k  r.  vlastním  ;  brevi  manu, 
zkrátka,  bez  okolkův;  manu  fořti, 
mocně ;  manu  propria  (skrác.  m.  p. 
nebo  m.  pr.),  rukou  vlastní. 

Manu-skript  z  lt.,  rukopis :  —stupra- 
tio,  lt.,  samosmilství ;  —tenence,  udr- 
žování něčeho,  ochrana  (zákonův). 

Manzila,  ar.,  hospoda,  hostinec. 

Mapa  (z  lt.  mappa  =  ubrus),  polohopi- 
sný    nákres  některé    země,    zeměvíd. 


Mappeur 


201   — 


Marjolet 


krajevid  ;  2.  desky  na  spisy;  mappeur 
(mapér),  ťr  ,   kroslič  map. 

Maquette  (makeť),  fr.,  nákres  (sochy). 

Maquignon  (makyňón),  fr.,  koníř. 

Mar-abut,  ar.,  maliomedanský  kněz  za 
svatého  pokládaný;  —amelly,  zadělá- 
vané japanské  kdoule  ;  —  ana  v.  Mo- 
řena;  —ani  v.  Marrani;  —ansis.  z  ře., 
ochabnutí ;  —asmus,  sešlost  (věkem), 
s chřadnutí;  —asquin  (marasken),  fr., 
jadrovice,  kořalka  z  třešňových  ja- 
der; — aud  (maró),  fr.,  lotr,  ničema; 
—avedi,  nejmenší  Španělský  peníz. 

Marbod,  král  Markomanský,  okolo  r. 
12 — 19  poKr.,   byl  konečně  vyhnán  a 

Ížil  pohostinu  mezi  Římany  v  Ravenně. 
marcando  ,  marcato  ,  it. ,  významně, 
výrazně,  důrazně. 

Marceli,  jm.  muž. 

Marcipán,  z  lt.,  pečivo  pernikářské  z 
mouky ,  medu  a  mandlí  (jméno  m. 
rozličně  se  vykládá). 

Marcus,  lt.,  jm.  muž.,  bojovný. 

Mardi  gras  (mardygrá),  fr.,  masopustní 
úterek. 

Maře,  lt.,  moře.  [kův. 

Mareage  (mareáž),  fr.,  mzda  námořní- 

Marée,  fr.,  čerstvá ,  nenasolená  ryba 
mořská ;   2.  stav  vody  mořské. 

Marechal  (marešal),  fr.  v.  maršál ;  M. 
de  Camp  (m.  de  kán)  =  polní  mar- 
šál ve  francouzském  vojště,  rovná  se 
generál- majoru;  M.  de  Logis  (m.  de 
loží),  plukovní  bytovník. 

Marek  v.  Marcus ;  M.  Jan  Jindřich, 
psával  se  Jan  z  Hvězdy,  *  4.  listop. 
1801,  spisovatel  Český,  zvi.  básní  a 
povídek,  f  3.  listop.  1853  co  děkan 
v  Královicích. 

Maremma,  nezdravá  bažina  přímořská 
v  Itálii. 

Margar-eta,  skrác.  Markéta,  z  řc.  jm. 
žen.,  perla;  —  ita ,  perlovitá  skvrna 
na  bláně  oční ;  —itae,    pl.,    Části  ho- 


stie ,  podávané  nemocným;  —itiny, 
sklené  perličky. 

Margin-álie,  z  lt.,  poznámky  na  kraji, 
pozn.  n.  přípisky  pokrajní;  krajniny  ; 
ad,  —em,  in  —e,  lt.,  na  kraji;  —ovati, 
krajem  opatřiti. 

Margritiny  v.   margaritiny. 

Marchand  (maršaň),  fr.,  kupec,  obcho- 
dník ;  —e  de  mode*  (maršánď  de 
mód) ,  modistka  ,  obchodnice  s  mO' 
dním  zbožím. 

Marchese,  it.,  v.  markýz. 

Maria,  žen.  jm.,  hořká,  odporná;  zvi. 
M.  panna,  matka  pána  Ježíše  ;  —  ge 
(mariáž),  fr.,  sňatek,  svaiba;  2.  hra 
v  karty,  hra  na  sňatek;  —latrie,  ctě- 
ní panny  Marie;  —ha,jtia.  žen.,  skrác. 
z  Maria- Anna;  —nské  lázně,  něm. 
Marienbad,  lázeňské  m.   v    Cechách. 

Marikina,  malá  opice  s  jemnou  srstí 
v  Brasilii. 

Marin-a,  z  fr.,  námořnictvo,  vojenské 
lodě  a  vojsko  na  nich  ;  2.  obraz  z 
námoří ;  —áda,  na  kyselo  zadělávané 
jídlo  ;  —eur  (—ér),  —ier  (— njé),  fr., 
námořník;  —ismus,  nucený  a  nadutý 
sloh,  jak  ho  užíval  ital.  básník  —  i 
(f  1625) ;  —ovati ,  do  mořské  vody 
vložiti;  2.  pečené  ryby  s  octem  a 
kořením  zadělati. 

Mariolové,  loupežná  sběř  v  Neapolsku. 

Marionet-a,  z  fr.,  kašpárek,  loutka  (pa- 
nák) ,  zvi.  taková ,  jíž  užívají  na 
jarmarečních  divadlech. 

Marit-agium,  lt.,  výkupné  za  nevolnou 
nevěstu  jejímu  pánovi ;  —o,  it.,  man- 
žel ;  2.  úhelník  k  zahřívání  nohou ; 
— us,  lt.,  manžel;  contra  —um, lt.,  pro- 
ti manželu  t.  žaloba. 

Mariuccia,  it.,  Marinka,  Marjánka. 

Marjánka,  jm.  žen.,  v.  Maria,  Maria- 
na ;  2.  v.  majorána. 

Marjolet  (maržolé),  fr.,  ženkýl,  žen- 
ská podšívka. 


Marka 


202 


Martha 


Mark-a,  z  něm.,  kraj,  krajiště,  okrsek 
země  ;  2.  váha  na  stříbro  a  zlato  = 
16  lotu  stříbra,  24  karátů  zlata;  3. 
přijatá  mince  početní  v  Hamburce; 
4.  známka  jako  :  m.  na  psaní,  m.  kol- 
kovní; —ér,  z  fr.  marqueur,  z námkář, 
přislubovač  při  biljáru,  sklepník ;  —e- 
ta  v.  Margareta;  —etan,  —etánka,  v. 
markytán    —hrabe  v.  markrabě. 

Marko  Kraljevic,  národní  báječný  hr- 
dina Srbský,  jenž  se  svým  koněm 
Šarcem.  a  pomocí  vily-posestrimy  mno- 
ho kouskúv  hrdinských  vykonal  a 
dle  národní  pověsti  posud  žije  skryt 
v  jeskyni. 

Markomané,  větev  národu  německého, 
kteří  prý  od  r.  12  —  405  po  Kristu  v 
zemi  potom  České  obývali,  nejdříve 
pod  vládcem  Marobodem. 

Markrabě,  markrabí,  z  něm.  Markgraf, 
hrabě  n.  pán  v  krajišti,  nyní  toliko 
pouhý  titul;  markrabství,  důstojenství 
raarkrabské  ;  2.  země,  jižto  markra- 
bí spravoval,  jako  je  na  př.  Morava 
a  j. 

Markus  v.  Marcus. 

Markytán  (z  it.  mercatante  =  obcho- 
dník), vojenský  kramář,  vojenský  po- 
travník;  —  ka,  vojenská  potravnice, 
zvi.  která  přisluhuje  vojákům  nápo- 
ji »  J- 

Mark-ýz,  šlechtický  titul  ve  Francii  a 
Itálii,  asi  totéž  co  markrabě  ;  —yzát, 
důstojenství  n.  panství  markýzovo. 

Marm-eláda,  ocukrovaná  zhuštěná  po- 
vidla z  rozličného  ovoce;  —iton  (— 6h), 
ťr.,  kuchtík  ;  —  olit,  pěkný  serpentin 
n.  hadec  (kámen) ;  —or  v.  mramor  ; 
—osa,  vačice  (ssavec)  v  již.  Ameri- 
ce ;  —otta,  svišť,  popelice  (ssavec). 

Marobod  v.  Marbod. 

Marod-e  (marod),  fr.,  unavený,  nemo- 
cný ;  —eur  (—ér),  fr. ,  neduživec,  mr- 
*ák,  zmořenec. 


Marokko,  veliká  říše  na  severozápadu 
Afriky,  s  hlav.  městem  téhož  jména. 

Maron,  uprchlý  černoch  (otrok) ;  —a, 
pl.  —  y,  veliké  jedlé  kaštany;  —ité, 
křesfané  na  pohoří  Libanone  v  Asii, 
dle  svého  zakladetele  Marona  tak 
jmenovaní. 

Maroquin  (— kén),  fr.,  jemná  kozlovice, 
kůže  z  Marokka. 

Marotte,  fr.,  šaško vská  čepice  s  rolni- 
čkami ;  2.  bláznovství.  [kér- 

Marque  (mark)  v.  marka;  — wrv.  mar- 

Marquis  (markí),  fr.,  v.  markýzv 

Marranové,  židé  a  maurové  ve  Spaně- 
lích,  kteří  byli  sice  pokřtěni,  ale  pod- 
tají  svému  původnímu  náboženství 
věrni  zůstali. 

Marrubium,  lt..  jableČník  (rstl.). 

Mars,  v  řím.  baj.,  bůh  vojny;  2.  M.. 
Smrtonoš  (oběžnice  Či  planeta) ;  —eil- 
laise  (marseljéz) ,  obyč.  marseléza, 
francouzská  dle  města  Marseli  jme- 
novaná válečná  píseň  z  r.  1791;— i- 
liana,  benátská  okrouhlá  loďka  k  po- 
břežní plavbě  v  Siném  moři ;  —ové. 
st.  národ  na  dolejším  Rýně. 

Marsup-ial,  vačice  (hlodavec) ;  —mm, 
lt.,  vak. 

Marš,  pochod  vojenský,  píseň  n.  hra 
k  pochodu;  m. !  pochod!  —  ač,  —  ál, 
—alek  (ze  staroněm.  mar-skalk  =  pa- 
cholek od  koní)  ,  podkoní,  nadkoní 
(štolba) ;  polní  m.,  nejvyšší  polní  vůd- 
ce (nejvyšší  důstojnost  vojenská) ; 
dvorský  m.,  nejvyšší  správce  pano- 
vnického dvora;  zemský  m.,  náčelník 
zemských  stavův  a  sněmu;  —irocati, 
vojensky  táhnouti  ,  pochodem  jíti ; 
—nda,  vykázání  cesty. 

Martell-ato,  it.,  kovaně;  —os,  okrou- 
hlé klenuté  věže  na  pobřeží  ostro- 
vův  Sardinie  a  Korsiky  proti  moř- 
ským loupežníkům. 

Martha,  syr.  jm.  žen.,  hospodyně,  zvi. 


Martiální 


—  203 


Mathematický 


M.,  pečlivá  hospodyně,  která  starostli- 
vě posluhovala  pánu  Ježíši  (Luk.  10, 
88—42.). 

Mart-iálni,  z  lt.  martialis ,  vojenský ; 
— in,  —  inus,  jin.  muž.,  bojovný;  —i- 
us,  lt.,  březen  (měsíc). 

Martyr,  re,  inuČeník  ;  —  ium ,  muče- 
nietví;  —ologium,  kniha  o  muČení- 
cích  za  víru  křesťanskou. 

Mas,  lt.,  muž  ;  —a  v.  massa;  —culi- 
num  (genus),  lt.,  skráe.  m. ,  mužský 
rod  jmen  podstatných;  —  egno  {— eňo), 
it.,  bílý  vápenec  ve  Veroně  na  dlaž- 
bu ;  —ka,  přestrojení  ;  —  las,  druh  u- 
herskélio  vína ;  —linice,  it.  Solta,  o- 
strov  u  Dalmácie  ;  —ora,  sbírka  ob- 
jasňujících výkladúv  k  židovskému 
zákonu;  —oreti,  vykladači  masory. 

Mass-a.  z  lt.,  hmota  nějaká,  podstata 
něčeho,  spousta,  hromada  něčeho; 
těsto;  2.  m.  u  Černochův,  pán;  m. 
bonorum,  statky  ;  m.  concursus,  m.  kon- 
kursní, podstata  konk.  ;  m.  heredita- 
tis,  podst.  dědická;  m.  pillularum,  tě- 
sto na  pilulky ;  —acre  (masakr'),  fr., 
—akrace,  vraždění,  i.abíjení.  porážka, 
rezanice ;  —akrovati,  vražditi,  zabíje- 
ti, porážeti;  —  el,  žid.,  osud,  štěstí; 
—eria,  dvůr,  rataje;  —  ette,  fr. ,  pali- 
čka; —ikot,  klejt;  —ivní,  hmotný, 
celý,  celistvý,  hrubý ;  —olovati,  pali- 
cí zabiti. 

Mast-algie,  řc,  bolesť  v  prsích ;  —a- 
trofie,  úbytě  prsou;  —ello,  it.,  Čber; 
dutá  míra  ve  Ferraře  ;  —  er  (mester), 
ang.,  z  lt.  magister,  mistr,  pán,  uči- 
tel ;  —icatio,  lt.,  žvýkání ;  —icatorium, 
žvykadlo ;  pl.  —icatoria,  prostředky 
n.  léky  ke  žvýkání ;  —  itis,  zapálení 
prsou ;  —  ix,  lentyšek,  tryšle  (strom  a 
nažloutlá  pryskyřice  z  něho) ;  —odon, 
předpotopní  zvíře  s  ohromnými  zu- 
by; —ozoon,  ssavec. 

Kašin-a,  z  lt.  machina,    řc.    mechane, 


stroj;  —ár,  strojíř,  hotovitél  mašiit 
neb  strojův;  —árna,  dílna  na  mašiny 
n.  na  stroje ;  —erie,  soustrojí ;  —ista, 
ředitel  stroje. 

Mašírovati  v.  marširovati. 

Maškara  (z  fr.  mascarade),  přestrojení ; 
2.  osoba  přestrojená  ;  3.  křiklavý  šat. 

Mašle,  klička. 

Mašťov,  něm.  Maschau,  m.  v  Cechách. 

Mata-dor,  šp.,  zabiječ  býka  v  býčích 
zápaších  ;  2.  velký  trumf  ve  hře  v 
karty;  3.  znamenitý  Člověk,  výte- 
čník; —lan,  malá  flétna  ve  východ. 
Indii;  —ssin  (— sen),  fr.,  kejklíř;  —  tan, 
veliký  buben  Indiánův  a  Černochův. 

Mate,  —nita,  šp.,  druh  čaje  v  již.  A- 
merice;  —lot  (matló),  fr.,  námořník, 
lodník  ;  —  lota,  lodnické  jídlo  ;  2.  lodni- 
cký  tanec. 

Mater,  lt.,  matka ;  alma  m.  v.  alma  ; 
m.  dolorosa,  m.  bolestící,  m.  bolestná 
(o  panně  Marii  nad  ukřižovaným  Je- 
žíšem truchlící) ;  důra  m. ,  podlebnice, 
svrchní  mázdra  mozková;  pia  m.,  ob- 
mozečnice,  tenká  blána  mozková  (bl. 
milostivá) ;  m.  familias ,  hospodyně  ; 
M.  Verborum.  znamenitý  rukopis  z 
10.  století,  jenž  českými  slovy  roz- 
množen od  Vacerada  r.  1202  ;  —ia 
v.  materie;  —tál,  hmota,  látka  k  ně- 
čemu ,  zásoba  v  něčem ;  příprava ; 
—ialismus,  učení  o  hmotách,  přídrže- 
ní-se  věcí  tělesných  ;  —ialista*  pro- 
davač prášků,  barev,  koření  a  suše- 
ných bylin  lékařských;  2.  člověk  vě- 
cem tělesným  oddaný;  —iáhú,  — let- 
ní, hmotný,  hmot  n.  látek  se  týkají- 
cí; —ie,  z  lt.,  hmota,  látka;  2.  pod- 
stata ,  obsah  něčeho ;  3.  hnis  ve 
vředu ;  —na ,  pl. ,  lt. ,  dědický  po- 
díl po  matce  ;  —nité ,  fr. ,  mateř- 
ství, důstojenství  matčino;  —nus,  lt., 
mateřský. 

Mathema,  řc,  poznání,  nauka;  —tický, 


Mathematik 


204  — 


Médea 


počtářský ;  —  tik,  počtář,  počtovědec ; 
—tiká,  mathesis,  řc,  veliČinověda,  po- 
čtověda,  poČtářství. 

Mathilda,  st.-něm.  jm.  žen.,  mocná  bo- 
jovnice. 

Mathusal-a,  —  em  v.  Methusalem. 

Matin  (matén).  fr.,  jitro,  ráno;  2.  ran- 
ní oděv;  íJ.  pes  ovčácký  n.  řeznický  ; 
4.  nemotora,  ničema;  —  ée,  fr.,  před- 
polední;  2.  ranní  zábava;  —es  (ma- 
tin), fr.,  jitřní  (mšel. 

Matrace,  žíněnka,  poduška  žíněmi  vy- 
cpaná. 

Matri-ce,  z  fr.,  a  to  z  lt.,  matice,  for- 
ma na  písmo,  jež  povstala  vražením 
patric  :  2.  razidlo  v  mincovnách  ;  —ci- 
diura,  lt.  ,  matkobojství,  zavraždění 
matky  ;  —  ka,  lt.  —cula,  kniha  mate- 
ční, zápis  n.  seznam  farních  osadní- 
kův dle  porodův,  sňatkův  a  úmrtí; 
—monialie,  věci  manželské  ;  —monium* 
lt.,  manželství;  —x,  lt,,  matka,  sa- 
mice; 2.  původ  něčeho;  3.  seznam  v. 
matrice. 

Matrona,  lt.,  ctihodná  žena,  důstojná 
paní:  —  lis,  slavnost  matron  u  st.  Ří- 
manův dne  1.  března  (marce). 

Matros,  z  hol.,  námořník,  plavec,  lodník. 

Matruelis  (frater) ,  lt,  ujčenec,  ujcův 
syn. 

Matur-atio,  lt.,  přispění,  aby  nějaká 
věc  uzrála  ;  —itas,  U.,  dospělost,  zra- 
lost; — itní  zkouška,  zk.,  jíž  se  podro- 
bujou  studenti ,  když  chtějí  jíti  na 
vysoké  školy. 

Matutiná  (hora)*  lt.,  jitřní  (mše). 

Maur,  —ové  (mouřenín) ,  mohamedán- 
ský  národ  v  severní  Africe,  jenž  ně- 
kdy vládl-  i  ve  Španělích ;  —itanie, 
země  Maurův  neb  monřeníniiv  ;  —  iti- 
us,  8krác.  Mauric,  Moric,  temno  bar- 
vy (mouřenín),  jm.   muž. 

Mausoleum,  skvostný  n.  slavný  náhro- 
bek   (jakž   jej    dala    vystavět    králo- 


vna Artemisia  svému  manželu  Mau- 
solovi). 

Maušel  v.   moušel. 

Max,  skrác.  z  Maxiniilian  ;  —illaeAt, 
Čelisti,  sáně;  —ima.  nejvěčŠí  hudební 
nota  (v  staré  hudbě):  2.  pravidlo: 
—imilian,  jm.  muž.  skrác.  z  Maximus 
Aemiliamis ;  —imwn,  lt.,  nejvěČší  množ- 
ství n.  surama;    —hnus,  lt.,  nejvěčší. 

May  v.  máj;  —a,  šp.,  královna  máje, 
mladá  dívka,  ježto  v  měsíci  máji  v 
neděle  a  svátky  vystrojená  ve  spole- 
čnosti družiček  na  okolojdoucích  pe- 
něz prosí:  —o,  šp.,  švihák;  vystro- 
jený hoch ;  —onnaise  (majonéz),  fr., 
rosol  ze  studené  ryby;  —or  (mér), 
an.,  z  lt.  major,  obecní  starosta,  purk- 
mistr; srv.  maire ;  —ordomo,  šp.,  v.  ma- 
jor domus. 

Mazette,  fr. ,  mrcha  kůň;  2.  bíďas, 
bídný  chlap. 

Mazuři,  Poláci  v  Mazovecku;  2.  m-a- 
zur  (chybně  mazurka),  národní  tanec 
polský  v   f  taktu. 

Mazzo,  it.,  mazo,  šp.,  svazek,  balík. 

M.  D.  =  medicinae  docior,  doktor  lé- 
kařství. 

Meatus,  lt.,  chod. 

Mecenáš,  příznivec  a  ochránce  učen- 
cův (dle  řím.  Maecena,  jenž  byl  nii- 
lostníkem  cis.  Augusta  a  příznivcem 
Horatia  a  Virgilia). 

Mečeta  v.  mešita. 

Medal-ie.  z  fr.  medaili e ,  pamětný  n. 
čestný  peníz;  —ion,  z  fr.  medaillon 
(medaljón) ,  velký  pamětný  peníz  ; 
dutý  kroužek  n.  věnec,  do  něhož  se 
může  něco  na  památku  schovati ;  —íř, 
z  fr.  medai/leur,  ryjec  medalií. 

Medard,   st.-něm.  jm.  muž.,  poctivý. 

Médea,  v  řc.  baj.,  dcera  krále  Aieta 
v  Kolchisu,  pověstná  svou  krásou, 
čarodějstvím  a  ukrutností. 


Medesimo 


—  205 


Mechanurgie 


Mede6Ímo  tempo  n.  med.  módo,  it.,  pře- 
dešlým chodem  n.  pohybem. 
Med-ia  (WeraJ,  lt.,  střední  hlas,  stř.zvuk; 
—iální,  střední ;  —  ian,  střední  veliko- 
sti n.  př. papír;  —ianta,  v  hudbě, stře- 
dní tun  mezi  tonem  základním  a  kvin- 
tou, střednice;  —iante,  lt..  prostřed- 
kem; m.  juramento,  pr.  přísahy,  pří- 
sahou ;  —iastinum,  mezipličnice,  pře- 
pona (blána)  ;  —ialio,  lt.,  prostředko- 
váuí  mezi  něčím ;  —iatisovati,  podří- 
diti někoho  něčí  vrchní  vládě,  zbavi- 
ti někoho  vrchní  vlády  f  —ititiv ní.  pro- 
středkující;  —iator.  lt.,  prostředník 
osoba  prostředku)  íeí  mezi  někým; 
—icago,  lt.,  vojtéška,  tolice  (rstl.)  ; 
—icina,  lt.,  lékařství,  nauka  o  léče- 
ní; 2.  lék;  —icinae  doctor,  skrác.  M. 
Lh:,  doktor  lékařství;  —icinální,  lé- 
kařský ;  —iciner,  —ik,  posluchač  na- 
uk lékařských  ;  —ilcament,  lék ;  —ilca- 
ster,  mastičkář  ;  —io  n.  in  —io,  lt.,  u 
prostřed  ;  —io  mense,  v  polovici  mě- 
síce ;  —iocre,  —iocriter ,  lt.  ,  prostře- 
dně; —iolán  v.  Milán;  —isance  (me- 
dysáhs),  fr.,  pomluva;  očerňování  ně- 
koho; —Ualio,  lt. ,  přemýšlení,  rozjí- 
mání o  něčem ;  —iterraneus,  lt.,  stře- 
dozemní, —zemský  ;  —itrina,  lt.,  bo- 
hyně zdravoty,  jíž  ke  cti  se  odbý- 
vala slavnost  —itrinalia ;  —ium,  lt., 
střed,  prostřed,  prostředí ;  2.  m.  (ver- 
bum), střední  časoslovo ;  m.  aevum, 
lt.,  střední  věk,  středověk;  —ius,  lt., 
střední.  [ská. 

Medrissa,  ar.,  vyšší  škola  mahomedan- 
Med-ulla  ,  lt.,  dřeň,  morek;  m.  spina- 
lis,  micha;  —um,  st.-něm.,  dar,  urči- 
tá daíí. 
Medus-a,  v  řc.  baj.,  jedna  ze  tří  dcer 
Gorgonových,  přela  se  o  krásu  s  Mi- 
nervou, začež  tato  její  kadeřavé  vla- 
sy proměnila  v  hady  a  očím  jejím 
dala  strašnou  moc,    že  každého,  kdo 


se  na  ně  podíval,  v  kámen  proměni- 
ly; Perseus  — u  přemohl,  uřízl  jí  hla- 
vu, jižto  pak  dal  Minervě,  která  ji 
dala  na  svůj  štít,  odtud  —ina  hlava 
zvaný. 
Medvěd  (MC4B*4b),  rus.,    silný  nápoj  z 

kávy,  smetany,  rumu  a  cukru. 
Medžedie,  tur.  peníz  =  20  piastrů. 
Medžid  v.  mešita. 

Meer,  něm.,  moře;  —schaum,  něm.,  moř- 
ská pěna. 
Meeting  (íníting),    ang.,    veřejné  shro- 
máždění lidu. 
Mefiance  (meíiáns),  fr.,  nedůvěra. 
Mefisto,  —feles,  zlý  duch,  čert. 
Mefit-ický,  dusivý  ;  —is,  výpar  dusivý, 

záhubný ;  —ismus,  dnsivosť. 
Megal-egorie,  řc,  chvastavosf,  vychlou- 
bavost;  —ofonie,  plnohiasí,    plnozvu- 
čnosť  ;  —ograf,   malíř    osob  v  životní 
velikosti ;  —ometer,  veliČinoměr  ;  —  o- 
psychie,    velikod.iší ;    —osaurus,   vele- 
ještěr. 
Mega-podové,  z  řc,  kury  dlouhonohé  : 
— rde,  fr.,  nepozornost';   par    m.,    ne- 
dopatřením ;    —skop ,    velehled    (jímž 
při  blížení-se  k    předmětu    nějakému 
muže. se  nabývati  obrazúv  vždy  věč- 
ších);    —Iheriiun,  předpotopní    veliký 
lenochod. 
Megéra,  z  řc,  jedna  z  fúrií   čili  vzte- 
klic ;  vůbec  zlá  žena. 
Mehmed    v.    Mahomed,    Muhamed.  M. 
AU,  *   1769  v  Albánii,  stal  se  r.  1838 
místokrálem  v  Egypte,    kde  se  mno- 
hou opravou   i    ukrutenstvíra    vyzna- 
menal ;  f  2.  srpna  1849. 
Mehmendar,  pers.,  hospodář,  hostinský. 
Mechan-ický,  strojnický;  —  ik,  stroj  nik, 
kdo  rozumí  strojům;  •_'.  strojíř,  kdo  dě- 
lá stroje;  —ika,  strojnictví,  nauka  o  stro- 
jích ;  —ismus,  strojba.  ústrojí,   soustr.  : 
—ografika,  strojnická  malba;  —ologir, 
ná*uka  o  strojích  ;   —urgie,  strojířství. 


Mechitaristé 


—  206 


Melothet 


Mechitaristé,  křesťanský  řád  arménský, 
založený  r.  1701  od  Arména  Mechi- 
tara  k  rozšíření  arménského  jazyka. 

Meidan  v.  mejdan. 

Meiligma,  řc.,  prostředek  konejšivý. 

Meinhard.  stněm.  jm.    muž.,   přesilný. 

Meiosis,  řc.,  zmenšení. 

Mejdan,  tur.,  prostranství,  planina,  ro- 
vina ;  závodiště,  tržiště ;  2.  souboj. 

Mekka,  ni.  v  Arábii,  v  němž  se  na- 
rodil Mahomed  a  proto  jest  posvátným 
poutnickým  místem  Mahomedanův ; 
—baham,  bélavá  pryskyřice. 

Meko -meter,  z  řc,  délkotněr  ;  —metrie, 
déikoměrství. 

Mekon,  řc,  mák ;  —  at,  —an,  sůl  ma- 
kokyslá ;  —in,  makovina,  látka  v  má- 
ku se  nacházející;  —  ian,  řc,  mako- 
vina, opium,  opojný  nápoj  makový ; 
—it,  makovec,  jikerec  (kámen). 

Mekt-eb,  tur.,  škola  věcí  prvopočáte- 
čních ;  —ubdži,  tur.,  tajný  písař. 

Mel,  gen.  mellis,  lt.,  med ;  —afyr,  por- 
fyr  jinorazový,  černojisp  (kámen); 
—ammed,  žid.  učitel ;  —ampodium,  z 
řc,  čemeřice  černá  (rstl.) ;  —ampy- 
rum.  ČernejŠ  (rstl.)  ;  —anctlico,  it., 
těžkomyslný;  —ange  (melánž),  fr., 
směs,  směsice ;  —ancholický  ,  z  řc, 
kalokrevný,  těžkomyslný  ;  —ancholie, 
z  řc,  těžkomyslnosť ,  zádumčivosť; 
—anckolik,  těžkomyslný  Člověk  ;  —  a- 
nin,  z  řc,  čerň,  černina ;  —anit,  čer- 
ný granát;  —anoma,  Černina,  Černá 
hmota ;  2.  Černý  nádor,  puchýř  plný 
černé  krve ;  —anorrhagie,  Černá  úpla- 
vice ;  —anosis,  černice,  zčernání  ně- 
kterého údu  v  nemoci ;  —anterie,  čerň 
kovová ;  —anzana ,  it.  ,  lilek  jedlý 
iastl.) ;  —as,  řc,  černá  vyraženina ; 
—asikterus,  černice,  černá  nemoc; 
—a.sma,  Černina,  Černá  piha;  —assa, 
eukrová  usedlina,  kal   cukrový,  hně- 


dý syrop ;  —atrofie,  úbyte  některého 
údu.  [n.  přihlašovací. 

Meldzettel,  něm. ,    lístek    opovédací  n. 

Meleket ,  válečná  trouba  Egypťanův, 
přes  5'  dlouhá. 

Melch-ior,  hebr.  jm.  muž.,  král  světla ; 
—isedech,  hebr.  jm.  muž.,  král  spra- 
vedlivý ;  —itové,  sekla  křesťan,  v  6. 
a  7.  století  ve  vých  zemíeh,  kteří  se 
dle  vůle  císařovy  podrobili  ustanove- 
ním chalcedonského  sboru  církevního. 

Meli-anthus ,  z  řc,  medokvět  (rstl.); 
—ceris,  —flavium,  medový  puchýřek; 
—char  v.  Melchior  ;  —lith,  medek,  me- 
dovec  (kámen) ;  —lotus ,  komonka 
(rstl.) ;  —měli,  zadělávaná  šťáva  kdou- 
lová.  , 

Melior,  lt.,  lepší ;  —ace,  z  lt,  zlepšení, 
polepšení  něčeho  ;  —ační,  zlepšovací ; 
—ovati,  zlepšiti,  — šovati,  zvelebovati 
(pozemek). 

Melirov-ati,  mísiti ,  směšovati ;  —amý, 
smíšený,  zvi.  o  barvách. 

Melis,  druh  cukru  homolového  ;  —ma, 
řc,  spůsob  zpěvu  okrášleného  roz- 
drobením tonův ;  —  sa,  řc  ,  meduň- 
ka (rstl.). 

Mell-ago,  medovitý  výstřelek  ;  —ifikace, 
zmedovění;  —it  v.  melilith. 

Melodický,  zpěvný,  libozpěvný,  libo- 
zvuký;  —  ?e,  nápěv,  zpěv  v  hud.  sklad- 
bě; — ika,  nauka  o  nápěvu;  2.  hud. 
nástroj  ve  spůsobu  varhan  v  podobě 
fortepiana,  nalez.  1770;  —ion,  hud. 
nástroj,  jehož  tony  povstávaly  třením 
kovových  tyčinek  pomocí  válce. 

Melo,  lt,  v.  meloun;  —drama, Činohra 
s  průvodem  hudby  ;  —e,  májka  ;  —graf, 
písař  not;  —kopie,  odnětí  údu;  —man, 
náruživý  milovník  hudby;  —mánie, 
náruživá  oddanosť  hudbě ;  —mantie, 
věštba  z  pohybování  úduv ;  — n  v. 
meloun;  —s,  řc,  úd;  2.  zpěv,  ná- 
pěv :  —ťhexie,  zpevni  skladba ;  —thet, 


Melotypie 


207    - 


Menstruum 


zpevn/  skladatel:  —typie,  tisk  noto- 
vý, tištění  notami. 

Meloun,  chutné  ovoce  dýňovité. 

Melpomena,  re,  musa  čili  ochrankyně 
truchlohry. 

Melusina,  jm.  žen.  ,  niedosladká;  2. 
vichřice. 

Member,  ang.,  Člen  v.  ínembrum. 

Membr-ana,  lt.,  kožka;  —anula,  blan- 
čička,  kozička;  —atim,  lt.,'  článko- 
vitě ;  —atura,  seČlánkování ;  —um,  lt., 
ád.  člen  ;  m.  honorarium,  Člen  Čestný. 

Memento,  lt.,  pamatuj  !  m.  moři ,  pa- 
matuj na  smrť. 

Memnon,  v  řc  pověstech  syn  Titho- 
nův  a  Eodin,  král  Ethiopský,  byl 
před  Trojí  zabit  od  Achilla;  jemu  na 
památku  postavený  Memnonův  sloup 
u  Theb  v  Egyptě,  ozýval  se  prý  při 
východu  a  západu  slunce. 

Memoire  (memoár),  fr.,  pamětní  spis  ; 
memoáry,  paměti,  zápisky. 

Memorabilia,  lt.,  pamětnosti,  věci  pa- 
mětihodné ;  liber  rerum —abilium,  kni- 
ha pamětnosti ;  —andum,  pamětní  spis, 
jiřipamatování ;  —atio,  lt.,  upamato- 
váni,  připamatování; —?'a,  lt.,  paměť; 
mea  m.,  za  mé  paměti;  pokud  vím  ; 
ad  perpetuam  rei  —iam,  k  věčné*  n. 
neskonalé  památce  ;  pro  —ia ,  —  iál, 
pamětní  spis,  připamatování  k  něče- 
mu, pamětní  kniha  ;  —ialiter,  prosmo, 
prosebně;  —ovati,  nazpaměť  se  něče- 
mu naučiti,  pamatovati. 

Men,  řc,  měsíc. 

Menage  (menáž),  fr.,  hospodářství;  spo- 
lečný stůl  a  oběd,  strava ;  — rie  (me- 
nažrí),  fr.,  obyČ.  menazerie,  zvěřinec, 
sbírka  cizozemských  zvířat. 

Mend-ax,  lt. ,  lživý ;  —icans,  lt.,  že- 
brák ,  žebravý  mnich;  —icatio,  lt., 
žebrání ;  —icitas,  lt.,  žebráctví ,  že- 
brota, [zvěře. 

Menée,    fr. ,    tajná    chodba ;    2.    stopa 


Menestrél,  menetrier  (memrjé),  fr.,  prů- 
vodčí a  služebník  trubadúra. 

Mengs  Anton  líafael,  *  12.  března 
1728  v  Ústí  nad  Labem,  proslulý  ma- 
líř Český. 

Menin  (m'nén),  fr.,  —o,  šp.  (z  lt.  mi- 
nimus  =  nejmenší),  panoš,  jenž  s  ně- 
kterým princem  co  jeho  společník  ve 
hrách  atd.,  téhož  vychování  účasten 
bývá  ;  —gitis,  z  řc,  zánět  blány  moz- 
kové ;  —gofylax,  mozkochranec  (při 
vrtání  Ibi) ;  meninx,  řc,  blána  moz- 
ková. 

Meniskos,  řc,  sklo  v  poloměsíc  brou- 
šené ;  2.  polomesíčný  výkrojek. 

Mennig,  suřík  (barvivo). 

Mennon-ité,  —  isté,  novokřestníci,  novo- 
křtilci,  sekta  křesťanská,  pojmenova- 
ná dle  svého  učitele  Mennona ,  jenž 
se  nai\  1496. 

Měno,  it.,  méně;  m.  forte,  m.  silně; 
m.  piano,  m.  slabě :  —logxum ,  z  řc, 
kalendář  svatých,  dějiny  svatých,  dlt» 
dní  a  měsícuv  spořádané ;  —pausi*, 
—stasie,  —stasis,  zástava  čmýry ;  — r- 
rhagie,  krvotok;  —rrhoea,  měsíčné,. 
Čmýra. 

Mens,  gen.  mentis,  lt.,  mysl,  rozum  ; 
m.  legis,  smysl  zákona ;  m,  sána  m 
corpore  sáno,  zdravá  mysl  ve  zdravém 
těle  ;  bona  mentě,  v    dobrém  úmyslu. 

Mens-a,  lt.,  stůl;  m.  Domini,  stůl  pá- 
ně, přijímání  svátosti  oltářní;  a  men- 
sa, od  stolu  (t.  j.  odděh  ný)  ;  —  ál,  u- 
brus :  —arius,  penězoměnec. 

Mensch  (mens),  něm.,  Člověk; 2. děvka. 

Mensis,  lt.,  měsíc;  hoc  mense,  hvjw 
mensis,  tohoto  měsíce;  mense  medio, 
v  prostředku  měsíce. 

Mensola,  it.,  ležina,  krajník,  krajní  n. 
vypuštěný  kámen. 

Menstr-ua,  —uatio,  lt.,  měsíčné, čmýra; 
—ualis,  lt.,  měsíční ;  —uum ,  lt.,  roz- 
pouštědlo ;  2.  v.  menstrua. 


Mensula 


—  208  — 


Mesembryanthemum 


Mensula,  lt.,  stoleček,  zvi.  měřičský. 

Mensur-a,  lt.,  míra;  2.  směření  strun; 
3.  výměr  tonův;  4.  směrnice  sechař- 
ská;  ad  —am,  dle  míry;  —atio,  lt., 
měření;  —atum,   výměrek. 

Menta,  mentha,  lt.-řc,  mintha ,  máta 
(rstl.). 

Mentio,  lt.,  připomenutí ,  zmínka  ;  rei 
jit  mentio,  mluví  se  o  tom. 

Mentor,  řc,  jm.  důvěrného  přítele  U- 
lyssova  a  spolu  učitele  Telemacbova, 
odtud  :  rádce,  vůdce  mladých  lidí 

menu  peuple  (mený  pépl),  fr.,  obecný 
lid  ;  menue  dépenéé  (měny  depáns), 
fr.,  malé  vydání. 

Menuet,  vážný  tanec  zdlouhavého  cho- 
du v  7)  taktu;  2.  hudební  skladba  v 
témž  ruchu. 

Menyanthes,  řc,  hořký  jetel. 

Mépris  (meprí),  fr.,  nevážnosf ,  pohr- 
dání někým;  — e,  fr.,  přechvat,  nedo- 
patření, omyl. 

Meratrofie  v.  melatrofie. 

Mercat-or,  lt.,  kupec,  obchodník ;  —ura, 
obchod,  tržba. 

mercedes  pupillorum,  lt.,  vydání  na  vy- 
chování poručencův. 

Mercerie  (merserí),  fr.,  kramářství. 

Merci  (mersí),  fr.,  díky. 

Mercur-iale,  ve  Francii  někdy  shromá- 
ždění parlamentu  ve  středu  (dies  —ii) 
po  velikých  prázdninách;  2.  domlu- 
va; —ialis,  rtuťnatý;  2.  m.,  bazanka 
(rstl.);  —iales  (viri),  lt.,  mužové  jichž 
ochránci  byl  Mercurius  t.  kupci  a  u- 
čenci :  —ialismus ,  strávení  dlouhým 
užíváním  rtuti ;  —  ius,  v  lt.  haj.,  syn 
Jupiterův  a  Máji,  posel  bohův  a  zá- 
roveň bůh  obchodu,  opatrnosti,  ale 
též.  pod\odu  a  zlodějství;  2.  M.,  Do- 
bropán,  oběžnice  slunci  nejbližší,  zna- 
mení $  ;  3.  m.,  rtuť. 

Mer-enda,  lt.,  svačina;  2.  veselé  vy- 
ražení, švanda;  —etrix,  lt.,  nevěstka, 


rozkoŠnice  ;  —idian,  z  lt.  ,  poledník, 
myšlený  kruh  na  zeměkouli,  jenž  bě- 
ží přes  rovník  a  obratníky,  v  jehož 
obvodu  ležící  místa  mají  stejnou  do- 
bou sluneční  poledne  o  12  hodinách; 
—idies,  lt.,  poledne;  —  idionalis,  palt. 
polední ;  —idrosis,  řc,  Částečné  poce- 
ní ;  —imnofronlista,  —imnosqfista,  vr- 
tochář,  úzkostlivec ;  —indad,  šp.,  okres 
soudu  venkovského ;  —  mo,  šp.,  ov- 
čák, hlídač  ovcí;  2.  nejlepší  druh 
španělských  ovcí;  3.  látka  z  vlny 
takovýchto  ovcí;  —isma,  řc,  díl,  po- 
díl; —itum,  lt.,  — ?7e,  ír. ,  zásluha: 
pour  le  merit e  (pur  1'merit),  fr. ,  za 
zásluhy;  bene—itus,  dobře  zasloužilý  ; 
— lan  (—lán),  fr.,  bělice  (ryba);  —  lin, 
pověstný  čaroděj  u  dvora  krále  Ar- 
tuše v  6.  století  ;  —kantilnt,  kupecký, 
obchodní,  tržební;  —katura  v.  mrrca- 
tura;  —kur  v.  Mercurius  ;  —  Ion  (— Ion), 
fr.,  mezistřelí,  Čásf  hradby  mezi  střel- 
ními skulinami ;  —lucha,  —luŠka,  rus. 
siep^xa,  Mep.iyuiKa  ,  vydělaný  spra- 
tek beránéí,  beránek;  —opa.  vlha. 
(pták);  —os,  řc,  tid  ;  stehno:  —ovin- 
gové,  nejstarší  rod  královský  ve  Fran- 
cii 486  752 ,  jichž  původcem  byl 
Merovig  Či  Mervig  ;  —sdmka  í  z  něm. 
Meerschaum),  dýmka  z  mořské  pě- 
ny; —ula,  lt..  kos  (pták);  —um  (vi- 
■num),  lt.,  čisté,  pouhé  víno  ;  —umjus, 
pouhé  n.  Čisté  právo;  —veille  (mer- 
velj),  fr.,  div,  zázrak;  a  m.,  ku  po- 
divu; —ykismos,  řc,  přežíváni,  pře- 
žvykování  (u  některých  zvířat). 

Mesa,  šp.,  z  lt.  viensa,  stůl ;  2.  dlouhá 
stráň  v  Andech  v  Americe. 

Mes-alliance  (mesaljáns),  fr.,  nerovné 
ii.  nevhodné  manželství;  —aventurr. 
ímesavánrýr),  fr.,  nehoda. 

Mescolanza,  it.,  směs,  směsice. 

Mese,  it.,  měsíc  (rstl.  i. 

Mesembryanthemum,    z    řc. ,   kosinate o 


Mesenterion 


209 


Metaplasta 


Mesenterion,  řc,  okruží,  drůbky. 

Mesintelligence  (mesénteližans)  ,  fr., 
nedorozumění. 

Mesmerismus ,  magnetické  léčení  dle 
Dra.  Meamefa  (f  1845). 

Meso-carpium,  střední  obplodí ;  —dme, 
řc.,  přepona  (blána)  ;  —dvtitis,  zánět 
přepony  ;  —  dos,  mezizpěv  ;  —fyllum, 
ínezilistí ;  —gastrium,  středobřiší,  —sek, 
obpupí ;  -choros,  vůdce  sboru  ;  —  ke- 
fahtm,  mezimozčí;  —kranium,  teme- 
no, poutec ;  —labiam,  středozor  ;  —  ra- 
falum.  středopupčí ;  —nyktikon,  půl- 
noční zpěv  :  -pleura.  meziřebří ;  — po- 
tamie,  meziříeí,  krajina  mezi  dvěma 
řekama,  tak  slula  Israelitům  země 
mezi  Eufratem  a  Tigrisem;  -scelon, 
středomasí;  —typ*  vláknovec  (kámen). 

Mesra,  ar.,  noční  cesta  Mahomedova 
po  nebi. 

Mess,  án.,  společnost  u  stolu  při  jídle  ; 
—a  di  voce,  it.,  nenáhlé  měnění  hla- 
su  silněji  n.  slaběji  ;  —  age  (—  áž),  fr., 
posílka ;  —ager  (— ažé)  ,  fr.,  posel; 
—agerie  (— ažrí),  fr.,  ústav  n.  spole- 
čnost posilací  n.  rozesilací;  —aliani, 
blouznivá  sekta  křesťan,  ve  4.  stol. 
v  Mesopotamii ;  —celina,  prostopášná 
třetí  manželka  řím.  císaře  Claudia  ; 
— e,  něm.,  niŠe,  ranní  služby  boží  ; 
—iada,  báseň  (Klopstokkova)  o  Mes- 
siáši ;  —  iás,  z  hebr.,  pomazaný  král, 
spasitel;  —idor,  fr.,  mésíc  žní  od  19. 
června  do  18.  července;  —  ire ,  fr., 
milostpane;  —ner,  něm.,  kostelník; 
—olan  v»  mezulán. 

Mest-a,  šp.,  stádo  ovcí,  jež  náleží  roz- 
ličným maj etnikům;  —angové,  polo- 
divé  koně  Indiánův  v  sever.  Ameri- 
ce ;  —izové,  ze  šp.,  míšenci,  potomci 
bělocha  a  Indiánky  nebo  Indiána  a 
bělošky ;  —o,  —oso,  it.,   žalostně. 

Mesuini,  lebky,  jemný  plášť  Beduimiv 
z  bílé  vlny. 

Rank  :  Slovník  novinářský. 


Mesusah,  mesitso,  žid.,  pamělní  Lístek 
na  dveřích  židův  upevněný. 

Meszely,  uherská  míra,  asi  žejdlík. 

Mešita,  (z  ar.  mesdžita),  turecká  mo- 
dlitebna. 

Met,  míra  obilná,  30  měřic. 

Meta.  It..  cíl ;  2.  jm.  žen.  ,  skrác.  z 
Margaretha  ;  meta,  it.,  polovice  ;  —ba- 
sis, řc,  přechod;  2.  úchylka;  —bole, 
řc,  proměna,  změna;  —centrum,  nad- 
středí,  mimostředí;  —fora,  řc,  pře- 
náška, přenos ;  —foricky,  přeneseně, 
přenosně,  v  přeneseném  smyslu  ;  —fra- 
sis,  —frase,  řc,  převod,  převedení  ně- 
jakého spisu  z  jednoho  nářečí  do 
druhého  ;  —frast,  převodník  ,  převa- 
děč ;  —fysický,  prostovědecký ,  nad- 
smyslný  ;  —fysik,  znatel  metafysiky  : 
—fysika,  prostověda ,  poznatkozpyt, 
nauka  o  poznání  nadsmyslných  věcí ; 
—fysis,  řc. ,  proměna ;  —gnostika  v. 
metafysika  ;  —gogie,  řečnické  opako- 
vání týchž  slov  ;  —gramma,  řc,  opis  ; 
—chronismus  v.  anachronismus. 

Metairie  (metérí),  fr.,  dvůr  poplužní. 

Meta-karpiuni,  z  řc,  záprstí ,  předpr- 
stí ;  —kinema  ,  —kinesis ,  přesazení. 
přendání ;  —kritika,  posouzení  úvahy ; 
—lepsis,  přenětí. 

Metali,  z  řc  ,  kov;  —ický,  kovový; 
—ika  (z  fr.  —ique),  poukázka  na  ra- 
žené peníze  ;  —isace,  zkovení ;  —iso- 
vati,  zkoviti  ;  —ografický,  kovopisný: 
—ografe,  popis  kovův ,  kovopis ;  —o 
chemie,  lučba  kovův ;  —ochromie,  gal 
vanické  barvení  kovův  ;  —oid*  těleuo 
kovu  podobné  ;  —urg,  —urgista,  zna- 
lec kovův;  hutník;  —urgie,  hutnictví, 
havířství.  kovoznaiství. 

Meta-morfický  ,  přeměněný ;  —morfis- 
imis,  přeměněnství;  —ruorfose,  —mor- 
fosis,  přeměna,  proměna,  přetvoření; 
—morfotický ,  přeměnný;  —plasmus, 
přetvařování ;  přetváření ;  —plasta, 
14 


Meta  pódium 

přetvářky  ;  —pódium,  chodidlo  u  no- 
hy ;  —politika,  pouhá  nauka  státni- 
cká ;  —psyclwsis  v.  metempsychosis  ; 
—ptosis,  —schematismus*  přechod  ne- 
moci do  jiné ;  —rsiologie ,  nauka,  o 
úkazech  povětrních  ;  —somatosis,  vý- 
měna těla,  přechod  do  jiného  těla ; 
—stase*  —stasis*  obrácení,  přechod  ne- 
moci z  jednoho  údu  do  druhého ; 
—strofě,  odvrácení  myšlenek  od  ně- 
čeho ;  —synkrisis*  léčení,  těla  rozli- 
čnými zprýštidly  ;  —tarsus  v.  metapo- 
dium ;  —thesis,  —these,  přesmyknutí, 
přesmyČka;  —torium  (jus),  lt.,  právo 
ubytovací;  —xylogie*  mezisloví. 

Metedor,  Šp.,  podloudník. 

Metem-psychose,  —psyclwsis ,  řc,  stě- 
hování-se  duší  z  jednoho  těla  do  dru- 
hého ;  —plose  ,  vypuštění  přestu- 
pného dne  v  134  letech  dle  Grego- 
rianského  kalendáře. 

Metensomatosis  v.  metasomatosis. 

Meteor,  z  řc,  vzduchovid,  úkaz  v  po- 
větří čili  ve  vzduchu;  povětroň ;  —  ei- 
sen,  něm.,  železo  povětroňové  ;  —ický, 
povětrní  ;  —ika,  nauka  o  povětrních  ú- 
kazech;  —ismus*  větrnosť,  otok  břišní. 

Meteoro-gnosie ,  znalost'  povětrnosti ; 
pohodoznalství ;  —graf,  pohodopisec; 
—grafický,  pohodopisný  ;  —grafie,  po- 
hodopis ,  popis  povětrnosti ;  —lith* 
povětroň,  kámen  s  povětří  spadlý ; 
—log  ,  znalec  n.  zpytatel  povětrních 
úkazuv;  —logický,  úkazozpytecký  ; 
—logie  ,  úkazozpyt ,  nauka  o  povětr- 
ních úkazech  ;  —mant  ,  pohodopra- 
vec,  pohodověštec;  —mantie,  pohodo- 
prava,  pohodověštba,  hádání  n.  vě- 
štění z  povětrnosti  ;  —skop,  pohodo- 
zor,  nástroj,  ukazující  změny  pově- 
trnosti; —skopie,  pozorování  pově- 
trnosti. 

Metersi,  tur.,  bojovníci,  jižtp  vymě- 
řovali a  strhovali  tábor  Či  ležení. 


210  — 


Metrika 


Metli,  medovina,  nápoj  z  kvašeného 
medu. 

Method,  bratr  sv.  Kyrilla,  apoštol  Slo- 
vanský, od  r.  860  na  .Moravě,  f  6. 
dubna  885  ;  —a,  návod,  navedení  k 
něčemu,  spůsob  vyučovací;  —ický, 
návodný ;  —ik,  učitel,  jenž  se  přísné 
jistého  návodu  drží ;  —ika ,  —ologie, 
nauka  o  spusobu  vyučovacím ;  —  is- 
mus, návodnictví,  upravený  návod: 
2.  učení  Methodistuv ;  —isté,  blouzni- 
vá nábož.  sekta  křesťanská  od  r.  1720 
•zvláště  v  Anglii  a  sever.  Americe 
rozšířená,  proto  tak  pojmenovaná,  že 
prý  našli  novou  methodu  křesťan- 
ského života. 

Methusalem,  hebr.,  jm.  muž.  v  stár. 
Zákoně,  jenž  prý  dosáhl  969  let  stáří, 
nejvyššího  věku  lidského. 

Metier  (metjé)  ,  fr.,  obchod,  živnosť, 
povolání. 

Metisové  v.  Mésti zové. 

Met-onomasie,  z  řc,  překládání  jména 
na  jiný  jazyk;  —ovymický,  jméno  pro- 
měňující; —onymie ,  přejmenování, 
změna  jména. 

Meto-pantron,  dutina  čelní;  —pomantie, 
Čeloprava,  věštba  n.  věštění  z  Čela; 
—pon ,  řc  ,  čelo  ,  průčelí  něčeho  ; 
—poskop*  čelozpytec  ;  —poskapie ,  če- 
lozpyt ;  čeloprava ,  věštění  z  Čela. 

Metr  v.  metre. 

Metr-a,  řc,  děloha,  maferník,  matka; 
—algie,  bolesť  materníka ;  —anastrofe, 
zvrat  materníka ;  —atonie,  ochablosť 
materníka ;  —atresie,  zavření-se  ma- 
terníka. 

Metre  (metr),  fr.,  míra  délky  ve  Fran- 
cii =  3  Pařížské  stopy. 

Metr-emfaxis,  zácpa  materníka ;  —  em- 
fysema*  nadmutí  materníka  ;  —enchy- 
tes,  vystřikovadlo  materníka;  —eury- 
sma,  rozšíření  materníka  ;  —ický,  měr- 
ný, časom.,  skladom. ;    —ika,  sklado- 


Metritis 


—  211 


Mignonne 


měrství,  měrověda;  —  itis,  zánět  raa- 
terníka. 

Metro-blennorrhea,  bílý  tok  ;  —  cele,  prů- 
trž materníka;  -fthisis,  úbytě  mater- 
níka  ;  —kampsisi  —loccie,  ohyb  matér- 
níka ;  —karcinome,  rak  v  materníku ; 
—logie,  měrosloví ;  —mánie,  rozČile- 
nosť  z  matemíka  :  —meter,  —nom,  do- 
boiněr ;  —  lunnický.  doboměrní;  —pole 
I  hlavní  (mateřské)  město  ;  —polita, 
přední  arcibiskup  ;  —polítán,  vrchní 
duchovní ;  —poiypus,  vyrostlina  z  ma- 
terníka; —ptosis,  výhřez  materníka ; 
—rrliagie,  krvotok  ;  —rrhea,  výtok  z 
materníka  ;  —skop,  ohledavadlo  ma- 
terníka ;  —skopie,  ohledávání  mater- 
níka ;  —tomie,  řezání  materníka. 

Mette,  něm.  z  lt.  matvtina, jitřní,  ran- 
ní služba  boží. 

Metternich  Klemens  Lothar,  *  15.  kvě- 
tna 1773,  pověstný  první  ministr  ra- 
kouský, r.  1848  uprchnul  do  Londý- 
na, vrátil  se  vsak  později  zase  do  Vídně 
kdež  i  umřel  11.  Června  1859. 

Metžeda  v.  mešita. 

Meuble  (mébl'),  fr.,  svršky,  svrehky. 

meum  et  tuum,  lt.,  moje  a  tvoje. 

Meute,  fr.,  smečka  psův;  —rei,  vzpou- 
ra vojenská. 

Mevente  (mevánt),  fr.,  špatný  prodej. 

Mexiko,  veliká  země  s  hlavním  městem 
téhož  jména  ve  střední  Americe. 

Mezeline  (—lín),  francouzské  plátno  k 
poví  akám  atd. ;  v.  mezulán. 

Mezetene,  daň  či  clo  na  zboží  na  tur. 
pomezí. 

Mezibor,  nem.Merseburg,  m.  vNěmecku. 

Mezimuří,  krajina  mezi  řekama  Můrou 
a  Dravou,  o  kterou  r.  1848  i  1860 
— 6  í   Charváte  s  Uhry  se    nesnadnili. 

Mezulán  (z  it.  mezzolana  —  polovina), 
látka  z  příze  a  ovcí  vlny  ;  srv.  me- 
zeline. 

Mezza,  it.,  poloviční,  střední;  am.vo- 


ce  (.  .  .  .  voče),  přidušeným  hlasem : 
—nino,  it.,  poloupatro ,  poloupatří  (v 
domě) ;  —tinta,  střední  barva  ;  2.  po- 
loviční tinta. 

Mezzo,  it.,  poloviční,  střední ;  m.  forte, 
polosilně;  m.  piano,  trochu  slabě; 
m.  rilievo,  polovypukle;  m.  soprano, 
poloviční  soprán,  pol.  diskant,  hlubší 
hlas  ženský ;  -fanti  Kašpar  Josef. 
*  17.  září  1771,  od  r.  1839  kardinál, 
pověstný  znatel  jazykův  lidských,  f 
15.  března  1849 ;  —termiuo.  středo- 
čeští ;  prostřední  cesta ;  prostředek 
mezi  něčím.  [Indii. 

Miam,  váha  na  stříbro  a  zlato  v    záp. 

Miasma,  řc,  nakažlivina  v  povětří. 

Mica,  lt.,  drobeček   z  chleba. 

Mickevič  (Miekiewicz)  Adam.  *  1789  na 
Volyni,  slavný  básník  polský,  f  28. 
listopadu  1855  vCařihradě,  pochován 
slavně  v  Paříži. 

Microscopirm  v.  mikroskop. 

Midas,  král  Frygický,  jehož  uši,  dle 
báje,  Apollo  proměnil  v  oslí,  poně- 
vadž M.  při  umělČím  zápase  Apolio- 
nově  s  Panem  tomuto  poslednímu  dal 
přednosťf  dle  jiné  pověsti  vyřčena 
nad  ním  kletba,  by  se  všecko  pro- 
měnilo ve  zlato ,  čeho  by  se  koli 
dotekl. 

Midgard,  v  nor.  baj.,  země. 

Midshipman  (— šipmen),  an.,  nejmladší 
důstojník  námořský. 

Mierzwa,  nejstarší  kronikář  polský. 

Migl-iajo  (miljajo),  it.,  váha  1000  li- 
ber v  Livorně  a  Benátkách;  —ie,  it., 
míle  italská  na  1000  kroků  v. 

Migma,  řc,  směs. 

Mign-ard  (mifíár),  fr.,  čacký ,  hezký ; 
—atura  v.  miniatura ;  —on  (miňbn), 
fr.,  milostník,  miláček ;  —onne ,  mi- 
lostnice,  milenka ;  2.  m.  ,  panenské 
písmo,  nejmenší  tiskací  písmo  fran- 
couzské. 

14* 


Migraine 


—  212    - 


Mimoloff 


Migr-aine  (migrén),  fr.,  polostranní  n. 
postranní  bolení  hlavy ;  —atio .  lt., 
stčhování-se;  —atorius,  stěhovavý. 

Miguel,  port.,  v.  Michael;  — isté,  pří- 
vrženci Dom  Miguela ,  pretendenta 
portugalské  koruny. 

Michael,  skrác.  Míchal,  hebr.  jm.  muž., 
kdo  je  jako  Bůli?  zvláště  jm.  arch- 
anděla. 

Micheletta  v.  mikeietto. 

Michl  n.  německý  Michl,  přezdívka  ně- 
meckého národu:  vyobrazuje  se  co 
sprostý  vozka  čili  forman. 

Mikeietto,  šp.,  strážník  pro  bezpečnost 
po  silnici. 

Mikmandar,    tur.,  vyslanec  cizí  vlády. 

Mikoláš  v.  Mikuláš. 

Mikro-fonie ,  slabohlasosť ;  —fthalmos, 
maloočec;  —grofie,  popis  věcí  pozo- 
rovaných drobnohledem;  —chemie,  lu- 
čební rozklad  drobných  věcí;  —kefa- 
/o.v,  malohlavec:  —kosmos,  malý  svět 
(t.  člověk);  —lepidoptera ,  motýlové 
malí ;  —log,  titěrkář;  —logie,  drobno- 
hlednosf ,  titěrnosť ;  —megas ,  veliký 
trpaslík  t.  j.  vypínavý  a  chlubný 
člověk  ;  —meter,  drobnoměr ;  —metrie, 
drobnoměrství;  —psychie,  maloduší, 
maloduchosť  ;  —ptera  ,  malokřídlý 
hmyz  ;  —skop,  drobnohled ;  drobno- 
vid  (nástroj,  jenž  drobné  věci  zvěČ- 
suje)  ;  —skopie,  drobnohledectví,  uží- 
vání zvěčšovacích  skel;  —trofie,  chu- 
doživnosť. 

Mikul-áš,  z  řc.  Nikolaus,  jm.  muž., 
vládce  lidu ;  —ov,  něm.  Nikolsburg, 
m,  na  Moravě. 

Milan,  hlavní  město  Lombardie ,  má 
170.000  obyvatelův;  2.  m. ,  luňák 
(dravec);  —aise  (ínilanéz),  fr.,  milán- 
ský zlatohlav.  [ských. 

Milčané,  větev  někd.   Slovanův   polab- 

Mile  (z  lt.  mille  =s  tisíc),  míra  země- 
měřická, obyč.  24.000  stop. 


Milešovka,  něm.  Donnersberg ,  hora  u 
Lovosic  v  Čechách  2562  střev,  vy- 
soká. 

Milevsko,  Milívsko,  něm.  Můhlhausen, 
m.  v  Čechách. 

Mili-arda  v.  milliarda :  —aria,  lt.,  pot- 
ničky  (vyraženina)  ;  —ce,  z  lt.  —tia, 
vojsko,  zvi.  zemská  obrana;  —duch, 
kníže  Srbův  Polabských,  poražen  a 
zabit  r.  806  ve  válce  proti  Karlu 
Vel. ;  —on  v.  million  ;  —taire  (— tér), 
fr.  (z  lt.  —taris  =  vojenský),  vojsko, 
vojenský  stav  ;  —taria,  lt.,  věci  vo- 
jenské. 

Milium.  lt.,  proso;  m.  palpebrae,  mili- 
olum,  ječné  zrno  na  oku. 

Mille,  lt.,  tisíc;  —fiori.  tisícekvětí,  pe- 
strá mosaika  sklená;  —foliům  =  ti- 
sícelístek,  řebříček  (rstl.)  ;  —nnium. 
tisíceletí ;  —pes,  lt.,  tisícenožka,  sto- 
nožka; —pora,  druh  korálu. 

Milli-ada,  tisíceletí  ;  —arcla.  tisíc  mil- 
lionův  (1.000,000.000)  ;  -arium,  sta- 
roříinská  míle;  milník,  milní  kámen  : 
—asse,  fr.,  tisíc  milliard;  —gramme, 
tisíc  grammův ;  —metre,  tisíc  metrúv ; 
-on,  tisíc  tisícův  (1,000.000);  -o- 
nár,  boháč,   jenž  má  milliony  peněz. 

Milly-ovky  ,  —ovy  svíčky ,  stearinové 
či  lojanové  svíčky  z  fabriky  Millyho 
(Milého)  ve  Vídni. 

Milord  v.  mylord,  lord. 

Milreis,  početní  peníz  portugalský  = 
1000  reisův. 

Mimansa,  skrác,  filosofická  soustava 
indická,  jež  podstatu  zajedinou  pra- 
vdu pokládá. 

Mimar-aga,  tur.,  dohlízitel  nad  stav- 
bami a  staviteli. 

Mim-esis,  řc,  posměšné  opakování  n. 
přetváření,  přetvařování;  —ik,  —os,  z 
řc,  tvořitel,  posuňkář;  —ika,  nauka 
o  tváření-se,  n.  o  posuňcích;  —olog, 
napodobovač,  napodobovatel. 


Mimir 


—  213 


Minoví  ti 


Mimir,  v  nor.  baj.,  bňh  moudrosti. 

Mimosa,  lt.,  citlivka  (rstl.). 

Mina,  jm.   žen.,   skrác.   z  Vilemína. 

Mina,  it.,  jistá  míra  na  obilí  a  jinde 
zase  na  tekutiny  v  Itálii;  2.  staro- 
řecká váha  a  peníz  =  100  drachem: 
3.  m.,  podkop,  podzemní  průchod, 
zvi.  takový,  jenž  se  má  prachem  do 
povětří  v3^hoditi ;  —ccevole  (— čévole). 
—ccioso  (— Čóso),  it.,  hrozivé:  — ge(nú- 
náž),  měřičné,  poplatek  s  obilí:—  ret, 
vysoká  okrouhlá  věž  při  tureckých 
modlitebnicích,  s  nichž  mahomed. 
kněží  svolávají  k  modlitbě  :  —  tio,  lt., 
pohrťižka.   vyhrůžka. 

Minaudiěre  (minúdjér),  fr. ,    upcjpalka. 

Minér  v.  mineur. 

Miner-ál,  z  lt.,  nerost,  kopanina,  ká- 
men nebo  ruda  ze  země  dobytá;—  á- 
lie,  nerosty;  —alisovati,  učiniti,  aby 
něco  zkamenělo  atd. ;  —álnú  nerostní : 
m.  voda,  v.,  která  v  sobě  drží  část- 
ky železa,  síry  atd.,  a  jíž  se  užívá 
v  lékařství;  —alog,  nerostoznalec ; 
—aloyie,  nerostoznalství.  nerostopis. 

Minerva,  v  řím.  baj..  bohyně  moudro- 
sti a   ochrankyně  umění,  míru  a  války. 

Mineur  (minér),  fi\,  podkopník. 

Miniat-or,  z  lt.,  malíř  drobnůstek ;  —u- 
ra,  drobnomalba,  drobná  malba,  m. 
drobnůstek;  —urista,  —umí  malíř  v. 
miniator. 

Minié-ovy  ručnice,  s  malým  nabitím 
velmi  daleko  střílejí. 

Minim-a,  lt.,  malá  nota:  púlnota;  —  ál- 
ra',  nejmenší;  —  oce,  nejmenší  bratří, 
přísný  řád  mnišský  založený  BV, 
Františkem  de  Paula  a  proto  také 
nazýváni  jsou  Pauláni;  —as  ,  —  a, 
— um,  lt.,  nejmenší;  —  um,  nejmenšina, 
nejmenší   část,  n.  hodnota  atd. 

Minirovati.  podkopávati. 

Minister,  lt..  služebník;  2.  nejvyšší 
státní  úředník  a    rádce    panovníkův . 


jenž  někde  bývá  odpovědným  sněmu 
a  někde  úřaduje  libovolně  ;  bývá  o- 
bycejně  všude  zvláštní  m.  záležitostí 
zahraničních,  m.  věcí  domácích  čili 
m.  vnitra,  m.  financí,  ni.  vojenský, 
m.  soudnictví  nebo  práv,  m.  vyučo- 
vání (m.  osvěty);  m.  obchodu,  někde 
také  m.  orby,  m.  staveb,  m.  námoř- 
stva;  státním.,  bývá  někde  pouhým 
titulem,  v  Rakousku  pak  od  20.  října 
1860  slově  tak  ministr,  jemuž  náleží 
domácí  správa  říšská,  skoro  do  všech 
oborů  zasahující  ;  všichni  ministři 
dohromady  Činí  ministerstvo  čili  mi- 
nisterium :  —iales.  služebníci,  služe- 
bná šlechta:  2.  m.  (Litterac),  psaní  mi- 
nisterské: —iální.  od  ministrův  po- 
cházející: ra.  rada,  úředník,  některé- 
mu ministrovi  co  pomocník  přidaný  : 
m.  strana,  str.,  jež  je  zcela  oddána 
některému  ministerstvu  ;  —ium.  —stvo, 
služebnictvo ;  2.  sbor  ministrův,  t. 
j.  nejbližších  rádcův  panovníkových; 
—resident,  vyslanec  nižšího  důsto- 
jenství. 

Ministr-ace,  z  lt.,  přisluhování;  —  aut. 
přisluhovač  při  službách  božích;—  a- 
tor,  posluhovač  ;  m.  jaris,  právní  po- 
mocník :  —ovati  komu ,  přisluhovati 
někomu. 

Minium,  suřík  (barvivo)  v.  Menning\ 

Mino,  žvatláček,  pták  oblíbený  v  po- 
kojích ve  východ.  Indii ;  — na,  kelt, 
jm.  žen.,  jemný  zpěv. 

Minor,  lt..  menší ;  mladší  (bratr,  sestra)  : 
— át,  přednost  mladšího  v  dědictví: 
—atio,  zmenšení,  umenšení:  —atia><', 
znenáhla  počišfující ;  —  e,  it.  ,  malý 
čili  měkký  souzvuk  (moll):  —enni 
nezletilý,  let  nedošlý,  nemající  let 
právních;  —ennita,  nezletilosť;  —ista. 
duchovní  s  nižším  svěcením;  —ita.  v. 
lt.,  menšina,  menší  počet  hlasúv  atd. : 
— iti    čili    fratres   —es ,    menší    bratří 


Minos 


214 


Missura 


řádu  sv.  Františka;   dii -*U)n gentium, 
lt.,  bohové  menší  moci. 

Minos,  řc,  přísný  a  spravedlivý  král 
na  Krétě,  jenž  se  stal  po  smrti  soud- 
cem v  podsvětí. 

Minotaurus,  báječná  potvora,  pólo  člo- 
věk, pólo  býk,  kterou  Minos  dal  do 
labyrintu  Či  bludiště  zavříti  a  ji  tam 
lidským  masem  krmiti,  až  Theseus, 
hrdina  řecký  ji  zahubil  pomocí  Ari- 
adně,  dcery  Minosovy. 

Minstrel  v.  meuestrel. 

Minu-ce,  z  lt.,  zmenšení,  umenšení;  2. 
malý  kalendář ;  —end,  —endus,  men- 
šenec  (počet) ;  —endní  licitace*  dražba 
sestupná  t.  kdo  nejméně  žádá ;  — .s-, 
lt.,  méně;  2.  ra.,  nedostatek,  schodek  ; 
—skule,  malé  písmo  tiskací;  —  ta,  60tá 
čásť  hodiny ;  menšina ;  2.  malý  sklad 
zboží;  alla  m.,  al  minuto,  it.,  podro- 
bnu,  jednotlivě  ;  —tiae,  pí.,  lt..  mali 
čkosti,  nepatrnosti ;  —tissimum,  nej- 
menší, nejdrobnější  ;  —tista,  kramář, 
obchodník  v  malém. 

mio  conto,  it.,  můj  účet. 

Miosis  v.  meiosis. 

Mique-lets  (miklés),  fr.,  bojovní  a  lou- 
pežní horáci  v  Pyrenejích  ;  —lol  (mi- 
kló),  fr.,  žebravý  poutník. 

Mira-bella,  malá  žlutá  n.  zarudlá  slivka 
chuti  výborné  ;  —bilis,  lt.,  podivu  ho- 
dný; —hile  áictu,\t.,  podivno  povídat; 
—hile  viso,  podivno  na  to  pohledět  n. 
popatřit;  —bilia,  podivnosti,  věci  podivu 
hodné :  —culum,  lt.,  div,  zázrak ;  —dza, 
ar.,  na  nebe  vstoupení  Mahomedovo  ; 
—ge  (miráž),  fr.,  obrazy  povětrní;  —  ku- 
losní,  podivný,  podivu  hodný,  zázra- 
čný ;  —nda,  lt.,  jm.  žen.,  podivu  hodná. 

Miri,  pers.,  poklad  královský  n.  říš- 
ský; —dité,  křesťané  v  turecké  Al- 
bánii ;  též  jakási  stráž  mohamedán- 
sk}'ch  důstojníkův;  —liva,  tur.,  před- 
nosta tureckého  kraje. 


Mirliflore,    fr.,  švihák,  slaďoušek. 

Miroton  (—on) ,  fr.,  krmě  z  rozkráje- 
ného masa  s  rejží  n.  žloutky  v  mlé- 
ce vařenými. 

Mirza,  pers.,  kníže,  pán. 

Mis-alethie,  řc.  štítění-se pravdy;  —an- 
drie,  nenávist  k  mužům ;  —anthrop. 
omrzelec,  nelida,  nevlídník;  —anfhro- 
pický,  nevlídný  ;  —antlirople  .  nevlí- 
dnost ;  —ce,  lt. ,  smíchej  ;  —cellanea, 
—celly  ,  směs  ,  směsice  ,  rozličnosti ; 
—e  v.  misse. 

Miser-abilis,  lt.,  žalostný,  ubohý,  poli- 
tování hodný  ;  —atio,  lt.,  slitováuí-se 
nad  kým  ;  —e  (mizer),  fr.,  bída  ;  2. 
ubožák ,  nebožák ;  —ere,  vzývající 
zpěv  církevní  počínající  slovy :  m. 
mei  Domine,  lt.,  pane  smiluj  se  nade 
mnou  ;  2.  m.,  zauzlení  střev,  dávení 
lejna:  —icordia,  lt.,  milosrdí,  milosr- 
denství ;  ra.  Domini  =  milosrdenství  pá- 
ně, druhá  neděle  po  velikonoci  na- 
zvaná dle  počátečních  slov  žalmu 
(89) ;  mater  —icordiae,  lt.,  matka  mi- 
losrdenství (p.  Maria). 

Miskal,  ar.,  váha  asi  1^  di-achmy;  2. 
zlatý  peníz  tolikéž  vážící. 

Misla,  nápoj  Indiánův  amerických  z 
plodu  platanového. 

Miso-gamie,  řc,  pohrdání  manželstvím  ; 
—gyn^  nepřítel  ženštin ;  —gynie,  ne- 
návist k  ženským  ;  —kosmie ,  neuá- 
visř  ke  šperku ;  —logie,  pohrdání  vě- 
dami; —psychie.,  omrzelosí  života; 
—xenie,  nenávist  k  cizinstvu. 

Miss,  an.  (skrác  z  mistress),  slečna  ; 
—ál,  mešní  kniha,  v  níž  jsou  círke- 
vní zpěvy  mešní;  2.  hrubé  písmo  ti- 
skací ;  —e,  z  lt.  —io  ,  propuštění :  2. 
poslání :  3.  vyslanectvo,  zvi.  knězi 
poslaní  k  rozšiřování  víry  ;  —  iv,  —i- 
va,  poslání,  poslaný  list;  2.  poselaeí 
tobolka  na  spisy;  —ionár,  kněz  vy- 
slaný k  rozšiřování  víry  ;    —ura,    lt., 


Missverstandniss 


215  — 


Moderní 


poslední  pomazání  u  anglických  ka- 
tolík úv. 

Missverstándniss,    něm  ,  nedorozumění. 

Mistral,  ťr.,  severozápadní  vítr  v  jiho- 
východním Francouzsku. 

Mistress,  ang.,  mistryně,  velitelka,  pa- 
ní, (užívá  se  slova  toho  zvi.  při  roz- 
mluvě jako  u  nás:   milostpaní). 

Míšeň,  něm.  Meissen,  město  a  země  na 
Labi,  v  nynějším  král.   Saskem. 

Mitella,  lt.  ,  páska  kolem  hlavy ;  p. 
kolem  ruky. 

Mithr-a,  —  «•?,  pers.,  bůh  sluneční;  —  i- 
dates,  král  Pontský  okolo  r.  120  př. 
Kr.,  jenž  mluvil  ve  22  jazycích ,  a 
aby  byl  jist  otrávení,  zvykal  znená- 
hla rozličným  jedům 

Mitig-antia,  lt.,  prostředky  n.  léky  tí- 
živé ;  —atio,  utišení,  ulevení ;  m.  poe- 
nae,  zmírnění  trestu. 

Mitikal,  mitikale  v.  miskal. 

Mitr-a,  řc.  a  lt.,  pás,  páska  ;  2.  čepi- 
ce, zvi.  biskupská ,  n.  knížecí  klo- 
bouk ;  —aille  (mitralj),  fr.,  broky  n. 
drob  do  kartáČuv  dělových. 

Mittimus,  lt.,  posíláme  ;  2.  rozkaz  sou- 
dní k  zatknutí  někoho  atd. 

Mixpickles,  an.,  rozličné  plody  připra- 
vené octem  a  pepřem. 

Mixt-io,  lt.,  smíšení ;  —um,  lt,  směs ; 
—uray  směs,  směsice,  smíšeuina,  mí- 
chanina,  míchanice  ;  smíšený  rejstřík 
ve  varhanách. 

Mjatel  (ann  éj»b) ,  rus. ,  metelice,  chu- 
melice sněhu  v  zimě. 

Mnem-eon,  řc,  památník,  upomínka  na 
něco  ;  —onika ,  —oneutika,  nauka  o 
zbystřování  paměti :  zbéhlosť  v  pa- 
matování věcí ;  —osyne,  paměf ;  2.  v 
řc.,  baj.,  bohyně  paměti,  matka  9  mus  ; 
—osynon  v.  mnemeon  ;  —otechnika  v. 
mneinonika. 

Mnich  (z  řc.  monachos  =  samotář),  kněz 


v  klášteře  žijící  a  jistým  řáilem  se 
řídící  ;  —  ov,  něm.  Muuclieu  .  hlavní 
m  v  Bavořích  ;  —ovoJIradiŠtiž,  něm. 
Miinc/ieii</rutz,   ni.   v   Cechách. 

Moabští,  kočovný  národ,  potomci  Mo- 
abovi,  syna  Lotova,  byli  modlosluže- 
bníci a  sousedi  Israelitův. 

Moallakat,  ar.,  jméno  7  básní  arab- 
ských, jež  před  věkem  Mahomed<>- 
vým  pro  svou  výbornosf  byly  ve 
chrámě  v  Mekce  vyvěšeny. 

Mob,  an.,  luza,   chátra,  sběř. 

Mobil-e  perpetuum,  nestoj  ,  nepostoj, 
stroj  ustavičně  se  hýbající;  —iár,—ie, 
z  lt.,  věci  movité ,  svršky ;  —isace, 
strojení  n.  připravování  k  hotovosti 
(n.  př.  vojska)  ;  —isovati,  —ovati,  k 
hotovosti  strojiti  n.  připravovati ;  — i- 
tas,  lt.,  pohybnosf,  běžnosť;  —  ní.  po- 
hybný,  běžný ;  m.  sbor,  sbor  vojska, 
jenž  za  příčinou  pořádku  je  ustano- 
ven ke  stálému  přecházení  s  místa 
na  místo. 

Mocca  v.  Mokka. 

Moccoletti,  it.,  svíčičky  při  karnevalu 
v  Ěímě. 

Mod-a  (z  fr.  mode  a  to  z  lt.  modus), 
spůsob,  mrav,  zvi.  v  kroji ;  a  la  mo- 
de, na  spůsob;  —alita,  spůsob,  jak 
by  se  mělo  s  něčím  nakládati  atd.  ; 
— el ,  —ell,  vzorec,  vzorek;  —elleur 
(— elér),  fr.,  vzorkář  ;  —elovati,  vzor- 
ce n.  vzorky  dělati,  n.  strojiti,  vzor- 
kovati. 

Moder-ados,  strana  mírných  (vlastně 
pokroku  nepřízni vých)  ve  Španělsku  ; 
—amen,  lt .  prostředek  zmirňovací,  pr. 
řidiči;  —anlismus,  soustava  mírnosti 
ve  správě  zemské ;  —antista,  přívr- 
ženec mírnosti  ve  správě  zemské  ; 
—atio,  lt.,  mírnění,  mírnosť  ;  —  «<fo,it., 
mírně  ;  —ator,  lt.,  ředitel,  vládce ;  2. 
hybadlo    u    stroje;    —atus,    a,     um, 

lt.,  mírný;    —ní,    módní,    spůsobu  n. 


Modem  iso  váti 


216  — 


Molinismus 


zvyku  jistému  přiměřený;  —nisovati, 
dle  spůsobu  n.  zvyku    jistého  zříditi. 

Mod-esta,  —eslina,  lt.,  jra.  žen.,  skro- 
mná, mravná  ;  —estia,  lt.  ,  mírnost, 
skromnost,  mravnost ;  —estus,  lt.,  (též 
jm.  muž.),  mírný,  skromný,  mravný  ; 
— ici<s,  lt.^  mírný;  —ijikace,  změna, 
pozměnění  čeho ;  přispůsobení,  uspů- 
sob.  ;  2.  zmírnění ;  —iýkovati,  změniti, 
částečně  pozměn  ,  přeměn.,  zjinačiti 
něco  ;  2.  přispůsobiti ,  usp.  ;  —illon 
(modyljon),  fr.,  zhlaví  na  krokvi:  —i- 
sta,  obchodník  v  módním  zboží;  2. 
fintil,  strojil;  —istka,  obchodnice  v 
módním  zboží; 2.  fintilka,  fiflena,  stro- 
jilka ;  —o,  lt.,  nyní ;  —o  meo  v.  mo- 
dus ;  —ul,  míra,  měřítko ;  forma  ně- 
čeho ;  v.  model ;  —ulace,  z  lt. ,  pře- 
chod n.  procházka  v  hudbě  z  jedno- 
ho tonu  do  druhého  ;  —ulovati,  pře- 
jíti, přecházeti  z  jednoho  tonu  do  dru- 
hého ;  —us,  lt.,  spůsob ;  est  m.  in  ré- 
bus (=  jest  míra  ve  věcech),  všecko 
má  svou  míru  ;  m.  major,  spxisob  sou- 
zvuku velký  či  tvrdý ;  m.  ininor, 
spůsob  (souzvuku)  malý  či  měkký ; 
bono  —o,  po  dobrém,  v  dobrotě  ;  omni 
—o,  na  každý  spůsob ;  quocunque  —o, 
jakkoli,  na  každý  spůsob;  —o  meo, 
na  spůsob  můj  ;  —oponente,  kladino  ; 
—o  tollente,  zamítavě  ,  zámětmo ;  ad 
—um,  na  spůsob  :  per  —um,  prostřed- 
kem čeho.  [nýeh. 

Mofetta,  jedovatý  výpar  v  horách  rud- 

Moggia  (modža),  it.,  polní  míra  v  Ne- 
apoli,  obsahuje  asi  2  měřice. 

Mogila  v.  mohyla. 

Mogul  či  veliký  m.,  název  panovníkův 
z  rodu  mongolského  ve  východ  In- 
dii od  r.   1525  do   18.  století. 

Moha-grinové,  z  ar..  (=  uprchlíci),  pří- 
vrženci Mahomedovi,  kteří  jej  pro- 
vázeli na  útěku  do  Mediny  ;  —med  v. 
Mahomed. 


Mohan,  něm.  Main,  řeka  v   Německu. 

Mohar,  maď.,  fenikl,  bér  (rstl.) ;  —  rem, 
ar.  ,  (=  zapovězený)  ,  první  měsíc 
dle  mahomedánského  kalendáře ,  v 
němž  jsou  boje  zapovězeny. 

Moha-tra,  contractus  —trae,  —trae  poe- 
tům (lt.  z  ar.),  zdánlivá  smlouva  (k 
zakrytí  smlouvy  skutečné). 

Mohel,  židovský  obřezavaČ ;  —nice, 
něm.  Muglitz,   m.  ve  Slezsku. 

Mohila,  mohyla,  vysoký  z  prsti  nasy- 
paný hrob  'pamětný  u  Polákův  a 
Rusův.  [východ.  Indii. 

Mohout,  strážce    n.    honák    slonův    ve 

Mohuč.  něm.  Mainz,  m.  a  pevnosť  v 
Němcích. 

Moiry,  v  řc.  baj.,  sudičky. 

Moitié  (moatjé),  fr.,  polovice. 

Mojmír  I.,  kníže  Velkomoravský  830 
-846.  M.  II.,  kníže  tamtéž  894-907. 

Mojžíš,  zákonodárce  a  vůdce  židov- 
ský, jenž  byl  národ  svůj  vyvedl  z 
poroby  Egyptské,  na  poušti  dal  de- 
satero božích  přikázaní  a  k  vejití  do 
zaslíbeně  země  je  připravoval ;  skut- 
ky jeho  vypisuje  patero  knih  Mojží- 
šových ve  st.   zákoně. 

Mokáda,  vlněná  n.  bavlněná  látka  po- 
dobná sametu.  [sku. 

Mokani,  rumunští  ovčáci  v  Sedmihrad- 

Mokka,  m.  při  moři  v  Arábii,  odkudž 
přichází  výborná  káva. 

Mokoko,  vrčivá  opice. 

Mol-a,  m.  carnea,  lt.,  zánět,  koule,  kra, 
zvrhlý  plod  ;  —asse,  křehký  pískovec 
v  pohoří  Jurském  ve  Švejcařích  ; 
—don,  —doun  ,  z  fr.  —ton,  hustá  lát- 
ka vlněná ;  —ecules  (molekýl)  ,  fr. , 
Částečky  ;  —es,  lt.,  tíže,  obtíž  ;  —estia, 
lt.,  obtíž,  — nosf  ;  —estus,  lt.,  obtížný  ; 
—eta,  roztěradlo  malířské;  —inismus. 
učení,  jež  španělský  jesuita  Molina 
(t  1601)  rozšiřoval,  že  toliko  hodní 
mohou  dojíti  milosti  boží. 


Moll 


—  217 


Monodon 


Moll  (z  lt.  mol  lis),  měkký  spůsob  to- 
nu ;  2.  v.  moldon ;  —a,  z  ar.,  pán, 
vrchní  soudce  v  některém  městě  ;  — e, 
lt..  měkký;  —esse,  fr.,  měkkosf ;  —i- 
entia,  pl.,  lt.,  prostředky  obměkČova- 
cí;  —ijicatio,  lt.,  obměkčení,  změkče- 
ní ;  —imentum  ,  lt.  ,  obměkČovadlo  ; 
— ís,  lt.,  měkký  ;  —usca,  pl.,  lt.,  měk- 
kýši (zvířata) ;  —y,  a,ng\,  jm.  žen  , 
místo  Maria. 

Molo,  it.,  hráz  kamenná  v  přístavu,  by 
jej   chránila  před  větry. 

Molodec  (M0,i04cin>),  rus.,  jonák,  sta- 
tný chlapík. 

Moloch,  molech  (=  král),  hebr.,  modla 
Ammonských  a  Moabských,  v  jejíž 
podobě  ctili  slunce  a  jíž  obětovali 
lidi.  [dřina. 

Molops,  řc,    boule   krví   naběhlá,    mo- 

Molossos,  stopa  veršová  —  —  —  (na 
př.   hádává). 

molto,  it.  (z  lt.  multum),  Velmi,  velice, 
silně ;  m.  allegro  n.  allegro  di  ra., 
velmi  rychle  ;  m.  andante,  velmi  zvol- 
na ;  non  m.,  ne  příliš. 

Molton  v.  moldon. 

Molybden,  z  řc,  žestík  (kov  r.  1782 
objevený). 

Mom-a ,  srb.  a  bulh.  ,  dívka,  holka ; 
— ak,  srb.,  jinoch,  hoch,  chlapec. 

Moment,  z  lt.  —  um,  rozhodný  okamžik, 
okamžení,  doba ;  důležitost,  ponutka, 
příčina;  au  moment  (ó  momán),  fr., 
v  okamžení ,  okamžitě ;  —a  causae, 
hlavní  články  něčeho  ;  —anni,  oka- 
mžitý; —ulum,  přestávka  šestnáctko- 
vá; -to,  přestávka  osmičková;  v. 
moment. 

Momiers  (momjé),  fr.,  pobožnůstkářská 
strana  v  Ženevě  a  Waadtsku. 

Mon  (món),  fr.,  můj. 

Monad-a,  jednodušina,  jednoduchá  n. 
prostá  věc:  —eljia,  z  řc,  jednobratr- 
stvo  (v  rstl.)  ;    —iriky ,    malinká    zví- 


řátka (polevníci)  v  kapkách  vody ; 
—ologie,  nauka  o  jednoduchých  n. 
prostých  věcech. 

Monach  v.  monachos;  —a,  řc,  mniška, 
jeptiška  ,  klášternice ;  —ismos,  řc, 
mnišství ;  —ologie ,  popis  mnišského 
života;  —os,  řc,  (—us),  samotář;  2. 
mnich,  kláŠterník,  řeholník. 

Monandria,  řc,  jednomužstvo  (v  rstl.). 

Monarch,  —a,  z  řc,  samo  vládce  ;  —ie, 
samovláda,  říše ,  v  níž  samovládce 
panuje ;  —ismus,  soustava  n.  přívr- 
ženstvo  samovlády  ;  —ista,  přívrženec 
samovlády. 

Monas  v.  monada ;  —terium,  z  řc.  —  te- 
rion,  odtud  rus.  —tyr  a  srb.  mana- 
styr,  namastyr,  klášter,  společné  o- 
bydlí  mnichův. 

Mond-ain  (móndéh),  fr. ,  světák;  — e 
(mónd),  fr.,  svět;  —ejarové,  Maurové 
ve  Spanělích,  kteří  po  dobytí  Grana- 
dy dostali  se  pod  vládu  křesťanskou. 

mon  Dieu!  (món  dyé),  fr.,  můj  Bože. 

Mondur  v.  raontur. 

Monent,  z  lt.,  napominatel. 

Moneta,  lt.,  mince. 

Monferino ,  it. ,  společenský  tanec  ve 
Vlaších. 

Mongolové,  národ  ve  střední  Asii,  jenž 
ve  13.  století  výbojně  na  západ  po- 
stoupil až  do  Uher  a  Moravy,  kdežto 
r.   1241  byli  poraženi. 

Mon-ismus,  řc,  nauka  o  jednotě  věci; 
—itio,  lt.,  napomenutí,  výstraha;  —itor, 
lt.,  —iteur  (monytér),  fr.,  —itore,  it., 
napominatel  (jméno  úředních  fran- 
couzsk.  a  italských  novin) ;  —itorium, 
lt.,  —itoriales  (litterae),  lt.,  spis  napo- 
minací  ;  —itovali,  z  lt. ,  napomínati ; 
—itum,  pl.,  —ita,  napomenutí  ,  napo- 
mínání. 

Mono-akt,  divadelní  hra  v  jednom  je- 
dnání; —ceros,  jednorožec  mořský; 
— dia,  jednozpěvný  kus;  —don,  jedno- 


Monodrama 


—  218 


Montblanc 


zubec ;  —drama  v.  melodrama  ;  —fo- 
nický ,  jednozvucný;  —ýyxité ,  sekta 
křesťanův,  kteří  v  Kristu  toliko  jednu 
bytnost  a  přirozenost  uznávali;  —  ga- 
mic,  jednoženství :  —genesis^  samotvor- 
ba;  — grafie,  pojednání  n.  spis  zvlá- 
štní, o  sobě  jsoucí  ;  popsání  jednotli- 
vého místa  ;  —gramm,  —gramma,  sta- 
žený podpis  jména ;  —gynie,  jedno- 
ženství ;  —chord,  —chordium,  tonoměr  ; 
2.  jednostrunec;  —chroúmus ^  jedno- 
barvosf  ;  —chrom,  —chromá,  malba  je- 
dnou barvou  ;  —keros  v.  rnonoceros ; 
—kolon,  stejnoverší,  tož  versí;  —koty- 
ledony,  jednoděložné  rostliny;  —hrát 
v.  monarcb  ;  —kratie  ,  samovláda ; 
—lemma  ,  poloviční  závěrek;  —lith, 
sloup  z  jednoho  kamene;  —  log,  sa- 
momluva ;  —logický  ,  samomluvný  ; 
—machie,  samoboj  ;  souboj  ;  —mánie, 
oblíbenost'  jedné  věci ;  —merie,  jedno- 
částečnosť,  jednodílnosť;  —meter,  je- 
dnoniěr,  jednoměří,  verš  ze  dvou  stop 
se  skládající ;  —metrický,  jednoměr- 
ný :  —morfie,  jednotvárnost ;  —nomi- 
um,  jednočlen,  jeden  clen  ;  —nomický, 
jednoclený;  —nycha,  jednokopytníci 
(ssavci) ;  —pathie,  samotrpnosť ;  —po- 
dický,  jednonohý  ;  —podie,  jednonozí ; 
— pol ,  —polium ,  samoobchod ,  samo- 
tržba,  —prodej,  —kup;  —polisovati,  na 
saniutržbu  obmeziti;  — polista,  samotr- 
žebník,  samokupec  ;  —pteron  (pl.  —pte- 
ra),  jednokřídlec;  —pterický,  jedno- 
křídlý ;  —rima,  jednorýmka,  báseň  o 
stejných  rýmech  ;  —sof,  jednomudrc  ; 
— sofie,  jednomudrctví;  —stichium,  —sti- 
chon,  jednoverší ;  —strofou,  stejnoslo- 
žná  báseň,  b.  se  stejnými  strofami  ; 
—syllabický ,  jednoslabičný;  —sylla- 
bum  (pl.  —syllaba),  jednoslabičné  slo- 
vo; —theismus,  ctění  jednoho  boha; 
jednobožectví ;  —theista.  vyznavač  je- 
dnoho   boha,    jednobožec;    —tholeti, 


sekta  křesťan,  v  7.  století,  která  Kri- 
stu toliko  jednu  vůli  podkládala; 
— to  mní,  jednodelný;  —tonie,  stejno- 
tonnosť,  zpěv  jednotvárný  ěi  v  týchž 
tonech  se  pohybující ;  —tonní.  —toni- 
cký,  jednotvárný  (ve  zpěvu). 

Monroeská  soustava  jest  zásada,  již  při- 
jal president  James  Monroe  okolo  r. 
1823,  že  se  musí  všecken  vliv  evrop- 
ských státův  v  Americe  zameziti. 

Mons  (gen.  montis) ,  lt.  ,  mont  (moh), 
fr.,  monte,  it.  a  »p.,  hora. 

Monseigneur  (mohséňér),  fr..   milostivý 
pane  !   (titul),  někdy  běžný  titul  nej 
staršího   bratra  králova. 

Monsieur  (mosjé),  fr.,  pan  ;  pane  můj ; 
pl.  Messieurs  (mesjé),  pánové. 

Monsoon  (munsún)  v.  monsuna. 

Monster,  ang.  (z  lt.  monstrum  =  ne- 
tvor, potvora),  něco  ohromného,  ve- 
likého, nesmírného  ;  —meeting,  nesmír- 
né shromáždění  lidu;  —petition,  žá- 
dost Či  prosba  s  ohromným  množstvím 
podpisův ;  —process ,  ohromná  pře 
právní. 

Monstr-ance,  z  lt.,  schránka  na  hostie 
v  katol.  církvi  ;  —atio,  lt,  ukazová- 
ní; —ativní,  ukazovací,  okaz.,  okaza- 
telný;  —osuš,  lt.,  potvorný,  ohyzdný; 
—um,  lt.,  potvora,  netvor. 

Monsun,  —a,  proměnlivý  pocasní  vítr 
v  jižních  zemích. 

Mont  v.  mons ;  —agnard  (mohtaňár), 
fr.,  horák,  horan ;  2.  člen  tak  zvané 
hory  čili  nejkrajnějších  (červených) 
republikánův  ve  francouzských  sně- 
mích  r.  1792  a  1848,  poněvadž  se- 
dali v  hořejší  části  sněmovny ;  —a- 
gne  (mohtaň),  fr.  ,  pohoří;  —anislé* 
přívrženci  Montana,  biskupa  v  Pe- 
puze  ve  Frygii,  křesťan,  sekta  ve  3. 
a  4.  století ;  —anistický ,  hornický ; 
—anus,  lt,,  hornatý  ;  2.  lt.,  jm,  muž., 
horník ;    —blanc    (mónbláh) ,  fr.,  bílá 


Monte 


219  — 


Morion 


hora,  nejvyšší  hora  v  Alpách ;  —  e, 
it.,  hora  v.  nion.s  ;  2.  jistina  na  ne- 
movitý statek  půjčená;  3.  půjčovna, 
penězna ,  jež  půjčuje  na  nemovité 
statky  (v  Miláne)  ;  —pro,  šp.,  myslí- 
vej ze  životní  stráže  Filipa  II.,  krá- 
le Spán. :  —  eur  (montér),  ťr.,  připra- 
vovač  strojův;  —golfiér,  povětrní  míč 
či  balon,  v  němž  se  vzduch  teplem 
rozieďuje  ;  —irovuti,  vypraviti,  opa- 
třiti oděvem,  zbrojí  atd.  ;  —ura,  z  ťr., 
—are  (mbntýr),  ťr.,  vojenský  oděv. 

Monument ,  z  lt.  —um,  pomník,  pamá- 
tník ;  —cílní,  pomníkový;  —omanie. 
popudlosť  ke  zřizování  poutníkův. 

Mops,   —Mk,  druh  malých  psův. 

Moqu-ant  (mokán),  ťr.,  posměšný  ,  u- 
štčpačný;  —erie  (mokří),  ťr.,  úštipky, 
posměšky ;  —  ette  (moket),  ťr.  v.  mo- 
káda ;  —eur  (moker),  ťr.,  posměvač, 
uštěpaČ. 

Mora,  lt.,  prodlévání,  meškání,  chvíle  ; 
2.  doba  metrická  či  měroslovná,  mo- 
ment metrický;  3.  it.  (m.  n.  alla  m.), 
hra  prsty  (prstami),  v  níž  jeden  hráč 
vždy  jistý  počet  prstů  v  ukáže,  a  dru- 
hý hráč  po  něm  tolikéž  prstův  hned 
ukázati  se  snaží;  —abité,  z  ar.,  ná- 
božní poustevníci  v  sever.  Aťrice; 
srv.  marabut;  2.  v.  Almoravidé ;  —  a- 
lisace.  zřízení  n.  upravení  mravův 
zvláštními  předpisy;  —alisovati,  zmra- 
vniri,  mravy  upraviti ;  —alista,  mra- 
vokárce,  učitel  n.  soudce  mravův ; 
—alita,  z  lt.  —alitas ,  mravnost ;  2. 
m.,  mravoděj,  divadelní  hra  mravo- 
učná ve  středověku  ;  —alka,  naučení 
mravné  n.  o  mravích;  mravověda, 
mravouka ;  —ální,  mravní ;  —ana,  Mo- 
řena, Mařena,  bohyně  smrti  starých 
Slovanův;  —ando,  it.,  prodlevavě,  vá- 
havě ;   —atorium,  příroČí. 

Morav-a,  něm.  Mahren,  země  mezi  Ce- 
chy a  Uhry,  ke  koruně  České    nále- 


žící a  Čechy  či  —any  obývaná  ;  pro- 
střed ní  teče  řeka  též  M.  (něm.  March) 

nazvaná,  která  plyne  do  Dunaje. 
Mor-avidé  v.  Almoravidé  ;  —bidesse,  ťr., 
—bidezza,  it. ,  křehkost,  měkkost; 
—billL  pl.,  o  sypký ;  —bleu  (morblé), 
ťr.  ,  zatraceně  ,  zatroleně ,  u  čerta ; 
—bonia,  v  řím.  baj.,  bohyně  nemocí 
a  nákaz ;  —bositas,  lt.  ,  noduživosť  ; 
—bosus,  lt.,  nemocný,  neduživý  ;  —  bus, 
lt..  nemoc  ;  m.  acutus,  n.  prudká  ;  m. 
pallidus,  blednice:  m.  regius,  žloute- 
nice  ,  žloutenka  ;  —dacitas,  lt.,  kou- 
savosť,  štiplavosť;  —dant,  ťr.,  moři- 
dlo  v  lučbě  ;  2.  ra.,  —dente,  it.,  roz- 
rážka  v  hudbě  ;  —dax,  lt .,  kousavý, 
štiplavý;  —dexin  v.  cholera:  —die, 
—dio,  z  ťr.  mon  Dieu  =  můj  bože; 
—elly,  srdcovky  (třešně)  ;  —éna,  ka- 
menné n.  štěrkové  balvany  na  ledo- 
vých horáchv  jež  se  samy  posouvají ; 
—endo.  —iente,  it.,  umíravě  ;  —  es,  pl. 
lt.  ,  (obyčejně  po  sprostu  moresy), 
mravy:  —esca,  it.,  —esque  (moresk), 
ťr.,  mouřenínskj^  tanec  ;  —fea,  z  řc, 
oblitina  (na  těle);  —feos,  v  řc.  baj., 
bůh  sniiv;  —fil,  nevzpracovaná  slono- 
vá kost ;  —fin,  —fium ,  kyselina  ma- 
ková, uspanlivina;  —fografie,  tvaro- 
pis  ;  —fologie,  tvarosloví ;  —fometrie, 
tvaroměrství ;  —fonomie,  nauka  o  ú- 
t  v  arech  ;  —fosis,  tvar,  podoba;  fáta 
—gana  v.  ťata ;  —ganatica,  matrimo- 
nium  ad  —ganatica ni,  —yanatické man- 
želství, manž.  na  levou  ruku  t.  když 
některý  panovník  pojme  manželku 
nižšího  stavu;  —gue  (morg),  ťr.,  po- 
hled vzdorný  a  vysokomyslný;  —ia, 
—osls,  řc,  tupost  (ducha):  —ibundus, 
lt.,  umírající;  —ic  v.  Mauritius;  —i- 
cit,  zkamenělá  moruše;  —igeratio,lt., 
poslušenství ;  —  in,  žluť  morušová ;  2. 
rod  francouzského  vína  :  —ion,  zaeer- 
nalý    horní    křišťál ,    černavý    topas. 


Moriscos 


—  220 


Mošel 


Mor-iscos,  šp.,  potomci  Man  niv  ve  Špa- 
nělsku, kteří  byli  za  Karla  V.  ve  Špa- 
nělích  pokřtěni  ;  —  laei,  —lakové,  če- 
leď jihoslovanská  v  Dalmácii ,  která 
se  vyznamenává  mnohými  zvláštno- 
stmi ;  —laise  (morfea),  —laix  (morléj, 
fr.,  silné  domácí  plátno  z  města  Mor- 
laix  ve  Francii. 

Mormon-i,  sekta  náboženská  v  sever. 
Americe  založená  1827,  přijímá  roz- 
ličné zázraky  a  zjevení  i  zachovává 
mnohoženství ;  jejich  učení  založeno 
jest  v  tajemné  knize  Mormon  *  —is- 
mus, —ství,  náboženské  vyznáni  Mor- 
monův. 

Mor-morando,  —morevole,  —moroso,  it., 
brumla\  ě  ;  —  ne,  palubek  na  pobřeží; 
—nella,  kulík  citrónový  (pták)  ;—ning, 
an.,  ráno,  jitro  ;  —ning-Chronicle,  ran- 
ní kronika,  noviny  Londýnské  ;  —  o- 
dochium,  —okomium,  z  řc,  blázinec  ; 
—osis  v.  moria ;  —ositas ,  lt.,  mrzu- 
tost ;   —osuš,  lt.,  mrzutý,  zamračený. 

Morpion,  fr.,  muňka  (veš). 

mors  (gen.  mortis),  lt.,  smrť;  m.appa- 
rens,  m.  spuria,  zdánlivá  smrť  ;  m.  ci- 
vilis,  smrť  občanská;  m.  vera,  smrť 
skutečná. 

Mórser,  něm.,  hmoždíř. 

Mort  (mór),  fr.,  mrtvec,  nebožtík;  2. 
ve  hře  odpočívající  hráč  ;  —alitas,  lt., 
smrtelnost,  úmor. 

Mort-ier  (mortjé),  fr.,  hmoždíř  (na  tlu- 
čení i  na  střílení)  ;  —ificatio,  lt.,  za- 
bití ,  usmrcení ;  2.  pokoření  koho : 
—ifikacní  list ,  list  umořovací  ;  —ody, 
falešné  perle,  jež  prodávají  černochům 
v  Africe ;  —uarium,  odúmrtné,  — ého, 
právo  na  statek  odumřený  ;  —uus,  lt., 
mrtvý;  pro  —uo,  za  mrtvého  t.  vy- 
hlásiti ;  de  —ui  nil  nisi  bene ,  o  mrt- 
vých nic  než  dobré,  o  mrtvých  jen 
dobré  t.  mluv. 


Morum,  lt.,  moron,  řc,  moruše  (ovo- 
ce) ;  morus,  lt.,  moruše  (strom). 

mos,  gen.  moris,  obyčej,  zvyklost,  mrav  ; 
pl.  mores,  mravy  ;  de  more,  obyčej- 
ně ;  ex  more,  dle  obyčeje  ;  suo  more, 
dle  svého  obyčeje;  more  consueto, 
more  solito  ,  obyčejným  spůsobem ; 
more  majorům,  dle  starobylého  oby- 
čeje. 

Mosai-ka ,  —cká  n.  —vní  pró,ce ,  vy- 
kládání kaménky;  kaménkomalba, 
dílo  vysazované;  —smus,  Mojžíšovo 
Čili  židovské  náboženství  ;  —sta,  vy- 
kladač n.  vysazovaČ  kaménky. 

Moscovade  (moskovád)  v.    moskováda. 

Moses  v.  Mojžíš. 

Moscholatrie,  z  řc,  klanění-se  zlatému 
teleti. 

Moschus  v.  mošus. 

Moskal,  přezdívka  Rusům,  kterou  jim 
dávají  Poláci ;  v.  Moskva. 

Moskity,  ze  šp.,  obtížné  štiplavé  mu- 
šky ve  střední  Americe,  jež  v  hustých 
hejnech  lidem  překážejí. 

Moskováda,  hrubý  nečištěný  cukr. 

Moskva,  něm.  Moskau,  hlavní  a  koru- 
novační město  říše  Ruské  s  380.000 
obyv.,  v  němž  až  do  Petra  Velikého 
panovníci  Ruští  sídleli ,  odkudž  ně- 
kteří nazývají  Rusy  vůbec  Moskvany 
(polsky  Moskal),  a  říši  Ruskou  car- 
stvím  Moskevským  :  Moskvitanin,  rus., 
Moskvan,  obyvatel  Moskvy,  jm.  ča- 
sopisu v  Moskvě. 

Moslem,  —in  (pravověrný),  mahomedán, 
vyznavač  Islámu. 

Mosquitos  v.  moskity. 

mosso,  it.,  pohnutě. 

Most,  něm.  Briix,  m.  v  Cechách:  siř. 
nad  Litavou,  něm.  Brukk  an  der 
Leitha,  m.  v  Dolních  Rakonsíeh. 

Mostard  (mostár),  fr.,  hořčice. 

Mošek,  pol..  v.  Mojžíš. 

Mošel  v.  moušel. 


Mošoň 


221  — 


Mulami 


Mošoň,  něm.    Wie.selburg,  m.  vUhřích. 

Mošus,   pišme. 

Motacilla,  lt.,  společné  jméno  ptákův 
zpěvných,  k  nimž  náleží  slavík,  pě- 
nice, Čermák  a  j. 

Mot-etta,  —  etto,  hudební  skladba  k  ně- 
jaké biblické  propovědí :  —  eur  (mo- 
tér),  fr.,  —  or,  lt.,  hybač,  pohybova- 
tel ,  rýpal ,  původce  (nějakého  po- 
vstání) ;  —/o,  lt.,  pohnutí,  hýbání,  po- 
hybování;  2.  návrh,  předložení;  8. 
přechýlka  ;  —  iv,  z  lt.,  důvod  ;  2.  pod- 
nět, pobídka  ,  ponutka;  o.  zvolený 
nápěv  k  hudebnímu  provedení  ;  —  i- 
vovati,  odůvodniti  něco;  —or,  lt..  hy- 
badlo  při  stroji;  2.  v.  moteur;  vis 
—rix,  síla  pohybující. 

Motto,  it.,  propověď,  úsloví. 

Motus,  lt.,  pohnutí :  2.  povstání,  vzbou- 
ření;  m.  convulsivi ,  křečovité  pohy- 
bování ;  motu  (proprio),  z  vlastního 
pohnutí:  motuproprio,  neodvolatelné 
papežské  rozhodnutí ;  con  moto,  it., 
živě,  pohnutě. 

Moufette  (mufet),  fr.  v.  mofetta. 

Mouchard  (mušár),  fr.,  vyzvědá č. 

Mouche  (muš),  fr.,  muška ;  —  ttes  (mu- 
set), fr.,  štipce,  tratiknot. 

Mouillebouche  ;  muljbuš),  fr.,  šťavnatá 
hruška. 

Motďlletismus,  změkčení,  měkkosf. 

Moulinet  (muliné),  fr.,  mlýnek,  záto- 
čka  v  tanci;  2.  kruhovité  máchnutí 
mečem. 

Moulure  (mulýr),  fr.,  řím.sa. 

Mousquete  v.  mušketa. 

Mousse  (mus),  fr.,  plavčík ,  lodnický 
pacholík;  —  lin  v.  muselín ;  —  ron  (mu- 
srón),  podmešák  (houba). 

Mouss-eux  (musé),  fr.,  pěnivý;  cham- 
pagne  m.  šaiupaň  musé),  pěnivé  šam- 
paňské (víno)  ;  —írovati ,  pěniti  se, 
vříti;  —on  (musoíi),  fr.,  v.  monsún. 


Moust-ache  (mustaš),  fr.,  kníry  v.  my- 
stax  ;  —  ique  (mustyk\  fr.,  v.   moskity. 

Moušel,  židák,  přezdívka  židům  (Moife 
=  Mojžíš). 

Moutard-e  (mutard),  fr.,  hořčice  se  kře- 
nem; —ier  (mutardjé),  fr.  ,  nádobka 
na  hořčici.  [pokoj. 

Mouvement  (muvmán),  fr.,  pohnutí,  ne- 

Mov-ens,  lt.,  hybadlo,  prostředek  hy- 
bací;  —encie,  jmění  samohybné  (n. 
př.   dobytek) ;   —imento,  it.,  pohnutí. 

Moxa,  šp..  vlna  pclyňková  ;  2.  napal 
vlnou  pelyííkovou  v  lékařství. 

Moyen  (moaén),  f r  .  prostředek  v 

Mozarabové,  šp.,  křesťané  ve  Španěl- 
sku,  kteří  mezi  Maury  žili. 

Mozart  Jan  W.  Amadeus,  *  1756  v 
Solnohrade,  výtečný  skladatel  hude- 
bní, f  1791  ve  Vídni. 

Mozzetta,  it.,  kabát  bez  rukávů  v  (oděv 
katol.  duchovních  v  Itálii). 

M.  p.  f¥5  manu  propria,  lt.,  vlastní  ru- 
kou: 2.  =  místo  pečeti  (v  českých 
skráceninách). 

M.   S.  —  rnanuscriptum,  lt.,  rukopis. 

Muazil,  první  úředník  pašův. 

Muhašir,  tur.,  plnomocný  poslanec  tu- 
recké vlády  v  podřízených  krajinách. 


mucosus,  lt.,  sliznatý. 


<zny 


lék. 


Mucus,  mucago,  mucilago,  lt.,  sliz,    sli- 

Muderis,  ar.,  čtoucí;  2.  učitel. 

Mudir,  tur.,  správce  n.  ředitel  města 
n.  věčšího  okresu. 

Muezin,  ar.,  vyvolavaČ  hodin  k  modlit- 
bě u  mahomedánův. 

Mufl,  z  fr.,  hliněná  poklička. 

Mufti,  ar.,  vykladač  práv  ;  2.  nejvyšší 
kněz  a  zároveň  nejvyšší  soudce  tu- 
recký, [med  atd. 

Muhamed,    —dni ,    —anismus    v.    Maho- 

Muharram  v.  moharrem. 

Muid  (myí),  fr. ,  někdejší  míra  fran- 
couzská. 

Mula  v.  molla  ;  —  gis,    vybraný  jezdec 


Mulnsim 


—  222 


Musika 


U  Turkův  ;  —sim,  —zim.  tur.,  poručík: 
— ti  í—t.  —tka),  míšenei,  potomci  bě- 
lochův a  černochův. 

Mulciber.  lt.,  změkčovatel  železa,  pří- 
jmí Vulkanovo. 

mulcta.    lt..  pokuta  na  penězích. 

Muliebria,  lt.,  ženské  věci :  mxdier,  lt., 
ženština. 

Mull.  jemný  muselín;  —a  v.  molla. 

Mulsurn  (vinum),  lt..  víno  s  medem. 

Mult-a,  pl..  lt.  .  mnohé  (věci) ;  —any, 
něm.  Moldau,  země  mezi  Valašskem. 
Bukovinou  ,  Bessarabií  a  Dobručí ; 
—iformis,  mnohotvárný;  —iplex.  lt., 
mnohonásobný. 

]ffiultiplik-ace,  z  lt. ,  násobení  (v  po- 
etech) ;  —ační,  násobící :  —and,  náso- 
benec  ;  násobitebné  (Číslo),  počet,  jenž 
se  má  násobiti  ;  —ativni.  násobní,  ná- 
sobící (číslo)  :  —ator,  násobitel  (počet, 
jímž  se  násobí)  :  —ovatu  násobiti  (mno- 
žiti) v  poetech ;  multiplum,  zmnožený 
počet. 

Multungtda,  lt.,  mnohopaznehtí  ssavci. 

mulus,  lt.,  mul.  mezek. 

Mum-ie,  nabalsamovaná  a  vyschlá  mrt- 
vola (v  Egyptě)  —ifikace,  připravo- 
vání mrtvol  v.  mumie  ;  —ifikovati, 
mrtvoly  v  mumie  připravovati. 

Mund-anismus,  —anita,  z  lt.,  světskosf. 
smysl  k  věcem  světským;  —  ant,  z 
lt.,  opisovač  na  čisto;  —anus.  lt., 
světský;  —otio,  lf..  Čištění,  cídění;— «- 
tor.  čistič,  cidič  :  —atorius,  lt.,  Čistivý  ; 
—ificantia,  —ificatoria,  pl.,  prostředky 
čistivé ;  — irovati,  —ovati,  na  čisto  o- 
pisovati,  přepisovati ;  —ium.  lt..  prá- 
vo ochranné,  poruČnické ;  —  um,  lt., 
Čistý  přepis,  opis:  —  us,  lt..  svět;  a 
mundo  condito,  od  stvoření  světa;  2. 
— ms,  lt.,  čistý. 

Mundži,  ar.,  písař,  učitel. 

Mtmgo  v.  Ichneumon. 

Muni-ce    (z   fr.   a    to    z  lt.),    vojenské 


potřeby,  střelivo:  —cipedita.  z  lt., 
městská  rada.  obecní  r.  ;  —ripium.  pl. 
—vipia.  lt..  venkovské  město  v  řím. 
státě,  které  mělo  svou  obecní  sprá- 
vu;  —ficentia,  lt..  štědrost ;  —mentum. 
lt.,  prostředek  ochraňovací  ;  —iion  v. 
munice. 

Miinster,  něm.  (z  lt.  monoísterium>.  hla- 
vní chrám. 

Mur-aille  (myralj),  fr. ,  zeď ;  —ojoln. 
it.,  početní  peníz ;  —alis,  lt.,  zední : 
— éna  (z  lt.  —aena).  mořský  úhoř;  2. 
v.  mořena :  —iat  cum  (acidum) ,  lt., 
kyselina  solná  :  —  ki.  krátká  hudební 
skladba  s  bručivým  průvodem  v  ba- 
su: — rnin\  lt.,  bručení,  mumlání. 

Murrha.  pestrá  vzácná  kamenina  u  st. 
Kímanův,  z  níž  dělali  krásné  murrhi- 
nické  nádoby. 

muros,  pl.  muri.  lt..  zeď,  zdi:  extra 
muros  (vně  zdí),  vně  města;  za  mě- 
stem ;  intra  muros  (mezi  zdmi)  ,  ve 
městě. 

Murza  v.  mirza. 

Mus-a,  v  řc.  baj. .  božská  podporova- 
telka  a  oehrankyné  věd  i  umění :  bv- 
lof  jich  9:  Erato,m.  či  bohyně  básni- 
ctví milostného  a  zpěvu  ;  Ěuterpe,  m. 
hry  na  flétnu;  Kalliope,  no.  hrdinské- 
ho básnictví;  Klio,  m.  dějin;  Melpo- 
mene,  m.  truchlohry;  Polynymnia.  m. 
ódy  a  výmluvnosti ;  Teipsichore ,  m. 
citery  a  tance  ;  Thalia,  ni.  veselohry  ; 
Urania,  m.  hvězdářství;  —agetes-.řc. 
vůdce  mus.  příjmí  Apollona  a  Hera- 
kla;  —cat  v.  muškát:  —cosae,  mechy, 
mechovité  rostliny  ;  —culosus,  lt..  sva- 
lovirý  ;  —cvlu.s  v.  muskul ;  —  cus,  lt.. 
mech  ;  2.  pížmo  ;  —elman  v.  musul- 
man,  moslem ;  —eograjie,  z  řc,  popis 
musea  Čili  sbírek  uměleckých;  —  eum 
z  řc.  ,  sbírka  věcí  pamětihodných, 
starožitných  neb  uměleckých. 

Musik-a,  z  řc.  hudba  :  2.  náukaohud 


Musikálie 


223  — 


Mystifikovati 


bě  ;  —  álie,  věci  n.  skladby  hudební ; 
— úl  ní,  hudební;  —  arit,  —  úr,  liudebník, 
Sumář  ;  —  us,  hudebník,  znalec  hudby. 

Musivní  práce  v.  mosaika. 

Musket-a,  z  fr.,  ručnice  vojenská;  —on, 
krátká  ručnice,  štuc;  —  ýr ,  voják  s 
ručnici ;  muskita  v.  moskita. 

Muskul,  z  lt.,  sval  v  těle  ;  —arita,  síla 
svalův;  —ární,  svalový;  —atura,  sval- 
stvo, svalové  těla. 

Muspel,  staroněm.,  jižní  světlá  a  hor- 
ká  Čásf  světa. 

Musselin  v.  mušelín. 

Mustafa,  tur.,  jm.  muž.,  vyvolený. 

Mustangové  v.  mestangové. 

Mustie,  dcera  bělocha  a  mulatky. 

Mušelín,  látka  nazvaná  dle  tureckého 
města  Mossulu.  [polní  maršál. 

Mušír,  ar.,  rádce;    2.    nejvyšší    vůdce, 

Muškát,  —ový  ořech,  jehož  se  užívá 
co  koření ;  muškatelka,  vonná  chutná 
hruška. 

Mušket-a,  —ýr  v.  mušketa,  — yr. 

Muta  [littera),  němá  hláska  v  mluvni- 
ci;  —biUtas,  lt.,.  promennosť;  —lalli- 
mun,  ar.,  myslitelé  (stará  sekta  nia- 
homedánská) ;  —tio,  lt.,  změna  ;  —tis 
mutandis,  lt.,  změníc,  co  se  změniti 
má ;  s  potřebnými  změnami. 

Mutter,  něm.,  matka. 

Mutu-alisté,  Členové  tajné  společnosti, 
jež  se  r.  1833  zřídila  v  Lyoně  k  u- 
skutečnění  rovnoprávnosti  všech  sta- 
vův  ;  —alitas,  vzájemnost ;  —atio,  vy- 
piijČení-se  něčeho  ;  —vm,  lt.,  půjčka. 

Mužakov,  něm.  Muškou,    m.  v  Lužici. 

Mužík,  rus.,  sedlák  (nevolný). 

Myel-algie,  z  řc,  bolest  v  mise;  —itis, 
zánět  michy ;  —ofťhisis,  ubytí  michy, 
úbytě  michy;  —omalacie,  změknutí 
michy. 

Myia,  řc,  moucha;  myiodeopsie,  myio- 
pie,  mušky,  vidění  mušek  (choroba 
zraku). 


Myitis,   zánět  svalúv. 

Myko-derma,  houba  na  kůži;  —logie, 
popis  hub;  —  sis,  houbovitá  vyrostlina. 

Mylady  (milédy),  ang.,  milostpaní !  mi- 
lostslecno ! 

Myo-dynie,  bolesť  ve  svalech;  —grafie, 
popis  svalův :  —logie,  nauka  o  sva- 
lích  ;  —patlvie,  nemoc  svalův  ;  —pie, 
z  řc,  krátko zrakosf ;  —sotis,  řc,  my- 
ší úško ;  pomněnka;  —tomie,  pytva 
svalův. 

Myrha  v.  myrrha. 

Myri-ada,  z  řc  ,  deset  tisíc ;  —ady,  ne- 
sčislný  počet ;  —arch ,  velitel  nad 
10.000  mužův  ;  —ca,  lt. ,  voskovka  ; 
—dové  v.  Miridité;  —ofyllimi  v.  mille- 
folium  ;  —opodové,  tisícenožci ;  —ora- 
ma,  vyobrazení  krajin,  z  jichž  částí 
jednotlivých  se  dají  opět  nové  obra- 
zy sestaviti ;  —srna,  řc,  masf ;  —  sti- 
ca,  macizeň,  muškátový  strom. 

Myrme-cia,  z  řc,  mravencové  bradavice  ; 
—cismus,  —kiasis,  svrbice  ,  svrbivka, 
námelka  (nemoc)  ;  —city,  zkamenělí 
mravenci ;  —kofag,  mravkojed,  mra- 
venc; 'žrout. 

Myro-ma,  řc,  v.  myrisma;  —  sis,  ma- 
zání mastí ;  —thela,  skřínka  na  mast'. 

Myrrha,  hořká,  voňavá  pryskyřice. 

Myrsen,  řc,  mořská  pěna. 

Myrta,  rostlina  vždy  zelená ,  jejíchž 
listů  se  užívá  při  rozličných  sla- 
vnostech. 

Myrza  v.  mirza. 

Myst-agog,  tajnůstkář,  učitel  tajností; 
—agogie,  tajnůstkářství,  učení  o  taj- 
nostech ;  —ax,  řc,  podnosí ,  kde  ro- 
stou kníry ;  —erie,  z  řc,  tajnosti,  ta- 
jiny, tajnůstky;  2.  tajnice,  divadelní 
hry,  k  nimž  vzaty  výjevy  z  biblické 
historie  ;  —erieux,  fr.,  tajemný,  taje- 
plný,  temný;  —icismus,  víra  v  taj- 
nosti, náklonnost  k  zázrakům  a  k 
tajnostem  ;  —ifikace,  obelstění ;    —ifi- 


Mystik 


224  — 


Napaie 


kovati,  obelstíti  koho:  míti  koho  za 
blázna;  —iL\  tajinovédec,  tajezpytec; 
— /'/.a,  tajinovéda,  tajezpyt.  [ne  m. 

Mytacismus,  chybné    nakupení    písme- 
Myth-e  v.  mytbos ;    —ieký,    smyslený, 
báječný;  —  ograf,  bajepisec;  —ografie, 
bajepis,  popis  pověstí ;  —olog,  bajevě- 


dec  ;  —ologieký,  bájeslovný  ;  —ologie, 

bajevěda,  bajesloví,    bajezpyt    (učení 

o  pohanských  bozích  atd.). 
Mys,  řc,  myš.  [tok. 

Myx-a,  řc,  sliz,  hlen  ;  —orrhea,  slizo- 
Mže,  něm.  Mies,  řeka   v    Čechách,  od 

Berouna  ke  Praze  slově  Berounka. 


m. 


N.,  Xo.  nebo  Nro.,  skrác.  =  numero, 
číslo,  v  čísle. 

u.  ==  neutrum,  středního  rodu  jméno 
podstatné. 

n.  =  nebo  (v  českých  spisech). 

N.  B.  nebo  NB.  =  nota  bene,  zname- 
nej dobře,  dej  dobrý  pozor. 

N.  C.  =  numerus  conscriptionis ,  Číslo 
popisní. 

N.  E.  =  numerus  exhibiti,  číslo  poda- 
ného spisu  (při  úřadě). 

N.  N.  =  nomen  nescio,  jména  neznám, 
klade  se  obyčejně  místo  podpisu  jména. 

N.  T.  =  novum  testamemtum ,  nový 
zákon. 

Nabi,  nabbi,  heb,,  prorok. 

Nabob,  indický  uáměstník  n.  místodr- 
žící,  velitel,  nyní  vůbec  člověk  vel- 
mi bohatý  a  nadutý. 

Nace  v.  nation. 

Nácek,  prostonárodně  místo  Ignác. 

Nadir,  ar.,  podnožník  (ve  hvězdářství 
a  zeměpise). 

Naevus,  lt.,  přirozená  známka  n.  piha 
na  těle. 

Nafta ,  řc,  olej  horní  n.  kamenný,  nést. 

Naháči,  blouznivá  sekta  křesťanův,  kte- 
ří chtěli  nazi  choditi,  v,  Adamníci. 

Nahajka,  tatarský  bič. 

Nahia,    trn-.,    okres   v  jihoslovanských 


zemích  pod  vládou  Tureckou  a  na 
Černé  hoře.  [úřadu. 

Naib,  ar.,  náměstek,  správce  nějakého 

Nail  (nél),  an.,  míra  2 i  palce,  též  vá- 
ha 8  liber.  [strašidlo. 

Nair,  v  nor.  baj.,  stín  zemřelého,  duch, 

Nairové,  bojovný  kmen  v  Indii,  na 
pobřeží  Maiabarském.  [nounký). 

Nais,  naida,    vláskovka    (ČervíČek    te- 

Naissance  (nesáns),  fr.,  původ,  rod. 

Naiv-ní,  prostosrdečný,  nelíčený;—  nosf, 
—ita,  prostosrdečnosť,  nelíčenosť. 

Najády,  v  řc  baj.,  vodní  vily,  vodní 
ženky  v.  nymfy. 

Nakara,  pers.,  dřevěný  buben  turecký. 

Nakib,  tur.,  náčelník,  velitel;  N.-el- 
esraf,  ten,  jenž  nese  prápor  proro- 
kův ze  sultánova  paláců  do  ležení 
vojenského.  \styr),  klášter. 

Namastýr,   srb.   (přesmeknuto  z  raoaa- 

Namaz,  pers.,  modlitba  mahoinedanův, 
již  musí  ókrát  za  den  odříkávati. 

Nankin,  tkaná  látka  bavlněná  plátnu 
podobná,  pojmenovaná  dle  čínského 
města  Nankinic  Č.   Aankingu. 

Nanna,  v  nor.  baj.,  žena  Balderova, 
smělá,  udatná. 

Nannette,  též  NannynNannon  (nanón), 
fr.,  jin.  žen.  místo  Anna,  Annička. 

Napaie,  z  řc,  vily  v  údolích  žijící. 


Napište 


—  225  — 


Napoleon 


Napište,  přezdívka  přívržencům  Ruska 
v  nynějším  Řecku. 

Napoleon  Bonaparte,  *  15.  srpna  1769 
v  Ajačiu  na  ostrově  Korsice,  stal  se 
r.  1785  francouzským  důstojníkem, 
vyznamenal  se  r.  1793  při  obležení 
města  Toulonu,  začež  povýšen  na 
generála.  Vyznamenav  se  rozličně 
dále  v  domácích  rozbrojích,  byl  už 
r.  1795  hlavním  velitelem  franc.  voj- 
ska v  Itálii  proti  Rakušanům,  kteréž 
mnohokrát  porazil  a  k  míru  donutil ; 
r.  1798  řídil  výpravu  franc.  do  Egy- 
pta proti  Angličanům,  jež  se  však 
nezdařila,  na  to  vrátil  se  do  Francouz, 
zrušil  tam  posavadní  vládu  ,  stal  se 
r.  1799  prvním  konsulem  (na  10  let) 
a  bojoval  z  novu  1800  proti  Něme- 
cku a  Rakousku,  v  kterémžto  boji 
opět  zvítězil,  zvláště  u  Marenga  (14. 
Července  1800).  Učiniv  mír  takměř 
se  všemi  zeměmi  dal  se  r.  1802  vo- 
liti za  doživotního  konsula,  kterýžto 
titul  r.  1804  změnil,  učiniv  se  dědi- 
čným císařem  Francouzův  co  Napo- 
leon I,  taktéž  byl  r,  1805  koruno- 
ván za  krále  Italského.  Téhož  roku 
1805  nastala  mu  opět  vojna  se  spo- 
jenými Rusy  a  Rakušany  ,  kteréžto 
však  porazil  na  hlavu  u  Slavkova, 
taktéž  r.  1806  Prusy  u  Jeny  a  Au- 
erstádtu,  aniž  mohli  Rusové  s  Prusy 
r.  1807  nad  ním  zvítěziti.  Tu  vládl 
N.  takřka  neobmezeně  po  celé  Ev- 
ropě ,  vyjímaje  Anglicko  a  Rusko. 
Vítězil  opět  r.  1808  ve  Spanělích,  r. 
1809  v  Rakousích,  až  konečně  ne- 
šťastná výprava  do  Rus  r.  1812  vše- 
cky jeho  dosavadní  prospěchy  zniči- 
la. Musil  po  zapálení  Moskvy  z  Rus 
se  dáti  na  zpáteční  cestu,  na  níž  zvi. 
při  přechodu  přes  řeku  Berezinu  po- 
choval své  nejlepší  vojsko.  Zvítěziv 
ještě  v  několika  bitvách,  poražen  roz- 
Rank  :  Slovník  novinářský. 


hodně  u  Lipska  1813,  načež  ustoupil 
do  Francie,  kdež  se  musil  konečně 
vlád)*  vzdáti.  Za  příbytek  mu  vyká- 
zán byl  ostrov  El  ba,  z  něhož  však 
tajně  odešed,  přistál  1.  března  1815 
ve  Francii,  a  mžikem  hrnuli  se  ojJét 
Francouzi  k  němu,  neboť  se  byli  no- 
vé vlády  už  nasytili.  Ale  jenom  100 
dní  trvala  nová  sláva  iV-ova ,  a  po 
veliké  bitvě  u  Waterloo  (Belle-Alli- 
ance)  zavezen  na  vzdálený  a  smutný 
ostrov  sv.  Heleny,  u  prostřed  moře  u 
Afriky,  kdež  hořem  a  nelidským  na- 
kládáním Angličanův  utrápen  umřel 
5.  května  1821.  —  N.  II,  syn  Na- 
poleona L,  *  20.  března  1811,  už  co 
dítě  v  kolébce  nazván  králem  Řím- 
ským, žil  po  zavezení  svého  otce  v 
Rakousku  co  vojvoda  Zákopský,  aniž 
kdy  přišel  ke  vládě  ve  Francouzsku, 
neboť  umřel  v  mladém  věku  22.  Čer- 
vence 1832  v  Šénbruně  u  Vídně.  — 
N.  III,  syn  Ludvíka  Bonaparta,  bra- 
tra Napoleona  L,  *  20.  dubna  1808, 
musil  po  vypuzení  rodiny  Bonapar- 
tovy r.  1815  z  Francie,  žil  v  cizině, 
zvi.  ve  Svejcaříeh  ,  studoval  pilně, 
pokusil  se  dne  5.  srpna  r.  1830  na- 
darmo o  nabytí  vlády  ve  Francii,  byl 
zajat  a  držán  ve  vězení,  z  něhož  ko- 
nečně uprchnul.  V  prosinci  r.  1848 
zvolen  za  presidenta  Francouzské  re- 
publiky, rozehnal  2.  prosince  1851 
sněm  francouzský,  dal  se  voliti  za 
presidenta  na  10  let,  což  směnil  r. 
1853  za  titul  císařský.  Od  té  doby 
začal  se  obratně  vplétati  do  všech 
záležitostí  Evropských.  Jsa  spojen  s 
Angličany,  vedl  vojny  s  Rusy  ku  pod- 
poře Turecka,  s  Čínou,  s  Rakouskem, 
(1859),  pomohl  Svejcarsku  k  nezá- 
vislosti kantonu  Neuenburského.  Ita- 
lianům  k  založení  království  Italské- 
ho a  snaží  se  posud,  by  získal  Fran- 
15 


Napoleonďor 


Naturálie 


couzsku  slávu  vnější ;  N.,  —ďor,  zla- 
tý peníz  francouzský  =20  frankův ; 
—isnms,  oddanost  rodu  Napoleonovu; 
—ista,  přívrženec  rodu  Napoleonova; 
—omanie,  přílišná  xicta  k  Napoleonovi 
I.  nebo  III.  ;  —ovci,  potomci  Napole- 
onovi. 

Narangistan,  pers.,  oranžovna,  zahra- 
da s  pornoranci. 

Narciss,  z  řc,  krásný  mladík,  jenž 
spatřiv  svůj  obraz  ve  vodě,  zamilo- 
val se  sám  do  sebe,  tak  že  láskou 
zabynul  a  od  bohův  proměněn  ve 
kvítek  n.  nazvaný ;  též  u,  =  samo- 
libý mladík. 

Nard,  řc.  —os,  lt.  —us,  jméno  více  ro- 
stlin, z  nichž  se  dobýval  vonný  olej 
k  mazání. 

Nargileh  (nargilie),  tur. ,  dýmka,  při 
níž  jde  kouř  dlouhým  troubelcem 
skrze  vodu. 

Nark-e,  řc,  omráčení,  ob  mrak  ;  —osis, 
omráčenosť ;  —otický ,  omračující,  o- 
mamující ;  n.  prostředek  ,  —otikum, 
omamující  prostředek  ;  —otin,  mámi- 
vina,  ospanlivina  (látka  v  máku  ob- 
sažená) ;  —otismus,  omámenosf. 

Narrat-a,  lt.,  vypravování,  vypravova- 
né okolnosti ;  —  io  ,  lt. ,  vypravová- 
ní ;  —ivní,  vypravující ;  —or,  lt.,  vy- 
pravovatel. 

Narta,  sibiřské  saně  ode  psův  tažené. 

Narthex,  narťhecium,  skřínka  na  mast. 

Narval,  jednozubec  ;  jednorožec  moř- 
ský (ssavec). 

Nas-ál,  —ard,  registřík  ňuhňavý  (ve 
varhanách)  ;  —alia,  prostředky  ,  jež 
ponoukají  ke  kýchání ;  —ální,  z  lt.. 
—alis,  nosový  ;  —ard  v.  nasál ;  —ar- 
de,  išňupka  ďo  nosu. 

Nasc-entia,  z  lt.,  narození,  rod,  původ ; 
—iturus  ,  dítě  nenarozené  ,  neroze- 
ňátko. 

Nasic,  tur.,  úředník,  dozorce. 


Naso,  lt.,  nosáč ;  jméno  římských  rodin. 

Nassib,  tur.,  osud,  uložení  v  knize  ne- 
bes zapsané. 

Nasta  v.  nata. 

Nastrand,  Nastrond,  v  nor.  baj.,  břeh 
mrtvých. 

Nasturtium,  lt.,  řeřicha  (rstl.). 

Nas-us,  lt.,  nos;  —utus,  lt.,  nOsatý; 
nosáč. 

Nata,  natta,  vřídek,  vyrostlina  na  tě- 
le; — gai,  bůh  Tatarův,  jehož  poklá- 
dají za  stvořitele  nebe  i  země  ;  —  les, 
—licia,  pl.,  lt.,  narozeniny,  den  n.  sla- 
vnost narození;  —  lie,  jm.  žen.,  živou- 
cí; — tio,  lt.,  plavání,  plování. 

Nathan,  —ael,  heb.  jm.  muž.,  dar  boží. 

Nation,  fr,  z  lt.  natio,  odtud  skrác.  po 
česku  nace  =  národ  .(užívá  se  oby- 
čejně co  přezdívka)  :  —  cd,  fr.,  z  lt. 
—alis,  národní;  —alfest,  poloněm., 
národní  slavnost ;  —algarde,  poloněm., 
národní  obrana  ;  —alisovati,  znárodni- 
ti koho  ;  v.  naturalisovati ;  —alitdt, 
národnost,  zvláštnost  některého  náro- 
du (n.  př.  jazyk,  obyčeje,  krojatd.); 
—altanz,  národní  tanec;  —altheater, 
národní  divadlo. 

Nativ-es  (nétivs),  ang.,  domorodci,  do- 
mácí, t.  přívrženci  těch  v  Severo- 
Americkém  soustátí,  kteří  hájí  prá- 
va tamějších  rodákův  proti  novým 
přistěhovalcům;  —itas,  lt.,  narození; 
2.  osud  nad  člověkem  při  narození 
vyřknutý. 

Natolie,  jinak  Anatolie  ,  země  ,  jinak 
Malá  Asie  v.  Levantě. 

Natron,  natrum,  z  ar.,  sodík,  minera- 
lická  sůl  žíravá. 

Natta  v.  nata. 

Natur-a,  lt.,  příroda ,  přirozenost  (po 
sprostu  nátura):  in  n.,  lt.,  v  přirozeném 
stavu,  bez  vzpracování :  na  hotově, 
v  hotovosti;  —alia,  —álie,  plody  pří- 
rodní, přírodiny,  věci  na  obživu,  po- 


Naturalisace 


227 


Negus 


traviny ;  —alisace,  znárodnění,  uděle- 
ní domácího  práva  někomu,  přijmutí 
v  počet  domácích  obyvatelův  ;  —alis- 
mus,  přirozené  náboženství;  —aliso- 
vati,  domácím  učiniti  koho,  přijmouti 
koho  mezi  domácí ;  —alista,  přívrže- 
nec přirozeného  náboženství ;  —ální, 
přirozený,  přírodní;  —  ell,  přirozená 
povaha,  přirozenost. 

Nau-arch,  z  řc,  velitel  lodi;  —fragium, 
ztroskotání  korábu;  —Ion,  řc,  mzda 
za  převezení  na  lodi ;  —machie,  řc, 
námořská  bitva ;  — ?'wz,  pers.,  den  no- 

.  vorocní ;  —  sea,  lt.  z  řc. ,  námořská 
n.  lodní  nemoc,  nechuť;  ad  —seam 
vsqite,  lt.,  až  k  ošklivosti,  až  do  o- 
šklivosti ;  —tichý,  z  řc,  plavební,  pla- 
vecký ;  —  tik,  plavec,  námořník  ;  —  ti- 
ká, řc,  lodnictví,  plavba,  nauka  o 
plavbě;  —tilus,  plavka,  přínavek  (ra- 
ní enejš  mořský). 

Nav-ale,  lt.,  stavadlo  lodí;  —  alis,  lt., 
lodní  ;  —igacní  ,  plavební ;  —igatio, 
lt.,  plavba ;  —igator,  plavec,  námořník. 

Nazar-enští,  název  prvních  křesťanův 
vůbec,  pak  zvláštní  sekta  křesťanská 
v  4— 7  století;  —  eth,  městečko  v  Pa- 
lestině, kde  byl  Pán  Ježíš  vychován. 

Neander,  řc,  jm.  muž.,  novák. 

Neapole,  něm.  Neapel,  znamenité  m. 
přímořské  v  Itálii,  někdy  hlavní  m. 
Neapolského  království;  —  ská  zlut 
(Neapelgelh),  krásná  barva  žlutá,  zla- 
tu podobná. 

Nebul-a,  lt.,  Nébel,  něm.,  mlha,  mha, 
mhla  ;  —ista,  malíř  oblak;  —istický, 
mlhavý ;  2.  nejasný ,  neurčitý ;  —o, 
lt..  ničema,  dareba;  —osm*,  lt.,  mlha- 
vý, mlhový. 

Necatio,  lt.,  usmrcení. 

Necess-aire  (—ér),  fr.,  skřínka  n.  to- 
bolka na  rozličné  potřeby  ;  —  itas,  lt., 
nevyhnutelnost,  nutnost. 

Nedunja,  přínos  nevěsty  u  Israelitův. 


Nefálie,  z  řc ,  oběť  bez  vína. 

nefas,  lt.,  neprávo. 

Nefel-e,  řc,  oblak;  mlha;  -ion, -ium, 
oblak  oka,  zakalení  rohovky  ;  —olo- 
gie,  znání  oblakův. 

Neffe,  něm.  (srv.  nepos  a  neveu),  sva- 
tan,  bratrovec ;  sestřenec  (syn  bra- 
trův nebo  sestřin). 

Nefr-algie ,  z  řc. ,  bolesť  v  ledvích  ; 
—atonie,  oslabnutí  ledvin  ;  —  it ,  led- 
vinec  (kámen);  —itický,  ledvinný ; 
— itis,  zánět  ledvin ;  —ografie  ,  popis 
ledvin;  —ologie,  —opy  o  sis ,  zhnisova- 
tění  ledvin ;  —otomie,  výřez  kamene 
v  ledvinách. 

Nefthys,  egyptské  božství,  jež  zastu- 
povalo neúrodné  pobřeží  Rudého 
moře. 

Nega-ce,  z  lt.,  zápor,  zápornosť;  —  n- 
do,  záporně ;  —tiva,  záporná  věta,  zá- 
por, zápornosť ;  —tivní,  záporný,  za- 
pěrací ;  actio  —toria  n.  —tiva,  žaloba 
záporná ;  —tur,  zapírá  se. 

Neger  v.  negr ;  —  ha,  černoška  ,  mou- 
řeninka. 

Negl-ectio,  lt*.,  zanedbání,  promeškání; 
— igé  (— ižé),  fr.,  nedbalky,  šat  po  do- 
mácku;  —igence  (negližáns),  fr.,  —i- 
gentia  ,  lt  ,  nedbalost ;  —igente  (ne- 
ljidžente),  it.,  nedbale. 

Nego-ce  (negós),  fr.,  —tium,  lt.,  —zio, 
it.,  obchod,  tržba ;  —ciant,  obchodník, 
kupec;  —ciateur  (negosjatér),  fr.,  vy- 
jednavatel;  —tiajio,  lt.,  obchod,  tržba. 

Negr,  černoch,  mouřenín  (v  Africe)  ; 
—esse,  fr.,  negerka  ,  Černoška ,  mou- 
řenínka;  —etti,  španělské  ovce  s  hu- 
stou silnou  vlnou  ;  —illo,  černý  hol- 
landský  tabák  šňupavý;  —itové,  čer- 
né plémě  v  Austrálii,  Černochové  au- 
stralští, jinak  Papuové  ;  —  ofil,  přítel 
Černochův  (jenž  žádá ,  aby  zrušeno 
bylo  otroctví  Černochův). 

Negus,  korunovaný  (titul  králův  v  Ha- 
ló* 


Něsrnsi 


—   228 


Neptunova  posta 


beSi);  2.  n.  (nýgés) ,  ang.  ,  napoj  z 
vina,  vody,  cukru,  citronňv  a  mu- 
škátových ořeehúv. 

Něguši,  Něgušovci,  Negoši,  panovnický 
rod  v  Černé  hoře. 

Nehemiáš ,  hebr.  jm.  muž.,  útěcha  Pá- 
ně :  N.  z  rodu  Jurlova,  Číšník  krále 
Artaxerxe  Longimana,  dosáhl  povo- 
lení, aby  mohl  židy  ze  zajetí  Baby- 
lonského do  vlasti  nazpět  uvésti, 
kteréžto  skutky  vypsány  jsou  v  knize 
ĎfehemiáŠove  čili  druhé  Esdrášově. 

Nei,  pers.,  trubka. 

Neitha,  božství  egyptské,  jež  vyzna- 
čovalo ducha  světem  vládnoucího. 

Neklaň,  kníže  Pražský,  sedmý  z  rodu 
Přemyslova,  přinucen  k  vojně  proti 
Vlastislavovi  Luckému;  dle  něho  na- 
zývala se  na  st.  Vyšehradě  věže  —ka. 

Nekragogos,  řc,  vůdce  mrtvých. 

Nekrasa,  ataman  kozáčky,  nechtěje  za 
Kateřiny  II.  poddati  se  Rusku,  od- 
vedl po  ztroskotání  Síče  r.  1775  ně- 
kolik tisíc  kozákův  (Nekrasovce)  k 
visti  Dunaje,  kdež  se  s  nimi  usadil. 

Nekro-fobie,  štítění-se  mrtvol;  —grafie. 
z  řc,  dějiny  mrtvých  ;  —kaustie,  u- 
palování  mrtvých ;  —lafrie,  ctění  n. 
vzývání  mrtvých  ;  —  log,  seznam  ze- 
mřelých ;  2.  zpráva  o  zemřelém  s  je- 
ho životopisem;  —logie,  dějiny  mrt- 
vých ;  —mant ,  zaklinač  mrtvých  ; 
—mantie,  zaklínání  mrtvých;  —poliš, 
mrt.voliště.  město  mrtvých  ;  —  se*  —sis, 
mrť,  mrtvina ,  mrlina ,  mrtvé  maso  : 
mrť  kostní ;  —skopie,  ohledání  mrt- 
voly. 

Nektar,  řc,  nápoj  nesmrtelnosti,  ná- 
poj bohův ;  —ina,  mednice ;  —ium, 
medník. 

Nel,  —  ty,  ang.  jm.  žen.,  v.  Helena. 

nel  tempo,  it.,  v  časomíře. 

Nelke,  ném.,  karafiát. 

Nemeické  hry  st.   Rekův,    odbývaly  se 


ke  cti  Zeusovi  každý  třetí  rok  u  mě- 
sta Nemei  ;  Nemcický  lev,  ohromný  1., 
jehož  Herkules  přemohl  u  m.  Nemei. 

Nemen,  něm.  Memel,  řeka  Polskem  a 
Litvou  tekoucí. 

Nemes-is,  řc. ,  nevole,  rozmrzelosť;  2. 
v  baj.,  bohyně  msty;  —  ú«s,  jm.  muž., 
mstitel. 

nemo,  lt.,  gen.  neminis,  nikdo ;  n.  ante 
morteni  beatus,  nikdo  není  před  smrtí 
(za  živa)  šťasten  ;  n.  <propheta  in  sua 
patrici,  lt.,  žádný  není  prorokem  ve 
své  vlasti;  neminem  time,  neboj  se 
nikoho. 

Nemor-álie,  z  řc.  i  lt.,  slavnosti  v  há- 
jích: —alis,  lt.,  hajní;  —osae,  hajní 
rostliny ;  —osuš,  lt.,  lesnatý  ;  nernos, 
řc,  nemus,  lt.,  háj,  les. 

Nems  v.  ichneumon. 

Němsteh,  něm.  Nemtift,  m.  v  Stýrsku. 

Nenia,  lt.,  pohřební  zpěv. 

Nenufar  v.  nufar. 

Neo-fyt,  řc,  novoobrácenec  (na  víru), 
novosvěcenec,  nováček;  —grafie,  z 
řc,  nový  spiísob  psaní  ;  —log,  novo- 
tář  ;  —logický ,  novotářský  ;  —logie, 
—logismus ,  novoty,  novotářství:  2. 
novomluv,  nové  slovo;  3.  tvoření  no- 
vých slov ;  —pedagog ,  vychovavatel 
dle  nového  návodu ;  —ráma,  novozor, 
kruhozor  ;  —terismi%  novotářství. 

Nepenthes,  řc.,  prostředek  tišivý. 

Nepomyšl ,  něm.  PomeiseL  m.  v  Ce- 
chách. 

Nepos,  lt.,  svatan .  bratrovec ,  sestře- 
nec ;  nepotismus,  strejčkování ,  pod- 
porování příbuzných  k  nabytí  úřa- 
dův atd. 

Neptun,  —  «s,  v  lt.  baj.,  bůh  a  vládce 
moře  ;  —ismus,  náhled  přírodozpyt- 
cův,  že  naše  země  povstala  působe- 
ním vody;  přívrženci  toho  učení  šlo- 
vou —isté;  —ova  pošto,  slově  dávání 
zpráv  do  láhví    n.    plechových    skří- 


Nequam 


229  — 


vNibelungenlied 


nek,  ježto  při  rozbiti  korábu  do  mo- 
ře házejí. 

Nequ-am,  lt.,  ničema  ;  —iťuw,  pl.,  lt., 
ničemnosti,   ničemné  koňsky.         [ská. 

Neretva,  it.  Narenta,    řeka  jilioslovan- 

Nereus,  v  řc.  baj.  ,  .bůžek  mořský, 
jehož  50  dcer  šlovou  Nereidkp. 

Nerites,  řc.,  plavka,  plavnice  (mlž). 

Nero,  ukrutný  císař  římský  r.  54 — 08 
po    Kr. 

Nerterologie,  řc,  nauka  o  tělesích  pod- 
zemských. 

Nerthus,  v  něm.  haj.,  bohyně  země. 

Nerv,  čiv ,  Čiva,  čila,  Šlacha,  jíž  se 
vodí  čití  n.  cit  po  tele  lidském  ;  —  en- 
fieber,  něm.,  horučka  nervová,  žeha- 
vicc,  hlavniČka;  —  ina,  prostředky  k 
posílení  nervův ;  —osuš,  nervnatý,  sil- 
ných nervav. 

Nescientia,  lt.,  nevědomost;  nescio,  lt., 
nevím;  nešetře,  lt.,  nevěděti. 

Neskbi,  běžné  písmo  arabské. 

Nesologie,  řc,  učení  o  ostrovích;  ne- 
sos,  řc,  ostrov. 

Nesteia,  tiestia,  řc,  půst. 

Nestor,  moudrý  zkušený  Jtréd  Pylos- 
ský,  jenž  ač  stár,  šel  s  Reky  do  vál- 
ky Trojanské  a  zvláště  co  rádce  se 
vyznamenával;  2.  N.,  1056 — 1116, 
mnich  v  Kyjeve  ,  psal  pamětikodný 
letopis  od  stvoření  světa  až  po  svůj 
věk;  3.  iV.,  —  ius,  r.  427  patriarcha 
Cařihradský,  jenž  v  p.  Marii  neu- 
znával bohorodice  ;  jeho  přívrženci 
sluli  —iáni,  jeho  učení  —ianismus. 

ne  sutor  ultra  crepidam  v.  crepida. 

Nett,  fr.,  švarný,  čacký,  kloudný,  či- 
sťounký ;  — eté,  švarnosf,  čistota;— o, 
na  čisto,  z  čistá ;  2.  čistý  výnos  n. 
užitek.  [not. 

Neumy,  staré    známky    hudební   místo 

Neur-algie,  z  řc,  bolest'  nervů;  —  as- 
thenie,  slabost  nervů ;  —ilyma ,  po- 
nervnice ;    —itikum,    —otikum,    lék  k 


posílení  nervů ;    —itis,    zánět    nervů, 
zapálení  nervů. 

Neuro-bat,  tanočník  po  provaze ;  —  dý- 
me, bolesf  nervů;  —gvafie,  nervopis; 
—logie*  nervozpyt,  nervoznalství,  u- 
čení  o  nervích  ;  —mn,  vřed  nervový ; 
—n,  řc,  nerv  ;  —pathie,  nemoc  ner- 
vů; —pleva,  siťokřidlí  hmyz  i  ;  — py- 
ra,  horučka  nervová,  hlavnička,  že 
havice  ;  —se,  —sis,  nemoc  nervů  ;'— ti- 
kům v.  neuritikum ;  —tomie.  pytvání 
nervů. 

Neutr-alis,  lt.,  —cílní,  ni  jakový;  stře- 
dní, nestranný,  oboje  ti  lý  ;  —alisovati, 
zobojetniti;  —  alita,  nestrannosť  ;  —um, 
střední  rod  (v  mluvnici). 

Neuvaine  (névén),  fr.,  devítidenní  po- 
božnosf. 

Nevado,  šp.,  sněžník,  sněžka,  vrch 
sněhem  n.  ledem  pokrytý. 

Neveu  (nVé),  fr.  v.  Neffe. 

Nevolník,  člověk  pánu  svou  osobou 
poddán}''. 

Nevralgie  v.  neuralgie. 

Newgate  (ňúgét  ==  nová  brána),  ang., 
veliká  věznice  v  Londýně. 

Nexus,  lt.,  spojení,  spojitost ;  n.  feu- 
dalis ,  svazek  n.  závazek  manský; 
n.  subditelae,  závazek  poddanský: 
in  nexu,  ve  spojení  (obchodním). 

Nezamysl,  kníže  Český,  následovník 
Přemyslův. 

Nezider,  —ské  jezero,  něm.  Neusiedler- 
see,  jezero  v  Uhřích  6  [Jínil,  blíže 
hranic  Rakous.  [Americe. 

Niagara,   ohromný  vodopád  v     severní 

Niais  (nyé) ,  fr. ,  hnízdoš,  néoperenec 
(pták)  ;  2.  hlupák  ,  trulant ,  ťulpas  ; 
—e  (nyés),  fr.,  hloupá  ženština,  lil. 
husa  ;  —erie,  hloupost,  trulautství. 

Nibelungenlied,  staroněmecká  báseň  z 
13.  století,  jedná  o  příhodách  Nibe- 
lungů, t.  j.  dětí  mlhy  n.  temnosti  za 
času  Attily  okolo  let  430—440. 


Nicefor 


—  230  — 


Nivellírdiopter 


Nicefor,  z  řc  Nike/oros ,  jm.  muž., 
Vítězoslav,  vítěz. 

Nicejské  koncilium,  okolo  r.  325  ve 
městě  Nicei  v  Bithynii,  na  němž  bylo 
Arianšké   učení  zavrženo. 

Nicot-iana,  tabák,  pojmen.  dle  Fran- 
couze Nicota,  jenž  jej  v  16.  stol.  pr- 
vní do  Francouz  přinesl ;  —ianin, 
— ?'«,  tabákovina,  jedovatá  žíravina  v 
tabáku  obsažená. 

Nidor,  lt.,  pára,  výpar. 

Niěce  (nyés),  fr.  ,  obyc.  niéska,  nef, 
dcera  bratrova  n.  sestřina. 

Nieder-lage,  něm.,  sklad,  — iŠtě ;  —lan- 
de,  něm.,  Nizozemí. 

Niello,  deska  n.  plotna  kovová,  na  níž 
vyrytá  kresba  je  natřena  černí. 

Niete,  nicka;  cbyba  v  loterii. 

Niffelheim,  v  nor.  baj.,  mlhový  svět, 
půlnoční  svět,  též  peklo. 

Nigaud  (ňygó) ,  fr. ,  hlupák ,  trulant, 
hňup. 

Nigella,  lt.,  černucha,  černý  kmín. 

Nig-er,  —  ra,  —rum,  lt.,  černý,  — ná, 
— né;  —rin,  černokam;  —ritie,  Čer- 
nošsko, země  Černochův  v  Africe; 
—romant,  Černokněžník ;  —romantie, 
černokněžnictví. 

Nígua,  jinak  chtíce,  nehetnice,  podne- 
hetnice  (obtížný  hmyz  v  Americe). 

nihil,  skrác.  nil,  lt.,  nic;  n.  non,  vše- 
cko ;  n.  ad  rem,  to  nic  nedělá ;  —is- 
mus, nicota ;  učeni  o  nicotě  ;  —itas, 
ničemnosf. 

Nike,  řc,  vítězství  ;v2.  v  řc.  baj.,  bo- 
hyně vítězství,  u  Římanův  Yictoría ; 
—foros  v.  INicefor  ;  —terie .  slavnosti 
vítězské. 

Niko-dem,  —démos,  —laus,  skrác.  Ni- 
Mas,  Klaus,  Mikoláš,  Mikuláš,  řc, 
jm.  muž.,  lido vládce ;  —govic  ==  ni- 
kohovic,  t.  j.  ničí,  žertovně  v  Černé 
hoře  o  člověku,  jenž  nikoho  nemá, 
sirotek. 


Nikša,  srb.,  Nikola,   Mikoláš. 

Nil,  hlavní  řeka  v  Egyptě,  která  svý- 
mi každoročními  zátopami  Činí  zemi 
úrodnou  ;  2.  nil.  lt..  v.  nihil ;  —ometer. 
sloup  k  měření  zátop  řeky  Nilu  ; 
—pfevd,  hroch. 

Nimbus,  jasný  věnec  n.  záře  okolo 
hlav  svatých  ;   záře  svatosti. 

Nimietas,  lt.,  přílišnosť;  nimis,nimium, 
lt.,  příliš,  veimi  ;  n.  obscure  ,  velmi 
temně :  omne  nimium  nocet ,  všeho 
moc  škodí. 

Niobe,  v  řc  baj. ,  dcera  Tantalova, 
žena  Thebského  krále  Amřiona,  mat- 
ka 7  synův  a  7  dcer ;  poněvadž  po- 
hrdala Latonou,  jež  měla  než  2  dít- 
ky, Apollona  a  Dianu,  byly  jí  všecky 
děti  šípy  usmrceny  a  N.  pak  zoufal- 
stvím zkameněla. 

Nippes  (nyp),  fr.,  ženská  strůje. 

Nisan,  heb.,  jarní  měsíc,  z  polovice 
března  do  polovice  dubna. 

Nische,  něm.,  výklenek. 

uisi,  lt.,  jestli  ne  .  .,  pokud  ne  .  .;  ni- 
hil nisi,  nic  než  ,  jedině  leč ;  nemo 
nisi,  nikdo  leč. 

Nisus,  lt. ,  snaha,  pud;  2.  krahujec 
(dravec)  ;  n.  forviativus,  tvořivost. 

Nišan,  pers.,  list  knížete  ;  —dži,  tajný 
písař,  státní  sekretář  sultánův ;  —ifti- 
char  (=  znamení  slávy),  řád  turecký 
založený  Mahmudem  II. 

Nitor,  lt.,  lesk,  okrasa,   spanilosf. 

Nitra,  něm.  Xeitra,  m.  na  Slovensku 
v  Uhřích. 

Nitr-at,  v  lučbě.  dusičnan  ;  —el,  duši- 
čník  ;  —ogen,  dusík;  —um,  lt.  z  řc, 
ledek,  sůl  skalní. 

Niv-eau  (nivo),  fr.,  vodováha ;  2.  vo- 
dorovnosť,  vodoroveň,  hladina  (vo- 
dní) ;  au  n.  (ó  nivo),  fr.,  vodorovně; 
—ellement  (ny  vehnán),  fr.,  —ellování, 
měření  svahu;    —ellirdiopter ,    svaho- 


Nivelovati 


—  231 


Nominelní 


měrné  prohledítko ;  —elovati  ,  svah 
země  měřiti. 

Nivose  (nyvós),  fr.,  sněžen,  měsíc  sně- 
hu (od  21.  prosince  do  19.  ledna)  v 
kalendáři  někd.  Francouzské  repu- 
bliky. 

Nix,  gen.  nivis,  lt.,  sníh ;  2.  iV.,  vodní 
mužík;  —e,  vodní  žínka. 

Nizam,  ar.,  řád,  pořádek;  2.  n.,  —  dŽe- 
did,  řadové  vojsko  turecké;  3.  N.t 
titul  knížete  Děkanského  v  Indii  vý- 
chodní. 

Nizozemí,  Nizozemsko  ,  něm.  Nieder- 
lande,  země  Belgie  a  Holland  pospolu. 

Noach,  obyč.  Noe,  hebr.  jm.  muž., mír ; 
N.  jediný  se  svou  rodinou  zachován 
byl  z  milosti  boží  po  čas  potopy  v 
korábe  (archa),  na  rozkaz  boží  udě- 
laném; —ovci,  —idi,  synové  Noacho- 
vi :   vSem,  Chám  a  Jafet. 

Nob-ilis,  lt.,  noble  (nóbl),  fr. ,  vzácný, 
ušlechtilý,  šlechetný,  urozený,  vzne- 
šený;  —ilitas,  lt.,  vzácnosť,  ušlechti- 
lost, vznešenost ;  —ilitovati,  na  šlech- 
tictví  povýšiti;  —Hity,  vyšší  šlechta 
v  Anglicku ;  —lesse,  fr.,  urozenstvo, 
šlechta  ;  2.  urozenství,  šlechtici  ví. 

Nobody,  an.,  nikdo  ;  nepatrná  osoba. 

Nocka,  nocleh  u  Slovákův. 

Noctambul-atio ,  —ismus,  lt.,  náměsi- 
čnictví ;  —  us,  lt.,  náměsíčník. 

noctu,  lt.,  v  noci;  noctua,  lt.,  sova. 

Nocturn-us,  lt.,  —e  (noktyrn),  fr.,  no- 
ční zpěv.  [uzlina. 

Nod-osus,  lt.,  uzlovatý ;  —  us,  lt.,  uzel, 

Noe  v.  Noach. 

Noel,  fr.,  (z  lt.  natalis  [dies]  =  den 
narození),  vánoce ;  vánoční  píseň  o 
narození  Pána  Ježíše. 

Noema,  řc,  myšlenka. 

Noetis,  pečivo  z  pšeničného  sladu  na 
těsto  ztlučeného,  cukrem  a  kořením 
zadělané. 

noir  (noár),  fr.,  čerň,  černota. 


nojoso,  it.,  nudně. 

Noleggio  (noledžo)  v.  nolis. 

nolens  volens,  lt.,  chtě  nebo  nechtě ; 
noli  me  tangere,  lt.,  nechtěj  se  mne 
dotýkati,  nedotýkej  se  mne. 

Nolis  (nolí),  nolissement  (nolisman),  fr., 
no/o,  it.,  noleggio  (noledžo),  it.  ,  na- 
jmutí n.  naložení  lodí;  nolisovati,  loď 
najmouti. 

Noma,  z  řc,  rak,  rozjídavý  vřed  ;  n. 
herpeticum,  vřed  lišejovatý;  -dirký, 
kočovný,  pastevnický  ;  —disovati,  ko- 
čovati, sem  tam  se  stěhovati ;  —do- 
vé,  —des,  kočovníci,  obyvatelé,  kteří 
se  sem  tam  stěhujou. 

Nomarch,  z  řc.,náměstník,  raístodržící. 

Nomen.  gen.  nominis,  lt.,  jméno  ;  n.  et 
omen,  jméno  a  jeho  význam ;  nomen 
nescio,  skrác.  JS.  N,  jména  nevím  : 
in  nomine,  ve  jméno,  ve  jménu:  meo 
nomine,  mým  jménem,  ve  jméno  mé, 
ode  mne;  nomen  adjectivum,  jméno 
přídavné;  n.  appellativwn,  jm.  nazy- 
vací  n.  obecné ;  n.  collectivum ,  jm. 
(podstatné)  hromadné  ;  n.  gentile,]m. 
rodové;  n.  materiále,  jm.  hmoty;  n. 
patronymicum,  jm.  rodinné ;  n.  pro- 
prium,  jm.  vlastní:  nomina  activa, 
jmění,  jež  se  má  za  někým  pohle- 
dávati;  nomina  passiva,  dluhy;  —cla- 
tor,  It.,  jmenovatel,  kniha  jmen;— e/a- 
tura,  lt.,  seznam  jmen,  jmenosloví. 

Nomin-a,  pl.,  lt.,  v.  nomen ;  —alis,  lt., 
—ální,  jmenovitý,  udaný,  naznačený; 
—ant,  navržený  poruČník  u  soudu ; 
—atim,  lt..  jmenovitě,  ze  jména;  —a- 
tio,  lt.,  jmenování,  pojm. ;  n.  auctoris, 
udání  původovo  či  žalobníkovo ;  —a- 
tiv,  —ativus,  jmenovatel,  jmenovník, 
jmenovka  ;  v  mluvnici  sklon  Čili  pád, 
jenž  jména  věcí  udává,  právě  tak  jak 
jsou  bez  přírostku  a  přípon ;  —ator, 
lt.,  jmenovaný  Či  navržený  poručník 
u  soudu ;  —  elní  v.  nominální. 


Noraodidakt 


—   232 


Kota 


Nomo-didakt,  z  řc,  zákonník,  znalec 
zákonúv  :  —fglax,  z  řc,  strážce  za- 
kouřiv; —graf,  pisatel  n.  sběratel  zá- 
konúv ;  —grafie  ,  sepsání  zákonúv  ; 
—kanón,  sbírka  zákonúv  řecké  církve 
od  r.  883  ;  —kratie,  vláda  zákona, 
vl.  zákonnická  ;  —logie,  nauka  o  zá- 
konodárství ;  —machie,  popírání  zá- 
kona ;  —thesie,  zákonodárství ;  —the- 
tika,  nauka  o  zákonodárství. 

Nompareille  v.  nonpareille. 

non.  lt.  a  (non)    fr.,  ne. 

Non-a,  lt.,  devátý  ton  od  základního ; 
2.  n.  (hora),  devátá  (nyní  3rí)  hodina 
denní  a  církevní  modlitby  k  ní  usta- 
novené ;  —ae,  v  starořímském  kalen- 
dáři pátý  den  v  měsíci  vyjímaje  bře- 
zen, květen,  červenec  a  říjen,  v  nichž 
připadaly  na  7mý  den;  —agenarius, 
devadesátiletý  .  —agiata,  lt.,  devade- 
sát; —agium,  lt.,  devítina ,  devětina, 
devátá  čásť ;  —agon ,  devítiuhelník  : 
—andria,  devítimužstvo  (v  rstl.)  ;  — e 
v.  nona;  —  ens,  nic,  nicota,  nemožná 
věc ;  —etto,  it.,  hudební  skladba  na  9 
hlasův;  —existentia  ,  lt.,  nebytí,  ne- 
jsoucnosf;  —chalance  (nonšaláns),  fr., 
nedbalost ;  —ius,  drobuítko,  nástroj  k 
zdrobňování  stupňů  v. 

Nonne,  něm.,  jeptiška,  řeholuice,  mniška. 

Nonpareille  (noiuparelj),  fr.,  neporovna- 
telné (zboží,  písmo  atd.). 

non-plus-ultra,  lt.,  nic  přes  ton.  nadto. 

Nonsens,  z  lt..   nesmysl. 

non  tanto,    it.,  non  troppo,  it.,  nepříliš. 

Noppe,  uzlíček  v  sukně. 

Nora,  rus.  (Hopá),  brloh,  doupě,  jáma 
některého  zvířete. 

Nord,  něm.,  sever,  půlnoc;  —ický,  se- 
verní ;  —ost,  severovýchod  ;  —pol,  se- 
verní točna;  —  see  ,  severní  moře; 
—vcest ,  severozápad;  —wind,  severní 
vítr.  [lasičce. 

Norek,  rus.    (HopÓKt),     zvíře    podobné 


Noria,  šp.,  svlažovadlo ;  studně  n.  ná- 
doba ke  svlažování  polí  ve  Španělích. 

Norimberk,  něm.  Nůrnberg,  m.  v  13a- 
vořích.  [dře. 

Norka,  rus.  (HÓpjca),  zvíře  podobné  vy- 

Norm-a,  lt. ,  pravidlo,  předpis;  2.  v 
knihtiskařství,  skrácený  název  knihy 
na  první  straně  každého  archu  pod 
řádkami  ;  3.  den  vyznamenaný ,  v 
němž  nesmějí  se  odbývati  žádné  sla- 
vnosti ani  hudby  ;  ad  —am,  lt.  ,  dle 
předpisu:  —  ale,  pravidlo,  předpis;  2. 
čára  rovnopádná,  č.  kolmo  jdoucí,  zá- 
važaiee,  spadnice:  —alita,  pravidel- 
nosf  ,  řádnosť :  —álni.  pravidelný; 
—alka,  —álni  škola,  šk. ,  zřízená  dle 
jistých  pravidel,  jež  vláda  ustanovila. 

Normann-i,  —  ové,  t.  j.  seveřané,  oby- 
vatelé Norska  Či  Norvežska,  Dánska 
a  Švédska,  kteří  ve  středověku  veli- 
ké výpravy  pomořské  podnikali. 

Norm-ativní,  z  lt.,  upravující ;  —ovati. 
—irovati,  upravovati. 

Norny,  v  nor.  baj..  tři  bohyně  času  a 
osudu. 

Norsko,  JSorveqy,  země  na  poloostrově 
Skandinávském,  jež  hraničí  se  Švédy. 

nosce  te  ipsum,  lt.,  znej  sám  sebe. 

Nos-eleia ,  řc.  ,  choroba ;  —odochium, 
nemocnice  ;  —ografie,  popis  nemoci ; 
—okomie,  ošetřování  n.  hlídání  nemo- 
cných ;  —ologie  v.  patli ologie. 

Nossa,  v.  nor.  baj.,  bohyně  půvabu. 

Nost-algie,  —omanie,  z  řc.  ,  touha  po 
domové,  domácí  nemoc  :  —  os,  i-';.,  ná- 
vrat ;  —  y,  pl.,  návraty  řeckých  hrdin 
z  války  Trojanské. 

Nost-er,  —  ra,  —rum,  lt. ,  náš,  naše; 
— ras,  gen.  —ratis,  náš,  našinec  ;  pl. 
—rates,  našinci,  krajané. 

Not-a,  lt.,  známka,  znamení:  2  vyjá- 
dření písemné,  poznamenání,  poznám- 
ka ;  krátká  zpráva,  krátký  účet ;  do- 
pis ;  úpis  n.  př.    n,    bankovní ,   bank- 


Nota 


—   283 


Nadna 


nota.  bankovka  :  u.  luidehni,  písemné 
označeni  tonu  :  ad  —am  tížiti,  pozna- 
menati, zapsati  ;  rum  —/.-',  s  poznám- 
kami ;  —  a  bene,  skrác.  NB.  zname- 
nej dobře,  pamatuj  dobře:  —abtlis. 
lt..  pamětihodný  ;  —abilitas,  paměti- 
hodnou :  —ablú&,  fr.,  obyč.  —úhlové, 
nejpřednější  občané,  užší  výbor  ně- 
kdejších stavův  ve  Franeouzsku  ; 
—aUjie,  z  ve.,  bolest  v  zádech  :  —ár, 
z  lt.  —arius.  veřejný  písař  listin  ;  o- 
soba  ustanovená  k  jistým  právním 
úkonům ;  —ata,  lt.,  pl.  ,  poznámky, 
poznamenání ;  —  e  v.  nota ;  —el  v. 
notnla  ;  —etur  nomen,  lt.,  skrác.  X. 
iV.,  jméno  af  se  poznamená;  —ifika- 
ce,  z  lt .  zaznamenání,  návěstí :  —  i- 
fikovati,  zaznamenati,  návěští  dáti.  o- 
známiti;  —io,  lt..  pojem  o  něčem,  p. 
něčeho  ;  —irovati,  —ovati,  poznamena- 
ti, zazn.  ;  —ista,  písař  not  lmdebních; 
—itia.  lt.,  obyČ.  —  ice,  něm.  —  iz,  vě- 
domost o  něčem,  zpráva ;  zápisky  ; 
ad  —itiam ,  k  vědomosti  ;  —izbucli. 
něm.,  kniha  poznámek;  —orický ,  z 
lt.,  vůbec  známý,  rozhlášený  ;  -orie- 
té,  fr.,  rozhlášenost  ;  —ovati  v.  noti- 
rovati ;  n.  si  s  někým  ,  souhlasiti  s 
někým. 

Notre-Dame  (notrdam),  fr.  =  naše  pa- 
ní, panna  Maria  :  zvi.  veliký  kostel 
]).   Marie  v  Paříži. 

Nott-orno,  —urno,  —urnino,  it.,  noční 
zastaveníčko  n.  liudba  n.  zpěv  v. 
noctumus. 

Notula.  lt..  malá  poznámka,  krátký  ú- 
cet;  krátký  spisek. 

Notus,  tt.,  notos,  řc,  vítr  jižní,  v.  jiho- 
západní, [cnmel. 

Nouet  (nůé),  fr.,  pytlíček  s  bylinami  ; 

Nougat  (nug-á),  fr.,  cukrové  pečivo  s 
ořechy  n.  mandlemi. 

Noumenon,  řc,  věc  rozumová,  předmět 
nadsmyslný. 


Nouv-eauté  (nuvoté),  fr.,  novinka,  no- 
vota ;  —  dle.  (nnvel),  fr.,  novina,  no- 
vá  zpráva. 

Nov-ale,  novina,  nové  role  :  —atio,  lt.. 
(•línova:  —ator,  obnovovatel :  —é  mě- 
sto, něm.  I\eustadt ,  it.  Cdta  vuova, 
jm.  rozličných  měst  ;  — é zámky,  něm. 
NeuhaiLsei,  m.  v  Uhříeli ;  —clla,  it., 
krátká  povídka  novinka);  2.  nové 
nařízení,  dodatek  zákona;  —elleta, 
•  it.,  krátká  veselá  povídka;  —ellista, 
spisovatel  novel.  sp.  povídek;  —em, 
lt.,  devět;  —ember,  lt. ,  měsíc  listo- 
pad (litý,  původně  Mý  měsíc  v  ro- 
ce) ;  —pna .  devítidenní  pobožnost ; 
—enola,  devaternice  ;  devět  spojených 
not ;  —  ic,  nováček,  žák  n.  mnich  na 
zkoušku  přijatý:  —iciát,  čas  zkou- 
šky :  —icka,  řeholnice  Či  jeptiška  na 
zkoušku  přijatá  :  —ilunium,  nový  mě- 
síc; —itas,  lt.,  —itát,  něm.,  novina; 
—itáten,  pl.,  novinky;  —us,  —a,  —  um, 
lt.,  nový,  — á,  — é  ;  Aorao  —  m-s,  nová- 
ček, nový  šlechtic;  —  um,  něm.,  no- 
vé,—ého.  novina  ;  pl.  — a,  noviny  ;  de 
—o,  z  nova  ;  —um  testarmntum,  skrác. 
V.   T,,  nový  zákon. 

Nový  Sad,  něm.  Neusatz,  m.  ve  Voj- 
vodině  srbské  na  Dunaji. 

Nox,  gen.  noctis.  lt.,  noc  ;  2.  bohyně 
noci ;  —a,  lt.,  škoda  ;  2.  učinění  ško- 
dy, uŠkozoní. 

Noyade,  fr..  utopení  (v  čas  francouz- 
ské revoluce). 

Nuance  (nyáns),  fr.,  stínování :  nástin. 
odstinek  ;  nyansovati,  stíniti,  nastiňo- 
vati, odstiňovati. 

Nub-ecula,  lt.,  obláček  ;  —  es.  lt.,  oblak  ; 
—His,  lt.,  dospělý  ;  —ilosus  ,  lt.,  o- 
b  lačný. 

Nucleus,  lt.,  jádro. 

Nud-atio.  lt  ,  obnažení :  —ipedalové,  bo- 
sonožci.  blouznivá  sekta  křest  v  6. 
stol.  ;  —itas,  lt., nahota  ;  —  us,  lt.,  nahý. 


Nu  far 


—  234  — 


ob 


Nufar,  z  re.,  leknín,  stulík,    vodní  rů- 
že (rstl.). 
Nug-acitas,  lt.,  šaškovitosf;    — ae,     lt., 

Sasky  ;  —atorium,  Šibřinky,  žvasty. 
Nukir,  jezdec  tatarský,  nešlechtický. 
Null-a,  z  lt.,  nic,  nicka  (0) ;  —a  dies 
sine  linea,  lt.,  žádný  den  bez  Čárky  ; 
—a  ratione,  na  žádný  spůsob ;  —a  re- 
gula  sine  exceptione,  lt. ,  žádné  pra- 
vidlo bez  výjimky  ;  —ani,  mniši  fran- 
tiškáni;  —ijikace,  zničení,  zrušení; 
—itas,  lt.,  nicota,  zmatek,  neplatnost ; 
— us,  —a,  —um,  žádný,  — ná,  — né. 
Numer-ale  (nomen),  lt.,  jméno  n.  slovo 
číselné,  číslo,  číslovka ;  —drní,  čísel- 
ný; —atio,  lt.,  — ace,  číslení,  číslová- 
ní ;  —atoi\  čitatel  zlomku  ;  —ický,  čí- 
selný, písmenný ;  —o  v.  numerus  ;  —  o- 
vati,  Číslovati,  čísly  znamenati ;  —  us, 
lt.,  počet,  Číslo;  2.  rozměr ;  iiměr,  ú- 
niěrnosf;  —o,  skrác.  Nro.,  IVo.,  dle 
čísla;  sub  —o,  pod  číslem;  al—  o,  it., 
dle  Čísla,  po  Číslu ;  —i  =  čísla,  čtvr- 
tá kniha  Mojžíšova,  v  níž  se  vypo- 
čítává množství  lidu  Izraelského. 
Numismat-ický,  penezoznalecký,  min- 
cezn. ;  —  ik,  penězoznalec,  mincezn.  ; 
— i/ca,  penězoznalectví,  mincezn.,  pe- 
nězověda ;  —ografie,  popis  peněz  n. 
mincí. 
Numm-arius,  lt.,  peněžní  ;  —ularius,  pe- 
něžník,  penězoměnec ;  —  ulit ,  peníz- 
kokam  ;  —  us,  lt.,  mince. 
Nunc-iant,  z  lt.,  oznamovatel,    udava- 


tel ;  —  iat,  oznámený,  udaný;  —iatio, 
lt.,  oznámení,  ohlášení,  opověď ;  — i- 
atura,  vyslanectví;  —  ius,  vyslanec, 
posel,  zvi.  papežský. 

Nuncupat-a  voluntas,  lt.,  vyslovená  vů- 
le ;  —  io,  lt.,  jmenování  n.  přijetí  za 
dědice  ;  —ivum  testamentům,  ústně  u- 
činěuá  poslední  vůle. 

Nuntius  v.  nuncius. 

Nupt-a,  lt.,  zasnoubená  ;  —  iae,  lt.,  svat- 
ba, sňatek ;  n.  nefariae,  sňatek  nedo- 
volený ;  —ialis,  lt. ,  svatební. 

Nutatio,  lt.,  kývání;  2.  chvěni  osy 
zemské. 

Nutr-icatio,  lt.  ,  kojení;  —ientia,  pl., 
prostředky  krmiči;  —imentum,  lt.,  kr- 
midlo,  krmivo  ;  —itio,  lt.,  krmení,  vý- 
živa ;  —itivni,  krmivý ;  —  ix,  lt.,  koj- 
ná; —itor,  krmitel,  vyživovatel. 

nutus,  lt.,  kývnutí. 

nux,  gen.  nucis,  lt.,  ořech ;  in  nuce, 
v  oříšku,  t.  j.  stěsnaně,  sevřeně. 

Nymf-a,  z  řc.  —  e,  pl.  —  y,  srb.  vily.  po- 
lobohyně,  jež  vládly  rozličnými  obo- 
ry zemskými  n.  př.  auloniady  =  nym- 
fy v  údolích ;  dryady  =  n.  lesní  ; 
leimoniady  =  nymfy  luční ;  limnady 
—  n.  jezerní;  najady  =  n.  pranie- 
nův ;  nereidy  —  n.  vodní ;  oready  ~ 
n.  horní;  potamidy  =  n.  říční;  —  aea, 
stulík,  leknín,  vodní  růže  (rstl.)  ;  —  e- 
um,  místo  posvěcené  nymfám  ;  —  o- 
manie,  zvilení. 

Nyxis,  řc,  bodnutí. 


O 


0',  před  irskými  jmenv  tolik  co  of  — 
z,  na  př.  aConnelh,  O.  A.  M.  D.  G. 
—    omnia    ad   majorem    Dei  gloriam, 


všecko    ku    věČŠí 


Dei 
slávě   boží 


(heslo 


jesuitské) ;    Oct.    =    October ;    Op.    = 

ojms. 
Oasa,  úrodná  krajina  v  poušti. 
ob,  lt.  předl.,  pco  ;  2.  proti,  k. 


Obaudice 


235  — 


Ocelh 


Obaudice,  z  lt.,  nedoslýchavost. 

Obdu-cent,  ohlcdavatel  mrtvých  těl; 
—kce,  obvod,  ohledání  mrtvých  těl  ; 
—kovati,  —c/rovati,  ohledávati  mrtvá 
těla  ;   —  race,  zatvrzení ;  —  zelosf. 

Obel-isk,  pamětný  sloup  ;  —os,  ležatý 
oštěp  (známka  podezřelého  místa  ve 
spise). 

Oberon,  král  duchův. 

Oberstlieutenant,něm.-fr.,podplnkovník. 

Obex,  lt.,  hráz,  překážka. 

obiit,  lt.,  umřel,  — la. 

obiter,  lt.,  povrchně  ,  zběžně ,  mimo- 
chodem. 

Obituarium,  lt.,  seznam  zemřelých. 

obitus,  lt.,  smrť,  skonání. 

Objekce,  z  lt.,  námitka. 

Objekt,  předmět;  — zvita,  —ivnost,\>reá- 
mětnosf ;  —ivni,  předmětný,  předměto- 
vý ;  —ovati,  předmětiti ,   zpř.,  —niti. 

Oblat-e,  oplatek  na  pecetění ;  2.  chleb 
obětní;  —io,  lt.,  podání,  obětování; 
—orium,  list  návěštný,  1.  nabízecí  (v 
kupectví). 

Oblig-ace,  zavázání-se  k  Čemu;  záva- 
zek, povinnost ;  2.  dlužní  úpis  ;  —  á- 
tní,  povinný,  zavázaný  ,  nevyhnutel- 
ný ;  —eance  (obližáns),  fr.,  úslužnosť, 
zdvořilost;  —o,  it.,  povinnost,  záva- 
zek (kupce). 

Obli-quus,  lt.,  nepřímý,  šiký,  kosý  ;per 
—quum,  oklikami ;  —iterace  ,  zničení 
(písma)  ;  —  vio,  lt.,  zapomenutí. 

Oblong-us,  lt.  ,  podlouhlý ,  obdélný  ; 
— um  ,  obdélník  pravoúhelný  ,  nero- 
vnostraný  Čtyřúhelník. 

Obloquium,  odmluva.  [foukací. 

Oboe,  oboj,  hautbois,    hudební    nástroj 

Obol,  —os,  ře.,  malý  peníz  starořecký, 
6tý  díl  drachmy  ;  2.  váha  lékárnická 
s  10  granův,  [labských. 

Obotriti,  Bodrci,    větev    Slovanův    po- 

Obrok,  roční  plat,  jaký  platili  ruští  ne* 
volnící  svým  pánům. 


Obrussa,  zkoušení  zlata  ohněm. 

Obscénn-í,  oplzlý;  —  ost,  —  losť. 

Obscurus,  lt.,  v.  obskurní. 

Obsecratio,  lt.,  uprošování. 

Obsekv-ence,  —ium,  povolnosf ;  —entní, 
povolný;  —  ie  v.  exequie. 

Observ-ace,  z  lt. ,  pozorování;  —ahií 
sbor,  pozorovací  sb.  vojenský  ;  —an- 
ce,  obyčej,  zvyk;  2.  řád  klášterní; 
—anti,  františkáni  dle  přísných  pra- 
videl řádových;  —ator,  pozorovatel: 
—atorium,  pozorovatelna,    hvězdárna. 

Obsi-dian,  lávovec  ,  islandský  achát ; 
—dio,  lt.,  obklíčení,  obsazení;  —gna- 
ce,  potvrzení;  —stence,  odpor. 

Obskur-ace,  z  lt.,  zatemnění ;  —  arit,  za- 
tmivač,  zatemňovač,  temnomil ;  —an- 
tismus,  zatmivačství,  zatemňovaeství ; 
— ita,  temnosf,  temnota  ;  —  m,  temný, 
zatemnělý  ;  —ovati,  zatemniti. 

obsoletní,  zastaralý. 

Obst-aculum,  —at.  lt.,  překážka ;  —etri- 
ka,  porodnictví;  —inatio ,  lt.,  tvrdo- 
šíjnost 

Obstructio,  lt.,  zastavění,  zandání;  2. 
zácpa  (života). 

obtinere,  lt.,  obdržeti.  fsilně. 

obtorto  collo,  obráceným  krkem,  t.  ná- 

Obtur-ator,  lt.,  zavěrač  (sval);  —bace, 
zmatení,  výtržka. 

Obtus-e,  z  lt.,  otupení;  —  us,  lt.,  tupý. 

Obumbrace,  z  lt.,  ostínění ;  obvoluce, 
obvinutí. 

Occasio,  lt..  příležitost 

Occi-dent  v.  okcident;  —put,  —pitium, 
záblavek ;  —sio,  lt. ,  zabití ,  zavra- 
ždění; —tanský  jazyk ,  jaz.  jihofran- 
couzský  v  Provenci. 

Occult-a,  pl.,  lt.,  tajnosti,  skryté  věci 
—atio,  skrytí,  zatajení ;  —ator,  zatajo- 
vatel;  —e,  skrytě,  tajně. 

Occupatio  v.  okupace. 

Oceán  v.  okeán. 

Oce.Uus,  lt,,  očko, 


Ocelot 


236 


Ocher 


Ocelot,  mexický  tágr ,  pardal,  dravec 
(šelma)  z  rodu  kočkovitých. 

Octaěder  (atd.)  v.  oktaeder  (atd.);  octo 
lt.,  osm. 

Oculus,  lt.,  oko. 

Oda,  slavozpěv;  2.  tur.,  světnice,  po- 
koj ;  3.  houf  tur.  vojákův,;  —liská, 
spanilá  otrokyne  v  haréme  tureckém  ; 
—xismus,  z  řc,  svrbění  v  dásních. 

Odeion,  řc,  síň  zpěvací  n.  citací. 

Odelsthing ,  šlechtická  sněmovna  v 
Norsku. 

Ódem,  z  řc,  místní  vodnatosť. 

Odeum  v.  odeion. 

Odeur  (odér),  fr.  z  Jt.  odor,  vůně. 

Odiosus,  lt.,  nenáviděný;  odium,  lt.,ner 
návisť.  [sku. 

Odolanov,  něm.  Adelnau,  m.vPoznaň- 

Odont-agogum.  klíšťky  na  zuby;  —al- 
gie,  bolení,  zubův  ;  —algika,  prostřed- 
ky proti  bolení  zubův;  —iatrie.,  nau- 
ka o  hojení  zubův  ;  —oglyfon,  zubo- 
cist ;  —ografie,  zubopis ;  —olithos,  zu- 
bokam,  kaz  n.  rez  na  zubech;  —  olo- 
gie,  nauka  o  zubech. 

Odor,  lt. ,  vůně ,  zápach  ;  —atus  ,  lt., 
vonný,  voňavý. 

Odpor  kšaftovní,  v  právě  staročes.  zá- 
pověď  a  jako  nějaká  obstávka  ohlá- 
šením té  osoby,  jež  sobě  do  téhož 
kšaftu  něco  za  stížnost  pokládá. 

Odra,  řeka  vznikající  v  Slezsku,  teče 
do  Baltického  moře. 

Odyssea,  báseň  Homérova  o  Odysseo- 
vi  či  Ulyssovi. 

Odžak,  tur.,  ohniště;  2.  rodná;  3.  od- 
dělek  janičárův ;  4.  posádka  v  po- 
hraničně pevnosti. 

Oeil  (élj),  fr.,  oko. 

Oekonom  v.  ekonom. 

Oestrus,   lt.,  střeček. 

Oeuvres  (évr1),  fr.,  díla,  spisy. N 

Qfěr-a,  oběť  ;  —ovati,  obětovati  komu  co. 

Offa,  lt.,  sústo. 


Offens-e,  z  lt.,  útok;  2.  urážka;  —  iva, 
výboj,  výbojné  vedení  války  ;  —ivní, 
výbojný,  dorážlivý  ;  o.  válka,  výboj- 
ná  válka. 

Offert-a,  podání  ,  nabídnutí ;  —orium, 
pozdvihování  (při  mši). 

Offic-iál,  služebník,  úředník;  —ialát, 
důstojenství  officiála  ;  —ialia,  úřední 
pníce;  —iální,  —ielni,  úřední;  —lant, 
úředník;  —  ier,  důstojník  (vojenský); 
—ina,  dílna,  zvi.  lékárna,  knihtiskár- 
na ;  —inalia,  lékárnické  zboží  ;  —i- 
nální,  lékárnický,  lékařský;  —ium, 
služba,  úřad,  povinnost;  o.  diviuum, 
služby  boží;  o.  nocturnum,  půlnoční 
(jitřní)  služba  b. ;  bona  —ia  ,  dobré 
slnžby ;  ex  —io,  z  povinnosti,  úředně. 

Ofio-donty  ,  hadí  zuby  (skamenělé)  ; 
—fag,  hadožrout ;  —glossum,  hadí  ja- 
zyk (rstl.)  ;  —kefalos  ,  hadohlavec  ; 
—latrie,  ctění  hadův  4  hadoslužba; 
—lith,  hadokam  ;  —logie,  hadopis  ; 
—mantie,  hadoprava,  věštění  z  hadův; 
—ndi,  tur,,  pijáci  opije  ;  —rrhiza,  ha- 
dí kořen  (rstl.);  —  saurus,  hadoještěr ; 
—stoma,  hadohubec  (hlísta). 

Ofit,  hadec  v.  serpentin. 

Onu-chus,  hadonoš  (sbvězdění) ;  —rus, 
hadoocasec 

Ofthalm-algie,  bolení  očí ;  —iatrie,  —i- 
atrika,  léčení  oČí  ;  —ický,  oční ;  —le, 
zánět  očí  zevnější;  —itis,  zánět  očí 
vnitřní;  —ografie,  okopis  ;  —olog,  o- 
kozpytec  ;  —ologie,  okozpyt ;  —orrhea, 
slzení  očí. 

Ogre  (ogr),  fr.,  divous,  strašidlo. 

Ogruň,  něm.  Wagram,  ves  v  Rakou- 
sích.  památná   bitvou  r     1809. 

Ohře  Či  Oharka,  něm.  Eger,  řeka  v 
Cechách. 

Ohniváč,  pták.   v.  fénix. 

Ochavo,  šp.,  početní  peníz    španělský. 

Ochema,  řc.  držadlo. 

Ocher  v.  ochr. 


Oclilokrat 


237 


Omluvila 


Ochlokrat,  luzovládník  ;  —ický,  luzovlá- 
dný  ;  —  ie.  luzoyláda. 

Ochr,  —  a,  bělizna,  horní  žluť ;  —anov, 
něm.  Herrnhut,  m.  v  Lužici ;  —iasis, 
zažloutlosť  tváře;  —opyra,  žlutá  zi- 
mnice. 

Oka,  tur.  ,  váha  400  drachem  =  2{ 
pař.  libry;  2.  míra  na  tekutiny  v  Po- 
dunajských  knížetstvich. 

Okcident,  lt.  ,  západ  ;  —  Sní,  —álský. 
západní,   západozemský. 

Okeán,  z  re,  moře,  velmoře;  2.  bůh 
moře ;  —ický,  vel-mořský ;  —  idy,  nym- 
fy mořské ;  —ie,  Austrálie. 

Okr  v.  ochr. 

Okt-aeder,  z  řc. ,  osmistěn ;  —aeteris, 
osmiletí ;  —achord,  osmistrun,  — nec 
(nástroj,  hudební)  ;  —andria  ,  osmi- 
mužstvo  (v  rstl.)  ;  —angidum,  osmiú- 
helník :  —ant,  osmikruží ;  —apla  (bi- 
blia),  bible  v  osmi  jazycích ;  —  av, 
osmerec  (formát  knih)  ;  2.  osmidenní 
pobožnost ;  —ava,  osmice  v  hudbě ; 
2.  osmidenní  třída  ;  —iduum,  osmi- 
denní lhůta  ;  —ifonium  .  osmihlasná 
skladba  hudební;  —ober,  říjen,  mě- 
síc ;  —ogon,  osmihran  ,  osmiúhelník  ; 
—ogynický,  osmižený  (v  rstl.) ;  —ochord, 
v.   oktachord;  —ostylon,  osmislupí. 

Okul-ace,  očkování ;  —áry,  brejle,  ná- 
očky  ;  —  i,  otí  neděle  postní  (od  po- 
čátečních slov:  Ocali  raei  semper  ad 
Dominiím,  oči  mé  vždycky  k  Hospo- 
dinu. Žalm,  24.  15);  —ista,  oční  lé- 
kař ;  —ovát i,  očkovati. 

Okup-ace,  obsazení,  osaz. ;  2.  přivlast- 
nění si  čeho ;  —ační  vojsko ,  osedni 
v.;    —ovati,  obsaditi;    2.  přivlastniti. 

Oky-drom,  řc,  rychloběžec ;  —grafie, 
rychlopiš  ;  —pod,  rychlonožec. 

Olaf,  jm.  muž.,  bohorodý. 

Olax,  smradlavec (strom  vých. -indicky!. 

Olea    v.    oliva ;    —nder ,      bobkovnice, 


růže  bobková  (keř) ;  —  uter  ,  hlušina, 
česká  n.  bílá  oliva. 

Olein,  olej  o  vina. 

Oleraceae,  zeliny  kuchyňské,  kapusto- 
vité  rostliny. 

Olešnice,  něm.  Ols,  m.  ve  Slezsku,;  *_'. 
O.,  něm.  O/ae,  m.  na  Moravě  ;  3.  O., 
něm.  Olsnitz,  m.  v  Sasku. 

Oleum,  lt.,  olej;  tuk  rostlinný;  o.  vi- 
trioii  (olium),  kyseliua  sirková. 

Olga,  ras.,  jm.  žen. 

Oli-fant  (slon),  lovecká  trubka;  —gor- 
chie,  několikovláda,  vícevj.  ;  —gidrie, 
bezpotí. 

Oligo-blennie,  bezslizí;  —dalerya,  bez- 
slzí ;  —galie,  —galaktie  ,  bezmlečí ; 
—hémie,  bezkrví ;  —hidrie  v.  oligidrie  ; 
—cholie,  bezžlučí;  —kredie,  několika- 
vláda  ;  —pionie,  beztučí ,  hubenosf; 
—psychie,  bezduší;  slaboduchosf;  —sper- 
mie, málosemennosf;  —trichie,  řídko- 
vlasosť. 

olim,  lt.,  někdy. 

Olitor,  lt.,  zelinář  ;  —ický,  zelinářský. 
*01iuin,  kyselina  sirková  v.  oleum. 

Oliv-a,  ovoce  olejné ;  —er ,  ang.,  jm. 
muž.,  olivový  strom;  —et,  —etion, 
—etská  zahrada,  —na,  —nice,  zahrada 
olivová;  —in.  —ovina,  látka  olivová; 
—ia,  jm.  žen.,  sazečka  oliv;  —it.—o- 
vec,  olejek  (kámen). 

011a,  lt,  hrnec. 

Olomouc,  něm.  Olmiitz  v.  Holomouc. 

Oluch,  ohluch,  rus..  nerozumný  člověk. 

Olymp,  řc,  vrch  v  Thessalii,  domnělé 
sídlo  bohův;  —ia,  jm.  žen.,  nebeská: 
—iada,  doba  Čtyř  let ,  čtveroletí ,  v 
kteréž  době  se  držívaly  u  Řekův 
hry  —ické. 

Omagra,  dna  v  lopatkách. 

Omalgie,  bolest  v  lopatkách. 

Omar,  ar.,  jm.  muž.,  dlouhověký. 

Gmbr-age  (ohbráž).  fr.,  stín ;  2.  pode- 
zření ;  —ella*  it.,    slunečník,  stínítko, 


Ombres 


238 


Operní  ent 


deštník ;  —es  chinoises  (onbr1  šinoas), 
stinohra  Čínská  ;  —it,  dešťokam ;  —  o- 
meter,  dešťoměr. 

0  mega  (w),  veliké  o ,  poslední  písme 
řecké  abecedy. 

Omelette,  fr.,  pěnovka,  vaječník. 

Omen,  pí.  omina,  věštné  znamení,  před- 
jev, osudozvěstí;  ominosus,  lt.,  omi- 
neux  (ominéz),  fr.,  věštný  ,  osudově- 
štný  ,  předjevný  ;  omentum  ,  opona 
(střevní). 

Omfal-itis,  zánět  pupku ;  —ocele,  průtrž 
pupku  ;  —omantie,  věštění  z  pupku  ; 
—otom,  pupkořezec  (nástroj). 

0  mikron  (o),  malé  n.  krátké  o  v  řc. 
abecedě. 

Omiss-e,  z  lt.,  vynechání;  —um,  vyne- 
chané. 

Omiš,  it.  Amissa,  m.  v  Dalmatsku. 

Omlik,  tur.,  peníz  stříbrný,  10  piastrův. 

Omn-ibus  (=  všem),  lt.,  společný  vůz; 
—is,  —e,  každý,  —dá  — dé  ;  —es,  —ia, 
lt.,  všickni,  všecka;  —ia  ad  Dei  glo- 
riam,  všecko  ku  chvále  boží;  —ia 
cum  Deo ,  všecko  s  Bohem ;  —ino, 
ovšem  ;  —ipotens ,  lt. ,  všemohoucí  ; 
—ipotentia,  všemohoucnosť. 

Omo-algie  v.  omalgie  ;  —fagie,  žrout  sy- 
rového masa  ;  —plata,  lopatka  (v  těle). 

Omra,  pouť  mosleminův  do  Mekky. 

Onager,  lt.,  divoký  osel. 

Onan-ie  ,  samoprznění ,  samosmilství ; 
—ista,  samoprznitel,  samosmilník. 

Once  (ohs),  fr.,  v.  unce. 

Oncle  (ónkl),  fr.,  Onkel,  něm.,  ujec. 

On  dit  (on  dý),  fr.,  praví  se. 

Oneiro-krit,  —log,  snopravec,  vykladač 
snův ;  —kritie,  —mantie,  snoprava,  vy- 
kládání snův  ;  —skopie  ,  pozorování 
snův. 

Oner-a,  lt.,  břemena,  povinnosti ;  —a- 
ce,  obtížení;  —oso  titulo,  za  náhradu; 
—ovati,  obtížiti. 

Ongaro,  it.,  Uher;  2.  uherský  dukát. 


Oniscus,  lt.,  beruška,  svinka  (zvíře). 

Onlik,  tur.,  v.  omlik. 

Ono-kefalos,  oslohlnvec  ;  —krotalus.  ne- 
syt,  pelikán ;  —latrie,  osloslužba,  ctě- 
ní oslův. 

Onoma,  řc,  jméno;  —stikon, jmenova- 
tel, slovník,  slovař;  —tiká,  —tologie, 
jmenozpyt;  —toraonhe  ,  jmenoprava, 
vykládání  jmen ;  —topoeia,  rovnozvu- 
Čí,  — Čnosť,  zvukopodobí  ,  — benství; 
—topoeický,  rovnozvucný,  zvukopodo- 
bný ;  —topoeticum,  napodobovací  slovo. 

Ononychit,  oslonožec. 

Onto-grafie,  bytopis  ;  —logie,  bytosloví, 
bytisloví ;  —statika,  nauka  o  rovno- 
váze. 

Ontis,  lt.,  břímě  ;  2.  povinnost. 

Onych-ia,  zánehtice,  hehtojed,  vidlák ; 
—omantie,  nehtoprava  ,  vykládání  z 
nehtů  v. 

Onyx,  nehetec,  ohňác  (kámen). 

Onza,  špan.  v.  unce ;  2.  španělský  a 
neapolský  zlatý  peníz. 

Oo-lith,  vápenec  jikernatý;  — logie,  na- 
uka o  vejcích;  —mantie,  —skopie, vej- 
ceprava;  —nin,  bílkovina;  —nomantie, 
ptakověštba,  věštba  z  letu  a  křiku 
ptačího. 

Opacus,  lt.,  opaque,  fr.,  tmavý. 

Opál,  měňavec,  oslepovec  (drakokam). 

Opava,  něm.  Troppau,  hlav.  m.  v  ra- 
kous.  Slezsku. 

ope  et  consilio,  skutkem  i  radou. 

Oper-a,  lt.,  dílo,  práce;  2.  pl.  (opus), 
díla ;  3.  zpěvohra ;  o.  bujffa,  veselá 
zp. ;  —ace,  podnětí,  podniknutí  zvi. 
vojenské ;  2.  výkon ;  3.  hojičské  ře- 
zání některého  údu  těla;  —ační plán, 
rozvrh  vojenského  tažení  ;  —ateur, 
(— atér),  fr.,  hojiČ,  jenž  nástroji  ho- 
jičskými  upravuje  nemocné  údy  těla; 
—ativní,  činný;  —etta,  malá  zpěvo- 
hra ;  —ista ,  zpěvák  divadelní ,  Člen 
zpěvohry  ;     —ment    v.     auripigment. 


Operovati 


239  — 


Orebité 


Operovati,  předsevzíti,  podniknouti  něco. 

Opiát,  uspavadlo ;  opij  v.  opium. 

Opilionina,  nepředáci  (zool.). 

Opinio,  lt.,  opinion,  fr.,  —ne,  it.,  mně- 
ní,  domnění,  smýšlení ;  —nista  ,  do- 
mněnkář. 

Opiofag,  žrout  opia. 

Opiothokranion,  týl,  zadní  čásť  hlavy. 

Opium,  makovina,  shustlá  šťáva  nezra- 
lého maku  ve  východ,   zemích. 

Opolčenije  (ono,iiéHÍe)  narodnoje,  rus., 
národní  obrana.  [sku. 

Opole,  něm.  Oppeln,  m.  v  Prus.    Slez- 

oportet,  lt.,  je  třeba,  potřeba. 

Opossum,  vačice  (zvíře). 

Oppidum,  lt.,  městečko. 

Oppo-nent,  popůrce,  odpůrce ;  —novati 
komu,  odpírati  komu;  —  sé,  fr.,  pro- 
tiva, protistranné ;  —sice,  z  lt.,  odpor; 
2.  strana  odporná  ;  3.  protiva,  proti- 
vnosf ;  4.  (astr.),  protisluní,  protistá- 
ní ;  —situs,  vstřícný. 

Oppresse,  z  lt.,  potlačení ;  oppugnace, 
z  lt.,  útok. 

Opsis,  re,  názor,  patření. 

Opso-fag,  zelinojedec ;  2.  labužník,  po- 
liza;  —mánie,  poliznosť.  [sob. 

Opta-tio,  lt.,  žádání;  —  tiv,  žadací  spů- 

Opt-ický,  světlozpytecký ;  —ik,  světlo- 
zpytec  ;  —ika,  světlozpyt,    zrakozpyt. 

Optim-atie  v.  aristokratie ;  —e,  lt.,  nej- 
lépe, co  nejí.  ;  —ismus,  prospěšnictví ; 
—ista,  prospěsník  ;  —ita,  výbornosť  ; 
— us,  lt,  nejlepší. 

Optometer,  z  lt.,  zrakoměr. 

Opulence,  z  lt.,  nadbytek. 

Opuncie,  nopál. 

Opus,  lt.,  dílo,  spis,  skladba  hudební; 
opera  omnia,  sebrané  spisy. 

Opuseulum,  lt.,  malé  dílo,  spisek. 

Ora  et  labora  !  lt.,  modli  se  a  pracuj  ;- 
ora  pro  nobis,  pros  za  nás;  ora